Váš nákupní košík:  prázdný Přihlášení obchod@sagit.cz

Navigace:  Úvod  »  Ostatní  »  Zprávy

Věcné břemeno; daň z převodu nemovitostí (judikát)

Rozhodnutí soudu k aplikaci zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, a zákon o oceňování majetku

Zdroj: Rozhodnutí českých soudů ve věcech daňových č. 2-3/2005, str. 2122 až 2127

 

k § 9 odst. 1 zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí
k § 16 zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí
k § 18 odst. 3 a 4 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů

Bylo-li zřízeno věcné břemeno doživotního užívání, je základem daně z převodu nemovitostí desetinásobek ročního užitku. Pro stanovení daňové povinnosti je přitom nerozhodné, zda bylo následně právo věcného břemene dohodou zrušeno, neboť se jedná o jednorázovou daň, kdy daňová povinnost vznikla na základě vkladu práva do katastru nemovitostí. 

Následné zrušení do té doby existujícího práva zapsaného do katastru nemovitostí nemůže mít proto vliv na existenci daňové povinnosti již vzniklé a rovněž na výši této daňové povinnosti, a to bez ohledu na to, zda daň byla vyměřena již před uzavřením dohody o zrušení práva či nikoliv.

(Podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 5. 2004, čj. 11 Ca 4/2004-20)


Věc:

Městský soud v Praze rozhodl v právní věci žalobce: JUDr. V. K. proti žalovanému Finančnímu ředitelství pro hl. město Prahu o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 2. 2003. Žaloba byla zamítnuta. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.


Z odůvodnění:

Žalobce se podanou správní žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 2. 2003, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti dodatečnému platebnímu výměru na daň z převodu nemovitostí vydanému Finančním úřadem pro Prahu 10 dne 4. 7. 2002. V žalobě uvedl, že dne 10. 12. 1998 uzavřel s dcerou žalobce E. R. a jejím manželem J. R. darovací smlouvu o převodu 1/4 rodinného domu se současným zřízením doživotního užívacího práva k tomuto domu. Poté, kdy se žalobce dozvěděl, že daň darovací, resp. daň z převodu nemovitostí se platí i z břemene užívání, zrušil v katastru nemovitostí zapsané užívací právo ke dni 18. 7. 2001, o čemž informoval dne 16. 8. 2001 správce daně. 

Platebním výměrem ze dne 4. 7. 2002 byla podle ustanovení § 18 odst. 4 zákona č. 151/1997 Sb. žalobci vyměřena daň z užívacího práva ve výši desetinásobku ročního užitku. V odvolání proti platebnímu výměru žalobce namítal, že užívací právo trvalo jen 31 měsíců a 4 dny a o zániku užívacího práva byl správce daně informován ještě předtím, než platební výměr vydal. 

Namítal, že břemeno užívání vzniklo dne 14. 8. 1998 a uvedeného dne také nabylo uzavřením smlouvy účinnosti. Břemeno užívání zaniklo na základě smlouvy dne 16. 8. 2001. Přesto správce daně po jedenáctiměsíční neexistenci uvedeného práva rozhodl o dani ve výši desetinásobku, což je při znalosti zániku břemene užívání v rozporu s ustanoveními zákona č. 151/1997 Sb., ale i s ustanovením § 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, o dobrých mravech. 

 Žalobce namítal, že nelze aplikovat ustanovení § 18 odst. 4 zákona č. 151/1997 Sb., ale protože délka užívání byla přesně vymezena a v době vyměřování známa, jedině ustanovení § 18 odst. 3 uvedeného zákona. Následně provedl žalobce vlastní výpočet vzniklé daňové povinnosti.

Žalovaný navrhl zamítnutí podané žaloby. Zrekapituloval skutkové okolnosti projednávané věci a zdůraznil, že podle ustanovení § 16 zákona o č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí (dále jen "zákon o trojdani"), je-li předmětem daně nabytí práva odpovídajícího věcnému břemeni nebo opětujícího se plnění zřízeného jinak než věcným břemenem, je základem daně jeho cena zjištěná podle zvláštního předpisu. Tím se rozumí zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, konkrétně ustanovení § 18 tohoto zákona. 

 Ze smlouvy vyplývalo, že věcné břemeno bylo zřízeno na dobu života oprávněných. Bezúplatné zřízení věcného břemene je právní skutečností, která je v souladu s ustanovením § 6 odst. 1 písm. a) zákona o trojdani předmětem darovací daně, resp. podle ustanovení § 9 odst. 1 písm. b) zákona o trojdani předmětem daně z převodu nemovitostí. Dnem vkladu do katastru nemovitostí (s účinky ke dni podání návrhu na vklad) je vymezen okamžik, kdy nastala skutečnost, která je předmětem darovací daně, resp. daně z převodu nemovitostí. Tím došlo ke vzniku daňověprávního vztahu. Od toho okamžiku mohl oprávněný z věcného břemene toto právo realizovat. Pro vyměření daně je nerozhodné, zda se tak skutečně stalo, či nikoliv. 

 Poukázal rovněž na to, že správce daně je vázán daňovými zákony. Ani v zákoně o trojdani, ani v zákoně o oceňování majetku, není ustanovení, na základě kterého může správce daně přihlédnout k případnému zkrácení lhůty, na kterou je věcné břemeno zřízeno. Rozhodný je vznik předmětu daně a okolnosti, za jakých vznikl.
Správce daně respektoval i závazkový vztah uzavřený mezi účastníky. Podle názoru žalovaného nebyl postup správce daně v rozporu s dobrými mravy. Nelze totiž měnit způsob stanovení základu daně a vyměření daně podle skutečností, které nastaly až po okamžiku rozhodném pro vznik předmětné daně.

Protože žaloba podaná k Městskému soudu v Praze dne 1. 4. 2003 byla podána dvěma žalobci a brojila proti čtyřem samostatným rozhodnutím žalovaného, vyloučil soud usnesením ze dne 19. 11. 2003 k samostatnému projednání žaloby proti rozhodnutím žalovaného ze dne 4. 3. 2003. Z uvedeného důvodu proto na straně žalobce v jednotlivých řízeních nadále vystupuje jen ten z původně uvedených žalobců, kterému je rozhodnutím stanovena daňová povinnost.

Ze spisového materiálu soud zjistil následující ve věci podstatné skutečnosti:

Ze spisového materiálu vyplývá, že dne 3. 12. 1998 byla uzavřena mezi žalobcem a M. K. na straně jedné a E. R. jako obdarovanou a povinnou z věcného břemene a J. R. jako povinným z věcného břemene na straně druhé darovací smlouva spolu s dohodou o zřízení věcného břemene, na základě které darovali JUDr. V. K. a M. K. 1/4 nemovitostí specifikovaných ve smlouvě dceři žalobce E. R. Z čl. VI uvedené smlouvy vyplývá, že bylo zřízeno věcné břemeno neomezeného doživotního užívání předmětné nemovitosti ve prospěch JUDr. V. K. a M. K., které se E. a J. R. (dosavadní spoluvlastníci 3/4 předmětných nemovitostí) zavázali trpět.

Platebním výměrem ze dne 4. 7. 2002 vyměřil Finanční úřad pro Prahu 10 JUDr. V. K. daň z převodu nemovitostí ve výši 10 075 Kč.

Proti platebnímu výměru podal žalobce odvolání, které z hlediska jeho obsahu koresponduje námitkám uvedeným v podané žalobě. Žalobce zdůraznil, že je dle jeho názoru v rozporu s dobrými mravy postup žalovaného, pokud nezohlednil skutečnou dobu trvání věcného břemene.

Napadeným rozhodnutím ze dne 14. 2. 2003 žalovaný změnil shora uvedený platební výměr tak, že daňovou povinnost snížil z částky 10 075 Kč na částku 4030 Kč. 

K rozdílu mezi výší daně vyměřenou daňovým orgánem I. stupně a výší uvedenou v napadeném rozhodnutí, žalovaný zdůraznil, že předmětem daně z převodu nemovitostí podle ustanovení § 9 odst. 1 písm. b) zákona je pouze ta část věcného břemene, která se váže k převáděnému podílu na darované nemovitosti. O tuto hodnotu se potom podle ustanovení § 7 odst. 1 písm. a) zákona o trojdani jako o cenu jiných povinností, které se váží k předmětu daně, sníží základ daně darovací obdarované dcery. Zbývající část věcného břemene je předmětem daně darovací.

Městský soud v Praze na základě žaloby v rozsahu tvrzených důvodů nezákonnosti, kterými je vázán, přezkoumal napadené rozhodnutí, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 

Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 51 odst. 1 s. ř. s., podle kterého soud může o věci samé rozhodnout bez jednání, jestliže to účastníci shodně navrhli nebo s tím souhlasí. 

Má se zato, že souhlas je udělen také tehdy, nevyjádří-li účastník do dvou týdnů od doručení výzvy předsedy senátu svůj nesouhlas s takovým projednáním věci. Výzva byla oběma účastníkům řádně doručena, účastníci nevyjádřili svůj nesouhlas s projednáním věci bez nařízení ústního jednání.

Nejprve je třeba zdůraznit, že předmětem žalobních námitek nebyly okolnosti týkající se výpočtu stanovené daně, resp. nebyl napadán způsob výpočtu uložené daně, tak jak jej provedl žalovaný v napadeném rozhodnutí, kterým byla výše uložené daně změněna. Soud proto důvodnost postupu žalovaného, pokud jde o tyto okolnosti, nezkoumal. Rovněž skutkový stav, ke kterému v projednávané věci došlo, nebyl mezi účastníky předmětem sporu.

Žalobce namítal, že při vyměření daně nemělo být postupováno podle ustanovení § 18 odst. 4 zákona č. 151/1997 Sb., ale podle ustanovení § 18 odst. 3 uvedeného zákona. Tato námitka není důvodná. Ve věci je rozhodné, kdy a za jakých skutkových okolností vznikla žalobci daňová povinnost. 

Podle ustanovení § 9 odst. 1 písm. b) zákona o trojdani je předmětem daně z převodu nemovitostí bezúplatné zřízení věcného břemene nebo jiného plnění obdobného věcnému břemeni při nabytí nemovitosti darováním. Povinnost žalobců k úhradě daně z převodu nemovitosti tak vznikla ke dni podání návrhu na vklad práva (zřízení věcného břemene) do katastru nemovitostí v souladu s ustanovením § 150o odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku. 

Podle ustanovení § 16 zákona o trojdani, je-li předmětem daně nabytí práva odpovídajícího věcnému břemeni nebo opětujícího se plnění zřízeného jinak než věcným břemenem, je základem daně jeho cena zjištěná podle zvláštního předpisu. Ustanovení § 18 odst. 4 zákona č. 151/1997 Sb. stanoví, že patří-li právo určité osobě na dobu jejího života, oceňuje se desetinásobkem ročního užitku.

Pro stanovení výše daně jsou rozhodné podmínky v okamžiku vzniku daňové povinnosti. To znamená, že pro posouzení je podstatné, zda v době, kdy bylo plnění odpovídající věcnému břemeni poskytnuto a kdy tedy daňová povinnost vznikla, bylo uvedené věcné břemeno zřízeno na délku života oprávněného či nikoliv. 

 Z uzavřené darovací smlouvy spolu s dohodou o zřízení věcného břemene ze dne 3. 12. 1998 je nepochybné, že bylo zřízeno břemeno neomezeného doživotního užívání. Pro stanovení výše daně z převodu nemovitostí proto postupoval správce daně správně, pokud vycházel při stanovení ceny práva z ustanovení § 18 odst. 4 zákona č. 151/1997 Sb. 

Pro stanovení výše daňové povinnosti je nerozhodné, pokud následně bylo dohodou právo věcného břemene zrušeno. V daném případě nejde o daň, která by zatěžovala plátce v závislosti na době trvání předmětu daně, ale o jednorázovou daň, vzniklou na základě vkladu práva do katastru nemovitostí. Následné zrušení do té doby existujícího práva zapsaného do katastru nemovitostí nemůže mít proto vliv na existenci daňové povinnosti již vzniklé a rovněž na výši této daňové povinnosti. 

Výše vyměřené daně rovněž není a nemůže být závislá na tom, zda daň byla vyměřena před uzavřením dohody o zrušení práva odpovídajícího věcnému břemeni či nikoliv. Proto správce daně nemohl postupovat podle ustanovení § 18 odst. 3 zákona č. 151/1997 Sb.

Žalobce namítal rozpor postupu správce daně s dobrými mravy. Obsahově shodnou námitku uplatnil již v odvolání proti platebnímu výměru. Žalovaný v napadeném rozhodnutí podrobně odůvodnil, z jakých důvodů postup správce daně nepovažuje za postup v rozporu s dobrými mravy. 

Je třeba zdůraznit, že zákon č. 151/1997 Sb. ani zákon o trojdani neobsahuje žádné ustanovení, dle kterého by správce daně při stanovení výše daňové povinnosti mohl případně zohlednit skutečnost, že v mezidobí došlo ke zrušení věcného břemene, jehož zřízením došlo ke vzniku daňové povinnosti. 

Odkaz žalobce na ustanovení § 3 občanského zákoníku je navíc nepřípadný, neboť toto ustanovení se vztahuje k výkonu práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů. Vztahy finančního úřadu a daňového poplatníka jsou vztahy administrativně právními, tedy zcela odlišnými od občanskoprávních vztahů.
Již z obecné odlišnosti těchto vztahů, kdy ve vztahu správního orgánu a subjektu, o jehož právech a povinnostech správní orgán rozhoduje, neplatí zásada rovného postavení a kdy jde o vztahy veřejnoprávní, nikoliv soukromoprávní, je zřejmé, že na daňové řízení ani rozhodnutí nelze ustanovení § 3 občanského zákoníku aplikovat.

 V souzené věci nedošlo k vyměření daně "ex post", jak uvádí žalobce, neboť okamžikem rozhodujícím pro založení daňové povinnosti z hlediska daňového řízení je okamžik, kdy nastanou právní účinky vkladu majetkového (vlastnického) práva, a to bez ohledu na pozdější smluvní změny provedené účastníky uvedeného právního úkonu.

Na základě všech shora uvedených skutečností proto Městský soud v Praze dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Proto žalobu podle ustanovení § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s., když žalobce neměl ve věci úspěch a žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly; proto rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
(on, av)

 

Zdroj: Rozhodnutí českých soudů ve věcech daňových č. 2-3/2005, str. 2122 až 2127

Novinky

ÚZ č. 1203 - Pravidla silničního provozu, Autoškoly

ÚZ č. 1203 - Pravidla silničního provozu, AutoškolyPrvní kapitola publikace obsahuje předpisy upravující pravidla silničního provozu – především zákon o silničním provozu, který je od 1. 7. 2017 významně novelizovaný v oblasti přestupků; dále je zde aktuální znění zákona o bezpečnosti a ...

Cena: 159 KčKOUPIT

Průvodce novým přestupkovým zákonem pro správní praxi

Průvodce novým přestupkovým zákonem pro správní praxi Praktická příručka přehledně vykládá jednotlivé instituty nového zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Nová právní úprava především ruší dualismus přestupků a jiných správních deliktů a zavádí mnoho nových, v oblasti přestupkové ...

Cena: 390 KčKOUPIT

Abeceda účetnictví pro některé vybrané účetní jednotky 2017/2018 – organizační složky státu státní fondy, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, Regionální rady regionů soudržnosti, příspěvkové organizace

Abeceda účetnictví pro některé vybrané účetní jednotky 2017/2018 – organizační složky státu státní fondy, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, Regionální rady regionů soudržnosti, příspěvkové organizace Vydání této publikace ovlivnilo Usnesení vlády č. 921 ze dne 22. 12. 2010, ve kterém vláda schválila mimo jiné i způsob naplnění základních principů vzniku účetnictví státu. Podrobněji k obsahu „Modernizace“ účetnictví některých vybraných ...

Cena: 649 KčKOUPIT

DPH u intrakomunitárních dodávek a dovozu a vývozu zboží, 7. vydání

DPH u intrakomunitárních dodávek a dovozu a vývozu zboží, 7. vydání Jedná se o další doplněné a aktualizované vydání velmi žádané publikace, která zachycuje praktické postupy při uplatňování DPH v oblasti jak pořízení zboží z jiného členského státu a dovozu zboží ze třetích zemí, tak i v oblasti dodání zboží do ...

Cena: 648 KčKOUPIT

Provozovatel

Nakladatelství Sagit, a. s.
Horní 457/1, 700 30 Ostrava-Hrabůvka
Společnost je zapsaná v obchodním
rejstříku vedeném KS v Ostravě,
oddíl B, vložka 3086.
IČ: 277 76 981
DIČ: CZ27776981

Telefony


Zásilkový obchod: 558 944 614
Předplatné ÚZ: 558 944 615
Software: 558 944 629
Knihkupci: 558 944 621
Inzerce: 558 944 634

E-maily


Zásilkový obchod: obchod@sagit.cz
Předplatné ÚZ: predplatne@sagit.cz
Software: software@sagit.cz
Knihkupci: knihkupci@sagit.cz
Inzerce: inzerce@sagit.cz

Obchodní podmínky

© 1996–2017 Nakladatelství Sagit, a. s. Všechna práva vyhrazena.