Váš nákupní košík:  prázdný Přihlášení obchod@sagit.cz

Navigace:  Úvod  »  Ostatní  »  Aktuality

Vazba, Obžaloba

Zdroj: Rozhodnutí českých soudů ve věcech trestních, č. 10/2005, str. 2343 až 2347


k § 67 tr. ř.
k § 71 tr. ř.
k § 176 tr. ř.
k § 180 odst. 1 tr. ř.


Slyšení obviněného před rozhodnutím o dalším trvání vazby podle § 71 odst. 5 tr. ř. je úkonem sui generis a trestní řád a Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů) pro ně nestanoví specifickou formu ani lhůtu pro vyrozumění obhájce. Tato lhůta však musí být taková, aby obhájce po vyrozumění o tomto úkonu měl reálnou možnost zúčastnit se jej nebo se nechat u něj zastupovat jiným obhájcem. I když nelze stanovit konkrétní délku této lhůty, neměla by být při rozhodování o vazbě soudem podle § 71 odst. 5 tr. ř. nebo podle § 71 odst. 4, 6, popř. odst. 7 tr. ř. kratší než 24 hodin.

Při rozhodování podle § 71 odst. 5 tr. ř., které je prvním rozhodnutím soudu o vazbě obviněného po podání obžaloby, je třeba přezkoumat dosavadní vazbu obviněného nejen z hlediska trvání důvodů vazby podle § 67 tr. ř., ale rovněž její zákonnost, pokud jde o zachování maximální doby a lhůt stanovených v § 71 odst. 8, 9 tr. ř. a § 71 odst. 2, 3, 4 tr. ř. Přitom z hlediska dodržení lhůty tří měsíců, vyplývající z ustanovení § 71 odst. 3, popř. odst. 4 tr. ř., přezkoumává soud zákonnost vazby přípravného řízení pouze v části, která předcházela podání obžaloby od posledního pravomocného rozhodnutí, učiněného podle těchto zákonných ustanovení, popř. od rozhodnutí o vzetí do vazby podle § 68 tr. ř., resp. od počátku doby trvání vazby (§ 71 odst. 10 tr. ř.), pokud byla obžaloba podána před rozhodnutím podle § 71 odst. 3 tr. ř.

Podle § 12 odst. 10 tr. ř. končí přípravné řízení jako úsek trestního řízení mimo jiné podáním obžaloby. K ní musí být podle § 176 odst. 1 tr. ř. připojeny spisy. Bez toho nelze považovat obžalobu za řádně podanou a přípravné řízení za řádně ukončené. Proto počátek fáze řízení před soudem (§ 180 a násl. tr. ř.) nastává až okamžikem, kdy je obžaloba řádně doručena soudu se všemi náležitostmi zejména se spisem. Do té doby nemůže skončit běh doby trvání vazby připadající na přípravné řízení podle § 71 odst. 9 tr. ř.*)

*)  Poznámka redakce: Toto rozhodnutí bylo Vrchním soudem v Praze předloženo Nejvyššímu soudu s návrhem na uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek. Významná je především první část právní věty. Podle názoru redakce je problematická otázka stanovení lhůty pro vyrozumění obhájce.

(Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 12. 2004, sp. zn. 9 To 123/2004)


Věc:

Vrchní soud v Praze zrušil usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka Liberec ze dne 5. 11. 2004, sp. 28 T 23/2004, a ve věci znovu rozhodl tak, že podle § 71 odst. 5 tr. ř. se obviněný K. R. propouští z vazby na svobodu.


Z odůvodnění:

Napadeným usnesením, učiněným v neveřejném zasedání, rozhodl Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka Liberec v trestní věci obviněného K. R. dle § 71 odst. 5 tr. ř. tak, že se obviněný ponechává ve vazbě. Své rozhodnutí odůvodnil krajský soud tím, že u obviněného nadále trvá tzv. útěkový důvod vazby dle § 67 písm. a) tr. ř.

Proti usnesení podal obviněný prostřednictvím svého obhájce v zákonné lhůtě obsáhlou stížnost, jejíž podstatou jsou jednak námitky proti samotnému trestnímu stíhání, neboť se cítí být nevinen, a jednak proti řízení, které předcházelo napadenému rozhodnutí, ve kterém bylo podle jeho názoru porušeno právo na obhajobu, když jeho obhájce byl vyrozuměn o úkonu až těsně před jednáním krajského soudu telefonicky dne 5. 11. 2004, a nemohl se ho proto zúčastnit. Z výše uvedených důvodů navrhl, aby stížnostní soud napadené usnesení zrušil, a protože již uplynula lhůta, ve které je třeba podle § 71 odst. 5 tr. ř. rozhodnout, propustil ho z vazby na svobodu.

Vrchní soud v Praze přezkoumal podle § 147 odst. 1 tr. ř. správnost výroku napadeného usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k následujícím závěrům. Je třeba uvést, že krajský soud před vydáním napadeného usnesení postupoval v souladu s trestním řádem a se současnou judikaturou Ústavního soudu (nález sp. zn. l US 573/02), když umožnil obviněnému ve smyslu výkladu čl. 5 odst. 4 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen Úmluva) slyšení před svým rozhodnutím, které učinil poté v souladu s trestním řádem v neveřejném zasedání.

Dopustil se však pochybení, které stěžovatel oprávněně namítá, když o tomto slyšení včas nevyrozuměl jeho obhájce a neumožnil mu, aby byl přítomen. Obžaloba v dané věci byla podána dne 11. 10. 2004, z čehož vyplynula povinnost soudu rozhodnout o vazbě obviněného podle § 71 odst. 5 tr. ř. do třiceti dnů. V této době také krajský soud rozhodl, měl však zároveň dostatek času, aby o slyšení obviněného vyrozuměl včas jeho obhájce tak, aby měl možnost realizovat své právo se úkonu zúčastnit (§ 41 odst. 3 tr. ř.) a zajistit zároveň realizaci práva obviněného na obhajobu, garantovanou jak příslušnými ustanoveními trestního řádu (§ 33 odst. 1 tr. ř.), tak Listinou základních práv a svobod (čl. 37 odst. 2). Byť slyšení obviněného před rozhodnutím o dalším trvání vazby je úkon sui generis a trestní řád ani Úmluva ani již zmiňovaná judikatura Ústavního soudu pro něj speciální formu nestanoví a nestanoví ani lhůtu pro vyrozumění obhájce, ze samotného institutu obhajoby, v daném případě dokonce nutné obhajoby (§ 36 odst. 1 písm. a/, odst. 3 tr. ř.), lze dovodit, že tato lhůta musí být taková, aby obhájce, poté, co byl o úkonu vyrozuměn (např. písemně, telefaxem, elektronickou poštou apod.), měl reálnou možnost s ohledem na své sídlo a pracovní program se úkonu zúčastnit nebo se nechat u úkonu zastupovat jiným obhájcem; i když nelze konkrétní délku takové lhůty přesně stanovit, neměla by podle názoru vrchního soudu být při rozhodování o vazbě soudem podle § 71 odst. 5 tr. ř. nebo podle § 71 odst. 4, 6, popř. odst. 7 tr. ř. kratší než 24 hodin. Za reálné umožnění zúčastnit se úkonu obhájci však rozhodně nelze považovat, jestliže se v daném případě předseda senátu na jeho počátku dne 5. 11. 2004 (o předvedení obviněného přitom požádal Vazební věznici v L. již 3. 11. 2004) telefonicky spojí s jeho obhájci, kteří sídlí v Č. L.

Uvedené pochybení však samo o sobě nemuselo vést ke kasačnímu výroku stížnostního soudu a propuštění obviněného z vazby na svobodu, neboť vrchní soud je sám v rámci rozhodování o opravném prostředku mohl napravit umožněním řádného slyšení obviněného před ním. Takový postup však nemohl zvolit, neboť zjistil, že pro ponechání obviněného K. R. ve vazbě nejsou splněny další zákonné podmínky, jejichž absenci již napravit nelze, jak bude uvedeno dále.

Jde o to, že rozhodování podle § 71 odst. 5 tr. ř. je prvním rozhodnutím soudu o vazbě obviněného po podání obžaloby, tedy v řízení před soudem, a z toho vyplývá, že je jeho povinností přezkoumat dosavadní vazbu obviněného nejen z hlediska trvání vazebních důvodů podle § 67 tr. ř., ale rovněž z hlediska její zákonnosti pokud jde o zachování maximální doby a lhůt stanovených v § 71 odst. 8, 9 tr. ř. a v § 71 odst. 2, 3, 4 tr. ř. Přitom z hlediska dodržení tříměsíční lhůty, vyplývající z ustanovení § 71 odst. 3, popř. odst. 4 tr. ř., přezkoumává soud zákonnost vazby přípravného řízení pouze v části, která předcházela podání obžaloby od posledního pravomocného rozhodnutí, učiněného podle těchto zákonných ustanovení, popř. od rozhodnutí o vzetí do vazby podle § 68 tr. ř., resp. od počátku doby trvání vazby (§ 71 odst. 10 tr. ř.), pokud byla obžaloba podána před rozhodnutím podle § 71 odst. 3 tr. ř.

A právě této povinnosti krajský soud nedostál, v důsledku čehož nezjistil, že maximální doba trvání vazby obviněného K. R. v přípravném řízení uplynula ještě před tím, než se trestní stíhání dostalo do fáze řízení před soudem, a že rozhodnout podle § 71 odst. 5 tr. ř. o ponechání obviněného ve vazbě již nelze.

Obviněný K. R. je stíhán pro trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, 4 tr. zák., za který lze uložit trest odnětí svobody v trvání 5-12 roků. Podle § 71 odst. 8 písm. c) tr. ř. nesmí celková doba vazby při trestním stíhání za takový trestný čin přesáhnout 3 roky, přičemž z této doby připadá podle § 71 odst. 9 tr. ř. na přípravné řízení jedna třetina, tedy jeden rok. Po uplynutí této doby musí být podle téhož zákonného ustanovení obviněný propuštěn z vazby na svobodu.

Podle § 12 odst. 10 tr. ř. končí přípravné řízení, jako úsek trestního řízení, mj. podáním obžaloby. K ní musí být podle § 176 odst. 1 tr. ř. připojeny spisy. Bez toho nelze považovat obžalobu za řádně podanou, neboť nesplňuje ani zákonné náležitosti podání ve smyslu § 59 odst. 4 tr. ř. a v důsledku toho nelze pokládat za řádně ukončené přípravné řízení. S takovýmto kvazipodáním obžaloby nemůže být proto spojen konec doby trvání vazby připadající na přípravné řízení podle § 71 odst. 9 tr. ř., neboť by to bylo v rozporu nejen s trestním řádem, ale i s čl. 8 odst. 5 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listiny"), podle kterého "nikdo nesmí být vzat do vazby, leč z důvodů a na dobu stanovenou zákonem." Přitom je třeba zdůraznit, že Listinou a v souladu s ní i trestním řádem speciálně užívaný termín "doba" vylučuje užití ustanovení § 60 odst. 3 tr. ř. o konci běhu lhůty, neboť zákonodárce tak zjevně zcela záměrně zdůraznil její nepřekročitelnost.

Z logického výkladu pojmu "řízení před soudem", které se podle § 180 odst. 1 tr. ř. "koná jen na podkladě obžaloby, kterou podává a před soudem zastupuje státní zástupce," v návaznosti na již zmiňované ustanovení § 176 tr. ř. a § 177 tr. ř. o obsahových náležitostech obžaloby a na další ustanovení trestního řádu, upravující postup soudu po podání obžaloby, včetně tam uvedených lhůt (např. § 181 a násl. tr. ř.), dále vyplývá, že účinky spojené s podáním obžaloby - počátek fáze řízení před soudem - nastávají až okamžikem, kdy tato je řádně se všemi náležitostmi, zejména se spisem, doručena soudu. Do té doby totiž soud nemůže průběh trestního řízení jakkoliv (vyjma rozhodování svěřeného mu v přípravném řízení) ovlivnit a nést za něj odpovědnost. Ani v tomto případě pak nelze aplikovat ustanovení § 60 odst. 4 tr. ř. o zachování lhůt, neboť pro podání obžaloby a ukončení přípravného řízení žádná lhůta stanovená trestním řádem není. Konečně a contrario lze tento závěr dovodit i z ustanovení § 71 odst. 10, věta druhá, které v návaznosti na ustanovení § 191 odst. 2 tr. ř., staví běh lhůt a dob vazby v přípravném řízení při vrácení věci k došetření až do doby doručení spisu státnímu zástupci. Přitom do stadia přípravného řízení se věc podle téhož ustanovení vrací až po právní moci usnesení o vrácení věci státnímu zástupci, a nikoliv již jeho vydáním.

Z obsahu spisu vrchní soud zjistil, že obviněný K. R. byl vzat do vazby usnesením soudce Okresního soudu v Liberci ze dne 13. 10. 2003, sp. zn. 1 Nt 93/2003, přičemž počátek jeho vazby byl v souladu s ustanovením § 71 odst. 10 tr. ř. stanoven na 10. 10. 2003 (takto je rovněž správně vyznačen na vazebním listu založeném ve spise). Poslední den maximální doby trvání vazby obviněného v přípravném řízení tedy uplynul ve 24.00 hod. dne 10. 10. 2004 (§ 60 odst. 2 tr. ř.), což byla neděle, tedy den pracovního klidu. Vědom si zjevně této situace, namísto toho, aby obviněného dne 11. 10. 2004 z vazby propustil, poslal státní zástupce nejprve dne 10. 10. 2004 faxem v 11.38 hod. na libereckou pobočku krajského soudu torzo obžaloby, nesplňující náležitosti uvedené v § 177 tr. ř., a poté jedno vyhotovení obžaloby vložil do obálky adresované krajskému soudu a téhož dne podal na poště v L. Až v průběhu dne 11. 10. 2004 pak byla krajským státním zástupcem podána u krajského soudu obžaloba spolu se spisem a přílohami.

Z výše uvedeného vyplývá, že obžaloba byla s důsledky spojenými s jejím podáním, jak bylo rozvedeno výše, podána až poté, co maximální doba trvání vazby obviněného v přípravném řízení byla překročena. Krajský soud měl proto obviněného K. R. z vazby propustit. Na tom nemůže nic změnit výše popsaná snaha státního zástupce o obejití trestního řádu a Listiny, kterou rozvedl i v přípise ze dne 11. 10. 2004, založeném ve spise, předaném krajskému soudu spolu s podanou obžalobou. Ostatně na uvedený postup reagovala i vedoucí kanceláře úředním záznamem ze dne 11. 10. 2004 a zapsáním podání obžaloby, jak si vrchní soud ověřil, správně až 11. 10. 2004. Pro shora popsané fatální pochybení státního zástupce a následně i krajského soudu nezbylo Vrchnímu soudu v Praze než napadené usnesení kasačním výrokem zrušit a obviněného K. R. propustit z vazby na svobodu, aniž by dále přezkoumával, zda důvody vazby zjištěné krajským soudem u něho nadále trvají.

Na samotný závěr musí vrchní soud dodat, že z obsahu spisu nelze zjistit, kdy nabylo právní moci rozhodnutí státního zástupce z 30. 7. 2004, sp. zn. 4 Kzv 57/2003, kterým bylo naposledy v přípravném řízení rozhodnuto ve smyslu § 71 odst. 4 tr. ř. o ponechání obviněného K. R. ve vazbě, a zda tedy nebyla v době podání obžaloby překročena i tříměsíční doba trvání vazby, uvedená v tomto zákonném ustanovení.


Zdroj: Rozhodnutí českých soudů ve věcech trestních, č. 10/2005, str. 2343 až 2347

Novinky

ÚZ č. 1173 - Vzorový účtový rozvrh 2017, Rozvaha a výsledovka 2017

ÚZ č. 1173 - Vzorový účtový rozvrh 2017, Rozvaha a výsledovka 2017Užitečná pomůcka pro sestavení takového účtového rozvrhu, se kterým budou minimalizovány problémy při sestavování účetní závěrky za rok 2017. V publikaci najdete syntetické účty ke směrné účtové osnově pro podnikatele včetně účtů ...

Cena: 49 KčKOUPIT

ÚZ č. 1174 - Účetnictví podnikatelů, Audit, 2017

ÚZ č. 1174 - Účetnictví podnikatelů, Audit, 2017Publikace obsahuje zejména úplné znění zákona o účetnictví novelizovaného k 1. 1. 2017 a zásadně změněný zákon o auditorech s novelou z podzimu minulého roku. Dále je zde účetní vyhláška pro podnikatele a dále 23 účetních standardů, z nichž tři ...

Cena: 87 KčKOUPIT

ÚZ č. 1175 - Účetnictví nevýdělečných organizací 2017

ÚZ č. 1175 - Účetnictví nevýdělečných organizací 2017Publikace obsahuje úplné znění zákona o účetnictví novelizovaného k 1. 1. 2017, účetní vyhlášku a účetní standardy pro na účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, tj. politické strany, občanská sdružení, církve, ...

Cena: 69 KčKOUPIT

ÚZ č. 1176 - Účetnictví územních samosprávných celků, organizačních složek státu a příspěvkových organizací, Kontrola, 2017

ÚZ č. 1176 - Účetnictví územních samosprávných celků, organizačních složek státu a příspěvkových organizací, Kontrola, 2017Publikace obsahuje kompletní soubor právních předpisů regulujících účetnictví ÚSC, organizačních složek státu, příspěvkových organizací a dalších účetních jednotek. Od minulého vydání došlo k 1. 1. 2017 rozsáhlé novele zákona o účetnictví a ...

Cena: 179 KčKOUPIT

Provozovatel

Nakladatelství Sagit, a. s.
Horní 457/1, 700 30 Ostrava-Hrabůvka
Společnost je zapsaná v obchodním
rejstříku vedeném KS v Ostravě,
oddíl B, vložka 3086.
IČ: 277 76 981
DIČ: CZ27776981

Telefony


Zásilkový obchod: 558 944 614
Předplatné ÚZ: 558 944 615
Software: 558 944 629
Knihkupci: 558 944 621
Inzerce: 558 944 634

E-maily


Zásilkový obchod: obchod@sagit.cz
Předplatné ÚZ: predplatne@sagit.cz
Software: software@sagit.cz
Knihkupci: knihkupci@sagit.cz
Inzerce: inzerce@sagit.cz

Obchodní podmínky

© 1996–2017 Nakladatelství Sagit, a. s. Všechna práva vyhrazena.