Váš nákupní košík:  prázdný Přihlášení obchod@sagit.cz

Navigace:  Úvod  »  Zákony  »  Sbírka zákonů

Sbírka zákonů

  • Předpis č. 135/1998 Sb., zdroj: SBÍRKA ZÁKONŮ ročník 1998, částka 47, ze dne 29. 6. 1998

135

VYHLÁŠKA
Ministerstva financí

ze dne 4. června 1998,

kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona

Ministerstvo financí stanoví podle § 1 odst. 4, § 46 odst. 2, § 48 odst. 4, § 50 odst. 4, § 56 odst. 3 a 4, § 65 odst. 4, § 65 odst. 6, § 75 odst. 5, § 76 odst. 2, § 79 odst. 3, § 85, § 95 odst. 4, § 102 odst. 4, § 105 odst. 5, § 124 odst. 4, § 152 odst. 2, § 164 odst. 2, § 180, § 192 odst. 2, § 200 odst. 2, § 234 odst. 5, § 235, § 258 odst. 3, § 316 odst. 3, v dohodě s Ministerstvem zahraničních věcí a Ministerstvem průmyslu a obchodu podle § 56 odst. 4 a v dohodě s Českým statistickým úřadem podle § 319 odst. 2 zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 35/1993 Sb. a zákona č. 113/1997 Sb., (dále jen "zákon"):

DÍL PRVNÍ
§ 1
Průběh celního pohraničního pásma ve vnitrozemí
(K § 1 odst. 4 zákona)

Hranici celního pohraničního pásma ve vnitrozemí tvoří myšlená čára spojující podle terénních bodů nebo vzdušnou čarou obce nebo jiná místa uvedená v Seznamu obcí (míst) tvořících průběh hranice celního pohraničního pásma ve vnitrozemí, který je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce. Obce, jimiž probíhá hranice celního pohraničního pásma ve vnitrozemí, jsou součástí celního pohraničního pásma.

DÍL DRUHÝ
§ 2
Náležitosti žádostí o závaznou informaci
(K § 46 odst. 2 zákona)

(1) Žádost o závaznou informaci o sazebním zařazení zboží musí obsahovat

a)   obchodní jméno nebo jméno a příjmení, sídlo nebo bydliště žadatele a daňové identifikační číslo1) u žadatele, nebo, nemá-li je přiděleno, jeho osmimístné identifikační číslo;2) je-li žadatel fyzickou osobou, která nemá přiděleno daňové identifikační číslo1) ani osmimístné identifikační číslo,2) uvádí se jeho rodné číslo,3)
b)   přesný popis zboží, zejména jeho složení, způsob zpracování, funkce, účel použití a druh balení,
c)   obchodní název zboží.

(2) Pro správné sazební zařazení zboží musí být žádost podle odstavce 1 doložena fotografiemi, vzorky, plány, technickou dokumentací a podobnými podpůrnými doklady.

(3) Vzor závazné informace o sazebním zařazení zboží je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce.

(4) Žádost o závaznou informaci o původu zboží musí obsahovat

a)   obchodní jméno nebo jméno a příjmení, sídlo nebo bydliště žadatele a daňové identifikační číslo1) žadatele, nebo, nemá-li je přiděleno, jeho osmimístné identifikační číslo;2) je-li žadatel fyzickou osobou, která nemá přiděleno daňové identifikační číslo1) ani osmimístné identifikační číslo,2) uvádí se jeho rodné číslo,3)
b)   přesný popis a obchodní název zboží, sazební zařazení zboží, případně cenu zboží ze závodu, je-li rozhodující pro stanovení původu,
c)   zemi (skupinu zemí) určení zboží,
d)   přesný popis a zemi původu použitých materiálů, případně sazební zařazení a hodnotu zboží, jsou-li tyto údaje rozhodující pro stanovení původu,
e)   popis výroby nebo zpracování zboží,
f)   odkazy na související závazné informace o původu zboží a závazné informace o sazebním zařazení zboží.

(5) Pro správné určení původu zboží musí být žádost podle odstavce 4 doložena fotografiemi, vzorky, plány, dokumenty o složení zboží a materiálů a podobnými podpůrnými doklady.

(6) Vzor závazné informace o původu zboží je uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce.

DÍL TŘETÍ
§ 3
Způsob provádění osobní prohlídky
(K § 48 odst. 4 zákona)

(1) Osobní prohlídka se provádí

a)   v místnostech nebo vyhrazených prostorách (oddíl vlaku nebo lodi) zajištěných proti vstupu nepovolaných osob, které jsou osvětleny, mají dostatečnou teplotu, jsou vybaveny na odkládání oděvu a věcí osoby, u které je osobní prohlídka prováděna, a dosažitelným příslušenstvím umožňujícím umytí po provedené osobní prohlídce,
b)   celníkem stejného pohlaví a za přítomnosti nezúčastněné osoby stejného pohlaví jako osoba prohlížená, pokud o přítomnost nezúčastněné osoby kontrolovaná osoba požádala.

(2) Osobní prohlídka se provádí nejdříve prohlídkou pokrývky hlavy, obuvi a částí svrchního ošacení. Má-li celník důvodné podezření, že se ukrývané zboží nachází v konkrétní části oděvu nebo v obuvi, provede nejdříve prohlídku této části oděvu nebo obuvi.

(3) Po prohlídce pokrývky hlavy, obuvi a částí svrchního ošacení pokračuje celník prohlídkou prádla.

(4) Prohlídka tělních dutin a míst těla zakrytých obvazy může být provedena pouze lékařem přivolaným celním úřadem za přítomnosti celníka.

(5) Osobní prohlídku osoby nezletilé, osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům nebo osoby, jejíž způsobilost k právním úkonům byla omezena, lze provést jen za přítomnosti jejího zákonného zástupce nebo osoby, která tuto osobu doprovází.

DÍL ČTVRTÝ
POSTUP PŘI CELNÍM DOHLEDU ZBOŽÍ DOPRAVOVANÉHO DOPRAVCI A POŠTOU A PODROBNOSTI O VYBAVENÍ ZAŘÍZENÍ URČENÝCH K DOPRAVĚ NEBO DOČASNÉMU USKLADNĚNÍ ZBOŽÍ PODLÉHAJÍCÍHO CELNÍMU DOHLEDU,JAKOŽ I O MÍSTNOSTECH A PROSTORÁCH POTŘEBNÝCH K PROVÁDĚNÍ CELNÍHO DOHLEDU
(K § 50 odst. 4 zákona)
§ 4
Dovoz poštovních zásilek

Zásilky, u nichž pošta neučinila sama celní prohlášení, odevzdá proti potvrzení celnímu úřadu a tuto skutečnost oznámí adresátovi. Celní úřad vydá takové zásilky po jejich propuštění adresátovi pouze tehdy, potvrdí-li pošta na poštovním dokladu, že zásilky mohou být adresátovi vydány.

§ 5
Vývoz poštovních zásilek

(1) Poštovní zásilky obsahující zboží, které nemá obchodní charakter, může odesilatel podat k poštovní přepravě do zahraničí, aniž je předložil celnímu úřadu, pokud vyvážené zboží nepodléhá zákazům a omezením stanoveným právními předpisy.

(2) Poštovní zásilky obsahující zboží, které má obchodní charakter, může odesilatel podat k poštovní přepravě do zahraničí pouze poté, co byly celním úřadem propuštěny do navrženého režimu nebo ke zpětnému vývozu.

Vybavení zařízení určených k dočasnému uskladnění zboží podléhajícího celnímu dohledu a místnosti a prostory potřebné k provádění celního dohledu
§ 6

(1) Místnosti a prostory potřebné k provádění celního dohledu budou na takovém místě, aby pracovní postup celního úřadu a orgánů s ním spolupracujících byl účelný.

(2) Místnosti sloužící k provádění celního dohledu uzavírá dopravce a pošta.

(3) Místnosti a prostory dopravce a pošty, v nichž se provádí celní dohled, budou řádně osvětleny a podle potřeby vybaveny zařízením určeným k dopravě nebo k dočasnému uskladnění zboží, např. nástroji, žebříky, pojízdnými schody, váhami, lampami, bezpečnostními lampami.

§ 7

(1) Místnosti, uzavřené nebo neuzavřené prostory schválené příslušným celním úřadem4) pro dočasné uskladňování zboží se viditelně označují jako dočasný sklad.

(2) K zabezpečení řádného uplatňování celních předpisů může celní úřad požadovat, aby

a)   dočasný sklad byl opatřen zámkem se dvěma klíči, přičemž jeden klíč bude mít v držení celní úřad,
b)   osoba provozující dočasný sklad vedla evidenci zboží umožňující sledovat jeho pohyb.

Zvláštní ustanovení týkající se zboží přepravovaného v letecké dopravě
Obecná ustanovení
§ 8

Je-li zboží dopraveno do tuzemska v letecké dopravě a má být na základě jediného přepravního dokumentu přepraveno stejným dopravním prostředkem bez překládky na jiné celní letiště, předkládá se k provedení celního řízení pouze celnímu úřadu na letišti, kde je vykládáno.

§ 9
Celní kontrola a celní řízení turistických a podnikových letadel

Celní kontrola a celní řízení týkající se turistických nebo podnikových letadel se provádí

a)   na prvním celním letišti,5) kde letadlo přilétající ze zahraničí poprvé přistálo a odkud pokračuje na další letiště v tuzemsku,
b)   na posledním celním letišti, kde má letadlo mezipřistání a odkud pokračuje v letu do zahraničí.

§ 10
Celní kontrola a celní řízení zavazadel cestujících přepravovaných v zavazadlovém prostoru letadla

(1) Celní kontrola a celní řízení týkající se zavazadel nacházejících se v zavazadlovém prostoru a patřících osobám přepravujícím se letadlem přilétajícím ze zahraničí, které po mezipřistání v tuzemsku pokračuje v letu na další letiště, se provádí na druhém letišti pouze tehdy, je-li toto letiště celním letištěm. V tomto případě se na zavazadla vztahují právní předpisy upravující dovoz zavazadel osob přilétajících ze zahraničí; to neplatí, prokáže-li příslušná osoba, že zboží obsažené v zavazadle bylo nabyto v tuzemsku.

(2) Celní kontrola a celní řízení týkající se zavazadel nacházejících se v zavazadlovém prostoru a patřících osobám přepravujícím se letadlem, které po mezipřistání na letišti v tuzemsku dále pokračuje v letu do zahraničí, se provádí na tomto letišti pouze tehdy, je-li celním letištěm.

(3) Na celním letišti se provede celní kontrola zavazadel dopravených ze zahraničí v zavazadlovém prostoru letadla

a)   překládaných do zavazadlového prostoru jiného letadla odlétajícího na jiné celní letiště, nebo
b)   překládaných na palubu letadla, která budou přepravena na jiné celní letiště a zde opět přeložena na palubu letadla odlétajícího do zahraničí.

§ 11

Dopravce přijme opatření k zajištění toho, aby

a)   při příletu bylo zabráněno předání zboží dříve, než bude u zavazadel nacházejících se v zavazadlovém prostoru provedeno celní řízení,
b)   při odletu bylo zabráněno předání zboží poté, co bylo u zavazadel nacházejících se v zavazadlovém prostoru provedeno celní řízení.

§ 12
Celní kontrola a celní řízení zavazadel cestujících dopravovaných na palubě letadla

(1) Jsou-li zavazadla, která byla do tuzemska dopravena na palubě letadla, které přiletělo ze zahraničí, přeložena na letišti do jiného letadla zajišťujícího let v tuzemsku a kterým budou přepravena dále, provádí se celní kontrola a celní řízení

a)   na cílovém celním letišti, jedná-li se o zavazadla nacházející se v zavazadlovém prostoru; na prvním celním letišti se celní kontrola a celní řízení provedou pouze tehdy, je-li to z důvodů hodných zřetele nutné,
b)   na prvním celním letišti, jedná-li se o palubní zavazadla; na cílovém celním letišti může být provedena další kontrola.

(2) Jsou-li zavazadla naložena na palubu letadla zajišťujícího let v tuzemsku, kterým budou přepravena na jiné letiště a zde přeložena na palubu letadla odlétajícího do zahraničí, budou celní kontrola a celní řízení provedeny na výchozím letišti, jedná-li se o zavazadla nacházející se v zavazadlovém prostoru a toto letiště je celním letištěm; na posledním letišti bude celní kontrola provedena pouze tehdy, je-li to z důvodů hodných zřetele po celní kontrole palubních zavazadel nutné.

(3) Jsou-li zavazadla, která byla dopravena ze zahraničí na palubě letadla pravidelného nebo charterového letu, přeložena na letišti do turistického nebo podnikového letadla, která odlétají na jiné letiště, budou celní kontrola a celní řízení provedeny na cílovém letišti pravidelného nebo charterového letu.

(4) Jsou-li zavazadla naložena na palubu turistického nebo podnikového letadla zajišťujícího let v tuzemsku, kterým budou přepravena na jiné letiště a zde přeložena na palubu letadla zajišťujícího pravidelný nebo charterový let a odlétajícího do zahraničí, budou celní kontrola a celní řízení provedeny na výchozím letišti pravidelného nebo charterového letu.

DÍL PÁTÝ
§ 13

Jednotná celní sazba u zboží, které nemá obchodní charakter
(K § 56 odst. 3 zákona)

(1) Jednotná celní sazba ve výši 5 % celní hodnoty se použije v případě, kdy celní hodnota nebo úhrnná celní hodnota zboží, které nemá obchodní charakter, je dováženo v cestovním styku cestujícími nebo je dováženo pro fyzické osoby v zásilkách, nepřesahuje částku 8000 Kč.

(2) Jednotné celní sazby podle odstavce 1 se nepoužije, navrhne-li deklarant, aby celní úřad clo vyměřil podle sazeb stanovených v celním sazebníku.

DÍL ŠESTÝ
§ 14
Použití smluvních sazeb při dovozu zboží pocházejícího ze států,s nimiž nebyla uzavřena smlouva
o vzájemném poskytování celních výhod

(K § 56 odst. 4 zákona)

Smluvní celní sazba se použije i na zboží pocházející ze států uvedených v příloze č. 4 k této vyhlášce.

DÍL SEDMÝ
§ 15
Osoby, které jsou považovány za členy stejné rodiny
(K § 65 odst. 4 zákona)

Osoby se považují za členy stejné rodiny pouze tehdy, jsou-li k sobě v poměru

a)   rodiče a děti,
b)   sourozenci,
c)   bratranci a sestřenice,
d)   prarodiče a vnuci,
e)   strýc nebo teta a synovec nebo neteř,
f)   tchán nebo tchýně a zeť nebo snacha,
g)   švagr a švagrová.

DÍL OSMÝ
CELNÍ HODNOTA
§ 16
Postup při určování celní hodnoty
(K § 65 odst. 6 zákona)

Vysvětlivky k jednotlivým metodám určování celní hodnoty, které celní úřady použijí při určování celní hodnoty, jsou uvedeny v příloze č. 5 k této vyhlášce. Při použití jednotlivých metod určování celní hodnoty se postupuje v souladu se všeobecně platnými účetními zásadami pro určování celní hodnoty, které jsou uvedeny v příloze č. 6 k této vyhlášce.

Náklady na dopravu zboží
(K § 75 odst. 5 a § 76 odst. 2 zákona)
§ 17

(1) Neprokáže-li deklarant skutečnou výši nákladů na dopravu dováženého zboží na místo, kde toto zboží vstupuje do tuzemska, určí je celní úřad takto:

a)   je-li zboží dopravováno stejným dopravním prostředkem do místa v tuzemsku, které je za místem vstupu do tuzemska, oceňují se náklady na dopravu v poměru ke vzdálenosti v zahraničí a v tuzemsku,
b)   je-li zboží fakturováno za dodací podmínky "Přeprava placena do závodu" za jednotkovou cenu, která odpovídá ceně na místo vstupu do tuzemska, neodečítají se od této ceny náklady na dopravu v tuzemsku; odečtení je však možné, je-li celnímu úřadu předložen důkaz, že cena na místo vstupu do tuzemska by byla nižší než jednotková cena za dodací podmínky "Přeprava placena do závodu",
c)   je-li doprava provedena bez úplaty nebo zajišťuje-li si ji kupující, zahrnují se do celní hodnoty náklady na dopravu do místa vstupu do tuzemska vypočítané podle sazebníku za dopravu obvykle používaného pro stejný dopravní prostředek.

§ 18

(1) Poštovné zaplacené za dopravu zboží až do místa určení v tuzemsku se připočte k ceně skutečně placené nebo která má být za dovezené zboží zaplacena, s výjimkou dodatečných poplatků vybíraných v tuzemsku.

(2) Poštovné za dopravu zboží v zahraničí se nezapočítává do celní hodnoty zboží, které nemá obchodní charakter.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí pro zboží přepravované poštovními expresními kurýrními službami.

§ 19

Náklady na leteckou dopravu, které se připočtou k ceně skutečně placené nebo ceně, která má být za dovezené zboží zaplacena, se vypočtou podle procent uvedených v příloze č. 7 k této vyhlášce.

Prokazování ceny zboží a deklarace údajů o celní hodnotě
(K § 79 odst. 3 zákona)
§ 20
Prokazování ceny zboží

(1) Cena dováženého zboží se prokazuje zejména fakturou, smlouvou nebo jiným dokladem, který se týká daného převodu.

(2) Celní prohlášení na propuštění zboží, které je prodáváno do tuzemska, do volného oběhu je pro účely určení celní hodnoty zboží podle § 66 a 67 zákona považováno za důkaz prokazující, že zboží bylo prodáno na vývoz do tuzemska. V případě postupných prodejů se tento údaj týká posledního prodeje, který vedl k dovozu zboží do tuzemska, nebo prodeje, ke kterému došlo v tuzemsku před propuštěním zboží do volného oběhu.

(3) Je-li prohlašována cena týkající se jiného než posledního prodeje, na jejímž základě bylo zboží dovezeno, musí být celním orgánům uspokojivě prokázáno, že k takovému prodeji zboží došlo za účelem vývozu do tuzemska.

Deklarace údajů o celní hodnotě
§ 21

(1) Je-li celní hodnota určována podle § 65 až 79 zákona, předkládá deklarant spolu s celním prohlášením vztahujícím se na dovážené zboží také Deklaraci údajů o celní hodnotě (dále jen "deklarace hodnoty"). Deklarace hodnoty se předkládá na tiskopise D. V. 1, jehož vzor je uveden v příloze č. 8 k této vyhlášce; vztahuje-li se celní prohlášení na zboží, které je zařazeno do více podpoložek celního sazebníku, předkládá se s deklarací hodnoty Doplňkový list D. V. 1BIS (dále jen "doplňkový list"), a to na tiskopise, jehož vzor je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce.

(2) Údaje potřebné k určení celní hodnoty a způsob jejich uvádění v deklaraci hodnoty a doplňkovém listu jsou upraveny v příloze č. 10 k této vyhlášce.

(3) Deklarace hodnoty nemusí být předložena, nemůže-li být celní hodnota určena podle § 66 zákona; deklarant pro účely celního hodnocení podle jiného ustanovení zákona předloží celnímu úřadu informace, které mohou být požadovány pro účely celního hodnocení podle jiného ustanovení zákona, a to ve formě a způsobem určeným celním úřadem.

(4) Předložením deklarace hodnoty celnímu úřadu podle odstavce 1 odpovídá deklarant za

a)   přesnost a úplnost údajů uvedených v deklaraci hodnoty,
b)   autentičnost dokladů, které jsou předloženy jako důkaz těchto údajů,
c)   předložení dodatečných informací nebo dokladů, které jsou potřebné pro určení celní hodnoty zboží.

(5) Tiskopisy deklarace hodnoty vydané nebo schválené před účinností této vyhlášky mohou být používány do 30. června 1999.

§ 22

(1) Deklarace hodnoty se nepředkládá

a)   nepřesáhne-li celní hodnota zboží dováženého v jedné zásilce částku 175 000 Kč, za podmínky, že se nejedná o rozdělené zásilky nebo o zásilky postupně dovážené od stejného odesilatele stejnému příjemci,
b)   při dovozu zboží, které nemá obchodní charakter,
c)   při dovozu zboží, které nepodléhá clu a daním vybíraným při dovozu nebo které je plně osvobozeno od cla, nebo
d)   při dovozu zboží, na které se nevyžaduje písemné celní prohlášení.

(2) Z důvodů hodných zřetele mohou celní úřady vyžadovat předložení deklarace hodnoty i v případech uvedených v odstavci 1, je-li to nutné pro správné určení celního dluhu.

§ 23

Deklarant předkládá celnímu úřadu kopii faktury, na jejímž základě je deklarována celní hodnota dováženého zboží. Je-li celní hodnota deklarována písemně, ponechá si celní úřad kopii faktury ve své evidenci.

DÍL DEVÁTÝ
ZVLÁŠTNÍ ÚPRAVA POSTUPU PŘEDLOŽENÍ ZBOŽÍ K CELNÍMU ŘÍZENÍ
(K § 85 a § 105 odst. 5 zákona)

§ 24
Systém červená - zelená

(1) Systém červená - zelená je zvláštním způsobem provádění celního dohledu v cestovním styku, který může být použit u pohraničních celních úřadů na celních letištích nebo u silničních celních přechodů včetně dálničních.

(2) Zelený pruh je určen pro cestující, kteří dovážejí nebo vyvážejí jen zboží, které nepodléhá clu a daním nebo je od nich osvobozeno a nepodléhá zákazům a omezením stanoveným zvláštními předpisy. Ostatním cestujícím je vyhrazen červený pruh. Červený pruh je vyhrazen rovněž pro cestující, kteří musí splnit oznamovací povinnost podle devizových předpisů.6)

(3) Zelený pruh je označen zelenou značkou tvaru pravidelného osmiúhelníku s nápisem: "Nic k proclení".

(4) Červený pruh musí být označen červenou značkou čtvercového tvaru s nápisem: "Zboží k proclení".

§ 25
Volný oběh

Není-li celní prohlášení podáváno písemně nebo ústně, může být celní prohlášení na propuštění zboží do režimu volného oběhu učiněno jiným úkonem podle § 28, jde-li o

a)   zboží, které nemá obchodní charakter, dovážené cestujícím, které nepodléhá zákazům a omezením stanoveným zvláštními předpisy a je při dovozu osvobozeno od dovozního cla,7)
b)   zemědělské výrobky a zboží používané v zemědělství, které nepodléhá zákazům a omezením stanoveným právními předpisy a které je osvobozeno od dovozního cla,8)
c)   dopravní prostředky, které jsou při zpětném dovozu jako zboží původně české osvobozeny od dovozního cla.

§ 26
Vývoz

Není-li celní prohlášení podáváno písemně nebo ústně, může být celní prohlášení na propuštění zboží do režimu vývozu učiněno jiným úkonem podle § 28, jde-li o

a)   zboží, které nemá obchodní charakter, vyvážené cestujícím, které nepodléhá zákazům a omezením stanoveným zvláštními předpisy,
b)   dopravní prostředky registrované v tuzemsku, které budou dovezeny zpět,
c)   materiál určený k upevnění a ochraně zboží při dopravě.

§ 27
Režim dočasného použití

(1) Není-li celní prohlášení podáváno písemně nebo ústně, může být celní prohlášení na propuštění zboží do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla učiněno jiným úkonem ve smyslu § 28, jedná-li se o

a)   osobní svršky cestujících a zboží dovážené ke sportovním účelům,9)
b)   dopravní prostředky,10)
c)   kontejnery, palety a obaly.11)

(2) Učinil-li deklarant při dovozu zboží uvedeného v odstavci 1 celní prohlášení jiným úkonem, činí se celní prohlášení při jeho zpětném vývozu rovněž jiným úkonem podle § 28.

§ 28

Jiný úkon podle § 25 až 27 lze pohraničnímu celnímu úřadu učinit při přepravě zboží

a)   průjezdem zeleného pruhu "Nic k proclení", jsou-li u příslušného celního úřadu oddělené vstupy zřízeny,
b)   průjezdem celního prostoru pohraničního celního úřadu, kde není zřízen systém "Červená - zelená", samočinným učiněním celního prohlášení.

§ 29

(1) Jestliže bylo celní prohlášení učiněno jiným úkonem podle § 28 a zboží splňovalo podmínky uvedené v § 25 až 27, považuje se zboží za předložené pohraničnímu celnímu úřadu v okamžiku, kdy byl tento jiný úkon učiněn.

(2) Zjistí-li celní úřad při kontrole provedené po úkonu učiněném podle § 28, že dovážené nebo vyvážené zboží nesplňovalo podmínky uvedené v § 25 až 27, považuje se zboží za nezákonně dovezené nebo vyvezené.

DÍL DESÁTÝ
§ 30
Sazebník skladného
(K § 95 odst. 4 zákona)

Za dočasné uskladnění zboží ve skladech celního úřadu se platí skladné ve výši:

a)   5 % z hodnoty uskladněného zboží, nejméně však 100 Kč, nepřesahuje-li doba uskladnění 5 dnů včetně dne uskladnění,
b)   10 % z hodnoty uskladněného zboží, nejméně však 200 Kč, nepřesahuje-li doba uskladnění 30 dnů včetně dne uskladnění,
c)   100 Kč za každou skladovou položku, jde-li o listiny, doklady, dokumentaci a jiné písemnosti, nepřesahuje-li doba uskladnění 30 dnů včetně dne uskladnění,
d)   dvojnásobku skladného uvedeného v písmenech b) a c), přesahuje-li doba uskladnění 30 dnů včetně dne uskladnění.

DÍL JEDENÁCTÝ
§ 31
Celní řízení mimo celní prostor
(K § 102 odst. 4 zákona)

(1) Celní řízení mimo celní prostor se provede za podmínky, že deklarant požádá o provedení celního řízení mimo celní prostor včas, oznámí celnímu úřadu přibližné množství zboží a jeho druh podle pojmenování obvyklého v obchodě a navrhne dobu, kdy má být celní řízení provedeno, a bez zbytečného odkladu oznámí celnímu úřadu dodatečné změny v těchto údajích.

(2) Celní řízení mimo celní prostor se provede, je-li to odůvodněno hospodárností, zejména usnadní-li se tím doprava zboží, nebo je-li to jinak naléhavé, a nenaruší-li se tím pravidelná činnost celního úřadu.

(3) Celní řízení mimo celní prostor se neprovede, určí-li celní úřad, že celní dohled provede jen kontrolou dokladů a písemností.

(4) Celní řízení mimo celní prostor se provede za předpokladu, že v době navržené deklarantem budou potřebné doklady, zboží a případně dopravní prostředek, v němž se zboží dopravuje, připraveny tak, aby bylo možno celní řízení bezodkladně zahájit a bez průtahů ukončit.

(5) Provede-li se celní řízení mimo celní prostor, hradí deklarant náklady tohoto řízení takto:

a)   za každou započatou hodinu celního řízení a cesty nutné k dostavení se na místo celního řízení a zpět v pracovní době celního úřadu 200 Kč,
b)   za každou započatou hodinu celního řízení a cesty nutné k dostavení se na místo celního řízení a zpět v pracovních dnech mimo pracovní dobu celního úřadu 300 Kč,
c)   za každou započatou hodinu celního řízení a cesty nutné k dostavení se na místo celního řízení a zpět ve dnech pracovního volna nebo pracovního klidu 400 Kč.

(6) Kromě nákladů za provedení celního řízení mimo celní prostor uvedených v odstavci 5 hradí deklarant

a)   náklady prokázaných jízdních výdajů,12) nebo
b)   náhradu za používání silničních motorových vozidel při pracovních cestách.13)

(7) Je-li celní řízení mimo celní prostor prováděno v jednom místě u více deklarantů, hradí náklady na cestu nutné k dostavení se na místo celního řízení podle odstavce 5 a náklady podle odstavce 6 s tím spojené deklarant, u kterého bylo provedeno první celní řízení mimo celní prostor, náklady na cestu zpět podle odstavce 5 a náklady podle odstavce 6 s tím spojené hradí deklarant, u kterého bylo provedeno poslední celní řízení mimo celní prostor.

DÍL DVANÁCTÝ
FORMA, OBSAH A NÁLEŽITOSTI CELNÍHO PROHLÁŠENÍ,ÚKON POVAŽOVANÝ ZA VYJÁDŘENÍ VŮLE
K PROPUŠTĚNÍ ZBOŽÍ A CELNÍ STATISTIKA

(K § 105 odst. 5 a § 319 odst. 2 zákona)

Oddíl první
Písemné celní prohlášení
§ 32

(1) Není-li touto vyhláškou nebo zvláštním předpisem dále stanoveno jinak, podává se písemné celní prohlášení, jímž deklarant navrhuje propuštění zboží do celního režimu, na tiskopise Jednotná celní deklarace (dále jen "Deklarace"), jehož vzor je uveden v přílohách č. 11 a 13 k této vyhlášce, a v případě, že je více položek zboží, předkládá se rovněž na tiskopise Jednotná celní deklarace doplňková (dále jen "Doplňková deklarace"), jehož vzor je uveden v přílohách č. 12 a 14 k této vyhlášce. V režimu tranzitu, je-li více položek zboží, lze místo Doplňkové deklarace použít ložný list na tiskopise, jehož vzor je uveden v příloze č. 15 k této vyhlášce, (dále jen "Ložný list").

(2) V režimu tranzitu, kdy celním úřadem odeslání i celním úřadem určení jsou české celní úřady a není překročena státní hranice, (dále jen "národní tranzit"), do něhož je propouštěno zboží ozbrojených sil cizích států vyslaných na území České republiky jako přijímacího státu na základě mezinárodní smlouvy14) (dále jen "zboží zahraničních ozbrojených sil"), a které je určeno výhradně pro jejich potřebu, mohou být Doplňková deklarace nebo Ložný list nahrazeny seznamem zboží, který tyto ozbrojené síly obvykle v Evropských společenstvích používají pro celní řízení na propuštění zboží do režimu tranzitu, (dále jen "Seznam zboží") obsahujícím údaje nutné k identifikaci zboží, zejména značky, čísla, počet a druh nákladových kusů, označení zboží a jeho hrubá nebo vlastní hmotnost.

(3) Způsob uvádění údajů v Deklaraci, Doplňkové deklaraci a Ložném listu, jakož i další náležitosti související s podáváním celního prohlášení na těchto tiskopisech, je uveden v části I přílohy č. 16 k této vyhlášce, není-li v odstavci 4 nebo 5 stanoveno jinak.

(4) Deklarant, který je fyzickou osobou, uvádí v Deklaraci a Doplňkové deklaraci, jimiž navrhuje propuštění zboží, které nemá obchodní charakter, do celního režimu, jiného než národního tranzitu anebo režimu tranzitu ve smyslu Úmluvy o společném tranzitním režimu mezi zeměmi Evropského sdružení volného obchodu (ESVO) a Evropským hospodářským společenstvím15) (dále jen "společný tranzit"), údaje v rozsahu uvedeném v části II přílohy č. 16 k této vyhlášce.

(5) V písemném celním prohlášení podávaném na tiskopisu Deklarace a Doplňkové deklarace nebo Ložného listu, případně nahrazeného Seznamem zboží, jímž se navrhuje propuštění zboží zahraničních ozbrojených sil, které je určené pro jejich potřebu, do národního tranzitu, může deklarant vyplnit údaje v rozsahu uvedeném v části III přílohy č. 16 k této vyhlášce. Celní úřad přijme takto vyplněné celní prohlášení za předpokladu, že spolu s Deklarací bude předloženo prohlášení, že zásilka, na niž se celní prohlášení vztahuje, je přepravována pro ozbrojené síly vysílajícího státu, obsahuje pouze zboží pro jejich potřebu a toto prohlášení je opatřeno datem vystavení a ověřeno podpisem vystavujícího důstojníka s uvedením jeho jména a příjmení, hodnosti a jednotky (dále jen "Prohlášení").

(6) V příloze č. 17 k této vyhlášce je uveden seznam doplňkových kódů a seznam zboží, jehož sazební zařazení se uvádí v písemném celním prohlášení desetimístným číselným kódem. Číslice na devátém a desátém místě označují doplňkový kód.

§ 33

(1) Pro účely společného tranzitu se rozumí

a)   smluvní stranou Evropská společenství, Maďarská republika, Republika Island, Norské království, Polská republika, Slovenská republika, Švýcarská konfederace a Česká republika,
b)   členským státem Belgické království, Dánské království, Spolková republika Německo, Řecká republika, Španělské království, Francouzská republika, Irsko, Italská republika, Velkoknížectví Lucembursko, Nizozemské království, Rakouská republika, Portugalská republika, Finská republika, Švédské království, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Maďarská republika, Republika Island, Norské království, Polská republika, Slovenská republika, Švýcarská konfederace a Česká republika,
c)   třetím státem stát, který není členským státem.

(2) Pro účely společného tranzitu se celním statutem zboží Evropských společenství (dále jen "celní statut Společenství") rozumí postavení zboží vyjadřující, že se jedná o zahraniční zboží, které

a)   bylo zcela získáno nebo vyrobeno na celním území Evropských společenství, aniž k němu bylo přidáno zboží dovezené ze států nebo územních celků, které nejsou součástí celního území Evropských společenství,
b)   bylo dovezeno na celní území Evropských společenství ze států nebo územních celků, které nejsou součástí celního území Evropských společenství, a bylo zde propuštěno do volného oběhu,
c)   bylo získáno nebo vyrobeno na celním území Evropských společenství buď zcela ze zboží uvedeného pod písmenem a), nebo ze zboží uvedeného pod písmeny a) a b).

§ 34

V písemném celním prohlášení na propuštění zboží do společného tranzitu se celní statut deklarovaného zboží označuje kódem

a)   T1, jedná-li se o české zboží nebo o zboží zahraniční jiné než uvedené pod písmenem b),
b)   T2, jedná-li se o zboží, které má celní statut Společenství, bylo dopraveno do tuzemska ve společném tranzitu spolu s rozhodnutím o propuštění zboží do režimu tranzitu vydaném na tiskopisu písemného celního prohlášení (dále jen "tranzitní doklad"), v němž je deklarované zboží označeno kódem T2, a jsou-li splněny podmínky uvedené v § 35.

§ 35

(1) Bez dotčení ustanovení § 34 písm. b) může být celní statut zpět vyváženého zahraničního zboží označen v písemném celním prohlášení na propuštění zboží do společného tranzitu kódem T2, podléhalo-li zboží po jeho dopravení do tuzemska nepřetržitě celnímu dohledu, jehož cílem bylo zejména zajistit totožnost a nezměněný stav zboží, a nebylo-li v tuzemsku propuštěno do jiného celního režimu než

a)   národního tranzitu,
b)   uskladňování v celním skladu, pokud
1.   doba uskladnění nepřesáhla 6 měsíců u zboží kapitoly 1 až 24 celního sazebníku nebo 5 let u ostatního zboží,
2.   zboží bylo uskladněno odděleně od ostatního zboží a bylo podrobeno pouze takové manipulaci, která je nutná k zajištění jeho uchování nebo která spočívá v dělení zásilky, aniž by byl nahrazen nebo změněn její obsah,
3.   manipulace se zbožím byla prováděna pouze s povolením celního úřadu, ve stanoveném rozsahu, a pod celním dohledem,
c)   dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla za účelem vystavení nebo předvedení zboží na výstavě nebo podobné akci; zboží může být podrobeno pouze takové manipulaci, která je nutná k zajištění jeho uchování nebo která spočívá v dělení zásilky, aniž by byl nahrazen nebo změněn její obsah.

(2) V písemném celním prohlášení na propuštění zpět vyváženého zahraničního zboží, jehož celní statut je označen kódem T2, do společného tranzitu je nutno uvést veškeré odkazy, zvláštní záznamy a poznámky z tranzitního dokladu, na jehož základě bylo předmětné zboží dopraveno do tuzemska, nebo připojit jeho ověřený opis nebo fotokopii.

§ 36

(1) Není-li zpětný vývoz zahraničního zboží, které má celní statut Společenství, uskutečněn ve společném tranzitu nebo byl ve společném tranzitu uskutečněn, ale v písemném celním prohlášení na propuštění zboží do společného tranzitu nebyl uveden kód, i když uveden býti mohl, lze osvědčit celní statut Společenství dokladem T2L vystaveným v tuzemsku, pokud

a)   předmětné zboží
1.   bylo do tuzemska dopraveno ve společném tranzitu a v tranzitním dokladu bylo deklarované zboží označeno kódem T2, nebo
2.   nebylo do tuzemska dopraveno ve společném tranzitu a celní statut Společenství byl prokázán dokladem T2L, fakturou nebo přepravním dokladem, které byly opatřeny kódem T2L ověřeným celním úřadem členského státu, z něhož bylo zboží odesláno,
b)   jsou splněny podmínky uvedené v § 35,
c)   zboží není určeno pro vývoz do třetího státu,
d)   je splněna podmínka přímé přepravy zboží, kterou se rozumí přeprava, během níž zboží neopustí celní území smluvních stran, s výjimkou případů, kdy přeprava mimo území smluvních stran je uskutečněna s jediným přepravním dokladem vyhotoveným v některé ze smluvních stran,
e)   zboží je vyváženo zpět v obalech, které mají celní statut Společenství,
f)   zboží není vyváženo zpět na podkladě karnetu TIR s výjimkou případů, kdy
1.   zboží, které má být vyloženo na celním území členského státu, je dopravováno společně se zbožím, které má být vyloženo na celním území třetího státu, nebo
2.   zboží je dopravováno mezi smluvními stranami přes celní území třetího státu.

(2) Je-li zboží vyváženo zpět na podkladě karnetu TIR nebo karnetu ATA a jsou splněny podmínky pro osvědčení dokladem T2L, že deklarované zboží má celní statut Společenství, může deklarant uvést do příslušných oddílů použitého karnetu, určených pro označení zboží, kód T2L, který potvrdí svým podpisem. Tento zápis učiní deklarant ještě před předložením karnetu celnímu úřadu odeslání, kde bude každý zapsaný kód T2L ověřen otiskem služebního razítka a podpisem pověřeného zaměstnance celního úřadu. V případech, kdy je na podkladu jednoho karnetu TIR nebo jednoho karnetu ATA spolu s jiným zbožím přepravováno také zboží, které má celní statut Společenství, musí být v karnetu oba druhy zboží uvedeny odděleně a kód T2L umístěn tak, aby se jednoznačně vztahoval pouze na zboží, které má celní statut Společenství.

§ 37

(1) Doklad T2L se vyhotovuje na tiskopise, kterým je list číslo 4 nebo 4/5 Deklarace, který může být v případě více položek zboží doplněn listy číslo 4 nebo 4/5 Doplňkové deklarace nebo Ložným listem.

(2) Doklad T2L se vyplňuje v jazyce českém nebo slovenském a údaje v něm obsažené lze opravit způsobem uvedeným v § 40 odst. 5. Nevyplňují se odstavce 2, 6 až 13, 15, 15a, 15b, 16, 17a, 17b, 17 až 30, 34a, 34b, 36, 37, 39, 41 až 43 a 45 až 53 Deklarace, popřípadě Doplňkové deklarace, které deklarant proškrtne tak, aby případné další zápisy byly znemožněny.

(3) Doklad T2L nemusí doprovázet zásilku zpět vyváženého zboží a může být vystaven dodatečně. Doklad T2L spolu s předchozím celním dokladem označeným kódem T2 nebo T2L předkládá deklarant v jednom vyhotovení k ověření celnímu úřadu, v jehož územním obvodu byl nebo je zpětný vývoz uskutečněn.

(4) Údaje do dokladu T2L uvádí osoba osvědčující stanoveným způsobem statut zboží Společenství podáním dokladu T2L, a to způsobem a v rozsahu uvedeném v části IV přílohy č. 16 k této vyhlášce.

§ 38

(1) Celní statut Společenství, který lze podle § 36 a 37 osvědčit dokladem T2L, lze osvědčit také fakturou nebo přepravním dokladem, vztahují-li se tyto doklady pouze na zboží, které má celní statut Společenství, a jsou-li splněny podmínky uvedené v odstavcích 2 až 4.

(2) Na faktuře nebo přepravním dokladu, které mají nahradit doklad T2L, musí být kromě ostatních předepsaných náležitostí uveden počet, druh, značky a čísla nákladových kusů, označení zboží, hrubá hmotnost v kilogramech, popřípadě čísla kontejnerů a dále obchodní jméno a sídlo nebo jméno, příjmení a adresa trvalého bydliště deklaranta nebo odesilatele, není-li deklarant odesilatelem, který na tento doklad zřetelně a viditelně uvede zkratku "T2L", k níž připojí svůj vlastnoruční podpis.

(3) Faktura nebo přepravní doklad vyplněné způsobem uvedeným v odstavci 2 se předkládají k ověření celnímu úřadu, v jehož územním obvodu byl nebo je zpětný vývoz realizován.

(4) Na fakturu nebo přepravní doklad, kterými má být osvědčen celní statut Společenství, není nutno uvádět odkazy, zvláštní záznamy a poznámky z předchozího tranzitního dokladu T2 nebo celního dokladu T2L, kterým může být i faktura nebo přepravní doklad nahrazující doklad T2L, pokud je přiložen jejich ověřený opis nebo fotokopie.

§ 39

(1) Deklarace a Doplňková deklarace se v úplné sadě skládá

a)   z osmi listů označených čísly 1 až 8, nebo
b)   ze čtyř listů označených čísly 1/6, 2/7, 3/8 a 4/5, které se používají zejména k vyhotovení Deklarace a Doplňkové deklarace výpočetní technikou.

(2) Deklarace s případně přiloženými Doplňkovými deklaracemi se používají v sadách skládajících se z listů označených čísly

a)   1, 2 a 3 k podávání celních prohlášení na propuštění zboží do režimu vývozu a režimu pasivního zušlechťovacího styku nebo na ukončení režimu aktivního zušlechťovacího styku a režimu dočasného použití, je-li v souvislosti s ukončením těchto režimů zboží vyváženo zpět do zahraničí,
b)   1, 4, 5 a 7 k podávání celních prohlášení na propuštění zboží do režimu tranzitu,
c)   6, 7 a 8 k podávání celních prohlášení na propuštění zboží do režimu volného oběhu, režimu uskladňování v celním skladu, režimu aktivního zušlechťovacího styku, režimu přepracování pod celním dohledem a do režimu dočasného použití nebo na ukončení režimu aktivního zušlechťovacího styku a režimu dočasného použití, není-li v souvislosti s ukončením těchto režimů zboží vyváženo zpět do zahraničí,
d)   1, 2, 3, 4, 5 a 7 k podávání celních prohlášení na propuštění zboží do režimu vývozu nebo režimu pasivního zušlechťovacího styku a současně do režimu tranzitu,
e)   1, 2, 3, 4, 5 a 7 k podávání celních prohlášení na ukončení režimu dočasného použití a současně na propuštění zboží do režimu tranzitu.

(3) Je-li k podání celního prohlášení použita Deklarace, případně Doplňková deklarace v sadě skládající se z listů označených čísly 1/6, 2/7, 3/8 a případně 4/5, deklarant proškrtne nehodící se číselné označení na levém okraji listů Deklarace a v horní střední části Doplňkové deklarace tak, aby číslování listů v sadě odpovídalo ustanovením uvedeným pod písmeny a) až e).

(4) Deklarace a Deklarace doplňková se zhotovuje zeleným tiskem na bílý samopropisovací papír o hmotnosti nejméně 40 g/m2. Rozměr tiskopisu je 210 x 297 mm, přičemž v odůvodněných případech může ministerstvo povolit odchylku v rozsahu - 5 až + 8 mm. Jednotlivé listy jsou opatřeny samopropisovací vrstvou tak, aby se údaje uváděné na první list složky přímo propisovaly na ostatní listy, na kterých mají být uvedeny, a aby údaje uvedené na jedné straně listu neztěžovaly nebo neznemožňovaly čitelnost údajů uvedených na jeho druhé straně. Tiskopis se nesmí při běžném používání trhat a mačkat. Pravidla pro vyhotovení tiskopisu Deklarace a Doplňkové deklarace jsou uvedena v příloze č. 18 k této vyhlášce. Tiskopis Deklarace a Doplňkové deklarace může být nahrazen počítačovou sestavou, která splňuje všechny předepsané náležitosti, zejména musí odpovídat předepsanému vzoru tiskopisu, formátu, požadavku na vlastnosti použitého papíru, a obsahovat všechny předepsané údaje.

(5) Jednotlivé listy Deklarace a Doplňkové deklarace jsou číselně a barevně odlišeny. List s číslem 1 nebo 6 s červeným označením je určen pro celní úřad, který rozhoduje o propuštění zboží do navrženého režimu. List s číslem 2 nebo 7 se zeleným označením je využíván pro statistické účely a list s číslem 3 nebo 8 se žlutým označením je předáván deklarantovi nebo jeho zástupci jako rozhodnutí o propuštění zboží a vyměření cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu. Listy s čísly 4 a 5 s modrým označením a list s číslem 7 se zeleným označením doprovázejí zásilku zboží propuštěnou do režimu tranzitu od celního úřadu odeslání k celnímu úřadu určení. Je-li zboží propuštěno do režimu vývozu nebo režimu pasivního zušlechťovacího styku, doprovází list s číslem 2 zásilku zboží k pohraničnímu celnímu úřadu, a je-li zboží propuštěno do režimu vývozu s umístěním do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu, také k celnímu úřadu, v jehož územním obvodu je zboží do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu umístěno. List s číslem 3 je celním úřadem, který zboží do režimu vývozu nebo pasivního zušlechťovacího styku propustil, předáván deklarantovi nebo jeho zástupci po potvrzení výstupu zboží do zahraničí nebo umístění zboží do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu.

(6) Pro účely celního řízení se vyplňuje Deklarace podle přílohy č. 16 k této vyhlášce, přičemž dovozem se rozumí propuštění do režimu volného oběhu, aktivního zušlechťovacího styku, uskladňování v celním skladu, přepracování pod celním dohledem, dočasného použití a ukončení režimu aktivního zušlechťovacího styku a režimu dočasného použití, není-li v souvislosti s ukončením těchto režimů zboží vyváženo zpět do zahraničí. Vývozem se rozumí propouštění zboží do režimu vývozu a režimu pasivního zušlechťovacího styku nebo ukončení režimu aktivního zušlechťovacího styku a režimu dočasného použití, je-li v souvislosti s ukončením těchto režimů zboží vyváženo zpět do zahraničí. Tranzitem se rozumí propuštění do národního tranzitu nebo společného tranzitu.

(7) Deklarace, kterou se navrhuje pouze ukončení režimu, se podává, je-li ukončován režim aktivního zušlechťovacího styku nebo režim dočasného použití a předmětnému zboží je přidělováno jiné celně schválené určení s výjimkou režimu volného oběhu.

(8) Zpětný vývoz zahraničního zboží, které bylo rozhodnutím v celním řízení na základě písemného celního prohlášení propuštěno do režimu aktivního zušlechťovacího styku, dočasného použití, uskladňování v celním skladu nebo přepracování pod celním dohledem, se uskutečňuje v režimu tranzitu.

(9) Požaduje-li deklarant pro svoji potřebu další list Deklarace, příp. Doplňkové deklarace, může přiložit k předepsaným listům shodně vyplněný další list, a to při vývozu list číslo 3, při dovozu list číslo 8 a při tranzitu list číslo 1 anebo 4. Přiložený list pověřený zaměstnanec celního úřadu doplní a potvrdí stejným způsobem jako předepsaný list stejně číselně označený; při vývozu a dovozu s tímto listem zaměstnanec celního úřadu nakládá stejně jako s listem předávaným deklarantovi. Při tranzitu přiložený list předá pověřený zaměstnanec celního úřadu deklarantovi po propuštění zboží do režimu tranzitu. Jako další list určený pro potřebu deklaranta může být použit pouze list tiskopisu Deklarace nebo Doplňkové deklarace, případně jeho čitelná fotokopie, se zřetelně uvedenou poznámkou v odstavci B "Určeno pro deklaranta", která nesmí být vyhotovena v červené barvě.

(10) Jedna Deklarace je určena pouze k vykázání jedné položky zboží. Je-li zásilka, na kterou se celní prohlášení vztahuje, složena z více položek zboží, přikládá se k tiskopisu Deklarace jeden nebo více tiskopisů Doplňkových deklarací. Na jednu Deklaraci s přiloženými Doplňkovými deklaracemi lze deklarovat pouze položky zboží, u nichž je údaj uváděný do levé části odstavce 37 Deklarace a Doplňkových deklarací shodný. Je-li na poslední přiložené Doplňkové deklaraci deklarována pouze jedna nebo dvě položky zboží, nevyužité místo pro uvedení případných dalších položek se proškrtává. Využití i oběh Doplňkových deklarací je totožný s využitím a oběhem Deklarace, se kterou jsou předkládány a jejíž přílohu tvoří.

(11) V tranzitu může být Doplňková deklarace nahrazena Ložným listem a v národním tranzitu i Seznamem zboží, který se vyhotovuje při dopravě zboží pro potřebu zahraničních ozbrojených sil ve stejném počtu výtisků jako Ložný list a manipuluje se s ním shodným způsobem. K jedné Deklaraci nelze současně přikládat Ložný list nebo Seznam zboží, vztahující se na část zboží, a Doplňkovou deklaraci vztahující se na další část zboží.

(12) Tiskopis Ložného listu může být vyhotoven tiskárnou počítače nebo jiným strojovým způsobem tak, aby byly zachovány obsahové náležitosti a jejich předepsané prostorové umístění. Orámovaný prostor vpravo nahoře musí mít rozměr 70 x 55 mm s rozdělením na horní část o velikosti 70 x 15 mm a dolní část o velikosti 70 x 40 mm. Celkový rozměr tiskopisu je 210 x 297 mm, přičemž je nutno používat papír s hmotností nejméně 40 g/m2, který bude tak pevný, že se při normálním používání ani netrhá, ani nemačká. Šířku sloupců v Ložném listu může deklarant přizpůsobovat podle potřeby, s výjimkou sloupce "Místo pro úřední záznamy", který musí být široký nejméně 30 mm. Tiskopis Ložného listu může být nahrazen počítačovou sestavou, která obsahuje všechny předepsané údaje.

(13) Ložný list se přikládá ke každému listu Deklarace a stává se jeho nedílnou přílohou; vyplněna může být pouze přední strana tiskopisu.

§ 40

(1) Deklarace, Doplňkové deklarace a Ložné listy se vyplňují strojem, mechanograficky nebo jiným podobným způsobem. Vypsat je lze i ručně tiskacím písmem, ne však obyčejnou nebo inkoustovou tužkou. Vyplněné údaje v nich musí být napsány modrou nebo černou barvou tak, aby byly nesmazatelné a co nejvíce čitelné. Údaje lze uvádět pouze do předepsaných částí a není možné je doplňovat jinými údaji, pro které nejsou příslušné odstavce vyhrazeny. Při vyplňování strojem s typy podle mezinárodních norem je vhodné využít pro přesné umístění údajů nastavovací okénko v odstavci 2 Deklarace nebo Doplňkové deklarace.

(2) Deklarant v souladu s přílohou č. 16 k této vyhlášce vyplní v Deklaraci, případně Doplňkové deklaraci údaje nebo zajistí vyplnění údajů do odstavců

a)   1 až 3, 5 až 9, 11, 14, 15a, 19 až 25, 31 až 34a, 35 až 38, 41, 44, 46, 47, 49 a 54 při dovozu,
b)   1 až 3, 5 až 9, 11, 14, 15a, 17, 17a, 19 až 25, 29, 31 až 34a, 35, 37, 38, 41, 44, 46, 49 a 54 při vývozu,
c)   1, 3 až 6, 8, 15, 17, 18, 21, 25, 31 až 33, 35, 40, 44, 50, 51, 52, 53, 55 a 56 (odstavce se zeleným podtiskem) při tranzitu.

(3) Je-li podáváno celní prohlášení na propuštění zboží, u něhož je třeba v Deklaraci vyjádřit více různých údajů (kódů), zejména v odstavcích 1, 2, 7, 8, 11, 15a, 17, 17a, 20, 22, 23 a 24 Deklarace, musí být tyto údaje rozepsány do více Deklarací. Například při placení jedné zásilky dvěma různými měnami je nutné ji poměrně rozdělit do dvou Deklarací; jedná-li se o nedělitelnou zásilku, lze podat jednu Deklaraci, v níž se vyjádří způsob placení v měně, kterou je v přepočtu na Kč placena větší poměrná část zboží.

(4) Je-li pro vývoz a tranzit použita jedna sada listů Deklarace (Doplňkové deklarace), odpovídá deklarant za údaje, které se vztahují k režimu nebo k ukončení režimu, který sám nebo prostřednictvím svého zástupce navrhuje. Použije-li deklarant jako celní prohlášení příslušnou část sady listů Deklarace, která již byla vyplněna v souvislosti s jiným celním režimem, než který navrhuje, je povinen prověřit před jeho podáním správnost a platnost již v Deklaraci uvedených údajů, které se jej týkají, zejména údajů o deklarovaném zboží a o navrhovaném režimu. Zjištěné rozdíly, nejasnosti nebo nepřesnosti deklarant neprodleně oznámí celnímu úřadu. Případné propsání údajů, vyžadovaných pro tranzit, na listy číslo 2 a 3 se nepovažuje za závadu, i když při vývozu se tyto údaje neuvádějí.

(5) Číselné a kódované údaje uvedené v Deklaraci a Doplňkové deklaraci nesmějí být mazány ani přepisovány. Před přijetím celního prohlášení na propuštění zboží do navrženého režimu může deklarant provádět změny škrtnutím chybných údajů při zachování jejich čitelnosti a doplněním nových správných údajů do stejného odstavce vedle, nad nebo pod chybný údaj. Nelze-li takto změnu provést, musí být vyhotovena nová Deklarace nebo Doplňková deklarace. Po přijetí celního prohlášení musí být oprava v souladu s ustanovením § 109 zákona provedena podáním nového celního prohlášení.

§ 41

(1) Žádost o opravu nebo zrušení Deklarace se dokládá napadnutým rozhodnutím (list číslo 3 nebo 8 Deklarace), které po skončení řízení celní úřad vrátí žadateli s poznámkou, např. o jeho opravě nebo zrušení.

(2) Rozhodne-li celní úřad o určení celní hodnoty v jiné výši, než byla prohlášena deklarantem v přijatém písemném celním prohlášení, pověřený zaměstnanec celního úřadu opraví původní údaj o celní hodnotě tak, že jej přeškrtne a vedle, nad nebo pod něj uvede celním úřadem určenou celní hodnotu deklarovaného zboží.

§ 42

(1) Při propouštění zboží do společného tranzitu se celnímu úřadu odeslání předkládá spolu s listy 1, 4, 5 a 7 Deklarace i přepravní doklad, požaduje-li celní úřad jeho předložení. Přepravní doklad se na požádání předkládá i každému celnímu úřadu kdykoliv během přepravy.

(2) Je-li zboží přepravováno ve společném tranzitu jinak než po železnici, odevzdává se tranzitnímu celnímu úřadu Potvrzení o přestupu hranice na tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze č. 19 k této vyhlášce. Tranzitním celním úřadem je

a)   vstupní celní úřad na území jiné smluvní strany, než ze které je zboží ve společném tranzitu odesíláno,
b)   výstupní celní úřad smluvní strany, jejíž celní území zboží v průběhu tranzitní operace opouští přes její hranici se třetím státem.

(3) Je-li ve společném tranzitu zboží přepravováno jinak než po železnici a celním prohlášením na propuštění zboží byla Deklarace, odevzdává se na tranzitních celních úřadech uvedených v odstavci 2 písm. a) kopie listu 4 Deklarace.

(4) Osobě, která předložila ve společném tranzitu zboží spolu s připojenými celními doklady celnímu úřadu určení, vystaví na její žádost celní úřad určení Potvrzení o dodání, jehož vzor je uveden v příloze č. 20 k této vyhlášce. Pro tento účel může být v režimu tranzitu použito i Potvrzení o předložení na zadní straně listu 5 Deklarace. Potvrzení o dodání nebo Potvrzení o předložení musí být předem vyplněno osobou, která o jeho vystavení žádá. V Potvrzení o dodání mohou být uvedeny i jiné než předepsané údaje týkající se zásilky zboží, avšak závaznost potvrzení celního úřadu určení se vztahuje pouze na údaje v tiskopisu předepsané.

(5) Pro tiskopis Potvrzení o přestupu hranice, který má formát 210 x 148 mm, a pro tiskopis Potvrzení o dodání, který má formát 148 x 105 mm, se používá bílý papír o hmotnosti nejméně 40 g/m2, který musí být tak pevný, že se při normálním používání netrhá ani nemačká. Tiskopisy se vyplňují buď na psacím stroji nebo jiným mechanografickým způsobem, nebo čitelně rukou inkoustem nebo kuličkovým perem, a to tiskacím písmem.

§ 43
Propuštění zboží do režimu tranzitupři dopravě po vodní cestě

Při dopravě po vodní cestě, má-li být zboží dopraveno k jednomu celnímu úřadu určení, může být písemné celní prohlášení na propuštění zboží do národního tranzitu podáno také na Seznamu nákladu (Manifest). Seznam nákladu předkládá deklarant celnímu úřadu ve trojím vyhotovení.

§ 44
Propuštění zboží do národního tranzitu při dopravě po železnici

(1) Při dopravě po železnici může být podáno písemné celní prohlášení na propuštění zboží neobchodního charakteru do národního tranzitu také na zavazadlovém lístku stanoveném mezinárodní smlouvou16) (dále jen "zavazadlový lístek CIV"), jsou-li splněny tyto podmínky:

a)   hlavním povinným je osoba provozující za podmínek stanovených mezinárodní smlouvou17) mezinárodní železniční přepravu cestujících a zavazadel, jakož i mezinárodní železniční přepravu zboží (dále jen "železniční společnost"), která má sídlo v tuzemsku,
b)   jedná se o přepravu cestovních zavazadel ze zahraničí do tuzemska nebo v tranzitu přes území České republiky prováděnou železniční společností na podkladě zavazadlového lístku CIV,
c)   zboží je navrhováno do režimu tranzitu do vnitrozemí nebo do přímého tranzitu,
d)   zavazadlový lístek CIV je polepen na rubu zelenou nálepkou nebo zeleným otiskem razítka podle vzoru uvedeného v příloze č. 21 k této vyhlášce (dále jen "zelená nálepka"), pod níž hlavní povinný uvede celní úřad určení, číslo vlaku a datum podání celního prohlášení.

(2) Režim tranzitu do vnitrozemí se ukončuje u celního úřadu, v jehož územním obvodu je železniční stanice uvedená v příloze č. 22 k této vyhlášce.

§ 45
Propuštění cestovních zavazadel přepravovaných v zavazadlových vozech při dopravě po železnici

(1) Celní prohlášení o cestovních zavazadlech, jehož vzor je uveden v příloze č. 23 k této vyhlášce, vyplněné a podepsané cestujícím, předané současně s cestovním zavazadlem železniční společnosti některého ze států uvedených v příloze č. 24 k této vyhlášce k dopravě po železnici, má stejné právní účinky, jako ústní celní prohlášení na propuštění zboží do režimu vývozu, dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla nebo režimu volného oběhu s úplným osvobozením od dovozního cla nebo jako ústní žádost o zpětný vývoz zahraničního zboží dovezeného do tuzemska, podané cestujícím u pohraničního celního úřadu, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)   přeprava má být uskutečněna do některého ze států uvedených v příloze č.  24 k této vyhlášce,
b)   cestovní zavazadlo je dopravováno železniční společností na podkladě zavazadlového lístku CIV,
c)   cestovní zavazadlo obsahuje pouze zboží, jež je v souladu s prohlášením cestujícího, které je součástí Celního prohlášení o cestovních zavazadlech,
d)   cestujícím vyplněné a podepsané Celní prohlášení o cestovních zavazadlech a cestovní zavazadlo bude železniční společností na požádání předloženo celním orgánům v rámci provádění celního dohledu.

(2) Pro účely odstavce 1 se cestujícím rozumí fyzická osoba

a)   při dovozu
1.   dočasně vstupující do tuzemska, která zde nemá trvalé bydliště,
2.   vracející se do tuzemska po dočasném pobytu v zahraničí,
b)   při vývozu
1.   dočasně opouštějící tuzemsko, kde má trvalé bydliště,
2.   opouštějící po dočasném pobytu tuzemsko, kde nemá trvalé bydliště.

Propuštění zboží do společného tranzitu při dopravě po železnici
§ 46

Při dopravě zboží po železnici lze při splnění podmínek uvedených v § 47 až 52 podat písemné celní prohlášení na propuštění zboží do společného tranzitu také na nákladním listu stanoveném mezinárodní smlouvou18) (dále jen "mezinárodní přepravní list CIM").

§ 47

(1) Železniční společnost se sídlem v tuzemsku uchovává v centrálním zúčtovacím místě záznamy týkající se přepravy zboží propuštěného do společného tranzitu včetně listu č. 2 mezinárodního přepravního listu CIM tak, aby byly k dispozici celním orgánům pro kontrolní účely.

(2) Železniční společnost se sídlem v tuzemsku na požádání předloží celním orgánům všechny podklady, záznamy nebo informace, které se vztahují na již uskutečněné nebo probíhající přepravy zboží a které jsou potřebné pro provádění celního dohledu.

§ 48

(1) Železniční společnost se sídlem na území smluvních stran, která přijala k přepravě zboží spolu s mezinárodním přepravním listem CIM, který je celním prohlášením na propuštění zboží do společného tranzitu nebo tranzitním dokladem T1 nebo T2, je pro tuto tranzitní operaci hlavním povinným.

(2) Železniční společnost se sídlem na území členského státu, přes jehož území vstupuje na území smluvních stran zásilka zboží, která byla přijata k přepravě železniční společností jiného než členského státu spolu s mezinárodním přepravním listem CIM, který je celním prohlášením na propuštění zboží do společného tranzitu, je pro tuto tranzitní operaci hlavním povinným.

§ 49

Železniční společnost se sídlem v tuzemsku zajistí, aby jednotlivé nákladové kusy nebo, v případě celovagónových zásilek, vagóny propouštěné v České republice do společného tranzitu byly označeny zelenou nálepkou. Zelenou nálepkou budou rovněž označeny listy č. 1 a 2 mezinárodního přepravního listu CIM.

§ 50

(1) Dojde-li ke změně přepravní smlouvy, podle níž přeprava,

a)   která by měla končit mimo území smluvních stran, končí na území smluvních stran, nebo
b)   která by měla končit na území smluvních stran, končí mimo území smluvních stran,

může železniční společnost se sídlem v tuzemsku tuto změněnou přepravní smlouvu plnit pouze se souhlasem celního úřadu odeslání.

(2) V ostatních případech může železniční společnost se sídlem v tuzemsku plnit změněnou přepravní smlouvu za předpokladu, že o provedené změně bude bezodkladně informovat celní úřad odeslání.

§ 51

(1) České zboží, které bylo propuštěno do režimu vývozu nebo do režimu pasivního zušlechťovacího styku, se považuje za propuštěné do režimu společného tranzitu, je-li přepravováno železniční společností se sídlem v tuzemsku na mezinárodní přepravní list CIM, který je celním prohlášením na propuštění zboží do společného tranzitu nebo tranzitním dokladem T1.

(2) S výjimkou případů uvedených v odstavci 1 předkládá železniční společnost se sídlem v tuzemsku při zahájení tranzitní operace společného tranzitu v tuzemsku listy č. 1, 2 a 3 mezinárodního přepravního listu CIM celnímu úřadu odeslání. Do odstavce 35 listu č. 3 mezinárodního přepravního listu CIM se označuje celní statut deklarovaného zboží kódem T2, k němuž se připojuje otisk služebního razítka a podpis zaměstnance celního úřadu odeslání, nebo se zde žádný kód neuvádí. Není-li žádný kód uveden, má se za to, že se jedná o zboží, jehož celní statut se označuje kódem T1.

(3) Po propuštění zboží do společného tranzitu se všechny listy mezinárodního přepravního listu CIM vrací hlavnímu povinnému nebo osobě hlavním povinným pověřené.

§ 52

(1) Je-li ukončována tranzitní operace společného tranzitu v tuzemsku, předkládá železniční společnost se sídlem v tuzemsku listy č. 2 a 3 mezinárodního přepravního listu CIM celnímu úřadu určení, kterým se rozumí celní úřad, v jehož územním obvodu se nachází železniční stanice určení podle mezinárodního přepravního listu CIM nebo jiná železniční stanice, v níž je společný tranzit ukončen a přiděleno celně schválené určení.

(2) Není-li na listech č. 1, 2 a 3 mezinárodního přepravního listu CIM označen kódem celní statut deklarovaného zboží, které je do tuzemska dopraveno z Evropských společenství, má se za to, že se jedná o zboží, které má celní statut Společenství.

(3) Není-li na listu č. 3 mezinárodního přepravního listu CIM označen kódem celní statut deklarovaného zboží, které je do tuzemska dopraveno z jiných smluvních stran než z Evropských společenství, má se za to, že se jedná o zboží, které nemá celní statut Společenství.

(4) Je-li do tuzemska dopraveno zboží z třetích států, má se za to, že se jedná o zboží, které nemá celní statut Společenství, není-li dodatečně prokázán opak.

(5) Celní úřad určení vrátí hlavnímu povinnému nebo osobě hlavním povinným pověřené list č. 2 mezinárodního přepravního listu CIM ihned poté, co jej opatřil úředním záznamem, a list č. 3 si ponechá.

Propuštění zboží do společného tranzitu při přepravě ve velkých kontejnerech po železnici
§ 53

(1) Pro účely této vyhlášky se rozumí

a)   dopravním podnikem osoba provozující mezinárodní přepravu zboží ve velkých kontejnerech na podkladu předávacího listu TR,
b)   velkým kontejnerem přepravní jednotka
1.   trvalé povahy a dostatečně pevná, schopná opětovného použití,
2.   speciálně konstruovaná tak, aby byla usnadněna přeprava více dopravními prostředky bez překládky obsahu,
3.   zkonstruovaná tak, aby mohla být na dopravním prostředku zajištěna a snadno překládána,
4.   uzpůsobená tak, aby mohly být účinně přiloženy závěry; to platí pouze tehdy, vyžaduje-li se přiložení závěr za účelem zajištění totožnosti,
5.   jejíž plocha, vymezená čtyřmi vnějšími rohy dna, je minimálně 7 m2.
c)   předávacím listem TR doklad Intercontaineru - Interfrigo (ICF) S. C. se sídlem v Basileji, na jehož základě je přepravován jeden nebo více velkých kontejnerů přes státní hranice od jednoho odesilatele k jednomu příjemci; předávací list se skládá z následujících listů s uvedeným určením:
1:    list pro generální ředitelství dopravního podniku,
2:    list pro národního zástupce dopravního podniku v místě určení zásilky,
3A:   list pro celní orgány,
3B:   list pro příjemce zásilky,
4:    list pro generální ředitelství dopravního podniku,
5:    list pro národního zástupce dopravního podniku v místě odeslání zásilky,
6:    list pro odesilatele zásilky,
d)   soupisem velkých kontejnerů (dále jen "Soupis") doklad připojený k předávacímu listu TR, na který je přepravováno více velkých kontejnerů z jedné stanice odeslání do jedné stanice určení. Soupis tvoří s příslušným předávacím listem TR nedílnou součást; do odstavce pro údaj o počtu Soupisů v pravém horním rohu předávacího listu TR uvádí deklarant počet připojených Soupisů, do pravého horního rohu každého Soupisu uvádí sériové číslo příslušného předávacího listu TR.

(2) Při dopravě zboží železničními společnostmi smluvních stran prostřednictvím dopravního podniku ve velkých kontejnerech lze při splnění podmínek uvedených v § 54 až 60 podat písemné celní prohlášení na propuštění zboží do společného tranzitu také na předávacím listu TR. Přeprava velkého kontejneru může být ze stanice určení nebo do stanice odeslání provedena jinou dopravou než železniční.

(3) V příloze č. 25 k této vyhlášce je uveden seznam států, jejichž celní orgány jsou oprávněny schvalovat série kontejnerů pro přepravu zboží pod celní závěrou.

§ 54

(1) Dopravní podnik nebo jeho národní zástupce v tuzemsku uchovává v centrálním zúčtovacím místě nebo centrálních zúčtovacích místech záznamy týkající se přepravy zboží propuštěného do společného tranzitu tak, aby byly k dispozici celním orgánům pro kontrolní účely.

(2) Dopravní podnik nebo jeho národní zástupce v tuzemsku na požádání předloží bezodkladně celním orgánům všechny podklady, záznamy nebo informace, které se vztahují na již uskutečněné nebo probíhající přepravy zboží a které jsou potřebné pro provádění celního dohledu.

(3) Je-li předávací list TR celním prohlášením na propuštění zboží do společného tranzitu nebo tranzitním dokladem T1 nebo T2, informuje dopravní podnik nebo jeho národní zástupce v tuzemsku

a)   celní úřad určení, byl-li dopravnímu podniku doručen list č. 1 předávacího listu TR nepotvrzený tímto celním úřadem,
b)   celní úřad odeslání, nebyl-li dopravnímu podniku vrácen list č. 1 předávacího listu TR a nelze zjistit, zda zásilka byla dopravena k celnímu úřadu určení nebo zda opustila území smluvních stran.

§ 55

(1) Železniční společnost se sídlem na území členského státu, v němž dopravní podnik přijal k přepravě zásilku zboží spolu s předávacím listem TR, který je celním prohlášením na propuštění zboží do společného tranzitu nebo tranzitním dokladem T1 nebo T2, je pro tuto tranzitní operaci hlavním povinným.

(2) Železniční společnost se sídlem na území členského státu, přes jehož území vstupuje na území smluvních stran zásilka zboží, která byla přijata k přepravě dopravním podnikem v jiném než členském státě, je pro tuto tranzitní operaci hlavním povinným.

§ 56

Je-li v průběhu tranzitní operace část přepravy uskutečněna jiným způsobem než po železnici, je možno s jedním předávacím listem TR přepravovat pouze jeden velký kontejner.

§ 57

Dopravní podnik zajistí, aby v souvislosti se zahájením tranzitní operace v tuzemsku byly velké kontejnery označeny zelenou nálepkou. Zelenou nálepkou budou rovněž označeny listy č. 1 předávacího listu TR.

§ 58

(1) Dojde-li ke změně přepravní smlouvy, podle níž přeprava, která by měla končit

a)   mimo území smluvních stran, končí na území smluvních stran, nebo
b)   na území smluvních stran, končí mimo území smluvních stran, může dopravní podnik tuto změněnou přepravní smlouvu plnit pouze se souhlasem celního úřadu odeslání.

(2) V ostatních případech může dopravní podnik plnit změněnou přepravní smlouvu za předpokladu, že o provedené změně bude bezodkladně informovat celní úřad odeslání.

§ 59

(1) České zboží, které bylo propuštěno do režimu vývozu nebo do režimu pasivního zušlechťovacího styku, se považuje za propuštěné do režimu společného tranzitu, je-li přepravováno železniční společností se sídlem v tuzemsku prostřednictvím dopravního podniku na předávací list TR, který je celním prohlášením na propuštění zboží do společného tranzitu nebo tranzitním dokladem T1.

(2) S výjimkou případů uvedených v odstavci 1 se při zahájení tranzitní operace společného tranzitu v tuzemsku předkládají listy č. 1, 2, 3A a 3B předávacího listu TR celnímu úřadu odeslání.

(3) Do odstavce určeného pro celní záznamy listu č. 3A předávacího listu TR se uvádí celní statut deklarovaného zboží kódem T2, k němuž se připojuje otisk služebního razítka a podpis pověřeného zaměstnance celního úřadu odeslání, nebo se žádný kód neuvádí. Není-li žádný kód uveden, má se za to, že se jedná o zboží, jehož celní statut se označuje kódem T1.

(4) Jestliže se předávací list TR vztahuje současně na velký kontejner se zbožím, jehož celní statut se označuje kódem T1, a na velký kontejner se zbožím, jehož celní statut se označuje kódem T2, uvádí se do odstavce určeného pro celní záznamy listů č. 1, 2, 3A a 3B čísla kontejnerů s příslušným kódem T1 nebo T2.

(5) Budou-li spolu s předávacím listem TR použity Soupisy, uvádí se do odstavce určeného pro celní záznamy listů č. 1, 2, 3A a 3B předávacího listu TR sériová čísla Soupisů s příslušným kódem T1 nebo T2. Soupisy se vyhotovují samostatně pro zboží označené kódem T1 a samostatně pro zboží označené kódem T2.

(6) Po propuštění zboží do společného tranzitu se všechny listy předávacího listu TR vrací hlavnímu povinnému nebo osobě hlavním povinným pověřené.

§ 60

(1) Je-li ukončována tranzitní operace společného tranzitu v tuzemsku, předkládají se listy č. 1, 2 a 3A předávacího listu TR celnímu úřadu určení.

(2) Není-li na listech č. 1, 2 a 3A předávacího listu TR označen kódem celní statut deklarovaného zboží, které je do tuzemska dopraveno z Evropských společenství, má se za to, že se jedná o zboží, které má celní statut Společenství.

(3) Budou-li při dopravě zboží z Evropských společenství do tuzemska spolu s předávacím listem TR použity Soupisy a u odkazů na Soupisy v odstavci určeném pro celní záznamy listů č. 1, 2 a 3A předávacího listu TR nebude označen celní statut zboží, má se za to, že kódem neoznačený Soupis se týká zboží, které má celní statut Společenství.

(4) Není-li na listu č. 3A předávacího listu TR označen kódem celní statut deklarovaného zboží, které je do tuzemska dopraveno z jiných smluvních stran než Evropských společenství, má se za to, že se jedná o zboží, které nemá celní statut Společenství.

(5) Je-li do tuzemska dopraveno zboží z třetích států, má se za to, že se jedná o zboží, které nemá celní statut Společenství, není-li dodatečně prokázán opak.

(6) Celní úřad určení vrátí dopravnímu podniku listy č. 1 a 2 předávacího listu TR ihned poté, co je opatřil úředním záznamem, a list č. 3A si ponechá.

§ 61

K mezinárodnímu přepravnímu listu CIM nebo k předávacímu listu TR, které jsou celním prohlášením na propuštění zboží do společného tranzitu, mohou být podle potřeby přiloženy Ložné listy, jejichž počet bude uveden v příslušné části mezinárodního přepravního listu CIM nebo předávacího listu TR. Ložný list, jehož způsob vyplnění a manipulace s ním jsou uvedeny v příloze č. 16 k této vyhlášce a který tvoří nedílnou součást celního prohlášení se stejnými právními účinky, musí obsahovat číslo železničního vagónu, jehož se předmětný mezinárodní přepravní list CIM týká, nebo číslo velkého kontejneru, v němž je zboží přepravováno.

§ 62

(1) Celní prohlášení na propuštění zboží, přepravovaného po železnici nebo ve velkých kontejnerech, do společného tranzitu může být rovněž podáno na tiskopisu Deklarace případně doplněném Doplňkovými deklaracemi nebo Ložnými listy. V těchto případech se při zahájení přepravy uvádí železniční společnost se sídlem v tuzemsku v příslušné části mezinárodního přepravního listu CIM nebo předávacího listu TR odkaz na Deklaraci, která je tranzitním dokladem. Odkaz bude obsahovat označení celního úřadu odeslání, datum propuštění zboží do společného tranzitu, evidenční číslo uvedené celním úřadem odeslání v tranzitním dokladu a označení celního statutu deklarovaného zboží kódem T1 nebo T2.

(2) Je-li celním prohlášením na propuštění zboží do společného tranzitu předávací list TR, na mezinárodní přepravní list CIM, který je pouze přepravním dokladem, se žádný odkaz neuvádí a mezinárodní přepravní list CIM se zelenou nálepkou neoznačuje.

(3) V případech uvedených v odstavci 1 platí ustanovení § 47 a 49 nebo § 54 a 57. Bude-li doprava po železnici ve společném tranzitu ukončena v železniční stanici v tuzemsku, železniční společnost se sídlem v tuzemsku umožní pokračování tranzitní operace jiným druhem dopravy na celní doklad, uvedený v mezinárodním přepravním listu CIM nebo předávacím listu TR, poté, co ověřila, že je zajištěn celní dluh pro Českou republiku, a opatřila list č. 1 mezinárodního přepravního listu CIM nebo listy č. 1 a 2 předávacího listu TR úředním záznamem, ve kterém osvědčí, že tranzitní operace pokračuje a zboží se dále dopravuje s jedním nebo několika tranzitními doklady. Není-li pro Českou republiku zajištěn celní dluh, železniční společnost se sídlem v tuzemsku neumožní pokračování tranzitní operace a o této skutečnosti bezodkladně uvědomí místně příslušný celní úřad.

(4) Převezme-li železniční společnost se sídlem v tuzemsku k dopravě po železnici zboží, které bylo jednou nebo několika Deklaracemi propuštěno do společného tranzitu a je přepravováno v kombinované dopravě silnice - železnice - silnice, odpovídají železniční společnosti za úhradu celního dluhu, který vznikne porušením celních předpisů při dopravě po železnici, za předpokladu, že celní dluh nebyl zajištěn nebo je u hlavního povinného nebo ručitele nedobytný.

Propuštění zboží do společného tranzitu při letecké dopravě
§ 63

(1) Při letecké dopravě může být podáno celní prohlášení na propuštění zboží do společného tranzitu na tiskopisu leteckého manifestu, jehož obsah odpovídá dodatku 3 přílohy 9 Dohody o mezinárodní civilní letecké dopravě19) (dále jen "letecký manifest").

(2) Vyplněný letecký manifest, který obsahuje název letecké společnosti přepravující zboží, číslo letu, datum letu a letiště nakládky nebo vykládky zboží, je ověřen leteckou společností uvedením data, podpisu oprávněné osoby a případně otisku razítka, a který je označen kódem T1 nebo T2, lze přijmout jako celní prohlášení na propuštění zboží do společného tranzitu. Ke každé zásilce se v leteckém manifestu uvede číslo leteckého nákladního listu, počet nákladových kusů, označení zboží nebo v případě hromadných zásilek údaj "consolidated", který lze uvést i ve zkrácené formě, a hrubou hmotnost. Letecké manifesty se samostatně vyhotovují pro zboží, jehož celní statut se označuje kódem T1, a samostatně pro zboží, jehož celní statut se označuje kódem T2.

(3) Letecká společnost, která bude přepravovat zboží ve smyslu ustanovení odstavců 1 a 2, se pro tyto operace stává hlavním povinným.

(4) Hlavní povinný předkládá letecké manifesty ve dvou vyhotoveních celnímu úřadu odeslání, který je opatří úředním záznamem a jedno vyhotovení si ponechá. Při provádění celního dohledu může celní úřad odeslání požadovat předložení všech leteckých nákladních listů k zásilkám uvedeným na leteckém manifestu.

(5) Hlavní povinný předkládá letecký manifest opatřený úředním záznamem celního úřadu odeslání celnímu úřadu určení a oznamuje název letiště nakládky. Celní úřad určení může od oznamování letiště nakládky upustit, není-li o tomto letišti vzhledem k trasám letů pochyb. Při provádění celního dohledu může celní úřad určení vyžadovat předložení všech leteckých nákladních listů k zásilkám uvedeným na leteckém manifestu a dále všech manifestů, které se týkají vykládaného zboží.

(6) Hlavní povinný zpracovává a předává celnímu úřadu určení seznam leteckých manifestů, které mu v průběhu předchozího měsíce předal k ukončení společného tranzitu. V tomto seznamu, který celní úřad určení potvrzuje a měsíčně zasílá celnímu úřadu odeslání, se ke každému leteckému manifestu uvádí jeho číslo, název letecké společnosti, číslo letu a datum letu. Při zjištění nesrovnalostí v leteckých manifestech uvedených v seznamu informuje celní úřad určení celní úřad odeslání.

(7) Leteckým společnostem, které mají sídlo nebo stálé zastoupení v tuzemsku, používají k výměně informací mezi letišti nakládky a vykládky zařízení pro zpracování a přenos údajů na nosičích informací a splňují podmínky uvedené v odstavci 10, může být postup stanovený v odstavcích 1 až 7 na jejich žádost zjednodušen. České celní orgány budou o podání žádosti informovat celní orgány ostatních členských států, na jejichž území se nacházejí letiště nakládky a vykládky, která jsou navzájem propojena systémy pro zpracování a přenos údajů na nosičích informací.

(8) Zjednodušený postup dle odstavce 7 se povolí leteckým společnostem, které

a)   provozují značný počet leteckých linek mezi státy smluvních stran,
b)   často odesílají a přijímají letecké zásilky,
c)   vedou evidenci, která umožní celním orgánům provádět na letištích nakládky i vykládky účinné kontroly,
d)   nebyly pravomocně postiženy za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů,
e)   umožní celním orgánům přístup ke svým evidencím týkajícím se společného tranzitu,
f)   souhlasí s tím, že budou v plné míře odpovědné vůči celním orgánům za plnění svých povinností a že s nimi budou spolupracovat při řešení případných nesrovnalostí a porušení předpisů,
g)   povedou evidenci celního statutu všech zásilek ve svých obchodních záznamech,
h)   budou uvádět u každé položky leteckého manifestu příslušný celní statut kódem T1, T2 nebo C, který je ekvivalentní kódu T2L,
i)   budou odpovídat za identifikaci a oznámení všech odchylek zjištěných na letišti vykládky celnímu úřadu určení,
j)   budou zjištěné odchylky a nesrovnalosti řešit na základě postupů dohodnutých mezi leteckou společností a celními orgány na letišti nakládky a letišti vykládky.

§ 64

Je-li celní prohlášení na propuštění zásilek přepravovaných leteckou dopravou do společného tranzitu podáno na tiskopisu Deklarace případně doplněném Doplňkovými deklaracemi nebo Ložnými listy, ustanovení § 63 se nepoužijí.

§ 65
Tranzit při dopravě zboží potrubím nebo vedením

(1) Zboží dopravované potrubím se v tuzemsku považuje za navržené na propuštění do společného tranzitu a za propuštěné

a)   přivedením do tuzemska z území nebo přes území smluvní strany, která společný tranzit používá,
b)   zavedením do potrubí v tuzemsku za účelem jeho následného dopravení na nebo přes území smluvní strany, která společný tranzit používá, nebo
c)   přivedením do tuzemska z území smluvní strany, která společný tranzit nepoužívá, za účelem jeho následného dopravení na území smluvní strany, která společný tranzit používá.

(2) Hlavním povinným se při dopravě zboží potrubím stává provozovatel tohoto zařízení, který má sídlo na území členského státu,

a)   kde doprava ve společném tranzitu započala, nebo
b)   přes jehož území vstupuje zboží na území smluvních stran a doprava dále pokračuje ve společném tranzitu.

(3) Provozovatel potrubí se sídlem v tuzemsku se pro účely plnění podmínek uvedených v § 140 odst. 2 zákona považuje za dopravce zboží.

(4) Společný tranzit při dopravě zboží potrubím se považuje za ukončený

a)   zapsáním zboží do účetních dokladů příjemce v tuzemsku a jeho dodáním do zařízení nebo rozvodných sítí užívaných tímto příjemcem, nebo
b)   při dopravě zboží do smluvní strany, která společný tranzit nepoužívá, vstupem zboží na území této smluvní strany.

(5) Dopravuje-li se zboží potrubím ve společném tranzitu mezi dvěma smluvními stranami přes území smluvní strany, která společný tranzit nepoužívá, je společný tranzit během přepravy přes její území přerušený.

(6) Dopravuje-li se zboží potrubím ze smluvní strany, která společný tranzit nepoužívá, začíná společný tranzit vstupem zboží na území následující smluvní strany, která společný tranzit používá.

(7) Kontrolu společného tranzitu provádějí celní orgány podle záznamů a obchodních dokladů provozovatele potrubí, které provozovatel vede a které na žádost předkládá celním orgánům.

(8) Není-li doprava zboží potrubím uskutečněna ve společném tranzitu nebo je-li zboží dopravováno vedením, použijí se ustanovení odstavců 1 až 7 pro národní tranzit přiměřeně.

§ 66
Poštovní styk

(1) Zboží dovážené v poštovním styku se považuje za navržené na propuštění do volného oběhu

a)   v okamžiku vstupu do tuzemska, jedná-li se o
1.   dopisnice a dopisy, které obsahují pouze osobní sdělení,
2.   slepeckou poštu,
3.   tiskoviny nepodléhající dovoznímu clu a daním,
b)   v okamžiku dodání celnímu úřadu, jedná-li se o zboží dovážené v listovních zásilkách a poštovních balících, které není uvedeno v písmenu a), a zásilky jsou opatřeny celním prohlášením o obsahu.20)

(2) Zboží vyvážené v poštovním styku se považuje za navržené do režimu vývozu

a)   v okamžiku převzetí poštou, jedná-li se o zboží nepodléhající vývoznímu clu, daním a poplatkům, vyvážené v listovních zásilkách a poštovních balících, opatřených nebo neopatřených celním prohlášením o obsahu,20)
b)   v okamžiku dodání celnímu úřadu, jedná-li se o zboží podléhající vývoznímu clu, daním a poplatkům vyvážené v listovních zásilkách a poštovních balících, opatřených celním prohlášením o obsahu.20)

(3) V případech uvedených v odstavci 1 je dlužníkem příjemce zásilky a v případech uvedených v odstavci 2 odesilatel zásilky.

(4) Jsou-li celnímu úřadu dodány listovní zásilky a poštovní balíky neopatřené celním prohlášením o obsahu11) nebo je-li toto prohlášení neúplné, stanoví celní úřad deklarantovi formu, v níž je třeba celní prohlášení podat nebo je doplnit.

§ 67

Ustanovení § 66 odst. 1 až 3 se nepoužije, jestliže

a)   celková celní hodnota zboží, které má obchodní charakter, dováženého v listovních zásilkách a poštovních balících je vyšší než 30 000 Kč, nebo jedná-li se o opakované zásilky nebo jde o dílčí zásilku od téhož odesilatele témuž příjemci,
b)   celní prohlášení bylo podáno písemně, ústně nebo prostředky výpočetní techniky,
c)   se na listovní zásilky a poštovní balíky vztahuje ustanovení § 83 nebo § 84.

Národní tranzit na podkladě karnetu TIR a ATA
§ 68

(1) Za písemné celní prohlášení na propuštění zboží do národního tranzitu se považuje také písemné celní prohlášení podané podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.21)

(2) Přepravuje-li se zboží na podkladě karnetu TIR (Transport international routier), může hlavní povinný prohlásit statut deklarovaného českého zboží tím, že uvede do sloupce určeného pro popis zboží na všech příslušných listech použitého karnetu před jeho předložením celnímu úřadu k ověření označení "české" a připojí svůj podpis. Na listech karnetu, na nichž je uvedeno označení "české", ověří toto označení pověřený zaměstnanec celního úřadu odeslání otiskem služebního razítka a svým podpisem.

(3) Vztahuje-li se karnet TIR na české i zahraniční zboží, uvede hlavní povinný každou kategorii zboží samostatně a označení "české" umístí tak, aby bylo zřejmé, že se vztahuje pouze na české zboží.

§ 69

(1) Zboží přepravované v tuzemsku na podkladě karnetů TIR a ATA (Admission temporaire/Temporary admission) je považováno za zahraniční zboží, není-li prokázáno, že jde o české zboží.

(2) Skutečnost, že jde o české zboží, může hlavní povinný prokázat

a)   údajem ve sloupci určeném pro popis zboží na všech příslušných listech použitého karnetu,
b)   celním prohlášením, na jehož podkladě bylo předmětné zboží propuštěno do režimu vývozu.

§ 70

(1) Je-li při tranzitní operaci prováděné na podkladu karnetu TIR nebo karnetu ATA nebo v souvislosti s těmito operacemi zjištěno, že došlo k porušení celních předpisů nebo k závadě, oznámí to celní úřad držiteli karnetu a ručiteli ve lhůtě stanovené mezinárodní smlouvou.22)

(2) Důkaz o řádném uskutečnění tranzitní operace provedené na podkladu karnetu TIR nebo ATA předloží hlavní povinný celnímu úřadu odeslání ve lhůtě stanovené mezinárodní smlouvou.23) Takovým důkazem je zejména doklad potvrzený celními orgány, prokazující, že předmětné zboží bylo dodáno celnímu úřadu určení v tuzemsku, nebo doklad osvědčující dodání zboží, vystavený v zahraničí celními orgány nebo jiným státním orgánem, pokud uvedené doklady obsahují údaje umožňující ztotožnění předmětného zboží.

§ 71

Vznikl-li celní dluh proto, že zboží propuštěné na podkladě karnetu ATA nebylo vyvezeno zpět nebo s ním bylo nakládáno v rozporu s celními předpisy nebo nebyly dodrženy podmínky stanovené celním úřadem, oznámí celní úřad tuto skutečnost ručiteli nejpozději do tří měsíců od uplynutí platnosti karnetu. V oznámení celní úřad uvede výši celního dluhu.

§ 72

(1) Clo, daně a poplatky, jejichž výše se rovná výši celního dluhu uvedenému v § 71, vyměří celní úřad na tiskopisu Celní výměr, jehož vzor je uveden v příloze č. 26 k této vyhlášce, a podle pokynů v něm uvedených. Celní úřad zašle celní výměr po uplynutí lhůty 6 měsíců po doručení oznámení; na žádost ručitele může celní úřad zaslat celní výměr po uplynutí lhůty 3 měsíců po doručení oznámení.

(2) Celní výměr se vyhotovuje ve dvou výtiscích. Originál je určen ručiteli, kopii si ponechává celní úřad, který oznámení vyhotovil.

Dočasný vývoz s použitím karnetu ATA
§ 73

Karnet ATA lze pro dočasný vývoz zboží použít tehdy, jestliže karnet ATA

a)   je vydán v tuzemsku a potvrzen tuzemským ručitelem, který je součástí mezinárodního záručního systému,
b)   se týká pouze českého zboží,
1.   při jehož vývozu z tuzemska nebylo provedeno řízení na vyplacení náhrad nebo jiných částek vyplácených na základě zemědělské politiky při vývozu,
2.   při jehož vývozu z tuzemska nevznikl na základě zemědělské politiky žádný finanční nárok či prospěch podmíněný povinností toto zboží vyvézt,
3.   při jehož vývozu nebo v souvislosti s vývozem nebyla nebo nebude předložena žádost o vyplacení jakékoliv náhrady vyplývající z vývozu tohoto zboží,
c)   je doložen přepravními doklady, požaduje-li je celní úřad,
d)   je vystaven na zboží, které má být dovezeno zpět.

§ 74

Způsob uvádění údajů v karnetu ATA pro propuštění zboží k dočasnému vývozu je uveden v příloze č. 27 k této vyhlášce.

Zpětný dovoz s použitím karnetu ATA
§ 75

(1) Bylo-li české zboží dočasně vyvezeno na podkladě karnetu ATA podle § 73, může být toto zboží na základě tohoto dokladu propuštěno do volného oběhu.

(2) Má-li být dočasný vývoz původně českého zboží ukončen propuštěním zboží do volného oběhu jiným celním úřadem než celním úřadem vstupním, k přepravě předmětného zboží od vstupního celního úřadu k celnímu úřadu, kde celní řízení bude provedeno, se neprovádí žádné další řízení.

(3) Způsob uvádění údajů v karnetu ATA pro propuštění zboží ve zpětném dovozu je uveden v příloze č. 27 k této vyhlášce.

§ 76

(1) Nemá-li být zboží, které vystoupilo do zahraničí na podkladě karnetu ATA, dovezeno zpět do tuzemska, předkládá deklarant dodatečně celnímu úřadu celní prohlášení na propuštění tohoto zboží do režimu vývozu na tiskopisu Deklarace, které obsahuje údaje uvedené v příloze č. 16 k této vyhlášce.

(2) Celní úřad, kterému byl předložen předmětný karnet ATA, potvrdí Deklaraci do režimu vývozu a současně zruší údaje o zpětném dovozu v kmenovém listu pro zpětný dovoz a v útržkovém listu pro zpětný dovoz karnetu ATA.

Režim dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla s použitím karnetu ATA
§ 77

(1) Předložení karnetu ATA za účelem propuštění zboží do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla se považuje za podání žádosti o povolení režimu; přijetí karnetu ATA (dovozního listu) se považuje za vydání povolení k použití uvedeného režimu.

(2) Do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od cla podle odstavce 1 lze propustit zboží pouze v případech uvedených v příloze č. 28 k této vyhlášce.

(3) Karnet ATA celní úřad přijme pouze tehdy, je-li

a)   vydán v zemi, která je
1.   smluvní stranou Úmluvy ATA, nebo
2.   smluvní stranou Istanbulské Úmluvy přijetím Doporučení Rady pro celní spolupráci dne 25. června 1992, týkající se karnetu ATA pro režim dočasného použití v rámci lhůt a za podmínek uvedených v tomto Doporučení, které potvrdilo a ručí za ně sdružení, které tvoří součást mezinárodního záručního systému,
b)   v příslušném odstavci na první stránce potvrzen celním úřadem,
c)   v tuzemsku platný.

§ 78

(1) Nemůže-li vstupní celní úřad kontrolovat plnění všech podmínek, jimiž je použití režimu dočasného použití podmíněno, lze uskutečnit přepravu předmětného zboží k vnitrozemskému celnímu úřadu v národním tranzitu na podkladě karnetu ATA jako celního prohlášení (§ 80 a 81).

(2) Způsob uvádění údajů v karnetu ATA pro propuštění zboží do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla je uveden v příloze č. 27 k této vyhlášce.

§ 79
Zpětný vývoz s použitím karnetu ATA

(1) Při ukončení režimu dočasného použití předloží hlavní povinný karnet ATA před zpětným vývozem zboží celnímu úřadu, který zboží do tohoto režimu propustil, nebo kterémukoliv vnitrozemskému celnímu úřadu.

(2) Způsob uvádění údajů v karnetu ATA pro propuštění zboží ke zpětnému vývozu je uveden v příloze č. 27 k této vyhlášce.

Národní tranzit s použitím karnetu ATA
§ 80

(1) Karnet ATA může být předložen jako celní prohlášení na propuštění zboží do národního tranzitu, obsahuje-li nejméně jeden pár dosud nepoužitých tranzitních listů.

(2) Způsob uvádění údajů v karnetu ATA pro propouštění zboží do režimu národního tranzitu je uveden v příloze č. 27 k této vyhlášce.

§ 81

Způsob uvádění údajů v karnetu ATA pro ukončení národního tranzitu ke zpětnému vývozu nebo k jeho dodání je uveden v příloze č. 27 k této vyhlášce.

§ 82
Prodloužení platnosti karnetu ATA

(1) Je-li zřejmé, že režim dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla může přesáhnout lhůtu platnosti karnetu ATA, protože držitel nemůže zboží vyvézt zpět, může záruční sdružení, které tento karnet ATA vydalo, vydat následný karnet ATA. Původní karnet se vrátí vydávajícímu sdružení.

(2) Následný karnet ATA se předkládá celnímu úřadu, v jehož územním obvodu se zboží nachází, který

a)   v původním karnetu ATA potvrdí útržkový list pro zpětný vývoz a neprodleně jej zašle celnímu úřadu, který zboží propustil do režimu dočasného použití,
b)   přijme následný karnet ATA a ponechá si dovozní útržkový list poté, co v něm uvede konečnou lhůtu, která byla uvedena v původním karnetu ATA, a případné prodloužení a číslo původního karnetu ATA.

(3) Za vydaný následný karnet ATA odpovídá vydávající sdružení. Jestliže uplynula doba platnosti karnetu ATA, i když držitel karnetu ATA nemůže zboží zpětně vyvézt a vydávající sdružení odmítá vydat následný karnet ATA, celní úřad vyžaduje provedení úkonů uvedených v § 34 až 44 a § 79.

Oddíl druhý
Ústní celní prohlášení

§ 83
Volný oběh

(1) Celní prohlášení na propuštění zboží, které nemá obchodní charakter, do volného oběhu lze podat ústně, jde-li o

a)   zboží dovážené cestujícím,
b)   zboží v zásilkách, které jsou určeny fyzickým osobám,
c)   v jiných případech než uvedených v písmenech a) a b), zejména při dovozu zboží pro potřebu cizích ozbrojených sil, bude-li ústní celní prohlášení doloženo Prohlášením uvedeným v § 32 odst. 5.

(2) Celní prohlášení k propuštění zboží, které má obchodní charakter, do volného oběhu lze podat ústně, jde-li o

a)   zboží, jehož celková hodnota v jedné zásilce pro jednoho příjemce nepřesahuje 30 000 Kč a nejedná se o rozdělené zásilky nebo o zásilky postupně dovážené od stejného odesilatele stejnému příjemci,
b)   zboží uvedené v § 75, které je při zpětném dovozu osvobozeno od cla, nebo
c)   zboží uvedené v § 25 písm. b) a c).

Režim vývozu
§ 84

Celní prohlášení k propuštění zboží do režimu vývozu lze podat ústně, jde-li o

a)   zboží, které nemá obchodní charakter,
1.   vyvážené cestujícím,
2.   v zásilkách určených fyzickým osobám, nebo
3.   v ostatních případech, kdy vyvážené zboží nepodléhá zákazům nebo omezením,
b)   zboží, které má obchodní charakter a jehož celková hodnota v jedné zásilce pro jednoho příjemce nepřevyšuje 30 000 Kč za předpokladu, že se nejedná o rozdělené zásilky nebo o zásilky postupně vyvážené od stejného odesilatele stejnému příjemci,
c)   zboží uvedené v § 26 písm. b) a c).

§ 85

Podléhá-li zboží, na které bylo podle § 83 a 84 podáno ústní celní prohlášení, dovoznímu nebo vývoznímu clu, daním nebo poplatkům vybíraným při dovozu nebo vývozu, vydá celní úřad dlužníkovi potvrzení o zaplacení cla, daní nebo poplatků.

§ 86
Režim dočasného použití

(1) Ústní celní prohlášení, kterým se navrhuje propuštění zboží do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla lze podat tehdy, jedná-li se o

a)   zařízení k výkonu povolání dovážené za účelem pořízení rozhlasových a televizních reportáží a vozidla speciálně upravená pro rozhlasové a televizní reportáže a jejich vybavení, dovezené se souhlasem celního úřadu zahraničními veřejnými nebo soukromými společnostmi,24) a ústní celní prohlášení bude doloženo seznamem tohoto zařízení ve dvojím vyhotovení,
b)   kontejnery, palety a obaly,11)
c)   osobní svršky cestujících a zboží dovážené ke sportovním účelům,9)
d)   zboží dovážené v pohraničním styku,25)
e)   zboží k humanitárním účelům,26)
f)   dopravní prostředky,10)
g)   zvířata,27)
h)   zboží dovážené pro potřebu cizích ozbrojených sil14) a ústní celní prohlášení bude doloženo Prohlášením uvedeným v § 32 odst. 5.

(2) Je-li zboží uvedené v odstavci 1 po skončení režimu dočasného použití vyváženo zpět do zahraničí, lze celní prohlášení podat ústně také.

(3) Kontejner se propustí do režimu dočasného použití s podmínkou, že se osoba, které se kontejner propouští, písemně zaváže, že na výzvu celního úřadu poskytne celnímu úřadu na jeho žádost podrobné informace o pohybu každého kontejneru, který byl propuštěn do režimu dočasného použití, včetně času a místa vstupu do tuzemska a místa výstupu z tuzemska, nebo seznam kontejnerů s prohlášením, že budou vyvezeny zpět.

(4) Palety a obaly se propustí do režimu dočasného použití s podmínkou, že se osoba, které se palety a obaly propouští, celnímu úřadu písemně zaváže, že budou vyvezeny zpět.

(5) Osoba, která zboží v pohraničním styku dováží, předloží jeho seznam a písemně se zaváže, že toto zboží vyveze zpět.

(6) Celní úřad může požadovat, aby osoba, které bylo zboží dovážené k humanitárním účelům propuštěno do režimu dočasného použití, předložila jeho soupis a písemně se zavázala, že toto zboží vyveze zpět.

(7) Celní úřad může požadovat, aby osoba, které byla zvířata propuštěna do režimu dočasného použití, předložila jejich soupis a písemně se zavázala, že tato zvířata vyveze zpět.

DÍL TŘINÁCTÝ
FORMA A OBSAH DODATEČNÉHO CELNÍHO PROHLÁŠENÍ A
PODMÍNKY POVOLENÍ ZJEDNODUŠENÉHO POSTUPU

(K § 124 odst. 4 zákona)

Oddíl první
Volný oběh

Povolení zjednodušeného postupu
§ 87

(1) Žádost na zjednodušení postupu se podává písemně. Žádost o propuštění zboží na základě zjednodušeného celního prohlášení může být nahrazena globální žádostí vztahující se na veškeré zboží propouštěné do volného oběhu ve stanovené době; odkaz na udělené povolení uvádí deklarant ve zjednodušeném celním prohlášení.

(2) Dodatečné celní prohlášení se podává na tiskopisech Deklarace a Doplňkové deklarace, jejichž vzor je uveden v přílohách č. 11, 12, 13 a 14 k této vyhlášce, a přikládají se k němu zjednodušená celní prohlášení za období povolené celním úřadem.

§ 88

Podmínkou pro povolení zjednodušeného postupu je, že osoba, která podala žádost podle § 87, bude celní prohlášení na propuštění zboží do volného oběhu podávat jako deklarant a bude zajištěno dodržování zákazů a omezení a jiných předpisů, které upravují propuštění zboží do volného oběhu, a jestliže žadatel

a)   nebyl pravomocně postižen za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů,
b)   nenavrhuje propuštění zboží do volného oběhu pouze jednorázově.

§ 89

Povolení udělené podle § 87 obsahuje vždy

a)   celní úřad, který může přijímat zjednodušená celní prohlášení,
b)   zboží, na které se povolení vztahuje,
c)   údaje, které není třeba ve zjednodušeném celním prohlášení uvádět,
d)   doklady, které nemusejí být připojeny nebo předloženy,
e)   způsob zajištění celního dluhu,
f)   podmínku, že toto povolení platí za předpokladu, že deklarant nebude navrhovat propuštění zboží do volného oběhu pouze jednorázově,
g)   podmínku, že toto povolení platí za předpokladu, že deklarant nebude pravomocně potrestán za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů,
h)   lhůtu, v jejímž průběhu je třeba dodatečné celní prohlášení u stanoveného celního úřadu podat.

Zjednodušené celní prohlášení
§ 90

Zjednodušené celní prohlášení, kterým se navrhuje propuštění zboží do volného oběhu, celní úřad přijme, obsahuje-li údaje o deklarantovi, označení celního režimu, místo a podpis deklaranta a tyto další údaje:

a)   přesné označení a popis zboží, aby bylo možno určit, do které podpoložky celního sazebníku se zboží zařazuje,
b)   značky, čísla, počet, druh a hrubou hmotnost jednotlivých nákladových kusů,
c)   identifikační znaky dopravního prostředku, kterým bylo zboží dopraveno,
d)   místo naložení zboží do dopravního prostředku,
e)   datum vstupu do tuzemska,
f)   převodní hodnotu zboží, uvádí-li se převodní hodnota v písemném celním prohlášení, nebo předběžný odkaz na převodní hodnotu, kterou celní úřad, v souvislosti s údaji, které má deklarant k dispozici, považuje za přijatelnou, nemůže-li deklarant převodní hodnotu zjistit,
g)   všechny údaje potřebné pro zjištění kvality a povahy zboží a pro použití celních předpisů a zajištění celního dluhu.

§ 91

(1) Ke zjednodušenému celnímu prohlášení deklarant přikládá doklady potřebné k posouzení, zda zboží může být propuštěno do volného oběhu.

(2) Zjednodušené celní prohlášení však může být přijato i bez předložení potřebných dokladů, jestliže deklarant celnímu úřadu prokáže, že

a)   předmětný doklad existuje a je platný,
b)   tento doklad nemohl být předložen z důvodů, které nelze přičítat deklarantovi,
c)   opožděné přijetí celního prohlášení by znemožnilo propuštění zboží do volného oběhu nebo by způsobilo, že by byla uplatněna vyšší celní sazba.

Deklarant musí ve zjednodušeném celním prohlášení uvést, které doklady chybí.

§ 92

(1) Lhůta, kterou celní úřad stanoví deklarantovi k doplnění údajů nebo předložení potřebných dokladů, nesmí přesáhnout jeden měsíc od okamžiku přijetí zjednodušeného celního prohlášení. Jedná-li se o doklad, na jehož základě má být uplatněna snížená celní sazba nebo osvobození od dovozního cla, může celní úřad na žádost deklaranta stanovenou lhůtu prodloužit, lze-li důvodně předpokládat, že zboží uvedené ve zjednodušeném celním prohlášení lze skutečně dovézt za sníženou celní sazbu nebo s osvobozením od dovozního cla; prodloužená lhůta však nesmí být delší než 3 měsíce. Vztahují-li se chybějící údaje nebo doklady k celní hodnotě, může být stanovena lhůta delší.

(2) Uplatňuje-li se snížená celní sazba nebo osvobození od dovozního cla na zboží propuštěné do volného oběhu pouze v rámci celních kontingentů nebo celních kvót, může být clo vyměřeno až v okamžiku skutečného předložení potřebného dokladu a dodatečného celního prohlášení.

(3) Bez ohledu na ustanovení odstavců 1 a 2 může být doklad, který je potřebný pro uplatnění snížené sazby nebo pro osvobození od dovozního cla, předložen i po uplynutí stanovené lhůty, jestliže celní úřad v průběhu této lhůty zjednodušené celní prohlášení přijal.

(4) Přijetí zjednodušeného celního prohlášení má stejné právní účinky jako přijetí písemného celního prohlášení, je-li předloženo dodatečné celní prohlášení.

§ 93

(1) Nebrání-li tomu jiné důvody, nesmí být přijetí zjednodušeného celního prohlášení důvodem pro nepovolení nakládat se zbožím nebo jeho pozdější propuštění.

(2) Nemá-li dodatečné doplnění chybějících údajů nebo předložení potřebného dokladu vliv na výši částky cla, která má být zaplacena, zapíše ihned celní úřad zjištěnou částku do účetních dokladů.

(3) Je-li podle § 90 použit předběžný odkaz na převodní hodnotu, celní úřad

a)   ihned zapíše částku cla vyměřenou podle tohoto odkazu do účetních dokladů, a
b)   vyžádá si zajištění celního dluhu ve výši rozdílu mezi touto částkou a částkou, která bude po určení celní hodnoty ze zboží vybrána.

(4) Může-li mít doplnění chybějících údajů nebo předložení potřebného dokladu, v jiných případech než uvedených v odstavci 3, vliv na výši cla vyměřovaného z dováženého zboží, postupuje celní úřad takto:

a)   může-li mít doplnění chybějících údajů nebo předložení potřebných dokladů vliv na uplatnění snížené celní sazby,
1.   celní úřad ihned zapíše částku cla, vyměřenou podle této snížené celní sazby, do účetních dokladů, a
2.   vyžádá si od deklaranta zajištění celního dluhu ve výši rozdílu mezi touto částkou a částkou, která by byla vyměřena při uplatnění celní sazby na toto zboží,
b)   může-li mít doplnění chybějících údajů nebo předložení potřebných dokladů vliv na přiznání úplného osvobození od dovozního cla, vyžádá si od deklaranta zajištění celního dluhu ve výši částky cla, které by mu bylo vyměřeno podle celní sazby na toto zboží.

(5) Bez ohledu na pozdější změny, zejména změny v důsledku konečného určení celní hodnoty, může deklarant žádat, aby celní úřad, namísto zajištění celního dluhu podle odstavce 3 písm. b) nebo odstavce 4 písm. a) bodu 2 a odstavce 4 písm. b), zanesl do účetních dokladů částku cla, která by měla být vybrána.

§ 94

Jestliže deklarant po uplynutí lhůty uvedené v § 93 neposkytl celnímu úřadu údaje potřebné pro konečné stanovení celní hodnoty nebo nepředložil potřebný doklad, vyměří celní úřad ihned clo a daně ve výši, ve které byl celní dluh zajištěn podle § 93 odst. 3 písm. b), § 93 odst. 4 písm. a) bodu 2 nebo § 93 odst. 4 písm. b).

§ 95

Zjednodušené celní prohlášení, které celní úřad přijal podle § 90 až 93, může deklarant doplnit nebo s vědomím celního úřadu nahradit novým celním prohlášením. Podal-li deklarant nové celní prohlášení, je rozhodující pro vyměření dovozního cla a daní a pro uplatnění celních předpisů upravujících režim volného oběhu okamžik, kdy celní úřad přijal zjednodušené celní prohlášení.

Oddíl druhý
Uskladňování v celním skladu

§ 96

(1) Žádost na zjednodušení postupu se podává písemně. Žádost o propuštění zboží na základě zjednodušeného celního prohlášení může být nahrazena globální žádostí vztahující se na veškeré zboží propouštěné do režimu uskladňování v celním skladu ve stanovené době; odkaz na udělené povolení uvádí deklarant ve zjednodušeném celním prohlášení.

(2) Dodatečné celní prohlášení se podává na tiskopisech Deklarace a Doplňkové deklarace, jejichž vzor je uveden v přílohách č. 11, 12, 13 a 14 k této vyhlášce, a přikládají se k němu zjednodušená celní prohlášení za období povolené celním úřadem.

§ 97

Podmínkou pro povolení zjednodušeného postupu je, že osoba, která podala žádost podle § 96, bude celní prohlášení na propuštění zboží do režimu uskladňování v celním skladu podávat jako deklarant a bude zajištěno dodržování zákazů a omezení a jiných předpisů, které upravují propuštění zboží do volného oběhu, a jestliže žadatel

a)   nebyl pravomocně postižen za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů,
b)   je zaručeno řádné provádění režimu uskladňování v celním skladu,
c)   nenavrhuje propuštění zboží do volného oběhu pouze jednorázově.

§ 98

Povolení udělené podle § 96 obsahuje vždy

a)   celní úřad, který může přijímat zjednodušená celní prohlášení,
b)   zboží, na které se povolení vztahuje,
c)   údaje, které není třeba ve zjednodušeném celním prohlášení uvádět,
d)   doklady, které nemusejí být připojeny nebo předloženy,
e)   způsob vedení evidence zboží navrhovaného do režimu uskladňování v celním skladu,
f)   způsob zajištění celního dluhu,
g)   podmínku, že toto povolení platí za předpokladu, že deklarant nebude navrhovat propuštění zboží do volného oběhu pouze jednorázově,
h)   podmínku, že toto povolení platí za předpokladu, že deklarant nebude pravomocně potrestán za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů,
i)   lhůtu, do které je třeba dodatečné celní prohlášení podat u stanoveného celního úřadu.

Zjednodušené celní prohlášení
§ 99

Zjednodušené celní prohlášení, kterým se navrhuje propuštění zboží do režimu uskladňování v celním skladu, celní úřad přijme, obsahuje-li údaje o deklarantovi, označení celního režimu, místo a podpis deklaranta a tyto další údaje:

a)   přesné označení a popis zboží, aby bylo možno určit, do které podpoložky celního sazebníku se zboží zařazuje,
b)   značky, čísla, počet, druh a hrubou hmotnost jednotlivých nákladových kusů,
c)   identifikační znaky dopravního prostředku, kterým bylo zboží dopraveno,
d)   místo naložení zboží do dopravního prostředku,
e)   datum vstupu do tuzemska,
f)   převodní hodnotu zboží, uvádí-li se převodní hodnota v písemném celním prohlášení, nebo předběžný odkaz na převodní hodnotu, kterou celní úřad, v souvislosti s údaji, které má deklarant k dispozici, považuje za přijatelnou, nemůže-li deklarant převodní hodnotu zjistit,
g)   všechny údaje potřebné pro zjištění kvality a povahy zboží a pro použití celních předpisů a zajištění celního dluhu.

§ 100

(1) Ke zjednodušenému celnímu prohlášení deklarant přikládá doklady potřebné k posouzení, zda zboží může být propuštěno do režimu uskladňování v celním skladu.

(2) Zjednodušené celní prohlášení však může být přijato i bez předložení potřebných dokladů, jestliže deklarant celnímu úřadu prokáže, že

a)   předmětný doklad existuje a je platný,
b)   tento doklad nemohl být předložen z důvodů, které nelze přičítat deklarantovi.

Deklarant musí ve zjednodušeném celním prohlášení uvést, které doklady chybí.

§ 101

(1) Nebrání-li tomu jiné důvody, nesmí být přijetí zjednodušeného celního prohlášení důvodem pro nepovolení nakládat se zbožím nebo jeho pozdější propuštění.

(2) Zjednodušený postup nemůže být použit na zboží, na které se vztahuje právní předpis o tržní regulaci v zemědělství.

§ 102

Bylo-li zboží předloženo celnímu úřadu, může být na základě žádosti a za podmínek uvedených v § 97 navrženo do režimu uskladňování v celním skladu podáním zjednodušeného celního prohlášení.

§ 103
Propuštění zboží bez předložení celnímu úřadu

(1) Osoba, které bylo uděleno povolení nepředkládat zboží celnímu úřadu, po dodání zboží do prostor celního skladu

a)   sdělí bez zbytečného odkladu celnímu úřadu dodání zboží ve formě a za podmínek jím v povolení stanovených,
b)   zapíše dodané zboží do své evidence, která musí obsahovat zejména údaje umožňující zjistit povahu zboží a datum zápisu do evidence,
c)   připraví doklady, které jsou potřebné pro propuštění zboží do režimu uskladňování v celním skladu.

(2) Osobě, která o to požádala, lze povolit, nebude-li tím narušeno řádné provádění celního dohledu, aby

a)   sdělení uvedené v odstavci 1 písm. a) učinila již v době, kdy je dodání zboží bezprostředně očekáváno,
b)   ve zvláštních případech, daných druhem zboží a četností dovozů, nemusela celní úřad informovat o každém dodání zboží, poskytne-li mu veškeré údaje, které celní úřad považuje za potřebné k provedení případné celní kontroly.

(3) Případná následná celní kontrola zboží se provádí na základě údajů zapsaných v evidenci deklaranta. Zápis zboží do evidence deklaranta se v těchto případech považuje za propuštění zboží.

Oddíl třetí
Aktivní zušlechťovací styk, pasivní zušlechťovací styk,
přepracování pod celním dohledem a dočasné použití

§ 104

(1) Zjednodušený postup na propuštění zboží do režimu aktivního zušlechťovacího styku, pasivního zušlechťovacího styku, k přepracování pod celním dohledem a k dočasnému použití se povolí za obdobných podmínek uvedených v ustanoveních § 87 až 89.

(2) Zjednodušené celní prohlášení na propuštění zboží do režimu s ekonomickým účinkem, jiného než uskladňování v celním skladu, může celní úřad na žádost deklaranta přijmout, aniž by obsahovalo všechny stanovené údaje. Zjednodušené celní prohlášení však musí obsahovat údaje o deklarantovi, režimu, do kterého má být zboží propuštěno, údaje uvedené v souhrnném celním prohlášení, místo a podpis deklaranta.

(3) Ustanovení § 103 se použijí přiměřeně.

(4) Při propuštění zboží do režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení se ustanovení § 91 až 94 použijí přiměřeně.

§ 105

Při propuštění do režimu aktivního zušlechťovacího styku, přepracování pod celním dohledem a dočasného použití se přiměřeně použijí ustanovení § 90 až 95 a § 97. Ustanovení § 107 se použijí přiměřeně na zboží navržené k propuštění do režimu pasivního zušlechťovacího styku.

Oddíl čtvrtý
§ 106
Ukončení režimu s ekonomickými účinky

(1) Při ukončení režimu aktivního zušlechťovacího styku, přepracování pod celním dohledem a dočasného použití zpětným vývozem nebo do volného oběhu nebo do režimu vývozu lze použít zjednodušený postup. Pro zpětný vývoz se uplatní ustanovení § 107.

(2) Při ukončení režimu pasivního zušlechťovacího styku lze zjednodušený postup použít pouze při propuštění zboží do volného oběhu; ustanovení § 90 až 95 se použijí přiměřeně.

(3) Při ukončení režimu uskladňování v celním skladu lze při propuštění zboží do volného oběhu, do režimu vývozu a ke zpětnému vývozu zjednodušený postup použít přiměřeně podle ustanovení § 90 až 95 a § 107, nejedná-li se o zboží, na které se vztahuje právní předpis o tržní regulaci v zemědělství.

Oddíl pátý
§ 107
Režim vývozu

(1) Zjednodušený postup na propuštění zboží do režimu vývozu povolí celní úřad obdobně za podmínek uvedených v ustanoveních § 87 až 89.

(2) Zjednodušené celní prohlášení na propuštění zboží do režimu vývozu může celní úřad na žádost deklaranta přijmout, aniž by obsahovalo všechny stanovené údaje.

(3) Zjednodušené celní prohlášení, kterým se navrhuje propuštění zboží do režimu vývozu obsahuje

a)   údaje o deklarantovi,
b)   přesné označení a popis zboží, aby bylo možno určit, do jaké podpoložky celního sazebníku je zboží zařazeno,
c)   značky, čísla, počet, druh a hrubou hmotnost jednotlivých nákladových kusů,
d)   identifikační znaky dopravního prostředku, kterým má být zboží přepraveno, nebo údaj o poštovní přepravě,
e)   všechny údaje potřebné pro zjištění kvality a povahy zboží a pro použití celních předpisů,
f)   další údaje uvedené v povolení zjednodušeného postupu pro režim vývozu,
f)   místo a podpis deklaranta.

Oddíl šestý
Režim tranzitu

§ 108

Pro účely této vyhlášky se rozumí

a)   schváleným odesílatelem osoba, které bylo příslušným celním úřadem povoleno používat zjednodušený postup při propouštění zboží do režimu tranzitu,
b)   schváleným příjemcem osoba, které bylo příslušným celním úřadem povoleno používat zjednodušený postup při dodání zboží v souvislosti s ukončením režimu tranzitu,
c)   závěrou prostředek k zajištění totožnosti zboží používaný celními orgány nebo schválenými odesilateli.

Schválený odesilatel
§ 109

Zjednodušený postup může být povolen na žádost osobě, která

a)   bude hlavním povinným v režimu tranzitu,
b)   nenavrhuje propuštění zboží do režimu tranzitu pouze jednorázově,
c)   povede evidenci umožňující celnímu úřadu kontrolovat pohyb zboží,
d)   zajistí celní dluh globální zárukou,
e)   nebyla pravomocně postižena za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů,
f)   bude ve stanovené lhůtě a požadovanou formou oznamovat odesílání zásilek,
g)   bude požadovaným způsobem zajišťovat totožnost zboží,
h)   bude požadovaným způsobem vyplňovat odstavce C a D Deklarace,
i)   bude ověřovat Deklarace zvláštním kovovým razítkem, jehož vzor je uveden v příloze č. 29 k této vyhlášce, nebude-li používat Deklarace, které byly předem zaevidovány a ověřeny otiskem razítka celního úřadu odeslání.

§ 110

(1) Před zahájením tranzitní operace doplní schválený odesilatel řádně vyplněnou Deklaraci tak, že na listy 1 a 4 Deklarace do odstavce D uvede lhůtu k předložení zboží celnímu úřadu určení, opatření k zajištění totožnosti zboží, poznámku "Zjednodušený postup" a do odstavce 44 Deklarace poznámku "Povolení č. j. . . .".

(2) Po zahájení tranzitní operace se list č. 1 Deklarace předá bezodkladně celnímu úřadu odeslání. Celní úřad může v povolení stanovit, že se list č. 1 Deklarace předává ihned po vyplnění celního prohlášení.

(3) Provede-li celní úřad odeslání v souvislosti s propuštěním zboží do režimu tranzitu kontrolu zboží, zaznamená tuto skutečnost a výsledek kontroly v odstavci D na listech č. 1 a 4 Deklarace.

§ 111

Bude-li celní prohlášení podáváno prostřednictvím zařízení pro zpracování a přenos údajů na nosičích informací a podpis osoby bude nahrazen kódem stanoveným celním úřadem, uvádí schválený odesilatel v odstavci 50 Deklarace poznámku "Osvobození od podpisu".

§ 112

Bude-li schválený odesilatel v rámci povolení dopravovat ve společném tranzitu zboží po železnici, zajistí, aby listy č. 1, 2 a 3 mezinárodního přepravního listu CIM nebo listy č. 1, 2, 3A a 3B předávacího listu TR byly opatřeny příslušným kódem "T1" nebo "T2", kterým se označuje celní statut deklarovaného zboží.

§ 113

(1) Schválený odesilatel učiní veškerá opatření, aby nedošlo ke zneužití

a)   zvláštního kovového razítka,
b)   Deklarací, které jsou opatřeny otiskem razítka celního úřadu odeslání nebo zvláštního kovového razítka.

(2) Dojde-li ke zneužití Deklarace, která byla předem ověřena otiskem razítka celního úřadu odeslání nebo zvláštního kovového razítka, odpovídá schválený odesilatel za úhradu cla, daní a poplatků, které v souvislosti s tímto zneužitím vznikly v České republice nebo při společném tranzitu i ve smluvních stranách, nebude-li celnímu úřadu odeslání prokázáno, že učinil veškerá opatření ve smyslu odstavce 1.

Schválený příjemce
§ 114

(1) Zjednodušený postup může být povolen na žádost osobě, která

a)   dopravuje nebo pro niž je dopravováno do tuzemska zboží v režimu tranzitu, nikoliv jen jednorázově,
b)   povede evidenci a záznamy umožňující celnímu úřadu kontrolovat pohyb zboží,
c)   nebyla pravomocně postižena za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů,
d)   bude ve stanovené lhůtě a požadovaným způsobem oznamovat
1.   porušení přiložených závěr,
2.   nadbytečné nebo chybějící množství zboží, záměnu zboží nebo jiné nesrovnalosti týkající se příslušné tranzitní operace.

(2) Schválený příjemce prokazuje udělení povolení ke zjednodušenému postupu při dodání zboží v souvislosti s ukončením režimu tranzitu dokladem "Osvědčení o povolení schváleného příjemce", jehož vzor je uveden v příloze č. 30 k této vyhlášce, vystaveným celním úřadem.

(3) "Osvědčení o povolení schváleného příjemce" se předkládá dopravci nebo hlavnímu povinnému k prokázání, že v souvislosti s ukončením tranzitní operace bylo zboží dopraveno oprávněné osobě.

(4) Při vystavení "Osvědčení o povolení schváleného příjemce" nebo kdykoliv později během jeho platnosti jmenuje schválený příjemce osoby, které jsou oprávněny podepisovat a jeho jménem vystavovat potvrzení o dodání zboží podle § 116 odst. 2. Jmenování spočívá v uvedení jména, příjmení a podpisového vzoru oprávněné osoby v odstavci 7 na zadní straně tiskopisu, přičemž každý záznam schválený příjemce potvrzuje svým podpisem v odstavci 8 na zadní straně tiskopisu. Nepoužité rubriky na zadní straně tiskopisu může schválený příjemce proškrtnout. Zápis o oprávnění osoby může schválený příjemce kdykoliv zrušit přeškrtnutím jména a příjmení oprávněné osoby s uvedením data a poznámky "Zrušeno".

(5) Doba platnosti "Osvědčení o povolení schváleného příjemce" nesmí být delší než 2 roky. Dobu platnosti lze jednou prodloužit, a to nejvýše o další 2roky.

(6) Bude-li povolení schválenému příjemci odejmuto, vrátí neprodleně celnímu úřadu všechna "Osvědčení o povolení schváleného příjemce", jejichž doba platnosti ve smyslu odstavce 6 ještě neuplynula.

(7) Tiskopis "Osvědčení o povolení schváleného příjemce" má formát 210 x 148 mm a je opatřen gravírovaným podtiskem v barvě žluté, na kterém je viditelné každé mechanické nebo chemické padělání. Pro výrobu tiskopisu se používá bílý bezdřevý papír o hmotnosti nejméně 100 g/m2. Tiskopis obsahuje název nebo značku tiskárny a označení tiskopisu.

(8) "Osvědčení o povolení schváleného příjemce" se vyplňuje na psacím stroji nebo jiným mechanografickým způsobem, nikoliv ručně. Není přípustné zapsaný text gumovat ani přepisovat. Změnu lze výjimečně provést škrtnutím chybného údaje při zachování jeho čitelnosti a doplněním nového správného údaje do stejného odstavce vedle, nad nebo pod chybný údaj. V každém odstavci lze provést pouze jednu změnu. Každá změna musí být potvrzena celním úřadem. Nelze-li změnu provést uvedeným způsobem, použije se nový tiskopis a původní "Osvědčení o povolení schváleného příjemce" se vrátí celnímu úřadu. Záznamy lze provádět pouze do předepsaných odstavců "Osvědčení o povolení schváleného příjemce" a není dovoleno je doplňovat jinými údaji, než pro které jsou příslušné odstavce vyhrazeny.

§ 115

Bude-li schválenému příjemci dopravováno ve společném tranzitu zboží po železnici, může příslušný celní úřad stanovit, že listy č. 2 a 3 mezinárodního přepravního listu CIM nebo listy č. 1, 2 a 3A předávacího listu TR budou bezodkladně předkládány železniční společností nebo národním zástupcem dopravního podniku celnímu úřadu určení.

§ 116

(1) Hlavní povinný splní svoji povinnost vyplývající z režimu tranzitu, dopraví-li zboží ve stanovené lhůtě, v nezměněném stavu, s neporušenou celní závěrou a s připojenými doklady schválenému příjemci.

(2) Na požádání dopravce vydá schválený příjemce na každou zásilku, která byla dopravena v souladu s ustanovením odstavce 1, potvrzení o dodání, ve kterém prohlásí, že zboží spolu s celními doklady bylo dodáno na stanovené místo, přičemž vždy uvede druh tranzitního dokladu a jeho číslo.

DÍL ČTRNÁCTÝ
§ 117
Lhůty skladování zboží v celním skladu
(K § 152 odst. 2 zákona)

České zboží, pro které zvláštní předpisy28) stanoví jako důsledek uskladnění výhody, které se obvykle vztahují k vývozu zboží, může být uskladněno v celním skladu (soukromém i veřejném) nejdéle 3 měsíce.

DÍL PATNÁCTÝ
§ 118
Pomocné zboží
(K § 164 odst. 2 zákona)

Za pomocné zboží se považuje zboží, které není v zušlechtěném výrobku obsaženo, avšak umožňuje nebo usnadňuje výrobu tohoto výrobku, i když je ve výrobě zcela nebo zčásti spotřebováno, s výjimkou

a)   zdrojů energie, jiných než pohonných hmot potřebných k nezbytnému vyzkoušení zušlechtěných výrobků nebo k zjištění vad zboží dovezeného na opravu,
b)   mazadel, jiných než potřebných k vyzkoušení zušlechtěných výrobků, kalibraci, zaměření apod.

DÍL ŠESTNÁCTÝ
§ 119
Přepracování pod celním dohledem
(K § 180 zákona)

(1) Do režimu přepracování pod celním dohledem lze propustit pouze zboží uvedené ve sloupci 1 Seznamu zpracovatelských operací, který je uveden v příloze č. 31 k této vyhlášce, a to k provedení zpracovatelských operací uvedených ve sloupci 2 tohoto seznamu.

(2) Je-li před položkou nebo podpoložkou celního sazebníku uvedeno "ex", znamená to, že zboží uvedené ve sloupci 1 Seznamu zpracovatelských operací může být přepracováno pouze na zboží, které je uvedeno ve sloupci 2 tohoto seznamu a uvedené u této položky nebo podpoložky.

DÍL SEDMNÁCTÝ
§ 120
Zboží, které nelze propustit do režimu dočasného použití s částečným osvobozením
od dovozního cla

(K § 192 odst. 2 zákona)

(1) Do režimu dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla nelze propustit spotřebitelné zboží.

(2) Zboží, jehož používání by mohlo způsobit újmu hospodářství České republiky, zejména z důvodů jeho hospodářské stability, s přihlédnutím ke lhůtě předpokládaného používání zboží.

DÍL OSMNÁCTÝ
§ 121
Pasivní zušlechťovací styk
(K § 200 odst. 2 zákona)

(1) Povolení k propuštění zboží do režimu pasivního zušlechťovacího styku udělí celní úřad, pokud je možné prokázat skutečnost, že zušlechtěné výrobky jsou vyrobeny z dočasně vyvezeného zboží, zejména

a)   uvedením zvláštních označení nebo výrobních čísel výrobce nebo popisem,
b)   plombou, pečetí, svorkou nebo jiným zvláštním označením,
c)   vzorkem, ilustrací nebo technickým popisem,
d)   analýzou,
e)   přezkoumáním podkladové dokumentace týkající se předmětné obchodní operace (např. kontraktů, korespondence nebo faktur), která prokazuje, že zušlechtěné výrobky mají být vyrobeny z dočasně vyvezeného zboží,
f)   informačním dokladem, usnadňujícím dočasný vývoz zboží zasílaného z jedné země za účelem provedení výrobních či zpracovatelských operací nebo opravy do druhé země, jehož vzor je uveden v příloze č. 32 k této vyhlášce.

(2) Je-li účelem zpracovatelské operace oprava zboží, bez ohledu na to, zda se jedná o prostou výměnu nebo ne, musí být celnímu úřadu prokázáno, že dočasně vyvážené zboží lze opravit. Nebude-li tato skutečnost prokázána, celní úřad povolení k propuštění zboží do pasivního zušlechťovacího styku neudělí.

(3) Je-li požadována prostá výměna, celní orgány využijí mimo jiné ověřovacích postupů uvedených v odstavci 1 pod písmeny a), c), d) nebo e). Z podkladové dokumentace musí být zřejmé, že náhrada bude mít stejnou obchodní kvalitu a stejnou technickou charakteristiku, jakou by mělo dočasně vyvážené zboží, kdyby bylo zušlechtěno.

(4) Celní úřad při rozhodování o povolení systému prosté výměny zkoumá zejména, zda zpracovatelská operace zahrnuje pouze opravu českého zboží. Za tímto účelem kontroluje zejména

a)   kontrakty a ostatní podklady týkající se opravy,
b)   prodejní nebo nájemní smlouvy a faktury týkající se dočasně vyváženého zboží nebo zboží, které obsahuje dočasně vyvezené zboží, zejména lhůty, které jsou v těchto dokladech uvedeny.

DÍL DEVATENÁCTÝ
Vrácené zboží
§ 122
(K § 234 odst. 5 zákona)

(1) Osvobození od dovozního cla se přizná na zboží,

a)   které bylo předtím vyvezeno z tuzemska a u něhož bylo provedeno řízení směřující k vrácení subvencí nebo jiných částek vyplácených na základě zemědělské politiky při vývozu,
b)   u něhož byla na základě opatření vztahujících se na vývoz zboží do jiných států poskytnuta jiná finanční výhoda, než jsou subvence nebo jiné částky uvedené v písmenu a), která je podmíněna závazkem předmětné zboží vyvézt, bude-li celnímu úřadu doloženo, že tato finanční výhoda byla vrácena nebo že příslušný orgán podnikl kroky k zadržení výplaty této finanční výhody a že toto zboží
1.   nemůže být dovezeno a použito na území státu, kam bylo původně vyvezeno, na základě zákonů a předpisů platných v tomto státě,
2.   bylo vráceno příjemcem jako závadné nebo neodpovídající ustanovením smlouvy,
3.   bylo dovezeno zpět do tuzemska, protože nemůže být použito k zamýšlenému účelu v důsledků okolností, které nemůže vývozce ovlivnit.

(2) K okolnostem uvedeným v odstavci 1 písm. b) bodu 3 patří

a)   vrácení zboží z důvodů jeho poškození nebo poškození dopravního prostředku, jímž bylo přepravováno, před doručením příjemci,
b)   vrácení zboží původně vyvezeného za účelem spotřeby nebo prodeje na obchodním veletrhu nebo obdobné akci, které nebylo spotřebováno či prodáno,
c)   vrácení zboží, které nemohlo být doručeno příjemci z důvodů jeho fyzické či právní nezpůsobilosti dodržet ustanovení smlouvy, na jejímž základě bylo původně vyvezeno,
d)   vrácení zboží, které nemohlo být z důvodů nepříznivých přírodních podmínek, politických nebo sociálních nepokojů doručeno příjemci nebo které bylo doručeno až po uplynutí dodací lhůty uvedené ve smlouvě, na jejímž základě bylo původně vyvezeno,
e)   vrácení zboží krytých společnou organizací trhu ovoce a zeleniny, vyvezených a odeslaných za účelem prodeje při dodání, jejichž prodej se však na trhu cílové třetí země neuskutečnil.

(3) Zboží vyvážené v rámci zemědělské politiky na základě vývozního povolení nebo předem uděleného osvědčení nebude osvobozeno od dovozního cla, pokud nebude doloženo, že příslušná ustanovení právních předpisů byla dodržena.

(4) Zboží uvedené v odstavci 1 nebude osvobozeno od dovozního cla, pokud nebude propuštěno do volného oběhu v tuzemsku do 12 měsíců ode dne vydání rozhodnutí, kterým bylo propuštěno do režimu vývozu.

§ 123

Osvobození od dovozního cla se přizná i na vrácené

a)   zboží, které je pouze částí zboží původně vyvezeného z tuzemska,
b)   součásti nebo příslušenství strojů, přístrojů, zařízení a podobné zboží původně vyvezené z tuzemska.

§ 124
(K § 235 zákona)

(1) Osvobození od dovozního cla se přizná na vrácené zboží, s nímž

a)   nebylo po vývozu z tuzemska, s výjimkou manipulací potřebných k udržení jeho dobrého stavu nebo manipulací měnící pouze jeho vzhled, žádným způsobem nakládáno,
b)   bylo po vývozu z tuzemska nakládáno jiným způsobem než uvedeným v písmenu a), ale které bylo uznáno jako vadné nebo jako nevhodné pro zamýšlený účel, za předpokladu, že
1.   účelem tohoto nakládání byla výhradně oprava předmětného zboží nebo obnova jeho původního dobrého stavu,
2.   jeho nevhodnost pro zamýšlený účel vyšla najevo až v době, kdy toto nakládání již započalo.

(2) Bylo-li se zbožím nakládáno způsobem uvedeným v odstavci 1 písm. b) a tento způsob nakládání by v případě, že by toto zboží zpět dovážené do tuzemska po ukončení režimu pasivního zušlechťovacího styku podléhalo dovoznímu clu, vyměří a vybere celní úřad clo, které by bylo vyměřeno a vybráno z dovážených zušlechtěných výrobků. Jestliže však bylo zboží opraveno nebo byl obnoven jeho původní stav, které bylo nutno provést v důsledku nepředvídaných okolností, které se vyskytly v zahraničí a které byly uspokojivým způsobem doloženy celnímu úřadu, osvobození od dovozního cla se přizná tehdy, jestliže hodnota zpět dováženého zboží není v důsledku provedené operace vyšší než jeho hodnota v době vývozu z tuzemska. Hodnota zpět dováženého opraveného zboží nebo které bylo obnoveno do původního stavu, se nepovažuje za vyšší než hodnota v době vývozu z tuzemska, nepřesáhne-li tato operace rozsah prací bezpodmínečně nutných k tomu, aby zboží mohlo být i nadále používáno stejným způsobem jako v době vývozu.

(3) Pro účely odstavce 2 se rozumí opravou nebo obnovou původního stavu, kterou bylo potřeba provést, jakákoliv operace, jejímž cílem je náprava funkčních závad nebo materiálového poškození zboží, k nimž došlo v zahraničí, a bez níž by předmětné zboží nemohlo být obvyklým způsobem použito k zamýšleným účelům. Je-li při opravě zboží nebo obnově jeho původního stavu třeba použít náhradní díly a součástky, přizná celní úřad osvobození od dovozního cla pouze na díly bezpodmínečně nutné k tomu, aby zboží mohlo být i nadále používáno stejným způsobem jako v době vývozu.

§ 125

(1) Osvobození od dovozního cla se přizná na vrácené zboží

a)   na které bylo podáno celní prohlášení na propuštění do volného oběhu, doložené kopií vývozního celního prohlášení, kterou celní orgány vrátily vývozci. Má-li celní úřad důkazy o tom, že zboží navržené do volného oběhu bylo původně vyvezeno z tuzemska a splňuje podmínky pro přiznání osvobození od dovozního cla, nebo si může určité skutečnosti ověřit u deklaranta, kopii vývozního celního prohlášení nevyžaduje,
b)   propuštěné k dočasnému vývozu s použitím karnetu ATA vydaného v tuzemsku; osvobození od dovozního cla celní úřad přizná i tehdy, kdy platnost příslušného karnetu ATA již uplynula.

(2) Ustanovení odstavce 1 písm. a) se nevztahuje na obalové materiály, dopravní prostředky a jiné zboží propuštěné ve vývozu na základě zvláštních podmínek, stanoví-li celní předpisy nebo mezinárodní smlouva, že se celní doklady v těchto případech nevyžadují. Ustanovení odstavce 1 písm. a) se nevztahuje rovněž na případy, kdy celní prohlášení na propuštění zboží do volného oběhu může být podáno ústně nebo jiným úkonem.

(3) Z důvodů hodných zřetele se osvobození od dovozního cla přizná za podmínky, že deklarant za účelem ztotožnění vráceného zboží předloží další důkazy.

DÍL DVACÁTÝ
PODMÍNKY ZAJIŠTĚNÍ CELNÍHO DLUHU RUČENÍM, OBSAH A NÁLEŽITOSTI
ZÁRUČNÍCH LISTIN A ZÁRUČNÍCH DOKLADŮ

(K § 258 odst. 3 zákona)

Oddíl první
Globální zajištění celního dluhu

§ 126

Vzor záruční listiny pro globální zajištění celního dluhu (dále jen "globální záruka") je uveden

a)   pro národní tranzit v příloze č. 33 k této vyhlášce,
b)   pro společný tranzit v příloze č. 34 k této vyhlášce,
c)   pro jiné operace než režim tranzitu v příloze č. 35 k této vyhlášce.

§ 127

(1) Je-li u určitého zboží mimořádné riziko podvodu, může být ve společném tranzitu dočasně zakázáno používání globální záruky pro toto zboží. Seznam zboží, které je vyloučeno z používání globální záruky, se oznamuje ve Sbírce zákonů sdělením Ministerstva zahraničních věcí.29)

(2) Je-li do společného tranzitu propouštěno zboží, které je vyloučeno z používání globální záruky, uvádí hlavní povinný na listech č. 1, 4, 5 a 7 Deklarace

a)   v odstavci 33 minimálně čtyřmístné číslo deklarované podpoložky zboží,
b)   úhlopříčně jednotlivými listy červeným písmem poznámku "Článek 34b Přílohy II Úmluvy o společném tranzitním režimu", která bude ve formátu nejméně 100 x 10 mm.

(3) List č. 5 Deklarace, který je označen poznámkou podle odstavce 2 písm. b), se zasílá celnímu úřadu odeslání nejpozději následující pracovní den po dnu, kdy byla zásilka spolu s doklady dopravena k celnímu úřadu určení.

(4) Má-li být dopravováno zboží, které je podle odstavce 1 dočasně vyloučeno z používání globální záruky, nebo pokládá-li to celní úřad odeslání za nezbytné, může být stanovena dopravní trasa. Stanovenou trasu může na žádost hlavního povinného změnit celní úřad členského státu, ve kterém se zásilka v době podání žádosti na stanovené trase nachází. Povolenou změnu celní úřad zaznamená v tranzitním dokladu a sdělí ji neprodleně celnímu úřadu odeslání.

(5) Z důvodu vyšší moci se může dopravce od stanovené trasy odchýlit. Zboží je nutno bez zbytečného odkladu dopravit k nejbližšímu celnímu úřadu členského státu, ve kterém se zásilka nachází, který změnu stanovené trasy zaznamená do tranzitního dokladu a neprodleně informuje celní úřad odeslání.

§ 128

(1) Používání globální záruky se povolí pouze osobám se sídlem v tuzemsku,

a)   které nebyly pravomocně postiženy za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů,
b)   jejichž finanční situace je taková, že mohou splnit svoje závazky.

(2) Používání globální záruky v režimu tranzitu se povolí za splnění podmínek uvedených v odstavci 1 osobám, které pravidelně používaly režim tranzitu během posledních 6 měsíců jako hlavní povinný nebo ve společném tranzitu i jako odesilatel.

§ 129

(1) Není-li dále stanoveno jinak, stanoví se výše globální záruky pro režim tranzitu v částce odpovídající 100 % cel, daní a poplatků vybíraných při dovozu, nejméně však

a)   ve společném tranzitu v částce v korunách českých odpovídající ekvivalentu 7000 ECU v přepočtu podle kurzu devizového trhu České národní banky platného první pracovní den v měsíci říjnu roku, který předchází roku, v němž je poskytnutá záruka přijata,
b)   v národním tranzitu v částce 250 000 Kč.

(2) Příslušný celní orgán může stanovit výši globální záruky pro režim tranzitu v částce odpovídající nejméně 30 % cel, daní a poplatků vybíraných při dovozu, nejméně však v minimálních částkách uvedených v odstavci 1 osobě, která

a)   jako hlavní povinný provádí tranzitní operace pravidelně s použitím globální záruky nejméně po dobu posledních 6 měsíců,
b)   v tomto časovém úseku plní řádně povinnosti vyplývající z režimu tranzitu,
c)   v tranzitu nedopravuje zboží, které je uvedeno v příloze č. 36 k této vyhlášce.

(3) Příslušný celní orgán změní výši globální záruky na částku odpovídající 100 % cel, daní a poplatků vybíraných při dovozu, nesplňuje-li již hlavní povinný podmínky stanovené v odstavci 2.

(4) Příslušný celní orgán stanoví výši globální záruky podle odstavců 1 až 3 podle počtu uskutečněných přeprav a celkové výše celního dluhu, která by byla stanovena z přepravovaného zboží, a to za období jednoho týdne. Výše záruky se stanoví na základě podkladů hlavního povinného a celních orgánů, které se vztahují na přepravu zboží v předchozím roce, a výsledek se vydělí 52. Žádá-li hlavní povinný o globální záruku poprvé, stanoví příslušný celní orgán společně s hlavním povinným počet přeprav a souhrnnou výši celního dluhu během stanoveného časového období z údajů, které jsou k dispozici. Statistickým výpočtem se stanoví výše celního dluhu pro zboží, které se přepraví v období jednoho týdne.

(5) Příslušný celní orgán provádí roční přezkoumání výše globální záruky a s ohledem na skutečnosti, zjištěné zejména od celních úřadů odeslání, stanoví případně jinou výši záruky.

(6) Pro stanovení výše globální záruky pro jiné operace než režim tranzitu se ustanovení odstavců 1 až 5 použijí přiměřeně.

§ 130

Osoba, které bylo povoleno uskutečňovat tranzitní nebo jiné operace s globálním zajištěním celního dluhu, prokazuje tuto skutečnost

a)   dokladem "Osvědčení o záruce v režimu tranzitu", jehož vzor je uveden v příloze č. 37 k této vyhlášce, které má modrý podtisk, jedná-li se o národní tranzit,
b)   dokladem "TC 31 - Osvědčení o záruce", jehož vzor je uveden v příloze č. 38 k této vyhlášce, které má zelený podtisk, jedná-li se o společný tranzit,
c)   dokladem "Osvědčení o globální záruce", jehož vzor je uveden v příloze č. 39 k této vyhlášce, které má modrý podtisk, jedná-li se o jiné operace než režim tranzitu.

§ 131

(1) Osvědčení uvedená v § 130 (dále jen "Osvědčení") se předkládají při podání celního prohlášení na propuštění zboží do

a)   režimu tranzitu celnímu úřadu odeslání a číslo Osvědčení se uvádí do odstavce 52 Deklarace,
b)   jiného režimu než tranzitu celnímu úřadu, který zboží do navrženého režimu propouští, a číslo Osvědčení se uvádí do odstavce 44 Deklarace.

(2) Osvědčení se rovněž předkládá celnímu úřadu, který povoluje nakládat se zbožím, používat režim s ekonomickým účinkem, provozovat celní sklad nebo který stanoví podmínky pro dočasné uskladnění zboží.

(3) Celní úřad, kterému bylo Osvědčení předloženo, je po ověření platnosti a správnosti vrací zpět.

(4) Tiskopisy Osvědčení vydané před účinností této vyhlášky mohou být používány do 31. prosince 1998.

§ 132

Při vystavení Osvědčení nebo kdykoliv později během jeho platnosti určí deklarant nebo hlavní povinný (dále jen "zúčastněný") osoby, které jsou oprávněny podepisovat a jeho jménem podávat celní prohlášení nebo žádosti o povolení nakládat se zbožím, povolení režimů s ekonomickým účinkem, provozovat celní sklad nebo o stanovení podmínek pro dočasné uskladnění zboží. Oprávnění osoby činit tyto úkony jménem zúčastněného se potvrdí tak, že v odstavci 10 na zadní straně Osvědčení se uvede jméno a příjmení oprávněné osoby a její podpisový vzor a zúčastněný každý takovýto záznam opatří svým podpisem v odstavci 11 na zadní straně Osvědčení. Nepoužité rubriky na zadní straně Osvědčení může zúčastněný proškrtnout. Zápis o oprávnění osoby může zúčastněný kdykoliv zrušit přeškrtnutím jména a příjmení oprávněné osoby s uvedením data a poznámky "Zrušeno". Předložením Osvědčení prokazují oprávněné osoby, uvedené zúčastněným na jeho zadní straně, že jsou oprávněny za zúčastněného jednat v rozsahu uvedených právních úkonů a zajišťovat celní dluh globální zárukou.

§ 133

Doba platnosti Osvědčení nesmí být delší než 2roky. Platnost Osvědčení lze jednou prodloužit, a to nejvýše o další 2 roky.

§ 134

Bude-li povolení zajišťovat celní dluh globální zárukou odejmuto, zúčastněný neprodleně vrátí celnímu orgánu, který povolení odejmul, všechna Osvědčení, jejichž doba platnosti ve smyslu ustanovení § 140 ještě neuplynula.

§ 135

Tiskopis Osvědčení má formát 210 x 148 mm a je opatřen gravírovaným podtiskem v barvě dle § 130, na kterém je viditelné každé mechanické nebo chemické padělání. Pro výrobu tiskopisu se používá bílý bezdřevý papír o hmotnosti nejméně 100 g/m2. Tiskopis Osvědčení obsahuje název nebo značku tiskárny a označení tiskopisu.

§ 136

Osvědčení se vyplňuje psacím strojem nebo jiným mechanografickým způsobem, nikoliv ručně. Není přípustné zapsaný text gumovat ani přepisovat. Změnu lze výjimečně provést škrtnutím chybného údaje při zachování jeho čitelnosti a doplněním nového správného údaje do stejného odstavce vedle, nad nebo pod chybný údaj. V každém odstavci Osvědčení lze provést pouze jednu změnu. Každá změna musí být potvrzena celním orgánem, který Osvědčení vydal. Nelze-li změnu provést uvedeným způsobem, použije se nový tiskopis Osvědčení a původní se vrátí celnímu orgánu, který ručení povolil. Záznamy lze provádět pouze do předepsaných odstavců Osvědčení a není dovoleno je doplňovat jinými údaji, než pro které jsou příslušné odstavce vyhrazeny.

§ 137

V době trvání ručitelského vztahu lze výši zaručené částky měnit dodatkem k záruční listině, který se stává nedílnou součástí záruční listiny a jehož vzor je uveden

a)   v příloze č. 40 k této vyhlášce, jedná-li se o národní tranzit,
b)   v příloze č. 41 k této vyhlášce, jedná-li se o společný tranzit,
c)   v příloze č. 42 k této vyhlášce, jedná-li se o jiné operace než režim tranzitu.

Oddíl druhý
Paušální zajištění celního dluhu

§ 138

Vzor záruční listiny pro paušální zajištění celního dluhu (dále jen "paušální záruka") je uveden pro

a)   národní tranzit v příloze č. 43 k této vyhlášce,
b)   společný tranzit v příloze č. 44 k této vyhlášce,
c)   jiné operace než režim tranzitu v příloze č. 45 k této vyhlášce.

§ 139

(1) Zajištění celního dluhu paušální zárukou se celnímu úřadu prokazuje

a)   Záručním dokladem, jehož vzor je uveden v příloze č. 46 k této vyhlášce, který má modrý podtisk, jedná-li se o národní tranzit,
b)   Záručním dokladem, jehož vzor je uveden v příloze č. 47 k této vyhlášce, který má červený podtisk, jedná-li se o společný tranzit,
c)   Záručním dokladem, jehož vzor je uveden v příloze č. 48 k této vyhlášce, který má zelený podtisk, jedná-li se o jiné operace než režim tranzitu.

(2) Záruční doklad se v souvislosti se zajištěním celního dluhu odevzdává celnímu úřadu.

(3) Celní úřad si předložený Záruční doklad po ověření jeho platnosti a správnosti ponechává.

(4) Ručitel je celním orgánům odpovědný za každý Záruční doklad, který celní úřady přijaly v souvislosti se zajištěním celního dluhu, a to až do částky v tomto dokladu uvedené.

(5) Tiskopis Záručního dokladu je formátu 148 x 105 mm a je opatřen gravírovaným podtiskem v barvě dle odstavce 1, na kterém je viditelné každé mechanické nebo chemické padělání. Pro výrobu tiskopisů se používá bílý bezdřevý papír o hmotnosti nejméně 55 g/m2. Tiskopis Záručního dokladu obsahuje název nebo značku tiskárny, označení tiskopisu a sériové číslo pro rozlišení jednotlivých tiskopisů.

(6) Tiskopisy Záručního dokladu vydané před účinností této vyhlášky mohou být používány do 31. prosince 1998.

§ 140

(1) Na zboží propouštěné do společného tranzitu jedním celním prohlášením se předkládá jeden Záruční doklad, ve kterém je uvedena paušální částka 7000 ECU, a to bez ohledu na výši cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu zboží propuštěného na toto celní prohlášení.

(2) Představuje-li přeprava určitého zboží ve společném tranzitu zvýšené riziko a paušální záruka ve výši 7000 ECU je nedostačující s ohledem na přesnou nebo celními orgány odhadnutou nejvýše možnou výši celního dluhu, může celní úřad odeslání k zajištění cel, daní a poplatků vybíraných při dovozu zboží požadovat odpovídající záruku ve výši násobku paušální částky 7000 ECU. Přeprava zboží ve společném tranzitu se považuje za spojenou se zvýšeným rizikem zejména tehdy, jedná-li se o zboží vyloučené ve smyslu § 127 z použití globální záruky.

(3) Je-li propouštěno do společného tranzitu zboží, které je uvedeno v příloze č. 36 k této vyhlášce a jehož množství překročilo stanovené množstevní limity odpovídající paušální částce 7000 ECU, požaduje vždy celní úřad odeslání zvýšenou záruku, a to ve výši násobku částky 7000 ECU, který odpovídá množství přepravovaného zboží.

(4) V případech uvedených v odstavcích 2 a 3 odevzdá hlavní povinný celnímu úřadu odeslání potřebný počet Záručních dokladů znějících na částku 7000 ECU.

(5) Pro přepočet ECU na koruny české se použije kurz devizového trhu České národní banky platný první pracovní den v měsíci říjnu roku, který předchází roku, v němž bylo přijato celní prohlášení, se kterým je předkládán Záruční doklad.

§ 141

Ručitel může omezit rozsah použití jím vydávaných Záručních dokladů tím, že je opatří úhlopříčně poznámkou "OMEZENÁ PLATNOST". Takto označené Záruční doklady

a)   pro společný tranzit
1.   neplatí pro tranzitní operace se zbožím uvedeným v příloze č. 36 k této vyhlášce,
2.   mohou být použity pro jiné zboží než uvedené v příloze č. 36 k této vyhlášce v počtu maximálně 7 Záručních dokladů na každý dopravní prostředek; jedním dopravním prostředkem se pro účely tohoto ustanovení rozumí kontejner30) nebo silniční motorové vozidlo, za které může být připojen přívěs (resp. přívěsy) nebo návěs,
b)   neplatí pro národní tranzit a pro jiné operace než režim tranzitu pro operace se zbožím podléhajícím spotřební dani.

Oddíl třetí
Individuální zajištění celního dluhu

§ 142

(1) Vzor záruční listiny pro individuální zajištění celního dluhu je uveden pro

a)   národní tranzit v příloze č. 49 k této vyhlášce,
b)   pro společný tranzit v příloze č. 50 k této vyhlášce,
c)   pro jiné operace než režim tranzitu v příloze č. 51 k této vyhlášce.

(2) Záruční listina se předkládá celnímu úřadu při podání celního prohlášení na propuštění zboží do příslušného celního režimu včetně společného tranzitu. Záruční listina se předkládá rovněž celnímu úřadu, který povoluje nakládat se zbožím, používat režim s ekonomickým účinkem, provozovat celní sklad nebo který má stanovit podmínky pro dočasné uskladnění.

(3) Celní úřad si předloženou záruční listinu po ověření její platnosti a správnosti ponechává.

(4) Je-li do společného tranzitu propouštěno zboží, které je vyloučeno ve smyslu ustanovení § 127 z použití globální záruky a které je uvedeno v příloze č. 36 k této vyhlášce, stanoví celní úřad výši individuální záruky v částce odpovídající násobku částky 7000 ECU způsobem uvedeným v § 140 odst. 3.

Oddíl čtvrtý
Povolení nezajišťovat celní dluh

§ 143

(1) Osoba, které bylo uděleno povolení nezajišťovat celní dluh,31) prokazuje tuto skutečnost dokladem "Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh", jehož vzor je uveden v příloze č. 52 k této vyhlášce, které má hnědý podtisk.

(2) Skutečnost, že celní dluh nemusí být zajišťován, se prokazuje celnímu úřadu při podání celního prohlášení na propuštění zboží do národního tranzitu nebo do celního režimu s podmíněným osvobozením od cla jiného než režim tranzitu. Osoba, které bylo povolení uděleno, předkládá "Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh" celnímu úřadu a jeho číslo uvede do

a)   odstavce 52 Deklarace při propouštění zboží do národního tranzitu,
b)   odstavce 44 Deklarace při propouštění zboží do celního režimu s podmíněným osvobozením jiného než tranzitu.

(3) Celní úřad, kterému bylo "Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh" předloženo, je po ověření platnosti a správnosti vrátí zpět deklarantovi.

(4) Při vystavení "Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh" nebo kdykoliv později během jeho platnosti určí deklarant (hlavní povinný) osoby, které jsou oprávněny podepisovat a jeho jménem podávat celní prohlášení. Oprávnění osoby činit tyto úkony jménem deklaranta (hlavního povinného) se potvrdí tak, že v odstavci 10 na zadní straně "Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh" se uvede jméno a příjmení oprávněné osoby a její podpisový vzor a deklarant (hlavní povinný) každý takovýto záznam opatří svým podpisem v odstavci 11 na zadní straně "Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh". Nepoužité rubriky na zadní straně "Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh" může zúčastněný proškrtnout. Zápis o oprávnění osoby může deklarant kdykoliv zrušit přeškrtnutím jména a příjmení oprávněné osoby s uvedením data a poznámky "Zrušeno". Předložením "Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh" prokazují oprávněné osoby, uvedené deklarantem (hlavním povinným) na jeho zadní straně, že jsou oprávněny za deklaranta (hlavního povinného) jednat v rozsahu uvedených právních úkonů, a to bez zajištění celního dluhu dle uděleného povolení.

§ 144

Doba platnosti "Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh" nesmí být delší než 2 roky. Dobu platnosti lze jednou prodloužit, a to nejvýše o další 2 roky.

§ 145

Bude-li povolení nezajišťovat celní dluh odejmuto, vrátí příslušná osoba bez zbytečného odkladu ministerstvu všechna "Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh", jejichž doba platnosti ve smyslu § 144 ještě neuplynula.

§ 146

Tiskopis "Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh" má formát 210 x 148 mm a je opatřen gravírovaným podtiskem v barvě hnědé, na kterém je viditelné každé mechanické nebo chemické padělání. Pro výrobu tiskopisu se používá bílý bezdřevý papír o hmotnosti nejméně 100 g/m2. Tiskopis obsahuje název nebo značku tiskárny a označení tiskopisu.

§ 147

"Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh" se vyplňuje psacím strojem nebo jiným mechanografickým způsobem, nikoliv ručně. Není přípustné zapsaný text gumovat ani přepisovat. Změnu lze výjimečně provést přeškrtnutím chybného údaje při zachování jeho čitelnosti a doplněním nového správného údaje do stejného odstavce vedle, nad nebo pod chybný údaj. V každém odstavci lze provést pouze jednu změnu. Každá změna musí být potvrzena ministerstvem. Nelze-li změnu provést uvedeným způsobem, použije se nový tiskopis a původní "Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh" se vrátí ministerstvu. Záznamy lze provádět pouze do předepsaných odstavců Osvědčení a není dovoleno je doplňovat jinými údaji, než pro které jsou příslušné odstavce vyhrazeny.

DÍL DVACÁTÝ PRVNÍ
§ 148
Postup při jiném nakládání se zbožím než prodeji zboží
(K § 316 odst. 3 zákona)

Zboží, u něhož bylo vysloveno propadnutí nebo které bylo zabráno v řízení konaném o celních přestupcích nebo v řízení konaném o celních deliktech, zboží, u něhož bylo vysloveno propadnutí nebo které bylo zabráno v trestním řízení o trestných činech spáchaných při dovozu, vývozu, tranzitu nebo jiném nakládání se zbožím, jakož i zboží, které deklarant přenechal státu, je v prozatímní správě32) celního úřadu, nebylo-li prodáno.

DÍL DVACÁTÝ DRUHÝ
§ 149
Závěrečná ustanovení

Zrušují se:

1.    Vyhláška č. 47/1993 Sb., kterou se stanoví územní působnost celních úřadů a průběh hranice celního pohraničního pásma ve vnitrozemí.
2.    Vyhláška č. 92/1993 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona.
3.    Vyhláška č. 54/1994 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva financí č. 92/1993 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona.
4.    Vyhláška č. 145/1994 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva financí č. 92/1993 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona, ve znění vyhlášky Ministerstva financí č. 54/1994 Sb.
5.    Vyhláška č. 75/1995 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva financí č.  92/1993 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona, ve znění vyhlášky č. 54/1994 Sb. a vyhlášky č. 145/1994 Sb.
6.    Vyhláška č. 8/1996 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva financí č. 92/1993 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona, ve znění vyhlášky č. 54/1994 Sb., vyhlášky č. 145/1994 Sb. a vyhlášky č.  75/1995 Sb.
7.    Vyhláška č. 230/1996 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva financí č. 92/1993 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona, ve znění vyhlášky č. 54/1994 Sb., vyhlášky č. 145/1994 Sb., vyhlášky č. 75/1995  Sb. a vyhlášky č. 8/1996 Sb.
8.    Vyhláška č. 46/1997 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva financí č. 92/1993 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona.
9.    Opatření Ministerstva financí ze dne 2. září 1997, kterým se stanovují změny obsahu a náležitostí celního prohlášení, uveřejněné v částce 79/1997 Sb.
10.    Opatření Ministerstva financí ze dne 27. ledna 1998, kterým se stanovují změny obsahu a náležitostí celního prohlášení, uveřejněné v částce 9/1998 Sb.

§ 150
Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1998.

Ministr:
Ing. Pilip v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 135/1998 Sb.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 135/1998 Sb.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 135/1998 Sb.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 135/1998 Sb.

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 135/1998 Sb.

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 135/1998 Sb.

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 135/1998 Sb.

Příloha č. 8 k vyhlášce č. 135/1998 Sb.

Příloha č. 9 k vyhlášce č. 135/1998 Sb.

Příloha č. 10 k vyhlášce č. 135/1998 Sb.

Příloha č. 11 k vyhlášce č. 135/1998 Sb.

Příloha č. 12 k vyhlášce č. 135/1998 Sb.

Příloha č. 13 k vyhlášce č. 135/1998 Sb.

Příloha č. 14 k vyhlášce č. 135/1998 Sb.

Příloha č. 15 k vyhlášce č. 135/1998 Sb.

Příloha č. 16 k vyhlášce č. 135/1998 Sb.

Příloha č. 17 k vyhlášce č. 135/1998 Sb.

Příloha č. 18 k vyhlášce č. 135/1998 Sb.

Příloha č. 19 k vyhlášce č. 135/1998 Sb.

Příloha č. 20 k vyhlášce č. 135/1998 Sb.

Příloha č. 21 k vyhlášce č. 135/1998 Sb.

Příloha č. 22 k vyhlášce č. 135/1998 Sb.

Příloha č. 23 k vyhlášce č. 135/1998 Sb.

Příloha č. 24 k vyhlášce č. 135/1998 Sb.

Příloha č. 25 k vyhlášce č. 135/1998 Sb.

Příloha č. 26 k vyhlášce č. 135/1998 Sb.

Příloha č. 27 k vyhlášce č. 135/1998 Sb.

Příloha č. 28 k vyhlášce č. 135/1998 Sb.

Příloha č. 29 k vyhlášce č. 135/1998 Sb.

Příloha č. 30 k vyhlášce č. 135/1998 Sb.

Příloha č. 31 k vyhlášce č. 135/1998 Sb.

Příloha č. 32 k vyhlášce č. 135/1998 Sb.

Příloha č. 33 k vyhlášce č. 135/1998 Sb.

Příloha č. 34 k vyhlášce č. 135/1998 Sb.

Příloha č. 35 k vyhlášce č. 135/1998 Sb.

Příloha č. 36 k vyhlášce č. 135/1998 Sb.

Příloha č. 37 k vyhlášce č. 135/1998 Sb.

Příloha č. 38 k vyhlášce č. 135/1998 Sb.

Příloha č. 39 k vyhlášce č. 135/1998 Sb.

Příloha č. 40 k vyhlášce č. 135/1998 Sb.

Příloha č. 41 k vyhlášce č. 135/1998 Sb.

Příloha č. 42 k vyhlášce č. 135/1998 Sb.

Příloha č. 43 k vyhlášce č. 135/1998 Sb.

Příloha č. 44 k vyhlášce č. 135/1998 Sb.

Příloha č. 45 k vyhlášce č. 135/1998 Sb.

Příloha č. 46 k vyhlášce č. 135/1998 Sb.

Příloha č. 47 k vyhlášce č. 135/1998 Sb.

Příloha č. 48 k vyhlášce č. 135/1998 Sb.

Příloha č. 49 k vyhlášce č. 135/1998 Sb.

Příloha č. 50 k vyhlášce č. 135/1998 Sb.

Příloha č. 51 k vyhlášce č. 135/1998 Sb.

Příloha č. 52 k vyhlášce č. 135/1998 Sb.

(Přílohy jsou dostupné na adrese: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu.
Na www.sagit.cz nejsou k dispozici v textové podobě).


1)   § 33 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
2)   § 21 a 22 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě.
3)   § 23 zákona č. 21/1971 Sb., o jednotné soustavě sociálně ekonomických informací, ve znění pozdějších předpisů.
4)   § 93 zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 113/1997 Sb.
5)   Článek 10 Úmluvy o mezinárodním civilním letectví, vyhlášené pod č.  147/1947 Sb.
6)   Zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon.
Vyhláška č. 261/1995 Sb., kterou se stanoví lhůty a způsoby plnění oznamovací povinnosti.
7)   § 46 až 48 vyhlášky č. 136/1998 Sb., o osvobození zboží od dovozního cla.
8)   § 41 až 45 vyhlášky č. 136/1998 Sb.
9)   § 145 až 148 vyhlášky č. 136/1998 Sb.
10)   § 157 až 162 vyhlášky č. 136/1998 Sb.
11)   § 128 až 132 vyhlášky č. 136/1998 Sb.
12)   § 4 písm. a) zákona č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů.
13)   § 7 zákona č. 119/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
14)   Dohoda mezi členskými státy Severoatlantické smlouvy a ostatními státy zúčastněnými v Partnerství pro mír o statutu jejich ozbrojených sil a Dodatkový protokol k této dohodě, vyhlášené sdělením Ministerstva zahraničních věcí č.  297/1996 Sb.
15)   Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 179/1996 Sb.
16)   Článek 20 Přípojku A k Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), vyhlášené pod č. 8/1985 Sb., ve znění vyhlášeném pod č. 61/1991 Sb.
17)   Úmluva o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), vyhlášená pod č. 8/1985  Sb., ve znění vyhlášeném pod č. 61/1991 Sb.
18)   Článek 12 Přípojku B k Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF) (vyhláška č. 8/1985 Sb., ve znění vyhlášky č. 61/1991 Sb.).
19)   Úmluva o mezinárodním civilním letectví, vyhlášená pod č. 147/1947 Sb.
20)   Celní prohlášení CN 22 (listovní zásilky) a celní prohlášení CN 23 (poštovní balíky).
21)   Vyhláška č. 89/1963 Sb., o Celní úmluvě o karnetech E. C. S. pro obchodní vzorky a o Celní úmluvě o karnetu A. T. A. pro dovozní celní záznam zboží.
Vyhláška č. 144/1982 Sb., o Celní úmluvě o mezinárodní přepravě zboží na podkladě karnetů TIR (Úmluva TIR).
22)   Článek 11 odst. 1 Celní úmluvy o mezinárodní přepravě zboží na podkladě karnetů TIR (Úmluvy TIR), vyhláška č. 144/1982 Sb.
Článek 6 odst. 4 Celní úmluvy o karnetu ATA pro dovozní celní záznam zboží (Úmluvy ATA), vyhláška č. 89/1963 Sb.
23)   Článek 11 odst. 2 Úmluvy TIR.
Článek 7 odst. 1 a 2 Úmluvy ATA.
24)   § 123 až 127 vyhlášky č. 136/1998 Sb.
25)   § 150 až 152 vyhlášky č. 136/1998 Sb.
26)   § 153 až 156 vyhlášky č. 136/1998 Sb.
27)   § 163 až 165 vyhlášky č. 136/1998 Sb.
28)   Zákon č. 472/1992 Sb., o Státním fondu tržní regulace v zemědělství, ve znění zákona č. 10/1993 Sb. a zákona č. 242/1995 Sb.
29)   Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 211/1996 Sb., ve znění č. 27/1997  Sb.
30)   Vyhláška č. 57/1976 Sb., o Celní úmluvě o kontejnerech, 1972.
31)   § 254 odst. 4 zákona č. 13/1993 Sb., ve znění zákona č. 113/1997 Sb.
32)   Vyhláška č. 61/1986 Sb., o prozatímní správě národního majetku.

E-shop

Zákon o rodině s komentářem, judikaturou a předpisy

Zákon o rodině s komentářem, judikaturou a předpisy

JUDr. Milan Holub, JUDr. Hana Nová, JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D., JUDr. Jana Sladká Hyklová - Nakladatelství Leges, s. r. o.

Publikace představuje zevrubný, praxí prověřený komentář k jednotlivým ustanovením zákona o rodině, doplněný použitelnou judikaturou a výběrem z dostupné literatury. Deváté vydání oblíbeného komentáře přináší aktualizované úplné znění zákona o rodině, které reaguje na legislativní ...

Cena: 690 KčKOUPIT

Smluvní pokuta v ČR a Evropě

Smluvní pokuta v ČR a Evropě

Tomáš Tintěra - Nakladatelství Leges, s. r. o.

Odborná monografie přináší ucelený teoreticko-praktický pohled na jedno z nejčastějších smluvních ujednání. Kniha vychází z rozboru české právní úpravy po rekodifikaci soukromého práva a současně představuje různá pojetí tohoto institutu v právních řádech vybraných evropských ...

Cena: 390 KčKOUPIT

Kapitoly z mezinárodního dopravního práva I (A. Říční právo, B. Letecké právo)

Kapitoly z mezinárodního dopravního práva I (A. Říční právo, B. Letecké právo)

doc. JUDr. Ing. Bohumil Poláček, Ph.D., MBA, LLM - Wolters Kluwer, a. s.

Kapitoly z mezinárodního dopravního práva I (A. Říční právo, B. Letecké právo) tvoří první část připravované trilogie, na kterou bude navazovat část druhá s názvem Kapitoly z mezinárodního dopravního práva II ...

Cena: 700 KčKOUPIT

Sbírka zákonů

Zahájili jsme prodej tištěné
Sbírky zákonů!

Aktuální částky si můžete
zakoupit v naší prodejně na adrese Horní 457/1,
700 30 Ostrava-Hrabůvka
po–pá 7–15 hod

Pouze osobní odběr!
Tištěnou Sbírku zákonů
nezasíláme poštou.

Právní předpisy

Sbírka zákonů ČR

 /
Číslo  /
Částka  /

Sbírka mezinárodních smluv

 /
Číslo  /
Částka  /

Finanční zpravodaj

 /
Číslo  /
Provozovatel

Nakladatelství Sagit, a. s.
Horní 457/1, 700 30 Ostrava-Hrabůvka
Společnost je zapsaná v obchodním
rejstříku vedeném KS v Ostravě,
oddíl B, vložka 3086.
IČ: 277 76 981
DIČ: CZ27776981

Telefony


Zásilkový obchod: 558 944 614
Předplatné ÚZ: 558 944 615
Software: 558 944 629
Knihkupci: 558 944 621
Inzerce: 558 944 634

E-maily


Zásilkový obchod: obchod@sagit.cz
Předplatné ÚZ: predplatne@sagit.cz
Software: software@sagit.cz
Knihkupci: knihkupci@sagit.cz
Inzerce: inzerce@sagit.cz

Obchodní podmínky

© 1996–2017 Nakladatelství Sagit, a. s. Všechna práva vyhrazena.