FÚZE SPOLEČNOSTÍ S RUČENÍM OMEZENÝM

Právní úprava fúze společnosti s ručením omezeným vychází z právní úpravy fúze akciových společností, obchodní zákoník však obsahuje některá zjednodušení. Fúze společností s ručením omezeným může být uskutečněna buď sloučením společností s ručením omezeným, nebo splynutím společností s ručením omezeným. V obou případech dochází ke zrušení a zániku původní společnosti, u sloučení se tato společnost stává součástí jiné již dříve existující obchodní společnosti. Při splynutí vytvářejí původní společnosti společnost novou. Základním právním úkonem, z něhož oba způsoby fúze vycházejí je smlouva o fúzi. Smlouva musí mít formu notářského zápisu a její obsah stanoví, pokud jde o ty otázky, které musí být ve smlouvě upraveny, obchodní zákoník. Rozsah stanovených otázek se odlišuje v závislosti na tom, zda jde o fúzi sloučením nebo o fúzi splynutím společností s ručením omezeným.

Pokud se budou společnosti slučovat, musí smlouva o fúzi obsahovat:

-	u všech zúčastněných společností obchodní firmu, sídlo (Sídlo právnické osoby), identifikační číslo, právní formu (Právní forma obchodní společnosti),
-	výši vkladu a výši obchodního podílu na obchodní společnosti s ručením omezeným každého společníka v zúčastněné společnosti před fúzí a v nástupnické společnosti po fúzi, výměnný poměr obchodních podílů musí být vhodný a odůvodněný, výše doplatku na dorovnání nesmí překročit 10 % výše nových vkladů do základního kapitálu nástupnické společnosti,
-	výši základního kapitálu nástupnické společnosti, která je dána součtem výše základního kapitálu nástupnické společnosti před sloučením a výše vkladů do základního kapitálu nástupnické společnosti všech společníků zanikajících společností, pokud se nezvyšuje nebo nesnižuje výše vkladů do základního kapitálu dosavadních společníků nástupnické společnosti. Limit výše základního kapitálu nástupnické společnosti je při tom dán výší čistého obchodního majetku, která vyplývá ze znaleckého posudku oceňujícího jmění zanikajících společností, který jsou tyto společnosti povinny nechat zpracovat (§ 69a odst. 6 obch. zák.),
-	určení, v jaké struktuře přebírá nástupnická společnost složky vlastního kapitálu a cizího kapitálu zanikající společnosti, jež nejsou závazkem,
-	den, od něhož je jednání zanikající společnosti považováno z účetního hlediska za jednání uskutečněné na účet nástupnické společnosti - tzv. rozhodný den fúze, tento den nesmí předcházet o více jak 9 měsíců den, k němuž bude podán návrh na zápis fúze do obchodního rejstříku,
-	určení práv, které poskytne nástupnická společnost majitelům jednotlivých obchodních podílů na zanikající společnosti,
-	návrh změn společenské smlouvy nástupnické společnosti po sloučení, pokud ke změně dochází.

Při splynutí společností s ručením omezeným musí smlouva o fúzi obsahovat toliko:

-	u všech zúčastněných společností obchodní firmu, sídlo, identifikační číslo, právní formu,
-	výměnný poměr obchodních podílů a výši doplatku na dorovnání,
-	určení, v jaké struktuře přebírá nástupnická společnost složky vlastního kapitálu a cizího kapitálu zanikající společnosti, jež nejsou závazkem,
-	den, od něhož je jednání zanikající společnosti považováno z účetního hlediska za jednání uskutečněné na účet nástupnické společnosti - tzv. rozhodný den fúze, tento den nesmí předcházet o více jak 9 měsíců den, k němuž bude podán návrh na zápis fúze do obchodního rejstříku,
-	určení práv, které poskytne nástupnická společnost majitelům jednotlivých obchodních podílů na zanikající společnosti,
-	návrh společenské smlouvy s tím, že maximální výše základního kapitálu nástupnické společnosti po splynutí nemůže vyšší, než je součet vkladů společníků zanikajících společností do základního kapitálu těchto společností, tedy vkladů, které mají být poskytnuty do základního kapitálu nástupnické společnosti. Limit výše základního kapitálu nástupnické společnosti je při tom dán výší čistého obchodního kapitálu, která vyplývá ze znaleckého posudku oceňujícího jmění zanikajících společností, který jsou tyto společnosti povinny nechat zpracovat (§ 69a odst. 6 obch. zák.).

Při splynutí společností s ručením omezeným musí být součástí smlouvy o fúzi též projev vůle založit nástupnickou společnost a návrh společenské smlouvy nástupnické společnosti. Zakladateli společnosti s ručením omezeným (Zakladatel obchodní společnosti), která vznikne splynutím, jsou zanikající společnosti. Pokud jde o určení prvních jednatelů a popř. dozorčí rady, zvolí je valné hromady zanikajících společností. Pokud se nekonají valné hromady všech zanikajících společností (Orgány společnosti s ručením omezeným), musí určení prvních členů orgánů obsahovat též smlouva o fúzi. Pokud jde o dozorčí radu, jsou první členové dozorčí rady voleni jen na dobu jednoho roku.

Zpráva o fúzi se nevyžaduje, pokud jsou všichni společníci současně jednateli společností s ručením omezeným. Zpráva o přezkoumání fúze se nevyžaduje u těch společností s ručením omezeným, které nemají dozorčí radu. Přezkoumání fúze znalcem je nutné pouze tehdy, pokud o to požádá některý ze společníků zúčastněné společnosti, a přezkoumání se provádí jen u té zúčastněné společnosti, jejíž společník o přezkoumání požádal.

Před rozhodnutím o fúzi by jednatelé každé ze zúčastněných společností měli mít k dispozici dokumenty, které jsou pro fúzi nutné:

-	návrh smlouvy o fúzi,
-	účetní závěrky všech zúčastněných společností za poslední tři roky a zprávy auditora o jejich ověření (Ověření účetní závěrky a výroční zprávy auditorem),
-	konečné účetní závěrky všech zúčastněných společností - sestavují se jako řádná či mimořádná účetní závěrka ke dni, který předchází rozhodnému dni fúze,
-	zahajovací rozvahu nástupnické společnosti - sestavuje se k rozhodnému dni fúze - a zprávu auditora o jejím ověření,
-	mezitímní účetní závěrku a zprávu auditora o jejím ověření, jestliže byla konečná účetní závěrka sestavena z údajů ke dni, od něhož ke dni vyhotovení návrhu smlouvy o fúzi uplynulo více než 6 měsíců,
-	zprávu o fúzi, znaleckou zprávu o fúzi a zprávu o přezkoumání fúze, pokud se vyžadují, a posudek znalce, jímž ocenil jmění zanikajících společností.

Pokud mají uvedené dokumenty k dispozici, musí splnit informační povinnosti, které se k fúzi váží a které směřují jednak vůči vlastním společníkům zúčastněných společností, jednak vůči třetím osobám, zejména věřitelům zúčastněných společností. Tyto informační povinnosti jsou následující:

-

alespoň měsíc přede dnem konání valné hromady, která bude rozhodovat o fúzi (rozhodující je den konání valné hromady nástupnické společnosti, popř. den konání první z valných hromad zanikajících společností), uložit do sbírky listin v obchodním rejstříku návrh smlouvy o fúzi, zveřejnit oznámení o tomto uložení a zveřejnit upozornění na práva věřitelů,

-

písemnosti nutné k realizaci fúze zaslat společníkům s výjimkou znaleckého ocenění jmění zanikající společnosti - zde je společnost povinna upozornit společníky na to, že mají možnost seznámit se s tímto posudkem v sídle společnosti. Písemnosti musí být odeslány alespoň dva týdny přede dnem, v němž se má konat valná hromada, která bude rozhodovat o fúzi. Pokud se valná hromada konat nebude, musí být písemnosti odeslány společníkům alespoň dva týdny přede dnem, v němž byl společníkovi doručen návrh na rozhodnutí mimo valnou hromadu.

Kdykoli od okamžiku svolání valné hromady, která má o fúzi rozhodovat, nebo doručení návrhu na rozhodnutí mimo valnou hromadu, jsou jednatelé povinni na žádost společníků poskytnout jim informace o ostatních zúčastněných společnostech, pokud jsou tyto informace důležité z hlediska fúze. V oznámení, kterým se svolává valná hromada nebo v žádosti o hlasování mimo valnou hromadu musí být společníci na toto právo upozorněni.

Po splnění informačních povinností může následovat valná hromada, která bude rozhodovat o fúzi. V oznámení o konání valné hromady je nutno kromě obvyklých náležitostí tohoto oznámení uvést též údaje o vlivu fúze na obchodní podíly dosavadních společníků nástupnické společnosti (u sloučení). Na vlastní valné hromadě musí být jejím účastníkům volně přístupné k nahlédnutí všechny dokumenty, které byly předmětem informační povinnosti společnosti. Rovněž průběh valné hromady je obchodním zákoníkem předepsán tak, aby se společníkům dostalo v nejvyšší míře informací nutných pro jejich rozhodnutí o fúzi: jednatelé jsou povinni nejprve objasnit návrh smlouvy o fúzi, poté k němu sdělí svoje stanovisko dozorčí rada, pokud je ustavena, a před hlasováním jsou jednatelé povinni seznámit společníky se znaleckou zprávou o fúzi, pokud byla tato zpráva sestavena, a se všemi podstatnými změnami, které se týkají majetku, závazků a hospodářských výsledků, k nimž došlo v období od rozhodného dne fúze, popř. informovat společníky o tom, že tyto změny odůvodňují jiný výměnný poměr obchodních podílů. Každý společník má právo na informace, které se týkají ostatních zúčastněných společností.

Obsah usnesení valných hromad je odlišný při sloučení a při splynutí společností. Při sloučení musí usnesení zanikající společnosti obsahovat rozhodnutí o zrušení společnosti s ručením omezeným bez likvidace s přechodem jmění na nástupnickou společnost, schválení návrhu smlouvy o fúzi, schválení konečné, popř. mezitímní účetní závěrky, a souhlas se společenskou smlouvou, popř. stanovami nástupnické společnosti. Usnesení valné hromady nástupnické společnosti musí obsahovat rozhodnutí o převzetí jmění zanikajících společností, schválení návrhu smlouvy o fúzi, schválení konečné účetní závěrky a zahajovací rozvahy.

Při splynutí mají zanikající společnosti postavení zakladatelů, a proto musí být projev vůle založit nástupnickou společnost obsažen přímo ve smlouvě o fúzi stejně jako návrh společenské smlouvy. Usnesení valné hromady bude potom obsahovat pouze schválení smlouvy o fúzi a určení prvních členů orgánů nástupnické společnosti.

K rozhodnutí valné hromady o fúzi je třeba souhlasu alespoň tří čtvrtin hlasů společníků zúčastněné společnosti přítomných na valné hromadě. Společenská smlouva může požadovat vyšší počet hlasů nebo splnění dalších požadavků. Jestliže se v důsledku fúze mají změnit práva společníků, vyžaduje se k fúzi souhlas všech společníků, jejichž práva se mění. Má-li se po fúzi ztížit převoditelnost obchodních podílů, vyžaduje se k fúzi souhlas všech dotčených společníků. Nejsou-li v některé společnosti dosud plně splaceny vklady, vyžaduje se k fúzi souhlas všech společníků ostatních zúčastněných společností. Společníci, kteří nebyli přítomni na valné hromadě, mohou projevit souhlas s navrhovanou fúzí i mimo valnou hromadu postupem, který umožňuje obchodní zákoník v rámci úpravy valné hromady společnosti s ručením omezeným.

O rozhodnutí valné hromady musí být pořízen notářský zápis, jehož přílohu tvoří návrh smlouvy o fúzi.

Právní účinky fúze, tj. zánik společnosti slučované, popř. společností splývajících a změna u nástupnické společnosti po sloučení, popř. vznik společnosti sloučením, nastávají zápisem fúze do obchodního rejstříku. Pro zápis fúze do obchodního rejstříku je nutno doložit všechny dokumenty o průběhu fúze, účetní závěrky, pravomocná rozhodnutí státních orgánů, jsou-li podmínkou účinnosti smlouvy o fúzi, prohlášení jednatelů každé ze zúčastněných společností, že jim není známo, že byl podán návrh na určení neplatnosti smlouvy o fúzi, průkaz o tom, že peněžní prostředky potřebné k vyplacení doplatků byly předány bance pověřené vyplacením doplatků.

Jestliže zúčastněné společnosti nepodají do šesti měsíců ode dne, kdy smlouva o fúzi splňuje všechny požadavky stanovené zákonem, návrh na povolení zápisu sloučení do obchodního rejstříku, má kterákoli společnost právo od smlouvy odstoupit. Odstoupením i jen jednou ze společností zanikají práva a závazky všech zúčastněných společností. Pokud nebude podán návrh na povolení zápisu sloučení do obchodního rejstříku do jednoho roku, platí nevyvratitelná domněnka, že zúčastněné společnosti od smlouvy odstoupily.

Výměnu obchodních podílů lze uskutečnit po zápisu fúze do obchodního rejstříku.

Nástupnická společnost nesmí vyměnit obchodní podíly zanikající společnosti za své obchodní podíly, pokud má ve svém majetku obchodní podíly zanikající společnosti, popř. pokud jsou obchodní podíly zanikající společnosti v majetku jakékoli zanikající společnosti, dále nevymění nástupnická společnost obchodní podíly zaniklé společnosti za své obchodní podíly společníkovi zanikající společnosti, který se práva na výměnu vzdal. Nástupnická společnost nevymění obchodní podíly zaniklé společnosti ani osobám, které se podílejí ve stejném poměru na nástupnické i zanikající společnosti.

Má-li nástupnická společnost vlastní obchodní podíly ve svém majetku, může je použít k výměně za obchodní podíly zanikající společnosti.

Jestliže byla při sloučení zanikající společnost společníkem nástupnické společnosti, stává se nástupnická společnost majitelem vlastního obchodního podílu a musí jej do šesti měsíců převést nebo rozhodnout o snížení základního kapitálu o příslušný vklad, popř. o tom, že společníci převezmou tento podíl v poměru svých obchodních podílů za úplatu ve výši vypořádacího podílu.

Věřitelé zúčastněných společností, kteří přihlásí své pohledávky do šesti měsíců ode dne, kdy se zápis fúze do obchodního rejstříku stal účinným vůči třetím osobám, a kteří nemohou požadovat uspokojení svých pohledávek, mohou požadovat poskytnutí dostatečné jistoty, jestliže se v důsledku fúze zhorší dobytnost jejich pohledávek. Jestliže věřitel prokáže, že se v důsledku sloučení podstatným způsobem sníží dobytnost jeho pohledávky, je oprávněn požadovat poskytnutí dostatečné jistoty ještě před zápisem sloučení do obchodního rejstříku. Právo na poskytnutí jistoty nemají věřitelé u těch pohledávek, u nichž jim přísluší právo na přednostní nebo oddělené uspokojení v konkursu, a u těch pohledávek, které vznikly až po dni, kdy se zápis fúze do obchodního rejstříku stal účinným vůči třetím osobám.

Pro případ, že by smlouva o fúzi nebo postup při fúzi byly stiženy vadami, které by vedly ke zpochybnění smlouvy či procesu fúze, obsahuje obchodní zákoník pravidla pro neplatnost smlouvy o fúzi a neplatnost fúze. Důvodem neplatnosti smlouvy o fúzi mohou být teoreticky všechny vady právních úkonů, které upravuje občanský zákoník (nesvoboda, nevážnost, neurčitost, nesrozumitelnost, nemožnost plnění, rozpor se zákonem, obcházení účelu zákona, rozpor s dobrými mravy, nedostatek formy). Je však otázka, zda je jejich uplatnění vzhledem k charakteru smlouvy o fúzi praktické. Speciální úprava neplatnosti smlouvy o fúzi v obchodním zákoníku váže tuto smlouvu na usnesení valné hromady a úpravu neplatnosti tohoto usnesení, neboť v převažujícím množství případů je smlouva o fúzi uzavřena teprve na základě schvalujících rozhodnutí valných hromad. Hlavním důvodem neplatnosti smlouvy o fúzi v tomto spojení by potom byl rozpor s požadavky zákona. Neplatnosti smlouvy o fúzi se může dovolávat pouze osoba, která je oprávněna podat návrh na určení neplatnosti usnesení valné hromady (§ 131 obch. zák.), neplatnost musí být prohlášena soudem a návrh je možno podat pouze do konce lhůty stanovené pro podání návrhu na neplatnost usnesení valné hromady. Návrh musí být spojen s návrhem na určení neplatnosti usnesení valné hromady o fúzi. Návrh na určení neplatnosti usnesení valné hromady o fúzi lze však podat samostatně a jejím důvodem může být rozpor rozhodnutí valné hromady o fúzi s návrhem smlouvy o fúzi. Důvodem pro podání návrhu naopak nemůže být skutečnost, že výměnný poměr obchodních podílů a doplatků není přiměřený - v tomto případě náleží pouze právo na dorovnání. Návrh na určení neplatnosti smlouvy o fúzi nebo usnesení valné hromady o fúzi nelze podat po právní moci rozhodnutí soudu, jímž se povoluje zápis fúze do obchodního rejstříku. V řízení o neplatnost, které bylo již zahájeno, se bude pokračovat jen tehdy, pokud dojde ke změně předmětu řízení na řízení o náhradu škody nebo na řízení o právo na dorovnání. Pokud soud určí, že smlouva o fúzi nebo usnesení valné hromady o fúzi bylo neplatné, jsou ze závazků vzniklých od rozhodného dne fúze do zveřejnění údaje o uložení rozhodnutí soudu do sbírky listin zavázány a oprávněny společně a nerozdílně všechny zúčastněné společnosti.

Pokud není výměnný poměr obchodních podílů spolu s případnými doplatky na dorovnání přiměřený, má každý společník zúčastněné společnosti vůči nástupnické společnosti právo na dorovnání v penězích. Právo se uplatňuje u soudu v propadné lhůtě jednoho roku ode dne, kdy zápis fúze do obchodního rejstříku nabyl účinnosti vůči třetím osobám a soudní rozhodnutí, kterým se toto právo přiznává, je pro nástupnickou společnost závazné co do základu přiznaného práva i vůči ostatním společníkům. Uplatňovat právo na dorovnání u soudu může každý společník.

Jednatelé, členové dozorčí rady a znalci, kteří zpracovali příslušné zprávy odpovídají společně a nerozdílně za škodu, která vznikla porušením jejich povinností při fúzi zúčastněné společnosti, jejím společníkům nebo věřitelům. Zprostit se odpovědnosti mohou, jestliže prokáží, že jednali s péčí řádného hospodáře. Právo na náhradu škody se promlčuje ve lhůtě pěti let ode dne, kdy se zápis fúze do obchodního rejstříku stal účinným vůči třetím osobám.

Se společností s ručením omezeným může být sloučena nebo s ní může splynout též akciová společnost do nástupnické společnosti s ručením omezeným. Akcionářům budou v tomto případě vyměněny akcie za obchodní podíly na nástupnické společnosti. Akcionáři zanikající akciové společnosti, kteří s fúzí nesouhlasili, mají právo na vypořádání v penězích, pokud byli akcionáři zanikající společnosti ke dni konání valné hromady, která o fúzi rozhodla, této valné hromady se zúčastnili a pro fúzi nehlasovali. Jejich jména musí obsahovat notářský zápis o rozhodnutí valné hromady. Tito akcionáři jsou potom oprávněni vypovědět účast v nástupnické společnosti s ručením omezeným s účinky ke vzniku této společnosti, jestliže od zápisu fúze do obchodního rejstříku nevykonávali práva společníka. Výpověď musí mít písemnou formu s úředně ověřeným podpisem a musí být doručena nástupnické společnosti ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy nabyl vůči třetím osobám účinnosti zápis o rozdělení do obchodního rejstříku, jinak toto právo zaniká.