Váš nákupní košík:  prázdný Přihlášení obchod@sagit.cz

Navigace:  Úvod  »  Ostatní  »  Aktuality

Výpočet daně ze společného základu daně manželů

Zdroj: Účetní a daně č. 5/2005, str. 24 až 31, autor: Mgr. Marcela Aimová

 

OBSAH:

Počínaje zdaňovacím obdobím roku 2005 umožňuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP), v § 13a vypočíst daň z příjmů ze společného základu daně manželů. Důvodem k zavedení společného zdanění manželů bylo umožnit poměrně jednoduchým způsobem (při splnění podmínek stanovených ZDP) zdanit společně příjmy manželů a tím snížit daňovou progresi (§ 16 ZDP) v případech, kdy jsou příjmy manželů rozdílné. Prvky společného zdanění manželů nebo rodinného zdanění lze nalézt v několika evropských zemích, jako je např. Portugalsko, Švédsko, Německo, Francie, Rakousko, Belgie, Holandsko, Španělsko a Velká Británie.


Podmínky uplatnění společného základu daně

Podmínkou pro možnost uplatnění společného zdanění manželů je existence vyživovaného dítěte žijícího s manželi v domácnosti. Tuto podmínku musí manželé splnit nejpozději poslední den zdaňovacího období, za které uplatňují společné zdanění. Domácnost podle § 115 občanského zákoníku tvoří fyzické osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Musí se tedy vždy jednat o společenství spotřební povahy, kdy určité osoby hospodaří společně se svými příjmy, přičemž trvalost vztahu je dána tehdy, jestliže existují objektivně zjistitelné okolnosti, které svědčí o úmyslu vést takové společenství trvale. Společnou domácnost mohou tvořit i lidé, kteří nemají po určitou dobu společné trvalé bydliště, je však nezbytné, aby společně hospodařili se svými příjmy a společně uspokojovali své potřeby. 

Pojem "vyživované dítě" je upraven v § 35c odst. 6 ZDP. Vyživovaným dítětem je dítě vlastní, osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě druhého z manželů a vnuk (vnučka), pokud jeho (její) rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit, pokud je:

a) nezletilým dítětem,

b) zletilým dítětem až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá plný invalidní důchod a

  • soustavně se připravuje na budoucí povolání (§ 12 až § 15 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů),
  • nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo
  • z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

Společné zdanění mohou manželé uplatnit také tehdy, když jeden z nich neměl příjmy, které jsou předmětem daně podle ZDP.

Společné zdanění manželů nemohou uplatnit ti poplatníci, kteří mají daň stanovenou jiným než obecným způsobem, nebo mají povinnost stanovit daň jiným způsobem (např. daň z minimálního základu daně apod.), a dále ani ti poplatníci, u nichž by docházelo ke kumulaci výhod.

Podle § 13a odst. 4 ZDP nelze za zdaňovací období uplatnit společné zdanění, jestliže alespoň jeden z manželů za toto zdaňovací období:
a) má stanovenou daň paušální částkou podle § 7a ZDP,
b) má povinnost stanovit minimální základ daně podle § 7c ZDP,
c) uplatňuje způsob výpočtu daně podle § 13 a § 14 ZDP,
d) uplatňuje slevu na dani podle § 35a nebo § 35b ZDP nebo
e) má povinnost uplatnit postup uvedený v § 38gb.

Pokud tedy např. jeden z manželů má daň stanovenou paušální sazbou daně, při jejímž stanovení se vychází z rozdílu mezi předpokládanými příjmy a předpokládanými výdaji, neodpovídá tento způsob stanovení daně konstrukci celkového společného základu daně při společném zdanění manželů, neboť v tomto případě je daň stanovena na jiné zdaňovací období, než za které lze uplatnit společné zdanění manželů (je stanovena na běžné, nikoliv za uplynulé zdaňovací období). Obdobně se konstrukci celkového společného základu daně vymykají i případy, kdy jeden z manželů dosahuje příjmy za více let, které má možnost podle § 14 ZDP rozdělit až na 10 let (u lesní výroby), čímž dojde ke snížení daňové progrese.


Výpočet společného základu daně 

Společným základem daně se rozumí součet dílčích základů daně (nikoliv tedy příjmů a výdajů) podle § 6 ZDP až § 10 ZDP, upravený podle § 5 ZDP a podle § 23 ZDP. 

Daňové přiznání podávají i nadále oba manželé. Každý z manželů uvede v základní části daňového přiznání své údaje a v příloze k němu také údaje vztahující se k druhému z manželů, který svým podpisem stvrdí správnost uvedených údajů, a to se všemi důsledky, které z toho pro daňové řízení vyplývají. V příloze k daňovému přiznání se pak společný základ daně manželů sníží o nezdanitelné části základu daně podle § 15 ZDP obou manželů a rozdělí na polovinu. Takto vypočtenou polovinu přenese každý z manželů do základní části svého přiznání a provede výpočet daně podle obecných principů. 

 Při společném zdanění manželů bude správce daně postupovat v souladu se zákonem č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZSDP). Každý z manželů podá vlastní daňové přiznání doplněné údaji v příloze a daňová povinnost bude oběma manželům vypočtena a správcem daně vyměřena pro každého z manželů zvlášť z poloviny společného základu daně. Každý z manželů obdrží vlastní platební výměr. Tento způsob vyměření daně předchází případným obtížím, kdy se manželé navzájem odcizí a odstěhují, nebo dojde k rozvodu manželství.


Nezdanitelné části základu daně a daňová ztráta

Společný základ daně manželů se snižuje o nezdanitelné části základu daně podle § 15 ZDP. Nezdanitelné části základu daně podle § 15 ZDP může uplatnit i ten z manželů, který neměl zdanitelné příjmy, jestliže jinak splňuje podmínky stanovené pro jejich uplatnění. 

Společný základ daně manželů se nesníží o položky odčitatelné od základu daně podle § 34 ZDP v tom zdaňovacím období, kdy manželé uplatní společné zdanění. Pokud vykáží manželé nebo některý z nich ve zdaňovacím období, ve kterém uplatnili společné zdanění, u příjmů podle § 7 nebo § 9 daňovou ztrátu, může ji podle § 13a odst. 2 ZDP odečíst od základu daně za podmínek uvedených v § 34 ZDP ten z manželů, který ji vykázal, a to v následujících zdaňovacích obdobích za podmínky, že neuplatní společné zdanění. Obdobně budou manželé postupovat při uplatnění odpočtu daňové ztráty, která jim vznikla před účinností společného zdanění.

Jestliže jeden z manželů vykázal daňovou ztrátu, je příslušný dílčí základ daně roven nule, tzn. že společný základ daně se o ztrátu vykázanou jedním z manželů nesníží. Vykázanou ztrátu manžel (manželka) uvede do formuláře daňového přiznání (tím bude ztráta vyměřena). Pokud u příjmů podle § 7 ZDP nebo § 9 ZDP oba z manželů vykážou ztrátu, takže společný základ daně nevznikne, uvedou oba manželé u příslušného dílčího základu daně nulu a vyměřenou ztrátu uplatní ten z manželů, který ji vykázal. Daňovou ztrátu může poplatník odečíst od svého základu daně v následujících 5 zdaňovacích obdobích (§ 34 ZDP), a to ve zdaňovacím období, ve kterém neuplatnil společné zdanění. Jedná se o obdobný postup jako u stávajícího § 7c ZDP, tj. při uplatňování minimálního základu daně. Je třeba vycházet z principu, že ztráta (její odečet) není přenosná na jiného poplatníka s výjimkou dědice, jak výslovně stanoví § 5 odst. 3 ZDP.

Obdobně postupují manželé i při uplatnění odpočtu podle § 34 odst. 3 ZDP, tj. při odpočtu ve výši 30?% výdajů (nákladů) vynaložených na výuku žáků ve studijních a učebních oborech středních odborných učilišť a učebních oborech učilišť, které jsou součástí výchovně vzdělávací soustavy, jsou-li tyto obory uvedeny v příslušném zvláštním právním předpisu. Nelze-li odpočet nebo jeho část uplatnit v roce, kdy nárok na odpočet vznikl, z důvodu, že poplatník vykázal daňovou ztrátu nebo základ daně snížený o nezdanitelné částky podle § 15 ZDP a o daňovou ztrátu nižší než odpočet, lze odpočet nebo jeho zbývající část uplatnit v nejbližším zdaňovacím období, ve kterém poplatník vykáže základ daně snížený o nezdanitelné částky podle § 15 a o daňovou ztrátu.


Zálohy na daň

Při placení záloh se postupuje v souladu s ustanovením § 38a ZDP a § 38h ZDP (u záloh z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků) a zálohy na daň z příjmů fyzických osob platí každý z manželů samostatně. Poslední známou daňovou povinností při společném zdanění manželů se rozumí daň připadající na každého z manželů.


Daňový nerezident

Pokud je alespoň jeden z manželů daňovým nerezidentem (tj. poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 3 ZDP), mohou manželé společné zdanění uplatnit, jestliže úhrn všech příjmů obou manželů ze zdrojů na území České republiky (§ 22 ZDP) činí nejméně 90?% všech jejich příjmů s výjimkou příjmů:

  • které nejsou předmětem daně z příjmů podle § 3 nebo § 6 ZDP nebo
  • jsou od daně osvobozeny podle § 4, § 6 nebo § 10 ZDP nebo
  • příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.


Daňové přiznání

Jak již bylo uvedeno výše, společné zdanění uplatňuje každý z manželů ve svém daňovém přiznání, které podávají oba manželé ve stejné lhůtě. ZDP zde odkazuje na ustanovení § 40 zákona o správě daní a poplatků. I v tomto případě jsou tedy manželé povinni podat daňové přiznání nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Jedná-li se o poplatníka, jehož přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce, lze daňové přiznání podat nejpozději do 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období (za podmínky, že příslušná plná moc k zastupování byla podána správci daně před uplynutím neprodloužené lhůty). Pro podání daňového přiznání platí ustanovení § 38g ZDP, který stanoví pravidla pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob, pokud není stanoveno jinak.

Podle § 38g ZDP je daňové přiznání povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000?Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000?Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu.
Daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky podle § 6 ZDP pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců daně, včetně doplatků mezd od těchto plátců (§ 38ch odst. 4 ZDP), pokud neuplatňuje odečet úroků podle § 15 odst. 7 a odst. 8 z hypotečního úvěru banky, popřípadě z jiného úvěru poskytnutého bankou v souvislosti s hypotečním úvěrem a pokud neuplatňuje výpočet daně ze společného základu daně manželů podle § 13a ZDP. 

Pokud se manželé rozhodli uplatnit společné zdanění, nelze následně tento způsob stanovení základu daně a daně podle § 13a odst. 7 ZDP měnit, a to ani v případě, kdyby to bylo pro oba poplatníky výhodnější (např. na základě daňového doměrku z provedené daňové kontroly). V dodatečném daňovém přiznání tedy nelze způsob stanovení daně ze společného základu daně manželů změnit na klasický způsob výpočtu základu daně a daně, kdy každý z manželů do svého daňového přiznání uvede své příjmy.


Příklad č. 1

Poplatník (manžel) vykázal za zdaňovací období roku 2005 dílčí základ daně podle § 7 ZDP (ze živnosti) ve výši 90 000?Kč, dílčí základ daně podle § 6 ZDP (ze závislé činnosti) ve výši 50 000?Kč a dílčí základ daně podle § 10 ZDP (prodal chatu, kterou zdědil po otci) ve výši 250 000 Kč. Manželka poplatníka vykázala za toto zdaňovací období dílčí základ daně podle § 6 ZDP (ze závislé činnosti) ve výši 80 000 Kč. Daňové zvýhodnění na syna uplatňuje manžel.

Výpočet daně obou manželů samostatně

Manžel ... Kč
dílčí základ daně podle § 7 ZDP ... 90 000
dílčí základ daně podle § 6 ZDP ... 50 000
dílčí základ daně podle § 10 ZDP ... 250 000
základ daně ... 390 000
nezdanitelná část základu daně podle § 15 odst. 1 písm. a) ZDP ... 38 040
základ daně po odpočtu nezdanitelné částky ... 351 960
základ daně po zaokrouhlení na celá sta Kč dolů ... 351 900
daň ... 73 044
sleva na dani na jedno dítě ... 6 000
daňová povinnost poplatníka po slevě ... 67 044

Manželka

dílčí základ daně podle § 6 ZDP ... 80 000
nezdanitelná část základu daně podle § 15 odst. 1 písm. a) ZDP ... 38 040
základ daně po odpočtu nezdanitelné částky ... 41 960
základ daně po zaokrouhlení na celá sta Kč dolů ... 41 900
daň ... 6 285
daňová povinnost obou manželů činí ... 73 329

Výpočet daně obou manželů podle § 13a ZDP

dílčí základ daně podle § 7 ZDP ... 90 000
dílčí základ daně podle § 6 ZDP (50 000 + 80 000) ... 130 000
dílčí základ daně podle § 10 ZDP ... 250 000
základ daně ... 470 000
nezdanitelná část základu daně podle § 15 odst. 1 písm. a) ZDP (2 × 38 040) ... 76 080
základ daně po odpočtu nezdanitelné částky ... 393 920
základ daně manžela po zaokrouhlení na celá sta Kč dolů ... 196 900
základ daně manželky po zaokrouhlení na celá sta Kč dolů ... 196 900
daňová povinnost manžela ... 33 920
sleva na dani na jedno dítě ... 6 000
daňová povinnost manžela po slevě ... 27 920
daňová povinnost manželky ... 33 920
daňová povinnost obou manželů činí ... 61 840


Příklad č. 2

Poplatník (manžel) vykázal za zdaňovací období roku 2005 základ daně podle § 7 ZDP (ze živnosti) ve výši 380 000 Kč. Manželka poplatníka je na mateřské dovolené a neměla ve zdaňovacím období žádné příjmy ani výdaje. Daňové zvýhodnění na dvě děti uplatňuje manžel.

Výpočet daně obou manželů samostatně
Manžel ... Kč
základ daně podle § 7 ZDP ... 380 000
nezdanitelná část základu daně podle § 15 odst. 1 písm. a) ZDP ... 38 040
základ daně po odpočtu nezdanitelné částky ... 341 960
základ daně po zaokrouhlení na celá sta Kč dolů ... 341 900
daň ... 69 844
sleva na dani na děti ... 12 000
daňová povinnost poplatníka po slevě ... 57 844

Manželka
základ daně a daň 0

Výpočet daně obou manželů podle § 13a ZDP
základ daně podle § 7 ZDP .. 380 000
nezdanitelná část základu daně podle § 15 odst. 1 písm. a) ZDP (2 × 38 040) ... 76 080
základ daně po odpočtu nezdanitelné částky ... 303 920
základ daně manžela po zaokrouhlení na celá sta Kč dolů ... 151 900
základ daně manželky po zaokrouhlení na celá sta Kč dolů ... 151 900
daňová povinnost manžela ... 24 920
sleva na dani na děti ... 12 000
daňová povinnost manžela po slevě ... 12 920
daňová povinnost manželky ... 24 920
daňová povinnost obou manželů činí ... 37 840


Příklad č. 3

Poplatník (manžel) vykázal za zdaňovací období roku 2005 základ daně podle § 7 ZDP (ze živnosti) ve výši 290 000 Kč. Manželka poplatníka vykázala za toto zdaňovací období, v němž zahájila podnikání, daňovou ztrátu v § 7 ZDP (ze živnosti) ve výši - 75 000 Kč. Daňové zvýhodnění na dceru uplatňuje manželka. Ustanovení § 7c ZDP (tj. povinnost vykázat minimální základ daně) se ve zdaňovacím období, v němž zahájila svou podnikatelskou činnost, na manželku nevztahuje.

Vykázanou daňovou ztrátu může manželka uplatnit podle § 34 zákona o daních z příjmů, a to nejdéle v 5 zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje. Ztrátu lze uplatnit ve zdaňovacím období, ve kterém manželka neuplatní společné zdanění manželů podle § 13a zákona.

Výpočet daně obou manželů samostatně
Manžel ... Kč
základ daně podle § 7 ZDP ... 290 000
nezdanitelná část základu daně podle § 15 odst. 1 písm. a) ZDP ... 38 040
základ daně po odpočtu nezdanitelné částky ... 251 960
základ daně po zaokrouhlení na celá sta Kč dolů ... 251 900
daň ... 46 595
sleva na dani na jedno dítě ... 6 000
daňová povinnost poplatníka po slevě ... 40 595

Manželka
daňová ztráta ... - 75 000
základ daně a daň ... 0

Výpočet daně obou manželů podle § 13a ZDP
základ daně podle § 7 ZDP (290 000 + 0) ... 290 000
nezdanitelná část základu daně podle § 15 odst. 1 písm. a) ZDP (2 × 38 040) ... 76 080
základ daně po odpočtu nezdanitelné částky ... 213 920
základ daně manžela po zaokrouhlení na celá sta Kč dolů ... 106 900
základ daně manželky po zaokrouhlení na celá sta Kč dolů ... 106 900
daňová povinnost manžela ... 16 035
daňová povinnost manželky ... 16 035
sleva na dani na jedno dítě ... 6 000
daňová povinnost manželky po slevě ... 10 035
daňová povinnost obou manželů činí ... 26 070


Příklad č. 4

Poplatník (manžel) vykázal za zdaňovací období dílčí základ daně podle § 7 ZDP (ze živnosti) ve výši 50 000 Kč a dílčí základ daně podle § 6 ZDP (ze závislé činnosti) ve výši 35 000 Kč. Manželka poplatníka vykázala za zdaňovací období dílčí základ daně podle § 6 ZDP (ze závislé činnosti) ve výši 200 000 Kč. Daňové zvýhodnění na syna uplatňuje manžel.

Výpočet daně obou manželů samostatně
Manžel ... Kč
dílčí základ daně podle § 7 ZDP ... 50 000
dílčí základ daně podle § 6 ZDP ... 35 000
základ daně ... 107 300
((na poplatníka se vztahuje povinnost vykázat minimální základ daně podle § 7c ZDP;
výpočet:
(16 769 × 1,0665 × 12) : 2 =  107 304,82 = 107 300 Kč))
nezdanitelná část základu daně podle § 15 odst. 1 písm. a) ZDP ... 38 040
základ daně po odpočtu nezdanitelné částky ... 69 260
základ daně po zaokrouhlení na celá sta Kč dolů ... 69 200
daň ... 10 380
sleva na dani na jedno dítě ... 6 000
daňová povinnost poplatníka po slevě ... 4 380

Manželka
dílčí základ daně podle § 6 ZDP ... 200 000
nezdanitelná část základu daně podle § 15 odst. 1 písm. a) ZDP ... 38 040
základ daně po odpočtu nezdanitelné částky ... 161 960
základ daně po zaokrouhlení na celá sta Kč dolů ... 161 900
daň ... 26 920
daňová povinnost obou manželů činí ... 1 300 

Výpočet daně obou manželů podle § 13a ZDP
nelze uplatnit, neboť jeden z manželů má povinnost stanovit minimální základ daně podle § 7c ZDP.

Mgr. Marcela Aimová

Zdroj: Účetní a daně č. 5/2005, str. 24 až 31

Novinky

ÚZ č. 1178 - Sociální pojištění 2017

ÚZ č. 1178 - Sociální pojištění 2017Publikace obsahuje 37 předpisů, které jsou rozděleny do čtyř kapitol: pojistné na sociální zabezpečení, nemocenské pojištění, důchodové pojištění, organizace a provádění sociálního zabezpečení. Od posledního vydání byly změněny zákony o ...

Cena: 149 KčKOUPIT

ÚZ č. 1179 - Sociální zabezpečení 2017

ÚZ č. 1179 - Sociální zabezpečení 2017Publikace obsahuje 13 předpisů v těchto kapitolách: státní sociální podpora, dávky pro osoby se zdravotním postižením, sociální služby, pomoc v hmotné nouzi, životní a existenční minimum. Od minulého vydání byl změněn především zákon o ...

Cena: 119 KčKOUPIT

ÚZ č. 1180 - Zdravotní pojištění

ÚZ č. 1180 - Zdravotní pojištěníSoubor 20 předpisů z oblasti veřejného zdravotního pojištění a zdravotních pojišťoven. Od posledního vydání došlo ke změnám zákona o veřejném zdravotním pojištění, zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, zákonů o zdravotních ...

Cena: 99 KčKOUPIT

ÚZ č. 1173 - Vzorový účtový rozvrh 2017, Rozvaha a výsledovka 2017

ÚZ č. 1173 - Vzorový účtový rozvrh 2017, Rozvaha a výsledovka 2017Užitečná pomůcka pro sestavení takového účtového rozvrhu, se kterým budou minimalizovány problémy při sestavování účetní závěrky za rok 2017. V publikaci najdete syntetické účty ke směrné účtové osnově pro podnikatele včetně účtů ...

Cena: 49 KčKOUPIT

Provozovatel

Nakladatelství Sagit, a. s.
Horní 457/1, 700 30 Ostrava-Hrabůvka
Společnost je zapsaná v obchodním
rejstříku vedeném KS v Ostravě,
oddíl B, vložka 3086.
IČ: 277 76 981
DIČ: CZ27776981

Telefony


Zásilkový obchod: 558 944 614
Předplatné ÚZ: 558 944 615
Software: 558 944 629
Knihkupci: 558 944 621
Inzerce: 558 944 634

E-maily


Zásilkový obchod: obchod@sagit.cz
Předplatné ÚZ: predplatne@sagit.cz
Software: software@sagit.cz
Knihkupci: knihkupci@sagit.cz
Inzerce: inzerce@sagit.cz

Obchodní podmínky

© 1996–2017 Nakladatelství Sagit, a. s. Všechna práva vyhrazena.