Váš nákupní košík:  prázdný Přihlášení obchod@sagit.cz

Navigace:  Úvod  »  Ostatní  »  Zprávy

Správce konkursní podstaty a úhrada DPH

Nárok správce konkursní podstaty na úhradu částky odpovídající dani z přidané hodnoty z konkursní podstaty nad rámec jeho odměny, se zaměřením na advokáty a notáře

Zdroj: Právní fórum č. 4/2005, str. 147 až 149, autor: JUDr. Daniel ŠEVČÍK, Ph.D., advokát v Brně

 

OBSAH:

Současný stav a obecná východiska 
     Od 1. 5. 2004, kdy nabyla účinnosti převážná většina ustanovení zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen "ZDPH"), jsou správci konkursních podstat - plátci DPH, tíživěji než dříve postaveni před otázku, zda ke své odměně vypočtené dle vyhlášky č. 476/1991 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o konkursu a vyrovnání (dále jen "vyhláška"), mohou vůči konkursním podstatám jimi spravovaným nárokovat dále ještě částku, odpovídající výši DPH, již ze svých odměn odvádějí. Pokud podle předchozí právní úpravy činila sazba daně 5 %, realizovala většina z nich jistý profesní pragmatismus, kdy po léta své odměny krátili o obligátní dvacátek a v zájmu úspory času i energie jej velkoryse odváděli jako úlitbu fisku bez dalšího, dávajíce prostor otázkám zásadnějším a právním problémům pro jejich praxe naléhavějším.
     Nyní, při regulaci podle ZDPH, je však takový přístup zcela neracionální a při 19% sazbě daně by již vykazoval prvky ekonomického masochismu. Nastolený problém přípustnosti čerpání DPH nad rámec odměny správce z konkursní podstaty je proto třeba řešit, nadto s nepřehlédnutelným časovým tlakem, neboť správci konkursních podstat jsou před něj v praxi již postaveni, musejí se s ním vypořádávat, a to bez ohledu na skutečnost, že k němu dosud neexistuje reprezentativní judikatura soudů vyšších stupňů. To je argument sice pravdivý, ovšem nic neřešící, neboť při zachování stávající průchodnosti justice v řízeních o opravných prostředcích ve věcech s konkursní problematikou také nejspíš ještě několik let existovat nebude.
     Považuji za neudržitelné, aby někteří konkursní soudci setrvávali při dotazech a diskusích, na dané téma nutně správci vyvolávanými, na pozici, že pro absenci rozhodnutí či stanovisek soudů instančně vyšších prozatím nelze tuto otázku uspokojivě vyřešit, a že tedy nezbude, než takových aktů vyčkat. Tento postoj svědčí nejen o nedostatečné míře profesní odvahy, ale především vede ke konzervaci myšlenkového vakua, což je u profesionála stav zcela nežádoucí a ve svých důsledcích zničující.
     Lze proto jen přivítat veřejně publikované práce a argumentační počiny na toto téma. Mgr. Mlejnková odpovídá na otázku přípustnosti čerpání částky odpovídající DPH z konkursní podstaty nad rámec odměny správce kladně,1 podrobně v této souvislosti rozebírá ZDPH rovněž z hlediska odměny správce jakožto úplaty za zdanitelné plnění a dochází k závěru, že pokud je činnost správce konkursní podstaty předmětem DPH,2 pak v ní DPH obsažena není a částku odpovídající dani správce nárokuje vůči konkursní podstatě jakožto pohledávku "zapodstatovou". S těmito závěry se ztotožňuji, domnívám se však, že problém je nutné uchopit nejen z pohledu právních předpisů síly zákona (případně v souvislosti s metodickými pokyny Ministerstva financí ČR jako interními akty) a že klíč k vyřešení otázky odměny správce a DPH leží v právních předpisech vyšší právní síly.


Správce konkursní podstaty jakožto poskytovatel zdanitelného plnění 
     Nárok na úhradu částky odpovídající DPH u vykonavatelů jednotlivých právnických povolání, která jsou podnikáním ve smyslu § 2 odst. 2 písm. c) zák. č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, jsou-li plátci daně, příslušné právní předpisy již přiznávají, a to vůči osobám, jimž poskytují své služby a nad rámec odměny za ně (§ 23a zák. č. 85/1996 Sb., o advokacii, § 108 zák. č. 358/1992 Sb., notářského řádu, § 87 odst. 1 zák. č. 120/2001 Sb., exekučního řádu). Advokátům a notářům svědčí tento nárok rovněž vůči státu, pokud jím byli k poskytování právních služeb účastníkům řízení ustanoveni (§ 151 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu, § 140 odst. 2 a 3 zák.č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, § 35 odst. 7 zák. č. 150/2002, Sb., soudního řádu správního). Tím je zajištěna rovnost odměny za poskytování právních služeb u osob, kteří plátci DPH nejsou, a těmi jejich kolegy, kteří jsou povinni daň státu odvést, což činí z takto inkasovaných částek podle a v režimu ZDPH.
     Stejně tak správce konkursní podstaty je do své funkce ustanoven rozhodnutím soudu, tedy státem, a poskytuje služby, jejichž těžiště spočívá v činnosti právní. Rovněž on je podle ustáleného názoru Ministerstva financí (rovněž ve shodě s většinovou praxí) poskytovatelem zdanitelného plnění, a je-li plátcem DPH, pak ze své odměny příslušnou částku daně státu odvádí.3 Na tom nic nemění skutečnost, že výkon činnosti správce konkursní podstaty sám o sobě podnikáním není.4 Tak jako u jiných poskytovatelů právních služeb, existují mezi správci konkursních podstat plátci i neplátci DPH.
    Správce konkursní podstaty, je-li jím advokát či notář, plátce DPH, navyšuje odměnu za poskytnuté služby o příslušnou sazbu DPH v souvislosti a z titulu uskutečnění tohoto zdanitelného plnění, neboť je osobou povinnou k dani ve smyslu § 5 odst. 1 ZDPH. Povaha subjektů, vůči nimž takto postupuje, respektive v jejichž prospěch je zdanitelné plnění uskutečněno, zde nemá relevanci. Podstatný je fakt, že existuje konzument právních služeb takového správce konkursní podstaty a tím je úpadce.5 Nárok na úhradu DPH by proto měl správce konkursní podstaty vůči úpadci uplatnit, neboť ZDPH v tomto smyslu žádnou výjimku nepřipouští a platí obecně i pro osoby, poskytující zdanitelné plnění spočívající v činnosti správce konkursní podstaty.


Pohled ústavní 
     Z hlediska ústavního principu rovnosti, vyjádřeného zejména v čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, považuji za naprosto nepřípustné, aby za tutéž činnost, vykonávanou podle týchž zákonných podmínek, byla určitá skupina osob při výtěžku z této činnosti znevýhodněna oproti jiné skupině totožně kvalifikovaných a odborně zdatných profesionálů, a to pouze na základě skutečnosti, že jsou, jakožto osoby povinné k dani, povinny tuto odměnu v určité části zkrátit a tuto část odvést státu. Vše při vědomí faktu, že existence uvedené povinnosti nezávisí na jejich vůli ani rozhodnutí.
Porušení uvedeného principu nepřipuštěním možnosti inkasa částek odpovídajících DPH z odměny správce z konkursní podstaty lze v konkrétních důsledcích ilustrovat ve třech rovinách:
1. Úpadce, jehož správce konkursní podstaty není plátcem DPH, by byl absencí povinnosti uhradit DPH v souvislosti s úhradou odměny a náhrady hotových výdajů správce zvýhodněn oproti úpadci, jehož správce konkursní podstaty plátcem daně je. Na vůli žádného z úpadců přitom nezáleží, jaká osoba bude do takové funkce ustanovena.
2. Nastala by nerovnost mezi správci konkursní podstaty, kteří jsou plátci DPH, a těmi, jenž plátci daně nejsou, neboť plátce z poskytnuté odměny daň odvádí a neplátce nikoli. Odměna za výkon činnosti správce konkursní podstaty by tak byla u plátců DPH krácena, přestože jde o (především právní) službu totožných kvalit, rozsahu, obsahu, regulace a poskytovanou ze stejného titulu. Takový stav je rovněž nepřípustný, a má-li být ústavně garantovaná rovnost v právech skutečně naplněna bez rozdílu majetku či jiného postavení, pak tedy i bez ohledu na status plátce či neplátce DPH. Toto nerovné postavení by se dále ocitlo i v rozporu s čl. 26 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech i čl. 7 písm. a) sublit. i) Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech (vyhlášených ve Sbírce zákonů pod č. 120/1976 Sb.), které jsou podle čl. 10 Ústavy ČR přímo aplikovatelné jakožto součást našeho právního řádu a mají v případě kolize s ním přednost před zákonem. (Uvažme dále, že správce nemá až na zákonem stanovené výjimky možnost funkci odmítnout.)
3. Docházelo by i k nerovnosti mezi advokáty a notáři, plátci DPH, působícími jakožto správci konkursních podstat, oproti těm jejich kolegům, kteří poskytují své služby ve věcech jiných a u nichž o DPH na odměně kráceni nejsou, přestože výkon funkce správce konkursní podstaty u obou těchto profesí právní řád připouští (viz § 56 odst. 1 zák. o advokacii, § 3 odst. 3 notářského řádu). Při poskytování svých služeb, včetně výkonu činnosti správce konkursní podstaty, musejí přitom advokáti i notáři dodržovat stejné povinnosti, stanovené obecně závaznými i stavovskými předpisy.


Dostupná judikatura 
     Shora prezentované závěry jsou plně konformní i s názory Ústavního soudu ČR, vyjádřenými v jediném dosud publikovaném judikátu, který se této problematiky může týkat.4 Přestože meritem ústavní stížnosti byl problém jiný, obsáhlé odůvodnění nálezu se dotýká i oblasti v tomto článku komentované. Ústavní soud v něm mimo jiné vyvozuje (zde s odkazem na jiné své rozhodnutí): "Je věcí státu, aby v zájmu zabezpečení svých funkcí rozhodl, že určité skupině poskytne méně výhod než jiné. Ani zde však nesmí postupovat libovolně... Pokud zákon určuje prospěch jedné skupiny a zároveň tím stanoví neúměrné povinnosti jiné, může se tak stát pouze s odvoláním na veřejné hodnoty," dále "...z ústavního principu neakcesorické rovnosti, jejímž obsahem je vyloučení libovůle ze strany zákonodárce v rozlišování subjektů a práv, i pro oblast odměňování a náhrady nákladů spjatých s výkonem veřejných funkcí plyne maxima přiměřenosti" a konečně "...vytvořená nerovnost v odměňování a úhradě nákladů spjatých s výkonem veřejné funkce je nerovností jednak extrémní (jelikož pro jednu skupinu správců připouští neuhrazení odměny a náhrady hotových výdajů) a jednak nerovností, jíž schází jakýkoli účel a smysl."
     Mají-li být tyto závěry skutečně naplňovány i v praktické každodenní činnosti správců konkursních podstat, pak nelze všechny shora citované právní předpisy a jejich jednotlivá ustanovení vykládat jinak než ústavně konformně, a tudíž tak, že správce nárok na úhradu částky odpovídající DPH z konkursní podstaty nad rámec jeho odměny má. Platí-li skutečně čl. 1 Ústavy ČR, charakterizující Českou republiku jako právní stát, měly by soudy konečné zprávy či jiná procesní podání správců v tomto směru vůči nim učiněná z tohoto pohledu nazírat a předmětné částky čerpané z konkursních podstat na základě tohoto titulu jakožto zapodstatové pohledávky (v režimu § 31 odst. 2 písm. a) příp. d) zák. č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, dále jen "ZKV") také akceptovat.


Závěry
     Na základě argumentace shora uvedené i skutečností výše rozebíraných lze konstatovat, že:
a) správce konkursní podstaty, je-li plátcem DPH, má vůči úpadci nárok na úhradu částky odpovídající této dani, a to nad rámec odměny za výkon své funkce,
b) tuto částku je správce oprávněn čerpat z konkursní podstaty a povinen odvést státu podle pravidel stanovených ZKV a ZDPH,
c) nemá přitom relevanci, že postup čerpání částek odpovídajících DPH
z konkursní podstaty, není ZKV či vyhláškou dosud explicitně upraven.
     Tato problematika může být a pravděpodobně také dále bude předmětem četných debat a jistě najde své místo v judikatuře. Své závěry zde prezentuji s přesvědčením, že odpovídají principům právního státu a v naději, že mohou být upotřebitelné především pro ty kolegyně a kolegy, kteří se ve své praxi rovněž setkávají s přístupy a názory, evokujícími obavu střetu s větrnými mlýny.


JUDr. Daniel Ševčík Ph.D., advokát v Brně

Zdroj: Právní fórum č. 4/2005, str. 147 až 149

Novinky

ÚZ č. 1203 - Pravidla silničního provozu, Autoškoly

ÚZ č. 1203 - Pravidla silničního provozu, AutoškolyPrvní kapitola publikace obsahuje předpisy upravující pravidla silničního provozu – především zákon o silničním provozu, který je od 1. 7. 2017 významně novelizovaný v oblasti přestupků; dále je zde aktuální znění zákona o bezpečnosti a ...

Cena: 159 KčKOUPIT

Průvodce novým přestupkovým zákonem pro správní praxi

Průvodce novým přestupkovým zákonem pro správní praxi Praktická příručka přehledně vykládá jednotlivé instituty nového zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Nová právní úprava především ruší dualismus přestupků a jiných správních deliktů a zavádí mnoho nových, v oblasti přestupkové ...

Cena: 390 KčKOUPIT

Abeceda účetnictví pro některé vybrané účetní jednotky 2017/2018 – organizační složky státu státní fondy, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, Regionální rady regionů soudržnosti, příspěvkové organizace

Abeceda účetnictví pro některé vybrané účetní jednotky 2017/2018 – organizační složky státu státní fondy, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, Regionální rady regionů soudržnosti, příspěvkové organizace Vydání této publikace ovlivnilo Usnesení vlády č. 921 ze dne 22. 12. 2010, ve kterém vláda schválila mimo jiné i způsob naplnění základních principů vzniku účetnictví státu. Podrobněji k obsahu „Modernizace“ účetnictví některých vybraných ...

Cena: 649 KčKOUPIT

DPH u intrakomunitárních dodávek a dovozu a vývozu zboží, 7. vydání

DPH u intrakomunitárních dodávek a dovozu a vývozu zboží, 7. vydání Jedná se o další doplněné a aktualizované vydání velmi žádané publikace, která zachycuje praktické postupy při uplatňování DPH v oblasti jak pořízení zboží z jiného členského státu a dovozu zboží ze třetích zemí, tak i v oblasti dodání zboží do ...

Cena: 648 KčKOUPIT

Provozovatel

Nakladatelství Sagit, a. s.
Horní 457/1, 700 30 Ostrava-Hrabůvka
Společnost je zapsaná v obchodním
rejstříku vedeném KS v Ostravě,
oddíl B, vložka 3086.
IČ: 277 76 981
DIČ: CZ27776981

Telefony


Zásilkový obchod: 558 944 614
Předplatné ÚZ: 558 944 615
Software: 558 944 629
Knihkupci: 558 944 621
Inzerce: 558 944 634

E-maily


Zásilkový obchod: obchod@sagit.cz
Předplatné ÚZ: predplatne@sagit.cz
Software: software@sagit.cz
Knihkupci: knihkupci@sagit.cz
Inzerce: inzerce@sagit.cz

Obchodní podmínky

© 1996–2017 Nakladatelství Sagit, a. s. Všechna práva vyhrazena.