Oblast: Insolvence

Novelizované předpisy:

• Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů
• Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Anotace:

A) K zákonu č. 182/2006 Sb.

• Novela reaguje na celosvětové zhoršení ekonomiky a prostřednictvím cílených opatření podporuje vybrané skupiny subjektů v insolvenčním řízení, především se zaměřením na zachování výroby dlužníka a saturování mzdových nároků jeho zaměstnanců ve všech fázích insolvenčního řízení. Další úpravy směřují k posílení ochrany subjektů v insolvenčním řízení, a to omezením možnosti jednostranného započtení pohledávek dlužníkovými věřiteli, odstraněním povinnosti dlužníka podat na sebe insolvenční návrh při předlužení a zjemněním důsledků oddlužení pro poctivé dlužníky. Změny rovněž zjednodušují a zpřístupňují nelikvidační instituty insolvenčního řízení pro širší okruhy dlužníků („malá“ reorganizace, využití ochranných prvků pro úvodní fáze řízení - moratorium). Některá konkrétní opatření:

  -	věřitelé dlužníka budou po dobu trvání moratoria zákonem omezeni v možnosti jednostranného započítávání svých pohledávek proti vzájemným pohledávkám dlužníka. Totéž bude platit v době od zveřejnění návrhu na povolení reorganizace dlužníkova podniku do schválení reorganizačního plánu nebo rozhodnutí o prohlášení konkursu,
  -	dlužník nebude mít povinnost podat na sebe insolvenční návrh při předlužení (tím se zabrání tomu, aby do insolvenčních procesů zbytečně nevstupovaly subjekty, jejichž majetková situace technicky odpovídá definici předlužení, které však provozem svého podniku generují dostatečný cash-flow, dovolující jim překonat krizové stavy jinými způsoby),
  -	oddlužení formou splátkového kalendáře je upraveno tak, aby podporovalo řešení úpadku dlužníky - fyzickými osobami i s přihlédnutím k nezbytně nutné míře zachování jejich sociálního statusu. Bude-li to s přihlédnutím k celkové sumě pohledávek dlužníkových věřitelů a k zákonem požadované míře uspokojení věřitelů dovolovat skladba dlužníkových stálých příjmů, soud bude moci na návrh dlužníka ve vymezeném rozsahu upravit výši splátek při oddlužení; dojde tím ke zmírnění sociálních dopadů úpadků na další sociální skupiny prostřednictvím institutu oddlužení,
  -	oddlužení formou splátkového kalendáře u dlužníka, jehož další majetek slouží k zajištění pohledávek věřitelů, nepovede automaticky ke zpeněžení zajištěného dlužníkova majetku; cílem této změny je ochrana hypotéčních úvěrů,
  -	zpřesňují se povinnosti využívat znalecké posudky v insolvenčním řízení,
  -	v zájmu urychlení insolvenčního řízení bude u společností tvořící koncern řešit případ jeden soudce a případně jeden insolvenční správce,
  -	dlužník a věřitelé budou moci závazně navrhnout soudu osobu insolvenčního správce již v předloženém reorganizačním plánu. To zajistí efektivní přípravu realizace reorganizace konsensuálním kvalifikovaným insolvenčním správcem již v úvodních fázích procesu.

B) K zákonu č. 118/2000 Sb.

• Stát bude vyplácet podporu zaměstnancům dlužníka podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele již v době trvání předběžného moratoria a moratoria (viz § 125, § 115 a násl. insolvenčního zákona). Tím se zvýší míra ochrany zaměstnanců před sociálními dopady krizového stavu jejich zaměstnavatele. Zaměstnanci takového dlužníka tak současně budou motivováni k tomu, aby v souladu se záměrem sledovaným prohlášením moratoria a ku prospěchu věřitelů účinně a s plným nasazením podporovali snahy dlužníka o překonání hrozícího úpadku.
• Mezi pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou budou zařazeny všechny pracovněprávní pohledávky dlužníkových zaměstnanců, tedy nejen ty, které vznikly v posledních 3 letech před rozhodnutím o úpadku nebo po něm.
• Mění se úprava rozhodného období, do kterého bude zahrnut jak kalendářní měsíc, ve kterém bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení, tak i 3 kalendářní měsíce předcházející tomuto měsíci a 3 kalendářní měsíce následující po tomto měsíci (tato úprava je vůči zaměstnanci výhodnější, resp. spravedlivější než stávající úprava, neboť stěží lze předpokládat, že by zaměstnanec podal insolvenční návrh teprve poté, kdy 6 měsíců nedostával od zaměstnavatele mzdu).
• Zaměstnanec bude moci uplatnit mzdové nároky i za měsíc, ve kterém byl podán insolvenční návrh a i 3 měsíce poté, tedy za období, kdy lze očekávat, že zaměstnanec ještě bude u zaměstnavatele v pracovním poměru.
• V porovnání s novelizovaným zákonem je v přechodném ustanovení odchylná úprava pro žádosti o uspokojení mzdových nároků v souvislosti s insolvenčním návrhem nebo vyhlášením moratoria v období od 1. září 2008 do dne nabytí účinnosti novely zákona (tj. 20. 7. 2009). Pro tyto případy je rozhodné období stanoveno tak, aby bylo možno uspokojit ve srovnatelném rozsahu mzdové nároky i ve specifické situaci, která nastala zejména u sklářských firem.
• V souvislosti s novou úpravou rozhodného období je novelou změněna lhůta pro podání žádostí o uspokojení mzdových nároků z 1 měsíce na 5,5 měsíce a nově stanovena lhůta, do které jsou zaměstnavatelé povinni uhradit úřadům práce finanční prostředky vyplacené jejich zaměstnancům.
• Rovněž byly upraveny podmínky pro přiznání mzdových nároků - zákon se již nevztahuje na zaměstnance, kteří se v rozhodném období ze své funkce podíleli nebo mohli podílet na úpadku dlužníka (statutární orgán nebo jeho člen statutárního orgánu zaměstnavatele, který je v platební neschopnosti) a současně měli nejméně poloviční majetkovou účast na tomto zaměstnavateli.

K tomuto zákonu viz též OBCHODNÍ PRÁVO, PRACOVNĚPRÁVNÍ VZTAHY-ZAMĚSTNANOST a SOUDNÍ A ROZHODČÍ ŘÍZENÍ-EXEKUCE.