Váš nákupní košík:  prázdný Přihlášení obchod@sagit.cz

Navigace:  Úvod  »  Ostatní  »  Zprávy

Správce konkursní podstaty a úhrada DPH

Nárok správce konkursní podstaty na úhradu částky odpovídající dani z přidané hodnoty z konkursní podstaty nad rámec jeho odměny, se zaměřením na advokáty a notáře

Zdroj: Právní fórum č. 4/2005, str. 147 až 149, autor: JUDr. Daniel ŠEVČÍK, Ph.D., advokát v Brně

 

OBSAH:

Současný stav a obecná východiska 
     Od 1. 5. 2004, kdy nabyla účinnosti převážná většina ustanovení zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen "ZDPH"), jsou správci konkursních podstat - plátci DPH, tíživěji než dříve postaveni před otázku, zda ke své odměně vypočtené dle vyhlášky č. 476/1991 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o konkursu a vyrovnání (dále jen "vyhláška"), mohou vůči konkursním podstatám jimi spravovaným nárokovat dále ještě částku, odpovídající výši DPH, již ze svých odměn odvádějí. Pokud podle předchozí právní úpravy činila sazba daně 5 %, realizovala většina z nich jistý profesní pragmatismus, kdy po léta své odměny krátili o obligátní dvacátek a v zájmu úspory času i energie jej velkoryse odváděli jako úlitbu fisku bez dalšího, dávajíce prostor otázkám zásadnějším a právním problémům pro jejich praxe naléhavějším.
     Nyní, při regulaci podle ZDPH, je však takový přístup zcela neracionální a při 19% sazbě daně by již vykazoval prvky ekonomického masochismu. Nastolený problém přípustnosti čerpání DPH nad rámec odměny správce z konkursní podstaty je proto třeba řešit, nadto s nepřehlédnutelným časovým tlakem, neboť správci konkursních podstat jsou před něj v praxi již postaveni, musejí se s ním vypořádávat, a to bez ohledu na skutečnost, že k němu dosud neexistuje reprezentativní judikatura soudů vyšších stupňů. To je argument sice pravdivý, ovšem nic neřešící, neboť při zachování stávající průchodnosti justice v řízeních o opravných prostředcích ve věcech s konkursní problematikou také nejspíš ještě několik let existovat nebude.
     Považuji za neudržitelné, aby někteří konkursní soudci setrvávali při dotazech a diskusích, na dané téma nutně správci vyvolávanými, na pozici, že pro absenci rozhodnutí či stanovisek soudů instančně vyšších prozatím nelze tuto otázku uspokojivě vyřešit, a že tedy nezbude, než takových aktů vyčkat. Tento postoj svědčí nejen o nedostatečné míře profesní odvahy, ale především vede ke konzervaci myšlenkového vakua, což je u profesionála stav zcela nežádoucí a ve svých důsledcích zničující.
     Lze proto jen přivítat veřejně publikované práce a argumentační počiny na toto téma. Mgr. Mlejnková odpovídá na otázku přípustnosti čerpání částky odpovídající DPH z konkursní podstaty nad rámec odměny správce kladně,1 podrobně v této souvislosti rozebírá ZDPH rovněž z hlediska odměny správce jakožto úplaty za zdanitelné plnění a dochází k závěru, že pokud je činnost správce konkursní podstaty předmětem DPH,2 pak v ní DPH obsažena není a částku odpovídající dani správce nárokuje vůči konkursní podstatě jakožto pohledávku "zapodstatovou". S těmito závěry se ztotožňuji, domnívám se však, že problém je nutné uchopit nejen z pohledu právních předpisů síly zákona (případně v souvislosti s metodickými pokyny Ministerstva financí ČR jako interními akty) a že klíč k vyřešení otázky odměny správce a DPH leží v právních předpisech vyšší právní síly.


Správce konkursní podstaty jakožto poskytovatel zdanitelného plnění 
     Nárok na úhradu částky odpovídající DPH u vykonavatelů jednotlivých právnických povolání, která jsou podnikáním ve smyslu § 2 odst. 2 písm. c) zák. č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, jsou-li plátci daně, příslušné právní předpisy již přiznávají, a to vůči osobám, jimž poskytují své služby a nad rámec odměny za ně (§ 23a zák. č. 85/1996 Sb., o advokacii, § 108 zák. č. 358/1992 Sb., notářského řádu, § 87 odst. 1 zák. č. 120/2001 Sb., exekučního řádu). Advokátům a notářům svědčí tento nárok rovněž vůči státu, pokud jím byli k poskytování právních služeb účastníkům řízení ustanoveni (§ 151 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu, § 140 odst. 2 a 3 zák.č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, § 35 odst. 7 zák. č. 150/2002, Sb., soudního řádu správního). Tím je zajištěna rovnost odměny za poskytování právních služeb u osob, kteří plátci DPH nejsou, a těmi jejich kolegy, kteří jsou povinni daň státu odvést, což činí z takto inkasovaných částek podle a v režimu ZDPH.
     Stejně tak správce konkursní podstaty je do své funkce ustanoven rozhodnutím soudu, tedy státem, a poskytuje služby, jejichž těžiště spočívá v činnosti právní. Rovněž on je podle ustáleného názoru Ministerstva financí (rovněž ve shodě s většinovou praxí) poskytovatelem zdanitelného plnění, a je-li plátcem DPH, pak ze své odměny příslušnou částku daně státu odvádí.3 Na tom nic nemění skutečnost, že výkon činnosti správce konkursní podstaty sám o sobě podnikáním není.4 Tak jako u jiných poskytovatelů právních služeb, existují mezi správci konkursních podstat plátci i neplátci DPH.
    Správce konkursní podstaty, je-li jím advokát či notář, plátce DPH, navyšuje odměnu za poskytnuté služby o příslušnou sazbu DPH v souvislosti a z titulu uskutečnění tohoto zdanitelného plnění, neboť je osobou povinnou k dani ve smyslu § 5 odst. 1 ZDPH. Povaha subjektů, vůči nimž takto postupuje, respektive v jejichž prospěch je zdanitelné plnění uskutečněno, zde nemá relevanci. Podstatný je fakt, že existuje konzument právních služeb takového správce konkursní podstaty a tím je úpadce.5 Nárok na úhradu DPH by proto měl správce konkursní podstaty vůči úpadci uplatnit, neboť ZDPH v tomto smyslu žádnou výjimku nepřipouští a platí obecně i pro osoby, poskytující zdanitelné plnění spočívající v činnosti správce konkursní podstaty.


Pohled ústavní 
     Z hlediska ústavního principu rovnosti, vyjádřeného zejména v čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, považuji za naprosto nepřípustné, aby za tutéž činnost, vykonávanou podle týchž zákonných podmínek, byla určitá skupina osob při výtěžku z této činnosti znevýhodněna oproti jiné skupině totožně kvalifikovaných a odborně zdatných profesionálů, a to pouze na základě skutečnosti, že jsou, jakožto osoby povinné k dani, povinny tuto odměnu v určité části zkrátit a tuto část odvést státu. Vše při vědomí faktu, že existence uvedené povinnosti nezávisí na jejich vůli ani rozhodnutí.
Porušení uvedeného principu nepřipuštěním možnosti inkasa částek odpovídajících DPH z odměny správce z konkursní podstaty lze v konkrétních důsledcích ilustrovat ve třech rovinách:
1. Úpadce, jehož správce konkursní podstaty není plátcem DPH, by byl absencí povinnosti uhradit DPH v souvislosti s úhradou odměny a náhrady hotových výdajů správce zvýhodněn oproti úpadci, jehož správce konkursní podstaty plátcem daně je. Na vůli žádného z úpadců přitom nezáleží, jaká osoba bude do takové funkce ustanovena.
2. Nastala by nerovnost mezi správci konkursní podstaty, kteří jsou plátci DPH, a těmi, jenž plátci daně nejsou, neboť plátce z poskytnuté odměny daň odvádí a neplátce nikoli. Odměna za výkon činnosti správce konkursní podstaty by tak byla u plátců DPH krácena, přestože jde o (především právní) službu totožných kvalit, rozsahu, obsahu, regulace a poskytovanou ze stejného titulu. Takový stav je rovněž nepřípustný, a má-li být ústavně garantovaná rovnost v právech skutečně naplněna bez rozdílu majetku či jiného postavení, pak tedy i bez ohledu na status plátce či neplátce DPH. Toto nerovné postavení by se dále ocitlo i v rozporu s čl. 26 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech i čl. 7 písm. a) sublit. i) Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech (vyhlášených ve Sbírce zákonů pod č. 120/1976 Sb.), které jsou podle čl. 10 Ústavy ČR přímo aplikovatelné jakožto součást našeho právního řádu a mají v případě kolize s ním přednost před zákonem. (Uvažme dále, že správce nemá až na zákonem stanovené výjimky možnost funkci odmítnout.)
3. Docházelo by i k nerovnosti mezi advokáty a notáři, plátci DPH, působícími jakožto správci konkursních podstat, oproti těm jejich kolegům, kteří poskytují své služby ve věcech jiných a u nichž o DPH na odměně kráceni nejsou, přestože výkon funkce správce konkursní podstaty u obou těchto profesí právní řád připouští (viz § 56 odst. 1 zák. o advokacii, § 3 odst. 3 notářského řádu). Při poskytování svých služeb, včetně výkonu činnosti správce konkursní podstaty, musejí přitom advokáti i notáři dodržovat stejné povinnosti, stanovené obecně závaznými i stavovskými předpisy.


Dostupná judikatura 
     Shora prezentované závěry jsou plně konformní i s názory Ústavního soudu ČR, vyjádřenými v jediném dosud publikovaném judikátu, který se této problematiky může týkat.4 Přestože meritem ústavní stížnosti byl problém jiný, obsáhlé odůvodnění nálezu se dotýká i oblasti v tomto článku komentované. Ústavní soud v něm mimo jiné vyvozuje (zde s odkazem na jiné své rozhodnutí): "Je věcí státu, aby v zájmu zabezpečení svých funkcí rozhodl, že určité skupině poskytne méně výhod než jiné. Ani zde však nesmí postupovat libovolně... Pokud zákon určuje prospěch jedné skupiny a zároveň tím stanoví neúměrné povinnosti jiné, může se tak stát pouze s odvoláním na veřejné hodnoty," dále "...z ústavního principu neakcesorické rovnosti, jejímž obsahem je vyloučení libovůle ze strany zákonodárce v rozlišování subjektů a práv, i pro oblast odměňování a náhrady nákladů spjatých s výkonem veřejných funkcí plyne maxima přiměřenosti" a konečně "...vytvořená nerovnost v odměňování a úhradě nákladů spjatých s výkonem veřejné funkce je nerovností jednak extrémní (jelikož pro jednu skupinu správců připouští neuhrazení odměny a náhrady hotových výdajů) a jednak nerovností, jíž schází jakýkoli účel a smysl."
     Mají-li být tyto závěry skutečně naplňovány i v praktické každodenní činnosti správců konkursních podstat, pak nelze všechny shora citované právní předpisy a jejich jednotlivá ustanovení vykládat jinak než ústavně konformně, a tudíž tak, že správce nárok na úhradu částky odpovídající DPH z konkursní podstaty nad rámec jeho odměny má. Platí-li skutečně čl. 1 Ústavy ČR, charakterizující Českou republiku jako právní stát, měly by soudy konečné zprávy či jiná procesní podání správců v tomto směru vůči nim učiněná z tohoto pohledu nazírat a předmětné částky čerpané z konkursních podstat na základě tohoto titulu jakožto zapodstatové pohledávky (v režimu § 31 odst. 2 písm. a) příp. d) zák. č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, dále jen "ZKV") také akceptovat.


Závěry
     Na základě argumentace shora uvedené i skutečností výše rozebíraných lze konstatovat, že:
a) správce konkursní podstaty, je-li plátcem DPH, má vůči úpadci nárok na úhradu částky odpovídající této dani, a to nad rámec odměny za výkon své funkce,
b) tuto částku je správce oprávněn čerpat z konkursní podstaty a povinen odvést státu podle pravidel stanovených ZKV a ZDPH,
c) nemá přitom relevanci, že postup čerpání částek odpovídajících DPH
z konkursní podstaty, není ZKV či vyhláškou dosud explicitně upraven.
     Tato problematika může být a pravděpodobně také dále bude předmětem četných debat a jistě najde své místo v judikatuře. Své závěry zde prezentuji s přesvědčením, že odpovídají principům právního státu a v naději, že mohou být upotřebitelné především pro ty kolegyně a kolegy, kteří se ve své praxi rovněž setkávají s přístupy a názory, evokujícími obavu střetu s větrnými mlýny.


JUDr. Daniel Ševčík Ph.D., advokát v Brně

Zdroj: Právní fórum č. 4/2005, str. 147 až 149

Novinky

Zákon o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství. Komentář

Zákon o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství. Komentář Zákon o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství je dlouhodobě opomíjeným právním předpisem v oblasti organizace soudů a státních zastupitelství. Tento komentář se snaží tuto mezeru vyplnit a podat praktický ...

Cena: 209 KčKOUPIT

ÚZ č. 1197 - Energetika

ÚZ č. 1197 - EnergetikaPublikace obsahuje tři nosné zákony z oblasti energetiky – energetický zákon, zákon o hospodaření energií a zákon o podporovaných zdrojích energie; k těmto zákonům, z nichž některé byly od minulého vydání změněny, jsou v publikaci zařazeny ...

Cena: 289 KčKOUPIT

Účetnictví školské příspěvkové organizace, 2. vydání

Účetnictví školské příspěvkové organizace, 2. vydáníNabízíme aktualizované vydání publikace „Účetnictví školské příspěvkové organizace“, kterou naše nakladatelství vydalo v březnu 2015. Obsah původní publikace je aktualizován na právní stav března 2017 a je dále doplněn o řešení některých nových ...

Cena: 398 KčKOUPIT

Cizí měny a kurzové rozdíly v podvojném účetnictví – výklad a řešené příklady 2017

Cizí měny a kurzové rozdíly v podvojném účetnictví – výklad a řešené příklady 2017Publikace se věnuje účtování cizích měn v účetnictví podnikatelů a nestátních neziskových organizací a je vlastně jedinou ucelenou knihou, která pro nestátní neziskové organizace tuto problematiku řeší. Velké množství praktických příkladů ...

Cena: 379 KčKOUPIT

Provozovatel

Nakladatelství Sagit, a. s.
Horní 457/1, 700 30 Ostrava-Hrabůvka
Společnost je zapsaná v obchodním
rejstříku vedeném KS v Ostravě,
oddíl B, vložka 3086.
IČ: 277 76 981
DIČ: CZ27776981

Telefony


Zásilkový obchod: 558 944 614
Předplatné ÚZ: 558 944 615
Software: 558 944 629
Knihkupci: 558 944 621
Inzerce: 558 944 634

E-maily


Zásilkový obchod: obchod@sagit.cz
Předplatné ÚZ: predplatne@sagit.cz
Software: software@sagit.cz
Knihkupci: knihkupci@sagit.cz
Inzerce: inzerce@sagit.cz

Obchodní podmínky

© 1996–2017 Nakladatelství Sagit, a. s. Všechna práva vyhrazena.