ZÁKON č. 121/2000 Sb.,

o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)

Účinnost:

1. 12. 2000

Zdroj:

částka 36/2000 Sb.

 

Oblast: Duševní a průmyslové vlastnictví

Základní charakteristika nového zákona:

-

komplexní úprava práva autorského a práv souvisejících s právem autorským včetně prostředků ochrany práva autorského a práv souvisejících s právem autorským, včetně úpravy kolektivní správy práv, která byla dosud upravena v samostatném zákoně o hromadné správě autorských práv a práv autorskému právu příbuzných,

-

z hlediska koncepce práv duševního vlastnictví autorský zákon odpovídá kontinentálnímu pojetí práva. Právo k výsledkům duševní činnosti se přiznává fyzické osobě a je zařazováno do základních lidských práv. Osobnostněprávní pojetí práv duševního vlastnictví určuje povahu těchto práv, která jsou nezcizitelná a nelze se jich vzdát,

-

oproti dosavadní úpravě, podle níž osobní a majetková práva tvořila nedílný celek i z hlediska přechodu těchto práv pro případ smrti, je základem navrhované právní úpravy koncepce dualismu práv osobnostních a práv majetkových. Při tomto pojetí osobnostní práva zanikají smrtí autora; majetková práva přecházejí na dědice a v případě odúmrti připadnou státu. V důsledku této koncepce nemůže se také stát dílo volným před uplynutím doby trvání práv tak, jak tomu bylo podle dosavadního autorského zákona,

-

autorský zákon jako zvláštní zákon k občanskému zákoníku přebírá základní zásadu občanského smluvního práva, tj. zásadu smluvní volnosti; zákonná úprava platí teprve tehdy, není-li smluvními stranami sjednáno jinak; toto pojetí lze považovat za průlomové, protože dosud byla celá řada situací regulována zejména vůči nakladatelům "nevolnickým" způsobem,

-

zásada smluvní volnosti je dotčena potřebou výjimečně upravit některé instituty, u kterých není možné, aby se strany dohodly jinak - omezení smluvní volnosti - např. nemožnost vzdání se práva autorského, nemožnost převodu práva autorského, povinná kolektivní správa práv v určitých zákonem stanovených případech,

-

pro oblast práva autorského a práv souvisejících s právem autorským zákon upravuje jednotný smluvní typ - licenční smlouvu a úprava sleduje i terminologickou jednotu s existující úpravou licenční smlouvy podle obchodního zákoníku,

-

rozšiřují se hmotněprávní nároky autora, kterých se může domáhat při porušení svého práva, jako je stažení a zničení rozmnoženin díla pořízených neoprávněně,

-

zákon přiznává některá nová související práva, jako je právo výrobce zvukově obrazového záznamu, právo zveřejnitele k dosud nezveřejněnému dílu, k němuž uplynula doba trvání majetkových práv, a dále právo nakladatele. Ve větší míře návrh poskytuje ochranu nositelům práv souvisejících, kteří vynakládají značné investice do šíření děl moderní technologií. Zároveň úprava sleduje vyvážený vztah mezi právy autorů (výkonných umělců) a uživatelů těchto předmětů ochrany, které mají nezanedbatelný obchodní význam,

-

prodlužuje se doba ochrany autorských děl na 70 let (dosavadních 50 let byla nedostatečná doba z hlediska prodloužení lidského věku a zachování příjmů z užívání děl nejméně po dobu dvou generací autorových dědiců) po smrti autora,

-

práva související s právem autorským zahrnují nově i práva výrobců zvukově obrazových záznamů, právo nakladatele a právo zveřejnitele dosud nezveřejněného volného díla (tj. díla, u něhož uplynula doba ochrany majetkových práv). V rámci autorského zákona se upravují také zvláštní práva pořizovatelů databází.

Hlava I - Autorské právo

-

rozhodujícím znakem pro splnění podmínky ochrany podle autorského zákona je, že dílo musí být výsledkem tvůrčí činnosti autora jako fyzické osoby a nepřihlíží se přitom k formě vyjádření díla, ani k účelu nebo k hodnotě výsledku této činnosti,

-

předmětem ochrany je nejen dílo dokončené, ale ochrana se poskytuje i jeho vývojovým fázím; stejné platí i o názvu díla a jménech postav,

-

dílem není zejména námět díla sám o sobě, denní zpráva nebo jiný údaj sám o sobě, myšlenka, postup, princip, metoda, objev, vědecká teorie, matematický a obdobný vzorec, statistický graf a podobný předmět sám o sobě,

-

podrobněji než dosud je v zákoně řešeno dílo spoluautorské,

-

pod hromadným pojmem sdělování veřejnosti jsou v zákoně demonstrativně uvedeny všechny dosud známé způsoby šíření díla v nehmotné podobě, ať již na podkladě díla živě provozovaného výkonnými umělci nebo ze záznamu, po drátě nebo bezdrátově. Sdělováním veřejnosti je také zpřístupňování díla pomocí internetu,

-

autor má právo na podíl z výnosu (2 až 5 % z prodejní ceny díla) za opětný prodej originálu uměleckého díla, přičemž osobou povinnou za placení odměny je ten, kdo vlastníkovi prodej realizuje při výkonu svého podnikání (toto právo tedy nepřísluší, uskutečňuje-li se prodej mezi občany jako soukromými osobami),

-

zůstává zachováno právo autora na odměnu v souvislosti s rozmnožováním díla pro osobní potřebu, které se, vedle dosavadního zatížení dovozců nebo výrobců nenahraných nosičů, nově vztahuje také na dovozce a výrobce přístrojů ke zhotovování rozmnoženin zvukových nebo zvukově obrazových; tyto osoby jsou povinny platit odměny prostřednictvím kolektivní správy práv; obdobná povinnost se stanoví výrobcům a dovozcům přístrojů k pořizování tiskových rozmnoženin,

-

oproti dosavadnímu stavu se vztahuje povinné poskytování odměny autorovi i na kopírovací služby poskytované za úplatu, jakož i za zpřístupnění kopírovacího přístroje ke zhotovení tiskových rozmnoženin. Ke splnění této povinnosti jsou poskytovatelé kopírovacích služeb povinni jednou ročně předložit kolektivním správcům práv informace pro správné vyměření odměny. Výše odměny za jednu tiskovou rozmnoženinu černobílou činí 0,10 Kč a za barevnou 0,20 Kč. Zákon výslovně stanoví, že poskytovatel kopírovacích služeb nezasahuje do práva autorského, jestliže při výkonu svého podnikání zhotoví na objednávku pro osobní potřebu objednatele tiskovou rozmnoženinu díla, pokud řádně a včas zaplatí výše uvedenou odměnu. Výslovně se stanoví, že není dovoleno takto zhotovit tiskovou rozmnoženinu partitury hudebního díla,

-

nevýdělečné užití díla v rámci občanských a církevních obřadů, jakož i při nevýdělečných školních představeních, na nichž účinkují výlučně žáci, studenti nebo učitelé, se považuje za užití, ke kterému se nevyžaduje autorovo svolení, ani se neposkytuje odměna,

-

podle nové úpravy se autor může domáhat sdělení údajů o původu neoprávněně zhotovených rozmnoženin, o způsobu jejich užití a o totožnosti osob, které se neoprávněného zhotovení rozmnoženin účastní, jakož i uveřejnění vykonatelného předběžného opatření nebo pravomocného rozsudku,

-

pro oblast autorského práva se výslovně zavádí jednotná smlouva licenční, jako základní smluvní typ obvyklý pro celou oblast práv duševního vlastnictví (i dosavadní smlouvy byly smlouvami licenčními, pouze se tak v zákoně neoznačovaly); mj. tak dochází i k terminologickému sjednocení s existující úpravou licenční smlouvy k předmětům průmyslového vlastnictví (§ 508 a násl. obch. zák.). V souladu se základním principem práva soukromého, do něhož autorské právo náleží, se významně posiluje smluvní volnost, a to při souběžném posílení výchozí vyjednávací pozice autora, kdy pro případ neexistence smluvní úpravy zákon stanoví úpravu pro autora výhodnější,

-

licenční smlouva je pojata jako smlouva zásadně úplatná (i když zákon v zájmu zachování principu smluvní volnosti připouští ve výjimečných případech bezúplatnost). Předpokládá se, že smluvní strany výši odměny sjednají, a to buď konkrétně nebo sjednáním způsobu jejího určení. Nesjednání odměny však nezpůsobuje neplatnost smlouvy (jak tomu bylo dosud), pokud strany výslovně projeví vůli uzavřít takovou smlouvu sice úplatně, ale bez určení odměny. V takovém případě nabyvatel poskytuje autorovi odměnu obvyklou,

-

úprava licenční smlouvy preferuje stanovení výše odměny v závislosti na zisku dosaženém nabyvatelem licence z využívání díla, pokud však smluvní strany zvolí jiný způsob stanovení odměny, zakotvuje pro tento případ zvláštní právo autora na přiměřenou dodatečnou odměnu, pokud je odměna příliš nízká ve vztahu k zisku nabyvatele z využívání díla a významu díla pro dosažení tohoto zisku,

-

autor díla, jehož dílo užije jiná osoba neoprávněně (tj. nikoli na základě licenční smlouvy či zákona) má vůči takové osobě obecný nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši obvyklé autorské odměny,

-

podstatnou náležitostí licenční smlouvy je určení způsobu a rozsahu užití, ke kterým se licence uděluje. Jejich neuvedení ve smlouvě však nemá za následek neplatnost smlouvy jako tomu bylo dosud, ale zákon pro tento případ přímo předjímá určitou úpravu, vycházející z běžné a tedy pravděpodobné vůle smluvních stran,

-

autor má nyní ze zákona nárok na autorskou rozmnoženinu (podle úpravy předchozí šlo pouze o nárok smluvní, popřípadě o zvyklost),

-

autor má zákonné právo na odstoupení od licenční smlouvy v případě, že udělil výhradní licenci (tzn., že nesmí sám dílo užít a nesmí ani licenci udělit jinému) a nabyvatel licenci nevyužívá nebo ji využívá nedostatečně (tzv. odstoupení pro nečinnost nabyvatele). Odstoupení od smlouvy pro nečinnost nabyvatele je právem autora, které nemůže být smluvně vyloučeno,

-

autor smí od smlouvy odstoupit také v případě, že jeho dosud nezveřejněné dílo již neodpovídá jeho přesvědčení a zveřejněním díla by byly značně nepříznivě dotčeny jeho osobní zájmy,

-

jako samostatný podtyp licenční smlouvy je upravena smlouva nakladatelská, která se od standardní licenční smlouvy v některých věcech liší (pokud se strany licenční smlouvy nedohodly jinak, pak platí, že uzavřená smlouva je smlouvou nevýhradní - u nakladatelské smlouvy platí, že je, pokud se strany licenční smlouvy nedohodly jinak, smlouvou výhradní; autor má právo na tzv. autorskou korekturu),

-

nově se upravuje zvláštní režim pro díla vytvořená ke splnění povinností zaměstnance k zaměstnavateli v rámci pracovního či jiného obdobného poměru - zaměstnanecké dílo. Zaměstnavatel vytváří zaměstnanci pro jeho autorskou tvorbu veškeré nezbytné podmínky a přejímá ekonomickou odpovědnost za využití výsledků jeho tvůrčí činnosti - zaměstnavatel vykonává ze zákona majetková práva k dílu,

-

dále se upravují režimy pro kolektivní dílo (dílo, na jehož tvorbě se podílí více autorů, které je vytvářeno z podnětu a pod vedením fyzické nebo právnické osoby a uváděno na veřejnost pod jejím jménem, přičemž příspěvky zahrnuté do takového díla nejsou schopny samostatného užití - např. kartografická díla), školní dílo (dílo vytvořené žákem nebo studentem ke splnění školních nebo studijních povinností vyplývajících z jeho právního vztahu ke škole nebo školskému či vzdělávacímu zařízení), dílo vytvořené na objednávku, soutěžní dílo, audiovizuální dílo a počítačové programy. Počítačové programy jsou chráněny jako díla literární (to znamená, že na autora počítačového programu se vztahují obecná ustanovení autorského práva, pokud zákon výslovně nestanoví odchylky.

Hlava II - Práva související s právem autorským

-

za práva související s právem autorským (jsou známá pod názvem "práva příbuzná") se označují práva výkonných umělců, výrobců zvukových záznamů a práva rozhlasových a televizních organizací. S výjimkou práv výkonných umělců, kterým se přiznávají osobnostní práva podobně jako autorům, jde u ostatních nositelů ryze o práva majetková,

-

v oblasti práv souvisejících s právem autorským se zavádí nový institut tzv. práva nakladatele, jehož zakotvení do zákona si vyžaduje ochrana investice nakladatele (obdobně jako jsou chráněny investice výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů). Jde o majetkové právo na odměnu za zhotovení rozmnoženiny pro soukromou potřebu; toto právo bude kolektivně spravováno,

-

u práv souvisejících s právem autorským se v řadě situací analogicky použijí režimy platné pro právo autorské.

Hlava III - Zvláštní právo pořizovatele databáze

-

zákon přiznává pořizovateli databáze zvláštní právo náležející nezávisle na právu autorském či právech souvisejících s právem autorským - důvodem definování a ochrany práva jsou investice (finanční, časové), které vynaložil pořizovatel na pořízení databáze,

-

zákon definuje databázi jako soubor nezávislých děl, údajů nebo jiných prvků, systematicky nebo metodicky uspořádaných a individuálně přístupných elektronickými nebo jinými prostředky, bez ohledu na formu jejich vyjádření; není tedy podstatné, zda je databáze vytvořena jako soubor autorských děl či jiných předmětů, které nemají povahu autorského díla; pokud databáze splňuje kritéria pro přiznání ochrany jako díla souborného (§ 2 odst. 2 zákona), je předmětem autorského práva podle hlavy I,

-

zvláštní právo pořizovatele databáze zahrnuje právo udílet za úplatu svolení k vytěžování a k zužitkování celého obsahu databáze nebo její kvalitativně anebo kvantitativně podstatné části,

-

u zvláštního práva pořizovatele databáze se v řadě situací analogicky použijí režimy platné pro právo autorské.

Hlava IV - Kolektivní správa práv

-

kolektivní správa se týká práv autorů, výkonných umělců a jiných nositelů práv souvisejících s právem autorským (Účelem kolektivní správy práv je zejména efektivně spravovat majetková práva autorů a nositelů práv souvisejících - zejména právo na odměnu za užití, zpřístupňovat předměty ochrany veřejnosti, ale také uplatňovat ochranu těchto práv. Jestliže totiž autor či jiný nositel práv nemůže sám spravovat svá práva a kontrolovat šíření svých předmětů ochrany, není nezbytné stanovit úplatné zákonné licence, ale umožnit kolektivní správu takových výlučných práv.),

-

zákon podrobně upravuje, která práva jsou kolektivně spravovaná povinně, dále definuje kolektivního správce a režim vydání oprávnění k výkonu kolektivní správy (o oprávnění rozhoduje Ministerstvo kultury; k žádosti o udělení oprávnění musí být mj. přiložen tzv. rozúčtovací řád obsahující způsob rozdělování a pravidla pro výplatu vybraných odměn, vylučující svévolný postup při jejich rozdělování a přihlížející k uplatnění zásady podpory kulturně významných děl a výkonů),

-

zákon dále řeší vztahy kolektivního správce k zastupovaným nositelům práv a k uživatelům předmětu ochrany, kolektivní a hromadné smlouvy a jejich zprostředkovatele, a pravidla pro rozdělování odměn,

-

protože kolektivní (dosud "hromadná") správa autorských práv a práv s autorským právem souvisejících (dosud "autorskému právu příbuzných") je nyní komplexně upravena v autorském zákoně, dochází k praktickému zrušení zákona č. 237/1995 Sb., o hromadné správě (viz níže); v platnosti zůstávají pouze ty části tohoto zákona, které novelizovaly jiné zákony.

K tomuto zákonu viz též CENY, OCEŇOVÁNÍ, DANĚ, MÉDIA, PŘESTUPKY, TRESTNÍ PRÁVO a ŽIVNOSTENSKÉ A JINÉ PODNIKÁNÍ.

Zrušené předpisy nebo jejich části:

Související platný předpis: