Váš nákupní košík:  prázdný Přihlášení obchod@sagit.cz

Navigace:  Úvod  »  Ostatní  »  Aktuality

Změny v zákoně o daních z příjmů 2006, III. část

... pokračování z II. části

 

II. DAŇ Z PŘÍJMŮ PRÁVNICKÝCH OSOB A SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

Příjmy od daně osvobozené [§ 19 odst. 1 písm. l) a zn), čl. II - přechodná ustanovení bod 2 a 7 ZDP]

  • Úrokové výnosy z hypotečních zástavních listů (dále "HZL") byly dosud i u právnických osob beze zbytku považovány za příjmy osvobozené od daně. Zmíněné osvobození je nově omezeno pouze na případy úrokových výnosů z těch HZL, v jejichž emisních podmínkách se emitent zavázal použít k řádnému krytí závazků z těchto HZL pouze pohledávky z hypotečních úvěrů, které byly poskytnuty výhradně na financování investic do nemovitostí nebo na financování bytovych potřeb. Z režimu osvobození jsou tak vyloučeny úrokové výnosy z HZL, které jsou emitovány za účelem poskytnutí úvěrů na jiné účely.
  • Předmětná změna v přístupu k úrokovým výnosům dopadá pouze na HZL emitované počínaje 1. 1. 2006. U příjmu z úrokového výnosu z HZL emitovaných do 31. 12. 2005 je i nadále aplikováno původní znění § 19 odst. 1 písm. l) ZDP přiznávající osvobození v plné šíři.
  • Za příjmy od daně osvobozené jsou nově považovány i náhrady za věcné břemeno vzniklé ze zákona nebo rozhodnutím státního orgánu plynoucí právnickým osobám a dále příjmy plynoucí jako náhrada za vyvlastnění na základě zvláštního právního předpisu. Vyvlastněním nebo nucenym omezením vlastnického práva dochází na straně postiženého subjektu k majetkové újmě, a to nezávisle na jeho vůli. Dosavadní úprava výslovně osvobozovala příjmy charakteru náhrad za věcné břemeno zřízené bez vůle poplatníka, k jehož tíži je zřizováno, pouze pokud tento příjem plynul fyzické osobě. Avšak ani u těchto fyzickych osob nebyla řešena otázka náhrad spojených s vyvlastněním majetku.

Společný systém zdanění mateřských a dceřiných společností (§ 19 odst. 3, 4 a 8, čl. II - přechodná ustanovení bod 4 ZDP)

  • Problematika zdanění dividend, podílů na zisku a převodů zisku na základě řídící či ovládací smlouvy byla do ZDP zařazena již zákonem č. 438/2003 Sb., který dříve všeobecně uplatňovany režim zdanění tzv. "srážkovou daní" nahradil, v souladu se směrnicí č. 90/435/EHS, o společném daňovém systému pro mateřské a dceřiné společnosti, režimem osvobození pro případy, kdy předmětné příjmy jsou vypláceny dceřinou společností společnosti mateřské. Podmínkou pro možnou aplikaci tohoto osvobození je kromě rezidence společností na území ČR či jiného členského státu EU a předepsané právní formy společností, i požadavek na držbu zákonem vymezené minimální výše podílu na kapitálu dceřiné společnosti společností mateřskou, a to nepřetržitě po zákonem stanovenou dobu. Vyše požadovaného podílu byla pro období roku 2005 nastavena na úroveň nejméně 20 %. Tato požadovaná výše měla klesat postupně tak, aby k 1. 1. 2009 představovala pouze 10 %. V zájmu zvýšení atraktivity podnikatelského prostředí ČR dochází k avizovanému poklesu hranice požadované výše držené účasti na úroveň 10 % již k 1. 1. 2006. Současně je zkrácena i minimální požadovaná doba držby podílu z původních nejméně 24 měsíců na 12 měsíců. Zmíněné úpravy (bezesporu ve prospěch poplatníků) platí pro předmětné vyplaty, o nichž valná hromada (příp. jiný příslušný orgán) rozhodla počínaje 1. 1. 2006.
  • Za dílčí úpravu lze považovat nápravu chyby zapříčiněné zákony č. 47/2004 Sb. a č. 280/2004 Sb., obsažené v § 19 odst. 4 písm. a), kdy pochybení poplatníka spočívající v nedodržení časového testu při uplatnění osvobození dividend či jiných podílů na zisku plynoucích od dceřiné společnosti, která je daňovym rezidentem jiného členského státu EU, mateřské společnosti, která je rezidentem ČR, a stálé provozovně v ČR [§ 19 odst. 1 písm. zi) ZDP], nemohlo být prakticky postihováno. Sankční ustanovení obsažené v § 19 odst. 4 písm. a) ZDP na předmětny případ dosud nepamatovalo.
  • Novým § 19 odst. 8 ZDP je aplikace systému osvobození výplat dividend a podílů na zisku mezi dceřinými a mateřskými společnostmi rozšířena i na společnosti, jež jsou rezidenty Švýcarské konfederace. K praktickému rozšíření aplikovatelnosti společného systému zdanění přitom v uvedeném směru došlo již počínaje 1. 7. 2005, přičemž pro tyto případy platila v roce 2005 podmínka 25% majetkové účasti (viz sdělení MF ČR uveřejněné ve FZ č. 5/3/2005 - bod 5 pokynu D-282). Obdobným způsobem je postupováno také v případě vyplat úroků z úvěrů a půjček a licenčních poplatků [§ 19 odst. 1 písm. zj) a zk) ZDP]. V případě licenčních poplatků lze však osvobození uplatnit až počínaje 1. 1. 2011.

Cenné papíry a deriváty [§ 23 odst. 17, § 24 odst. 2 písm. zg), čl. II - přechodná ustanovení bod 7 a 8 ZDP]

  • Zákonem č. 669/2004 Sb. byla provedena úprava § 23 odst. 4 písm. i) ZDP, která představovala posun oproti dříve uplatňovanym principům posuzování daňovych dopadů nákladů a výnosů vzniklých z titulu přecenění cennych papírů na reálnou hodnotu. Záměrem zmíněné novely ZDP bylo ponechat hodnotu těchto vysledkově účtovaných oceňovacích rozdílů plně v základu daně. Z důvodu terminologické nepřesnosti ZDP, který pojem oceňovací rozdíl užívá i v souvislosti s operacemi s podnikem, přičemž tyto oceňovací rozdíly v určitých situacích ze základu daně vylučuje, byl dopad zmíněné úpravy v průběhu roku zpochybňován. Potvrzením původního záměru je již s účinností pro zdaňovací období započaté v roce 2005 zařazení nového § 23 odst. 17 ZDP konstatujícího, že výsledek hospodaření není pro daňové účely upravován o oceňovací rozdíl ze změny reálné hodnoty cenného papíru (s vyjimkou směnek), derivátu a části majetku a závazku zajištěného derivátem, závazku vrátit cenny papír, ktery poplatník zcizil a do okamžiku ocenění jej nezískal zpět, finančního umístění a technickych rezerv. Oceňovací rozdíly zaúčtované do výnosů nebo nákladů v souladu s účetními předpisy jsou tak ve zmíněnych případech plně akceptovány i pro daňové účely.
  • Současně je (tentokráte však až pro zdaňovací období započaté v roce 2006) ze ZDP vyloučena specifická úprava oblasti derivátů, dosud obsažená v § 24 odst. 2 písm. zg) ZDP, na jejímž základě byly náklady spojené s tzv. "spekulativními" deriváty pro daňové účely limitovány úhrnem výnosů z derivátů dosažených za zdaňovací období. Znamená to tedy, že derivátové operace promítnuté ve výsledku hospodaření nově plně vstupují do základu daně. V zájmu zabránění diskriminace poplatníků z důvodu změny režimu je pak přechodnými ustanovení konstatováno, že dříve vyloučené "nadlimitní náklady", které nebyly daňově uplatněny, lze odečíst od základu daně, a to nejdéle ve 3 zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za něž je podáváno daňové přiznání, bezprostředně následujících po jejich původním vyloučení.

Péče o zaměstnance [§ 24 odst. 2 písm. j), zg) a zu) ZDP]

  • V oblasti stravování zaměstnanců ZDP (v souladu s pokynem D-190) potvrzuje doplněním § 24 odst. 2 písm. j) bodu 4, že zaměstnavatel může jako daňově uznatelny vydaj (náklad) uplatnit příspěvek na stravování na další jedno jídlo za zaměstnance, pokud délka jeho směny v úhrnu s povinnou přestávkou v práci, kterou je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci podle zvláštního právního předpisu, bude delší než 11 hodin. Současně dochází i k upřesnění pravidel vylučujících souběh nároků na příspěvek na stravování a nároku na stravné z důvodu konání pracovní cesty. Omezení uplatnění příspěvku na stravování se tyká pouze těch případů, kdy zaměstnanec je vyslán na pracovní cestu v průběhu směny a nikoliv po jejím skončení.
  • Nahrazením původního textu § 24 odst. 2 písm. zg) ZDP (dříve obsahujícího úpravu derivátů - viz výše) textem novým, dochází k prolomení dosud uplatňované restrikce v oblasti nákladů na dopravu zaměstnanců do zaměstnání a ze zaměstnání. Je-li tato doprava zajišťována zaměstnavatelem vlastními nebo jím pronajatymi dopravními prostředky nebo dopravními prostředky smluvního dopravce, lze předmětné související náklady považovat na straně zaměstnavatele za daňově účinné. V uvedené souvislosti je nutno zdůraznit, že ZDP tuto výhodu přiznává pouze organizované formě hromadné přepravy, nikoliv přepravě individuální. Podmínkou je totiž kapacita vozidel, která musí být určena pro přepravu deseti a více osob.
  • Zařazením nového § 24 odst. 2 zu) ZDP je zaměstnavatelům přiznána možnost zahrnout náklady spojené s ubytováním zaměstnanců do základu daně. Dosavadní úprava umožňovala uplatnění těchto nákladů pouze v souvislosti s pracovní cestou zaměstnance. Nejde-li o ubytování při pracovní cestě, jsou za daňově účinné nově považovány náklady na přechodné ubytování zaměstnance, a to maximálně do vyše 3 500 Kč měsíčně (vztaženo k jednomu ubytovanému zaměstnanci). Omezení není ZDP dáno pouze pro finanční limit, nýbrž i pro formu ubytování. Akceptovat nelze přechodné ubytování v rodinném domě nebo bytě. Preferována jsou tak hromadná ubytovací zařízení. Na straně zaměstnance je podle již platného ustanovení § 6 odst. 9 písm. k) ZDP hodnota ubytování, poskytovaná jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnanci, od daně z příjmů osvobozena.

Ostatní náklady daňově účinné a neúčinné [§ 24 odst. 2 písm. d), § 25 odst. 1 písm. f), § 25 odst. 3 ZDP]

  • Novelou dochází k rozšíření výčtu "členských" příspěvků hrazených právnickým osobám. Oproti dosavadnímu stavu, kdy pro daňové účely byly akceptovány pouze příspěvky subjektům, pokud povinnost členství v nich vyplývá ze zvláštního právního předpisu nebo členství je nutnou podmínkou k provozování předmětu podnikání (spolu s příspěvky placenymi v těchto případech zaměstnavatelem za zaměstnance), a členský příspěvek poplatníka organizacím zaměstnavatelů, jsou za náklad daňově účinný nově považovány i příspěvky hrazené Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. Limit jejich daňové účinnosti je nastaven na úroveň 0,5 % úhrnu vyměřovacích základů pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za zdaňovací období nebo období, za které je podáváno daňové přiznání.
  • V návaznosti na připravovanou novelizaci § 63 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, která namísto dosud uplatňovaného sankčního penále zavádí aplikaci úroku z prodlení, dochází k úpravě § 25 odst. 1 písm. f) ZDP, jež tento úrok z prodlení řadí mezi náklady daňově neúčinné.
  • V oblasti úrokových nákladů je nutné zmínit úpravu postihující režim tzv. "nízké kapitalizace" podle § 25 odst. 1 písm. w) ZDP. Zákonem č. 438/2003 Sb. byl významným způsobem rozšířen okruh osob, od nichž přijaté úvěry či půjčky jsou pro účely posouzení daňové účinnosti úroků testovány ve vazbě na vlastní kapitál dlužníka. Zmíněná úprava byla zákonem č. 669/2004 Sb. doplněna o zavedení diferencovaného přístupu k úročeným úvěrům a půjčkám přijatým od tzv. "spřízněnych osob", a to podle data uzavření příslušných smluv. Pro případy smluvních vztahů vzniklých před 1. 1. 2004 je i nadále závazné původní, méně striktní znění ZDP (platné k 31. 12. 2003). Zákonem č. 669/2004 Sb. novelizované znění je pak aplikovatelné na úroky z půjček a úroky z úvěrů hrazené na základě smluv uzavřených počínaje 1. 1. 2004. S ohledem na zamezení možného záměrného využívání již dříve uzavřených smluv ke zvyšování úvěrové zátěže z důvodu pro poplatníky příznivějšího režimu, je nově konstatováno, že aktuální, novelizované znění § 25 odst. 1 písm. w) ZDP, se použije i na úroky z půjček a na úroky hrazené na základě dodatků, kterými se mění vyše poskytované půjčky nebo úvěru, sjednanych po 1. 1. 2004 ke smlouvám uzavřeným před tímto datem.

Hmotný majetek [§ 23 odst. 6, § 24 odst. 2 písm. t), § 24 odst. 4, § 24 odst. 5 písm. a), § 26 odst. 10, § 31 odst. 6, příloha č. 1, čl. II - přechodná ustanovení bod 9 ZDP]

  • Zákonem č. 669/2004 Sb. byly provedeny významné změny v oblasti hmotného majetku, spočívající v úpravě dob jeho odpisování, která se dotkla majetku zatříděného v odpisovych skupinách 1 až 3. Doba odpisování majetku je přitom i důležitým kriteriem, od nějž se pro daňové účely odvíjí vymezení minimální doby trvání finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku (finančního leasingu). ZDP je nově stanoven postup pro případy, kdy ke změně doby odpisování dojde v průběhu trvání finančního leasingu. V takovém případě je za rozhodnou považována doba odpisování platná v době uzavření leasingové smlouvy.
  • Zákonem č. 669/2004 Sb. byl pozměněn i vlastní systém odpisování hmotného majetku, ktery umožňuje zvyšení částky odpisů uplatnitelných v prvním roce. S ohledem na vazbu výpočtu zůstatkové ceny pro účely stanovení výše nepeněžního příjmu pronajímatele majetku při realizaci jeho technického zhodnocení nájemcem (§ 23 odst. 6 ZDP), jakož i testu tzv. "cenového kriteria" při posuzování daňové účinnosti nájemného [§ 24 odst. 4 písm. b) a odst. 5 písm. a) ZDP], bylo do zmíněnych ustanovení doplněno, že rozhodná zůstatková cena je počítána za využití "standardních", tj. pro první rok nezvýšených odpisů.
  • V souvislosti se zmíněnou možností "zvýšení" odpisů v prvním roce odpisování hmotného majetku je nutno zmínit i další dílčí úpravu obsaženou v § 31 odst. 6 ZDP. Jednou z podmínek pro možné uplatnění odpisů "zvýšených" je podmínka prvního vlastnictví předmětného majetku. Za prvního vlastníka hmotného movitého majetku je přitom pro účely ZDP považován poplatník, který si jako první pořídil nový hmotný movitý majetek, který dosud nebyl užíván k určenému účelu a u předchozího vlastníka byl zbožím, nově pak i poplatník, ktery předmětny majetek pořídil nebo vyrobil ve vlastní režii.
  • V zájmu jednoznačného vymezení hmotného majetku byl ve shodě s dosud uplatňovanymi principy stanoven okamžik, ke kterému se majetek hmotné povahy stává hmotným majetkem pro účely ZDP; hmotným majetkem se stávají věci uvedené do stavu způsobilého obvyklému užívání, kterým se rozumí dokončení věci a splnění technickych funkcí a povinností stanovenych zvláštními právními předpisy pro užívání.
  • Ustanovení § 24 odst. 2 písm. t) ZDP limituje možnost uplatnění vstupní ceny (resp. v případě pozemků ceny pořizovací) vybraného majetku příjmem z jeho prodeje. Novelizací tohoto ustanovení je řešeno sjednocení režimu uznatelnosti vstupní ceny hmotného majetku a pořizovací ceny pozemků nabytých vkladem nebo přeměnou (příp. následnými vklady a přeměnami) při jejich následném prodeji. Do základu daně lze v takovém případě zahrnout cenu evidovanou u prvního vlastníka bez dopadů ocenění vlivem následnych vkladů nebo přeměn.
  • Úprava provedená v rámci přílohy č. 1 ZDP postihuje dvě majetkové složky. Z důvodu zjednodušení zatřídění oplocení do odpisovych skupin, bylo provedeno sjednocení doby odpisování všech oplocení. Pro umožnění zatřídění oplocení do čtvrté odpisové skupiny, bylo upuštěno od podmínky, že oplocením musí být oplocení budov a inženýrských staveb. V důsledku toho i samostatné oplocení pozemků (např. sadů) lze odpisovat jednotně po dobu 20 let. Původ druhé úpravy je odvozen od převodu staveb klasifikovaných v SKP na Klasifikaci CZ-CC, kdy mezi věže a stožáry odpisované v odpisové skupině 4 nebyly neúmyslně zařazeny věže a stožáry chemických podniků, které byly před rokem 2004 odpisovány v odpisové skupině 4. Tento nedostatek zákona je odstraněn doplněním vyčtu majetku v odpisové skupině 4.

... pokračuje IV. částí

Novinky

ÚZ č. 1178 - Sociální pojištění 2017

ÚZ č. 1178 - Sociální pojištění 2017Publikace obsahuje 37 předpisů, které jsou rozděleny do čtyř kapitol: pojistné na sociální zabezpečení, nemocenské pojištění, důchodové pojištění, organizace a provádění sociálního zabezpečení. Od posledního vydání byly změněny zákony o ...

Cena: 149 KčKOUPIT

ÚZ č. 1179 - Sociální zabezpečení 2017

ÚZ č. 1179 - Sociální zabezpečení 2017Publikace obsahuje 13 předpisů v těchto kapitolách: státní sociální podpora, dávky pro osoby se zdravotním postižením, sociální služby, pomoc v hmotné nouzi, životní a existenční minimum. Od minulého vydání byl změněn především zákon o ...

Cena: 119 KčKOUPIT

ÚZ č. 1180 - Zdravotní pojištění

ÚZ č. 1180 - Zdravotní pojištěníSoubor 20 předpisů z oblasti veřejného zdravotního pojištění a zdravotních pojišťoven. Od posledního vydání došlo ke změnám zákona o veřejném zdravotním pojištění, zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, zákonů o zdravotních ...

Cena: 99 KčKOUPIT

ÚZ č. 1173 - Vzorový účtový rozvrh 2017, Rozvaha a výsledovka 2017

ÚZ č. 1173 - Vzorový účtový rozvrh 2017, Rozvaha a výsledovka 2017Užitečná pomůcka pro sestavení takového účtového rozvrhu, se kterým budou minimalizovány problémy při sestavování účetní závěrky za rok 2017. V publikaci najdete syntetické účty ke směrné účtové osnově pro podnikatele včetně účtů ...

Cena: 49 KčKOUPIT

Provozovatel

Nakladatelství Sagit, a. s.
Horní 457/1, 700 30 Ostrava-Hrabůvka
Společnost je zapsaná v obchodním
rejstříku vedeném KS v Ostravě,
oddíl B, vložka 3086.
IČ: 277 76 981
DIČ: CZ27776981

Telefony


Zásilkový obchod: 558 944 614
Předplatné ÚZ: 558 944 615
Software: 558 944 629
Knihkupci: 558 944 621
Inzerce: 558 944 634

E-maily


Zásilkový obchod: obchod@sagit.cz
Předplatné ÚZ: predplatne@sagit.cz
Software: software@sagit.cz
Knihkupci: knihkupci@sagit.cz
Inzerce: inzerce@sagit.cz

Obchodní podmínky

© 1996–2017 Nakladatelství Sagit, a. s. Všechna práva vyhrazena.