Váš nákupní košík:  prázdný Přihlášení obchod@sagit.cz

Navigace:  Úvod  »  Ostatní  »  Aktuality

Uplatnění DPH v celních skladech a svobodných skladech a pásmech

Zdroj: Účetní a daně, č. 3/2006, str. 3 až 10, autor: JUDr. Svatopluk Galočík

Obsah:

Úvod

Úvodem je nutné rozlišit uskladnění zboží v celních skladech a umístění zboží ve svobodných skladech nebo pásmech z hlediska celních předpisů. Tento článek si neklade za cíl zabývat se těmito instituty podrobně z pohledu celních předpisů, což by bylo potřebné pro výklad k provádění celního řízení, je však nutné podat alespoň základní informace z hlediska celních předpisů, protože to má vliv na následné splnění daňové povinnosti při dovozu zboží, popř. na plnění, které se dovezeného nebo vyváženého zboží týká a uskutečňuje se mezi zúčastněnými subjekty.

Podle celních předpisů se celní režim uskladnění zboží v celních skladech rozlišuje na různé typy jednotlivých celních skladů, ve kterých je uskladněno zboží přímo dovozcem, nebo ostatními ukladateli. Bez ohledu na typy celních skladů je u DPH postupováno stejně, protože zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDPH"), nerozlišuje typy jednotlivých celních skladů, dokonce režim uskladnění zboží v celních skladech není předmětem právní úpravy ZDPH. Uskladnění zboží v celních skladech je celní režim, jehož smysl spočívá v tom, že dovozci není jasné, jak bude dále se zbožím naloženo. Protože při propuštění do volného oběhu by musel splnit daňovou povinnost, "odloží" si tuto daňovou povinnost propuštěním zboží do režimu uskladnění v celním skladu. V každém případě jsou celní sklady všech typů považovány za tuzemsko, takže zboží, které je tam propuštěno, se nachází v tuzemsku. Z celního skladu může být zboží propuštěno do volného oběhu, vyvezeno nebo prodáno další osobě v tuzemsku nebo může být dodáno do jiného členského státu. Plátci umožňuje takové propuštění do režimu uskladnění odložení daňové povinnosti, protože v tomto režimu daňová povinnost nevzniká. U vývozu, z hlediska uplatnění DPH, nedochází k žádným "výhodám", takže propouštění zboží Společenství do celních skladů před jeho vývozem nemá žádný význam.

Svobodné sklady nebo pásma mají v rámci celních předpisů zcela jiné postavení než celní sklady. Svobodné sklady nebo pásma nejsou celním režimem a celní předpisy je považují za přidělené celně schválené určení, kterému musí být přiděleno zboží, jež se nachází pod celním dohledem. Zboží nacházejícímu se pod celním dohledem, a to jak zboží dovezenému, tak vyváženému, musí být přiděleno celně schválené určení, což znamená, že musí být propuštěno do některého z celních režimů nebo je mu přiděleno jiné celně schválené určení, které není celním režimem. Svobodné sklady nebo pásma jsou považovány za tuzemsko jak podle celních předpisů, tak podle ZDPH.


Dovoz zboží do celních skladů

Celní režim uskladnění zboží v celních skladech není předmětem právní úpravy ZDPH. Znamená to, že ZDPH se vůbec o tomto režimu nezmiňuje. Uplatnění DPH u zboží, které se v tomto režimu nachází, lze dovodit negativním vymezením § 23 ZDPH, ve kterém je stanovena daňová povinnost při dovozu zboží. Jestliže jsou v tomto ustanovení vyjmenovány situace nebo celní režimy, ve kterých vzniká daňová povinnost, a režim uskladnění tam není vyjmenován, daňová povinnost v tomto režimu nevzniká. Zboží, které je do tuzemska dovezeno ze třetí země a nachází se v celním skladu, je zbožím nacházejícím se v tuzemsku (tuzemsko je pro účely DPH vymezeno v § 3 odst. 1 ZDPH). Zboží propuštěné do režimu uskladnění v celním skladu je zbožím pod celním dohledem a daňová povinnost u tohoto zboží musí být nějakým způsobem splněna. Děje se tak např. tím, že je ukončen režim uskladnění zboží v celním skladu a zboží je propuštěno do volného oběhu. Daňová povinnost tak vzniká až propuštěním zboží do volného oběhu podle § 23 odst. 3 ZDPH.

Příklad


Zboží je dovezeno v listopadu plátcem z Norska do tuzemska, protože muselo být v určité době nakoupeno, ale dovozce nemůže zatím zboží použít, protože nemá pro zboží vytvořeny podmínky. Zboží je propuštěno do režimu uskladnění v celním skladu. Po 2 měsících je dovozce připraven zboží použít a v lednu následujícího roku navrhuje dovozce celnímu úřadu ukončení režimu uskladnění a propuštění zboží do volného oběhu.
 

  • Tiskopis JSD s návrhem na volný oběh bude daňovým dokladem, na který doplní dovozce po propuštění zboží do volného oběhu povinné náležitosti z hlediska DPH a splní daňovou povinnost při dovozu podle § 23 odst. 3 ZDPH.


Zboží, které je při dovozu propuštěno do celního režimu uskladnění v celních skladech, nemusí být vždy následně propuštěno do volného oběhu, ale může být v celním skladu, aniž by byl tento režim ukončen, prodáno další osobě a teprve nový vlastník může následně navrhovat celnímu úřadu propuštění do volného oběhu. Z hlediska ZDPH je takový prodej zboží považován za dodání zboží s místem v tuzemsku (celní sklady jsou považovány za tuzemsko), a je-li zboží prodáváno plátcem daně, je takové plnění považováno za zdanitelné plnění a podléhá dani na výstupu. Je nutné připomenout, že právní úprava ZDPH před vstupem do Evropské unie obsahovala speciální úpravu v § 7 odst. 2 písm. h) ZDPH, která spočívala v tom, že dani podléhal pouze rozdíl, resp. přirážka k původní ceně, zatímco původní cena zboží podle dovozní faktury při takovém prodeji zboží nepodléhala dani. Právně vyjádřeno, dodání zboží v takovém případě bylo považováno za zdanitelné plnění jako podle současné právní úpravy, ale základem daně byl pouze rozdíl cen. Tato právní úprava byla zrušena ZDPH účinným ode dne vstupu České republiky do Evropské unie a mnohdy je v praxi vykládán takový prodej nesprávně tak, že když nová právní úprava zrušila povinnost uplatnit daň z rozdílu cen, nepodléhá dani prodej zboží vůbec, i když byla cena zvýšena o obchodní přirážku. Tento výklad je nesprávný a právě naopak, jestliže bylo zrušeno ustanovení o povinnosti uplatnit daň u přirážky, nevyplývá ze současného znění zákona, že by takový prodej zboží nepodléhal dani. Jak již bylo vysvětleno, celní sklady jsou tuzemskem a prodej zboží v těchto skladech je zdanitelným plněním, kdy není již možné uplatnit daň pouze z rozdílu cen, ale je nutné uplatnit daň na výstupu z nově vytvořené ceny bez ohledu na skutečnost, že zatím nevznikla daňová povinnost při dovozu zboží. Tento postup se uplatní i v případě, že zboží bude v režimu uskladnění v celním skladu prodáno zahraniční osobě nebo osobě registrované k dani v jiném členském státě a zboží po prodeji zůstane v tomto režimu. Jestliže bude zboží prodáno v souvislosti s propuštěním do režimu tranzit a vyvezeno do třetí země nebo osobě registrované k dani v jiném členském státě a dodáno do jiného členského státu této osobě, bude postup při uplatnění daně jiný, protože tento prodej nebude považován za zdanitelné plnění, ale za osvobozené plnění vývozem nebo osvobozené plnění dodáním zboží do jiného členského státu.

Příklady


Zboží je dovezeno z Norska do tuzemska a je propuštěno do režimu uskladnění v celním skladu, protože muselo být v určité době nakoupeno za cenu 100, ale dovozce nebude zboží používat, neboť se nabízí možnost výhodného prodeje další české osobě, plátci daně, který zatím ponechá zboží v celním skladu. Zboží je propuštěno do režimu uskladnění v celním skladu. Následně prodá dovozce zboží za cenu 150.
 

  • Dochází k dodání zboží v tuzemsku a cena 150 je základem daně při prodeji zboží.


Zboží je dovezeno z Norska do tuzemska a je propuštěno do režimu uskladnění v celním skladu, protože muselo být v určité době nakoupeno za cenu 100, ale dovozce nebude zboží používat, neboť se nabízí možnost výhodného prodeje zahraniční osobě z Ruska, která zatím ponechá zboží v celním skladu. Zboží je propuštěno do režimu uskladnění v celním skladu. Následně prodá dovozce zboží za cenu 150. 

  • Dochází k dodání zboží v tuzemsku a cena 150 je základem daně při prodeji zboží.


Zboží je dovezeno z Norska do tuzemska a je propuštěno do celního režimu uskladnění v celním skladu, protože muselo být v určité době nakoupeno za cenu 100, ale dovozce nebude zboží používat, neboť se nabízí možnost výhodného prodeje osobě registrované k dani v Německu, která zatím ponechá zboží v celním skladu. Zboží je propuštěno do režimu uskladnění v celním skladu. Následně prodá dovozce zboží za cenu 150. 

  • Dochází k dodání zboží v tuzemsku a cena 150 je základem daně při prodeji zboží.


Zboží je dovezeno z Norska do tuzemska, protože muselo být v určité době nakoupeno za cenu 100, ale dovozce nebude zboží používat, neboť se nabízí možnost výhodného prodeje zahraniční osobě z Ruska, která následně zboží vyveze do Ruska. Zboží je propuštěno do režimu uskladnění v celním skladu. Následně prodá dovozce zboží za cenu 150. 

  • Dochází sice k dodání zboží v tuzemsku, ale dochází také k vývozu do Ruska, takže prodej za cenu 150 bude osvobozen od daně a osvobození se bude dokládat daňovým dokladem, kterým je podle § 66 odst. 4 ZDPH jiné rozhodnutí o propuštění zboží do režimu vývoz.


Zboží je dovezeno z Norska do tuzemska, je propuštěno do režimu uskladnění v celním skladu, protože muselo být v určité době nakoupeno za cenu 100, ale dovozce nebude zboží používat, neboť se nabízí možnost výhodného prodeje osobě registrované k dani v Německu, které bude zboží dodáno do Německa. 

  • Plátce bude považovat dodání zboží do Německa za cenu 150 za dodání zboží s osvobozením od daně podle § 64 ZDPH. Vedle plnění podle § 64 vznikne německé osobě v Německu daňová povinnost při dovozu zboží.



Vývoz zboží propuštěného do celního skladu

Zboží, které bylo v tuzemsku vyrobeno nebo bylo dovezeno a propuštěno do volného oběhu nebo bylo pořízeno z jiného členského státu, je považováno za zboží Společenství. Toto zboží je možné před vývozem rovněž propustit do celního režimu uskladnění zboží v celních skladech. Protože celní sklady jsou tuzemskem, nedochází při propuštění zboží Společenství do celních skladů k vývozu zboží. Samotné propuštění zboží Společenství plátcem do celního skladu není považováno za plnění, které by bylo předmětem daně. Prodej zboží Společenství v režimu uskladnění v celním skladu je však považován za dodání zboží v tuzemsku a tím za zdanitelné plnění. Vývozem zboží podle celních předpisů i ZDPH je následné propuštění zboží do režimu vývoz.

Příklady


Plátce propustí zboží do režimu uskladnění v celním skladu. Toto propuštění znamená, že zboží je pod celním dohledem v celním režimu.
 

  • V žádném případě se nejedná o vývoz zboží. Plátce prodá zboží nacházející se v celním skladu další osobě a tento prodej je považován za zdanitelné plnění a dodání zboží podléhá dani na výstupu.


Plátce propustí zboží do režimu uskladnění v celním skladu. Toto propuštění znamená, že zboží je pod celním dohledem v celním režimu. 

  • V žádném případě se nejedná o vývoz zboží. Po nějaké době se plátce rozhodne, že si zboží ponechá pro vlastní potřebu a navrhuje zrušení rozhodnutí o propuštění zboží do režimu uskladnění. Zrušení rozhodnutí neznamená pro plátce povinnost přiznat daň.



Služby poskytované v režimu uskladnění v celních skladech

Protože celní sklady, ve kterých je skladováno zboží, jsou tuzemskem, služby poskytované těchto skladech, (zejména vykládka zboží při uskladnění, vystavování celních dokladů, skladová evidence, manipulace se zbožím v průběhu uskladnění apod.), jsou považovány za zdanitelné plnění a podléhají dani. Od služeb poskytovaných v celních skladech je nutné rozlišit služby, které jsou poskytovány jako služby přímo vázané na dovoz nebo vývoz. Tyto služby jsou poskytovány před nebo souběžně s propuštěním do režimu uskladnění.

Při dovozu je za "poslední službu", která je považována za přímo vázanou na dovoz, považována vykládka a uložení zboží do prostor celního skladu nebo vystavení dovozního JSD s návrhem na propuštění do režimu uskladnění.

Při vývozu je možné považovat za službu přímo vázanou na vývoz i nezbytnou dobu pro skladování, pokud je takové skladování nezbytné pro uskutečnění přepravy při vývozu, např. u sběrných zásilek. Za takovou službu je možné považovat také nezbytnou dobu pro skladování z důvodu přípravy zboží na přepravu např. signování, balení apod.

Příklady


Zboží je dovezeno a uskladněno v celním skladu. Zboží je uskladněno 1 měsíc v celním skladu a následně je vyvezeno.
 

  • Za skladování po dobu 1 měsíce bude u ceny za skladné uplatněna daň, protože se nejedná o službu přímo vázanou na dovoz ani vývoz.


Zboží je dovezeno a uskladněno v celním skladu. Zboží je uskladněno 1 měsíc v celním skladu a následně je vyvezeno. Po 1 měsíci bude zboží připraveno na vývoz tak, že musí být přebaleno a opatřeno novou adresou (nasignováno). 

  • Za skladování po dobu 1 měsíce bude u ceny za skladné uplatněna daň, protože se nejedná o službu přímo vázanou na dovoz ani vývoz. Dobu nezbytně nutnou na přebalení a nasignování zboží je možné považovat za službu přímo vázanou na vývoz zboží.



Dovoz zboží do svobodného skladu nebo pásma

Podle celních předpisů je svobodný sklad nebo pásmo celně schváleným určením, které je přiděleno dovezenému zboží, jestliže to navrhuje dovozce a nenavrhuje propuštění do celního režimu. Podle § 3 odst. 1 ZDPH jsou svobodný sklad nebo pásmo považovány za tuzemsko. Znamená to, že dovezené zboží, které je umístěno ve svobodném skladě nebo pásmu, se nachází v tuzemsku. Podle § 23 ZDPH nevzniká při umístění dovezeného zboží do svobodného skladu nebo pásma daňová povinnost. Dovezené zboží, které je umístěno ve svobodném skladu nebo pásmu, tam může být prodáno nebo vyvezeno do zahraničí.

Na rozdíl od prodeje zboží v režimu uskladnění zboží v celních skladech je prodej zboží ve svobodných skladech nebo pásmech osvobozen od daně podle § 68 odst. 15 ZDPH.

Příklady


Zboží je dovezeno z Norska do tuzemska, protože muselo být v určité době nakoupeno za cenu 100, ale dovozce nebude zboží používat, protože se nabízí možnost výhodného prodeje další české osobě, plátci daně. Zboží je umístěno do svobodného skladu. Následně dovozce prodá zboží za cenu 150. Dochází k dodání zboží v tuzemsku a cena 150 je osvobozena od daně s nárokem na odpočet daně.
 

  • Nový vlastník ukončí umístění zboží ve svobodném skladu propuštěním do volného oběhu, ve kterém vzniká daňová povinnost a do základu daně bude započtena cena 150.


Zboží je dovezeno z Norska do tuzemska a je umístěno do svobodného skladu, protože muselo být v určité době nakoupeno za cenu 100, ale dovozce nebude zboží používat, protože se nabízí možnost výhodného prodeje zahraniční osobě z Ruska, která zatím ponechá zboží ve svobodném skladu. Následně prodá dovozce zboží za cenu 150. 

  • Prodejem zboží ve svobodném skladu nedochází ke zdanitelnému plnění, ale k plnění osvobozenému.


Zboží je dovezeno z Norska do tuzemska, protože muselo být v určité době nakoupeno za cenu 100, ale dovozce nebude zboží používat, protože se nabízí možnost výhodného prodeje zahraniční osobě z Ruska, která následně zboží vyveze do Ruska. Zboží je umístěno do svobodného skladu. Následně prodá dovozce zboží za cenu 150. 

  • Dochází sice k dodání zboží v tuzemsku, ale k plnění osvobozenému, a navíc dochází také k vývozu do Ruska, takže prodej za cenu 150 bude osvobozen od daně a osvobození se bude dokládat daňovým dokladem, kterým je podle § 66 odst. 4 ZDPH jiné rozhodnutí o propuštění zboží do režimu vývoz (daňový doklad nemusí mít formu JSD).


Zboží je dovezeno z Norska do tuzemska a je umístěno do svobodného skladu, protože muselo být v určité době nakoupeno za cenu 100, ale dovozce nebude zboží používat, neboť se nabízí možnost výhodného prodeje osobě registrované k dani v Německu, které bude zboží dodáno do Německa. 

  • Plátce bude považovat dodání zboží do Německa za cenu 150 za dodání zboží s osvobozením od daně podle § 68 odst. 15 ZDPH a následně dojde k dodání zboží do jiného členského státu, které je osvobozeno podle § 64 ZDPH. Vedle plnění podle § 64 ZDPH vznikne německé osobě v Německu daňová povinnost při dovozu zboží.



Vývoz zboží do svobodných skladů a pásem

Vývoz zboží je uskutečněn také umístěním zboží Společenství do svobodného skladu nebo pásma. Podle § 66 odst. 4 ZDPH je vývoz uskutečněn umístěním zboží do svobodného skladu nebo pásma a umístění musí být potvrzeno písemným rozhodnutím celního úřadu. Pokud plátce považuje za nutné před vlastním vývozem umístit zboží do svobodného skladu nebo pásma, vystaví celní doklad na umístění zboží s příslušným kódem a potvrzením celního úřadu, který spravuje příslušný svobodný sklad nebo pásmo, a tím je zboží pro účely DPH vyvezeno. Pro umístění zboží do svobodného skladu nebo pásma je možno použít i tiskopisu JSD, který je tak daňovým dokladem, ale daňovým dokladem může být i jiné rozhodnutí celního orgánu o umístění zboží do svobodného skladu nebo pásma.

Příklady


Plátce vystaví tiskopis JSD s kódem pro umístění zboží do svobodného skladu, který je potvrzen Celním úřadem v Plzni. Zboží je umístěno do svobodného skladu v Pardubicích.
 

  • Potvrzením Celního úřadu v Pardubicích je zboží vyvezeno a plátce uvede vývoz do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém bylo zboží umístěno do svobodného skladu.


Plátce vystaví tiskopis JSD s kódem pro umístění zboží do svobodného skladu, který je potvrzen Celním úřadem v Pardubicích, kde se také nachází svobodný sklad, kde je zboží umístěno. 

  • Potvrzením Celního úřadu v Pardubicích je zboží vyvezeno a plátce uvede vývoz do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém bylo zboží umístěno do svobodného skladu.


Zboží, které je umístěno ve svobodném skladu nebo pásmu, může být předmětem prodeje zboží. Takový prodej je považován za dodání zboží v tuzemsku, protože svobodné sklady nebo pásma jsou tuzemskem, ale jedná se o plnění, které je osvobozeno od daně podle § 68 odst. 15 ZDPH. Zboží je při prodeji osvobozeno od daně, jestliže je prodáno dalšímu plátci daně nebo osobě registrované k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osobě.

Příklady


Plátce umístí svoje vlastní zboží do svobodného skladu za cenu 100 a ve svobodném skladě prodá zboží dalšímu plátci za cenu 130.
 

  • Prodej zboží je osvobozen od daně podle § 68 odst. 15 ZDPH. Kupující, pokud bude vyvážet zboží, nebude vývoz uvádět do daňového přiznání.


Plátce umístí svoje vlastní zboží do svobodného skladu za cenu 100 a ve svobodném skladě prodá zboží osobě registrované k dani v Německu za cenu 130. 

  • Prodej zboží je osvobozen od daně podle § 68 odst. 15 ZDPH.


Plátce umístí svoje vlastní zboží do svobodného skladu za cenu 100 a ve svobodném skladě prodá zboží zahraniční osobě z Ruska za cenu 130. 

  • Prodej zboží je osvobozen od daně podle § 68 odst. 15 ZDPH.


Plátce umístí svoje vlastní zboží do svobodného skladu za cenu 100 a následně ze svobodného skladu vyveze zboží do Ruska za cenu 130. 

  • Prodej zboží je osvobozen od daně podle § 68 odst. 15 ZDPH a plátce již vývoz do Ruska neuvede ve svém daňovém přiznání.



Služby poskytované ve svobodných skladech a pásmech

Protože svobodné sklady a pásma, ve kterých je zboží skladováno, jsou tuzemskem, služby poskytované v těchto skladech (zejména vykládka zboží při uskladnění, vystavování celních dokladů, skladová evidence, manipulace se zbožím v průběhu uskladnění apod.), jsou považovány za zdanitelné plnění. Podle § 68 odst. 15 ZDPH jsou však i tyto služby osvobozeny od daně. Pro přiznání osvobození je tedy v podstatě zbytečné odlišovat od služeb poskytovaných ve svobodných skladech služby, které jsou poskytovány jako služby přímo vázané při dovozu nebo vývozu. Toto rozlišení je však nutné pro stanovení základu daně podle § 38 ZDPH, protože služby, které jsou přímo vázány na dovoz, se započítávají do základu daně. Tyto služby jsou poskytovány před nebo souběžně s umístěním zboží do svobodného skladu nebo pásma.

Při dovozu je za službu, která je považována za přímo vázanou na dovoz, považována vykládka a uložení zboží do prostor svobodného skladu nebo vystavení dovozního JSD s návrhem na umístění zboží do svobodného skladu nebo pásma. Další služby, které jsou poskytovány na uskladněném zboží, jako skladné, manipulace se zbožím, vedení skladové evidence apod., jsou služby osvobozené podle § 68 odst. 15 ZDPH a nikoliv podle § 69 ZDPH jako služby přímo vázané na dovoz.

Při vývozu není nutné rozlišovat mezi službou přímo vázanou na vývoz a ostatními službami, jako je skladování apod., protože u těchto služeb nevzniká daňová povinnost a jsou tak osvobozeny jak podle § 68 odst. 15, tak podle § 69 ZDPH.

Příklady


Zboží je dovezeno a umístěno ve svobodném skladu. Zboží je uskladněno 1 měsíc ve svobodném skladu a následně je vyvezeno.
 

  • Za skladování po dobu 1 měsíce nebude u ceny za skladné uplatněna daň, protože se jedná o službu osvobozenou od daně podle § 68 odst. 15 ZDPH.


Zboží je dovezeno a umístěno ve svobodném skladě. Zboží je uskladněno 1 měsíc ve svobodném skladu a následně je vyvezeno. Po jednom měsíci bude zboží připraveno na vývoz, takže musí být přebaleno a znovu nasignováno. 

  • Za skladování po dobu 1 měsíce nebude u ceny za skladné uplatněna daň, protože se jedná o službu osvobozenou od daně podle § 68 odst. 15 ZDPH. Dobu nezbytně nutnou, kdy je zboží přebaleno a nasignováno, je možné považovat za skladování, za službu přímo vázanou na vývoz zboží, ale je to zbytečné, protože i tyto služby mohou být osvobozeny podle § 68 odst. 15 ZDPH.



Základ daně u zboží dovezeného a umístěného ve svobodném skladu nebo pásmu a u zboží vráceného ze vobodného skladu nebo pásma

Zboží, které je dováženo ze zahraničí a je umístěno ve svobodném skladu nebo pásmu, může projít zušlechťovatelskými operacemi nebo může být ve svobodném skladu nebo pásmu prodáno, popř. může dojít ke kombinaci těchto plnění. Z těchto důvodů je základ daně stanoven podle § 38 odst. 3 písm. a) a písm. b) ZDPH.

Podle § 38 odst. 3 písm. a) ZDPH se jedná o stanovení základu daně v případě, že zboží bylo dovezeno plátcem ze zahraničí a bylo umístěno ve svobodném skladu a případně bylo zušlechtěno, čímž došlo k navýšení ceny o zušlechtění.

Příklad


Plátce dovezl zboží ze zahraničí v ceně 100, umístil je do svobodného skladu a provedl zušlechťovatelskou operaci v ceně 20.
 

  • Cena zboží byla sice zušlechtěním zvýšena na 120, ale základem daně bude cena při dovozu zboží ve výši 100.


Podle § 38 odst. 3 písm. b) se stanoví základ daně v případě, že zboží bylo dovezeno plátcem ze zahraničí a bylo umístěno ve svobodném skladu, ve kterém bylo prodáno další osobě a navíc bylo zboží zušlechtěno, přičemž zušlechtění mohl provést jak dovozce, tak nový vlastník. Následně, pokud je zboží propouštěno do volného oběhu, je základem daně cena pořizovací, tedy cena za kterou další osoba nakoupila zboží od dovozce a případně cena za zušlechtění.

Příklad


Plátce dovezl zboží ze zahraničí v ceně 100, umístil je do svobodného skladu a zboží prodal dalšímu plátci za cenu 120. Nový vlastník provedl zušlechťovatelskou operaci v ceně 30.

  • Cena zboží byla zvýšena na 150 a základem daně bude takto stanovená cena při ukončení umístění ve svobodném skladu a propuštění do volného oběhu.


Zboží, které je vlastnictvím českých firem a je z obchodních důvodů před vlastním vývozem umísťováno do svobodných skladů nebo pásem, může být ve výjimečných případech vráceno zpět do tuzemska. S tím počítá i právní úprava stanovená v § 38 odst. 3 písm. c) až písm. e) ZDPH a podle této úpravy je odlišně stanoven základ daně od § 38 odst. 1 ZDPH. Odlišná právní úprava je nutná, protože zboží může být po umístění ve svobodném skladě prodáno, zušlechtěno apod., a tak je základ daně nutné stanovit odlišně.

Příklady


Plátce umístil svoje vlastní zboží v ceně 100 do svobodného skladu. Zboží mělo být dále prodáno do Ruska, ale ruská firma zrušila uzavřenou kupní smlouvu. Plátce se rozhodl ukončit umístění ve svobodném skladu a zboží propustit zpět do tuzemska.
 

  • Základem daně je cena, která byla deklarována při umístění zboží do svobodného skladu, a daň při vrácení zboží bude stanovena z ceny 100.


Plátce umístil svoje vlastní zboží v ceně 100 do svobodného skladu. Zboží mělo být dále prodáno do Ruska, ale ruská firma zrušila uzavřenou kupní smlouvu. O zboží projevil zájem další český plátce a zboží ve svobodném skladě nakoupil za cenu 130. Protože nový vlastník nemá kupujícího v zahraničí, rozhodl se ukončit umístění ve svobodném skladu a zboží propustit zpět do tuzemska. 

  • Základem daně je cena pořizovací a daň při vrácení zboží bude stanovena z ceny 130.


Plátce umístil svoje vlastní zboží v ceně 100 do svobodného skladu. Zboží mělo být ve svobodném skladu zušlechtěno a dále prodáno do Ruska, ale ruská firma zrušila uzavřenou kupní smlouvu. Náklady na zušlechtění činily částku 20. O zboží projevil zájem další český plátce a zboží ve svobodném skladě nakoupil za cenu 150, přičemž cena 150 je cenou zvýšenou o zušlechtění ve výši 20 a o obchodní přirážku ve výši 30. Protože nový vlastník nemá kupujícího v zahraničí, rozhodl se ukončit umístění ve svobodném skladu a zboží propustit zpět do tuzemska. 

  • Základem daně je cena pořizovací a náklady na zušlechtění a daň při vrácení zboží bude stanovena z ceny 150.


Osoba, která není plátcem daně, umístila svoje vlastní zboží v ceně 100 do svobodného skladu. Zboží mělo být ve svobodném skladu zušlechtěno a dále prodáno do Ruska, ale ruská firma zrušila uzavřenou kupní smlouvu. Náklady na zušlechtění činily částku 20. O zboží projevil zájem český plátce a zboží ve svobodném skladě nakoupil za cenu 150, přičemž cena 150 je cenou zvýšenou o zušlechtění ve výši 20 a o obchodní přirážku ve výši 30. Protože nový vlastník nemá kupujícího v zahraničí, rozhodl se ukončit umístění ve svobodném skladu a zboží propustit zpět do tuzemska. 

  • Základem daně je cena ve výši nákladů na zušlechtění a daň při vrácení zboží bude stanovena z ceny 20.


Závěrem je nutné připomenout, že zboží, které je dovezeno a nachází se v režimu uskladnění v celním skladu nebo ve svobodném skladu nebo pásmu, může být z hlediska obchodní operace také v tzv. konsignačním skladu. Tato skutečnost nemá vliv na daňovou povinnost při dovozu zboží, protože daňová povinnost se při dovozu neřídí vlastnickým vztahem ke zboží, ale jejím vznikem upraveným v § 23 ZDPH, tedy zvoleným celním režimem, nebo § 68 odst. 15 ZDPH. Zboží, které by nebylo v celním skladu nebo ve svobodném skladu, ale bylo by v konsignačním skladu, by muselo být před uskladněním v konsignačním skladu propuštěno do režimu volného oběhu.


JUDr. Svatopluk Galočík

Zdroj: Účetní a daně, č. 3/2006, str. 3 až 10

Novinky

ÚZ č. 1178 - Sociální pojištění 2017

ÚZ č. 1178 - Sociální pojištění 2017Publikace obsahuje 37 předpisů, které jsou rozděleny do čtyř kapitol: pojistné na sociální zabezpečení, nemocenské pojištění, důchodové pojištění, organizace a provádění sociálního zabezpečení. Od posledního vydání byly změněny zákony o ...

Cena: 149 KčKOUPIT

ÚZ č. 1179 - Sociální zabezpečení 2017

ÚZ č. 1179 - Sociální zabezpečení 2017Publikace obsahuje 13 předpisů v těchto kapitolách: státní sociální podpora, dávky pro osoby se zdravotním postižením, sociální služby, pomoc v hmotné nouzi, životní a existenční minimum. Od minulého vydání byl změněn především zákon o ...

Cena: 119 KčKOUPIT

ÚZ č. 1180 - Zdravotní pojištění

ÚZ č. 1180 - Zdravotní pojištěníSoubor 20 předpisů z oblasti veřejného zdravotního pojištění a zdravotních pojišťoven. Od posledního vydání došlo ke změnám zákona o veřejném zdravotním pojištění, zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, zákonů o zdravotních ...

Cena: 99 KčKOUPIT

ÚZ č. 1173 - Vzorový účtový rozvrh 2017, Rozvaha a výsledovka 2017

ÚZ č. 1173 - Vzorový účtový rozvrh 2017, Rozvaha a výsledovka 2017Užitečná pomůcka pro sestavení takového účtového rozvrhu, se kterým budou minimalizovány problémy při sestavování účetní závěrky za rok 2017. V publikaci najdete syntetické účty ke směrné účtové osnově pro podnikatele včetně účtů ...

Cena: 49 KčKOUPIT

Provozovatel

Nakladatelství Sagit, a. s.
Horní 457/1, 700 30 Ostrava-Hrabůvka
Společnost je zapsaná v obchodním
rejstříku vedeném KS v Ostravě,
oddíl B, vložka 3086.
IČ: 277 76 981
DIČ: CZ27776981

Telefony


Zásilkový obchod: 558 944 614
Předplatné ÚZ: 558 944 615
Software: 558 944 629
Knihkupci: 558 944 621
Inzerce: 558 944 634

E-maily


Zásilkový obchod: obchod@sagit.cz
Předplatné ÚZ: predplatne@sagit.cz
Software: software@sagit.cz
Knihkupci: knihkupci@sagit.cz
Inzerce: inzerce@sagit.cz

Obchodní podmínky

© 1996–2017 Nakladatelství Sagit, a. s. Všechna práva vyhrazena.