Váš nákupní košík:  prázdný Přihlášení obchod@sagit.cz

Navigace:  Úvod  »  Ostatní  »  Zprávy

Uznávání kvalifikace v rámci zemí EU

Zdroj: Právo a zaměstnání č. 4/2005, str. 6 až 14, autor: JUDr. Martin Štefko

 

OBSAH:

1. Úvod

Advokát, architekt, lékař nebo učitel jsou některá z celé řady povolání, u kterých je přístup k nim a jejich následný výkon ve většině zemí světa podmíněn splněním určitých předpokladů (dosažením kvalifikace). Je výsostným právem každého státu, aby v zájmu ochrany života a zdraví, ochrany majetku, ochrany spotřebitele, ochrany životního prostředí, ochrany národního kulturního bohatství nebo z jiných důležitých důvodů vyloučil volnou soutěž při výkonu určitého povolání. Kvalifikace nezbytná k výkonu určité profese se přitom získává podle předpisů konkrétního státu a v rámci jeho vzdělávací soustavy. Osoby migrující za prací do jiné státu, jsou tak z výkonu kvalifikovaného povolání vylučovány, protože kvalifikace, která byla získána podle právního řádu jednoho státu, automaticky neopravňuje k výkonu stejného povolání v jiném státě.

Protože rozdílné požadavky týkající se kvalifikace, resp. neuznávání kvalifikace získané v členském státě Evropské unie (dále EU) pro výkon povolání v jiném členském státu jsou pochopitelně zásadní překážkou uskutečňování základních práv občanů Evropské unie (tj. volného pohybu osob a služeb v rámci EU), došlo v EU k úpravě tzv. profesního uznávání.1) Cílem této úpravy rozhodně není ani vlastní úprava pravidel výkonu povolání, ani vynětí migrujících osob z působnosti těchto pravidel. Nicméně je nutno připustit, že v úpravě uznávání kvalifikace lze najít i ustanovení, která věcně upravují výkon regulovaného povolání.

Problematika výkonu povolání (profese), jejíž výkon je ve členských státech EU podmíněn splněním určitých předpokladů, je společná jak pro výkon činnosti závislé (která se vykonává v pracovněprávním vztahu), tak pro výkon samostatné výdělečné činnosti. Řada činností o stejném obsahu totiž může být vykonávána v obou formách (např. výuka jazyků, provádění účetnictví nebo poskytování právních služeb). Vzhledem k této skutečnosti a dále také k tomu, že evropská právní úprava uznávání kvalifikace je ve většině ustanovení společná jak pro zaměstnance, tak pro osoby samostatně výdělečné činné,2) je v následujícím textu používán obsahově nevyhraněný termín "povolání", kterým je pro účely tohoto článku myšlen výkon závislé i nezávislé (samostatné) práce.

Úprava uznávání kvalifikace je značně složitá a nepřehledná, což je mimo jiné způsobeno jejím dynamickým vývojem. Přesto, nebo snad právě proto se jedná o úpravu živou. Tato úprava je navíc dnes využívána jak občany ČR pracujícími (poskytujícími služby) v zahraničí, tak občany jiných členských států, kteří pracují (poskytují služby) na území ČR.3) Lze předpokládat, že v budoucnu se zvyšující se mobilitou význam úpravy uznávání kvalifikace ještě více poroste, a proto je jen škoda, že odborná veřejnost tomuto tématu, alespoň prozatím, nevěnuje dostatečnou pozornost.

Cílem tohoto článku je seznámit čtenáře alespoň v základních rysech s evropskou a českou úpravou profesního uznávání kvalifikace a přispět tak k odborné diskusi i na toto téma.


2. Osobní rozsah úpravy uznávání kvalifikace

Úprava uznávání kvalifikace je určena státním příslušníkům členských států EU,4) kteří chtějí vykonávat své povolání v jiném členském státu EU ("hostitelský stát"), než ve kterém získali doklad opravňující k výkonu tohoto povolání, nebo ve kterém toto povolání již vykonávali. Není určena osobám, jež pouze chtějí v hostitelském státu EU pokračovat ve svém dosavadním studiu. 

Tato úprava není ani určena osobám, jež chtějí vykonávat v hostitelském státu povolání, ale příslušné studium, které je pro výkon tohoto povolání vyžadováno, ještě neukončili. Pouze osoby, jež jsou pro výkon povolání v členském státě plně kvalifikovány, mohou uplatňovat nároky vyplývající z úpravy uznávání kvalifikace i v hostitelském státu.


3. Věcný rozsah - regulované povolání

Systém uznávání kvalifikace se vztahuje pouze na výkon tzv. regulované činnosti, tj. odborné činnosti, jejíž výkon je podmíněn získáním určité kvalifikace. Za regulované povolání je považována taková odborná činnost

  • u níž je přístup k ní nebo její výkon nebo jeden ze způsobů jejího výkonu ve hostitelském státě vyhrazen přímo nebo nepřímo na základě právních (správních) předpisů držitelům dokladů o dosažené kvalifikaci (např. diplomu, dokladu o vzdělání nebo odborné přípravě, osvědčení způsobilosti apod.);5)
  • k jejímuž výkonu je přístup sice neomezen, nicméně povolání je vykonáváno pod profesním označením vyhrazeným pro držitele určitých kvalifikací; tuto činnost tedy vykonávají členové sdružení nebo organizace, jejímž účelem je zejména podporovat a zachovávat vysokou úroveň v dotyčném oboru (např. dodržování pravidel pro výkon povolání). K dosažení těchto cílů jsou tyto sdružení nebo organizace uznány členským státem ve zvláštní formě a svým členům vydávají diplomy, doklady o vzdělání a odborné přípravě a udělují jim právo užívat označení nebo jeho zkratku nebo výhody z postavení odpovídajícího tomuto dokladu o vzdělání.6)

Značné těžkosti při vzájemném uznávání kvalifikace způsobovalo a stále způsobuje vlastní definování jednotlivých regulovaných povolání, a to zejména proto, že v různých členských státech má totéž povolání různé označení a často také rozdílný obsah.7)

Např. při definování pojmu advokát vyšel evropský zákonodárce z označení osob vykonávajících advokacii v členských státech EU.8)

Dalším problémem je, že přístup a výkon některých povolání je regulován pouze v některých členských státech Evropské unie, v jiných členských státech platí při přístupu k nim a při jejich výkonu volná soutěž.


4. Přehled úpravy vzájemného uznávání kvalifikace

Každý občan Evropské unie má právo, v rámci volného pohybu osob, v kterémkoliv členském státě vykonávat zaměstnání (čl. 39 Smlouvy o založení Evropského společenství, dále "SES") nebo poskytovat služby (čl. 49 SES). Aby však bylo možno tato práva využít, musela být nejprve na úrovni Evropské unie a následně také na úrovni členských států přijata úprava, která zajistila vzájemné uznávání profesní kvalifikace. K jejímu dosažení byly použity dva základní postupy jednak zavedení úpravy uznávání kvalifikačních předpokladů, jednak harmonizace předpisů o vzdělání.

Evropská úprava vzájemného uznávání kvalifikace má následující strukturu (přehled nejdůležitějších předpisů):

1. Obecný systém uznávaní kvalifikace, který je tvořen

  • směrnicí Rady 89/48/EHS o obecném systému pro uznávání vysokoškolských diplomů vydaných po ukončení nejméně tříletého odborného vzdělávání a přípravy, ve znění směrnice 2001/19/ES,
  • směrnicí Rady 92/51/EHS ze dne 18. června 1992 o druhém obecném systému pro uznávání odborného vzdělávání a přípravy, kterou se doplňuje směrnice 89/48/EHS, ve znění směrnice 95/43/ES, směrnice 97/38/ES, směrnice 2000/05/ES, ve znění směrnice 2001/19/ES a směrnice 2004/108/ES,
  • směrnicí Evropského parlamentu a Rady 1999/42/ES, kterou se zavádí postup pro uznávání dokladů o dosažené kvalifikaci pro profesní činnosti upravené směrnicemi o liberalizaci a o přechodných opatřeních a kterou se doplňuje obecný systém uznávání dokladů o dosažené kvalifikaci.

2. Zvláštní úprava pro některá povolání, tzv. sektorové směrnice

Zvláštní úpravu, která platí pro povolání (výčet nejdůležitějších předpisů je uveden v poznámkách pod čarou)
- advokát9)
- architekt10)
- lékárník11)
- lékař12)
- porodní asistentka13)
- veterinární lékař14)
- všeobecná zdravotní sestra15)
- zubní lékař16)


5. Obecný systém uznávání kvalifikace

5.1 Popis systému

Obecný systém se uplatní pro všechna regulovaná povolání, pro něž neexistuje zvláštní úprava (princip subsidiarity). Podstata systému uznávání kvalifikace spočívá ve vzájemné důvěře mezi členskými státy EU, které jsou tímto systémem nuceny, aby důvěřovaly jinému členskému státu, že dotyčná osoba, která podle předpisu tohoto jiného členského státu získala kvalifikaci a byla tím oprávněná vykonávat určité regulované povolání, je dostatečně kvalifikovaná pro výkon tohoto regulovaného povolání i v hostitelském státě.

Systém je tvořen, jak již bylo předesláno, třemi základními směrnicemi. První z nich - směrnice 89/48/EHS o obecném systému pro uznávání vysokoškolských diplomů vydaných po ukončení nejméně tříletého odborného vzdělávání a přípravy, v platném znění, upravuje pouze uznávání vysokoškolského vzdělání. Týká se tedy uznávání vysokoškolských diplomů a jiných dokladů (v případě alespoň dvouletého výkonu povolání během posledních 10 let ve státě, kde toto povolání není regulováno), které prokazují, že jeho držitel úspěšně ukončil nejméně tříleté postsekundární studium nebo odpovídající dobu rozvolněného studia na univerzitě, vysoké škole nebo na jiném zařízení podobné úrovně, popřípadě že úspěšně ukončil odbornou přípravu požadovanou navíc k postsekundárnímu studiu.

Směrnice Rady 92/51/EHS o druhém obecném systému pro uznávání odborného vzdělávání a přípravy, kterou se doplňuje směrnice 89/48/EHS, ve znění pozdějších změn, zavedla druhý doplňující systém uznávání kvalifikace, v zájmu usnadnit výkon povolání, která jsou v hostitelském státě závislá na dosažení určité úrovně vzdělávání a odborné přípravy, na které se nevztahuje první obecný systém, zejména ty, které odpovídají jinému postsekundárnímu vzdělávání a odborné přípravě a jinému rovnocennému vzdělávání a odborné přípravě, a dále ty, které odpovídají dlouhodobému či krátkodobému středoškolskému studiu doplněnému případně odbornou přípravou nebo praxí.

V rámci druhého obecného systému je možno požadovat uznání kvalifikace v podobě diplomu definovaného směrnicí 89/48/EHS, v platném znění nebo směrnicí 92/51/EHS, v platném znění,17) dokladu o vzdělání o postsekundárním vzdělání nebo o regulovaném vzdělávání a odborné přípravě, které jsou vymezeny v příloze D této směrnice, při předchozím výkonu tohoto povolání nebo osvědčení o způsobilosti.18
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/42/ES, kterou se zavádí postup pro uznávání dokladů o dosažené kvalifikaci pro profesní činnosti upravené směrnicemi o liberalizaci a o přechodných opatřeních a kterou se doplňuje obecný systém uznávání dokladů o dosažené kvalifikaci, v platném znění přinesla doplnění druhé části obecného systému uznávání kvalifikace. Důvodem vzniku této směrnice byla skutečnost, že legislativním vývojem byla sice překonána celá řada směrnic o liberalizaci a o přechodných opatřeních ze šedesátých, sedmdesátých a počátku osmdesátých let, nicméně některá ustanovení těchto směrnic byla přínosná a chtělo se, aby byla zachována. V zájmu zjednodušení celé úpravy a také proto, že uznávání kvalifikace pro některé činnosti z těchto rušených směrnic nebylo zabezpečeno ani prvním, ani druhým systémem uznávání kvalifikace, byla nakonec přijata směrnice třetí.

Shrneme-li přínos obecné úpravy uznávání kvalifikace, pak hostitelský stát nemůže z důvodů neodpovídající kvalifikace odmítnout povolit státnímu příslušníkovi jiného členského státu přístup k povolání nebo jeho výkon za stejných podmínek, jaké se vztahují na jeho vlastní státní příslušníky, jestliže tento občan:

  • je držitelem diplomu požadovaného v jiném členském státě pro přístup k dotyčnému povolání a pro jeho výkon na jeho území a takový diplom byl vydán v některém členském státě, 
  • vykonával dotyčné povolání na plný pracovní úvazek, nebo po odpovídající dobu na částečný úvazek (pouze v rámci druhého obecného systému) po dobu dvou let během předchozích deseti let v jiném členském státě, ve kterém toto povolání není regulovaným povoláním a má doklad19) o jedné nebo několika dosažených kvalifikacích, 
  • v případě činností vymezených v příloze A směrnice 1999/42/ES20) má znalosti a dovednosti doložené diplomem, osvědčením nebo jiným dokladem o dosažené kvalifikaci vydanými jiným členským státem, které odpovídají znalostem a dovednostem požadovaným vnitrostátními právními předpisy členského státu, v němž tento občan chce vykonávat své povolání, nebo jestliže vykonával regulované povolání po určenou dobu v jiném členském státě.

Jestliže existují podstatnější rozdíly mezi kvalifikací získanou v členském státě a požadavky hostitelského členského státu (např. délka vzdělání a odborné přípravy je nejméně o jeden rok kratší, než doba požadovaná hostitelským členským státem; obsah vzdělání a odborné praxe, které byly získány jiném členském státě, se podstatně liší od obsahu osvědčeného diplomem, který je požadován hostitelským členským státem) nebo občan jiného státu hodlá vykonávat určitou profesní činnosti v nezávislém postavení nebo v postavení ředitele podniku,21) je hostitelský stát oprávněn požadovat splnění dalších předpokladů jako např. odbornou praxi, adaptační období, zkoušku způsobilosti.

Zatímco směrnice 89/48/EHS za kompenzační opatření prohlašuje adaptačního období a zkoušku způsobilosti, směrnice 92/51/EHS používá jako kompenzační opatření odbornou praxi, adaptační období a zkoušku způsobilosti a směrnice 1999/42/ES zavedla rekvalifikační kurz a zkoušku schopností.

Adaptačním obdobím je výkon regulovaného povolání v hostitelském státě pod dohledem odpovědné osoby kvalifikované pro toto povolání. Tato doba praxe pod dohledem může být doplněna další odbornou přípravou.   Období praxe pod dohledem je předmětem hodnocení. Naopak zkouškou způsobilosti je zkouška, která se omezuje na odborné znalosti žadatele a kterou sestavují příslušné orgány hostitelského státu s cílem ohodnotit schopnosti žadatele vykonávat regulované povolání v uvedeném členském státě. Zkouška má tu výhodu, že zkracuje délku adaptačního období. Odbornou praxí se rozumí skutečný a přípustný výkon dotyčného povolání v členském státě

Jestliže hostitelský členský stát využije kompenzačních opatření, musí přiznat žadateli právo zvolit si mezi jednotlivými opatřeními (např. adaptačním obdobím a zkouškou způsobilosti), v některých případech je přípustná i další volba v rámci již zvoleného kompenzačního opatření. Pro určitá povolání, u nichž je třeba znát a aplikovat vnitrostátní právo (více se tak projeví rozdíly mezi jednotlivými právními řády) nebo vlastnit diplom určitého charakteru, může hostitelský stát odchylně od této zásady trvat na konkrétním kompenzačním opatření, hostitelský stát však nikdy nesmí požadovat splnění více kompenzačních opatření zároveň.

 

5.2 Uznávání jiné způsobilosti

Praktické zkušenosti ukázaly, že vedle kvalifikace existuji i další překážky, které brání občanům států Evropské unie vykonávat regulované povolání v jiné členském státě. Směrnice buď tyto překážky souhrnně neoznačují vůbec, nebo označují různě, např. jako "ostatní opatření" nebo jako "ostatní profesní kvalifikace". Český zákonodárce zvolil termín "jiná způsobilost".

Pokud příslušné orgány hostitelského státu požadují na osobách, které usilují o přístup k regulovanému povolání, důkaz o

  • o bezúhonnosti,
  • o dobré pověsti,
  • že na jejich majetek nebyl vyhlášen konkurz, nebo že jim nebyl pozastaven nebo zakázán výkon tohoto povolání z důvodů závažného profesního pochybení nebo trestného činu,

musí tento hostitelský členský stát přijmout jako dostatečný důkaz předložení dokladů vydaných příslušnými orgány v členském státě původu nebo v členském státě, odkud přichází cizí státní příslušník, a prokazujících, že výše uvedené podmínky jsou splněny. Pokud příslušné členské státy nevydávají takovéto doklady, lze je nahradit místopřísežným prohlášením, případně čestným prohlášením učiněným dotyčnou osobou před příslušným soudním nebo správním orgánem nebo popřípadě před notářem nebo příslušnou profesní organizací členského státu původu nebo členského státu, odkud osoba přichází.

Požaduje-li hostitelský stát od občanů jiných členských států vyjádření o tělesném a duševním zdraví, je povinen přijmout za dostatečný důkaz doklad, který se v těchto případech vydává a požaduje v členském státě původu cizího státního příslušníka nebo v členském státě, odkud přichází.

 

5.3 Právo užívat akademické a profesní tituly

Občané členských států, kteří splnili podmínky pro přístup a výkon regulovaného povolání mají právo užívat profesní označení hostitelského státu odpovídající regulovanému povolání. Vedlo toho mají také právo na užívání akademických titulů, popř. zkratek těchto titulů v jazyce členských států původu nebo členských států, odkud přicházejí. Hostitelský členský stát však může požadovat, aby tento titul byl doprovázen názvem a sídlem zařízení nebo zkušební komise, které tyto tituly udělily.

Je-li v hostitelském státě povolání regulováno sdružením nebo organizací uvedenou v čl. 1 písm. d), jsou státní příslušníci členských států oprávněni užívat profesní označení nebo jeho zkratku udělované organizací nebo sdružením jen tehdy, prokážou-li členství v takové organizaci nebo sdružení. Pokud sdružení nebo organizace podmiňují členství určitými kvalifikačními požadavky, pak se nacházejí ve stejném postavení jako hostitelský stát, mohou tak proto činit pouze v souladu s příslušnými komunitárními směrnicemi.


6. Zvláštní úprava pro některá povolání

Pro určitá povolání existuje, jak již bylo ukázáno, zvl. právní úprava (jedná se o tzv. sektorové směrnice). Společným rysem většiny těchto sektorových směrnic je harmonizace minimálního obsahu studia, která umožňuje prakticky automatické vzájemné uznávání diplomů, osvědčení a dokladů o vzdělání. Specifické postavení mají směrnice pro právnická povolání.

Vzhledem k omezenému prostoru si zde přiblížíme jen sektorové směrnice týkající se výkonu advokacie.

Uznávání kvalifikace pro výkon advokacie zajišťují jednak směrnice Rady 77/249/EHS o usnadnění účinného výkonu volného pohybu služeb advokátů, v platném znění, jednak směrnice 98/5/ES o usnadnění trvalého výkonu povolání advokáta v jiném členském státě než v tom, v němž byla získána kvalifikace, v platném znění.

Advokátem je každá osoba, jež je státním příslušníkem členského státu a která je oprávněna vykonávat profesní činnost pod jedním z profesních označení; které jsou uvedeny v čl. 1 odst. 2 směrnice 77/249/EHS, v platném znění nebo v čl. 1 odst. 2 směrnice 98/5/ES, v platném znění.22)

Směrnice 77/249/EHS, v platném znění, zajišťuje osobám uvedeným v čl. 1 odst. 2, že hostitelský stát uzná jejich právo poskytovat služby. Advokát může zastupovat a obhajovat klienta před soudem nebo před orgány veřejné moci za stejných podmínek, jako jsou ty, které jsou stanoveny pro advokáty usazené v hostitelském státě, neplatí však pro něj povinnosti týkající se předepsaného bydliště nebo zápisu u stavovské organizace v hostitelském státě. Při výkonu svých činností je advokát povinen dodržovat stavovské předpisy hostitelského státu.

Advokát užívá své označení vyjádřené v jazyce nebo v jednom z jazyků domovského členského státu s uvedením stavovské organizace, které je členem, nebo soudu, u kterého je oprávněna vykonávat činnost v souladu s právem dotyčného státu.

Účelem směrnice 98/5/ES, v platném znění, je usnadnit trvalý výkon povolání advokáta jako osoby samostatně výdělečně činné nebo jako osoby v pracovním poměru v jiném členském státě než v tom, ve kterém byla získána odborná kvalifikace. Směrnice 98/5/ES, v platném znění, rozlišuje dva režimy pro samostatný výkon advokacie advokáty, a to jednak výkon advokacie pod profesním označením udělovaným v domovském státě, jednak výkon advokacie advokátem, který byl přijat do povolání advokát v hostitelském státě. Vedle toho směrnice upravuje také společný výkon advokacie.

Advokát vykonávající činnost v hostitelském členském státě pod profesním označením udělovaným v domovském státě používá označení, které musí být vyjádřeno v úředním jazyce nebo v jednom z úředních jazyků domovského členského státu srozumitelným způsobem a tak, aby se zabránilo záměně s profesním označením udělovaným v hostitelském členském státě.

Takovýto advokát je oprávněn vykonávat stejnou profesní činnost jako advokát vykonávající svou činnost pod odpovídajícím profesním označením udělovaným v hostitelském státě. Může, mimo jiné, poskytovat právní rady v oblasti práva svého domovského členského státu, práva EU, mezinárodního práva a práva hostitelského členského státu. Při této činnosti je povinen dodržovat procesní předpisy platné u vnitrostátních soudů. Na druhou stranu má hostitelský stát rozsáhlejší možnost činnost takového advokáta omezit.23)

Aby advokát mohl používat profesní označení udělované v jeho domovském státě vyjádřené v úředním jazyce nebo v jednom z úředních jazyků domovského členského státu spolu s profesním označením odpovídajícím povolání advokáta v hostitelském státě, musí být přijat do povolání advokáta v hostitelském státě (druhý režim).

K přijetí je třeba splnit některou z následujících podmínek:

  • fakticky a pravidelně vykonávat činnost v hostitelském státě nejméně po dobu tří let v oblasti práva tohoto státu včetně práva EU, 
  • požádat o uznání diplomu podle směrnice 89/48/EHS, v platném znění, 
  • uznání ze strany příslušného orgánu hostitelského státu, že faktický a pravidelný výkon odborné činnosti v hostitelském státě v oblasti práva byl dostačující, třebaže trval po kratší dobu než po dobu tří let, pro další pokračování ve výkonu advokacie.24)

Společný výkon advokacie je možný, pokud jej umožňuje hostitelský stát, i zde však samozřejmě platí zákaz diskriminace z důvodu jiné státní příslušnosti. Je-li tedy povolen společný výkon advokacie, pak jeden nebo více advokátů, kteří patří k jedné skupině v domovském členském státě (nebo pocházejí z domovského členského státu) a kteří vykonávají v hostitelském státě činnost pod profesním označením udělovaným v zemi původu, mohou vykonávat svou profesní činnost formou společného výkonu advokacie i v hostitelském státě (např. v pobočce nebo zastoupení své skupiny v hostitelském státě). Dává-li hostitelský členský stát svým advokátům možnost výběru mezi několika formami společného výkonu advokacie, musí mít stejné formy k dispozici i advokáti z jiných členských států. Způsob společného výkonu advokacie v hostitelském státě se řídí právními (správními) předpisy tohoto státu.


7. Úprava vzájemného uznávání kvalifikace v České republice

Obecný systém profesního25) uznávání kvalifikací byl do českého právního řádu implementován zákonem č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace, v platném znění (dále zákon o uznávání kvalifikace), který upravuje postup správních úřadů a profesních komor při uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti pro zahájení regulované činnosti a pro její výkon na území České republiky, jestliže byla odborná kvalifikace pro výkon této činnosti získána nebo tato činnost byla vykonávána v jiném členském státě státními příslušníky členských států nebo jejich rodinnými příslušníky (dále "uchazeč").

Jedná se o zákon obecný, jehož ustanovení se uplatní vždy, pokud ustanovení zvláštního zákona neupravují problematiku uznávání odborné kvalifikace a tzv. jiné způsobilosti pro výkon regulované činnosti jinak.

Takovouto zvláštní úpravou je např. zákon č. 228/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích); zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta; zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních); nebo novelizovaný zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, v platném znění (konkrétně § 30a a násl.).

Ale zpět k obecné úpravě. Zákon u uznávání kvalifikace stanoví zásadu, že chce-li uchazeč vykonávat na území ČR regulovanou činnost26) musí požádat o uznání své odborné kvalifikace u příslušného uznávacího orgánu. To neplatí v případě, že jde o osobu, která je usazena v jiném členském státě a která poskytuje na území České republiky ojediněle nebo dočasně služby, jejichž součástí je výkon regulované činnosti. Tato osoba je oprávněna vykonávat tuto činnost, aniž požádá o uznání odborné kvalifikace dle zákona o uznávání kvalifikace.
Uchazeč předkládá žádost o uznání odborné kvalifikace uznávacímu orgánu, kterým je ústřední správní úřad ČR, do jehož působnosti regulovaná činnost náleží nebo jehož působnost je regulované činnosti nejbližší. V případě, že uchazeč hodlá vykonávat regulovanou činnost jako podnikatel ve formě živnosti nebo jako odpovědný zástupce držitele živnostenského oprávnění, je uznávacím orgánem ministerstvo průmyslu a obchodu. V případě, že o oprávnění vykonávat regulovanou činnost rozhoduje podle zvláštního právního předpisu profesní komora, je uznávacím orgánem tato komora.

O uznání kvalifikace se před uznávacím orgánem vede řízení, na které se subsidiárně vztahuje správní řád.     Uznávací orgán je povinen rozhodnout o uznání kvalifikace nebo o zamítnutí kvalifikace ve lhůtě do 90 dnů ode dne předložení úplné žádosti včetně všech dokladů nezbytných k posouzení žádosti. Ve zvlášť složitých případech nebo v případech, ve kterých se požadují informace od jiného členského státu za účelem zjištění a ověření skutečností rozhodných pro vydání rozhodnutí o uznání, je uznávací orgán povinen rozhodnout ve lhůtě do 120 dnů.

Uznávací orgán může před uznáním odborné kvalifikace uchazeče požadovat, aby vyhověl některému kompenzačnímu opatření, tedy aby uchazeč prokázal výkon předmětné činnosti ve stanovené délce, absolvoval adaptační období nebo složil rozdílovou zkoušku. Uznávací orgán může uložit pouze jedno kompenzační opatření.

Postup řízení se odlišuje podle toho, jakou kvalifikaci je nutno splnit pro výkon požadovaného regulovaného povolání. Tak např. vyžaduje-li se v České republice pro výkon regulované činnosti doklad o formální kvalifikaci čtvrtého stupně (tj. doklad, který prokazuje, že jeho držitel po získání úplného středního nebo úplného středního odborného vzdělání, popřípadě jiného vzdělání požadovaného v členském státě původu pro přijetí na vysokou školu nebo instituci obdobné úrovně, úspěšně absolvoval více než čtyřleté denní nebo prezenční studium nebo externí nebo distanční studium odpovídající délky na vysoké škole nebo instituci obdobné úrovně a případně další přípravu vyžadovanou jako doplněk tohoto studia) postupuje uznávací orgán podle § 8 až 15 zákona o uznávání kvalifikace.

Je-li součástí žádosti o uznání odborné kvalifikace též žádost o uznání tzv. jiné způsobilosti, uznávací orgán současně rozhodne o tom, zda uchazeč splňuje požadavky jiné způsobilosti vyžadované zvláštním právním předpisem pro výkon regulované činnosti.

Právním účinkem uznání kvalifikace je, že uchazeč, jemuž byla uznána odborná kvalifikace, se považuje za osobu odborně způsobilou k výkonu regulované činnosti podle zvláštních právních předpisů. Vyžaduje-li se v České republice pro výkon regulované činnosti splnění jiných podmínek než podmínky odborné kvalifikace, případně tzv. jiné způsobilosti, nejsou samozřejmě uznáním podle zákona o uznání kvalifikace dotčeny. Uznání odborné kvalifikace rovněž nezakládá uchazeči právní nárok na přijetí do pracovního, služebního nebo obdobného poměru.


8. Závěrem

Úrava uznávání kvalifikace na úrovni Evropské unie je složitá, roztříštěná a místy také duplicitní. Stěžejní směrnice obecného systému uznávání kvalifikace jsou často novelizovány, přičemž v rozporu s obecnou politikou Evropské unie nejsou opakovaně novelizované směrnice nahrazovány směrnicemi novými kodifikovanými.

Protože si Komise je vědoma nedostatečnosti stávajícího systému předložila 7. 3. 2002 návrh nové směrnice parlamentu a Rady o uznávání odborné kvalifikace,27) kterou by měla být úprava vzájemného uznávání kvalifikace kodifikována, modernizována a hlavně zjednodušena. Nová směrnice by měla nahradit všechny tři směrnice obecného systému a sektorové směrnice týkající se povolání zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči, zubního lékaře, veterinárního lékaře, porodní asistentky, architekta, farmaceuta a lékaře. K zajištění účinnosti systému uznávání odborných kvalifikací by měly být stanoveny jednotné formality a procesní pravidla pro jeho provádění a určité podrobné údaje o výkonu povolání.

Tato nová směrnice by se neměla netýkat uplatňování směrnice Rady 77/249/EHS o usnadnění účinného výkonu volného pohybu služeb advokátů nebo směrnice 98/5/ES o usnadnění trvalého výkonu povolání advokáta v jiném členském státě než v tom, ve kterém byla získána kvalifikace. Uznávání odborných kvalifikací advokátů za účelem okamžitého usazení pod profesním označením hostitelského členského státu by však nemělo být zahrnuto do této směrnice.

Namísto závěru ještě několik rad pro potenciální adresáty úpravy uznávání kvalifikace. Státní příslušník České republiky, který chce pracovat nebo poskytovat služby v jiném členském státě EU (nebo v členském státě EHP) nebo ve Švýcarsku, tedy v tzv. hostitelském státě, by si měl nejprve ujasnit v jakém členském státě chce pracovat a jaké povolání chce vykonávat.

Následně je třeba zjistit, zda zamýšlené povolání je v hostitelském státě předmětem regulace. Pomoci může tzv. národních koordinátor členského státu.28)
Nejedná-li se o regulované povolání, je oprávněn toto povolání vykonávat za stejných podmínek jako občané hostitelského státu.


Poznámky:

1) Profesním uznáváním rozumíme uznávání odborných kvalifikací pro účely výkonu povolání. Vedle profesního uznávání je používán i termín "akademické uznávání", který je možno vymezit jako uznávání diplomů, kvalifikací nebo částí studijních programů jednoho (domácího nebo cizího) vzdělávacího zařízení jiným vzdělávacím zařízením. Obvykle je takové uznání považováno za základ pro přístup k dalšímu studiu v druhém zařízení nebo jako uznání umožňující určitý druh výjimky z povinnosti opakovat studium některých částí programu pro účely pokračování ve studiu. Akademické uznávání se tedy týká studia umožňujícího přístup k vysokoškolskému vzdělání a vysokoškolského studia, naproti tomu profesní uznávání se zaměřuje na posouzení znalostí a schopností konkrétní osoby, přičemž tyto znalosti a schopnosti sice mohou být doloženy dokladem o formální kvalifikaci (vzdělání a přípravě), ale také mohou být doloženy dokladem o faktickém výkonu dané činnosti nebo jinými doklady. Výsledkem procesu profesního uznávání je rozhodnutí o tom, zda dotyčná osoba má dostatečné znalosti a schopnosti, aby mohla vykonávat konkrétní povolání nebo činnost.

2) Tato zásada je nepřímo vyjádřena čl. 2 směrnice 92/51/EHS, v platném znění. Viz také např. čl. 2 směrnice 89/48/EHS nebo čl. 2 směrnice 92/51/EHS nebo čl. 1 odst. 1 směrnice 1999/42/ES ve spojení s hlavou I Obecného programu k odstranění omezení svobody usazování (publikován v Úř. Věst. č. 2 dne 15. 1. 1962, s. 0036-0045) a s hlavou I Obecného programu k odstranění omezení svobody poskytování služeb (publikován v Úř. Věst. č. 2 dne 15. 1. 1962, s. 0032 až 0035) nebo směrnice 98/5/ES. Naopak pouze na poskytování služeb, nikoliv tedy na závislou činnost, se vztahuje směrnice 77/247/EHS.

3) K závaznosti úpravy uznávání kvalifikace pro ČR srov. čl. 2, 53 a násl. a zejména Přílohu č. II bod 2 část C Aktu o podmínkách přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie.

4) Právní úprava platí pro osoby, které k okamžiku podání žádosti o uznání kvalifikace jsou státním příslušníkem některého z členských států. Blíže viz např. Europäische Kommision.: Leitfaden für die allgemeine Regelung zur Anerkenunng der beruflichen Befähigungsnachweise, sp. zn. MARKT/D/8327/2001-DE, s. 3, publikace je přístupná na internetové adrese http://europa.eu.int/comm/internal_market/qualifications/general-system_de.htm.

5) Na existenci regulované činnosti lze usuzovat zejména z následujících skutečností: a) výkon činnosti pod profesním označením, pokud se užívání takového označení řídí právními a správními předpisy a je vyhrazeno pro držitele diplomu; b) výkon odborné činnosti týkající se zdraví, pokud jsou odměňování a/nebo úhrada za takovou činnost na základě vnitrostátní úpravy sociálního zabezpečení vyhrazeny pro držitele diplomu, dokladu o vzdělání a odborné přípravě nebo osvědčení způsobilosti.

6) Výčet těchto sdružení (i když neúplný) pro účely obsahuje směrnice 89/48/EHS. Je třeba však upozornit, že tato směrnice je omezena pouze na vysokoškolské vzdělávání. Směrnice 92/51/EHS, která zavádí tzv. druhý obecný systém a která se vztahuje na uznávání nižších stupňů vzdělávání a odborné přípravy, takový výčet, byť demonstrativní, neobsahuje. Pokud členský stát uzná sdružení nebo organizaci, uvědomí o tom Komisi, která zveřejní tuto informaci v Úředním věstníku Evropských společenství. Jestliže sdružení nebo organizace podmiňují členství určitými kvalifikačními požadavky, mohou je použít na státní příslušníky ostatních členských států, pouze v souladu s příslušnými komunitárními směrnicemi.

7) Viz např. studii k rozdílnosti označení a obsahu slova architekt v jednotlivých členských státech - expertní studie Ministerstva pro místní rozvoj ČR: Cesta do Evropské unie, vzájemné uznávání kvalifikace v architektuře a stavitelství mezi ČR a Evropskou unií, svazek č. 13, Praha 1998.

8) Viz čl. 1 odst. 2 směrnice 77/249/EHS nebo čl. 1 odst. 2 směrnice 98/5/ES.

9) Viz směrnice Rady 77/249/EHS o usnadnění účinného výkonu volného pohybu služeb advokátů, v platném znění, dále směrnice Rady 98/5/ES o usnadnění trvalého výkonu povolání advokáta v jiném členském státě než v tom, ve kterém byla získána kvalifikace, v platném znění.

10) Viz směrnice Rady 85/384/EHS o vzájemném uznávání diplomů, osvědčení a jiných dokladů o dosažené kvalifikaci v oboru architektury obsahující opatření k usnadnění účinného výkonu práva usazování a volného pohybu služeb.

11) Viz směrnice Rady 85/432/EHS o koordinaci právních a správních předpisů ohledně některých činností v oblasti farmacie a dále směrnice Rady 85/433/EHS o vzájemném uznávání diplomů, osvědčení a jiných dokladů o dosažené kvalifikaci v oboru farmacie obsahující opatření k usnadnění účinného výkonu práva usazování v určitých činnostech v oboru farmacie.

12) Viz směrnice Rady 93/16/EHS o usnadnění volného pohybu lékařů a vzájemného uznávání jejich diplomů, osvědčení a jiných dokladů o dosažené kvalifikaci, ve znění směrnice 93/16/EHS, směrnice 97/50/ES, směrnic 98/21/ES, směrnice 98/63/ES, směrnice 2001/19/ES.

13) Viz směrnice Rady 80/154/EHS o vzájemném uznávání diplomů, osvědčení a jiných dokladů o dosažené kvalifikaci porodních asistentek a o opatřeních pro usnadnění účinného výkonu práva usazování a volného pohybu služeb, ve znění směrnice 89/594/EHS a směrnice 2001/19/ES, dále pak směrnice Rady 80/155/EHS o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přístupu k činnosti porodních asistentek a jejího výkonu.

14) Viz směrnice Rady 78/1026/EHS o vzájemném uznávání diplomů, osvědčení a jiných dokladů o dosažené kvalifikaci veterinárních lékařů obsahující opatření k usnadnění účinného výkonu práva usazování a volného pohybu služeb, ve znění směrnice 81/1057/EHS, směrnice 89/594/EHS, směrnice 2001/19/ES, dále pak směrnice Rady 78/1027/EHS o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se činnosti veterinárních lékařů, ve znění směrnice 2001/19/ES.

15) Viz směrnice Rady 77/452/EHS o vzájemném uznávání diplomů, osvědčení a jiných dokladů o dosažené kvalifikaci zdravotních sester a ošetřovatelů odpovědných za všeobecnou péči, obsahující opatření pro usnadnění účinného výkonu práva usazování a volného pohybu služeb, ve znění směrnice 81/1057/EHS, směrnice 89/594/EHS a směrnice 2001/19/ES, a dále směrnice Rady 77/453/EHS o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se činnosti zdravotních sester a ošetřovatelů odpovědných za všeobecnou péči ve znění směrnice 2001/19/ES.

16) Viz směrnice 78/686/EHS o vzájemném uznávání diplomů, osvědčení a jiných dokladů o dosažené kvalifikaci zubních lékařů obsahující opatření k usnadnění účinného výkonu práva usazování a volného pohybu služeb, ve znění směrnice 81/1057/EHS, směrnice 2001/19/ES, směrnice Rady 78/687/EHS o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se činností zubních lékařů, ve znění směrnice 2001/19/ES.

17) Směrnice 92/51/EHS, v platném znění, vymezuje diplom v podstatě jako doklad úspěšného ukončení jiného postsekundárního studia, než které se uznává v rámci prvního systému, které je nejméně jednoleté nebo odpovídající délce rozvolněného studia, u něhož je jako obecné pravidlo jednou z podmínek přijetí úspěšné ukončení středoškolského studia požadovaného pro postoupení do vysokoškolského studia a také odborná příprava, která může být požadována navíc k uvedenému postsekundárnímu studiu. Za diplom je rovněž prohlášen dokladem o úspěšném studiu jeden z oborů vzdělávání a odborné přípravy uvedených v příloze C směrnice 92/51/EHS.

18) Osvědčením o způsobilosti se rozumí doklad o kvalifikaci potvrzující vzdělávání a odbornou přípravu, které netvoří součást souboru představujícího diplom ve smyslu směrnice 89/48/EHS, v platném znění, nebo diplom nebo osvědčení ve smyslu směrnice 92/51/EHS, v platném znění, nebo který byl vystaven po posouzení osobních kvalit, dovedností či vědomostí považovaných za důležité proto, aby žadatel mohl vykonávat povolání, příslušným orgánem určeným v souladu s právními a správními předpisy členského státu, aniž by bylo požadováno prokázání předchozího vzdělávání.

19) Musí se jednat o doklad, který byl vydán příslušným orgánem v členském státě a který dokládá, že jeho držitel úspěšně ukončil nejméně tříleté postsekundární studium nebo rozvolněné studium odpovídajícího trvání na univerzitě, vysoké škole nebo na jiném zařízení podobné úrovně v členském státě, popřípadě že úspěšně ukončil odbornou přípravu požadovanou navíc k postsekundárnímu studiu, a  který připravil svého držitele k výkonu jeho povolání.

20) Jedná se např. o výrobu pleteného a háčkovaného zboží, výrobu a opravu obuvi, výrobu dřevěného nábytku, zpracování plastických hmot, výrobu stavebních výrobků z betonu, cementu a sádry, pomocné strojírenské činnosti, výrobu mlýnských výrobků, rybolov, kadeřnictví apod.

21) Jde o povolání, na něž se vztahuje první část přílohy A směrnice 1999/42/ES a která vyžadují znalost a používání konkrétních platných vnitrostátních právních předpisů. Hostitelský stát může požadovat splnění tohoto předpokladu jen v případě, že znalost a používání těchto vnitrostátních právních předpisů vyžaduje pro přístup k těmto povoláním také od vlastních státních příslušníků.

22) Např. v ČR "advokát", v Belgii: "avocat/advocaat", ve SRN "Rechtsanwalt", v Itálii "avvocato", ve Slovenské republice "advokát/Komercný právnik".

23) Tak např. může hostitelský stát stanovit zvláštní předpisy pro přístup k nejvyšším soudům (připustit pouze specializované advokáty), nebo pro účely výkonu činností týkajících se zastupování nebo obhajoby klienta v soudním řízení a do té míry, do jaké právo hostitelského státu takovou činnost vyhrazuje pro advokáty vykonávající činnost pod profesním označením udělovaným v tomto státě, může hostitelský stát požadovat, aby takovýto advokát pracoval buď ve spojení s advokátem, který vykonává činnost u daného soudu a který by v případě potřeby nesl odpovědnost vůči tomuto soudu, nebo s "avoué" činným u tohoto soudu. Hostitelský stát, který povoluje, aby na jeho území určitá kategorie advokátů připravovala listiny opravňující ke správě majetku zesnulých osob nebo k vytvoření nebo převodu věcných práv k nemovitostem, které jsou v jiných členských státech vyhrazeny jiným povoláním než povolání advokáta, může ve vztahu k takovým činnostem vyloučit z výkonu povolání advokáty vykonávající činnost pod profesním označením udělovaným v domovském státě, pokud bylo toto označení uděleno v jednom z členských států, v nichž je tato činnost vyhrazena jiným povoláním.

24) Hodnocení faktické a pravidelné činnosti advokáta v hostitelském státě a hodnocení jeho schopnosti pokračovat v činnosti, kterou vykonával, se provede formou pohovoru s příslušným orgánem hostitelského státu k ověření toho, zda byla vykonávaná činnost skutečně faktické a pravidelné povahy.

25) K tomu viz § 26 odst. 3 zákona o uznávání kvalifikace.

26) Seznam regulovaných činností v České republice vydává a průběžně aktualizuje ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy sdělením ve Věstníku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Seznam lze najít také na internetových stránkách ministerstva školství mládeže a tělovýchovy http://www.msmt.cz/uok/ru_list.php .

27) Publikován v Úř. věst. C 181E, 30.7.2002, s. 183. Návrh byl se změnami vyjádřenými ve stanovisku Evropského parlamentu z 11. 2. 2004 schválen v prvním čtení. Pozměněný návrh byl pak postoupen Radě, která postupem dle čl. 251 Smlouvy o Evropském společenství ("SES") vyjádřila tzv. Společný postoj dne 22. 12. 2004. V souladu s ustanovením čl. 251 odst. 2 třetí pododstavec SES Komise podrobně vyrozuměla Evropský parlament o svém postoji zprávou z 6. 1. 2005. Další postup je následující - jestliže do tří měsíců od tohoto sdělení Evropský parlament: a) schválí společný postoj nebo neučiní žádné rozhodnutí, pokládá se dotyčný akt za přijatý shodně se společným postojem; b) odmítne společný postoj absolutní většinou hlasů svých poslanců, pokládá se navrhovaný akt za nepřijatý; c) navrhne změny společného postoje absolutní většinou hlasů svých poslanců, změněný text se postoupí Radě a Komisi, které musí zaujmout stanovisko k těmto změnám. Souhrnné informace o postupu legislativního procesu včetně znění navrhované směrnice lze nalézt na internetové stránce http://europa.eu.int/comm/internal_market/qualifications/future_de.htm .

28) Na základě komunitárních směrnic jmenoval každý členský stát EU národního koordinátora, který je členem koordinační skupiny, které předsedá zástupce Evropské komise.
 Koordinátor podporuje jednotné použití obecného systému vzájemného uznávání odborných kvalifikací pro všechna dotčená povolání ve svém členském státě. Kontakty na jednotlivé národní koordinátory v členských státech EU a ve státech EHP lze nalézt na internetových stránkách
http://europa.eu.int/comm/internal_market/en/qualifications/contact.htm .
 

JUDr. Martin Štefko

Zdroj: Právo a zaměstnání č. 4/2005, str. 6 až 14

Novinky

Zákon o dani z přidané hodnoty - komentář, 7. vydání

Zákon o dani z přidané hodnoty - komentář, 7. vydáníPraktický průvodce při řešení výkladových problémů vznikajících při každodenní aplikaci zákona o dani z přidané hodnoty. Sedmé, aktualizované vydání komentáře zahrnuje poslední novelu zákona o DPH, jež s účinností od 1. července 2017 zejména ...

Cena: 1 190 KčKOUPIT

ÚZ č. 1215 - Živnostenské podnikání, volný pohyb služeb, podpora podnikání

ÚZ č. 1215 - Živnostenské podnikání, volný pohyb služeb, podpora podnikáníOd posledního vydání došlo k několika změnám, z nichž zásadní je novela živnostenského zákona účinná od září 2017 (71 změn a doplnění) a změna nařízení vlády o obsahových náplních jednotlivých živností. Publikace dále obsahuje aktuální znění ...

Cena: 119 KčKOUPIT

ÚZ č. 1214 - Občanský soudní řád, zvláštní řízení soudní, rozhodčí řízení, soudní poplatky, exekuční řád, mediace, veřejné dražby

ÚZ č. 1214 - Občanský soudní řád, zvláštní řízení soudní, rozhodčí řízení, soudní poplatky, exekuční řád, mediace, veřejné dražbyPublikace obsahuje soubor 26 právních předpisů v aktuálním znění. Velké změny nastanou od 30. 9. 2017 v občanském soudním řádu a v zákoně o zvláštních řízeních soudních. Změnily se rovněž zákony: o veřejných dražbách, o rozhodčím řízení a ...

Cena: 197 KčKOUPIT

ÚZ č. 1213 - Advokáti, soudci a soudy, notáři, znalci a tlumočníci

ÚZ č. 1213 - Advokáti, soudci a soudy, notáři, znalci a tlumočníciPublikace obsahuje soubor předpisů regulujících výkon právnických profesí a dále činnost znalců a tlumočníků. Od minulého vydání došlo k velkým změnám v zákoně o advokacii, v zákoně o soudech a soudcích (zejména rozvrh práce); změněn byl také ...

Cena: 113 KčKOUPIT

Provozovatel

Nakladatelství Sagit, a. s.
Horní 457/1, 700 30 Ostrava-Hrabůvka
Společnost je zapsaná v obchodním
rejstříku vedeném KS v Ostravě,
oddíl B, vložka 3086.
IČ: 277 76 981
DIČ: CZ27776981

Telefony


Zásilkový obchod: 558 944 614
Předplatné ÚZ: 558 944 615
Software: 558 944 629
Knihkupci: 558 944 621
Inzerce: 558 944 634

E-maily


Zásilkový obchod: obchod@sagit.cz
Předplatné ÚZ: predplatne@sagit.cz
Software: software@sagit.cz
Knihkupci: knihkupci@sagit.cz
Inzerce: inzerce@sagit.cz

Obchodní podmínky

© 1996–2017 Nakladatelství Sagit, a. s. Všechna práva vyhrazena.