Váš nákupní košík:  prázdný Přihlášení obchod@sagit.cz

Navigace:  Úvod  »  Ostatní  »  Zprávy

Výdělečná činnost poživatelů plného invalidního důchodu

Zdroj: Mzdová účetní č. 5/2005, str. 4 až 9

 

OBSAH:

     Podle ustanovení § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o důchodovém pojištění), je pojištěnec plně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu (tj. takového nepříznivého zdravotního stavu, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok) buď poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66 %, nebo je schopen pro zdravotní postižení soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek (okruh těchto zdravotních postižení umožňujících soustavnou výdělečnou činnost jen za zcela mimořádných podmínek stanoví vyhláška č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění, a to v příloze č. 3). Plnou invaliditu posuzují lékaři okresních správ sociálního zabezpečení.


Pobírání plného invalidního důchodu při výdělečné činnosti

    Zákon o důchodovém pojištění nestanoví pro pobírání plného invalidního důchodu při výdělečné činnosti (na rozdíl od částečného invalidního důchodu) žádná pravidla. Souběh plného invalidního důchodu a příjmu z výdělečné činnosti je tedy možný bez podmínek a nezáleží přitom na charakteru výdělečné činnosti (závislá činnost nebo samostatná výdělečná činnost), rozsahu této činnosti (plný nebo zkrácený úvazek, doba určitá nebo doba neurčitá u pracovněprávního vztahu) ani na výši příjmu z výdělečné činnosti. Podstatné vždy je, že nadále trvají výše uvedené zdravotní podmínky plné invalidity (výdělečná činnost může být ovšem pro lékaře okresní správy sociálního zabezpečení signálem k tomu, že mohlo dojít ke změně zdravotního stavu, který podmínil plnou invaliditu).

    Vstup poživatele plného invalidního důchodu do zaměstnání je povinen zaměstnavatel podle § 41 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, ohlásit na předepsaném tiskopisu, a to okresní správě sociálního zabezpečení příslušné podle místa trvalého pobytu poživatele plného invalidního důchodu. Hlášení je třeba zaslat do 8 dnů od vstupu poživatele plného invalidního důchodu do zaměstnání. Zaměstnavatel je dále povinen mít ve své evidenci záznam, zda jeho zaměstnanec pobírá plný invalidní důchod; tuto povinnost ukládá § 37 odst. 1 písm. g) zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Za neplnění nebo porušení povinností stanovených v § 37 a § 41 tohoto zákona může okresní správa sociálního zabezpečení uložit zaměstnavateli pokutu, a to až do výše 100 000 Kč a při opětovném nesplnění nebo porušení povinností, za jejichž nesplnění nebo porušení byla již pokuta uložena, až do výše 500 000 Kč (ukládání pokut upravuje § 54 odst. 4 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení).

 

Účast poživatelů plného invalidního důchodu na důchodovém pojištění

    Poživatelé plného invalidního důchodu jsou podle § 5 odst. 1 písm. t) zákona o důchodovém pojištění účastni důchodového pojištění, a to do dosažení důchodového věku. Tato účast je přitom náhradní dobou a pro stanovení výše procentní výměry důchodu se započítává jen v rozsahu 80 % (srov. § 34 odst. 1 větu druhou zákona o důchodovém pojištění). Pro účely stanovení délky doby pojištění pro vznik nároku na starobní důchod se však pobírání plného invalidního důchodu započítává v plném rozsahu (tj. v rozsahu 100 %); rovněž jako vyloučená doba při výpočtu osobního vyměřovacího základu (§ 16 odst. 4 zákona o důchodovém pojištění) se pobírání plného invalidního důchodu započítává v plném (nekráceném) rozsahu (za vyloučenou dobu se však pobírání plného invalidního důchodu nepovažuje, pokud dochází k souběhu s výdělečnou činností, v níž byl dosažen příjem zahrnovaný do vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění, nebo s dobou, za kterou náleží náhrada za ztrátu na výdělku).

    Vykonává-li poživatel plného invalidního důchodu samostatnou výdělečnou činnost, považuje se za osobu samostatně výdělečně činnou s vedlejší samostatnou výdělečnou činností, což má vliv na účast na důchodovém pojištění. Osoba samostatně výdělečně činná je v kalendářním roce účastna důchodového pojištění po dobu, po kterou vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud její příjem z vedlejší samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení dosáhl v kalendářním roce alespoň rozhodné částky.

    Rozhodná částka činí 2,4násobek částky, která se stanoví jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, za který se posuzuje účast na důchodovém pojištění, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Rozhodná částka se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Pro rok 2005 je rozhodnou částkou částka 42 922 Kč (tj. 2,4 × 16 769 × 1,0665). Bude-li osoba samostatně výdělečně činná vykonávat vedlejší samostatnou výdělečnou činnost po celý rok 2005 a dosáhne příjmu z této činnosti po odpočtu výdajů alespoň ve výši 42 922 Kč, bude za rok 2005 povinně účastna důchodového pojištění a musí za tento rok zaplatit pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Rozhodná částka se sníží o jednu dvanáctinu za každý kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc nebyla vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnost, a za každý kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc osoba samostatně výdělečně činná vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost měla nárok na nemocenské z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, popřípadě pobírala takové nemocenské, vykonávala službu v ozbrojených silách nebo pobírala peněžitou pomoc v mateřství (peněžitou pomoc) z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných. Tato dvanáctina se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Byla-li vedlejší samostatná výdělečná činnost konána např. jen v jednom měsíci, činí rozhodná částka v roce 2005 (vlivem uvedeného zaokrouhlení jedné dvanáctiny na 3 577 Kč) 3 575 Kč (tj. 42 922 - 11 × 3 577), byla-li vedlejší samostatná výdělečná činnost konána v sedmi měsících, činí rozhodná částka 25 037 Kč (tj. 42 922 - 5 × 3 577) atd.

    V případě, že vedlejší samostatná výdělečná činnost bude vykonávána jen po část kalendářního roku a po zbývající část kalendářního roku bude vykonávána hlavní samostatná výdělečná činnost, budou se zásady účasti na důchodovém pojištění posuzovat vždy ve vztahu k té části roku, po kterou byla vykonávána hlavní nebo vedlejší samostatná výdělečná činnost; pro tyto účely se příjem ze samostatné výdělečné činnosti rozděluje poměrně na část dosaženou výkonem hlavní samostatné výdělečné činnosti a na část dosaženou výkonem vedlejší samostatné výdělečné činnosti. Příjem z vedlejší samostatné výdělečné činnosti se stanoví tak, že se příjem ze samostatné výdělečné činnosti, dosažený v kalendářním roce po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení, vydělí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla alespoň po část měsíce vykonávána samostatná výdělečná činnost, a výsledná částka se vynásobí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla alespoň po část měsíce vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnost. Za výkon samostatné výdělečné činnosti a vedlejší samostatné výdělečné činnosti se pro účely stanovení příjmu nepovažuje kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc osoba samostatně výdělečně činná měla nárok na nemocenské z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, popřípadě pobírala takové nemocenské, vykonávala službu v ozbrojených silách nebo pobírala peněžitou pomoc v mateřství (peněžitou pomoc) z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných.

 

Souběh plného invalidního důchodu a nemocenského

    V případě souběhu plného invalidního důchodu a nemocenského dochází podle § 21 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, k omezení poskytování nemocenského. Podle tohoto ustanovení se poživateli plného invalidního důchodu poskytuje nemocenské po dobu 84 kalendářních dnů a při více pracovních neschopnostech po dobu 84 kalendářních dnů v jednom kalendářním roce. Toto omezení neplatí, jestliže pracovní neschopnost vznikla pracovním úrazem (nemocí z povolání). Případné skončení zaměstnání v době trvání pracovní neschopnosti nemá přitom na výplatu nemocenského vliv.

     Jinou situací je, pokud plný invalidní důchod byl přiznán v době trvání pracovní neschopnosti. V tomto případě podle § 65 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění se plný invalidní důchod nebude vyplácet po dobu poskytování nemocenského, neboť nárok na nemocenské vznikl v době před vznikem nároku na výplatu plného invalidního důchodu. Zaměstnanec se však může podle § 70 vyhlášky č. 143/1965 Sb., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, písemným prohlášením vzdát nároku na nemocenské, jestliže pobírání nemocenského vylučuje nebo omezuje nárok na výplatu některého důchodu podle předpisů o důchodovém pojištění; vzdá-li se zaměstnanec nároku na nemocenské, zaniká nárok na nemocenské ode dne, kdy se zaměstnanec nároku vzdal, a to pro další trvání téže pracovní neschopnosti (karantény).

     Zaměstnanci, kterému vznikl po skončení zaměstnání před uplynutím ochranné lhůty nárok na výplatu plného invalidního důchodu, zaniká ochranná lhůta (pokud neprošla dříve) uplynutím posledního dne přede dnem, od něhož mu náleží výplata tohoto důchodu. Tento zánik ochranné lhůty upravuje § 72 odst. 1 vyhlášky o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění.

 

Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti u poživatelů plného invalidního důchodu

    Podle zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, neplatí pro poživate­le tohoto důchodu (jakož i pro poživatele ostatních důchodů) a jejich zaměstnavatele žádné odchylky. Poživatelé plných invalidních důchodů jsou tedy poplatníky tohoto pojistného a příspěvku a neplatí pro ně specifická úprava. Lze pouze upozornit na to, že podle § 5 odst. 2 písm. d) tohoto zákona se do vyměřovacího základu pro pojistné nezahrnuje plnění poskytnuté při prvním skončení zaměstnání po nabytí nároku na plný invalidní důchod.

     U osob samostatně výdělečně činných (včetně osob samostatně výdělečně činných vykonávajících vedlejší samostatnou výdělečnou činnost; mezi tyto osoby patří i poživatelé plného invalidního důchodu) platí, že výši vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění za kalendářní rok si osoba samostatně výdělečně činná určuje sama. Zvolená částka ale nesmí být nižší než zákonem stanovené minimum. Minimální vyměřovací základ pro pojistné za kalendářní rok je pro osobu samostatně výdělečně činnou stanoven jednak procentní sazbou z výše příjmů ze samostatné výdělečné činnosti (po odpočtu vynaložených výdajů), jednak absolutní pevnou částkou. Vyměřovací základ se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Při stanovení absolutního minimálního vyměřovacího základu v pevné částce pro stanovení pojistného na důchodové pojištění za kalendářní rok se vychází z minimálního měsíčního vyměřovacího základu stanoveného pro placení záloh a počtu kalendářních měsíců výkonu samostatné výdělečné činnosti. Minimální vyměřovací základ za rok 2005 bude při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti po celý rok 2005 činit 21 468 Kč (tj. 12 × 1 789) a pojistné za rok 2005 stanovené z tohoto základu bude tedy činit 6 355 Kč (tj. 21 468 × 0,296). Sazba pojistného činí podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 29,6 % z vyměřovacího základu.

     Měsíční vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, která se pro účely placení záloh na pojistné (viz § 13a odst. 8 a 9 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti) považuje za osobu samostatně výdělečně činnou vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, činí nejméně 10 % částky stanovené jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se měsíční vyměřovací základ stanoví, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. V roce 2005 (od podání přehledu za rok 2004) bude minimální měsíční vyměřovací základ pro placení záloh v absolutní pevné částce činit u osoby samostatně výdělečně činné s vedlejší samostatnou výdělečnou činností 1 789 Kč (tj. 0,1 × 16 769 × 1,0665); záloha na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti vypočtená z tohoto minimálního měsíčního vyměřovacího základu bude činit 530 Kč (tj. 1 789 × 0,296).

 

Pojistné na zdravotní pojištění u poživatelů plného invalidního důchodu

    Podle ustanovení § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, je stát plátcem pojistného za poživatele důchodů z důchodového pojištění, tedy též za poživatele plného invalidního důchodu. Podle § 3 odst. 7 písm. e) zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, minimální vyměřovací základ, kterým je minimální mzda, neplatí pro osobu, za kterou je plátcem pojistného stát; vyměřovacím základem je u této osoby její skutečný příjem (podmínkou přitom je, že stát je plátcem po celý kalendářní měsíc). To znamená, že je-li poživatel plného invalidního důchodu výdělečně činný jako zaměstnanec nebo osoba samostatně výdělečně činná, platí se pojistné na zdravotní pojištění ze skutečně dosaženého příjmu i v případě, že tento příjem je nižší než minimální mzda (v roce 2005 činí minimální mzda 7 185 Kč měsíčně).

     Před 1. srpnem 2004 platila ještě úprava, že je-li zaměstnancem nebo osobou samostatně výdělečně činnou osoba, za kterou je po celé rozhodné období (tj. kalendářní měsíc) plátcem pojistného i stát, je u ní vyměřovacím základem částka přesahující částku, která je vyměřovacím základem u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát (v roce 2004 byla tímto vyměřovacím základem u osob, za které je plátcem pojistného stát, částka 3 520 Kč). Od 1. srpna 2004 byl tento tzv. odpočet zrušen. Tato úprava by se však aplikovala v případě, že dochází ke zpětnému přiznání plného invalidního důchodu, přičemž den, od kterého se tento důchod přiznává, spadá do období před 1. srpnem 2004.

 

Základ daně z příjmu u poživatele plného invalidního důchodu

    Od zdaňovacího období 2004 platí pro poplatníka s příjmy z podnikání, jde-li o příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, příjmy ze živnosti a příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů, minimální základ daně z příjmu fyzických osob; tento minimální základ je upraven v § 7c zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto ustanovení u poplatníka s těmito příjmy musí základ daně činit alespoň 50 % částky, která se stanoví jako součin všeobecného vyměřovacího základu podle zákona o důchodovém pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází zdaňovacímu období, přepočítacího koeficientu podle zákona o důchodovém pojištění pro úpravu tohoto všeobecného základu a počtu kalendářních měsíců, v jejichž průběhu poplatník provozoval podnikatelskou činnost nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost; tato částka se zaokrouhluje na celé stokoruny dolů. Bude-li uvedený poplatník provozovat podnikatelskou činnost po celý rok 2004 (tj. po 12 měsíců), bude minimální základ daně za tento rok činit 101 000 Kč (tj. 0,5 × 15 711 × 1,0717 × 12). Na základě nařízení vlády č. 521/2004 Sb. je možné stanovit tento minimální základ daně i pro zdaňovací období 2005. Tento minimální základ bude činit 107 300 Kč (za předpokladu podnikání po celý rok 2005, tj. 0,5 × 16 769 × 1,0665 × 12). Ustanovení o minimálním základu daně se však nevztahuje na poplatníka, který je poživatelem plného invalidního důchodu (§ 7c odst. 4 písm. d) zákona o daních z příjmů), a to i po část zdaňovacího období.

    Podle § 15 odst. 1 písm. e) zákona o daních z příjmů se základ daně snižuje o částku 14 280 Kč ročně, pobírá-li poplatník plný invalidní důchod. Poplatník, který je poživatelem plného invalidního důchodu, snižuje základ daně též o základní částku na poplatníka ve výši 38 040 Kč podle § 15 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů (o tuto částku si základ daně nesnižuje jen poživatel starobního důchodu podle § 15 odst. 2 zákona o daních z příjmů).

 

Minimální mzda u poživatelů plného invalidního důchodu

     Minimální mzda činí v roce 2005 za měsíc 7 185 Kč pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou a za každou hodinu odpracovanou zaměstnancem 42,50 Kč. Podle § 2 odst. 1 písm. f) nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů, však minimální mzda činí 50 % těchto částek, jde-li o zaměstnance, který je poživatelem plného invalidního důchodu.

 

Poživatelé plného invalidního důchodu v oblasti zaměstnanosti

    Podle ustanovení § 67 odst. 2 písm. a) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, jsou poživatelé plného invalidního důchodu vždy (tj. ze zákona, bez vydání zvláštního rozhodnutí o uznání za tuto osobu) osobami se zdravotním postižením, a to osobami s těžším zdravotním postižením. Osoby se zdravotním postižením mají význam pro poskytování příspěvků zaměstnavatelům - jde o příspěvky za vytvoření chráněného pracovního místa a chráněné pracovní dílny a příspěvky na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu (4 %) a za nesplnění této povinnosti provádějí stanovené odvody do státního rozpočtu; na druhé straně za zaměstnávání osob se zdravotním postižením se jim poskytuje sleva na dani podle § 35 zákona o daních z příjmů. Při stanovení počtu zaměstnanců se zdravotním postižením pro účely plnění povinného podílu se každý zaměstnanec, který je osobou s těžším zdravotním postižením, započítává třikrát (§ 17 vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti).

 

JUDr. Jan Přib

Zdroj: Mzdová účetní č. 5/2005, str. 4 až 9

Novinky

ÚZ č. 1198 - Státní služba

ÚZ č. 1198 - Státní službaPublikace obsahuje kompletní soubor předpisů regulujících státní službu. Zákon o státní službě byl novelizován k 1. 6. 2017 (93 změn a doplnění) a k 1. 7. 2017 (21) – všechny změny jsou vyznačenu tučně. Vedle zákona je v publikaci 11 nařízení ...

Cena: 69 KčKOUPIT

Zákon o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství. Komentář

Zákon o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství. Komentář Zákon o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství je dlouhodobě opomíjeným právním předpisem v oblasti organizace soudů a státních zastupitelství. Tento komentář se snaží tuto mezeru vyplnit a podat praktický ...

Cena: 209 KčKOUPIT

ÚZ č. 1197 - Energetika

ÚZ č. 1197 - EnergetikaPublikace obsahuje tři nosné zákony z oblasti energetiky – energetický zákon, zákon o hospodaření energií a zákon o podporovaných zdrojích energie; k těmto zákonům, z nichž některé byly od minulého vydání změněny, jsou v publikaci zařazeny ...

Cena: 289 KčKOUPIT

Rozumíme účetní závěrce podnikatelů, 2. vydání

Rozumíme účetní závěrce podnikatelů, 2. vydáníK účetní závěrce je v publikaci přistoupeno způsobem, jenž umožnil její plné přiblížení čtenáři, který nemusí být znalý účtování. Je seznámen s podstatou účetních výkazů, které jsou podloženy účetními zásadami a vytvořeny na základě aplikace ...

Cena: 349 KčKOUPIT

Provozovatel

Nakladatelství Sagit, a. s.
Horní 457/1, 700 30 Ostrava-Hrabůvka
Společnost je zapsaná v obchodním
rejstříku vedeném KS v Ostravě,
oddíl B, vložka 3086.
IČ: 277 76 981
DIČ: CZ27776981

Telefony


Zásilkový obchod: 558 944 614
Předplatné ÚZ: 558 944 615
Software: 558 944 629
Knihkupci: 558 944 621
Inzerce: 558 944 634

E-maily


Zásilkový obchod: obchod@sagit.cz
Předplatné ÚZ: predplatne@sagit.cz
Software: software@sagit.cz
Knihkupci: knihkupci@sagit.cz
Inzerce: inzerce@sagit.cz

Obchodní podmínky

© 1996–2017 Nakladatelství Sagit, a. s. Všechna práva vyhrazena.