Váš nákupní košík:  prázdný Přihlášení obchod@sagit.cz

Navigace:  Úvod  »  Ostatní  »  Aktuality

Zaměstnávání cizinců podle nového zákona o zaměstnanosti

 

Zdroj: Zdravotnictví a právo č. 1/2005, str. 6 až 8, autor: JUDr. Kristina Koldinská, Ph.D.

 

OBSAH:

Ve zdravotnických zařízeních a zařízeních sociální péče dochází poměrně často k tomu, že jsou na fyzicky náročná pracovní místa (pečovatelé, sanitáři) zaměstnáváni cizí státní příslušníci, zejména státní příslušníci Slovenska a Ukrajiny. Často vykonávají, především ženy, práci sester, ošetřovatelek, ale i uklízeček, pomocného personálu apod. Jedná se o nedostatečně ohodnocená pracovní místa, na která se jen velmi těžko hledají pracovní síly z České republiky. V našem státě tak postupně dochází k situaci, která panuje již v mnoha dalších státech Evropské unie, kdy se jen velmi těžko obsazují určitá pracovní místa vlastními občany a etablují se tak oblasti ekonomiky a společenského života, které se bez cizinců již nemohou obejít. Česká republika ale, stejně jako mnoho dalších členských států EU, upravuje ve svém právním řádu určité překážky pro výkon práce zaměstnanců ze zahraničí. Tento článek se chce zabývat právním postavením cizinců a možností jejich zaměstnávání po přijetí nového zákona o zaměstnanosti.


Výchozí situace
Původní zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, již reagoval na skutečnost, že do České republiky postupně přicházeli cizinci za prací, a že bylo třeba upravit zde jejich postavení a možnost jejich legální práce. Zákon č. 1/1991 Sb. upravoval tuto problematiku v ustanoveních § 2-2e. Právní úprava, která platila až do konce září 2004 však zakládala v podstatě bludný kruh, protože k získání povolení k zaměstnání bylo potřeba mít rovněž povolení k pobytu. Bez povolení k pobytu nebylo možné získat povolení k zaměstnání, ale na některých úřadovnách cizinecké policie nebylo možné povolení k pobytu obnovit bez toho, že by měl občan cizího státu platné povolení k zaměstnání. Ustanovení § 2a zakotvovalo absolutní přednost občanů České republiky před cizinci. Stanovilo se zde, že "povolení k zaměstnání může vydat cizinci úřad práce, v jehož obvodu bude zaměstnávání vykonáváno, s přihlédnutím k situaci na trhu práce a za předpokladu, že se jedná o volné pracovní místo, které s ohledem na požadovanou kvalifikaci nebo dočasný nedostatek volných pracovních sil nelze obsadit jinak." Toto ustanovení se s rostoucí nezaměstnaností v ČR stávalo stále složitěji překonatelným pro cizince, kteří v ČR chtěli pracovat. Za situace, kdy je v některých regionech až 15% nezaměstnanost, je velmi těžké prokazovat, že pracovní místo nelze obsadit jinak, tedy občanem ČR. Reálná možnost obsadit dané místo ze strany českého občana však často není, především jedná-li se o pracovní místo s nevýhodnými podmínkami (např. pouze za minimální mzdu).


Nová právní úprava zaměstnávání cizinců

Nový zákon o zaměstnanosti, vyhlášený ve Sbírce zákonů pod číslem 435/2004 Sb., sleduje v podstatě stejnou koncepci, jako byla ta předešlá. Rozdíl spočívá pouze v tom, že osobou, která v souvislosti se zaměstnáváním cizinců musí žádat o povolení, je rovněž zaměstnavatel. 

Zaměstnance ze zahraničí mohou zaměstnavatelé získávat pouze na základě povolení příslušného úřadu práce, vydávaného na základě žádosti zaměstnavatele. Takové povolení se vydává na dobu určitou, zatímco povolení k zaměstnání, o které musí žádat cizinec, se vydává nejdéle na dobu jednoho roku.

Právní úprava zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí se přitom týká pouze občanů, kteří jsou státním příslušníkem jiného státu než České republiky, nebo kteréhokoliv členského státu Evropské unie. Podle ustanovení § 3 odst. 2 "mají státní příslušník jiného členského státu Evropské unie a jeho rodinný příslušník stejné právní postavení v právních vztazích upravených zákonem o zaměstnanosti, jako občan České republiky." 

Znamená to tedy, že se bude podle nové právní úpravy odlišně pohlížet na občana Slovenské republiky a občana Ukrajiny. Podobné ustanovení bylo obsaženo již ve starém zákoně o zaměstnanosti, rozdíl je tedy způsoben pouze faktem, že Slovenská republika vstoupila do Evropské unie. Zatímco Slováci nemusejí od 1. 10. 2004, kdy vstoupil nový zákon o zaměstnanosti v platnost, žádat o povolení k zaměstnání, Ukrajinci, kteří pracují např. v nemocnicích či v domovech důchodců jako ošetřovatelé, takové povolení k zaměstnání potřebují a nemohou bez něj v České republice legálně pracovat.


Diskriminace na základě státní příslušnosti?

Nabízí se tedy otázka, zda nebyla založena tzv. zákonná diskriminace, v jejímž důsledku se pohlíží na osoby s různými státními občanstvími různě. Tato otázka je nasnadě rovněž z toho důvodu, že nový zákon o zaměstnanosti nově upravuje rovné zacházení a zákaz diskriminace při uplatňování práva na zaměstnání (§ 4). Kromě ostatních diskriminačních důvodů byl nově do zákona o zaměstnanosti včleněn i důvod státního občanství, zatímco v předchozím předpise byly jako diskriminační důvod kromě jiného označeny jen etnický původ a národnost. Tato změna by měla vést k úvaze, zda se celá pasáž zákona o zaměstnanosti týkající se zaměstnávání cizinců nepříčí ustanovení § 4 odst. 2 téhož zákona. Odpověď je zřejmá: zákonná diskriminace dána není, neboť § 4 odst. 1 stanoví, že "za nerovné zacházení se nepovažuje rozlišování, které stanoví tento zákon nebo zvláštní právní předpis." Citované zákonné ustanovení je přitom v souladu s evropským právem, neboť příslušná směrnice (č. 2000/143/ES, kterou se provádí zásada rovného zacházení mezi osobami bez ohledu na jejich rasový nebo etnický původ)1) stanoví, že "se netýká rozdílů v zacházení založeném na národnosti a nejsou jí dotčena ustanovení a podmínky vztahující se ke vstupu a pobytu státních příslušníků třetí země a osob bez státní příslušnosti na území členských států a k jakémukoliv zacházení, které vychází z právního statutu dotyčných státních příslušníků třetí země a osob bez státní příslušnosti" (čl 3 odst. 2).

Oprávněnost zmíněné zákonné úpravy vychází z dikce "podmínky vztahující se ... k jakémukoliv zacházení, které vychází z právního statutu dotyčných státních příslušníků třetí země." Odlišné zacházení s občany třetích států tedy vychází z jejich odlišného právního statutu, jenž je založen na tom, že jako cizinci mají v ČR jiné postavení, než občané ČR.


Jsou důsledky právní úpravy zaměstnávání cizinců žádoucí?

I přesto, že platná právní úprava je v souladu s evropským právem a nepříčí se ani ústavním zásadám, je dle mého názoru potřeba se zamyslet nad možností dalšího trvání podobné právní úpravy v celé Evropské unii. Toto společenství stále zpřísňuje svou politiku vůči občanům třetích států, kteří se snaží do zemí EU a celého Schengenského prostoru dočasně přistěhovat, aby zde mohli pracovat a zachránit tak velmi často celé rodiny před ekonomickou a sociální katastrofou. V okamžiku, kdy většina členských států EU provádí politiku, která je vůči cizincům nepříznivá a velmi jim ztěžuje legalizaci jejich pobytu na území konkrétního státu, zakládají si tyto státy svou vlastní legislativou podhoubí pro organizovaný zločin a zneužívání osob, které se dnes i na našem území nacházejí nelegálně. Tito lidé jsou v důsledku příliš přísné legislativy potom vystaveni porušení i svých základních lidských práv, která jsou již garantována každému člověku, bez ohledu na jeho národnost či občanství. Podmínky, za jakých pracují tisíce cizinců na našem území, jsou toho důkazem.

Negativní dopad na sociální situaci a integraci cizinců má podle mého názoru rovněž ustanovení § 99 písm. a) platného zákona o zaměstnanosti (podobné ustanovení bylo možné nalézt také v § 2e zákona č. 1/1991 Sb.), podle kterého "nelze povolení k zaměstnání vydat cizinci, který v České republice požádal o udělení azylu, a to po dobu 12 měsíců ode dne podání žádosti o udělení azylu." V praxi to má za následek, že se v uprchlických střediscích soustředí velké množství žadatelů o azyl, navíc s velmi malou nadějí na udělení azylu (např. v prvním pololetí roku 2003 bylo uděleno 108 azylů, přičemž žadatelů o azyl je v současné době cca 6000),2) aniž by tito lidé mohli po dobu celého jednoho roku v ČR legálně pracovat. V důsledku toho jednak rostou náklady státu na provoz uprchlických zařízení, jednak není žadatelům o azyl dána možnost učit se aktivně český jazyk a pracovat spolu s českými občany, což by byla nejlepší záruka jejich budoucí integrace do české společnosti.

Český zákonodárce by se možná měl zamyslet nad striktností své úpravy zaměstnanosti i z toho důvodu, že v České republice byla zrušena povinná vojenská služba a především nemocnice se budou potýkat s akutním nedostatkem pomocného personálu a sanitářů. Tuto práci by přitom rádi vykonávali občané třetích států i za (legálních) podmínek, za kterých by bylo jen obtížně možné zaměstnat občana České Republiky.

 

Poznámky:

1)  Český překlad směrnice lze nalézt na internetové adrese http://www.mpsv.cz/scripts/clanek.asp?lg= 1&id=396.
2)  Podrobnější informace o migraci v ČR je možné nalézt na internetové adrese http://www.mvcr.cz/statistiky/ileg2003/migrace.pdf.

 

JUDr. Kristina Koldinská, Ph.D.

Zdroj: Zdravotnictví a právo č. 1/2005, str. 6 až 8

Novinky

ÚZ č. 1173 - Vzorový účtový rozvrh 2017, Rozvaha a výsledovka 2017

ÚZ č. 1173 - Vzorový účtový rozvrh 2017, Rozvaha a výsledovka 2017Užitečná pomůcka pro sestavení takového účtového rozvrhu, se kterým budou minimalizovány problémy při sestavování účetní závěrky za rok 2017. V publikaci najdete syntetické účty ke směrné účtové osnově pro podnikatele včetně účtů ...

Cena: 49 KčKOUPIT

ÚZ č. 1174 - Účetnictví podnikatelů, Audit, 2017

ÚZ č. 1174 - Účetnictví podnikatelů, Audit, 2017Publikace obsahuje zejména úplné znění zákona o účetnictví novelizovaného k 1. 1. 2017 a zásadně změněný zákon o auditorech s novelou z podzimu minulého roku. Dále je zde účetní vyhláška pro podnikatele a dále 23 účetních standardů, z nichž tři ...

Cena: 87 KčKOUPIT

ÚZ č. 1175 - Účetnictví nevýdělečných organizací 2017

ÚZ č. 1175 - Účetnictví nevýdělečných organizací 2017Publikace obsahuje úplné znění zákona o účetnictví novelizovaného k 1. 1. 2017, účetní vyhlášku a účetní standardy pro na účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, tj. politické strany, občanská sdružení, církve, ...

Cena: 69 KčKOUPIT

ÚZ č. 1176 - Účetnictví územních samosprávných celků, organizačních složek státu a příspěvkových organizací, Kontrola, 2017

ÚZ č. 1176 - Účetnictví územních samosprávných celků, organizačních složek státu a příspěvkových organizací, Kontrola, 2017Publikace obsahuje kompletní soubor právních předpisů regulujících účetnictví ÚSC, organizačních složek státu, příspěvkových organizací a dalších účetních jednotek. Od minulého vydání došlo k 1. 1. 2017 rozsáhlé novele zákona o účetnictví a ...

Cena: 179 KčKOUPIT

Provozovatel

Nakladatelství Sagit, a. s.
Horní 457/1, 700 30 Ostrava-Hrabůvka
Společnost je zapsaná v obchodním
rejstříku vedeném KS v Ostravě,
oddíl B, vložka 3086.
IČ: 277 76 981
DIČ: CZ27776981

Telefony


Zásilkový obchod: 558 944 614
Předplatné ÚZ: 558 944 615
Software: 558 944 629
Knihkupci: 558 944 621
Inzerce: 558 944 634

E-maily


Zásilkový obchod: obchod@sagit.cz
Předplatné ÚZ: predplatne@sagit.cz
Software: software@sagit.cz
Knihkupci: knihkupci@sagit.cz
Inzerce: inzerce@sagit.cz

Obchodní podmínky

© 1996–2017 Nakladatelství Sagit, a. s. Všechna práva vyhrazena.