Váš nákupní košík:  prázdný Přihlášení obchod@sagit.cz

Navigace:  Úvod  »  Ostatní  »  Aktuality

Změny zákona o DPH 2006

Aktualizační dodatek č. 10 k publikaci "Zákon o DPH - praktický průvodce 2005"

Vážení čtenáři,
zákon č. 545/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony, sebou přináší také 21 změn zákona o DPH. Tyto změny jsou účinné od 1. ledna 2006. V této souvislosti aktualizujeme publikaci následujícím způsobem (změny znění zákona jsou označeny červeně):

 

1. Na str. 20 publikace je změna v § 4 odst. 1 písm. c) takto:

c) daní na vstupu daň, která je obsažena v částce za přijaté plnění, daň při dovozu zboží, daň při pořízení zboží, daň při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, daň při poskytnutí služby zahraniční osobou nebo daň přiznaná podle § 92a,

 

2. Na str. 20 publikace je změna v § 4 odst. 1 písm. h) takto:

h) daní na výstupu daň, kterou je plátce povinen přiznat ze základu daně za uskutečněné zdanitelné plnění nebo z přijaté platby, daň při pořízení zboží, daň při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, daň při poskytnutí služby zahraniční osobou nebo daň přiznaná podle § 92a,

Komentář:

Obě změny souvisí s novým § 92a upravujícím zvláštní režim pro uplatňování DPH při dodávání zlata (více viz bod 12).

 

3. Na str. 71 publikace je změna v § 13 odst. 10 písm. c) takto:

c) poskytnutí reklamního nebo propagačního předmětu bez úplaty, který je označen obchodní firmou nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto předmětu nebo názvem propagovaného zboží nebo služby, pokud jeho pořizovací cena bez daně nepřesahuje 500 Kč, a který není s výjimkou tichého vína předmětem spotřební daně,

Komentář:

Od 1. ledna 2006 není při splnění ostatních podmínek tohoto ustanovení považován dar tichého vína (například v láhvích, demižónech, soudcích apod.) za dodání zboží. Proto není předmětem daně a při jeho darování plátci nevzniká povinnost přiznat DPH na výstupu, i když tiché víno je předmětem spotřební daně. Pojem "tiché víno" je definován v § 93 odst. 3 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a je jím jednoduše řečeno klasické červené, bílé nebo růžové víno. To znamená víno, které není šumivé a je bez přídavku lihu (s přídavkem lihu je např. portské víno).

V této souvislosti je dobré připomenout, že:
- při pořízení tichého vína, jehož dar nebude považován za dodání zboží podle výše uvedeného novelizovaného ustanovení, vzniká plátci nárok na odpočet DPH, a to podle § 72 odst. 2 písm. e),
- v návaznosti na novelizované ustanovení § 25 odst. 1 písm. t) zákona o daních z příjmů (účinné již od 10. 11. 2005) je při splnění ostatních podmínek tohoto ustanovení považován dar tichého vína za daňově uznatelný výdaj.

Jde zde o oblast, která bude zřejmě předmětem zvýšeného zájmu správců daně při eventuálních daňových kontrolách a je třeba, aby si plátci daně zabezpečili dostatečné důkazní prostředky o tom, že jimi darované tiché víno splňuje podmínky jak ZDPH, tak zákona o daních z příjmů (např. evidencí obdarovaných obchodních partnerů bude dokazováno, že tiché víno bylo skutečně darováno jako reklamní nebo propagační předmět a nikoliv, že bylo zkonzumováno samotným plátcem nebo jeho příbuznými; doporučuji uschovat si např. vzor samolepky s náležitostmi požadovanými v ustanoveních obou daňových zákonů, které plátce dolepuje na láhve darovaného tichého vína apod.).

 

4. Na str. 98 publikace je změna v § 28 odst. 1 takto:

(1) Daňovými doklady jsou zejména běžný daňový doklad, zjednodušený daňový doklad souhrnný daňový doklad, splátkový kalendář, opravný daňový doklad, daňový dobropis, daňový vrubopis, platební kalendář nebo doklad vystavený podle § 92a.

Komentář:

Změna souvisí s novým § 92a upravujícím zvláštní režim pro uplatňování DPH při dodávání zlata (více viz bod 12).

 

5. Na str. 111 publikace je změna v § 37 odst. 3 takto:

(3) V případě, kdy vznikla povinnost přiznat daň z platby přijaté před uskutečněním zdanitelného plnění, vypočte se daň za uskutečněné zdanitelné plnění pouze z rozdílu mezi základem daně podle § 36 odst. 1 a základem daně nebo úhrnem základů daně podle § 36 odst. 2 zvýšený případně o opravu podle § 42 odst. 1 písm. d).

Komentář:

Podle mého názoru mělo být z hlediska jazyka českého použito v této změně místo slova "zvýšený" slovo "zvýšeného". Celá změna ve výše uvedeném ustanovení souvisí se změnami opravy základu daně a výše daně podle § 42 (více k tomu v následujícím textu).

 

6. Na str. 115 publikace je změna v § 42 odst. 1 písm. d) takto:

d) při použití platby, ze které vznikla plátci povinnost přiznat daň, na úhradu jiného zdanitelného plnění nebo plnění osvobozeného od daně nebo plnění, které není předmětem daně.

 

7. Na str. 116 publikace je změna v § 42 odst. 4 takto:

a) ve zdaňovacím období, ve kterém byl daňový dobropis doručen plátci, pro kterého se uskutečnilo zdanitelné plnění, pokud jde o opravu výše daně podle odstavce 1 písm. a), b) a c), nebo
b) ve zdaňovacím období, ve kterém byla oprava výše daně provedena, pokud jde o opravu výše daně podle odstavce 1 písm. d), 2 nebo 3.

 

8. Na str. 117 publikace zní § 42 odst. 7 takto (dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 8 a 9):

(7) V případě opravy základu daně a výše daně u předplacených telekomunikačních služeb provede opravu podle odstavce 1 písmeno d) plátce vystavením dokladu o opravě základu a výše daně s náležitostmi podle odstavce 6 písm. a), b), c), d), f) a h), který dále musí obsahovat předmět plnění, na které byla platba původně přijata, celkovou výši plateb použitých na úhradu jiného zdanitelného plnění nebo plnění osvobozeného od daně nebo plnění, které není předmětem daně, a tomu odpovídající výši daně. Tyto údaje se uvádějí na doklad za všechny opravy v průběhu zdaňovacího období jednou částkou. Tento doklad se nedoručuje. Plátce je povinen jako součást evidence pro daňové účely evidovat soupisy dokladů vystavených podle tohoto odstavce. Pokud se v okamžiku opravy jiné zdanitelné plnění neuskutečnilo, považuje se částka odpovídající provedené opravě podle odstavce 1 písmeno d) za platbu přijatou na toto jiné zdanitelné plnění před jeho uskutečněním.

Stanovisko Ministerstva financí

Ve svém "Sdělení - Změny v uplatňování DPH po novele provedené zákonem č. 545/2005 Sb. s účinností od 1. 1. 2006" publikovaném na internetových stránkách Ministerstva financí ministerstvo k výše uvedené problematice sděluje následující:

"Možnost opravy základu daně a výše daně u předplacených služeb,
pokud je tato částka použita na úhradu jiných plnění

Tyto změny byly navrženy a schváleny zejména proto, že se rozšířilo používání úhrady z částek za předplacené služby (formou nákupu karet nebo "dobíjením" kreditu u telefonních služeb), kdy při pořízení karty nebo připsáním kreditu je přiznána daň z předplacených služeb (u telefonních služeb daň odpovídající sazbě 19 %), ale pak ve skutečnosti je úhrada použita buď na služby osvobozené od daně (např. hry po telefonu) nebo na plnění, která nejsou předmětem daně (zasílání finančních darů prostřednictvím dárcovských SMS), popř. za plnění podléhající snížené sazbě daně. Po novele je umožněno provádět opravu základu daně a tím i výše daně, pokud ke změně v použití přijaté úhrady dojde - viz § 42 odst. 1 písm. d) zákona.

V návaznosti na tuto změnu je pak provedena i změna v § 42 odst. 7 zákona, podle které se oprava základu a výše daně u telekomunikačních služeb provádí tak, že plátce vystaví doklad, který se vystavuje při opravě základu daně a výše daně pro osobu, která není plátcem daně (pouze s některými náležitostmi podle § 42 odst. 6 zákona), který dále musí obsahovat předmět plnění, na které byla platba původně přijata, celkovou výši plateb použitých na úhradu jiného zdanitelného plnění nebo plnění osvobozeného od daně nebo plnění, které není předmětem daně, a tomu odpovídající výši daně. Tento doklad se nedoručuje a plátce je povinen jako součást evidence pro daňové účely evidovat soupisy takto vystavených dokladů.

Další související změnou je i úprava § 77 odst. 2 zákona, podle kterého je plátce daně, který uplatnil nárok na odpočet daně z platby, která byla následně použita na úhradu jiného zdanitelného plnění (s jinou sazbou daně) nebo plnění osvobozeného od daně nebo plnění, které není předmětem daně, povinen provést opravu odpočtu daně.

S možností provést s účinností od 1. 1. 2006 opravy základu a výše daně je spojeno i přechodné ustanovení, podle kterého nelze tuto opravu provést za ta plnění, u nichž byla daň jakýmkoliv způsobem vrácena ze státního rozpočtu. Toto omezení se týká zejména těch sbírek, u nichž vláda ČR rozhodla o vrácení částek odpovídajících DPH vybrané i z částek určených jako finanční dary (např. u sbírek na pomoc obětem vln tsunami v jihovýchodní Asii, Vysokým Tatrám po vichřici apod.)."

Komentář:

Výše uvedené sdělení Ministerstva financí může u plátců vyvolávat pocit, že když oni neposkytují telekomunikační služby, tak se jich výše uvedená novelizovaná ustanovení týkající se opravy základu daně netýkají. Jenže opravě základu daně a výše daně se u předplacených telekomunikačních služeb věnuje pouze nový § 42 odst. 7, který je zvláštním ustanovením k novelizovanému § 42 odst. 1, který se zabývá opravou základu daně jako obecné ustanovení. Z toho, jak je nový § 42 odst. 1 písm. d) formulován vyplývá, že v případě opravy základu daně podle tohoto ustanovení, může docházet u plátců daně k opravám základu daně u jakýchkoliv jimi poskytovaných služeb nebo dodání zboží, když dojde k naplnění podmínek tohoto ustanovení.

Ve svém celku jde u výše uvedených novelizovaných ustanovení o poměrně složitě formulovaná ustanovení, kdy bude pro mnohé plátce obtížné si představit, jak tato budou vůbec v praxi fungovat, a to jak u plátce dodavatele, tak u plátce odběratele.

Podle mého názoru je zároveň třeba upozornit na neprovázanost výše uvedených ustanovení, protože na jedné straně plátce, který již uplatnil ve výše uvedených situacích odpočet daně z platby, má povinnost provést opravu odpočtu daně podle novelizovaného § 77 odst. 2, a přitom plátce, který z přijaté platby přiznal DPH na výstupu, nemá povinnost, nýbrž možnost v těchto situacích výši daně opravit. Pokud by tuto možnost nevyužil, tak by na to podle mého názoru plátce provádějící povinně odpočet daně podle § 77 odst. 2 doplatil, protože by musel hradit snížení nároku na odpočet DPH ze svého.

Nejde tedy o obdobnou provázanost jako v případě, kdy na jedné straně podle stávajícího § 42 odst. 3 ZDPH je plátce povinen opravit výši daně, pokud dojde k vrácení platby, u níž ke dni jejího přijetí vznikla povinnost přiznat daň a jestliže se zdanitelné plnění neuskutečnilo, a na druhé straně podle § 77 odst. 1 platí, že pokud byla provedena oprava základu daně, která má za následek snížení uplatněného odpočtu daně, je plátce, pro něhož se uskutečnilo plnění, povinen provést opravu odpočtu daně. Povinnost je zde tedy stanovena pro obě strany. Jednoduše řečeno, v tomto druhém případě první plátce snižuje svou daňovou povinnost na výstupu, čímž "inkasuje" dříve odvedou DPH, kterou na základě daňového dobropisu zasílá druhému plátci DPH, který snižuje svůj nárok na odpočet a původně nárokovanou DPH "vrací" do státního rozpočtu.

 

9. Na str. 132 publikace jsou změny v § 57 odst. 1 takto:

a) výchovná a vzdělávací činnost poskytovaná v mateřských školách, základních školách, středních školách, konzervatořích, vyšších odborných školách, základních uměleckých školách a jazykových školách s právem státní jazykové zkoušky, které jsou zapsány ve školském rejstříku,42) dále výchovná a vzdělávací činnost v rámci praktického vyučování nebo praktické přípravy uskutečňované na pracovištích fyzických nebo právnických osob, které mají oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání a uzavřely se školou smlouvu o obsahu a rozsahu praktického vyučování nebo odborné praxe a o podmínkách pro jejich konání,43)

b) školské služby poskytované ve školských zařízeních, které jsou zapsány ve školském rejstříku42) a které doplňují nebo podporují vzdělávání ve školách podle písmene a) nebo s ním přímo souvisejí; dále zajištění ústavní nebo ochranné výchovy anebo preventivně výchovné péče,44)

g) výchovné, vzdělávací a volnočasové aktivity poskytované dětem a mládeži příspěvkovými organizacemi a nestátními neziskovými organizacemi dětí a mládeže.

Komentář:

Podle sdělení Ministerstva financí v novelizovaném znění (doplnění) § 57 odst. 1 písm. a) věcně v tomto případě nedochází oproti předchozí úpravě k žádné změně, toto ustanovení má pouze upřesňující charakter.

Podle novelizovaného § 57 odst. 1 písm. g) platí, že od DPH na výstupu jsou osvobozeny výchovné, vzdělávací a volnočasové aktivity poskytované dětem a mládeži příspěvkovými organizacemi a nestátními neziskovými organizacemi dětí a mládeže, a to už bez podmínky, že na tyto činnosti musí být poskytovány prostředky ze státního rozpočtu, z rozpočtů územních samosprávných celků, státních fondů, z grantů přidělených podle zvláštního zákona nebo ze zdrojů Evropské unie (tato podmínka je od 1. ledna 2006 zrušena).

 

10. Na str. 137 publikace je změna v § 61 písm. b) takto:

b) poskytnutí služeb a dodání zboží úzce souvisejícího s ochranou a výchovou dětí a mládeže veřejnoprávními subjekty nebo právnickými osobami, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání,

Komentář:

Po třech měsících od 1. října 2005, kdy byla "výchova" z tohoto ustanovení vypuštěna, je zde od 1. ledna 2006 znovu doplněna.

 

11. Na str. 162 publikace § 77 odst. 2 zní takto (dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5):

(2) Plátce, který uplatnil odpočet daně z platby, kdy platba nebo její část byla následovně použita na úhradu jiného zdanitelného plnění nebo plnění osvobozeného od daně nebo plnění, které není předmětem, je povinen provést opravu odpočtu. Opravu odpočtu daně provede plátce v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém byla platba nebo její část použita na úhradu jiného zdanitelného plnění nebo plnění osvobozené od daně nebo plnění, které není předmětem daně, a to z částky, která byla použita na úhradu jiných plnění.

Komentář:

Více k této změně viz komentář k bodu 8.

 

12. Na str. 189 publikace se za § 92 vkládá nový § 92a takto:

§ 92a
Zvláštní režim pro dodávání zlata

(1) Za zlato se pro účely tohoto ustanovení považuje
a) zlato o ryzosti 333 tisícin nebo vyšší s výjimkou investičního zlata v podobě neopracované, zejména slitku, cihly, prutu, valounu, zrna, granule, granálie, lístku, drátu, prášku, zlomků, smetků nebo odpadu,
b) investiční zlato při dodání podle § 92 odst. 5.

(2) Při dodání zlata s místem plnění v tuzemsku plátcem jinému plátci, osobě registrované k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osobě povinné k dani s výjimkou vývozu a dodání zlata do jiného členského státu, jsou povinny přiznat daň osoby, kterým je zlato dodáno.

(3) Plátce, který dodává zlato osobám podle odst. 2, je povinen správci daně oznámit první dodání zlata každé osobě nejpozději do dne prvního dodání této osobě.

(4) Plátce, který dodává zlato osobám podle odst. 2, je povinen vystavit daňový doklad nejpozději do 15 dnů ode dne uskutečnění zdanitelného plnění.

(5) Daňový doklad musí obsahovat
a) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek k jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který dodává zlato,
b) daňové identifikační číslo plátce, který dodává zlato,
c) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo název, sídlo nebo místo podnikání osoby, které je zlato dodáno,
d) daňové identifikační číslo plátce, kterému je zlato dodáno,
e) evidenční číslo daňového dokladu,
f) rozsah a předmět plnění včetně váhy a ryzosti zlata,
g) datum vystavení daňového dokladu,
h) datum uskutečnění plnění,
i) jednotkovou cenu bez daně, a dále slevu, pokud není obsažena v jednotkové ceně,
j) základ daně,
k) sazbu daně nebo sdělení, že se jedná o plnění osvobozené od daně, a odkaz na příslušné ustanovení tohoto zákona,
l) sdělení, že výše daně je povinna doplnit a přiznat osoba, které je zlato dodáno.

(6) Osoby podle odst. 2, kterým je zlato dodáno, jsou povinny doplnit na obdrženém daňovém dokladu výši daně uvedenou v korunách a v haléřích, popř. zaokrouhlenou na desítky haléřů nebo na padesátihaléře. Za správnost vypočtené daně odpovídají tyto osoby.

(7) Osoby podle odstavce 2, kterým je zlato dodáno, jsou povinny přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění.

(8) Zvláštní režim se nepoužije při dodání zlata České národní bance.

Stanovisko Ministerstva financí

Ve svém "Sdělení - Změny v uplatňování DPH po novele provedené zákonem č. 545/2005 Sb. s účinností od 1. 1. 2006" publikovaném na internetových stránkách Ministerstva financí ministerstvo k výše uvedené problematice sděluje následující:

"Zvláštní režim pro dodávání zlata - § 92a

V textu zákona je za § 92 doplněn nový § 92a, dále pak je v zákoně provedena řada souvisejících změn, zejména jsou doplněny odkazy na nový paragraf.

Podstatou nového zvláštního režimu je přenesení povinnosti přiznat daň z osoby, která zlato dodává, na osobu, které je zlato dodáno. Tento režim funguje jak z hlediska povinnosti přiznat daň, tak možnosti uplatnit nárok na odpočet daně, z hlediska vystavování daňových dokladů a dalších povinností takto:

Plátce, který dodává zlato, vystaví daňový doklad, který oproti běžnému daňovému dokladu neobsahuje výši daně, tento doklad však musí obsahovat sdělení, že výši DPH je povinen doplnit a přiznat odběratel. Plátce, kterému bylo zlato dodáno si může uplatnit nárok na odpočet DPH nejdříve v tom daňovém přiznání, ve kterém přiznal DPH z přijaté dodávky zlata. Kupující tedy uvede ve svém daňovém přiznání z tohoto plnění DPH na výstupu, a zároveň v tomto přiznání uplatní nárok na odpočet při splnění všech zákonných podmínek.

Jedná se o podobný režim přenosu daňové povinnosti, který plátci DPH již znají u některých služeb nakupovaných v zahraničí nebo při pořizování zboží z jiných členských států.

Hlavní principy zvláštního režimu podle § 92a:

- Za zlato se pro účely tohoto zvláštního režimu považuje zlato o ryzosti 333 tisícin nebo vyšší v podobě neopracované, zejména slitku, cihly, prutu, valounu, zrna, granule, granálie, lístku, drátu, prášku, zlomků, smetků nebo odpadu a dále investiční zlato při dodání podle § 92 odst. 5 zákona (u něhož se plátce rozhodl při jeho dodání uplatnit daň na výstupu místo osvobození od daně). Zvláštní režim podle § 92a zákona se nevztahuje na zlato opracované, jako jsou například šperky.

- Zvláštní režim použije plátce, pokud dodává zlato jinému plátci, osobě registrované k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osobě. Pokud plátce dodává zlato osobě, která není plátcem, zvláštní režim se na něj nevztahuje. Zvláštní režim přenáší odpovědnost za povinnost přiznat daň na výstupu na kupujícího, pokud je kupujícím plátce daně.

Pokud je zlato dodáváno osobě registrované k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osobě, vzniká těmto osobám povinnost registrace a tyto osoby se stávají plátci dnem dodání tohoto zlata a jsou povinny podat přihlášku k registraci Finančnímu úřadu pro Prahu 1 nejpozději k datu dodání zlata, takže se vždy jedná o obchodování se zlatem výhradně mezi plátci daně.

Tento režim se nepoužije při dodání zlata České národní bance.

- Oznamovací povinnost: Plátci, který dodává zlato jinému plátci, je uložena povinnost oznámit příslušnému správci daně vždy své první dodání zlata každému plátci, kterému je zlato dodáváno. Tuto povinnost má plátce nejpozději do dne prvního dodání každému plátci. To znamená, že před první dodávkou zlata oznámí plátce svému správci daně odběratele - plátce, kterému zlato dodává. Další dodávky tomuto plátci již správci daně neoznamuje.

- Daňové doklady: Plátce, který dodává zlato, vystaví daňový doklad, který oproti běžnému daňovému dokladu neobsahuje výši daně, navíc však tento doklad oproti běžnému daňovému dokladu obsahuje váhu a ryzost zlata a sdělení, že výši daně je povinna doplnit a přiznat osoba, které je zlato dodáno. Plátce, kterému je zlato dodáno, je povinen výši daně doplnit na daňovém dokladu a současně odpovídá za správnost této vypočtené daně.

- Povinnost přiznat daň a nárok na odpočet daně: Plátci, kterým je zlato dodáno, jsou povinni přiznat daň na výstupu ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, tímto dnem je podle ustanovení § 21 odstavec 4 písm. a) a b) při prodeji podle kupní smlouvy den dodání, v ostatních případech den převzetí. Přijetím platby nevzniká plátci povinnost přiznat daň na výstupu.

Plátci vzniká nárok na odpočet daně dnem, ke kterému vznikla povinnost přiznat daň na výstupu, tj. plátce přizná daň na výstupu v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém mu bylo zlato dodáno, a současně v tomto daňovém přiznání uplatní nárok na odpočet daně. Nárok na odpočet daně může uplatnit i později, ale nemůže ho uplatnit dříve, než ve zdaňovacím období ve kterém mu z tohoto plnění vznikla povinnost přiznat daň na výstupu."

Stanovisko Ministerstva financí

Dále v této souvislosti publikovalo aktuálně Ministerstvo financí na svých internetových stránkách pro plátce DPH tuto informaci:

"Informace MF pro plátce DPH

Ministerstvo financí upozorňuje plátce na povinnost oznámit správci daně první dodání zlata, uvedeného v § 92a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDPH"), s místem plnění v tuzemsku plátci, osobě registrované k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osobě povinné k dani a to nejpozději do dne prvního dodání zlata těmto osobám.

Osoba registrovaná k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osoba povinná k dani, které nejsou registrovány jako plátci a je jim v tuzemsku dodáno zlato, se stávají plátcem dnem uskutečnění dodání tohoto zlata.

V případě, že bude zlato dodáno plátci, přejde povinnost uplatnění daně na výstupu z dodavatele na odběratele.

Dodavatel uvede toto plnění v daňovém přiznání do řádku 510 (základ daně).

Odběratel uvede daň na výstupu za dodavatele do řádku 730 daňového přiznání (daň).

Odběrateli vzniká nárok na uplatnění odpočtu daně dnem, ke kterému vznikla povinnost přiznat daň na výstupu. Nárok na odpočet daně uvede v řádku 310 daňového přiznání (základ daně, daň).

V případě, že bude zlato dodáno plátcem osobě, která nebyla registrovaná k dani, nevztahuje se na něj zvláštní režim podle § 92a ZDPH. Plátce bude uvádět daň za uskutečněná plnění na výstupu do řádku 210 daňového přiznání (základ daně, daň)."

 

13. Na str. 192 publikace se v § 94 doplňuje nový odstavec 12 takto:

(12) Osoba registrovaná k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osoba povinná k dani, které nejsou registrovány jako plátci a je jim dodáno zlato podle § 92a s místem plnění v tuzemsku, se stávají plátcem dnem uskutečnění dodání tohoto zlata.

 

14. Na str. 194 publikace se v § 95 doplňuje nový odstavec 13 takto:

(13) Osoba povinná k dani, která se stane plátcem podle § 94 odst. 12, je povinna podat přihlášku k registraci Finančnímu úřadu pro Prahu 1 nejpozději k datu dodání zlata podle § 92a.

 

15. Na str. 205 je změna v § 108 odst. 1 písm. a) takto:

a) plátce, který uskutečňuje zdanitelná plnění v tuzemsku s výjimkou dodání zlata podle § 92a,

 

16. Na str. 205 v § 108 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se nové písm. o) takto:

o) plátce, osoba registrovaná k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osoba povinná k dani, kterým je dodáno zlato podle § 92a.

Komentář:

Změny uvedené v bodech 13 až 16 logicky souvisejí se změnou podle bodu 12 (zvláštní režim podle § 92a pro uplatňování DPH při dodávání zlata).

 

17. Na str. 213 v příloze č. 2 obsahující seznam služeb podléhajících snížené sazbě DPH je změna takto:

- Ostatní rekreační činnost zařazená v SKP 92.72, 92.72.1, 92.72.11 a 92.72.12. Služby posiloven a kondičního cvičení, provoz saun, tureckých a parních lázní zařazené v SKP 93.04.

Komentář:

Podle novelizované přílohy č. 2 k ZDPH tak platí, že snížené 5% sazbě DPH budou od 1. ledna 2006 podléhat služby posiloven a kondičního cvičení, provoz saun, tureckých a parních lázní zařazené v SKP 93.04 (služby v oblasti tělesné hygieny).

Připomeňme v této souvislosti, že zákonem č. 441/2005 Sb., kterým se mění zákon o zemědělství a některé další zákony, se již s účinností od 10. 11. 2005 mění i ZDPH, a to tak, že v příloze č. 1 se doplňuje položka s číselným kódem harmonizovaného systému popisu číselného označování zboží "06022090" a názvem zboží "stromy, zákrsky, keře a keříky, též roubované, těch druhů, které rodí jedlé ovoce a ořechy".

 

18. Na str. 214 publikace se za přechodné ustanovení zákona č. 635/2004 Sb. doplňuje tento text:

Čl. XII. zákona č. 545/2005 Sb. zní:

"Čl. XII

Přechodné ustanovení

Opravu základu daně ve výši daně podle ustanovení § 42 odst. 1 písm. d) nelze provést za ta plnění, za něž již byla daň jakýmkoli způsobem ze státního rozpočtu vrácena."

Komentář:

Toto přechodné ustanovení souvisí se změnami v opravě základu daně podle § 42 (více k tomu u bodu 8).

Novinky

ÚZ č. 1173 - Vzorový účtový rozvrh 2017, Rozvaha a výsledovka 2017

ÚZ č. 1173 - Vzorový účtový rozvrh 2017, Rozvaha a výsledovka 2017Užitečná pomůcka pro sestavení takového účtového rozvrhu, se kterým budou minimalizovány problémy při sestavování účetní závěrky za rok 2017. V publikaci najdete syntetické účty ke směrné účtové osnově pro podnikatele včetně účtů ...

Cena: 49 KčKOUPIT

ÚZ č. 1174 - Účetnictví podnikatelů, Audit, 2017

ÚZ č. 1174 - Účetnictví podnikatelů, Audit, 2017Publikace obsahuje zejména úplné znění zákona o účetnictví novelizovaného k 1. 1. 2017 a zásadně změněný zákon o auditorech s novelou z podzimu minulého roku. Dále je zde účetní vyhláška pro podnikatele a dále 23 účetních standardů, z nichž tři ...

Cena: 87 KčKOUPIT

ÚZ č. 1175 - Účetnictví nevýdělečných organizací 2017

ÚZ č. 1175 - Účetnictví nevýdělečných organizací 2017Publikace obsahuje úplné znění zákona o účetnictví novelizovaného k 1. 1. 2017, účetní vyhlášku a účetní standardy pro na účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, tj. politické strany, občanská sdružení, církve, ...

Cena: 69 KčKOUPIT

ÚZ č. 1176 - Účetnictví územních samosprávných celků, organizačních složek státu a příspěvkových organizací, Kontrola, 2017

ÚZ č. 1176 - Účetnictví územních samosprávných celků, organizačních složek státu a příspěvkových organizací, Kontrola, 2017Publikace obsahuje kompletní soubor právních předpisů regulujících účetnictví ÚSC, organizačních složek státu, příspěvkových organizací a dalších účetních jednotek. Od minulého vydání došlo k 1. 1. 2017 rozsáhlé novele zákona o účetnictví a ...

Cena: 179 KčKOUPIT

Provozovatel

Nakladatelství Sagit, a. s.
Horní 457/1, 700 30 Ostrava-Hrabůvka
Společnost je zapsaná v obchodním
rejstříku vedeném KS v Ostravě,
oddíl B, vložka 3086.
IČ: 277 76 981
DIČ: CZ27776981

Telefony


Zásilkový obchod: 558 944 614
Předplatné ÚZ: 558 944 615
Software: 558 944 629
Knihkupci: 558 944 621
Inzerce: 558 944 634

E-maily


Zásilkový obchod: obchod@sagit.cz
Předplatné ÚZ: predplatne@sagit.cz
Software: software@sagit.cz
Knihkupci: knihkupci@sagit.cz
Inzerce: inzerce@sagit.cz

Obchodní podmínky

© 1996–2017 Nakladatelství Sagit, a. s. Všechna práva vyhrazena.