Váš nákupní košík:  prázdný Přihlášení obchod@sagit.cz

Navigace:  Úvod  »  Ostatní  »  Zprávy

Změny v zákoně o daních z příjmů 2006, II. část

... pokračování z I. části

 

DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB - Změny účinné od 1. 1. 2006
Sazby daně, nezdanitelné částky, slevy na dani
(§ 15 odst. 1 a 5, § 16 odst. 1, § 35ba, § 35c odst. 1 ZDP)

  • Od roku 2001, kdy došlo k dosud poslední změně daňovych pásem a sazeb daně, nebyly pásma ani sazby daně valorizovány v závislosti na inflaci. Proto se s účinností od roku 2006 zvýšila horní hranice prvního daňového pásma z původních 109 200 Kč na 121 200 Kč a snížily se první dvě sazby daně z 15 % na 12 % a z 20 % na 19 %. Ostatní hranice daňovych pásem a zbylé dvě sazby daně zůstaly stejné. Daň podle § 16 odst. 1 ZDP ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně (§ 15 ZDP) a o odčitatelné položky (§ 34 ZDP) zaokrouhleného na celá sta Kč dolů tedy bude činit:
    Základ daně Daň Ze základu přesahujícího
    od Kč do Kč
    0 121 200 12 %  
    121 200 218 400 14 544 Kč + 19 % 121 200 Kč
    218 400 331 200 33 012 Kč + 25 % 218 400 Kč
    331 200 a více 61 212 Kč + 32 % 331 200 Kč
  • Zrušeny byly všechny nezdanitelné částky podle § 15 odst. 1 ZDP a namísto nich byly zavedeny slevy na dani (§ 35ba ZDP). Znamená to, že všichni poplatníci bez ohledu na výši svých příjmů uplatní při splnění zákonem stanovenych podmínek stejnou částku jako slevu na dani. Podmínky, za kterých lze slevy na dani z titulu odpočtu na poplatníka (7 200 Kč), na vyživovanou manželku/manžela (4 200 Kč), z titulu pobírání částečného invalidního důchodu (1 500 Kč) nebo plného invalidního důchodu (3 000 Kč, ev. při ZTP/P 9 600 Kč) nebo přípravy na budoucí povolání (2 400 Kč) uplatnit, zůstaly stejné jako dříve pro uplatnění odpovídajících nezdanitelnych částek. Tyto slevy na dani, zavedené namísto dřívějších nezdanitelných částek, s výjimkou slevy na dani z titulu vyživovaného dítěte, nemají charakter daňového zvyhodnění, tzn., že je-li stanovená daň nižší, než je nárok na slevu, daňovy bonus nevzniká. Uplatnění těchto slev na dani nelze ani převést do následujících let tak, jak je to možné v případě uplatnění slevy poskytnuté z titulu pořízení nebo technického zhodnocení registrační pokladny (§ 35 odst. 6 a 7 ZDP). Tento způsob snížení daňové povinnosti je vyhodny pouze pro poplatníky s nižším základem daně.
    Příklad
    Na poplatníka lze uplatnit slevu ve výši 7 200 Kč. Pro srovnání, dřívější nezdanitelná částka ve výši 38 040 Kč by se při způsobu platném do konce roku 2005 promítla u poplatníků zdaňujících v jednotlivych daňovych pásmech přibližně takto:
    Nezdanitelná částka Kč Sazba daně % Částka Kč Sleva Kč Rozdíl Kč
    38 040 12 4 565 7 200 2 635
    38 040 19 7 228 7 200 - 28
    38 040 25 9 510 7 200 - 2 310
    38 040 32 12 173 7 200 - 4 973

    Z uvedeného je zřejmé, že odpočet ve formě slevy na dani se stává nevyhodnym oproti nezdanitelné částce již pro poplatníky, kteří se se svým základem daně dostanou do druhého daňového pásma. Uplatněním dalších slev se negativní dopad této změny do daňové povinnosti poplatníka s vysokym základem daně ještě zvyšuje. Uvedená změna je nevyhodná např. i pro studenty, kteří zdaňují sazbou daně ve vyši 25 %, případně 32 %, protože sleva na dani ve výši 2 400 Kč představuje pouze cca 21 % dřívější nezdanitelné částky ve výši 11 400 Kč. V určitých případech u osob s vysokým základem daně může tato změna zcela eliminovat úlevu spočívající ve snížení prvních dvou sazeb daně a zvyšení prvního daňového pásma, takže jejich daňová povinnost za rok 2006 může být při stejném základu daně vyšší než za rok 2005.

  • Vedle sebe lze uplatnit více než jednu slevu na dani, proto byla upravena (§ 35c odst. 1 ZDP) priorita jejich uplatnění tak, že poplatník nejprve sníží daň stanovenou podle § 16 ZDP o slevy podle § 35 a 35ba ZDP a teprve následně uplatní daňové zvyhodnění na vyživované dítě.
  • Vyše uvedené slevy mohou za určitých okolností uplatnit i daňoví nerezidenti (§ 35ba odst. 3 ZDP). Ti mají většinou nárok jen na základní slevu na dani ve výši 7 200 Kč ročně, studenti pak také na slevu ve vyši 2 400 Kč ročně (u zaměstnanců mohou být uplatněny již v průběhu zdaňovacího období). Ostatní slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) ZDP mohou daňoví nerezidenti uplatnit pouze v daňovém přiznání (nelze je např. uplatnit v rámci ročního zúčtování), pokud úhrn jejich zdanitelných příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky činí nejméně 90 % všech jejich celosvětovych příjmů (s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo 6 ZDP, které jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6 nebo 10 ZDP, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně). Je třeba upozornit na to, že uplatnění slev může být vázáno na splnění podmínek stanovenych českými právními předpisy (např. pobírání invalidního důchodu z důchodového pojištění podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění), což u zahraničních osob nemusí být splněno.
  • Nezdanitelnymi částkami podle § 15 ZDP mohou být pouze částky poskytnuté z těchto důvodů:
    - "sponzorské" dary na zákonem vymezené účely,
    - úroky z úvěru ze stavebního spoření a úroky z hypotečního úvěru,
    - zaplacené pojistné na penzijní připojištění se státním příspěvkem,
    - zaplacené pojistné na soukromé životní pojištění,
    - zaplacené členské příspěvky odborové organizaci.
  • Za nezdanitelnou částku se považují dary ve formě zdravotnickych prostředků (vymezených zákonem č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích), poskytnuté fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které pobírají invalidní důchod (i částečný), nebo nezletilým dětem, které vyžadují mimořádnou péči pro dlouhodobé těžké zdravotní postižení (dříve dary poskytnuté ve formě rehabilitačních a protetických pomůcek). Tyto dary lze uplatnit nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami. Dále lze uplatnit dary ve formě rehabilitačních a kompenzačních pomůcek (uvedených v § 33 vyhlášky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení), a to nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu. Jedná se o pomůcky, které bezprostředně pomáhají zdravotně postiženým občanům integrovat se do běžného života. Výčet rehabilitačních a kompenzačních pomůcek je uveden v příloze č. 4 citované vyhlášky (§ 15 odst. 1 ZDP).
  • Kromě kapitálového pojištění také pro penzijní připojištění platí, že pokud penzijní připojištění zanikne bez nároku na penzi nebo jednorázové vyrovnání a současně je vyplaceno odbytné, pak nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a za příjem podle § 10 ZDP se považují částky, o které byl v příslušných letech z důvodu zaplacených příspěvků na penzijní připojištění se státním příspěvkem základ daně snížen. Příjem vzniká v tom zdaňovacím období, ve kterém k některé z vyše uvedených skutečností došlo (§ 15 odst. 5 ZDP).

Závislá činnost [§ 35d odst. 3, 4 a 5, § 38g odst. 2, § 38j odst. 5, § 38k odst. 5 písm. f) bod 3 ZDP]

  • Zaměstnancům, kteří podepsali prohlášení k dani, poskytne zaměstnavatel již v průběhu zdaňovacího období tzv. měsíční slevu na dani, a to ve výši 1/12 roční částky. O tuto částku sníží zaměstnavatel vypočtenou zálohu na daň. Uplatnit lze prokázanou částku měsíční slevy na dani na poplatníka, z titulu částečného nebo plného invalidního důchodu, držitele průkazu ZTP/P nebo studenta soustavně se připravujícího na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem. Slevu na dani na manželku a slevu u poživatele starobního důchodu, jehož důchod nedosahuje částky 38 040 Kč, je možné stejně jako doposud uplatnit až po uplynutí zdaňovacího období. Zaměstnavatel u zaměstnance z vypočtené zálohy nejprve srazí tzv. měsíční slevu na dani podle § 35ba ZDP, a to max. do výše vypočtené zálohy, a teprve následně uplatní případné daňové zvyhodnění na vyživované dítě.
  • Podmínky pro vyplatu měsíčního daňového bonusu zůstaly stejné. Pokud zaměstnavateli k vyplatě měsíčních daňovych bonusů nepostačí objem sražených záloh na daň, musí je vyplatit ze svych prostředků. Narozdíl od roku 2005 však o tyto vyplacené částky může snížit i odvody záloh na daň v následujících měsících, nejdéle však do konce zdaňovacího období, nebo, stejně jako doposud, může požádat správce daně o poukázání chybějící částky, a to prostřednictvím tiskopisu vydaného Ministerstvem financí č. MFin 5241- vzor č. 1 (§ 35d odst. 5 ZDP). Správce daně pak příslušnou částku poukáže plátci daně nejpozději do 20 dnů od doručení žádosti za předpokladu, že se jedná o vratitelný přeplatek (tzn. že správce daně neeviduje u daného plátce žádné nedoplatky na daních). Oproti roku 2005 došlo k prodloužení lhůty pro vrácení přeplatku ze strany správce daně z dřívějších 15 dnů na současných 20 dnů, neboť Ministerstvo financí očekává, že v souvislosti se snížením daňové zátěže zaměstnanců s nízkými příjmy dojde k nárůstu zaměstnavatelů, kterým se nepodaří pokrýt vyplacené daňové bonusy z úhrnu záloh na daň sražených ostatním zaměstnancům. Pro správce daně bude vrácení přeplatků představovat větší administrativní zátěž, a proto lhůta pro jejich vrácení byla prodloužena o pět dnů.
  • Plátci daně, kteří poskytují slevy na dani podle § 35ba ZDP nebo daňové zvyhodnění podle § 35c a 35d ZDP, mají povinnost podat vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti podle § 69 zákona č. 337/1992 Sb. o správě daní a poplatků, tzn., že jim tato povinnost vzniká nejen v případě, kdy jim vznikla odvodová povinnost, ale také pokud poskytovali poplatníkům uvedené slevy nebo daňové zvyhodnění (§ 38j odst. 5 ZDP).
  • V souvislosti s vyše uvedenými změnami v poskytování nezdanitelnych částek a slev na dani, muselo zákonitě dojít k celé řadě zákonnych úprav tykajících se závislé činnosti (§ 38h až 38l ZDP). V § 38k odst. 5 písm. f) bodu 3 ZDP však nedopatřením byla změněna částka 300 000 Kč na částku 150 000 Kč. Bylo to způsobeno tím, že původně bylo navrhováno snížení nezdanitelné částky uplatňované z titulu úroků z úvěrů použitých na bytovou potřebu z částky 300 000 Kč na částku 150 000 Kč. Tato změna nakonec přijata nebyla, ale v § 38k ZDP už nižší částka zůstala. Toto ustanovení je účinné až od roku 2006, proto za rok 2005 se nic nemění a některá z dalších novel tuto nesrovnalost jistě odstraní tak, aby uvedené ustanovení korespondovalo s ustanovením § 15 ZDP.
  • Zrušena byla povinnost zaměstnanců podat daňové přiznání v případě, kdy chtěli uplatnit nezdanitelnou částku z titulu zaplacených úroků z hypotečního úvěru, popř. z jiného úvěru poskytnutého bankou v souvislosti s hypotečním úvěrem. úroky z hypotečního úvěru, stejně jako úroky z úvěru ze stavebního spoření, a to včetně souvisejících úvěrů, je možné po uplynutí zdaňovacího období uplatnit u zaměstnavatele v rámci ročního zúčtování záloh. Tyto úroky, tzn. včetně úroků ze stavebního spoření, není možno v předpokládané výši uplatňovat v průběhu zdaňovacího období (do konce roku 2005 bylo možno úroky ze stavebního spoření uplatňovat i v průběhu zdaňovacího období). Uplatnit je lze ve vyši skutečně zaplacené až v rámci ročního zúčtování (§ 38g odst. 2 ZDP).

Daň stanovená paušální částkou, minimální základ daně, spolupracující osoby, sdružení (§ 7 odst. 15, § 7a, § 7c odst. 4 a 5, § 13 odst. 1 a 2 ZDP)

  • K několika vyznamnym změnám došlo u daně stanovené paušální částkou (§ 7a ZDP). Pozitivní na těchto změnách je to, že se podstatně rozšířil okruh poplatníků, kteří budou moci tento způsob stanovení daňové povinnosti využít. Výrazně se zvyšil, a to na pětinásobek, limit vyše příjmů dosahovaných za předcházející tři zdaňovací období. O stanovení daně paušální částkou tak budou moci požádat ti podnikatelé, jejichž roční výše příjmů nepřesáhla 5 000 000 Kč. Zvýšení tohoto limitu mělo za následek zrušení podmínky, že podnikatel nesmí být plátcem DPH. Novela však zavedla pro plátce DPH povinnost vést evidenci podle § 100 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, která musí obsahovat veškeré údaje vztahující se k jeho daňové povinnosti, zejména údaje potřebné pro správné stanovení jeho daňové povinnosti, a to v takovém členění, aby mohl sestavit daňové přiznání, případně pokud uskutečnil dodání zboží do jiného členského státu osobě registrované k dani, aby mohl sestavit i souhrnné hlášení. Na jedné straně je to požadavek zcela logický, na druhé straně se tím poněkud stírá vyhoda daně stanovené paušální částkou, která spočívala v tom, že podnikatel nemusel evidovat výdaje.
  • O stanovení daně paušální částkou může podnikatel požádat i v případě, že bude činnost vykonávat za spolupráce druhého z manželů a rozdělovat příjmy a výdaje ve smyslu § 13 ZDP. Tento způsob stanovení daně a spolupráce je ale umožněn pouze u manželů a o případné stanovení daně paušální částkou musí požádat i spolupracující manžel (manželka). Předpokládané příjmy a předpokládané výdaje rozdělí na druhého z manželů v poměru podle § 13 ZDP a nezdanitelné části základu daně podle § 15 ZDP a slevy na dani uplatňuje jak podnikatel, tak spolupracující osoba samostatně. Pokud by činnost byla vykonávána za spolupráce ostatních osob žijících s poplatníkem v domácnosti, pak tento způsob stanovení daně sjednat nelze. Nadále platí, že poplatník, který využije tento způsob stanovení daňové povinnosti, nemůže využít společného zdanění manželů ve smyslu § 13a ZDP.
  • Další pozitivní změnou je prodloužení lhůty pro zaplacení daně stanovené paušální částkou, a to až do 15. prosince (dříve do konce května). Vysledná daň stanovená paušální částkou po snížení o uplatněné slevy na dani podle § 35ba ZDP a slevu podle § 35c zákona musí činit nejméně 600 Kč. Pokud by poplatník předpokládal tak nízkou daňovou povinnost, že by mu mohl vzniknout i nárok na daňovy bonus, nelze při tomto způsobu stanovení daně daňovy bonus uplatnit a daň se stanoví běžným způsobem tak, aby činila alespoň 600 Kč.
  • Minimální základ daně se kromě osob doposud uvedenych (§ 7c odst. 4 ZDP) nevztahuje ani na poplatníky, kteří mají pouze příjem z lesního hospodářství nebo příjem z dotací, podpor, grantů nebo z příspěvků, které nejsou podle § 4 odst. 1 písm. t) ZDP osvobozeny od daně. Důvodem je to, že z těžby dřeva lze dosáhnout příjem až po řadě let, ale vydaje z provozování lesního hospodářství musí poplatník vynakládat po několik let. V letech, kdy poplatník pouze vynakládá vydaje, by nebylo spravedlivé, aby platil po všechny tyto roky daň z minimálního základu daně.
  • Minimální základ daně se nevztahuje ani na daňové nerezidenty (§ 2 odst. 3 ZDP), jejichž úhrn příjmů ze zdrojů na území České republiky podle § 22 ZDP činí méně než 90 % všech jejich celosvětovych příjmů (§ 7c odst. 5 ZDP). Do tohoto úhrnu se nezapočítávají příjmy, které nejsou předmětem daně, které jsou od daně osvobozeny, a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Došlo tak k odstranění určité daňové nespravedlnosti ve vztahu k daňovym nerezidentům, protože narozdíl od daňovych rezidentů, kteří výši minimálního základu daně stanovenou pro dané zdaňovací období porovnávají se základem daně stanovenym z celosvětovych příjmů, daňoví nerezidenti vyši minimálního základu daně porovnávají pouze se základem daně stanovenym z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky (daňoví nerezidenti mají daňovou povinnost v České republice omezenou pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na našem území).
  • U spolupracujících osob nebylo zcela zřejmé, co se považuje za zahájení nebo ukončení činnosti, zda začátek nebo konec činnosti osoby, se kterou je činnost vykonávána, nebo začátek nebo konec samotné spolupráce. Za zahájení nebo ukončení činnosti uvedené v § 7 odst. 1 písm. a) až c) ZDP se tedy považuje zahájení nebo ukončení spolupráce (§ 13 odst. 2 ZDP).
  • K úpravě došlo i v případě rozdělení příjmů a výdajů na spolupracující osoby (§ 13 odst. 1 ZDP). Do konce roku 2005 nebylo možné příjmy a výdaje rozdělovat na děti až do ukončení jejich povinné školní docházky a na děti a na druhého z manželů, pokud byli ve zdaňovacím období uplatňováni jako osoby vyživované. Novela umožnila po část zdaňovacího období uplatnit na vyživované dítě daňové zvyhodnění a po zbylou část zdaňovacího období, kdy už dítě nesplňuje zákonné podmínky pro uznání za vyživovanou osobu, vykonávat činnost za jeho spolupráce a rozdělit na něj příjmy a výdaje. V rámci jednoho zdaňovacího období lze tedy využít obou typů daňovych vyhod, nesmí však být použity současně. Např. pokud dítě v červnu dostuduje, od července lze vykonávat činnost za jeho spolupráce a rozdělit na něj odpovídající část příjmů a výdajů.
  • Do konce roku 2003 mohli účastníci sdružení bez právní subjektivity vést společné jednoduché účetnictví ve smyslu sdělení čj. 281/36 980/94, o účtování ve sdružení bez právní subjektivity (FZ č. 7/1994). V praxi tak postupovala a společné účetnictví vedla naprostá většina účastníků všech sdružení. Zrušení jednoduchého účetnictví a jeho nahrazení daňovou evidencí mělo za následek zánik možnosti postupovat podle tohoto sdělení v případě, kdy účastníci sdružení vedli daňovou evidenci. Společnou daňovou evidenci ve smyslu § 7b ZDP mohou účastníci sdružení vést opět od roku 2006. V ní budou evidovat společné příjmy a společné výdaje a na konci zdaňovacího období nebo při ukončení činnosti v průběhu zdaňovacího období pak uvedou do své vlastní daňové evidence podíl na společných příjmech a podíl na společných výdajích (§ 7 odst. 15 ZDP).

Osvobození příjmů od zdanění [§ 4 odst. 1 písm. y) a zd), § 7 odst. 4 ZDP]

  • Od daně jsou osvobozeny úrokové příjmy plynoucí z hypotéčních zástavních listů [§ 4 odst. 1 písm. y) ZDP] za předpokladu, že hypotéční úvěry byly poskytnuty vyhradně na financování investic do nemovitostí, včetně jejich pořízení či výstavby, nebo na financování bytových potřeb ve smyslu § 15 ZDP. Podle ustanovení § 28 odst. 3 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, se hypotečním úvěrem rozumí úvěr, jehož splacení včetně příslušenství je zajištěno zástavním právem k nemovitosti, a to i rozestavěné. Takto získané prostředky lze využít na jakýkoliv účel (podle zákona č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, musely být prostředky získané z hypotečního úvěru investovány do vystavby nebo pořízení nemovitosti). Osvobození těchto příjmů se proto omezilo jen na případy, kdy úvěry slouží na financování investic do nemovitostí, včetně jejich pořízení či výstavby, nebo na financování bytových potřeb ve smyslu § 15 ZDP. Osvobozeny jsou i úrokové výnosy poskytnuté z obdobných instrumentů vydaných v zahraničí. U příjmu z úrokového výnosu z hypotečních zástavních listů emitovaných před 1. 1. 2006 se použije zákon ve znění platném do 31. 12. 2005.
  • Kromě příjmů plynoucích jako náhrada za věcné břemeno vzniklé ze zákona nebo rozhodnutím státního orgánu podle zvláštního právního předpisu, tzn. příjmů plynoucích jako náhrada z věcného břemene, které bylo zřízeno bez vůle daňového subjektu, jsou osvobozeny i příjmy plynoucí ve formě náhrady škody za odejmutí vlastnického práva, neboť i vyvlastnění nastává nezávisle, většinou proti vůli daňového subjektu, kterému tak vzniká určitá majetková újma [§ 4 odst. 1 písm. zd) ZDP].
  • Dílčím základem daně společníka veřejné obchodní společnosti je část základu daně veřejné obchodní společnosti, stanoveného podle § 23 až 33 ZDP (§ 7 odst. 4 ZDP). Podle ustanovení § 19 odst. 1 písm. g) ZDP jsou příjmy z loterií a jiných podobných her, u nichž bylo povolení k provozování vydáno podle § 4 odst. 2 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, od daně osvobozeny. Bude-li však provozovatelem veřejná obchodní společnost, osvobození se na její společníky vztahovat nebude, protože při stanovení základu daně společníka veřejné obchodní společnosti se nepřihlíží k ustanovení věty první § 18 odst. 9 ZDP a nově také k ustanovení § 19 odst. 1 písm. g) ZDP. Důvodem je zamezení získání výhod, které nezapadají do systému zdaňování příjmů fyzických osob.

... pokračuje III. částí

Novinky

ÚZ č. 1189 - Zemědělství, Vinařství, Lesnictví, Myslivost, Rybářství, Ochrana zvířat

ÚZ č. 1189 - Zemědělství, Vinařství, Lesnictví, Myslivost, Rybářství, Ochrana zvířatRozsáhlý soubor 19 nejdůležitějších zákonů, z nichž 8 bylo od minulého vydání změněno, a to i vícekrát. Velké změny nastaly v zákoně o vinohradnictví a vinařství, v zákoně o hnojivech, v plemenářském zákoně, v zákoně o obchodu s reprodukčním ...

Cena: 279 KčKOUPIT

Rodinné právo, 2. vydání

Rodinné právo, 2. vydání Druhé vydání učebnice rodinného práva je aktualizované, v některých částech i podstatně přepracované. V aktualizovaném vydání bylo nutné reagovat na nemnohé legislativní změny, které se však rodinného práva významně dotkly. Některé uvedené ...

Cena: 850 KčKOUPIT

ÚZ č. 1188 - Insolvence, Ochrana hospodářské soutěže, Veřejná podpora, Významná tržní síla

ÚZ č. 1188 - Insolvence, Ochrana hospodářské soutěže, Veřejná podpora, Významná tržní sílaPublikace obsahuje kompletní soubor předpisů regulujících ochranu tržních i netržních subjektů. Velkými změnami byl od minulého vydání dotčen zejména insolvenční zákon a zákon o insolvenčních správcích, a to s účinností od 1. 7. 2017. ...

Cena: 99 KčKOUPIT

ÚZ č. 1187 - Trestní předpisy

ÚZ č. 1187 - Trestní předpisyPublikace obsahuje aktuální znění 26 předpisů rozdělených do sedmi kapitol: trestní předpisy, výkon trestu odnětí svobody, zabezpečovací detence, výkon vazby, probační a mediační služba, oběti trestných činů a rozhodnutí prezidenta republiky o ...

Cena: 199 KčKOUPIT

Provozovatel

Nakladatelství Sagit, a. s.
Horní 457/1, 700 30 Ostrava-Hrabůvka
Společnost je zapsaná v obchodním
rejstříku vedeném KS v Ostravě,
oddíl B, vložka 3086.
IČ: 277 76 981
DIČ: CZ27776981

Telefony


Zásilkový obchod: 558 944 614
Předplatné ÚZ: 558 944 615
Software: 558 944 629
Knihkupci: 558 944 621
Inzerce: 558 944 634

E-maily


Zásilkový obchod: obchod@sagit.cz
Předplatné ÚZ: predplatne@sagit.cz
Software: software@sagit.cz
Knihkupci: knihkupci@sagit.cz
Inzerce: inzerce@sagit.cz

Obchodní podmínky

© 1996–2017 Nakladatelství Sagit, a. s. Všechna práva vyhrazena.