Váš nákupní košík:  prázdný Přihlášení obchod@sagit.cz

Navigace:  Úvod  »  Zákony  »  Sbírka zákonů

Sbírka zákonů

  • Předpis č. 23/2014 Sb., zdroj: SBÍRKA ZÁKONŮ ročník 2014, částka 10, ze dne 18. 2. 2014
  • Stručnou charakteristiku změn najdete v redakční anotaci předpisu
  • Tento text je prvotním zněním předpisu tak, jak byl publikován ve Sbírce zákonů (bez zohlednění novelizací)
  • Pokud chcete znát aktuálně platný text, otevřete si úplné znění předpisu

23

VYHLÁŠKA

ze dne 30. ledna 2014

o výkonu činnosti bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry

Česká národní banka stanoví podle § 8b odst. 5, § 11a odst. 9, § 12a odst. 10, § 15, § 22 odst. 2, § 24 odst. 1 a § 26d odst. 3 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb. a zákona č. 227/2013 Sb., podle § 1a odst. 3, § 7a odst. 5, § 7b odst. 9, § 8 odst. 11, § 8b odst. 1, § 11 odst. 3, § 27 odst. 1 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb. a zákona č. 254/2012 Sb., a podle § 199 odst. 2 k provedení § 12f, § 16 odst. 5, § 16a odst. 10, § 16b odst. 2, § 32 odst. 8 a § 154 odst. 3 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 230/2008 Sb.:

ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1
Předmět úpravy

Tato vyhláška upravuje

a)   požadavky na řídicí a kontrolní systém,
b)   obsah zprávy o ověření řídicího a kontrolního systému, způsob, strukturu a periodicitu jejího zpracování a lhůtu pro její předložení,
c)   pravidla pro krytí a omezení rizik,
d)   uveřejňování informací,
e)   některé informace a podklady předkládané České národní bance.

Osobní působnost
§ 2

Tato vyhláška se v mezích § 3 až 6 vztahuje na banku, spořitelní a úvěrní družstvo, obchodníka s cennými papíry, investičního zprostředkovatele a pobočku banky z jiného než členského státu.

§ 3

Na banku a spořitelní a úvěrní družstvo se nevztahuje část třetí a část čtvrtá hlavy I a V.

§ 4

(1) Na obchodníka s cennými papíry podle § 8a odst. 1, 2 a 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu se nevztahují část druhá hlava II, část třetí, část čtvrtá a přílohy č. 3 až 6 této vyhlášky.

(2) Na obchodníka s cennými papíry podle § 8a odst. 4 a 7 zákona o podnikání na kapitálovém trhu se vztahují § 8 až 51, s výjimkou příloh č. 3 až 6 této vyhlášky, a § 86.

§ 5

(1) Na investičního zprostředkovatele se vztahují § 9, § 10 odst. 1, § 11 odst. 2 a 3, § 12, § 13, § 16, § 17, § 18 odst. 1, § 20, § 21, § 22 odst. 1, § 23 odst. 1 a 5, § 24, § 26, § 46, § 48 a § 51, s výjimkou příloh č. 1 a 2 této vyhlášky.

(2) Na investičního zprostředkovatele, který je fyzickou osobou a poskytuje investiční služby výhradně osobně, se tato vyhláška vztahuje v tom rozsahu, že tento zprostředkovatel

a)   v písemné podobě stanoví zásady a pracovní postupy podle § 10 odst. 1, § 11 odst. 2 a 3, § 12, § 21 a § 23 odst. 5,
b)   v písemné podobě zaznamenává zásady a pracovní postupy pro účely zabezpečení průběžné kontroly dodržování povinností a výkonu činnosti v souladu s § 13, § 16, § 17, § 18 odst. 1, § 20, § 23 odst. 1, § 24, § 26, § 46, § 48 a § 51 a
c)   průběžně kontroluje výkon činnosti a dodržování povinností, zásad a pracovních postupů podle písmen a) a b).

§ 6

Na pobočku banky z jiného než členského státu se nevztahuje část druhá.

§ 7
Vymezení pojmů

(1) Pro účely této vyhlášky se rozumí

a)   čistým peněžním tokem rozdíl mezi přítoky a odtoky peněžních prostředků,
b)   externí ratingovou agenturou externí ratingová agentura podle článku 4 odst. 1 bodu 98 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.  575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (dále jen „nařízení“),
c)   funkcí souhrn personálních, technických, organizačních a dalších předpokladů vymezených za účelem zajištění výkonu určité činnosti nebo souboru činností povinné osoby,
d)   informačním a komunikačním systémem funkční celek zabezpečující získávání, zpracování, přenos, sdílení a uchovávání informací v jakékoli formě včetně systému vnitřní a vnější komunikace povinné osoby,
e)   institucí instituce podle článku 4 odst. 1 bodu 3 nařízení,
f)   interním přístupem
   1. přístup založený na interním ratingu podle článku 143 odst. 1 nařízení,
   2. přístup založený na interních modelech podle článku 221 nařízení,
   3. přístup založený na vlastních odhadech podle článku 225 nařízení,
   4. pokročilé přístupy k měření podle článku 312 odst. 2 nařízení,
   5. metoda interního modelu podle článků 283 a 363 nařízení, nebo
   6. metoda interního hodnocení podle článku 259 odst. 3 nařízení,
g)   kapitálem kapitál podle článku 4 odst. 1 bodu 118 nařízení,
h)   kapitálovým nástrojem kapitálový nástroj podle článku 4 odst. 1 bodu 119 nařízení,
i)   klientem vkladatel, dlužník, člen spořitelního a úvěrního družstva, zákazník obchodníka s cennými papíry a zákazník investičního zprostředkovatele, a další osoby v podobném postavení vůči povinné osobě včetně osob, jež by v budoucnu mohly být v některém z uvedených postavení,
j)   klíčovou funkcí funkce, kterou takto označila povinná osoba na základě vyhodnocení významu dané funkce jako klíčového pro činnost povinné osoby,
k)   kolaterálem věc sloužící k zajištění expozice,
l)   konsolidovaným základem konsolidovaný základ podle článku 4 odst. 1 bodu 48 nařízení,
m)   kontrolním orgánem dozorčí rada, kontrolní komise, správní rada při výkonu kontrolní působnosti nebo jiný orgán s obdobnou kontrolní působností, v závislosti na právní formě osoby, o kterou jde.

(2) Pro účely této vyhlášky se dále rozumí

a)   kvalifikovanou účastí kvalifikovaná účast podle článku 4 odst. 1 bodu 36 nařízení,
b)   likviditní pozicí očekávaný čistý peněžní tok v rámci stanovených časových pásem,
c)   nepřímou kapitálovou investicí nepřímá kapitálová investice podle článku 4 odst. 1 bodu 114 nařízení,
d)   nevýkonným členem člen orgánu, který v povinné osobě nezastává výkonnou řídicí funkci,
e)   obchodním portfoliem obchodní portfolio podle článku 4 odst. 1 bodu 86 nařízení,
f)   odměnou mzda, peněžní i nepeněžní požitky a další příjmy pracovníka,
g)   operačním rizikem operační riziko podle článku 4 odst. 1 bodu 52 nařízení,
h)   orgánem orgán povinné osoby jiný než valná hromada nebo členská schůze, v závislosti na právní formě osoby, o kterou jde,
i)   osobou finančního sektoru subjekt finančního sektoru podle článku 4 odst. 1 bodu 27 nařízení,
j)   osobou ve vrcholném vedení osoba, která zastává v povinné osobě výkonnou řídicí funkci, při níž zajišťuje každodenní řízení výkonu činností povinné osoby a je při výkonu této funkce přímo podřízena orgánu povinné osoby nebo jeho členovi, a to i v případě, že takovou funkci zastává člen orgánu povinné osoby,
k)   ovládající osobou mateřský podnik podle článku 4 odst. 1 bodu 15 nařízení,
l)   ovládáním kontrola podle článku 4 odst. 1 bodu 37 nařízení,
m)   ovládanou osobou dceřiný podnik podle článku 4 odst. 1 bodu 16 nařízení.

(3) Pro účely této vyhlášky se dále rozumí

a)   pákou páka podle článku 4 odst. 1 bodu 93 nařízení,
b)   pobočkou banky z jiného než členského státu pobočka zahraniční banky se sídlem v jiném než členském státě, které Česká národní banka udělila licenci podle zákona o bankách,
c)   povinnou osobou banka, spořitelní a úvěrní družstvo, obchodník s cennými papíry, investiční zprostředkovatel,
d)   pracovníkem osoba, která je s povinnou osobou v základním pracovněprávním nebo podobném vztahu, anebo jiná osoba, pokud je členem orgánu nebo výboru povinné osoby,
e)   původcem původce podle článku 4 odst. 1 bodu 13 nařízení,
f)   restrukturalizací nucená restrukturalizace podle článku 178 odst. 3 písm. d) nařízení,
g)   rizikem modelu potenciální ztráta, která může povinné osobě vzniknout v důsledku rozhodnutí učiněného zejména na základě výsledků interně využívaných modelů vzhledem k chybám ve vývoji, zavádění nebo využívání těchto modelů,
h)   rizikem nadměrné páky riziko nadměrné páky podle článku 4 odst. 1 bodu 94 nařízení,
i)   řídicím orgánem představenstvo, jednatel, správní rada při výkonu řídicí působnosti nebo jiný orgán s obdobnou řídicí působností, v závislosti na právní formě osoby, o kterou jde,
j)   sekuritizací sekuritizace podle článku 4 odst. 1 bodu 61 nařízení,
k)   sekuritizovanou expozicí sekuritizovaná pozice podle článku 4 odst. 1 bodu 62 nařízení.

(4) Pro účely této vyhlášky se dále rozumí

a)   selháním dlužníka selhání podle článku 178 nařízení,
b)   sponzorem sponzor podle článku 4 odst. 1 bodu 14 nařízení,
c)   syntetickou kapitálovou investicí syntetická kapitálová investice podle článku 4 odst. 1 bodu 126 nařízení,
d)   systémovým rizikem riziko narušení kontinuity finančního systému s možnými závažnými negativními dopady na finanční systém a reálnou ekonomiku,
e)   útvarem osoba nebo skupina osob pověřená výkonem určité činnosti povinné osoby včetně orgánů a výborů povinné osoby,
f)   úzkým propojením úzké propojení podle článku 4 odst. 1 bodu 38 nařízení,
g)   uznanou burzou burza podle článku 4 odst. 1 bodu 72 nařízení,
h)   vnitřním předpisem stanovy, organizační řády, statuty, plány a jiné vnitřně stanovené zásady, pravidla, postupy a akty vnitřního řízení,
i)   výkonným členem člen orgánu povinné osoby, který v povinné osobě zastává výkonnou řídicí funkci,
j)   zvláštními penzijními výhodami zvláštní penzijní výhody podle článku 4 odst. 1 bodu 73 nařízení.

ČÁST DRUHÁ
ŘÍDICÍ A KONTROLNÍ SYSTÉM

Hlava I
Požadavky na řídicí a kontrolní systém
[K § 8b odst. 5 zákona o bankách, k § 7a odst. 5 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, k § 12f písm. a) a b) a § 32 odst. 8 písm. a) zákona o podnikání na kapitálovém trhu]

Díl 1
Předpoklady řádné správy a řízení společnosti

Základní požadavky na výkon činnosti
§ 8

Povinná osoba zajistí, že řídicí a kontrolní systém je ucelený a pokrývá všechny její činnosti po celou dobu výkonu činnosti povinné osoby na finančním trhu. Ve vztahu k osobám v konsolidačním celku nezahrnutým do obezřetnostní konsolidace platí tento požadavek přiměřeně.

§ 9

Povinná osoba splňuje požadavky stanovené na řídicí a kontrolní systém a jeho součásti1) s ohledem na svou velikost, model svého podnikání, jeho složitost a s ním spojená rizika, organizační uspořádání, povahu, rozsah a složitost činností, které vykonává nebo hodlá vykonávat. Přihlíží přitom k vývoji prostředí, v němž podniká, včetně vývoje v oblasti řádné správy a řízení společnosti.

§ 10

(1) Povinná osoba zajistí, že požadavky stanovené na řídicí a kontrolní systém a jeho součásti a postupy povinné osoby k jejich splnění a při výkonu dalších činností jsou promítnuty do vnitřních předpisů povinné osoby a konsolidačního celku. Povinná osoba stanoví postup při přijímání, změně a uplatňování vnitřních předpisů.

(2) Ke splnění předpokladu řádné správy a řízení společnosti prostřednictvím uplatňování řádných postupů povinná osoba zvolí, zapracuje do vnitřních předpisů a uplatňuje při své činnosti jí zvolené uznávané a osvědčené principy a postupy vydávané uznávanými vydavateli a využívané při činnostech obdobné povahy (dále jen „uznávaný standard“).

(3) Pro účely plnění předpokladu řádné správy a řízení společnosti prostřednictvím uplatňování řádných postupů povinná osoba vždy

a)   dodržuje při své činnosti a zapracuje do vnitřních předpisů
   1.  právní povinnosti a
   2. obecné pokyny Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví), Společného výboru evropských orgánů dohledu a Evropské rady pro systémová rizika2), ledaže by jejich konkrétní ustanovení bylo v rozporu s požadavky právních předpisů nebo umožňovalo obcházení jejich účelu, a
b)   přihlíží k informacím, které Česká národní banka uveřejňuje ve Věstníku České národní banky s tím, že při určování uznávaných standardů podle odstavce 2 povinná osoba vždy přihlédne k
   1. přehledu vybraných uznávaných standardů a vybraných uznávaných vydavatelů a
   2. srovnávacím standardům, jejichž obsahem jsou očekávání České národní banky při plnění požadavků této vyhlášky.

(4) Promítnutí standardů podle odstavce 3 písm. b) do vnitřních předpisů a jejich použití povinnou osobou se považuje za plnění ustanovení odstavce 2. Tím není dotčeno právo povinné osoby zvolit a do vnitřních předpisů promítnout i jiné uznávané standardy; jejich obsah nebo použití však nesmí být v rozporu s požadavky právních předpisů ani obcházet jejich účel.

(5) Povinná osoba pravidelně prověřuje, zda vnitřní předpisy a jí zvolené uznávané standardy jsou aktuální a v souladu s dalšími požadavky této vyhlášky a jiných právních předpisů.

(6) Povinná osoba zajistí, že součástí vnitřních předpisů jsou pravidla pro evidování reklamací a stížností klientů, jejich vyřizování a sledování přijatých opatření.

§ 11

(1) Povinná osoba zajistí, že její orgán, výbor a jejich členové, jakož i jimi vykonávané činnosti, splňují zejména požadavky podle § 13 až 19.

(2) Povinná osoba zajistí, že veškeré schvalovací a rozhodovací procesy, jakož i kontrolní a další její významné činnosti včetně souvisejících působností a pravomocí a vnitřních předpisů je možné zpětně vysledovat a rekonstruovat, včetně působností a pravomocí, složení a fungování orgánů a výborů povinné osoby a působností, pravomocí a činností jejich členů. K zabezpečení tohoto požadavku slouží též systém uchovávání informací, který povinná osoba zavede a udržuje.

(3) Povinná osoba zajistí vyváženost působností při schvalovacích, rozhodovacích a kontrolních činnostech a zamezí nepřiměřenému vlivu jediné osoby nebo malé skupiny osob na tyto procesy; to platí i v rámci konsolidačního celku.

§ 12

(1) Pokud některou činnost, kterou by jinak vykonávala nebo mohla vykonávat povinná osoba sama, vykonává povinná osoba prostřednictvím jiné osoby (dále jen „outsourcing“), není tím dotčena odpovědnost povinné osoby.

(2) Povinná osoba zajistí, že v souvislosti s outsourcingem

a)   není omezen soulad takto vykonávaných činností s příslušnými právními předpisy, možnost jejich kontroly povinnou osobou, plnění informačních povinností vůči České národní bance, výkon dohledu, včetně případné kontroly skutečností podléhajících dohledu u poskytovatele outsourcingu, provedení auditu účetní závěrky a dalších ověření stanovených jinými právními předpisy3),
b)   není ohrožena účinnost, ucelenost a přiměřenost předpokladů řádné správy a řízení, řízení rizik a vnitřní kontroly včetně dodržování právních povinností, zejména pravidel obezřetného podnikání,
c)   nejsou dotčeny právní vztahy povinné osoby s klientem a
d)   jsou stanovena pravidla kontroly takto vykonávaných činností povinnou osobou, včetně případné kontroly skutečností týkajících se dané činnosti u poskytovatele outsourcingu.

(3) Povinná osoba uzavírá smlouvu upravující outsourcing způsobem, který umožňuje zachycení jejího obsahu, kontrolovatelnost a vymahatelnost, jakož i uchovatelnost.

Orgány a výbory
§ 13

(1) Kontrolní orgán dohlíží, zda řídicí a kontrolní systém je účinný, ucelený a přiměřený, a poznatky z této činnosti alespoň jednou ročně vyhodnocuje. V rámci plnění této povinnosti pravidelně jedná také o záležitostech, které se týkají strategického směřování, hospodaření a výsledků činnosti povinné osoby a usměrňování rizik, kterým je nebo by mohla být povinná osoba vystavena, a to i z hlediska zajištěnosti trvalého fungování povinné osoby na finančním trhu v souladu s předmětem a plánem její činnosti.

(2) Kontrolní orgán průběžně dohlíží a ujišťuje se o plnění schválených strategií včetně strategie řízení rizik, o integritě systémů účetnictví a finančního výkaznictví včetně spolehlivosti finanční a provozní kontroly, o dodržování právních povinností a příslušných standardů povinnou osobou, o adekvátnosti jejího systému komunikace a uveřejňování informací a o celkové funkčnosti a efektivnosti řídicího a kontrolního systému.

(3) V rámci plnění svých kontrolních působností se kontrolní orgán kriticky a konstruktivně podílí vhodným způsobem zejména na

a)   vyhodnocování strategického a finančního řízení,
b)   vyhodnocování řízení rizik,
c)   vyhodnocování
   1. souladu vnitřních předpisů s právními předpisy,
   2. vzájemného souladu vnitřních předpisů a
   3. souladu činností s právními a vnitřními předpisy
   (dále jen „compliance“) a
d)   směrování, plánování a vyhodnocování činnosti vnitřního auditu.

(4) Kontrolní orgán v rámci své působnosti rozhoduje o vhodných opatřeních zaměřených na nápravu zjištěných nedostatků.

(5) Při výkonu těch činností kontrolního orgánu v oblasti řídicího a kontrolního systému, u kterých hrozí střet zájmů výkonných členů (dále jen „zvláštní kontrolní činnost kontrolního orgánu“), povinná osoba zajistí projednání věci a rozhodnutí o ní bez přítomnosti výkonných členů; v takovém případě se rozhodnutí přijaté většinou nevýkonných členů považuje za rozhodnutí orgánu. Zvláštní kontrolní činností kontrolního orgánu jsou vždy činnosti podle § 14.

§ 14

(1) Kontrolní orgán vhodným způsobem posuzuje činnost členů řídicího orgánu. Při posuzování činnosti členů řídicího orgánu a případném vyhledávání jeho nových členů kontrolní orgán zohledňuje dostatečně širokou škálu vlastností a schopností a uplatňuje také zásady podporující účelnou a přiměřenou rozmanitost v celkovém složení řídicího orgánu.

(2) Kontrolní orgán se předem vyjadřuje k návrhu na pověření fyzické nebo právnické osoby zajišťováním výkonu funkce řízení rizik, funkce compliance a funkce vnitřního auditu nebo na její odvolání. Kontrolní orgán vhodným způsobem posuzuje činnost těchto osob. Bez souhlasu kontrolního orgánu nelze osobu z těchto funkcí odvolat. V případě, že do výkonu funkce je zapojeno více osob, vyjadřuje se kontrolní orgán pouze k návrhu na pověření nebo odvolání osoby ve vedení dotčené funkce.

(3) Kontrolní orgán stanoví zejména zásady odměňování osoby, k jejímuž pověření vedením funkce se předem vyjadřuje podle odstavce 2, a členů řídicího orgánu, pokud toto není v pravomoci valné hromady nebo členské schůze.

(4) Kontrolní orgán vyhodnocuje celkový systém odměňování. Podrobnější vymezení některých požadavků na odměňování je uvedeno v příloze č. 1 této vyhlášky.

§ 15

(1) Povinná osoba přijme opatření, která vedou k zajištění, že kontrolní orgán jako celek a jeho členové mají pro výkon svých činností vhodné odborné, časové a další předpoklady a věnují jim odpovídající a dostatečné kapacity. Součástí vhodných předpokladů pro výkon činnosti kontrolního orgánu jako celku je dostatečná míra nezávislosti při plnění svých povinností. Obdobně se tyto požadavky uplatní na výbor kontrolního orgánu a jeho členy.

(2) Pokud povinná osoba zřizuje z vlastního rozhodnutí nebo na základě zákona nebo jiného právního předpisu výbor kontrolního orgánu, jednoznačně vymezí jeho působnost a pravomoci, složení, způsob jednání a rozhodování a začlenění výboru do organizačního uspořádání a informačních toků povinné osoby. Činnosti výboru se zaměřují na účelnou podporu činností kontrolního orgánu. Odpovědnost kontrolního orgánu nelze přenést na jeho výbor, ledaže jiný právní předpis stanoví jinak.

(3) Pokud povinná osoba nezřizuje výbor nebo výbory kontrolního orgánu, uplatní se požadavky stanovené touto vyhláškou nebo jiným právním předpisem na složení a činnost určitého výboru kontrolního orgánu obdobně na její kontrolní orgán a jeho členy a taková činnost kontrolního orgánu se považuje za zvláštní kontrolní činnost kontrolního orgánu.

(4) Podrobnější vymezení některých požadavků na činnosti a výbory kontrolního orgánu je uvedeno v příloze č. 2 této vyhlášky.

§ 16

Řídicí orgán zajistí vytvoření uceleného a přiměřeného řídicího a kontrolního systému a soustavné udržování jeho funkčnosti a efektivnosti v jeho celku i částech, včetně

a)   plnění stanovených strategií, zásad a cílů a každodenního řízení výkonu činnosti povinné osoby,
b)   zajištění souladu řídicího a kontrolního systému s právními předpisy, zejména dodržování právních povinností a příslušných standardů povinnou osobou; součástí tohoto požadavku je zajištění výkonu činností s odbornou péčí,
c)   nastavení a udržování řídicího a kontrolního systému tak, aby zajistil adekvátnost informací a komunikace při výkonu činností povinné osoby, zejména zavedení a udržování funkčního a efektivního systému získávání, využívání a uchovávání informací včetně systému vnitřní a vnější komunikace a uveřejňování informací povinnou osobou,
d)   zavedení a udržování funkčního a efektivního organizačního uspořádání včetně oddělení neslučitelných funkcí a zamezování vzniku možného střetu zájmů,
e)   vyčlenění odpovídajících a dostatečných kapacit pro výkon činností povinné osoby, zejména pro tyto oblasti:
   1. řízení významných rizik,
   2. řízení kapitálu a likvidity, finanční řízení, vedení účetnictví, oceňování a činnosti přímo související s těmito činnostmi,
   3. využívání externích ratingů a
   4. interní modely používané pro řízení rizik a interní modely související s těmito činnostmi, včetně interních validací a přezkumů těchto modelů,
f)   zajištění integrity systémů účetnictví a finančního výkaznictví,
g)   zajištění spolehlivosti finanční a provozní kontroly a
h)   zajištění plynulého výkonu činnosti a trvalého fungování povinné osoby na finančním trhu v souladu s předmětem a plánem její činnosti.

§ 17

(1) Řídicí orgán zajistí stanovení celkové strategie, zejména dostatečně konkrétních zásad a cílů jejího naplňování, a rozpracování, zavedení a udržování postupů pro naplňování stanovené strategie.

(2) Řídicí orgán zajistí stanovení pravidel, která jednoznačně formulují etické a profesní zásady a předpokládané modely chování a jednání pracovníků v souladu s těmito zásadami a pravidly, a jejich prosazování, uplatňování a vymáhání.

(3) Řídicí orgán zajistí stanovení zásad řízení lidských zdrojů, zejména zásad pro výběr, odměňování, hodnocení a motivování pracovníků v souladu s jím schváleným celkovým systémem odměňování, a jejich zavedení a udržování. Součástí zásad je též požadavek, aby veškeré činnosti včetně činností orgánů a výborů, pokud jsou zřízeny, a jejich členů, osob ve vrcholném vedení a osob v klíčových funkcích vykonávali kvalifikovaní pracovníci s odpovídajícími znalostmi a zkušenostmi a aby rozsah a povaha činností osob, jimiž povinná osoba zabezpečuje výkon svých činností, nebránily řádnému výkonu jednotlivých činností těchto osob.

(4) Řídicí orgán zajistí, že jsou stanoveny, udržovány a uplatňovány

a)   požadavky na důvěryhodnost, znalosti a zkušenosti osob, jimiž zabezpečuje výkon svých činností, včetně členů orgánů a výborů,
b)   požadavky na celkové znalosti a zkušenosti osob tvořících orgán nebo výbor, osob ve vrcholném vedení a osob v klíčových funkcích a
c)   působnosti a požadavky při
   1. prokazování požadovaných znalostí a zkušeností a důvěryhodnosti,
   2. prověřování trvající důvěryhodnosti a
   3. prověřování, zda znalosti a zkušenosti osob, jimiž povinná osoba zabezpečuje výkon svých činností, jsou stále aktuální a přiměřené povaze, rozsahu a složitosti činností.

(5) Řídicí orgán zajistí, že povinná osoba soustavně uplatňuje řádné řídicí, administrativní, účetní a další postupy. Řídicí orgán zajistí, že všichni pracovníci jsou seznámeni s příslušnými vnitřními předpisy a dodržují je, rozumí své úloze v řídicím a kontrolním systému a aktivně se do tohoto systému stanoveným způsobem zapojují; k zabezpečení tohoto požadavku slouží též ovlivňování podnikové kultury jednáním řídicího orgánu a jeho členů a systém vnitřní komunikace povinné osoby.

(6) Řídicí orgán zajistí, že jsou uplatňovány takové systémy a postupy řízení, které

a)   zabezpečí plnění stanovených strategií, zásad, cílů a postupů a
b)   vedou k zamezení nežádoucím činnostem nebo jevům, kterými jsou zejména
   1. upřednostňování krátkodobých výsledků a cílů, které nejsou v souladu s naplňováním celkové strategie,
   2. systém odměňování, který je nepřiměřeně závislý na krátkodobém výkonu, a
   3. jiné postupy, které nepodporují funkčnost a efektivnost výkonu činností, umožňují zneužití zdrojů nebo zakrývání nedostatků nebo jiné nepatřičné jednání včetně obcházení účelu právních předpisů.

§ 18

(1) Řídicí orgán schvaluje a pravidelně vyhodnocuje

a)   celkovou strategii,
b)   organizační uspořádání,
c)   strategii řízení lidských zdrojů včetně zásad podporujících rozmanitost v celkovém složení orgánů povinné osoby zohledňováním dostatečně široké škály vlastností a schopností členů orgánů povinné osoby, včetně navrhovaných, při jejich vyhledávání a posuzování,
d)   strategii řízení rizik, včetně rizik vyplývajících z makroekonomického prostředí, v němž povinná osoba působí, a to i v závislosti na hospodářském cyklu, a včetně zásad
   1. přijímání rizik povinnou osobou a
   2. rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování, ohlašování a omezování výskytu nebo dopadů výskytu rizik, kterým je nebo může být povinná osoba vystavena,
e)   strategii související s kapitálem a kapitálovými poměry,
f)   strategii rozvoje informačního a komunikačního systému s tím, že klíčovými prvky tohoto systému jsou
   1. informace a jejich toky, včetně uveřejňování informací povinnou osobou a vnitřních a vnějších hlášení povinné osoby, a
   2. informační technika a technologie včetně záznamové techniky a technologií,
g)   zásady systému vnitřní kontroly, v tom vždy zásady pro
   1. zamezování vzniku možného střetu zájmů,
   2. compliance a
   3. vnitřní audit, a
h)   bezpečnostní zásady včetně bezpečnostních zásad pro informační a komunikační systém.

(2) Řídicí orgán schvaluje a pravidelně vyhodnocuje, jako součást strategických rozhodnutí podle odstavce 1,

a)   soustavu limitů včetně celkové akceptované míry rizika a případných vnitřně stanovených kapitálových, likviditních a jiných obezřetnostních rezerv nebo přirážek (dále jen „obezřetnostní rezerva nebo přirážka“), které povinná osoba bude používat pro omezení rizik v rámci jí akceptované míry rizika,
b)   akceptovanou míru rizika a další limity samostatně pro riziko úvěrové, tržní, operační, koncentrace, nadměrné páky a likvidity, včetně požadavků na strukturu aktiv, dluhů a podrozvahových položek, ledaže tuto pravomoc řídicí orgán přenesl, aniž by tím byla dotčena jeho odpovědnost, částečně nebo v plném rozsahu na jím určený výkonný výbor nebo výkonné výbory, komise nebo jiné útvary řídicího orgánu obdobné povahy (dále jen „výkonný výbor“),
c)   vymezení a zásady systému vnitřní alokace nákladů a vnitřních cen, zohledňovaného povinnou osobou v rámci systému řízení rizik a systému vnitřně stanoveného kapitálu, pokud je to relevantní,
d)   vymezení a zásady přístupu povinné osoby k využívání outsourcingu,
e)   vymezení a zásady přístupu povinné osoby k operacím s osobami vykonávajícími činnosti nebo poskytujícími služby obdobné bankovním, nad nimiž není vykonáván dohled,
f)   vymezení a zásady přístupu povinné osoby k operacím, ve kterých je nebo by mohla být přímo nebo zprostředkovaně zapojena nedostatečně transparentní nebo jinak potenciálně riziková protistrana nebo zeměpisná oblast včetně offshorových center; povinnosti stanovené povinné osobě v oblasti předcházení legalizace výnosů z trestné činnosti a boje proti terorismu tím nejsou dotčeny; a
g)   vymezení a zásady přístupu povinné osoby k nestandardním operacím, zejména takovým, které jsou ojedinělé a netypické a nejsou běžně realizovány ani jinými poskytovateli finančních služeb; jako nestandardní operace může povinná osoba určit také operace podle písmen e) a f).

(3) Řídicí orgán schvaluje

a)   nové produkty, činnosti a systémy a jiné záležitosti mající pro povinnou osobu zásadní význam nebo jiný možný podstatný dopad, ledaže tuto pravomoc řídicí orgán přenesl, aniž by tím byla dotčena jeho odpovědnost, částečně nebo v plném rozsahu na jím určený výkonný výbor nebo výkonné výbory,
b)   statut a předmět funkce řízení rizik, funkce compliance a funkce vnitřního auditu a personální a technické zajištění jejich výkonu a
c)   strategický a periodický plán vnitřního auditu.

(4) Řídicí orgán dohlíží na realizaci schválených strategií, zásad a cílů povinné osoby a další činnosti, zejména činnosti osob ve vrcholném vedení. Řídicí orgán včas a dostatečně vyhodnocuje pravidelné zprávy i mimořádná zjištění, která jsou mu předkládána osobami ve vrcholném vedení, v rámci výkonu funkce řízení rizik, funkce compliance a funkce vnitřního auditu, kontrolním orgánem, výbory, pokud jsou zřízeny, auditorem4) nebo příslušnými orgány dohledu či z jiných zdrojů. Na základě těchto vyhodnocení přijímá přiměřená opatření a zajistí jejich realizaci bez zbytečného odkladu.

(5) Řídicí orgán pravidelně jedná s osobami ve vrcholném vedení o záležitostech, které se týkají řídicího a kontrolního systému.

(6) Řídicí orgán při každé zásadní změně v situaci povinné osoby, alespoň však jednou ročně, vyhodnocuje celkovou funkčnost a efektivnost řídicího a kontrolního systému a zajistí vhodné kroky k nápravě takto zjištěných nedostatků.

§ 19

(1) Povinná osoba přijme opatření, která vedou k zajištění, že řídicí orgán jako celek a jeho členové mají pro výkon svých činností vhodné odborné, časové a další předpoklady a věnují jim odpovídající a dostatečné kapacity. Obdobně se tyto požadavky uplatní na výkonný výbor a jeho členy.

(2) Pokud povinná osoba zřizuje z vlastního rozhodnutí nebo na základě zákona nebo jiného právního předpisu výkonný výbor, jednoznačně vymezí jeho působnost, pravomoci, složení, způsob jednání a rozhodování a začlenění výkonného výboru do organizačního uspořádání a informačních toků povinné osoby. Činnosti výkonného výboru se zaměřují na účelnou podporu činností řídicího orgánu. Odpovědnost řídicího orgánu nelze přenést na výbor, ledaže jiný právní předpis stanoví jinak.

(3) Pokud povinná osoba nezřizuje výkonný výbor, uplatní se požadavky stanovené touto vyhláškou nebo jiným právním předpisem na složení a činnost určitého výkonného výboru řídicího orgánu obdobně na její řídicí orgán a jeho členy.

Organizace výkonu činnosti
§ 20

(1) Povinná osoba zajistí, že organizační uspořádání a vnitřní předpisy, které jej upravují, stanoví jednoznačně a uceleně působnost a pravomoci, hlavní informační toky a vazby

a)   orgánů, výborů, pokud jsou zřízeny, jejich členů a dalších pracovníků a útvarů povinné osoby a
b)   v rámci konsolidačního celku pro účely obezřetnostních požadavků; povinná osoba také zajistí, že uspořádání výkonu některých činností v rámci konsolidačního celku formou jejich centralizace nebo obdobnou formou, včetně uplatňování skupinových modelů,
   1. nenaruší řádné plnění právních a smluvních povinností povinné osoby,
   2. neomezí nepřiměřeně informovanost povinné osoby a
   3. neoslabí jiné významné předpoklady výkonu dané činnosti v souladu s pravidly obezřetného podnikání, včetně předpokladu dostatečného porozumění takto uspořádaným činnostem a možnosti odpovídajícího ovlivňování jejich výkonu povinnou osobou.

(2) Povinná osoba stanoví pracovní náplň jednotlivých útvarů a osob umožňující účinnou komunikaci a spolupráci na všech úrovních a zajišťující funkční, efektivní a obezřetné řízení a výkon dalších činností, včetně činností rozhodovacích a kontrolních, a to způsobem neohrožujícím řádné, čestné a profesionální plnění povinností.

(3) Povinná osoba vymezí své klíčové funkce s tím, že míru významnosti členství v orgánu, výboru, nebo vrcholném vedení povinná osoba nehodnotí. Konkrétní funkci nebo funkce povinné osoby, včetně klíčových, může zajišťovat, částečně, anebo v plném rozsahu, zpravidla i jiná osoba než pracovník.

(4) Povinná osoba vymezí vnitřní informační toky vůči řídicímu a kontrolnímu orgánu tak, aby jednoznačně pokrývaly řízení všech významných rizik, byly v souladu se zásadami povinné osoby pro řízení rizik a jeho uspořádáním5) a adekvátně zohledňovaly změny v rizikovém profilu povinné osoby nebo jejích zásadách a uspořádání řízení rizik.

§ 21

(1) Povinná osoba zajistí, že orgánům a výborům, pokud jsou zřízeny, jejich členům a dalším pracovníkům a útvarům je na všech řídicích a organizačních úrovních vymezena působnost a pravomoci tak, aby bylo dostatečně zamezeno vzniku možného střetu zájmů.

(2) Povinná osoba identifikuje oblasti, kde existuje možnost vzniku střetu zájmů, včetně možných střetů mezi zájmy povinné osoby a klientů, v rámci skupiny, jejíž je povinná osoba členem, při zastupování a při outsourcingu.

(3) Povinná osoba zajistí, že její postupy pro výkon činností jsou stanoveny tak, aby omezily možnosti střetu zájmů. Povinná osoba dále zajistí, že oblasti střetu zájmů a oblasti jeho možného vzniku jsou také předmětem průběžného nezávislého sledování vnitřním auditem nebo jiným srovnatelným způsobem.

(4) Povinná osoba stanoví pracovníkům povinnost informovat ji stanoveným způsobem bez zbytečného odkladu o vzniklém nebo hrozícím střetu zájmů, zejména pokud se takový střet týká nebo mohl týkat pracovníka samého.

(5) Povinná osoba zajistí odpovídající nezávislost výkonu vnitřní kontroly vzhledem k povaze, předmětu a významu kontroly a zamezení střetu zájmů při zajišťování všech kontrolních mechanismů včetně kontroly řízení rizik a compliance. Jako součást plnění požadavku podle věty první povinná osoba zajistí, že

a)   pracovníci ve vnitřních kontrolních funkcích jsou nezávislí na útvarech, které kontrolují, a
b)   výkon funkce řízení rizik a výkon funkce compliance jsou vzájemně odděleny, ledaže by takové uspořádání bylo nepřiměřené povaze, rozsahu a složitosti činností povinné osoby.

(6) Výkon vnitřního auditu je nezávislý na jiných činnostech povinné osoby, jakož i na výkonu jiných kontrolních funkcí povinné osoby. Výkon vnitřního auditu je neslučitelný s členstvím v orgánu dané povinné osoby; to platí i pro osobu blízkou členovi orgánu dané povinné osoby.

§ 22

(1) Povinná osoba zajistí, že nezávisle na činnostech, v jejichž přímém důsledku je povinná osoba vystavena úvěrovému nebo tržnímu riziku (dále jen „obchodní činnost“), je prováděno

a)   schvalování systémů a metod pro oceňování zajištění,
b)   oceňování zajištění,
c)   oceňování transakcí sjednaných na finančních trzích,
d)   vypořádání a kontrola souladu údajů (dále jen „rekonciliace“) o transakcích sjednaných na finančních trzích,
e)   uvolňování poskytnutých peněžních prostředků,
f)   schvalování limitů pro řízení rizika úvěrového, tržního, likvidity, koncentrace a nadměrné páky,
g)   schvalování oceňovacích a dalších metod, systémů a modelů používaných pro řízení rizik,
h)   řízení rizika úvěrového, tržního, likvidity, koncentrace a nadměrné páky včetně kontroly dodržování limitů,
i)   vytváření kvantitativních a kvalitativních informací o riziku úvěrovém, tržním, likvidity, koncentrace a nadměrné páky, ohlašovaných osobám ve vrcholném vedení a řídicímu a kontrolnímu orgánu a
j)   měření a sledování likviditní pozice a její ohlašování osobám ve vrcholném vedení a řídicímu a kontrolnímu orgánu.

(2) Povinná osoba zajistí až do úrovně členů řídicího orgánu oddělení působnosti a pravomocí v oblasti řízení obchodních činností od působnosti a pravomocí v oblasti řízení rizika úvěrového, tržního, likvidity, koncentrace a nadměrné páky a vypořádání a rekonciliaci transakcí sjednaných na finančních trzích.

(3) Vývoj informačního a komunikačního systému je zajišťován odděleně od jeho provozu a správa systému je prováděna odděleně od vyhodnocování bezpečnostních auditních záznamů, kontroly přidělování přístupových práv a vypracování a aktualizace bezpečnostních předpisů pro daný systém.

(4) Pokud by nebylo uspořádání podle odstavců 2 a 3 v některé z jeho částí přiměřené povaze, rozsahu a složitosti činností povinné osoby, může povinná osoba uplatnit jiné vhodné uspořádání za předpokladu, že nedojde ke střetu zájmů.

Informace a komunikace
§ 23

(1) Povinná osoba zajistí, že příslušné orgány včetně kontrolních, výbory, pokud jsou zřízeny, jejich členové a další pracovníci a útvary mají pro své rozhodování a další stanovené činnosti k dispozici informace, které jsou aktuální, spolehlivé a ucelené.

(2) Povinná osoba zajistí, že řídicí orgán je v přiměřené době informován o

a)   všech skutečnostech, které by mohly významně nepříznivě ovlivnit finanční situaci povinné osoby, včetně vlivů změn vnitřního či vnějšího prostředí, a
b)   všech překročeních limitů ohrožujících dodržení akceptované míry úvěrového, tržního a dalších významných podstupovaných rizik, včetně rizika koncentrace, nadměrné páky a likvidity; v případech, kdy se likviditní situace výrazně nepříznivě mění, je řídicí orgán informován bez zbytečného odkladu.

(3) Povinná osoba zajistí, že řídicí a kontrolní orgán určí povahu, rozsah, formát a periodicitu jím požadovaných informací a je pravidelně informován alespoň o

a)   dodržování požadavků stanovených právními předpisy a vnitřními předpisy, včetně celkového vyhodnocení, zda vnitřní předpisy a standardy zvolené a používané povinnou osobou podle § 10 odst. 2 jsou aktuální a přiměřené povaze, rozsahu a složitosti činností povinné osoby, a včetně zjištěných významných rozdílů postupů povinné osoby oproti požadavkům stanoveným právními předpisy a vnitřními předpisy,
b)   dodržování pravidel pro velké expozice a o riziku koncentrace,
c)   míře podstupovaného rizika úvěrového, tržního, operačního a nadměrné páky a o likviditní situaci,
d)   celkové míře podstupovaných rizik i při zohlednění vlivu mechanismů vnitřní kontroly (celkový rizikový profil),
e)   kapitálových poměrech a
f)   typech, velikosti a vývoji zatížení aktiv, v tom vždy o
   1. úrovni, trendech a typech zatížení aktiv a zdrojích zatížení aktiv, a to v členění alespoň na repa, půjčky cenných papírů ve smyslu nařízení6) a ostatní transakce,
   2. množství, trendech a úvěrové kvalitě nezatížených, avšak zatížitelných aktiv včetně vyčíslení objemu aktiv disponibilních pro zatížení, a
   3. množství, trendech a typech dodatečného zatížení aktiv na základě zohlednění výsledků stresových testů včetně informací o uplatněném stresovém scénáři.

(4) Povinná osoba zajistí, že má a využívá informace o

a)   průběhu a výsledcích výkonu činností povinné osoby,
b)   srovnání míry podstupovaného rizika s vnitřními limity a s požadavky stanovenými právními předpisy nebo příslušným orgánem dohledu,
c)   výsledcích analýz významných pro zajištění ucelenosti a přiměřenosti předpokladů řádné správy a řízení, řízení rizik a vnitřní kontroly včetně dodržování pravidel obezřetného podnikání, včetně výsledků analýzy vlivů ekonomického a tržního prostředí na činnost povinné osoby, analýzy jejích aktiv, dluhů a podrozvahových položek a analýzy jejího úvěrového portfolia,
d)   výsledcích stresových testů,
e)   srovnání předchozích odhadů míry podstupovaného rizika se skutečnými výsledky (zpětné testování), pokud povinná osoba používá metody využívající nebo založené na odhadu míry rizika,
f)   výsledcích měření likvidity na denní bázi, ve stanovených časových pásmech, v jednotlivých hlavních měnách a souhrnně za všechny měny a
g)   srovnání skutečného vývoje likvidity s příslušným scénářem a limity pro řízení rizika likvidity.

(5) Povinná osoba

a)   stanoví podmínky přístupu pracovníků k informačním a komunikačním systémům a údajům v nich zaznamenaným, rozsah přístupových práv a proces jejich stanovení, včetně způsobu rozhodování o rozsahu přístupových práv jednotlivých pracovníků a rozhodování o jejich změnách,
b)   stanoví způsob zajištění a podmínky, za kterých budou do informačních a komunikačních systémů ukládána data související s prováděnými obchody a poskytovanými službami a prováděny jejich dovolené úpravy, podmínky nakládání s těmito daty a zajištění snadné zjistitelnosti jejich původního obsahu a provedených úprav a
c)   zabezpečuje ochranu informačních a komunikačních systémů před přístupem a zásahy ze strany neoprávněných osob a před poškozením a možnost zpětně získat stanovené informace i v případě, že k poškození došlo.

§ 24

(1) Povinná osoba zabezpečí dostatečnou transparentnost řídicího a kontrolního systému a řádné uveřejňování informací o tomto systému a jeho klíčových součástech.

(2) Povinná osoba uveřejňuje informace o své současné situaci a o předpokládaném vývoji včas, dostupnou formou, dostatečně a vyváženě, včetně poskytování pravdivého a úplného obrazu o jí podstupovaných rizicích a jejich míře.

(3) Informace povinné osoby pro klienty, včetně propagačních sdělení, jsou objektivní, jasné, dostatečné a neklamavé.

§ 25

Povinná osoba zajistí v souvislosti s nabízením a poskytováním úvěrů v cizí měně informování klientů o

a)   rizicích spojených s úvěry poskytnutými v cizí měně v takovém rozsahu, aby to bylo postačující pro informované a obezřetné rozhodování klienta, včetně informování o nepříznivém vlivu případného významného znehodnocení domácí měny nebo nárůstu zahraniční úrokové míry na výši splátek cizoměnového úvěru, a
b)   existenci nabídky povinné osoby, pokud jde o
   1. úvěry stejné povahy v domácí měně a
   2. finanční nástroje poskytující klientovi zajištění proti měnovému riziku.

§ 26

(1) Povinná osoba zajistí, že systém pro vytváření, kontrolu a předávání informací České národní bance a dalším příslušným orgánům je vytvořen a udržován tak, aby poskytoval informace včas, aktuálně, spolehlivě a uceleně.

(2) Povinná osoba zajistí, že jsou zavedeny a udržovány mechanismy vnitřní kontroly zajišťující úplnost a správnost veškerých výpočtů, údajů, výkazů a dalších informací na individuálním i konsolidovaném základě, poskytovaných České národní bance a dalším příslušným orgánům pravidelně nebo na jejich žádost.

(3) Povinná osoba zajistí, že postupy uplatňované pro vytváření a poskytování údajů České národní bance a dalším příslušným orgánům, včetně předkládání výkazů, jsou zpětně vysledovatelné a rekonstruovatelné i v rámci konsolidačního celku sestaveného pro účely obezřetnostních požadavků.

(4) Povinná osoba uchovává data potřebná pro sledování dodržování limitů a dalších pravidel stanovených touto vyhláškou nebo nařízením alespoň po dobu pěti let, není-li stanoveno jinak; to platí i po zániku oprávnění povinné osoby k výkonu činnosti na finančním trhu, jakož i pro právního nástupce povinné osoby.

Díl 2
Systém řízení rizik

Základní požadavky na systém řízení rizik
§ 27

(1) Povinná osoba zajistí, že řídicí a kontrolní systém je nastaven tak, že umožňuje soustavné řízení rizik.

(2) Povinná osoba zavede a udržuje systém řízení rizik tak, že poskytuje nezkreslený obraz o míře podstupovaných rizik.

(3) Povinná osoba zajistí, že proces rozpoznávání rizik je zajištěn u všech činností a na všech řídicích a organizačních úrovních a umožňuje odhalování nových, dosud neidentifikovaných rizik.

(4) Povinná osoba při řízení rizik zohledňuje všechna významná rizika a rizikové faktory, kterým je nebo může být vystavena s přihlédnutím k povaze, rozsahu a složitosti činností. Řízení rizik v jeho celku i částech zohledňuje vnitřní a vnější faktory včetně zohledňování budoucí strategie podnikání povinné osoby, vlivů ekonomického prostředí a cyklu a vlivů regulatorního prostředí. Řízení rizik zohledňuje kvantitativní a kvalitativní aspekty rizik, reálné možnosti jejich řízení a náklady a výnosy vyplývající z řízení rizik.

§ 28

Povinná osoba zavede a udržuje

a)   strategii a postupy pro rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování, ohlašování a omezování výskytu nebo dopadů výskytu rizik,
b)   soustavu limitů používanou při řízení rizik, včetně postupů a informačních toků při překročení dílčích limitů nebo akceptované míry rizika nebo při poklesu případných obezřetnostních rezerv nebo přirážek pod jejich vnitřně stanovenou úroveň nebo regulatorní limity,
c)   zásady kontrolních mechanismů a činností při řízení rizik, včetně kontroly dodržování stanovených postupů a limitů pro řízení rizik, interních validací a přezkumů modelů používaných při řízení rizik, ověřování výstupů hodnocení a měření rizik a ověřování účinnosti opatření přijatých povinnou osobou k omezování výskytu nebo dopadů výskytu rizik, a
d)   funkci řízení rizik.

§ 29

(1) Povinná osoba zajistí soustavný a účinný výkon funkce řízení rizik.

(2) Povinná osoba zajistí, že osoba ve vedení funkce řízení rizik je osobou nezávislou na jiných osobách ve vrcholném vedení, s jednoznačně vymezenou působností a pravomocemi v oblasti řízení rizik povinné osoby. Pokud by nebylo takové uspořádání výkonu funkce řízení rizik přiměřené povaze, rozsahu a složitosti činností povinné osoby, může výkon funkce řízení rizik zajišťovat jiný vhodný odborně způsobilý a dostatečně zkušený pracovník za předpokladu, že nedojde ke střetu zájmů.

(3) Povinná osoba zajistí, že míra nezávislosti funkce řízení rizik na jiných útvarech, vymezení působnosti a pravomocí, organizační začlenění, statut a zdroje přidělené pro její výkon jsou přiměřené povaze, rozsahu a složitosti činností, které povinná osoba vykonává nebo hodlá vykonávat.

(4) Povinná osoba zajistí, že funkce řízení rizik je zavedena a udržována tak, že zabezpečí identifikaci, vyhodnocování, měření, sledování, ohlašování a omezování výskytu nebo dopadů výskytu rizik a odpovídající informování o všech významných rizicích a aktivně se podílí na přípravě strategie řízení rizik povinné osoby a na všech významných rozhodnutích v oblasti řízení rizik.

(5) Povinná osoba zavede a udržuje funkci řízení rizik tak, aby soustavně poskytovala ucelené a úplné informace o jednotlivých rizicích, jejich vzájemných souvislostech a celkovém rozsahu rizik povinné osoby.

(6) Povinná osoba zajistí, že osoba ve vedení funkce řízení rizik má zajištěn přístup k řídicímu a kontrolnímu orgánu. Pokud tato osoba dojde k závěru, že určité riziko se vyvíjí způsobem, který má nebo by mohl mít nepříznivý vliv na povinnou osobu, podá v případě potřeby hlášení o svých obavách včetně jejich odůvodnění i přímo kontrolnímu orgánu, nezávisle na řídicím orgánu a osobách ve vrcholném vedení. V případě zjištění, která mohou významným způsobem záporně ovlivnit finanční situaci povinné osoby, dá osoba ve vedení funkce řízení rizik podnět k mimořádnému zasedání kontrolního orgánu, které se může uskutečnit z rozhodnutí tohoto orgánu nebo na důvodný návrh osoby ve vedení funkce řízení rizik, jako zvláštní kontrolní činnost kontrolního orgánu. Odpovědnost řídicího a kontrolního orgánu není dotčena.

§ 30

(1) Povinná osoba má strategii řízení rizik, která je přiměřená povaze, rozsahu a složitosti jejích činností. Povinná osoba vypracuje konkrétní postupy pro naplňování této strategie.

(2) Strategie řízení rizik stanoví zejména

a)   vnitřní vymezení (definice) rizik, kterým je nebo může být povinná osoba vystavena, včetně vymezení jejich klíčových součástí,
b)   zásady pro posuzování a určování významnosti pro účely řízení rizik povinnou osobou,
c)   zásady řízení jednotlivých rizik včetně soustavy vhodných časových horizontů pro jejich řízení, v tom vždy rizika úvěrového, tržního, operačního, likvidity, koncentrace a nadměrné páky,
d)   metody pro řízení rizik, včetně stresového testování, v tom vždy rizika úvěrového, tržního, operačního, likvidity, koncentrace a nadměrné páky,
e)   akceptovanou míru rizika, v tom vždy rizika úvěrového, tržního, operačního, likvidity, koncentrace a nadměrné páky,
f)   zásady pro sestavení a úpravy pohotovostních plánů včetně pohotovostního plánu pro případ krize likvidity a
g)   zásady pro vymezení povolených produktů, měn, států, zeměpisných oblastí, trhů a protistran.

(3) Povinná osoba zajistí, že pracovníci, jejichž činnost má vliv na řízení rizik, jsou se schválenou strategií seznámeni v potřebném rozsahu a postupují v souladu s touto strategií a z ní vyplývajícími postupy a limity včetně akceptované míry rizika a obezřetnostních rezerv nebo přirážek.

(4) Povinná osoba zajistí, že

a)   postupy používané pro sledování, měření a usměrňování jednotlivých rizik včetně limitů a obezřetnostních rezerv nebo přirážek jsou ucelené a propojené,
b)   soustava limitů a dalších opatření pro řízení jednotlivých rizik bere v úvahu ostatní rizika a regulatorní limity a je v souladu s modelem podnikání a celkovou strategií povinné osoby a tržními podmínkami a
c)   uplatňované limity a postupy účinně zamezují překročení regulatorních limitů a povinnou osobou akceptované míry rizika celkově i za jednotlivá rizika.

(5) Povinná osoba zajistí, že strategie řízení rizik a veškeré postupy a limity, včetně akceptované míry rizika a obezřetnostních rezerv nebo přirážek, týkající se řízení rizik jsou pravidelně, zejména při každé významné změně odpovídajících skutečností, alespoň však jednou ročně, vyhodnocovány a případně upravovány.

§ 31

Povinná osoba soustavně řídí

a)   riziko úvěrové, tržní, operační, likvidity, koncentrace a nadměrné páky,
b)   další významná rizika anebo součásti rizik, kterým je nebo může být vystavena, zejména riziko reputační, riziko strategické, riziko spojené se zdroji kapitálu a financováním, riziko spojené s účastí v konsolidačním celku včetně rizika operací se členy téhož konsolidačního celku, riziko spojené se správou zajištění a zatížením aktiv, riziko tržní infrastruktury, riziko nestandardních operací, riziko operací, ve kterých je nebo by mohla být zapojena netransparentní nebo jinak potenciálně riziková protistrana nebo zeměpisná oblast, riziko operací s osobami poskytujícími finanční služby obdobné bankovním, nad nimiž není vykonáván dohled, riziko operací, ve kterých je zapojen jiný než členský stát, riziko vlivu regulatorního prostředí, riziko vlivu politického prostředí, riziko nákazy a riziko systémové, ledaže pro povinnou osobu nepřichází toto riziko v úvahu nebo není významné, a
c)   celkově podstupované riziko.

§ 32

(1) Povinná osoba ve skupině smíšené holdingové osoby zavede a udržuje postupy, které jí umožňují vhodným způsobem sledovat operace, které sjednala se smíšenou holdingovou osobou, členem jejíž skupiny povinná osoba je, nebo s osobou ovládanou touto smíšenou holdingovou osobou (dále jen „operace uvnitř skupiny“). Zvláštní pozornost věnuje významným operacím uvnitř skupiny.

(2) Operace uvnitř skupiny se považuje za významnou, přesahuje-li na individuálním základě 5 % z 8 % z celkového objemu rizikové expozice podle článku 92 odst. 3 nařízení s tím, že operace uvnitř skupiny stejné povahy, sjednané se stejnou protistranou a ve stejné měně, se považují za jednu operaci.

§ 33

(1) Povinná osoba zajišťuje kapitálové nebo jiné vhodné krytí rizik, kterým je nebo může být vystavena.

(2) Strategie a postupy pro řízení rizik a pro zajišťování jejich krytí jsou ucelené a propojené.

(3) Povinná osoba při řízení rizik a zajišťování jejich krytí obezřetně zohledňuje faktory, které ovlivňují výsledky vyhodnocování či měření podstupovaných rizik, včetně vlivů

a)   tvorby opravných položek a dalších úprav ocenění aktiv a tvorby rezerv k podrozvahovým položkám,
b)   používání vlastních odhadů a modelů,
c)   zohledňování výsledků testů, zejména testu úrokového šoku a dalších stresových testů,
d)   využívání derivátů, zohledňování zajištění a dalších technik snižujících riziko a
e)   zohledňování efektů z rozložení rizik.

(4) Pokud podstupované riziko nebo celková míra podstupovaných rizik nejsou i při zohlednění vlivu mechanismů vnitřní kontroly přiměřeně kryty, povinná osoba včas přijme vhodná a účinná nápravná opatření.

Podrobnější požadavky na řízení vybraných rizik
§ 34

(1) Povinná osoba rozpoznává a řídí rizika spjatá s novými nebo nestandardními produkty, operacemi, službami a dalšími činnostmi, trhy, segmenty klientů, zeměpisnými oblastmi, protistranami, distribučními místy a kanály, tržní infrastrukturou, technologiemi, interními modely a systémy, včetně rizik spjatých s jejich začleňováním do stávajících činností a struktur povinné osoby.

(2) Povinná osoba

a)   vymezí, kdy jde o záležitost podle odstavce 1,
b)   vymezí působnost a pravomoci,
c)   zajistí, že záležitost podle odstavce 1 je před zavedením prověřena přiměřenými kontrolními a schvalovacími postupy v zájmu rozlišení její rizikovosti a zařazení do procesu řízení rizik, v souladu se zásadou významnosti.

(3) Povinná osoba stanoví náležitosti, které obsahuje návrh záležitosti podle odstavce 1. Návrh obsahuje alespoň

a)   popis záležitosti podle odstavce 1, včetně popisu účetních, daňových a právních aspektů a případné potřeby souhlasu příslušného orgánu dohledu,
b)   analýzu očekávaných dopadů zavedení na povinnou osobu a její řídicí a kontrolní systém,
c)   návrh postupu zavedení,
d)   analýzu rizik včetně návrhů na jejich řízení; navržená opatření povinná osoba následně začlení do systému řízení rizik,
e)   identifikaci lidských, technických a jiných zdrojů, které je nutno vyčlenit na zabezpečení řádného řízení rizik v souladu s výsledky analýzy rizik,
f)   oceňovací postupy,
g)   definici nebo seznam navrhovaných protistran a
h)   způsoby vypořádání transakcí.

(4) Skutečnosti podle odstavce 3 písm. f), g) nebo h) návrh obsahuje pouze, pokud je to pro záležitost podle odstavce 1 relevantní.

(5) Za účelem účinného předcházení a omezování rizik spjatých s záležitostí podle odstavce 1 povinná osoba

a)   považuje pro účely řízení rizik za samostatnou záležitost podle odstavce 1 zejména každou skupinu obchodů nebo služeb, které mají společné charakteristiky a rizika odlišující je od charakteristik a rizik jiného jí navrhovaného, nabízeného nebo poskytovaného obchodu nebo služby,
b)   u jednotlivě samostatné záležitosti podle odstavce 1 určené způsobem podle písmene a) cíleně uplatňuje odlišnosti, pokud jde o zásady, postupy, metody a nástroje řízení rizik, a
c)   zakáže svým pracovníkům sjednávat
   1. transakce s neschválenými záležitostmi podle odstavce 1,
   2. transakce, které by na základě rozboru jejich hospodářské opodstatněnosti, finanční situace protistrany, možných nepříznivých důsledků pro povinnou osobu nebo jiných rozpoznaných rizikových faktorů předmětné transakce nebyly běžně provedeny s jinými osobami, a
   3. transakce, které by vedly k překročení vnitřních limitů nebo nebyly v souladu s požadavky stanovenými právními předpisy, Českou národní bankou nebo jiným příslušným orgánem dohledu.

(6) Povinnosti podle odstavců 1 až 5 se vztahují obdobně i na změny v záležitostech podle odstavce 1.

§ 35

(1) Povinná osoba zajistí, že

a)   poskytování úvěrů je založeno na spolehlivých a jednoznačně stanovených kritériích a je jasně stanoven postup pro schvalování, doplňky, změny, obnovy a refinancování úvěrů,
b)   prostřednictvím účinných systémů je zajišťována průběžná správa a sledování různých portfolií a expozic, s nimiž je spojeno úvěrové riziko, včetně identifikování a řízení problematických expozic a zajišťování odpovídajících úprav v ocenění, zejména opravných položkách u rozvahových aktiv a rezerv k podrozvahovým položkám a
c)   diverzifikace portfolií s úvěrovým rizikem zohledňuje celkovou úvěrovou strategii včetně cílových trhů.

(2) V přímé závislosti na rozsahu, povaze a složitosti svých činností povinná osoba důkladně zváží vytvoření nástrojů interního hodnocení úvěrového rizika a zvýšení míry uplatňování přístupu založeného na interním ratingu pro výpočet kapitálových požadavků pro úvěrové riziko, zejména pokud jsou expozice povinné osoby významné v absolutním měřítku a zároveň má velký počet významných protistran. Plnění požadavků stanovených pro používání přístupu založeného na interním ratingu není tímto požadavkem dotčeno.

§ 36

Povinná osoba

a)   prostřednictvím zdokumentovaných zásad a postupů ovlivňuje a kontroluje, pokud je účinek uznatelných technik snižování úvěrového rizika nižší než očekávaný, a
b)   zajistí vhodnost a spolehlivost zásad a postupů pro řízení zbytkového rizika spojeného s používáním uznatelných technik snižování úvěrového rizika a správnost jejich uplatňování.

§ 37

(1) Pokud je povinná osoba investorem, původcem či sponzorem sekuritizace, vyhodnocuje a usměrňuje prostřednictvím přiměřených zásad a postupů riziko sekuritizace včetně reputačního rizika; přitom vždy posoudí reputační riziko ve vztahu ke komplikovaným strukturám či produktům a zajistí, že ekonomická podstata transakce se plně promítá do hodnocení rizika a rozhodovacích procesů.

(2) Pokud je povinná osoba původcem sekuritizace revolvingových expozic s možností předčasného splacení, stanoví plány likvidity jak pro situace očekávané, tak pro případy předčasného splacení.

(3) Povinná osoba je schopna na žádost České národní banky doložit jí, do jaké míry je kapitál udržovaný vůči aktivům, která sekuritizovala, odpovídající vzhledem k ekonomické podstatě dané transakce, včetně dosaženého stupně převodu rizika.

(4) Povinná osoba zajistí, že dosažení očekávaného převodu rizika není sníženo poskytnutím mimosmluvní podpory.

§ 38

(1) Povinná osoba zavede a udržuje zásady a postupy pro řízení míry tržního rizika včetně vyhodnocování či měření všech jeho významných zdrojů a dopadů. Povinná osoba zavede a udržuje systém řízení tržního rizika obchodního portfolia v souladu s požadavky podle článků 102 až 106 nařízení a systém řízení úrokového, měnového, akciového a komoditního rizika investičního portfolia.

(2) Povinná osoba provádí stresové testování dopadů náhlé a neočekávané změny úrokových sazeb na investiční portfolio měřením vlivu úrokového šoku na hodnotu kapitálu.

(3) Povinná osoba zajistí měření a zdokumentování dopadů úrokového šoku na kapitál alespoň jednou za 3 měsíce, samostatně pro každou měnu s minimálně 5% podílem na hodnotě aktiv či dluhů investičního portfolia a agregovaným způsobem pro zbývající měny investičního portfolia, metodou paralelního posunu výnosové křivky o 200 bazických bodů oběma směry; v případě významného zvýšení volatility změn úrokových sazeb povinná osoba provede kalibraci hodnoty posunu výnosové křivky s tím, že nejnižší přípustná hodnota úrokové sazby je 0 %. Úrokový šok je počítán pouze z úrokově citlivých položek, mezi které nelze zařazovat kapitál. Povinná osoba, která nemá povinnost stanovovat kapitálové požadavky k měnovému riziku, protože nepřekračuje práh významnosti podle článku 351 nařízení, úrokový šok za cizí měny nemusí počítat.

(4) V případě, kdy celkový dopad úrokového šoku by mohl způsobit pokles ekonomické hodnoty povinné osoby o více než 20 % kapitálu, povinná osoba přijme neodkladně nápravná opatření; ekonomickou hodnotou povinné osoby se pro tyto účely rozumí současná hodnota očekávaných budoucích čistých peněžních toků. O přijatých opatřeních povinná osoba informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku.

(5) S ohledem na povahu a velikost podstupovaného úrokového rizika povinná osoba při řízení úrokového rizika investičního portfolia používá případně také alternativní stresové scénáře vývoje výnosové křivky, například vývoj inverzní nebo změny tvaru výnosové křivky, případně též používá scénář přímo stanovený Českou národní bankou.

(6) Povinná osoba, která při výpočtu kapitálových požadavků pro poziční riziko podle části třetí hlavy IV kapitoly 2 nařízení kompenzovala své pozice u jedné nebo více akcií, které tvoří akciový index, oproti jedné nebo více pozicím ve futures na akciový index nebo v jiném produktu akciového indexu, zohledňuje bazické riziko ztráty způsobené tím, že se hodnota futures nebo jiného produktu nepohybuje plně v souladu s hodnotou jednotlivých akcií, ze kterých je index tvořen, ve strategiích a postupech pro vnitřně stanovený kapitál7) povinné osoby. V těchto strategiích a postupech je zohledněno rovněž bazické riziko existující v případě, kdy povinná osoba drží opačné pozice ve futures na akciové indexy, které nejsou identické co do splatnosti, složení, nebo obojího.

§ 39

(1) Povinná osoba zohlední ve strategiích a postupech pro vnitřně stanovený kapitál riziko ztráty, které existuje v případě postupu podle článku 345 nařízení v době od vzniku prvního dluhu do následujícího pracovního dne.

(2) V přímé závislosti na rozsahu, povaze a složitosti svých činností povinná osoba důkladně zváží vytvoření nástrojů interního hodnocení specifického rizika a stanovování kapitálových požadavků pro specifické úrokové riziko dluhových nástrojů v obchodním portfoliu interním modelem, spolu s používáním interního modelu pro výpočet požadavků na kapitál ke krytí rizika selhání a migrace, zejména pokud jsou expozice povinné osoby vůči specifickému riziku významné v absolutním měřítku a má velký počet významných pozic v dluhových nástrojích různých emitentů. Plnění požadavků stanovených pro používání interních modelů ke stanovování kapitálových požadavků k tržnímu riziku a specifickému riziku není tímto požadavkem dotčeno.

§ 40

(1) Povinná osoba zavede a udržuje zásady a postupy pro vyhodnocování a ovlivňování míry podstupovaného operačního rizika, včetně rizika modelů a včetně zohlednění málo častých významných událostí. Povinná osoba stanoví, co tvoří operační riziko pro účely těchto zásad a postupů, aniž by tímto bylo dotčeno vymezení operačního rizika podle článku 4 odst. 1 bodu 52 nařízení.

(2) Povinná osoba vytvoří a udržuje pohotovostní plány, kterými se rozumí plány pro mimořádné situace včetně havarijních a krizových situací a pro obnovu činností, k zajištění schopnosti povinné osoby průběžně vykonávat činnosti a k limitování ztrát v případě významného narušení činností.

§ 41

(1) Povinná osoba zavede a udržuje

a)   zásady a postupy pro průběžné a prospektivní měření a řízení likviditní pozice,
b)   scénáře pro řízení rizika likvidity, a to
   1. standardní scénář pro řízení rizika likvidity, kterým se rozumí soubor vnitřních předpokladů, zejména předpoklad vývoje struktury aktiv, dluhů a podrozvahových položek, a vnějších předpokladů, zejména předpoklad vývoje na mezibankovním trhu a vývoje platební schopnosti jednotlivých států, na jejichž základě povinná osoba odhaduje likviditní pozici při běžné činnosti povinné osoby, a dále souhrn následných kroků povinné osoby za účelem odpovídajícího pokrytí očekávaného peněžního odtoku a
   2. alternativní scénáře pro řízení rizika likvidity včetně alternativních stresových scénářů pro řízení rizika likvidity; alternativním stresovým scénářem pro řízení rizika likvidity se rozumí soubor vnitřních předpokladů, zejména předpoklad vývoje struktury aktiv, dluhů a podrozvahových položek, a vnějších předpokladů, zejména předpoklad vývoje na mezibankovním trhu a vývoje platební schopnosti jednotlivých států, na jejichž základě povinná osoba odhaduje likviditní pozici při různé míře stresových situací, a dále souhrn následných kroků povinné osoby za účelem odpovídajícího pokrytí očekávaného odtoku, a
c)   pohotovostní plány pro případ krize likvidity.

(2) Povinná osoba

a)   má dostatečně propracované strategie, zásady, postupy a systémy k identifikaci, měření, řízení a sledování rizika likvidity v náležité soustavě časových pásem, včetně vnitrodenních časových pásem tak, aby bylo zajištěno, že bude udržovat likviditní rezervu na adekvátní úrovni. Tyto strategie, zásady, postupy a systémy jsou
   1. zvoleny tak, aby byly vhodné vzhledem k jednotlivým liniím podnikání, měnám, pobočkám a právnickým osobám, a zahrnují adekvátní alokační mechanismy nákladů na likviditu, přínosů a rizik s tím, že vnitřní ceny uplatní povinná osoba na všechna významná aktiva, dluhy a podrozvahové položky, a
   2. přiměřené složitosti vykonávaných činností, rizikovému profilu povinné osoby a akceptované míře rizika schválené řídicím orgánem a odrážejí význam povinné osoby v každém členském nebo jiném státě, ve kterém uskutečňuje své podnikatelské aktivity s tím, že o akceptované míře rizika likvidity jsou informovány všechny relevantní linie řízení a podnikání,
b)   zohlední při řízení rizika likvidity povahu, rozsah a složitost svých činností, zejména strukturu a rozsah produktového portfolia, systém řízení rizik a zásady financování včetně jeho případných koncentrací tak, aby její rizikový profil v oblasti likvidity byl v souladu s požadavky na odpovídající a dostatečnou funkčnost řízení tohoto rizika a nedocházelo k překračování stanovených limitů,
c)   uplatňuje metody k identifikaci, měření, řízení a sledování refinančních pozic, které zahrnují současné i odhadované peněžní toky z aktiv, dluhů a podrozvahových položek a možný dopad reputačního rizika,
d)   rozlišuje mezi aktivy zatíženými a aktivy nezatíženými, která jsou kdykoli k dispozici, zejména v krizové situaci. Přihlíží též k právnické osobě, jež má k aktivům určitá práva, ke skutečnosti, ve kterém státě jsou právně evidována, a k jejich uznatelnosti. Povinná osoba dále sleduje, zda mohou být aktiva včas prodána nebo zatížena;
e)   přihlíží k existujícím právním, regulatorním a operačním překážkám při případném převodu likvidních nebo nezatížených aktiv mezi právnickými osobami, a to uvnitř i vně Evropského hospodářského prostoru, a
f)   posuzuje a bere v úvahu možnosti různých používaných nástrojů zmírňování rizika likvidity včetně systému limitů a likviditních rezerv za účelem zajistit, aby nebyl narušen její chod při škále různých stresových událostí a aby disponovala náležitě diverzifikovanou strukturou financování a přístupem ke zdrojům financování.

(3) Povinná osoba

a)   bere v úvahu různé alternativní scénáře včetně stresových pro své likviditní pozice a pro nástroje zmírňování rizika likvidity a podrobuje pravidelnému přezkoumávání předpoklady, na kterých je založeno rozhodování o refinanční pozici, s ohledem na měnící se vnitřní nebo vnější podmínky, a tento přezkum provádí při každé významné relevantní změně skutečností, alespoň však jednou ročně, a
b)   zahrne do používaných alternativních scénářů zejména podrozvahové položky a ostatní podmíněné dluhy, včetně podrozvahových položek a ostatních podmíněných dluhů týkajících se jednotek pro speciální účet a jiných právnických osob zřízených se speciálním účelem, vůči kterým je povinná osoba v pozici sponzora nebo kterým poskytuje významnou likviditní podporu.

(4) Povinná osoba

a)   zvažuje potenciální dopad alternativních stresových scénářů týkajících se specificky povinné osoby, scénářů týkajících se trhu jako celku a kombinovaných alternativních stresových scénářů. V úvahu jsou brána různá časová pásma a různé míry závažnosti stresových situací; a
b)   přezkoumává a udržuje funkčnost a efektivnost svých strategií, zásad, postupů, systémů, limitů a dalších mechanismů pro řízení rizika likvidity včetně pohotovostních plánů, přičemž zohlední výsledky alternativních stresových scénářů podle odstavce 3.

(5) Pohotovostní plány pro případ krize likvidity stanovují adekvátní strategie a řádnou implementaci opatření k řešení situace vzniklé případným nedostatkem likvidity, a to i ve vztahu k zahraničním pobočkám. Tyto plány jsou pravidelně testovány, aktualizovány podle výsledků alternativních stresových scénářů a v periodicitě podle odstavce 3 písm. a) předkládány osobám ve vrcholném vedení a schvalovány těmito osobami tak, aby bylo možné náležitě přizpůsobit vnitřní postupy. Povinná osoba přijme předem nezbytná provozní opatření, aby mohly být pohotovostní plány okamžitě použity. U povinné osoby, která je bankou nebo spořitelním a úvěrním družstvem, tato operační opatření zahrnují držení kolaterálu uznatelného centrální bankou; pokud je to nezbytné, zahrnuje tento požadavek také

a)   držení kolaterálu v měně jiného státu, v níž je povinná osoba vystavena riziku likvidity, a
b)   pokud je to nezbytné z operačních důvodů, také držení kolaterálu na území jiného státu, v jehož měně je povinná osoba vystavena riziku likvidity.

§ 42

(1) Povinná osoba zavede a udržuje řádné řídicí, administrativní a účetní postupy a přiměřené mechanismy vnitřní kontroly ke zjištění a zaznamenání významných koncentrací včetně všech velkých expozic podle článku 393 nařízení a jejich následných změn v souladu s požadavky nařízení, zákona a této vyhlášky a ke sledování a vyhodnocování všech případů významných koncentrací a velkých expozic s ohledem na vnitřní zásady povinné osoby v této oblasti.

(2) Zásady a postupy pro řízení rizika koncentrace zahrnují

a)   zásady a postupy pro zacházení s riziky vznikajícími z koncentrace expozic vůči osobám, ekonomicky či jinak spjatým skupinám osob nebo vůči osobám ve stejném odvětví nebo zeměpisné oblasti, z koncentrace expozic ze stejné činnosti nebo obchodované komodity nebo podkladového aktiva sekuritizovaných expozic, expozic vůči fondům kolektivního investování nebo ostatních expozic nebo z jiné významné koncentrace se společným faktorem rizika a
b)   zásady a postupy pro zacházení s rizikem koncentrace vznikajícím v důsledku používání technik snižování úvěrového rizika, zvláště v případě významných nepřímých expozic, například vůči jednomu emitentovi cenných papírů přijatých jako zajištění.

§ 43

(1) Povinná osoba zavede a udržuje zásady a postupy pro identifikaci, řízení a sledování rizika nadměrné páky. Ukazatele rizika nadměrné páky zahrnují pákový poměr stanovený v souladu s článkem 429 nařízení a nesoulad mezi aktivy a dluhy.

(2) Povinná osoba přistupuje k řízení rizika nadměrné páky preventivně. Povinná osoba řídí riziko nadměrné páky tak, aby byla schopna kontrolovat celý rozsah různých krizových událostí, pokud jde o riziko nadměrné páky, a dostatečně zohledňovat možné zvýšení rizika nadměrné páky způsobeného snižováním kapitálu povinné osoby z důvodu předpokládaných nebo realizovaných ztrát, v závislosti na používaných účetních pravidlech.

§ 44

(1) Povinná osoba zavede a udržuje zásady a postupy pro identifikaci, sledování a řízení rizika spojeného se správou zajištění a se zatížením aktiv.

(2) Zásady a postupy podle odstavce 1

a)   zohledňují model podnikání povinné osoby, zeměpisné rozložení předmětných činností a aktiv, tržní specifika a makroekonomickou situaci a
b)   zahrnují zásady pro pohotovostní plány zaměřené na řešení dodatečného zatížení v důsledku stresových událostí na základě zohlednění výsledků testování dopadů možných, i když málo pravděpodobných šoků, včetně důsledků případného poklesu hodnocení úvěrové kvality povinné osoby, znehodnocení zajištění a nárůstu požadavků na zálohy při obchodování povinné osoby.

§ 45

Další vymezení některých požadavků na řízení vybraných rizik je uvedeno pro

a)   úvěrové riziko v příloze č. 3 této vyhlášky,
b)   tržní riziko v příloze č. 4 této vyhlášky,
c)   riziko likvidity v příloze č. 5 této vyhlášky,
d)   operační riziko v příloze č. 6 této vyhlášky a
e)   riziko outsourcingu v příloze č. 7 této vyhlášky.

Díl 3
Systém vnitřní kontroly

Základní požadavky na systém vnitřní kontroly
§ 46

(1) Povinná osoba zavede a udržuje kontrolní funkce a mechanismy a postupy pro kontrolní činnost na všech řídicích a organizačních úrovních. Povinná osoba zajistí, že pracovníci ve vnitřních kontrolních funkcích mají soustavně pro výkon svých kontrolních působností odpovídající personální a další předpoklady.

(2) Kontrolní činnosti jsou součástí běžné, zpravidla každodenní, činnosti povinné osoby a zahrnují zejména

a)   kontrolu po linii řízení,
b)   přiměřené kontrolní mechanismy pro jednotlivé procesy, zejména kontrolu průběhu činností a transakcí, kontrolu řízení rizik, ověřování výstupů používaných systémů a modelů, kontrolu dodržování právních a vnitřních předpisů a limitů včetně vyhodnocování aktuálnosti, ucelenosti a úplnosti vnitřních předpisů a soustavy limitů, kontrolu řízení střetů zájmů, kontrolu spolehlivosti bezpečnostních opatření, kontrolu schvalování a autorizace transakcí nad stanovené limity, ověřování detailů transakcí, pravidelnou rekonciliaci, a rovněž kontrolní mechanismy pro činnosti, které povinná osoba outsourcuje nebo hodlá outsourcovat, a
c)   fyzickou kontrolu; fyzická kontrola se zaměřuje zejména na omezení přístupu k hmotnému majetku, cenným papírům a jiným finančním aktivům a na pravidelné inventury majetku.

§ 47

(1) Povinná osoba zajistí soustavný a účinný výkon funkce compliance a funkce vnitřního auditu.

(2) Systém vnitřní kontroly zahrnuje případné mechanismy povinné osoby pro sdělování konkrétních obav pracovníků ohledně funkčnosti nebo efektivnosti řídicího a kontrolního systému nebo některé jeho součásti mimo běžné informační toky.

(3) V rámci systému vnitřní kontroly povinná osoba zavede a udržuje vnitřní mechanismy preventivního i následného vyhodnocování funkčnosti a efektivnosti řídicího a kontrolního systému jako celku a jeho součástí.

Podrobnější požadavky na vybrané vnitřní kontrolní funkce, mechanismy a postupy
§ 48

(1) Povinná osoba zavede a udržuje zásady a postupy pro zajišťování compliance.

(2) Povinná osoba zajistí průběžnou kontrolu dodržování právních povinností a povinností plynoucích z jejích vnitřních předpisů.

(3) Povinná osoba zajistí výkon compliance a související kontroly tak, že je rovněž zabezpečeno

a)   informování osob ve vrcholném vedení o veškerých zjištěných odchylkách a nesouladech,
b)   informování řídicího a kontrolního orgánu o významných odchylkách a nesouladech,
c)   informování osob ve vrcholném vedení o připravovaných nebo nových právních předpisech a uznávaných standardech týkajících se činností povinné osoby a
d)   poskytování dalších účelných informací ohledně compliance řídicímu a kontrolnímu orgánu a osobám ve vrcholném vedení.

(4) Zásady a postupy pro zajišťování compliance pokrývají uceleně a propojeně veškeré činnosti povinné osoby.

§ 49

(1) Povinná osoba zajistí výkon vnitřního auditu tak, že pokrývá uceleně a propojeně veškeré činnosti povinné osoby a zaměřuje se na odhalování nedostatků a rizik.

(2) Povinná osoba zajistí výkon vnitřního auditu tak, že poskytuje příslušné úrovni řízení objektivní a nezávislé ujištění o činnostech povinné osoby, informace o zjištěných skutečnostech a jasná doporučení k zajištění nápravy zjištěných nedostatků.

(3) Působnost funkce vnitřního auditu se vztahuje zejména na

a)   dodržování pravidel obezřetného podnikání povinné osoby,
b)   dodržování stanovených zásad, cílů a postupů,
c)   systém řízení rizik včetně interních přístupů a interních modelů a systém vnitřní kontroly,
d)   finanční řízení a řádnost hospodaření,
e)   úplnost, průkaznost a správnost vedení účetnictví,
f)   spolehlivost a bezrozpornost účetních, statistických a dalších informací, včetně informací poskytovaných orgánům povinné osoby, informací poskytovaných klientům a uveřejňovaných informací, a
g)   funkčnost a bezpečnost informačního a komunikačního systému včetně spolehlivosti systému sestavování a předkládání výkazů České národní bance.

(4) Povinná osoba zajistí, že při výkonu vnitřního auditu jsou provedeny tyto činnosti:

a)   sestavení analýzy rizik, a to alespoň jednou ročně,
b)   sestavení strategického a periodického plánu vnitřního auditu,
c)   zavedení a udržování systému sledování opatření k nápravě uložených na základě zjištění vnitřního auditu a
d)   vyhodnocení funkčnosti a efektivnosti řídicího a kontrolního systému včetně oblastí podle odstavce 3, a to alespoň jednou ročně.

(5) Osoba ve vedení funkce vnitřního auditu informuje o zjištěných skutečnostech řídicí orgán a v případě potřeby nebo na vyžádání také kontrolní orgán, přičemž z rozhodnutí tohoto orgánu nebo na důvodný návrh osoby ve vedení funkce vnitřního auditu se může jednat o zvláštní kontrolní činnost kontrolního orgánu. V případě zjištění, která mohou významným způsobem záporně ovlivnit finanční situaci povinné osoby, dá osoba ve vedení funkce vnitřního auditu podnět k mimořádnému zasedání kontrolního orgánu, které se může uskutečnit z rozhodnutí tohoto orgánu nebo na důvodný návrh osoby ve vedení funkce vnitřního auditu, jako zvláštní kontrolní činnost kontrolního orgánu. Odpovědnost řídicího a kontrolního orgánu není dotčena.

(6) Další vymezení některých požadavků na vnitřní audit je uvedeno v příloze č. 8 této vyhlášky.

§ 50

Pokud povinná osoba zavede mechanismus sdělování konkrétních obav pracovníků ohledně funkčnosti a efektivnosti řídicího a kontrolního systému mimo běžné informační toky, zajistí pro všechny pracovníky soustavnou a spolehlivou dostupnost mechanismu a právo na zachování důvěrnosti zdroje informací v případě, že pracovník mechanismu využije.

§ 51
Vyhodnocování funkčnosti a efektivnosti řídicího a kontrolního systému

(1) Povinná osoba nastaví systém odhalování a ohlašování nedostatků řídicího a kontrolního systému tak, že pokrývá uceleně a propojeně všechny řídicí a organizační úrovně a veškeré činnosti povinné osoby a umožňuje včasnou nápravu nedostatků.

(2) Povinná osoba zajistí, že nedostatky řídicího a kontrolního systému nebo některé z jeho součástí odhalené kontrolním orgánem, po linii řízení, v rámci vnitřního auditu nebo na základě jiné vnitřní kontroly, auditorem nebo jiným způsobem jsou bez zbytečného odkladu oznámeny příslušné řídicí úrovni a řešeny v přiměřené době.

(3) Povinná osoba zajistí, že významné nedostatky řídicího a kontrolního systému nebo některé z jeho součástí jsou oznámeny řídicímu a kontrolnímu orgánu a výboru pro audit a případnému dalšímu relevantnímu výboru a řešeny bez zbytečného odkladu.

(4) Povinná osoba vhodným způsobem následně ověřuje účinnost přijatých nápravných opatření.

Hlava II
Zpráva o ověření řídicího a kontrolního systému auditorem
(K § 22 odst. 2 zákona o bankách a k § 8b odst. 1 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech)

§ 52

(1) Zpráva je výsledkem ověření, které vyhovuje těmto požadavkům:

a)   ověření bylo provedeno podle stavu k 31. prosinci,
b)   systém byl porovnán s právními předpisy a standardy podle § 10 takto:
   1. základní součástí ověření systému bylo porovnání a vyhodnocení souladu systému s požadavky právních předpisů,
   2. zvolené standardy podle § 10, které byly použity pro ověření systému, podle odborného úsudku auditora nejlépe odrážely velikost, organizační uspořádání, povahu, rozsah a složitost činností, které povinná osoba vykonává; auditor může použít i uznávané standardy neuvedené v přehledu uveřejňovaném Českou národní bankou,
c)   byla vyhodnocena funkčnost a efektivnost kontrolních mechanismů a specifikovány chybějící mechanismy vnitřní kontroly,
d)   bylo vyjádřeno, jaké riziko zjištěné nedostatky představovaly a představují pro řídicí a kontrolní systém, a
e)   byla vyhodnocena funkčnost a efektivnost řídicího a kontrolního systému v daných oblastech jako celku.

(2) Podrobnější vymezení struktury a formátu zprávy o ověření řídicího a kontrolního systému je uvedeno v příloze č. 9 této vyhlášky.

§ 53

(1) Povinná osoba předloží České národní bance zprávu o ověření systému do 28. února následujícího roku spolu s případnými komentáři povinné osoby ke zprávě.

(2) Významné skutečnosti, které byly zjištěny po předložení zprávy České národní bance a mají podstatný vztah k jejímu obsahu, oznámí povinná osoba bez zbytečného odkladu České národní bance.

ČÁST TŘETÍ
PRAVIDLA PRO KRYTÍ RIZIK
(K § 12a odst. 10 zákona o bankách)

§ 54
Pravidla kapitálové přiměřenosti pobočky banky z jiného než členského státu

(1) Kapitálová přiměřenost pobočky banky z jiného než členského státu činí

a)   na úrovni kapitálu tier 1 alespoň 6 %,
b)   na úrovni kapitálu alespoň 8 %.

(2) Pobočka banky z jiného než členského státu postupuje při výpočtu kapitálové přiměřenosti podle článku 92 odst. 2 písm. b) a c) a článků 102 až 106 nařízení.

§ 55
Stanovení kapitálu pobočky banky z jiného než členského státu

(1) Do kapitálu pobočky banky z jiného než členského státu lze zahrnout jednotlivé položky kapitálu jen jednou, a to po snížení o závazky z daňových povinností.

(2) Kapitál je odvozen z rozvahy pobočky banky z jiného než členského státu.

(3) Kapitál je pobočce banky z jiného než členského státu okamžitě a neomezeně k dispozici pro krytí ztrát z rizik, kterým je vystavena.

§ 56
Položky kapitálu pobočky banky z jiného než členského státu

(1) Kapitál pobočky banky z jiného než členského státu je součtem kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2.

(2) Kapitál tier 1 pobočky banky z jiného než členského státu je součtem kmenového kapitálu tier 1 a vedlejšího kapitálu tier 1.

(3) Kmenový kapitál tier 1 pobočky banky z jiného než členského státu se skládá z položek kmenového kapitálu tier 1 podle článku 26 odst. 1 písm. c) až f) a odst. 2 a 3 nařízení po provedení úprav podle článků 32 až 35 nařízení, odpočtů podle článků 36 až 48 nařízení a uplatnění článku 79 nařízení.

(4) Vedlejší kapitál tier 1 pobočky banky z jiného než členského státu se skládá z položek vedlejšího kapitálu tier 1 podle článků 51 až 55 nařízení po odpočtu položek podle článků 56, 58 až 61 nařízení a uplatnění článku 79 nařízení.

(5) Kapitál tier 2 pobočky banky z jiného než členského státu se skládá z položek kapitálu tier 2 podle článků 62 až 65 nařízení po odpočtech podle článku 66 nařízení a uplatnění článku 79 nařízení.

§ 57
Celkový objem rizikové expozice a kapitálové požadavky pobočky banky z jiného než členského státu

Pobočka banky z jiného než členského státu stanovuje celkový objem rizikové expozice podle článku 92 odst. 3 a 4 nařízení a kapitálové požadavky

a)   k úvěrovému riziku podle článků 107 až 311 nařízení,
b)   k operačnímu riziku podle článků 312 až 324 nařízení,
c)   k tržnímu riziku podle článků 325 až 377 nařízení,
d)   k vypořádacímu riziku podle článků 378 až 380 nařízení,
e)   k riziku úvěrových úprav v ocenění podle článků 381 až 386 nařízení.

Žádost pobočky banky z jiného než členského státu o souhlas s používáním speciálního přístupu nebo se změnou speciálního přístupu
§ 58

(1) Žádost o souhlas s používáním některého ze speciálních přístupů pro výpočet kapitálového požadavku nebo se změnou používaného přístupu (dále jen „žádost o souhlas“) předkládá pobočka banky z jiného než členského státu České národní bance, a to samostatně pro každý speciální přístup pro výpočet kapitálového požadavku; speciálním přístupem se rozumí interní přístup.

(2) Žádost o souhlas obsahuje základní údaje a přílohy s tím, že informace a skutečnosti uvedené v základních údajích a přílohách k žádosti umožňují České národní bance prověřit splnění požadavků kladených na daný speciální přístup.

§ 59

(1) Žádost o souhlas předkládaná České národní bance obsahuje ve svých základních údajích kromě obecných náležitostí i

a)   vymezení, jaký speciální přístup a od kterého data pobočka banky z jiného než členského státu hodlá použít,
b)   seznam příloh, které jsou součástí žádosti,
c)   prohlášení žadatele, že veškeré jím uváděné informace a skutečnosti a předložené doklady a dokumenty jsou aktuální, úplné a pravdivé.

(2) V případě, že pobočka banky z jiného než členského státu Českou národní banku žádá o souhlas s používáním dvou nebo více speciálních přístupů současně, a pokud se pro schválení těchto přístupů vyžaduje předložení stejných dokladů a dokumentů, předkládá je pobočka banky z jiného než členského státu pouze jednou s tím, že v žádosti o souhlas uvede, ke které žádosti a kdy byly tyto doklady a dokumenty předloženy.

§ 60

(1) Přílohy uvedené v seznamu podle § 59 odst. 1 písm. b) v případě žádosti o souhlas s používáním některého ze speciálních přístupů pro výpočet kapitálového požadavku předkládané České národní bance tvoří

a)   dokumentace k organizaci, strategii, systému a procesům řízení daného rizika,
b)   dokumentace k systému měření daného rizika,
c)   dokumentace k postupu implementace daného speciálního přístupu,
d)   sebehodnocení pro daný speciální přístup vypracované útvarem řízení daného rizika s případnou podporou útvaru vnitřního auditu nebo i s podporou auditora nebo konzultantů,
e)   seznam všech příslušných dokumentů, které jsou k dispozici u pobočky banky z jiného než členského státu a vztahují se k systému řízení a měření rizika, pro které chce tato pobočka uplatnit speciální přístup, s tím, že pobočka banky z jiného než členského státu je schopna poskytnout tyto dokumenty České národní bance na její vyžádání.

(2) V případě žádosti o souhlas se speciálním přístupem dokumentují přílohy k žádosti přehledně a úplně splnění požadavků nařízení na příslušný interní přístup.

(3) Pokud to vyžaduje pobočkou banky z jiného než členského státu zvolený způsob implementace speciálního přístupu, předloží pobočka banky z jiného než členského státu i další doklady nebo dokumenty, než které jsou uvedeny v odstavcích 1 a 2 a v § 59 odst. 1, a to tak, aby žádost přehledně a úplně dokumentovala splnění požadavků nařízení na příslušný interní přístup.

(4) Pokud pobočka banky z jiného než členského státu již dříve předložila České národní bance doklady nebo dokumenty vyžadované v žádosti o souhlas nebo jejich část, předkládá pouze ty doklady nebo dokumenty, u kterých došlo ke změně oproti předchozímu stavu. Dříve předané a nadále platné doklady a dokumenty pobočka banky z jiného než členského státu označí v žádosti. V přiloženém prohlášení pobočka banky z jiného než členského státu v tomto případě uvede, že tyto doklady a dokumenty zůstávají beze změny.

§ 61

(1) Dokumentace k organizaci, systému a procesům řízení daného rizika obsahuje

a)   celkovou strategii a strategii řízení daného rizika,
b)   přehled organizačního uspořádání, působnosti, pravomocí a informačních toků při řízení daného rizika,
c)   přehled procesu ověření daného speciálního přístupu,
d)   přehled a zprávy z akcí ujišťovacího i konzultačního charakteru provedených útvarem vnitřního auditu nebo jiným obdobným útvarem nebo auditorem,
e)   zápisy z jednání řídicích a poradních orgánů pobočky banky z jiného než členského státu o dané oblasti a
f)   další dokumentaci prokazující způsob splnění požadavků na organizaci, systém a procesy řízení daného rizika.

(2) Dokumentace k systému měření daného rizika obsahuje

a)   odpovídající kategorizaci rizik, expozic nebo portfolií použitou pro daný přístup a její kritéria,
b)   přehled všech použitých metodologií a modelů a způsob jejich využití pobočkou banky z jiného než členského státu z odpovídajících hledisek, například pokrytí kategorií expozic, zeměpisných oblastí, jednotek nebo linií podnikání, druhů rizik nebo ztrát měřením,
c)   popis a vysvětlení všech použitých metodologií a postupů,
d)   popis informačně technologické struktury, systémového a databázového prostředí, použitého programového vybavení a
e)   další dokumentaci prokazující způsob splnění požadavků na systém měření daného rizika.

(3) Dokumentace k postupu implementace daného speciálního přístupu obsahuje

a)   vývoj metodologie měření daného rizika, pokud byla vyvinuta pobočkou banky z jiného než členského státu,
b)   popis implementace informačního systému pro měření a řízení daného rizika,
c)   přehled provedených vzdělávání pracovníků vztahujících se k danému speciálnímu přístupu,
d)   popis postupu při přechodu od existujícího systému k novému,
e)   postupy při změně rozsahu použití metod nebo modelů, promítání významných změn metod nebo modelů v rámci daného přístupu,
f)   postupy pro průběžné hodnocení vhodnosti použitých modelů, metod a postupů včetně plánu auditů vhodnosti modelů,
g)   přehled oblastí využití daného speciálního přístupu v procesech pobočky banky z jiného než členského státu a
h)   další dokumentaci prokazující postup implementace daného speciálního přístupu.

(4) Sebehodnocení pro daný speciální přístup obsahuje

a)   posouzení přiměřenosti strategie a organizačního uspořádání z hlediska požadavků na řídicí a kontrolní systém v dané oblasti,
b)   posouzení dostatečnosti zdrojů na další vývoj, zavedení a využití daného speciálního přístupu,
c)   vyhodnocení vzájemných vazeb mezi použitými metodologiemi a ucelenosti speciálního přístupu a
d)   zjištěné nedostatky a chyby a plán na jejich odstranění a dosažení souladu s požadavky nařízení na příslušný interní přístup.

§ 62

Pokud pobočka banky z jiného než členského státu předává doklady nebo dokumenty v elektronické podobě, uvádí druh použitého nosiče a použitý formát dat, zejména pro databáze, tabulky nebo schémata, který předem dohodne s Českou národní bankou. Pro vyjádření dat v peněžních jednotkách pobočka banky z jiného než členského státu předem dohodne s Českou národní bankou použitou měnu.

ČÁST ČTVRTÁ
PRAVIDLA PRO OMEZENÍ RIZIK

Hlava I
Pravidla pro kvalifikované účasti mimo finanční sektor, velké expozice a převod rizik pobočky banky z jiného než členského státu
(K § 15 zákona o bankách)

§ 63
Kvalifikované účasti mimo finanční sektor pobočky banky z jiného než členského státu

Pobočka banky z jiného než členského státu uplatňuje podmínky pro kvalifikované účasti mimo finanční sektor podle článku 89 odst. 1, 2 a 3 písm. b) a článku 91 nařízení s tím, že použitelný kapitál této pobočky je součtem jejího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2, který činí nejvýše jednu třetinu kapitálu tier 1 této pobočky.

Velké expozice pobočky banky z jiného než členského státu
§ 64

Pobočka banky z jiného než členského státu uplatňuje pravidla velkých expozic podle článků 387 až 403 nařízení s tím, že použitelným kapitálem se rozumí použitelný kapitál pobočky banky z jiného než členského státu podle § 63.

§ 65

Pobočka banky z jiného než členského státu vyjme z limitů podle článku 395 odst. 1 nařízení také

a)   expozice v krytých dluhopisech podle článku 129 odst. 1, 3 a 6 nařízení, a to do výše 75 % hodnoty expozice,
b)   podrozvahové dokumentární akreditivy a nečerpané úvěrové přísliby se středně nízkým rizikem podle přílohy I nařízení, a to do výše 50 % jejich hodnoty,
c)   expozice vůči uznaným burzám.

§ 66

Pobočka banky z jiného než členského státu uplatňuje pravidla pro převod rizik podle článků 404 až 409 nařízení.

Hlava II
Pravidla pro nabývání některých druhů aktiv
(K § 15 zákona o bankách a § 11 odst. 3 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech)

§ 67

(1) Povinná osoba nesmí nabývat podíl nebo podřízenou pohledávku na osobě, která má kvalifikovanou účast na této povinné osobě samostatně nebo jednáním ve shodě s jinou osobou.

(2) Povinná osoba může nabýt kapitálové nástroje vydané osobou, jež má na povinné osobě kvalifikovanou účast podle odstavce 1, pouze při současném splnění těchto podmínek:

a)   povinná osoba, která hodlá nabýt kapitálové nástroje vydané osobou, jež má na povinné osobě kvalifikovanou účast podle odstavce 1, je v pozici tvůrce trhu a toto své postavení České národní bance prokáže před prvním nabytím kapitálového nástroje vydaného osobou, jež má na povinné osobě kvalifikovanou účast podle odstavce 1,
b)   tyto kapitálové nástroje nabývá za účelem tvorby trhu a zařazuje je do svého obchodního portfolia a
c)   reálná hodnota všech kapitálových nástrojů jednoho emitenta, který je osobou, jež má na povinné osobě kvalifikovanou účast podle odstavce 1, nesmí přesáhnout 1 % kapitálu povinné osoby stanoveného na individuálním základě.

§ 68

(1) Pobočka banky z jiného než členského státu nesmí nabývat podíl nebo podřízenou pohledávku na osobě, která má kvalifikovanou účast na zahraniční bance, jejíž je pobočkou, samostatně nebo jednáním ve shodě s jinou osobou.

(2) Pobočka banky z jiného než členského státu může nabýt kapitálové nástroje vydané osobou, jež má na zahraniční bance, jejíž je pobočkou, kvalifikovanou účast podle odstavce 1 pouze při současném splnění těchto podmínek:

a)   pobočka banky z jiného než členského státu, která hodlá nabýt kapitálové nástroje vydané osobou, jež má na zahraniční bance, jejíž je pobočkou, kvalifikovanou účast podle odstavce 1, je v pozici tvůrce trhu a toto své postavení České národní bance prokáže před prvním nabytím kapitálového nástroje vydaného osobou, jež má na zahraniční bance, jejíž je pobočkou, kvalifikovanou účast podle odstavce 1,
b)   tyto kapitálové nástroje nabývá za účelem tvorby trhu a zařazuje je do svého obchodního portfolia a
c)   reálná hodnota všech kapitálových nástrojů jednoho emitenta, který je osobou, jež má na zahraniční bance, jejíž je pobočkou, kvalifikovanou účast podle odstavce 1, nesmí přesáhnout 1 % kapitálu této pobočky.

Hlava III
Pravidla pro financování nabytí některých druhů aktiv
(K § 15 zákona o bankách a § 11 odst. 3 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech)

§ 69

(1) Povinná osoba nesmí poskytovat úvěry ani vystavovat zajišťovací nebo platební nástroje, například záruky, akreditivy, za účelem přijetí úvěru na nákup kapitálových nástrojů, které byly vydány

a)   touto povinnou osobou,
b)   právnickou osobou s kvalifikovanou účastí na povinné osobě,
c)   právnickou osobou, která je ovládána osobou s kvalifikovanou účastí na povinné osobě,
d)   právnickou osobou, která je ovládána osobami jednajícími ve shodě, pokud tyto osoby ovládají povinnou osobu,
e)   právnickou osobou, která patří mezi osoby jednající ve shodě podle písmene d),
f)   právnickou osobou, která je ovládána některou z osob jednajících ve shodě podle písmene d), nebo
g)   právnickou osobou ovládanou povinnou osobou.

(2) Povinná osoba nesmí poskytovat úvěry ani vystavovat zajišťovací nebo platební nástroje za účelem přijetí úvěru k financování nabytí

a)   podílu, který není ve formě cenného papíru, v osobách podle odstavce 1, nebo
b)   podřízené pohledávky za osobou podle odstavce 1.

(3) Povinná osoba nesmí poskytovat úvěry ani vystavovat zajišťovací nebo platební nástroje za účelem splacení základního členského vkladu nebo dalšího členského vkladu do povinné osoby.

§ 70

(1) Pobočka banky z jiného než členského státu nesmí poskytovat úvěry ani vystavovat zajišťovací nebo platební nástroje, zejména záruky nebo akreditivy, za účelem přijetí úvěru na nákup kapitálových nástrojů, které byly vydány

a)   zahraniční bankou, jejíž je pobočkou,
b)   právnickou osobou s kvalifikovanou účastí na zahraniční bance, jejíž je pobočkou,
c)   právnickou osobou, která je ovládána osobou s kvalifikovanou účastí na zahraniční bance, jejíž je pobočkou,
d)   právnickou osobou, která je ovládána osobami jednajícími ve shodě a tyto osoby ovládají zahraniční banku, jejíž je pobočkou,
e)   právnickou osobou, která patří mezi osoby jednající ve shodě podle písmene d),
f)   právnickou osobou, která je ovládána některou z osob jednajících ve shodě podle písmene d), nebo
g)   právnickou osobou ovládanou zahraniční bankou, jejíž je pobočkou.

(2) Pobočka banky z jiného než členského státu nesmí poskytovat úvěry ani vystavovat zajišťovací nebo platební nástroje za účelem přijetí úvěru k financování

a)   nabytí podílu, který není ve formě cenného papíru, na osobách podle odstavce 1, nebo
b)   získání podřízené pohledávky za osobou podle odstavce 1.

(3) Pobočka banky z jiného než členského státu nesmí poskytovat úvěry ani vystavovat zajišťovací nebo platební nástroje za účelem splacení základního členského vkladu nebo dalšího členského vkladu v zahraniční bance, jejíž je pobočkou.

Hlava IV
Pravidla pro posuzování aktiv
(K § 15 zákona o bankách a § 11 odst. 3 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech)

§ 71
Předmět kategorizace

(1) Povinná osoba kategorizuje expozice představované pohledávkami vzniklými z výkonu činností vyplývajících z oprávnění k činnosti (dále jen „pohledávky z finančních činností“). Pohledávkami z finančních činností jsou zejména poskytnuté úvěry, pohledávky z finančního leasingu, pohledávky z vkladu, pohledávky ze záruky, pohledávky z akreditivu, pohledávky z faktoringu, zálohy na pořízení cenných papírů poskytnuté na dobu delší než 30 dnů, pohledávky z prodeje cenných papírů s odkladem splatnosti prodejní ceny na dobu delší než 30 dnů, pohledávky z prodeje cenných papírů nevypořádaných do 30 dnů po stanoveném dni vypořádání.

(2) Kategorizace vybraných expozic se nevztahuje na expozice zařazené do obchodního portfolia, pohledávky z držení cenných papírů, pohledávky z derivátů a pohledávky z jiných než finančních činností, zejména pohledávky z pracovněprávních a obdobných vztahů, poskytnuté provozní zálohy nebo zálohy na pořízení hmotného a nehmotného majetku, pohledávky z prodeje zásob, hmotného a nehmotného majetku.

§ 72
Základní kategorie

(1) Povinná osoba zařazuje pohledávky z finančních činností do těchto kategorií:

a)   pohledávky bez selhání dlužníka,
b)   pohledávky se selháním dlužníka.

(2) Pokud povinná osoba pro účely kapitálových poměrů aplikuje u retailových expozic definici selhání dlužníka na úrovni transakce, aplikuje ji stejným způsobem i pro účely kategorizace těchto expozic.

§ 73
Pohledávky bez selhání dlužníka

(1) Pohledávky bez selhání dlužníka povinná osoba zařazuje do těchto podkategorií:

a)   standardní pohledávky,
b)   sledované pohledávky.

(2) Povinná osoba nemusí pohledávky bez selhání dlužníka podle odstavce 1 dále členit, pokud k nim při posuzování, zda došlo ke snížení jejich účetní hodnoty, přistupuje jako k portfoliu jednotlivě nevýznamných pohledávek.

(3) Pohledávka se považuje za standardní, pokud jsou splátky jistiny a příslušenství řádně hrazeny, žádná z nich není po splatnosti déle než 30 dnů, u žádné z pohledávek za dlužníkem nebyla v posledních 2 letech z důvodu zhoršení jeho finanční situace provedena restrukturalizace a není důvod pochybovat o jejím úplném splacení, aniž by povinná osoba přistoupila k uspokojení svého nároku ze zajištění.

(4) Pohledávka se považuje za sledovanou, pokud došlo od vzniku pohledávky ke zhoršení finanční situace dlužníka nebo splátky jistiny nebo příslušenství jsou hrazeny s dílčími problémy, avšak žádná z nich není po splatnosti déle než 90 dnů nebo u žádné z pohledávek nebyla v posledních 6 měsících z důvodu zhoršení finanční situace dlužníka provedena restrukturalizace, a s ohledem na finanční a ekonomickou situaci dlužníka je pravděpodobné její úplné splacení, aniž by povinná osoba přistoupila k uspokojení svého nároku ze zajištění.

§ 74
Pohledávky se selháním dlužníka

(1) Pohledávky se selháním dlužníka se považují za ohrožené pohledávky. Povinná osoba je zařazuje do těchto podkategorií:

a)   nestandardní pohledávky,
b)   pochybné pohledávky,
c)   ztrátové pohledávky.

(2) Pohledávka se považuje za nestandardní, pokud její úplné splacení je zejména s ohledem na finanční a ekonomickou situaci dlužníka nejisté. Její částečné splacení je vysoce pravděpodobné, aniž by povinná osoba přistoupila k uspokojení svého nároku ze zajištění. Pohledávka se považuje za nestandardní také tehdy, pokud jsou splátky jistiny nebo příslušenství hrazeny s problémy, avšak žádná z nich není po splatnosti déle než 180 dnů.

(3) Pohledávka se považuje za pochybnou, pokud její úplné splacení je zejména s ohledem na finanční a ekonomickou situaci dlužníka vysoce nepravděpodobné. Její částečné splacení je možné a pravděpodobné, aniž by povinná osoba přistoupila k uspokojení svého nároku ze zajištění. Pohledávka se považuje za pochybnou také tehdy, pokud splátky jistiny nebo příslušenství jsou hrazeny s problémy, avšak žádná z nich není po splatnosti déle než 360 dnů.

(4) Pohledávka se považuje za ztrátovou, pokud její úplné splacení je zejména s ohledem na finanční a ekonomickou situaci dlužníka nemožné. Předpokládá se, že tato pohledávka nebude uspokojena nebo bude uspokojena pouze částečně ve velmi malé částce, aniž by povinná osoba přistoupila k uspokojení svého nároku ze zajištění. Pohledávka se považuje za ztrátovou také tehdy, pokud jsou splátky jistiny nebo příslušenství po splatnosti déle než 360 dnů. Za ztrátovou se také považuje pohledávka za dlužníkem, na jehož majetek byl prohlášen konkurs, ledaže jde o pohledávku za majetkovou podstatou vzniklou po prohlášení konkursu.

§ 75
Zařazování do kategorií a podkategorií

(1) Pokud má povinná osoba více pohledávek z finančních činností za stejným dlužníkem a některá z nich naplňuje znaky selhání dlužníka, jsou všechny pohledávky za dlužníkem zařazeny do kategorie pohledávek se selháním dlužníka a v jejím rámci do stejné podkategorie pohledávek. Povinná osoba takto nepostupuje u pohledávek z finančních činností zařazovaných pro účely kapitálových poměrů do kategorie retailových expozic, u nichž sleduje selhání dlužníka na úrovni transakcí.

(2) Splňuje-li pohledávka současně kritéria pro zařazení do více podkategorií, povinná osoba ji zařazuje do nejhorší z těchto podkategorií. Povinná osoba takto nepostupuje u pohledávek z finančních činností zařazovaných pro účely kapitálových poměrů do kategorie retailových expozic, u nichž sleduje selhání dlužníka na úrovni transakcí.

(3) Restrukturalizovanou pohledávku povinná osoba zařazuje v okamžiku restrukturalizace do podkategorie, ve které tato pohledávka byla nebo měla být zařazena před restrukturalizací. Je-li povinná osoba schopna prokázat, že míra rizika nesplacení této pohledávky oproti stavu před restrukturalizací poklesla, může ji zařadit do lepší podkategorie, pokud je zachován soulad v přístupu k pohledávce i pro účely kapitálového poměru; tím nejsou dotčena ustanovení, která vymezují standardní a sledovanou pohledávku.

(4) Pohledávku, která vznikla povinné osobě v souvislosti s postoupením skupiny jiných jejích pohledávek, povinná osoba zařazuje při vzniku do podkategorie, ve které byl nebo měl být zařazen rozhodující podíl postupovaných pohledávek. Je-li povinná osoba schopna prokázat, že míra rizika nesplacení této pohledávky oproti stavu před postoupením poklesla, může ji zařadit do lepší podkategorie, pokud je zachován soulad v přístupu k pohledávce i pro účely kapitálového poměru.

(5) Povinná osoba alespoň jednou za čtvrtletí prověřuje správnost zařazení pohledávek do kategorií a podkategorií a ve shodě s výsledky zjištění provádí příslušné změny v jejich zařazení. Povinná osoba může správnost zařazení objemově nevýznamných pohledávek prověřovat i v delší periodě, než je čtvrtletí, nejméně však jednou ročně, pokud to odpovídá charakteru pohledávky nebo dlužníka a pokud je schopna prokázat dostatečnou obezřetnost při uplatňování takového postupu.

§ 76
Individuální a portfoliový přístup

(1) Povinná osoba posuzuje, zda došlo ke snížení účetní hodnoty (dále jen „znehodnocení“) jednotlivých pohledávek nebo portfolia pohledávek s obdobnými charakteristikami vzhledem k úvěrovému riziku (dále jen „portfolium stejnorodých pohledávek“).

(2) Povinná osoba uplatňuje portfoliový přístup u jednotlivě posuzovaných pohledávek, u nichž jednotlivě nezjistila znehodnocení. V tomto případě povinná osoba také posuzuje, zda došlo ke znehodnocení portfolia stejnorodých jednotlivě neznehodnocených pohledávek. Pokud povinná osoba nemá více stejnorodých pohledávek, portfoliový přístup neuplatňuje.

(3) Povinná osoba může uplatňovat portfoliový přístup u jednotlivě nevýznamných stejnorodých pohledávek.

(4) Znehodnocení portfolia stejnorodých pohledávek, k němuž došlo v důsledku událostí, které nastaly po vzniku pohledávek, je objektivně prokázáno existencí pozorovatelných dat, která indikují snížení očekávaných budoucích peněžních toků z tohoto portfolia, ačkoli toto snížení nelze ještě identifikovat podle jednotlivých pohledávek zařazených do portfolia.

(5) Indikátorem snížení očekávaných budoucích peněžních toků z portfolia stejnorodých pohledávek může být zejména

a)   zvýšení nezaměstnanosti v relevantních oblastech,
b)   snížení cen nemovitostí v relevantních oblastech,
c)   nepříznivé podmínky v odvětvích, ve kterých působí dlužníci,
d)   zvýšení počtu dlužníků, kteří plně čerpají svůj limit a splácí své dluhy v minimální možné výši.

§ 77
Úpravy ocenění

(1) Pokud dojde ke znehodnocení pohledávky, povinná osoba provede úpravu ocenění. Pokud povinná osoba pohledávku nebo její část, která odpovídá ztrátě ze znehodnocení, neodepíše, tvoří k pohledávce na tuto ztrátu opravnou položku.

(2) Povinná osoba alespoň jednou za čtvrtletí posuzuje dostatečnost a důvodnost vytvořených opravných položek k pohledávkám a upravuje jejich výši.

(3) Povinná osoba je schopna prokázat dostatečnost a důvodnost opravných položek.

§ 78
Metody pro stanovení výše ztráty ze znehodnocení

(1) Ztrátu ze znehodnocení lze stanovovat pomocí

a)   diskontování očekávaných budoucích peněžních toků,
b)   koeficientů, nebo
c)   statistických modelů.

(2) Pro účely plnění pravidel obezřetného podnikání povinná osoba stanovuje výši ztráty ze znehodnocení stejnou metodou jako pro účely vedení účetnictví a sestavení účetní závěrky.

(3) Povinná osoba může při stanovení výše ztráty ze znehodnocení zohlednit zajištění, pokud

a)   zajištění a s ním související uplatňované zásady a používané postupy vedoucí ke snižování úvěrového rizika zakládají nároky, které jsou právně účinné a vymahatelné ve všech právních řádech, jež jsou rozhodné pro nároky ze zajištění,
b)   odpovídajícím způsobem řídí rizika, kterým je nebo může být vystavena v souvislosti se zajištěním, které zohledňuje,
c)   bez ohledu na zohledňované zajištění nadále provádí plné posuzování úvěrového rizika spojeného s pohledávkou,
d)   je kolaterál v přiměřené době zpeněžitelný alespoň v hodnotě, v jaké je zohledněn při výpočtu ztráty ze znehodnocení; pokud byl kolaterál v uplynulých 3 letech zobchodován, je možné jej při stanovení výše ztráty ze znehodnocení zohlednit nejvýše do ceny posledního obchodu,
e)   je v případě selhání dlužníka nebo, jestliže to připadá v úvahu, osoby, která převzala kolaterál do úschovy, ke skladování, anebo do správy, zejména bylo-li vydáno rozhodnutí o úpadku některé z těchto osob, nebo nastala-li jiná stanovená úvěrová událost, oprávněna uspokojit svou pohledávku v přiměřené době od rozhodné skutečnosti,
f)   stupeň korelace mezi hodnotou kolaterálu a úvěrovou kvalitou dlužníka je nevýznamný,
g)   je poskytovatel osobního zajištění dostatečně důvěryhodný tak, aby byla zabezpečena dostatečná jistota, že dosažená úroveň snížení úvěrového rizika odpovídá míře, v jaké je toto snížení zohledněno při výpočtu ztráty ze znehodnocení, a
h)   má stanovena a uplatňuje jednoznačná kritéria pro posuzování způsobilosti poskytovatelů osobního zajištění.

§ 79
Diskontování očekávaných budoucích peněžních toků

(1) Pokud povinná osoba používá diskontování očekávaných budoucích peněžních toků, ztrátu ze znehodnocení pohledávky stanovuje jako rozdíl mezi účetní hodnotou pohledávky a současnou hodnotou očekávaných budoucích peněžních toků z pohledávky diskontovaných původní efektivní úrokovou mírou. Původní efektivní úroková míra je efektivní úroková míra zjištěná v okamžiku vzniku pohledávky.

(2) Efektivní úroková míra odpovídá úrokové míře, kterou se diskontují očekávané budoucí peněžní toky až do splatnosti pohledávky, nebo, je-li to vhodnější, do kratší doby, a to na účetní hodnotu pohledávky.

(3) Při výpočtu efektivní úrokové míry povinná osoba odhaduje očekávané budoucí peněžní toky při zohlednění všech smluvních podmínek, zejména možnosti předčasného splacení a poplatků. Pokud nelze spolehlivě stanovit očekávané budoucí peněžní toky, použijí se smluvní peněžní toky. Při výpočtu efektivní úrokové míry povinná osoba nezohledňuje budoucí ztráty ze znehodnocení vzhledem k úvěrovému riziku.

§ 80
Koeficienty

(1) Pokud povinná osoba používá koeficienty, stanovuje ztrátu ze znehodnocení pohledávky tak, že rozdíl mezi jistinou pohledávky zvýšenou o naběhlé příslušenství a povinnou osobou zohledněným zajištěním dané pohledávky násobí koeficientem

a)   0,01 v případě sledované pohledávky,
b)   0,2 v případě nestandardní pohledávky,
c)   0,5 v případě pochybné pohledávky,
d)   1,0 v případě ztrátové pohledávky.

(2) Povinná osoba rovněž prověřuje, zda ztráta ze správně zařazené sledované, nestandardní nebo pochybné pohledávky není vyšší než ztráta stanovená podle odstavce 1. Je-li ztráta vyšší než ztráta stanovená podle odstavce 1, povinná osoba zvýší koeficient, ale tak, aby u

a)   sledované pohledávky byl nižší než 0,2,
b)   nestandardní pohledávky byl nižší než 0,5 a
c)   pochybné pohledávky byl nižší než 1,0.

(3) Uplatňuje-li povinná osoba u ohrožené pohledávky princip časového rozlišení (akruální princip), ve výpočtu podle odstavce 1 použije jistinu pohledávky nezvýšenou o naběhlé příslušenství a vypočtenou ztrátu zvýší o částku rovnající se naběhlému příslušenství.

(4) Stanovuje-li povinná osoba ztrátu ze snížení účetní hodnoty pohledávky, zejména pohledávky nabyté za úplatu, která je oceněna k okamžiku uskutečnění účetního případu pořizovací cenou, postupuje tak, že zjistí, zda k okamžiku uskutečnění účetního případu, zejména k okamžiku nabytí pohledávky, existuje rozdíl mezi pořizovací cenou pohledávky a jistinou pohledávky zvýšenou o naběhlé příslušenství.

(5) Pokud existuje rozdíl podle odstavce 4 a má charakter

a)   diskontu, kdy pořizovací cena pohledávky je nižší než jistina pohledávky zvýšená o naběhlé příslušenství, povinná osoba ztrátu stanovenou podle odstavce 1 sníží o diskont nebo část diskontu, je-li diskont větší než tato ztráta,
b)   prémie, kdy pořizovací cena pohledávky je vyšší než jistina pohledávky zvýšená o naběhlé příslušenství, povinná osoba ztrátu stanovenou podle odstavce 1 zvýší o prémii.

(6) Pokud neexistuje rozdíl podle odstavce 4, povinná osoba stanoví ztrátu podle odstavce 1.

(7) Ztrátu ze znehodnocení pohledávky, kterou povinná osoba má v souvislosti s postoupením skupiny jiných jejích pohledávek, stanovuje tak, aby jistina pohledávky zvýšená o naběhlé příslušenství a snížená o opravnou položku nebyla vyšší, než by byl součet jistin postupovaných pohledávek zvýšených o naběhlé příslušenství a snížených o opravné položky v případě, že by k postoupení nedošlo a povinná osoba by stanovovala ztráty ze znehodnocení jednotlivých pohledávek. To neplatí, pokud povinná osoba postupuje podle § 75 odst. 4 věty poslední.

§ 81
Statistické modely

(1) Povinná osoba při zahájení posuzování portfolií jednotlivě nevýznamných pohledávek má

a)   vytvořena z hlediska počtu dostatečně velká portfolia jednotlivě nevýznamných stejnorodých pohledávek pro zajištění statistické významnosti ztrát; do portfolia jednotlivě nevýznamných stejnorodých pohledávek povinná osoba pro účely využití statistického modelu zařazuje všechny své pohledávky daného typu, a to i ty, které se rozhodla vyřadit z portfolia jednotlivě nevýznamných pohledávek, protože měla dostatek informací pro posouzení jejich znehodnocení,
b)   dostatečně dlouhé časové řady týkající se daných pohledávek, zpravidla srovnatelné s průměrnou dobou splatnosti jednotlivě nevýznamných pohledávek; délka časových řad u portfolií jednotlivě nevýznamných pohledávek s původní dobou splatnosti delší než rok je však zpravidla alespoň jeden ekonomický cyklus, popřípadě alespoň 3 roky, a
c)   statistický model zohledňující časovou hodnotu peněz, všechny očekávané budoucí peněžní toky spojené s portfoliem pohledávek a splatností pohledávek v portfoliu a nezpůsobující ztráty ze znehodnocení pohledávek v portfoliu k okamžiku uskutečnění účetního případu.

(2) Povinná osoba monitoruje skutečné ztráty spojené s portfoliem jednotlivě nevýznamných pohledávek a testuje správnost odhadu ztrát na základě nových údajů o skutečných selháních dlužníků v portfoliu ve vhodné časové periodě v závislosti na frekvenci splátek; v úvahu bere i informace o jednotlivě nevýznamných pohledávkách, které vyřadila z portfolia jednotlivě nevýznamných pohledávek, protože měla dostatek informací pro posouzení znehodnocení.

(3) Povinná osoba pravidelně ověřuje vhodnost statistického modelu a správnost nastavení jeho parametrů.

(4) Povinná osoba tvoří opravné položky k portfoliím jednotlivě nevýznamných pohledávek ve výši statistického odhadu ztrát z těchto portfolií vypočtených s použitím statistických modelů, pokud v této výši pohledávky neodepíše.

(5) Povinná osoba je schopna prokázat dostatečnou obezřetnost při používání statistických modelů pro stanovení výše ztrát k portfoliím jednotlivě nevýznamných pohledávek.

§ 82
Rezervy k podrozvahovým položkám

(1) Povinná osoba alespoň jednou za čtvrtletí posuzuje dostatečnost a důvodnost rezerv, které se v souladu s účetními metodami tvoří k podrozvahovým položkám, a upravuje jejich výši.

(2) Povinná osoba je schopna prokázat dostatečnost a důvodnost rezerv podle odstavce 1.

§ 83
Pravidla pro posuzování aktiv pobočky banky z jiného než členského státu

Pobočka banky z jiného než členského státu uplatňuje pravidla pro posuzování aktiv podle § 71 až 82.

Hlava V
Pravidla likvidity pobočky banky z jiného než členského státu
(K § 15 zákona o bankách)

§ 84

Pobočka banky z jiného než členského státu dodržuje likviditní požadavky podle článků 411 a 412 nařízení.

ČÁST PÁTÁ
UVEŘEJŇOVÁNÍ INFORMACÍ
(K § 11a odst. 9 zákona o bankách, § 7b odst. 9 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 199 odst. 2 zákona o podnikání na kapitálovém trhu)

Obsah údajů určených k uveřejnění
§ 85

Obsah údajů, které povinná osoba uveřejňuje o sobě, o složení společníků nebo členů, o struktuře konsolidačního celku, jehož je součástí, o své činnosti a finanční situaci na individuálním základě, je uveden v příloze č. 10 této vyhlášky.

§ 86

Obsah údajů o druzích a rozsahu poskytnutých investičních služeb je uveden v příloze č. 11 této vyhlášky.

§ 87

Obsah údajů uveřejňovaných pobočkou banky z jiného než členského státu je uveden v příloze č. 12 této vyhlášky.

Periodicita a lhůty uveřejňování údajů
§ 88

(1) Povinná osoba čtvrtletně uveřejňuje údaje podle příloh č. 10 a 11 této vyhlášky.

(2) Povinná osoba, která uveřejňuje informace podle části osmé nařízení, čtvrtletně také uveřejňuje údaje

a)   podle článku 437 odst. 1 písm. a) nařízení s výjimkou úplného sesouhlasení položek, filtrů a odpočtů na rozvahu v rámci auditované účetní závěrky,
b)   podle článku 438 písm. c) až f) nařízení.

§ 89

(1) Povinná osoba uveřejňuje údaje ke dni

a)   31. března, 30. června a 30. září do 6 týdnů po skončení příslušného kalendářního čtvrtletí,
b)   31. prosince do 4 měsíců po skončení kalendářního roku.

(2) Pokud povinná osoba uplatňuje jako účetní období hospodářský rok namísto kalendářního roku, může uveřejňovat čtvrtletní rozvahu, čtvrtletní výkaz zisku a ztráty a poměrové ukazatele podle přílohy č. 10 této vyhlášky k poslednímu dni každého čtvrtletí hospodářského roku, a to

a)   do 6 týdnů po skončení příslušného čtvrtletí hospodářského roku a
b)   do 4 měsíců po skončení hospodářského roku.

(3) Čtvrtletní údaje o finanční situaci povinná osoba uveřejňuje společně s údaji za 3 předcházející čtvrtletí.

(4) Současně s údaji podle odstavců 1 až 3 uveřejní povinná osoba i datum jejich uveřejnění. Věta první se vztahuje obdobně také na doplnění a opravu již uveřejněných údajů.

§ 90

(1) Pobočka banky z jiného než členského státu uveřejňuje čtvrtletně údaje ke dni

a)   31. března, 30. června a 30. září do 6 týdnů po skončení příslušného kalendářního čtvrtletí,
b)   31. prosince do 4 měsíců po skončení příslušného kalendářního roku.

(2) Pokud pobočka banky z jiného než členského státu uplatňuje jako účetní období hospodářský rok namísto kalendářního roku, může uveřejňovat čtvrtletní rozvahu, čtvrtletní výkaz zisku a ztráty a poměrové ukazatele podle přílohy č. 12 této vyhlášky k poslednímu dni každého čtvrtletí hospodářského roku, a to

a)   do 6 týdnů po skončení příslušného čtvrtletí hospodářského roku a
b)   do 4 měsíců po skončení hospodářského roku.

(3) Současně s údaji podle odstavců 1 a 2 uveřejní pobočka banky z jiného než členského státu datum jejich uveřejnění. Věta první se vztahuje obdobně také na doplnění a opravu již uveřejněných údajů.

Způsob a struktura uveřejňování údajů
§ 91

(1) Povinná osoba uveřejňuje údaje podle části osmé nařízení, zákona o bankách, zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o spořitelních a úvěrních družstvech“), zákona o podnikání na kapitálovém trhu a této vyhlášky v českém jazyce na svých internetových stránkách ve složce pod společným označením „Povinně uveřejňované informace“, v podobě neuzamčených datových souborů vhodných ke stažení, a to ve formátu xls/xlsx. Součástí této složky jsou alespoň údaje podle věty první za posledních 5 let, posledních 5 výročních zpráv a posledních 5 konsolidovaných výročních zpráv, má-li povinnost ji vyhotovovat; tyto zprávy obsahují také účetní závěrku ověřenou auditorem.

(2) Povinná osoba bez zbytečného odkladu sdělí České národní bance přesnou adresu internetových stránek, na které jsou údaje podle odstavce 1 dostupné, a případnou aktualizaci této adresy. Tuto adresu povinná osoba uvádí rovněž ve své výroční zprávě.

§ 92

(1) Pobočka banky z jiného než členského státu uveřejňuje požadované údaje v českém jazyce na svých internetových stránkách ve složce pod společným označením „Povinně uveřejňované informace“, v podobě neuzamčených datových souborů vhodných ke stažení, a to ve formátu xls/xlsx.

(2) Pobočka banky z jiného než členského státu bez zbytečného odkladu sdělí České národní bance přesnou adresu internetových stránek, na které jsou údaje podle odstavce 1 dostupné, a případnou aktualizaci této adresy.

§ 93

Jsou-li údaje požadované k uveřejnění předmětem informační povinnosti vůči České národní bance, povinná osoba je uveřejňuje v obdobné struktuře, jakou použila ve výkazech předkládaných České národní bance, nestanoví-li strukturu uveřejňovaných údajů přímo použitelný předpis Evropské unie upravující uveřejňování těchto údajů.

Obsah údajů ověřovaných auditorem
§ 94

(1) Obsah údajů na individuálním nebo konsolidovaném základě ke dni 31. prosince nebo k poslednímu dni hospodářského roku určených k uveřejnění povinnou osobu, které jsou ověřovány auditorem, je uveden v příloze č. 13 této vyhlášky.

(2) Povinná osoba uveřejňuje údaje podle odstavce 1 v českém jazyce na svých internetových stránkách ve složce pod společným označením „Povinně uveřejňované informace“.

§ 95

(1) Obsah údajů ke dni 31. prosince nebo k poslednímu dni hospodářského roku určených k uveřejnění pobočkou banky z jiného než členského státu, které jsou ověřovány auditorem, je uveden v příloze č. 12 této vyhlášky.

(2) Pobočka banky z jiného než členského státu uveřejňuje údaje podle odstavce 1 v českém jazyce na svých internetových stránkách ve složce pod společným označením „Povinně uveřejňované informace“.

ČÁST ŠESTÁ
NĚKTERÉ INFORMACE A PODKLADY PŘEDKLÁDANÉ ČESKÉ NÁRODNÍ BANCE
(K § 24 odst. 1 zákona o bankách, § 27 odst. 1 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 199 odst. 2 zákona o podnikání na kapitálovém trhu)

§ 96
Informace o systému vnitřně stanoveného kapitálu

(1) Informaci o systému vnitřně stanoveného kapitálu předkládá České národní bance povinná osoba, která podle zákona o bankách, zákona o spořitelních a úvěrních družstvech nebo zákona o podnikání na kapitálovém trhu plní povinnosti týkající se vnitřně stanoveného kapitálu8).

(2) Povinná osoba podle odstavce 1 informuje Českou národní banku o systému, který v rámci svého řídicího a kontrolního systému zavedla a udržuje pro

a)   stanovení a průběžné posuzování vnitřně stanovené kapitálové potřeby a
b)   plánování a průběžné udržování vnitřně stanovených kapitálových zdrojů v takové výši, struktuře a rozložení, aby dostatečně pokrývaly rizika, kterým je nebo by mohla být vystavena. Vždy informuje o řídicích a organizačních předpokladech a uspořádání, postupech, výstupech a jejich využití a kontrolních mechanismech svého systému.

(3) Rozsah a míra podrobnosti informace odpovídá rozsahu a složitosti systému vnitřně stanoveného kapitálu povinné osoby podle odstavce 1. Jde-li o informaci o tomto systému na konsolidovaném základě, povinná osoba podle odstavce 1 uvede údaje také v členění podle jednotlivých osob, které jsou členem téhož konsolidačního celku a jsou zahrnuty do jejího systému vnitřně stanoveného kapitálu.

(4) Povinná osoba podle odstavce 1 informuje Českou národní banku o systému vnitřně stanoveného kapitálu za uplynulé účetní období nejpozději do 30. dubna, nedohodne-li se s Českou národní bankou jinak. Pokud z povahy věci nevyplývá jinak, obsahuje informace o systému vnitřně stanoveného kapitálu informaci o plánu a skutečnosti za dané účetní období a o plánu dalšího udržování vnitřně stanovených kapitálových poměrů.

(5) Povinná osoba podle odstavce 1 předkládá informaci o svém systému vnitřně stanoveného kapitálu v listinné a elektronické podobě, nedohodne-li se s Českou národní bankou jinak. Formát dat použitý při předložení této informace v elektronické podobě dohodne povinná osoba podle odstavce 1 s Českou národní bankou individuálně.

§ 97
Informace o transakcích uvnitř skupiny

(1) Povinná osoba informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku o sjednání transakce v hodnotě převyšující 1 % z bilanční sumy povinné osoby, která znamená, že se na povinnou osobu převádí úvěrové riziko, jemuž je vystavena osoba,

a)   která je ovládána povinnou osobou,
b)   kterou ovládá tatáž osoba jako povinnou osobu, nebo
c)   která ovládá povinnou osobu.

(2) Transakcí podle odstavce 1 je zejména

a)   nabytí aktiva, které není obchodováno na aktivním trhu,
b)   nabytí portfolia pohledávek, které nejsou obchodovány na aktivním trhu,
c)   nabytí sekuritizované expozice,
d)   poskytnutí syndikátního úvěru, spoluúčast na úvěrovém riziku nebo podobný obchod, nebo
e)   poskytnutí záruky nebo sjednání úvěrového derivátu.

(3) Pokud dochází k převodu úvěrového rizika na povinnou osobu v důsledku více souvisejících transakcí, považují se tyto transakce pro účely posouzení hodnoty přesahující 1 % z bilanční sumy povinné osoby za jednu transakci.

§ 98
Informace o strukturálních změnách

Povinná osoba informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku o

a)   sjednání koupě obchodního závodu, anebo jeho části od osoby,
   1. která je ovládána povinnou osobou,
   2. kterou ovládá tatáž osoba jako povinnou osobu, nebo
   3. která ovládá povinnou osobu,
b)   sjednání přímé, nepřímé, anebo syntetické kapitálové investice do osoby, kterou ovládá táž osoba jako povinnou osobu, pokud tato kapitálová investice převyšuje 10 % základního kapitálu osoby, do níž investice směřuje, a
c)   rozhodnutí zúčastnit se na přeměně obchodní korporace.

§ 99
Informace o outsourcingu

(1) Pokud povinná osoba pro zajištění svých významných činností nebo k jejich podpoře sjednala outsourcing, informuje o tom bez zbytečného odkladu Českou národní banku. Součástí této informace je přehled takto vykonávaných činností a základní identifikační údaje o poskytovateli outsourcingu.

(2) Pro účely odstavce 1 se významnou činností rozumí

a)   činnosti takového významu, že nedostatek nebo selhání při jejich zajišťování může mít významný dopad na schopnost povinné osoby plnit obezřetnostní pravidla nebo na nepřetržitost výkonu jejích činností,
b)   činnosti, jejichž poskytování je podmíněno udělením oprávnění k činnosti příslušným orgánem dohledu,
c)   činnosti, které mají významný vliv na řízení rizik povinné osoby,
d)   řízení rizik spjatých s činnostmi podle písmen a) až c).

(3) Povinná osoba informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku o případných podstatných změnách ve skutečnostech podle odstavce 1, zejména o případné změně poskytovatele outsourcingu a změně povahy, rozsahu nebo složitosti takto vykonávané činnosti.

(4) Na pobočku banky z jiného než členského státu se odstavce 1 až 3 vztahují obdobně.

§ 100
Informace o přístupech pro výpočet kapitálových požadavků

(1) Povinná osoba, která používá standardizovaný přístup, informuje Českou národní banku bez zbytečného odkladu o zapsané ratingové agentuře nebo exportní úvěrové agentuře, kterou zvolila pro účely stanovení úvěrové kvality.

(2) Povinná osoba, která používá interní přístup pro výpočet objemů rizikově vážených expozic nebo pro výpočet kapitálových požadavků jiných, než jsou kapitálové požadavky k operačnímu riziku, informuje Českou národní banku o výsledcích výpočtů svých interních přístupů pro své expozice nebo pozice uvedené ve srovnávacích portfoliích spolu s vysvětlením použitých metodik, a to podle stavu ke dni 31. prosince nejpozději do 30. dubna následujícího roku a v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím předkládání těchto informací a srovnávání portfolia9).

(3) Povinná osoba, která používá externí rating pro účely stanovení úvěrové kvality sekuritizované expozice, informuje bez zbytečného odkladu o své volbě zapsané ratingové agentury Českou národní banku.

(4) Pokud povinná osoba hodlá změnit některý z dosud používaných přístupů pro výpočet kapitálových požadavků nebo provést změnu v používaném interním přístupu nebo interním modelu, informuje o tomto záměru bez zbytečného odkladu Českou národní banku.

(5) Na pobočku banky z jiného než členského státu se odstavce 1 až 4 vztahují obdobně.

§ 101
Informace o malém obchodním portfoliu

(1) Povinná osoba informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku

a)   o využití možnosti stanovovat kapitálové požadavky k nástrojům zařazeným do malého obchodního portfolia jako k nástrojům zařazeným do investičního portfolia a
b)   o ukončení postupu podle písmene a).

(2) Na pobočku banky z jiného než členského státu se odstavec 1 vztahuje obdobně.

§ 102
Informace o riziku nesplnění dluhu

(1) Povinná osoba informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku o všech repo obchodech a půjčkách či výpůjčkách cenných papírů nebo komodit ve smyslu nařízení10), u kterých nastalo selhání protistrany.

(2) Na pobočku banky z jiného než členského státu se odstavec 1 vztahuje obdobně.

§ 103
Informace o změně účetního období

(1) Pokud povinná osoba hodlá změnit účetní období, informuje Českou národní banku o tomto záměru bez zbytečného odkladu, alespoň však 12 měsíců před plánovanou změnou.

(2) Na pobočku banky z jiného než členského státu se odstavec 1 vztahuje obdobně.

§ 104
Informace o měnových pozicích

(1) Povinná osoba informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku, pokud

a)   absolutní hodnota čisté měnové pozice povinné osoby v jakékoliv cizí měně nebo v českých korunách stanovené podle článku 352 nařízení přesáhne 15 % kapitálu povinné osoby stanoveného na individuálním základě, nebo
b)   celková čistá měnová pozice povinné osoby stanovená podle článku 352 nařízení přesáhne 20 % kapitálu povinné osoby stanoveného na individuálním základě.

(2) Na pobočku banky z jiného než členského státu se odstavec 1 vztahuje obdobně.

§ 105
Informace o odměňování

(1) Povinná osoba informuje Českou národní banku o odměňování v uplynulém účetním období nejpozději do 30. června.

(2) Informace o odměňování obsahuje

a)   počet pracovníků s odměnami odpovídajícími částce 1 000 000 eur a více za účetní období,
b)   pracovní zařazení pracovníků podle písmene a) v členění podle oblastí podnikání v rámci činností povinné osoby včetně informace o pracovních povinnostech těchto pracovníků,
c)   údaje o základní struktuře jednotlivých odměn pracovníků podle písmene a) v členění podle oblastí podnikání v rámci činností povinné osoby.

(3) Na pobočku banky z jiného než členského státu se odstavce 1 a 2 vztahují obdobně.

§ 106
Informace o změně osoby ve vedení klíčové funkce

(1) Pokud povinná osoba provádí změnu osoby ve vedení klíčové funkce, informuje o tom bez zbytečného odkladu Českou národní banku. Součástí informace je

a)   přesné označení funkce, o kterou jde,
b)   upřesnění důvodu změny; to neplatí, pokud jde o změnu prováděnou výhradně z podnětu osoby, která z dané funkce odchází,
c)   základní identifikační údaje o obou dotčených osobách a
d)   termín změny a případné další podstatné informace k oznamované změně.

(2) Na pobočku banky z jiného než členského státu se odstavec 1 vztahuje obdobně.

§ 107
Informace o operacích s vybranými rizikovými protistranami nebo zeměpisnými oblastmi

(1) Pokud povinná osoba v rámci svých činností uzavřela ujednání nebo je jinou formou aktivní vůči protistraně nebo ve státě, jež jsou nebo by mohly být považovány za netransparentní nebo jinak potenciálně rizikovými včetně offshorových center [§ 18 odst. 2 písm. f)], informuje o tom bez zbytečného odkladu Českou národní banku. To platí i v případě, že jde o aktivity povinné osoby pro klienta nebo na jeho žádost.

(2) Součástí informace je

a)   identifikace protistrany nebo státu, o něž jde,
b)   výstižný popis oznamované aktivity,
c)   upřesnění, zda jde o vlastní aktivitu povinné osoby nebo aktivitu z podnětu klienta, a
d)   časové a případné další podstatné informace k oznamované aktivitě; pokud je to relevantní, je součástí oznámení
   1. alespoň rámcová kvantifikace rozsahu aktivity,
   2. alespoň rámcové vyhodnocení rizik spojených s aktivitou a
   3. základní informace o osobě nebo osobách přímo zapojených nebo s jinou významnou vazbou na oznamovanou aktivitu.

(3) Na pobočku banky z jiného než členského státu se odstavce 1 a 2 vztahují obdobně.

§ 108
Informace o možném významném ohrožení reputace

(1) Povinná osoba informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku, pokud zaznamená v souvislosti s výkonem svých činností možné významné ohrožení své reputace.

(2) Povinná osoba informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku o

a)   významné trestné činnosti, která může ohrozit nebo ohrožuje výkon její činnosti, a
b)   významném trendu v oblasti boje proti legalizaci příjmů z trestné činnosti a financování terorismu.

(3) Součástí informace podle odstavců 1 a 2 je výstižný popis oznamovaného jevu a jeho klíčové věcné, časové a další charakteristiky. Pokud je to relevantní, je součástí popisu alespoň rámcová kvantifikace hrozícího nebo již vzniklého nepříznivého finančního dopadu oznamovaného jevu a základní informace o osobě nebo osobách s vazbou na oznamovaný jev.

(4) Na pobočku banky z jiného než členského státu se odstavce 1 až 3 vztahují obdobně.

ČÁST SEDMÁ
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

§ 109

Kde je v této vyhlášce použit pojem cenný papír, rozumí se tím také zaknihovaný cenný papír11).

§ 110

Povinná osoba uvede své právní a vnitřní poměry do souladu s požadavky podle § 11 a § 29 do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.

§ 111

Údaje podle stavu k 31. prosinci 2013 uveřejní povinná osoba v souladu s ustanoveními části sedmé vyhlášky č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, ve znění účinném k 31. prosinci 2013.

§ 112

Zrušuje se:

1.  Vyhláška č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry.
2.  Vyhláška č. 282/2008 Sb., kterou se mění vyhláška č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry.
3.  Vyhláška č. 380/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, ve znění vyhlášky č. 282/2008 Sb.
4.  Vyhláška č. 89/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, ve znění pozdějších předpisů.
5.  Vyhláška č. 187/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, ve znění pozdějších předpisů.

§ 113
Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení.

Guvernér:
Ing. Singer, Ph.D., v. r.

(Přílohy jsou dostupné na adrese: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu)

E-shop

Mediální právo v informační společnosti

Mediální právo v informační společnosti

Ondřej Moravec - Nakladatelství Leges, s. r. o.

Publikace je věnována právní úpravě činnosti hromadných sdělovacích prostředků v době informační společnosti. Masové rozšíření přístupu k rychlému internetu, zvýšený podíl jeho uživatelů na tvorbě obsahu a pronikání informačních sítí do každodenního reálného života představují ...

Cena: 440 KčKOUPIT

Znalectví

Znalectví

JUDr. Ing. Lukáš Křístek, MBA - Wolters Kluwer, a. s.

Publikace Znalectví pojednává o znalecké činnosti obecně. Věnuje se zásadám, na kterých moderní znalecká činnost stojí. Na judikátech ukazuje, jak jsou tyto zásady v současné době vykládány. Dílo je zpracováno podle aktuálního stavu poznání, jsou hojně zastoupeny i čerstvé novinky, ...

Cena: 477 KčKOUPIT

Aktuální problémy rodinněprávní regulace: rodičovství, výchova a výživa nezletilého

Aktuální problémy rodinněprávní regulace: rodičovství, výchova a výživa nezletilého

Renáta Šínová, Ondřej Šmíd, Marek Juráš a kolektiv - Nakladatelství Leges, s. r. o.

Kolektivní monografie se zaměřuje na problematické otázky právní úpravy rodičovství, výchovy a výživy nezletilého. Autoři upozorňují na stávající i budoucí právní regulaci v České republice i na Slovensku, a ...

Cena: 360 KčKOUPIT

Právní předpisy

Sbírka zákonů ČR

 /
Číslo  /
Částka  /

Sbírka mezinárodních smluv

 /
Číslo  /
Částka  /

Finanční zpravodaj

 /
Číslo  /

Provozovatel

Nakladatelství Sagit, a. s.
Horní 457/1, 700 30 Ostrava-Hrabůvka
Společnost je zapsaná v obchodním
rejstříku vedeném KS v Ostravě,
oddíl B, vložka 3086.
IČ: 277 76 981
DIČ: CZ27776981

Telefony


Zásilkový obchod: 558 944 614
Předplatné ÚZ: 558 944 615
Software: 558 944 629
Knihkupci: 558 944 621
Inzerce: 558 944 634

E-maily


Zásilkový obchod: obchod@sagit.cz
Předplatné ÚZ: predplatne@sagit.cz
Software: software@sagit.cz
Knihkupci: knihkupci@sagit.cz
Inzerce: inzerce@sagit.cz

Obchodní podmínky

© 1996–2017 Nakladatelství Sagit, a. s. Všechna práva vyhrazena.