Váš nákupní košík:  prázdný Přihlášení obchod@sagit.cz

Navigace:  Úvod  »  Ostatní  »  Zprávy

Základní informace o zákonu o inspekci práce

Zdroj: Právo a zaměstnání, č. 10/2005, str. 11 až 18, autor: JUDr. Antonín Kottnauer

Obsah:

1. Historický exkurs
Kontrola povinností zaměstnavatelů vyplývajících z pracovněprávních předpisů byla součástí československého právního řádu od 1. 1. 1970 na základě novely zákoníku práce provedené zákonem č. 153/1969 Sb. Do zákoníku práce bylo doplněno ustanovení § 270a. Z tohoto ustanovení zejména vyplývalo, že okresní národní výbor byl oprávněn uložit organizaci (zaměstnavateli) za porušení povinností vyplývajících z pracovněprávních předpisů pokutu až do částky 100 000 Kčs a při opětovném porušení povinností, za jejichž porušení byla již pokuta uložena, pokutu až do částky 500 000 Kčs. Pokutu bylo možné uložit do jednoho roku ode dne, kdy se okresní národní výbor dověděl o porušení těchto povinností, nejpozději však do tří let ode dne, kdy je organizace (zaměstnavatel) porušila. Pokuty plynuly do příslušného státního rozpočtu. Úprava byla pozdějšími novelami zákoníku práce doplňována tak, že bylo založena kontrolní působnost a sankční pravomoc federálnímu ministerstvu práce a sociálních věcí a ministerstvům zdravotnictví a sociálních věcí republik (zákon č. 188/1988 Sb.) a od 1. 2. 1991 zákonem č. 3/ 1991 Sb. ministerstvům práce a sociálních věcí republik. Zákonem č. 74/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákoník práce č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, bylo oprávnění k výkonu kontroly i sankční oprávnění zrušeno.

V § 26 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, který nabyl účinnosti od 1. února 1991, byla upravena kontrolní činnost zaměřená na dodržování pracovněprávních předpisů u zaměstnavatelů. Na tuto federální úpravu navazoval zákon č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti. Tento zákon v ustanovení § 8 vymezoval kontrolní činnost, upravoval rovněž právo zaměstnance vykonávajícího kontrolu uložit pořádkovou pokutu a kontrolní oprávnění zaměstnanců úřadů práce vykonávajícího kontrolu a v § 9.

Orgán kontroly byl oprávněn ukládat zaměstnavatelům za zaviněné porušení povinností vyplývajících z pracovněprávních předpisů až pokutu do částky 250 000 Kč a při opětovném porušení povinností, za jejichž nedodržení byla již pokuta uložena, až do částky 1 000 000 Kč. Tuto úpravu nahradil s účinností od 1. října 2004 nový zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb., když upravil kontrolní působnost včetně sankčních oprávnění v ustanoveních § 125 až 141.

Vedle kontroly dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů o zaměstnanosti byly úřady práce oprávněny kontrolovat pracovněprávní předpisy, z nichž vznikaly práva nebo povinnosti z pracovněprávních vztahů, ale také dodržování kolektivních smluv a vnitřních předpisů zaměstnavatelů v částech, ve kterých mohou být individuální nároky zaměstnanců vyplývající z pracovněprávních předpisů upraveny ve vztahu k těmto předpisům výhodněji pro zaměstnance.

Na úseku bezpečnosti práce vykonávaly do 30. června 2005 podle zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů, státní odborný dozor orgány státního odborného dozoru, jimiž byly Český úřad bezpečnosti práce a inspektoráty bezpečnosti práce. Orgány státního odborného dozoru byly dále oprávněny ukládat pracovníkům organizací a podnikajících fyzických osob, kteří svým zaviněním porušili závažné povinnosti, vyplývající z předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení a z předpisů stanovících pracovní podmínky a upravující uměleckou, kulturní, reklamní a sportovní činnost, nebo zatajili skutečnosti důležité pro výkon dozoru, pokutu až do částky rovnající se trojnásobku jejich průměrného měsíčního výdělku a ukládat organizacím a podnikajícím fyzickým osobám za porušení předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení a předpisů stanovících pracovní podmínky, včetně předpisů upravujících uměleckou, kulturní, reklamní a sportovní činnost, pokutu až do částky 500 000 Kč; za nedodržení nově stanoveného termínu k provedení nápravy zvýšit původně určenou pokutu až o 100 procent.

Dne 1. 7. 2005 nabyl účinnosti zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, a zákon č. 253/2005 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o inspekci práce. Se stejnou účinností byla vydána rovněž vyhláška č. 266/2005 Sb., kterou se stanoví vzor a provedení průkazu inspektorů Státního úřadu inspekce práce a oblastních inspektorátů práce.

2. Projednávání návrhu zákona o inspekci práce
Vládní návrh zákona o inspekci práce a vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o inspekci práce, předložila váda poslanecké sněmovně dne 2. 6. 2004 definitivně však byly tyto návrhy zákonů jako zákony schváleny až 14. 6. 2005. Předcházelo tomu jejich zamítnutí Senátem parlamentu a posléze vrácení prezidentem republiky.

I když je z předchozího exkursu zřejmé, že kontrola dodržování povinností zaměstnavatelů vyplývajících z pracovněprávních předpisů byla součástí právního řádu po velmi dlouhou dobu, došlo k tomu, že projednávání uvedených návrhů zákonů bylo opozičními poslanci zpolitizováno a bylo uváděno, že jednotlivé skutkové podstaty přestupků a správních deliktů, jakož i zvýšené finanční postihy jsou nástrojem k likvidování zaměstnavatelů.

Vládní návrh zákona vycházel z předpokladu, že nedojde k navýšení finančních prostředků ve vztahu k novým orgánům inspekce práce a že se nezvýší ani počet inspektorátů na úrovni jednotlivých krajů. Při projednávání, i když se původně předpokládalo, že zákon o inspekci práce a zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o inspekci práce, nabudou účinnosti od 1. ledna 2005, musela být pro zdržení při projednávání jejich účinnost odložena až na 1. červenec 2005.

Přesto došlo k tomu, že přechodné ustanovení § 47 zákona o inspekci práce bylo překonáno, protože byl zákon o inspekci definitivně schválen až 14. 6. 2005. Převod kontrolních pracovníků z úřadů práce na oblastní inspektoráty práce musel proto být připravován fakticky, a nikoli podle schváleného zákona. Došlo také k tomu, že proti vládnímu návrhu zákona se nestalo sídlem Státního úřadu inspekce práce hlavní město Praha, nýbrž Opava. Sídlo Státního úřadu inspekce práce muselo být vytvořeno v Opavě tzv. narychlo. Prakticky však musejí být oblastní inspektoráty práce řízeny z Prahy.

3. K obsahu právní úpravy inspekce práce
Základním cílem zákona o inspekci práce bylo soustředit v působnosti resortu práce a sociálních věcí do jednotné právní úpravy kontrolu pracovněprávních předpisů, z nichž vznikají zaměstnancům práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích.

Dále pak právních předpisů stanovících pracovní dobu a dobu odpočinku, právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce, právních předpisů k zajištění bezpečnosti technických zařízení, právních předpisů o zaměstnávání zaměstnankyň, mladistvých zaměstnanců, zaměstnanců pečujících o děti, jakož i zaměstnanců, kteří prokázali, že převážně sami dlouhodobě pečují o převážně nebo úplně bezmocnou osobu, právních předpisů upravujících výkon umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti dětmi (srov. § 11 odst. 2 zákoníku práce).

Státní odborný dozor nad bezpečností vyhrazených technických zařízení vykonávají i po schválení zákona o inspekci práce organizace státního odborného dozoru zřízené výhradně k tomuto účelu ministerstvem práce a sociálních věcí (srov. § 1 odst. 2 zákona č. 174/1968 Sb.).

Ke kontrole dodržování pracovněprávních předpisů, vnitřních předpisů a závazků vyplývajících z kolektivních smluv jsou u zaměstnavatelů oprávněny příslušné odborové orgány (§ 22 a § 272 odst. 4 zákoníku práce). Kromě toho jsou odborové orgány oprávněny podle § 136 zákoníku práce vykonávat u jednotlivých zaměstnavatelů kontrolu nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Členění zákona o inspekci práce
Zákon o inspekce práce je rozdělen do pěti částí, kterými jsou všeobecná ustanovení, působnost a příslušnost Státního úřadu inspekce práce, práva a povinnosti při kontrole, přestupky a správní delikty právnických osob a společná, přechodná a závěrečná ustanovení.

Orgány inspekce práce jsou Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce, které jsou uvedeny v příloze zákona o inspekci práce. Sídla a působnost oblastních inspektorátů práce jsou totožná se sídly a působností inspektorátů bezpečnosti práce.

V čele Státního úřadu inspekce práce je generální inspektor a v čele oblastního inspektorátu práce je vedoucí inspektor. Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce jsou správními úřady (srov. čl. 79 odst. 1 Ústavy České republiky a § 2 zákona o inspekci práce).

Předmět kontroly orgánů inspekce práce
Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce kontrolují podle § 3 zákona o inspekci práce dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů, z nichž vznikají zaměstnancům, příslušnému odborovému orgánu nebo radě zaměstnanců či zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích včetně právních předpisů o odměňování zaměstnanců, náhradě mzdy nebo platu a náhradě výdajů zaměstnancům, s výjimkou právních předpisů o zaměstnanosti a právních předpisů o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatelů, právních předpisů stanovících pracovní dobu a dobu odpočinku, právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce, právních předpisů k zajištění bezpečnosti provozu technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví, právních předpisů o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení, právních předpisů o zaměstnávání zaměstnankyň, mladistvých zaměstnanců, zaměstnanců pečujících o děti, jakož i zaměstnanců, kteří prokázali, že převážně sami dlouhodobě pečují o převážně nebo úplně bezmocnou osobu, a právních předpisů upravujících výkon umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti dětmi.

Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce rovněž kontrolují dodržování kolektivních smluv (srov. § 20 zákoníku práce) v částech, ve kterých jsou upraveny individuální pracovněprávní nároky zaměstnanců vyplývající z právních předpisů, jakož i vnitřních předpisů podle § 21 zákoníku práce, vnitřních předpisů vydaných podle zákona o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a průměrném výdělku, zákona o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech nebo zákona o cestovních náhradách, jestliže zakládají nároky zaměstnanců.

Povinnosti vyplývající z příslušných právních předpisů, jakož i kontrola dodržování příslušných částí kolektivních smluv a vnitřních předpisů zaměstnavatele, které jsou podle zákona o inspekci práce orgány inspekce práce oprávněny kontrolovat, představuje širší okruh, než je okruh případů vymezených skutkových podstat přestupků nebo správních deliktů, za jejichž zaviněné porušení může být uložena stanovená sankce.

Působnost orgánů inspekce práce
Působnost Státního úřadu inspekce práce a oblastních inspektorátů práce je obsažena v § 4 a § 5 zákona o inspekci práce. Z takzvané administrativní působnosti Státního úřadu inspekce práce se upozorňuje zejména na rozhodování ve správním řízení podle správního řádu. Rozhoduje ve správním řízení v prvním stupni o přestupcích nebo správních deliktech, v prvním stupni o uložení pořádkové pokuty za nesplnění povinnosti udělit souhlas k výkonu kontroly v zařízeních ozbrojených sil a bezpečnostních sborů v působnosti podle § 6 odst. 2, věty druhé, zákona o inspekci práce, přezkoumává rozhodnutí o přestupcích nebo správních deliktech vydaná inspektorátem, přezkoumává ve správním řízení rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty vydaná inspektorem úřadu, zákazu vydaná inspektorem úřadu.

Působnost oblastních inspektorátů práce ve správním řízení je obsažena v § 5 odst. 1 písm. l) a m) zákona o inspekci práce. Oblastnímu inspektorátu práce přísluší přezkoumávat závazné pokyny a zákazy odborových orgánů vydané podle § 136 odst. 1 písm. c) a d) zákoníku práce; přitom postupuje podle ustanovení § 136 odst. 2 zákoníku práce. Podle § 136 odst. 1 písm. c) a d) zákoníku práce mají odborové orgány právo požadovat od zaměstnavatele závazným pokynem odstranění závad v provozu na strojích a zařízeních, při pracovních postupech a v případě bezprostředního ohrožení života nebo zdraví zaměstnanců zakázat další práci, zakázat práci přesčas a práci v noci, která by ohrožovala bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců.

Z ustanovení § 136 odst. 2 zákoníku práce vyplývá, že o opatřeních provedených podle § 136 odst. 1 písm. c) nebo d) zákoníku práce jsou odborové orgány povinny neprodleně vyrozumět orgán inspekce práce. Požádá-li o to zaměstnavatel orgán inspekce práce, je tento orgán povinen přezkoumat opatření odborového orgánu; až do jeho rozhodnutí platí opatření odborového orgánu.

Orgány inspekce práce jsou oprávněny předkládat podněty ke zlepšení právní úpravy týkající se právních předpisů, které spadají do působnosti orgánů inspekce práce.

Z ostatní působnosti Státního úřadu inspekce práce je třeba upozornit na poskytování zaměstnavatelům, jakož i zaměstnancům bezúplatně základní informace a poradenství týkající se ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek (§ 4 odst. 2 písm. d/ zákona o inspekci práce). Obdobnou působnost mají i oblastní inspektoráty práce podle § 5 odst. 1 písm. k) zákona o inspekci práce.

Okruh kontrolovaných osob a osoby, které jsou z okruhu kontrolovaných osob vyloučeny
Působnost orgánů inspekce práce se vztahuje na tyto kontrolované osoby:
a)  zaměstnavatele a na jejich zaměstnance, na právnické osoby, u kterých jsou vykonávány veřejné funkce, a na fyzické osoby vykonávající veřejné funkce,
b)  fyzické osoby, které jsou zaměstnavateli a samy též pracují,
c)  fyzické nebo právnické osoby podnikající podle zvláštního právního předpisu a nikoho nezaměstnávající,
d)  spolupracujícího manžela nebo dítě osoby uvedené pod písmeny b) a c),
e)  vysílající a přijímající organizace a dobrovolníky při výkonu dobrovolnické služby podle § 3 a § 4 zákona č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (dobrovolnický zákon),
f)  právnické osoby, které vykonávají činnost školy nebo školského zařízení, další právnické osoby nebo fyzické osoby, u nichž se uskutečňuje praktické vyučování žáků středních škol, odborných učilišť nebo vyšších odborných škol,
g)  věznice, právnické nebo fyzické osoby zaměstnávající odsouzené a na odsouzené,
h)  právnické a fyzické osoby, u kterých je prováděn výkon umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti dětmi.

V zařízeních ozbrojených sil a bezpečnostních sborů v působnosti ministerstva obrany, ministerstva vnitra, ministerstva spravedlnosti a ministerstva financí, v zařízeních Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace a Národního bezpečnostního úřadu, jakož i v objektech, s nimiž je příslušné hospodařit ministerstvo vnitra, kde by kontrolou mohlo dojít k ohrožení utajovaných skutečností, může být kontrola provedena jen se souhlasem příslušného ministerstva a v zařízeních Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace a Národního bezpečnostního úřadu jen se souhlasem jejich ředitele. Nebude-li souhlas podle věty první udělen, zajistí ten, kdo odmítl souhlas udělit, provedení kontroly ve své působnosti a podá do 60 pracovních dnů ode dne odmítnutí udělení souhlasu písemnou zprávu o výsledku provedené kontroly orgánu inspekce práce, který o souhlas požádal.

V právních vztazích zaměstnanců vykonávajících ve správních úřadech státní správu jako službu, kterou Česká republika poskytuje veřejnosti, upravených služebním zákonem,1) mohou úřad a inspektoráty kontrolovat jen věci týkající se doby výkonu státní služby a přestávek ve státní službě, služební pohotovosti, státní služby přesčas a v noční době a bezpečnosti při výkonu státní služby.

Působnost orgánů inspekce práce se nevztahuje na:
a)  vojáky v činné službě povolané na vojenská cvičení podle zákona č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze, ve znění zákona č. 128/2000 Sb.,
b)  vojáky z povolání dle zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů,
c)  fyzické osoby vykonávající službu v bezpečnostních sborech podle zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů,2)
d)  právnické nebo fyzické osoby oprávněné k podnikání, u nichž vykonává vrchní dozor orgán státní báňské správy (zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů),
e)  kontrolované osoby v rozsahu, ve kterém u nich vykonávají dozor orgány státního zdravotního dozoru (zákon č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů),
f)  kontrolované osoby v rozsahu, ve kterém u nich vykonává kontrolní činnost Státní úřad pro jadernou bezpečnost podle atomového zákona,
g)  kontrolované osoby v rozsahu, ve kterém u nich vykonávají dozor drážní správní úřady a Drážní inspekce (zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů),
h)  bezpečnost provozu určených technických zařízení v ozbrojených silách České republiky (§ 36 zákona č. 219/1999 Sb. o ozbrojených silách České republiky),
i)  činnost bezpečnostního sboru při služebním zákroku nebo zásahu podle zvláštních právních předpisů.

Příslušnost orgánů inspekce práce
Místní příslušnost oblastního inspektorátu práce k výkonu kontroly se řídí místem činnosti kontrolované osoby a u organizační složky státu jejím sídlem; ve správním řízení se řídí místní příslušnost správním řádem. Státní úřad inspekce práce může v jednotlivých případech hodných zvláštního zřetele, zejména z důvodu podjatosti, písemně pověřit provedením kontroly jiný než místně příslušný inspektorát.

Státní úřad inspekce práce je oprávněn v jednotlivých případech hodných zvláštního zřetele, zejména z důvodu podjatosti, si písemně vyhradit provedení kontroly, kterou je jinak oprávněn provést místně příslušný inspektorát.

Oprávnění inspektora orgánu inspekce práce
Inspektor orgánu inspekce je oprávněn:
a)  vykonávat kontrolu podle zákona o inspekci práce, je-li při jejím zahájení přítomen člen statutárního orgánu kontrolované osoby, zástupce kontrolované osoby, zaměstnanec kontrolované osoby, spolupracující rodinný příslušník nebo jiná fyzická osoba, která vykonává nebo zabezpečuje činnost, jež je předmětem činnosti kontrolované osoby; na místech, na kterých by mohlo dojít k bezprostřednímu ohrožení života nebo zdraví inspektora, může být kontrola vykonána jen za doprovodu fyzické osoby pověřené k tomu kontrolovanou osobou,
b)  vstupovat bezplatně do objektů, zařízení a výrobních prostorů kontrolovaných osob za účelem výkonu kontroly,
c)  požadovat na kontrolovaných osobách poskytnutí pravdivých a úplných informací o zjišťovaných a souvisejících skutečnostech,
d)  při kontrole ověřovat totožnost fyzických osob uvedených v písmenu a podle občanského průkazu, cestovního pasu, popřípadě služebního průkazu státního zaměstnance,
e)  požadovat na kontrolovaných osobách, aby v určených lhůtách předložily originální doklady, popřípadě tyto doklady úředně ověřené a další písemnosti, záznamy dat na paměťových médiích prostředků výpočetní techniky, jejich výpisy a zdrojové kódy programů, vzorky materiálů, látek nebo výrobků (dále jen "doklady") potřebné ke kontrole,
f)  pořizovat kopie části dokladů nebo výpisy z dokladů pro potřebu doložení neplnění nebo nedostatečného plnění povinností zjištěných při výkonu kontroly; za tím účelem použít technické prostředky na zhotovení fotodokumentace, obrazových nebo zvukových záznamů,
g)  v případech hodných zvláštního zřetele, popřípadě nebezpečí hrozícího z prodlení
-  zajišťovat doklady; jejich převzetí musí kontrolované osobě písemně potvrdit a ponechat jí kopie převzatých dokladů,
-  odebírat k rozboru nezbytně nutné množství vzorků materiálů, látek nebo výrobků (dále jen "kontrolní vzorek"); jejich převzetí musí kontrolované osobě písemně potvrdit,
-  nařizovat provedení měření, prohlídek, zkoušek nebo revizí,
h)  dotazovat se zaměstnanců kontrolované osoby bez přítomnosti dalších fyzických osob, zástupce příslušného odborového orgánu nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na záležitosti související s vykonávanou kontrolou,
i)  nařizovat zachování místa úrazového děje v původním stavu až do skončení vyšetřování pracovního úrazu nebo po dobu nezbytnou k zadokumentování místa úrazového děje; toto oprávnění neprovádí inspektor orgánu inspekce práce ve správním řízení,
j)  vydat rozhodnutí o zákazu
-  používání objektů, pracovišť, výrobních, pracovních prostředků nebo zařízení, pracovních nebo technologických postupů, látek nebo materiálů, vykonávání prací nebo činností, které bezprostředně ohrožují bezpečnost zaměstnanců nebo dalších fyzických osob zdržujících se s vědomím kontrolované osoby v jejích prostorech, a to až do doby odstranění závady, s výjimkou pevných trakčních zařízení a trakčních vozidel na drahách a ve veřejné silniční dopravě, lodí a letadel; za tím účelem mohou nařídit, aby přítomné fyzické osoby ihned opustily prostory, ve kterých je bezprostředně ohrožena jejich bezpečnost. Vyžaduje-li to nebezpečí hrozící z prodlení, lze rozhodnutí oznámit ústně; odvolání nemá odkladný účinek. Jestliže bylo rozhodnutí oznámeno ústně, musí jej inspektor uvést v dílčím protokolu. Rozhodnutí o vydaném zákazu musí být oznámeno kontrolované osobě písemně bez zbytečného odkladu po dni oznámení ústního rozhodnutí,
-  práce přesčas, práce v noci, práce zaměstnankyň a mladistvých zaměstnanců, je-li vykonávána v rozporu s ustanovením § 83 odst. 6, § 96, 99 a § 166 odst. 1 písm. k) zákoníku práce, ukládat kontrolované osobě opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole a určovat přiměřené lhůty k jejich odstranění a vyžadovat podání písemné zprávy o přijatých opatřeních; mohou rovněž navrhovat potřebná technická a jiná opatření k odstranění rizik,
l)  ukládat fyzické osobě jménem orgánu inspekce práce pořádkovou pokutu za nesplnění povinností kontrolované osoby,
m)  používat telekomunikační zařízení kontrolované osoby v případech, kdy je jejich použití nezbytné k výkonu kontroly,
n)  seznamovat se s utajovanými skutečnostmi, prokáží-li se osvědčením pro příslušný stupeň utajení těchto skutečností.
Na rozdíl od právního stavu, který platil do 30. června tohoto roku u orgánů státního odborného dozoru nad bezpečností práce, je průkaz inspektora orgánu inspekce práce dokladem o pověření k výkonu kontrolní činnosti (§ 7 odst. 2 zákona o inspekci práce). Inspektor tedy nemusí mít ani předkládat pověření k výkonu kontroly příslušným vedoucím zaměstnancem.

Povinnosti inspektora orgánu inspekce práce
K povinnostem inspektora orgánu inspekce práce patří:
a)  prokázat se při výkonu kontroly svým průkazem inspektora,
b)  informovat příslušný odborový orgán nebo radu zaměstnanců nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci o zahájení kontroly, jestliže u kontrolované osoby působí,
c)  chránit práva a právem chráněné zájmy kontrolované osoby,
d)  zachovávat mlčenlivost o totožnosti toho, kdo podal podnět k provedení kontroly,
e)  zabezpečit řádnou ochranu pořízených kopií částí dokladů a jejich výpisů a zajištěných originálních dokladů proti ztrátě, zničení, poškození nebo zneužití,
f)  vrátit neprodleně kontrolované osobě zajištěné doklady, pominou-li důvody jejich zajištění; o pořízení kopií částí dokladů a pořízených výpisech provést záznam do protokolu o provedené kontrole,
g)  zjistit při kontrole skutečný stav a doložit kontrolní zjištění,
h)  pořídit o výsledku kontroly dílčí protokol a protokol; dílčí protokol musí být součástí protokolu,
i)  seznámit kontrolovanou osobu s obsahem protokolu a předat jí jeho stejnopis; seznámení s protokolem potvrzuje kontrolovaná osoba podpisem protokolu. Odmítne-li se kontrolovaná osoba seznámit se s protokolem nebo seznámení s ním potvrdit, vyznačí se tyto skutečnosti v protokolu,
j)  zachovávat mlčenlivost o osobních údajích vztahujících se k fyzickým osobám a o obchodním tajemství, o kterých se při výkonu kontroly dověděl.

Povinnosti kontrolované osoby
K povinnostem kontrolované osoby patří:
a)  vytvořit podmínky k výkonu kontroly, je povinna poskytnout součinnost odpovídající oprávněním inspektora. Fyzická osoba však nemá povinnost poskytnout pravdivé a úplné informace o  zjišťovaných a souvisejících skutečnostech, jestliže by jejím splněním způsobila nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobám blízkým,
b)  v nezbytném rozsahu odpovídajícím povaze své činnosti a technickému vybavení poskytnout materiální a technické zabezpečení pro výkon kontroly.

Oprávnění zaměstnanci, popřípadě zástupci kontrolované osoby jsou povinni na žádost inspektorů orgánů inspekce práce dostavit se v určeném termínu k projednání výsledků kontroly.
Pracovištěm kontrolované osoby se pro účely zákona o inspekci práce rozumí místa určená nebo obvyklá pro výkon činnosti kontrolované osoby. Za činnost kontrolované osoby se považuje zajišťování výroby nebo poskytování služeb, jakož i jiná činnost vykonávaná podle zvláštních právních předpisů.

Sankční pravomoc orgánů inspekce práce
Právní úprava sankční pravomoci orgánů inspekce práce je koncipována v souladu se "Zásadami právní úpravy přestupků a jiných správních deliktů (správního postihu) v zákonech upravujících výkon veřejné správy". Uvedené zásady jsou základem koncepce reformy správního trestání, kterou schválila vláda. Podle uvedených zásad jsou připravovány vládní návrhy zákonů, které obsahují správní trestání.
Odpovědnost za přestupky se týká protiprávního jednání fyzických osob; subsidiárně zde platí zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Odpovědnost za správní delikty se vztahuje na protiprávní jednání právnických osob a protiprávní jednání podnikajících fyzických osob (srov. § 2 odst. 2 obchodního zákoníku).

Skutkové podstaty přestupků a správních deliktů jsou formulovány totožně a týkají se součinnosti zaměstnavatele a orgánu jednajícího za zaměstnance, rovného zacházení, pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, odměňování zaměstnanců, náhrad, pracovní doby, dovolené, bezpečnosti práce, zvláštních pracovních podmínek některých zaměstnanců, bezpečnosti technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života zdraví, vyhrazených technických zařízení a výkonu umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti.

Uložení pokuty orgánem inspekce práce není povinné. Výše pokut je rozdělena podle závažnosti a společenské nebezpečnosti konkrétního chování a odráží se v příslušných pásmech pokut. Ty tak mohou být uloženy: až do 200 000 Kč, až do 300 000 Kč, až do 400 000 Kč, až do 500 000 Kč, ve velmi závažných případech porušení povinností pak až do výše jednoho milionu korun.

V těch nejzávažnějších případech porušení povinností může dosáhnout sankce až dvou miliónů korun.
K sankcím, kterou mohou orgány inspekce práce uložit, patří, pokud jde o vyhrazená technická zařízení, rovněž možnost zakázat výkon příslušné činnosti nebo odejmout oprávnění vydané organizací státního odborného dozoru.

Za správný však nelze považovat přístup, který byl založen již v novém zákoně o zaměstnanosti, a to ten, že jsou "tzv. kriminalizována" jednání (porušení právních povinností), jejichž právní základ je soukromoprávní a jejichž řešení náleží obecným soudům, a nikoli správním úřadům.

U odpovědnosti právnických osob a fyzických osob vykonávajících podnikatelskou činnost za správní delikt, na rozdíl od u odpovědnosti fyzickou osob za přestupek3) (srov. § 3 zákona o přestupcích) se nezkoumá zavinění.
Naproti tomu při určení výše pokuty za správní delikt se přihlédne k poměrům právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a také k okolnostem, za nichž byl spáchán (srov. ustanovení § 35 odst. 2 a § 36 odst. 1 zákona o inspekci práce).
Odpovědnost právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby za správní delikt zaniká, uplynul-li 1 rok od zahájení řízení, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán (ustanovení § 36 odst. 2 zákona o inspekci práce).
Naproti tomu podle § 20 zákona o přestupcích přestupek nelze projednat, uplynul-li od jeho spáchání 1 rok; nelze jej též projednat, popřípadě uloženou sankci nebo její zbytek vykonat, vztahuje-li se na přestupek amnestie. Do běhu jednoroční lhůty se nezapočítává doba, po kterou se pro tentýž skutek vedlo trestní řízení podle trestního řádu.

Pokuty vybírá a vymáhá příslušný územní finanční orgán (§ 1 odst. 1 písm. e/ zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů). Při vybírání a vymáhání pokut se postupuje podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Pokuta je příjmem státního rozpočtu.

Kontrolní postup orgánů inspekce práce, pořádková pokuta a náklady vzniklé v souvislosti s výkonem kontroly
Orgány inspekce práce jsou oprávněny výjimečně přibrat k účasti na výkonu kontroly specializovaného odborníka; tento odborník nesmí být vůči kontrolované osobě podjatý. Na výkonu kontroly se podílí tím, že pomáhá inspektorovi, nesmí se seznamovat s utajovanými skutečnostmi a je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, s nimiž se seznámil při kontrole, a to i po skončení činnosti pro orgán inspekce práce. Kontrolovaná osoba je povinna umožnit specializovanému odborníku, aby se podílel spolu s inspektorem na výkonu kontroly.

Nestanoví-li se v zákoně o inspekci práce jinak, řídí se postup při výkonu kontroly ustanovením § 8 až 26 zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů, tzn. úpravou základních pravidel kontrolní činnosti (kontrolní řád). Výsledek kontroly orgánu inspekce práce musí být obsažen v protokolu, popř. v dílčím protokolu (srov. § 7 odst. 1 písm. j/ a § 8 písm. h/ zákona o inspekci práce).

Kontrolovaná osoba může písemně požádat o přezkoumání protokolu, a to do 5 pracovních dnů ode dne seznámení se s protokolem, nestanoví-li inspektor lhůtu delší. Inspektor přezkoumá protokol a o výsledku kontrolovanou osobu písemně vyrozumí. Proti výsledku přezkoumání inspektorem může kontrolovaná osoba do 15 pracovních dnů ode dne, kdy byla o výsledku vyrozuměna, podat námitky k vedoucímu inspektorovi oblastního inspektorátu práce, který o námitkách rozhodne; jestliže kontrolu vykonal Státní úřad inspekce práce, rozhodne o námitkách generální inspektor. Rozhodnutím o námitkách podané kontrolovanou osobou může být výsledek přezkoumání protokolu změněn nebo zrušen, jinak se námitky zamítnou. Při zrušení výsledku přezkoumání protokolu vedoucí inspektor, či generální inspektor, vykonal-li kontrolu Státní úřad inspekce práce zajistí došetření věci.

Proti rozhodnutí vydanému vedoucím inspektorem nebo generálním inspektorem není možné podat další námitky. Ten, kdo je oprávněn o námitkách proti přezkoumání výsledku protokolu rozhodnout, může ze závažných důvodů prominout zmeškání patnáctidenní lhůty, bylo-li o to požádáno do 3 pracovních dnů ode dne, kdy pominula příčina zmeškání, a námitky byly zároveň podány. Na řízení o námitkách proti protokolu se neuplatňuje správní řízení podle správního řádu.

Fyzické osobě, která zavinila, že kontrolovaná osoba nesplnila povinnosti jí uložené, může být uložena pořádková pokuta až do výše 50 000 Kč. Pořádková pokuta může být uložena rovněž za nesplnění povinnosti provést kontrolu v působnosti orgánu uvedeného v § 6 odst. 2 zákona o inspekci práce a podat o tom písemnou zprávu orgánu inspekce práce do 60 pracovních dnů ode dne odmítnutí souhlasu, aby kontrolu provedl orgán inspekce práce.

Pořádkovou pokutu lze uložit i opakovaně, nebyla-li povinnost splněna ani v nově určené lhůtě s výjimkou případu případu uvedeného v předchozím odstavci větě druhé. Řízení o uložení pořádkové pokuty může být zahájeno nejpozději do 1 měsíce ode dne nesplnění povinnosti, jinak možnost ji uložit zaniká. Pořádková pokuta je příjmem státního rozpočtu. Na uložení pořádkové pokuty se vztahuje správní řízení podle správního řádu.
Náklady vzniklé v souvislosti s výkonem kontroly nese příslušný orgán inspekce práce, který kontrolu koná. Náklady vzniklé v souvislosti s výkonem kontroly kontrolované osobě nese kontrolovaná osoba.

Poznámky:
1)   Služební zákon má nabýt úplné účinnosti dnem 1. 1. 2007.
2)   Zákon č. 361/2003 Sb. má nabýt účinnosti dnem 1. 1. 2006.
3)    K  odpovědnosti za  přestupek postačí  zavinění z nedbalosti, nestanoví-li zákon výslovně, že je třeba úmyslného zavinění.


JUDr. Antonín Kottnauer

Zdroj: Právo a zaměstnání, č. 10/2005, str. 11 až 18

Novinky

ÚZ č. 1190 - Spotřební daně, líh, paliva a maziva, energetické daně

ÚZ č. 1190 - Spotřební daně, líh, paliva a maziva, energetické daněNové vydání publikace obsahuje aktuální text zákona o spotřebních daních, který byl změněn v souvislosti s přijetím nové úpravy ochrany zdraví před škodlivými účinky tabákových výrobků a alkoholu; zcela nová je právní úprava vracení daně z ...

Cena: 109 KčKOUPIT

ÚZ č. 1189 - Zemědělství, Vinařství, Lesnictví, Myslivost, Rybářství, Ochrana zvířat

ÚZ č. 1189 - Zemědělství, Vinařství, Lesnictví, Myslivost, Rybářství, Ochrana zvířatRozsáhlý soubor 19 nejdůležitějších zákonů, z nichž 8 bylo od minulého vydání změněno, a to i vícekrát. Velké změny nastaly v zákoně o vinohradnictví a vinařství, v zákoně o hnojivech, v plemenářském zákoně, v zákoně o obchodu s reprodukčním ...

Cena: 279 KčKOUPIT

Rodinné právo, 2. vydání

Rodinné právo, 2. vydání Druhé vydání učebnice rodinného práva je aktualizované, v některých částech i podstatně přepracované. V aktualizovaném vydání bylo nutné reagovat na nemnohé legislativní změny, které se však rodinného práva významně dotkly. Některé uvedené ...

Cena: 850 KčKOUPIT

ÚZ č. 1188 - Insolvence, Ochrana hospodářské soutěže, Veřejná podpora, Významná tržní síla

ÚZ č. 1188 - Insolvence, Ochrana hospodářské soutěže, Veřejná podpora, Významná tržní sílaPublikace obsahuje kompletní soubor předpisů regulujících ochranu tržních i netržních subjektů. Velkými změnami byl od minulého vydání dotčen zejména insolvenční zákon a zákon o insolvenčních správcích, a to s účinností od 1. 7. 2017. ...

Cena: 99 KčKOUPIT

Provozovatel

Nakladatelství Sagit, a. s.
Horní 457/1, 700 30 Ostrava-Hrabůvka
Společnost je zapsaná v obchodním
rejstříku vedeném KS v Ostravě,
oddíl B, vložka 3086.
IČ: 277 76 981
DIČ: CZ27776981

Telefony


Zásilkový obchod: 558 944 614
Předplatné ÚZ: 558 944 615
Software: 558 944 629
Knihkupci: 558 944 621
Inzerce: 558 944 634

E-maily


Zásilkový obchod: obchod@sagit.cz
Předplatné ÚZ: predplatne@sagit.cz
Software: software@sagit.cz
Knihkupci: knihkupci@sagit.cz
Inzerce: inzerce@sagit.cz

Obchodní podmínky

© 1996–2017 Nakladatelství Sagit, a. s. Všechna práva vyhrazena.