Váš nákupní košík:  prázdný Přihlášení obchod@sagit.cz

Navigace:  Úvod  »  Zákony  »  Sbírka zákonů

Sbírka zákonů


300

ZÁKON

ze dne 21. srpna 2013

o Vojenské policii a o změně některých zákonů (zákon o Vojenské policii)

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
Vojenská policie

Hlava I
Postavení Vojenské policie

§ 1

Vojenská policie v rozsahu vymezeném tímto zákonem plní úkoly policejní ochrany Ministerstva obrany (dále jen „ministerstvo“), ozbrojených sil, vojenských objektů, vojenského materiálu a ostatního majetku státu, s nímž je příslušné hospodařit ministerstvo. Vojenská policie je součástí ministerstva.

Hlava II
Působnost Vojenské policie

§ 2

Vojenská policie působí na území České republiky a při plnění úkolů policejní ochrany ozbrojených sil na území jiných států, nestanoví-li tento zákon nebo jiný právní předpis jinak.

§ 3

Vojenská policie působí vůči

a)   vojákům v činné službě (dále jen „voják“),
b)   osobám, které se nacházejí ve vojenských objektech a v prostoru, kde ozbrojené síly plní své úkoly nebo kde se koná vojenské cvičení nebo kde je zajišťována bezpečnost chráněné osoby (dále jen „chráněný objekt“),
c)   osobám, které jsou podezřelé, že spáchaly nebo páchají trestné činy nebo přestupky proti vojákům ve vojenském objektu nebo prostoru, kde ozbrojené síly plní své úkoly nebo kde se koná vojenské cvičení, nebo trestné činy nebo přestupky spolu s vojáky nebo proti vojenskému objektu, vojenskému materiálu nebo ostatnímu majetku státu, s nímž je příslušné hospodařit ministerstvo, pokud tento zákon nestanoví jinak.

§ 4

(1) Vojenská policie plní tyto úkoly policejní ochrany:

a)   odhaluje trestné činy a zjišťuje jejich pachatele a činí opatření k předcházení trestné činnosti,
b)   působí v řízení o trestných činech jako policejní orgán a šetří přestupky1),
c)   pátrá po hledaných nebo pohřešovaných vojácích a po ztraceném nebo odcizeném vojenském materiálu nebo po dalších věcech v majetku státu, s nímž je příslušné hospodařit ministerstvo, zpravidla ve spolupráci s Policií České republiky,
d)   podílí se na ochraně vojenského materiálu a ostatního majetku státu, s nímž je příslušné hospodařit ministerstvo,
e)   dohlíží na zabezpečování kázně v chráněných objektech a na dodržování kázně vojáky na veřejnosti,
f)   zajišťuje ochranu vojenských objektů určených ministrem obrany a dohlíží na zajišťování režimu vstupu a vjezdu do vojenských objektů,
g)   dohlíží nad bezpečností provozu vozidel ozbrojených sil a nad bezpečností provozu ostatních dopravních prostředků v chráněných objektech,
h)   řídí provoz vozidel na pozemních komunikacích při pohybu vozidel ozbrojených sil na pozemních komunikacích,
i)   vykonává dohled nad výcvikem a zdokonalováním odborné způsobilosti řidičů vozidel ozbrojených sil a provádí zkoušky odborné způsobilosti žadatelů o řidičská oprávnění,
j)   schvaluje technickou způsobilost vojenských vozidel,
k)   zajišťuje ochranu a doprovod ministra obrany a jím určených osob (dále jen „chráněná osoba“),
l)   podílí se na zajišťování ochrany oficiálních delegací České republiky a občanů České republiky v místech nasazení ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky,
m)   zajišťuje ochranu vyčleněných vojenských dopravních letadel pro přepravu ústavních činitelů a ostatních osob využívajících přepravy vojenskými dopravními letadly a vojenských objektů určených pro odbavení a prostor určených ke vzletu a přistání vojenských dopravních letadel,
n)   zajišťuje na vyžádání bezpečnostním doprovodem ochranu vojenské letecké dopravy a přepravy,
o)   vede evidence a statistiky potřebné k plnění svých úkolů, zejména evidenci vozidel ozbrojených sil a evidenci případů Vojenské policie.

(2) Vojenská policie plní další úkoly, pokud tak stanoví jiný právní předpis2) nebo mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu (dále jen „mezinárodní smlouva“).

(3) Úkoly Vojenské policie vykonávají vojenští policisté.

§ 5

Vojenským policistou se může stát

a)   voják z povolání zařazený ve Vojenské policii, nebo
b)   voják v záloze povolaný na vojenské cvičení k Vojenské policii.

Hlava III
Řízení a organizace Vojenské policie

§ 6

(1) V čele Vojenské policie stojí náčelník Vojenské policie, kterého jmenuje a odvolává ministr obrany po projednání v příslušném výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu. Náčelník Vojenské policie je přímo podřízen ministru obrany.

(2) Náčelník Vojenské policie odborně řídí a kontroluje Vojenskou policii.

§ 7

Organizační strukturu Vojenské policie stanoví ministr obrany po projednání v příslušném výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu.

Hlava IV
Povinnosti a oprávnění Vojenské policie a vojenského policisty

Díl 1
Povinnosti a oprávnění Vojenské policie

§ 8
Oprávnění k držení a používání nebezpečných látek a věcí

(1) Vojenská policie je oprávněna pro účely výuky, výcviku, zkoušek, expertizní a znalecké činnosti nebo pro výkon činností při plnění úkolů Vojenské policie držet, přechovávat, vyrobit a používat nebezpečné látky a věci.

(2) Nebezpečnými látkami a věcmi podle odstavce 1 se rozumějí zejména výbušniny, výbušné předměty, omamné látky, psychotropní látky a jedy.

(3) Vojenská policie

a)   stanovuje a realizuje opatření k zamezení neoprávněnému nebo nahodilému přístupu k nebezpečným látkám a věcem nebo jejich neoprávněnému použití, zničení anebo ztrátě,
b)   vede evidenci nebezpečných látek a věcí,
c)   vede dokumentaci technicko organizačních opatření k zajištění ochrany nebezpečných látek a věcí a k eliminaci rizik plynoucích z charakteru tohoto materiálu pro bezpečnost osob a majetku.

(4) Vojenská policie je oprávněna používat a přepravovat nebezpečné látky a věci zejména při likvidaci nástražných výbušných systémů, při likvidaci nálezu munice nebo výbušnin, při speciálním výcviku služebních psů, při zákroku proti pachatelům zvlášť závažných zločinů, nebo je-li to nezbytné k předcházení anebo odstranění závažného ohrožení bezpečnosti chráněného objektu.

§ 9
Oprávnění při dohledu nad bezpečností provozu vozidel

(1) Vojenská policie vykonává dohled nad bezpečností a plynulostí provozu vozidel ozbrojených sil tím, že

a)   kontroluje dodržování pravidel provozu na pozemních komunikacích vozidly ozbrojených sil,
b)   objasňuje dopravní nehody a jiné události v provozu, na kterých měla účast pouze vozidla ozbrojených sil, při nichž nevznikla škoda na majetku či zdraví třetí osoby.

(2) Při dohledu nad bezpečností a plynulostí provozu vozidel ozbrojených sil je vojenský policista oprávněn

a)   vyzvat osobu provádějící výcvik řidičů vozidel ozbrojených sil k vyšetření podle zákona o silničním provozu ke zjištění, zda není ovlivněna alkoholem nebo jinou návykovou látkou,
b)   vyzvat řidiče vozidla ozbrojených sil k předložení dokladů k řízení a provozu vozidla,
c)   vyzvat řidiče vozidla ozbrojených sil k podrobení vozidla nebo jízdní soupravy kontrole technického stavu,
d)   měřit rychlost vozidel ozbrojených sil,
e)   zabránit řidiči vozidla ozbrojených sil v jízdě použitím technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla nebo odtažením vozidla za podmínek stanovených zákonem o silničním provozu.

(3) V chráněných objektech Vojenská policie vykonává dohled nad bezpečností a plynulostí provozu vůči všem účastníkům provozu tím, že

a)   kontroluje dodržování pravidel provozu na pozemních komunikacích i mimo ně,
b)   objasňuje dopravní nehody a jiné události,
c)   vydává písemné stanovisko k úpravě provozu na veřejně nepřístupné účelové komunikaci.

(4) Při dohledu nad bezpečností a plynulostí provozu vůči všem účastníkům provozu v chráněných objektech je vojenský policista oprávněn

a)   vyzvat řidiče vozidla k předložení dokladů k řízení a provozu vozidla,
b)   vyzvat řidiče vozidla k podrobení vozidla nebo jízdní soupravy kontrole technického stavu,
c)   měřit rychlost vozidel,
d)   rozhodnout o odstranění vozidla na náklady provozovatele vozidla, je-li překážkou provozu na pozemní komunikaci nebo i mimo ni, nebo je důvodná obava ohrožení bezpečnosti chráněného objektu, anebo je místní úpravou provozu v předmětném místě provoz vozidel omezen nebo zakázán,
e)   zabránit řidiči v jízdě použitím technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla nebo odtažením vozidla za podmínek stanovených zákonem o silničním provozu.

Díl 2
Nakládání s informacemi

§ 10
Obecná ustanovení o zpracování informací a osobních údajů Vojenskou policií

(1) Vojenská policie zpracovává v souladu s tímto zákonem nebo jiným právním předpisem informace včetně osobních údajů v rozsahu nezbytném pro plnění svých úkolů.

(2) Pro zpracování informací, vedení evidencí a statistik v elektronické podobě spravuje a provozuje Vojenská policie informační systém. Vojenská policie zajišťuje bezpečnost a spolehlivost provozovaného informačního systému.

(3) Vojenská policie předává zpravodajským službám České republiky, Generální inspekci bezpečnostních sborů, Policii České republiky, ministerstvu, Vězeňské službě České republiky a Celní správě České republiky informace včetně informací zpracovávaných v jejích evidencích, které získala při plnění svých úkolů, je-li to nezbytné pro plnění úkolů v rámci jejich působnosti.

(4) Pokud by předání informací podle odstavce 3 ohrozilo plnění úkolů Vojenské policie, předá je až poté, co ohrožení pomine.

§ 11
Pořizování záznamů

(1) Vojenská policie je oprávněna, je-li to potřebné pro plnění úkolů Vojenské policie, pořizovat zvukové, obrazové nebo jiné záznamy z míst veřejně přístupných, popřípadě také zvukové, obrazové nebo jiné záznamy o průběhu úkonu.

(2) Jsou-li k pořizování záznamů podle odstavce 1 zřízeny stálé automatické technické systémy, je Vojenská policie povinna informace o zřízení takových systémů vhodným způsobem uveřejnit.

§ 12
Oprávnění požadovat informace z informačních systémů

(1) Vojenská policie může v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu žádat od správce evidence nebo provozovatele poskytnutí informací z agendového informačního systému evidence občanských průkazů3), agendového informačního systému evidence cestovních dokladů4), agendového informačního systému evidence diplomatických a služebních pasů4), agendového informačního systému evidence obyvatel5), evidence údajů o mýtném6), základního registru obyvatel7), základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, základního registru agend orgánů veřejné moci a některých práv a povinností, registru silničních vozidel8), registru historických a sportovních vozidel, centrálního registru řidičů a informačního systému cizinců9) způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup; v případě agendového informačního systému evidence občanských průkazů a agendového informačního systému evidence cestovních dokladů lze informace poskytnout pouze způsobem umožňujícím nepřetržitý přístup.

(2) Správce evidence nebo provozovatel informačního systému poskytne informace bezplatně a bez zbytečného odkladu, nestanoví-li jiný právní předpis jinak.

(3) Vojenská policie je oprávněna žádat o poskytnutí informací podle odstavce 1 pouze způsobem, který jí umožní uchovávat identifikační údaje o útvaru Vojenské policie nebo o vojenském policistovi, který o poskytnutí informací žádal, a o účelu, k němuž bylo o poskytnutí informací žádáno, nejméně po dobu 5 let. O skutečnostech podle věty první jsou správce evidence nebo provozovatel povinni zachovávat mlčenlivost.

(4) Za účelem zajištění ochrany osoby, o níž lze důvodně předpokládat, že by mohl být ohrožen její život nebo zdraví, může Ministerstvo vnitra požadovat pro Vojenskou policii na základě její žádosti od zpracovatele nebo správce evidence vedené na základě jiných právních předpisů, aby mu oznamovali každý výdej osobních údajů takové osoby.

§ 13
Oprávnění zpracovávat osobní údaje

(1) Vojenská policie může zpracovávat osobní údaje včetně citlivých údajů bez souhlasu osoby, jíž se tyto údaje týkají (dále jen „subjekt údajů“), pokud je to nezbytné pro plnění jejích úkolů.

(2) Shromažďovat údaje o rasovém původu, náboženském nebo politickém přesvědčení, o příslušnosti k zákonem nezakázanému sdružení nebo o sexuálním chování lze pouze tehdy, je-li to nezbytné pro účely šetření konkrétního trestného činu nebo přestupku.

§ 14
Zpracování osobních údajů při předcházení a odhalování trestné činnosti

(1) Při předcházení a odhalování trestné činnosti je Vojenská policie při zpracování osobních údajů povinna

a)   stanovit účel, k němuž mají být osobní údaje zpracovány, a osobní údaje zpracovávat pouze k tomuto účelu a v rozsahu nezbytném k jeho naplnění,
b)   uchovávat osobní údaje pouze po dobu, která je nezbytná k účelu jejich zpracování,
c)   neprodleně ohlásit Úřadu pro ochranu osobních údajů zřízení každé evidence obsahující osobní údaje; součástí tohoto ohlášení je název útvaru odpovědného za zpracování osobních údajů, účel evidence, kategorie subjektů údajů a osobních údajů, které se těchto subjektů týkají, a popis opatření k zajištění požadované ochrany osobních údajů.

(2) Vojenská policie může při předcházení a odhalování trestné činnosti

a)   zpracovávat nepřesné nebo neověřené osobní údaje; nepřesné nebo neověřené osobní údaje takto označí,
b)   shromažďovat osobní údaje otevřeným nebo skrytým způsobem nebo pod záminkou jiného účelu nebo jiné činnosti,
c)   zpracovávat osobní údaje i k jinému účelu, než ke kterému byly shromážděny,
d)   sdružovat osobní údaje, které byly získány k rozdílným účelům.

(3) Vojenská policie zpracovává osobní údaje podle odstavců 1 a 2 bez souhlasu subjektu údajů; přitom je povinna dbát práva na ochranu jeho soukromého a osobního života. Není-li tím ohroženo předcházení a odhalování trestné činnosti, je Vojenská policie povinna subjektu údajů sdělit, že zpracovává jeho osobní údaje.

(4) Podle ustanovení tohoto dílu zpracovává Vojenská policie osobní údaje také při předcházení a odhalování činů, jejichž znaky jsou uvedeny v trestním zákoně a jejichž pachatelé nejsou trestně odpovědní pro nedostatek věku nebo pro nepříčetnost, a při zjišťování těchto pachatelů.

§ 15
Zpracování osobních údajů při pátrání po vojácích

(1) Vyhlásí-li Policie České republiky pátrání po vojákovi, je Vojenská policie oprávněna v potřebném rozsahu sdružovat osobní údaje získané k rozdílným účelům a zpracovávat citlivé údaje tohoto vojáka, je-li to nezbytné k jeho nalezení.

(2) Vojenská policie zlikviduje osobní údaje vojáka uvedeného v odstavci 1 bez zbytečného odkladu po jeho nalezení. Osobní údaje se nemusejí zlikvidovat,

a)   lze-li důvodně předpokládat, že bude opět pohřešován nebo hledán, nebo
b)   jsou-li jeho osobní údaje zpracovány při předcházení a odhalování trestné činnosti.

§ 16
Zveřejňování osobních údajů

Vojenská policie je oprávněna zveřejňovat osobní údaje v rozsahu nezbytném k předcházení a odhalování trestné činnosti nebo při pátrání po vojákovi.

§ 17
Prověřování potřebnosti dalšího zpracování osobních údajů

(1) Vojenská policie nejméně jednou za 3 roky prověřuje, jsou-li zpracované osobní údaje i nadále potřebné pro plnění úkolů Vojenské policie nebo při plnění dalších úkolů podle zákona. Zjistí-li při prověřování nebo v průběhu zpracování osobních údajů, že již nejsou potřebné, bez zbytečného odkladu je zlikviduje.

(2) Vojenská policie osobní údaje nezlikviduje, využívají-li se dále při plnění úkolu podle tohoto zákona nebo se jedná o osobní údaje, které jsou součástí spisového materiálu, bez ohledu na to, zda jsou zpracovány v listinné nebo elektronické podobě.

(3) Vojenská policie osobní údaje nezlikviduje, lze-li důvodně předpokládat, že by likvidací byl poškozen oprávněný zájem subjektu údajů. V tomto případě se osobní údaje blokují a lze je využívat pouze k účelu, který zabránil jejich likvidaci.

§ 18
Informování o osobních údajích a oprava nepravdivých nebo nepřesných osobních údajů

(1) Vojenská policie na písemnou žádost subjektu údajů sdělí do 60 dnů ode dne jejího doručení bezplatně osobní údaje vztahující se k subjektu údajů, které zpracovává, pokud tomu nebrání důvody uvedené v odstavci 4. Dále uvede, zda byly předány nebo zpřístupněny dalšímu příjemci a označení takového příjemce.

(2) Vojenská policie na písemnou žádost subjektu údajů provede neprodleně po jejím doručení bezplatně

a)   opravu, likvidaci nebo doplnění nepravdivých nebo nepřesných osobních údajů vztahujících se k subjektu údajů nebo subjektu údajů poskytne vysvětlení. Pokud by opravou, likvidací nebo doplněním osobních údajů bylo ohroženo předcházení a odhalování trestné činnosti, může Vojenská policie místo těchto operací připojit k souboru obsahujícímu nepravdivé nebo nepřesné osobní údaje opravné prohlášení,
b)   označení údajů vztahujících se k subjektu údajů, jestliže subjekt údajů popírá jejich přesnost a nelze zjistit, zda jsou přesné nebo nikoli. Toto označení údajů se odstraní pouze se souhlasem subjektu údajů nebo na základě rozhodnutí příslušného soudu anebo Úřadu na ochranu osobních údajů.

(3) Novou žádost v téže věci lze podat nejdříve po uplynutí 6 měsíců od podání předchozí žádosti.

(4) Vojenská policie žádosti podle odstavce 1 nebo 2 nevyhoví, popřípadě vyhoví pouze částečně, pokud by sdělením nebo likvidací došlo k ohrožení

a)   předcházení a odhalování trestné činnosti,
b)   utajovaných informací, nebo
c)   oprávněných zájmů třetí osoby.

(5) O vyřízení žádosti Vojenská policie žadatele písemně informuje. Informace o vyřízení žádosti obsahuje odůvodnění, s výjimkou případů, kdy se žadateli vyhovuje v plném rozsahu. Pokud by vyhověním žádosti nebo sdělením o nevyhovění žádosti došlo k ohrožení předcházení a odhalování trestné činnosti, Vojenská policie takové údaje nesdělí.

§ 19
Předávání nebo zpřístupňování osobních údajů

(1) Vojenská policie předává nebo zpřístupňuje osobní údaje jiným orgánům nebo osobám,

a)   stanoví-li tak jiný právní předpis nebo mezinárodní smlouva,
b)   je-li to ve prospěch osoby, k níž se osobní údaje vztahují, a tato osoba dala k předání souhlas nebo lze její souhlas na základě okolností důvodně předpokládat,
c)   je-li předání osobních údajů nezbytné k odstranění bezprostředního závažného ohrožení bezpečnosti osob nebo veřejného pořádku,
d)   je-li to potřebné pro plnění úkolů bezpečnostních sborů České republiky, nebo
e)   je-li to potřebné pro zajištění plnění úkolů ozbrojených sil České republiky.

(2) Vojenská policie předá doložitelným způsobem osobní údaje podle odstavce 1 písm. b) na základě písemné žádosti, která musí obsahovat účel, pro který mají být osobní údaje předány.

(3) Nepravdivé nebo nepřesné osobní údaje nelze předávat. Neověřené osobní údaje musejí být při předávání označeny a musí být uvedena míra jejich spolehlivosti. Dojde-li k předání nepravdivých nebo nepřesných osobních údajů, je Vojenská policie povinna bez zbytečného odkladu informovat všechny příjemce údajů, kterým byly takové osobní údaje předány.

(4) Příjemce údajů je oprávněn zpracovávat osobní údaje k jinému účelu, než ke kterému byly předány, pouze za podmínky, že by mu i pro tento účel mohly být osobní údaje předány, a pouze s předchozím souhlasem Vojenské policie.

(5) Do zahraničí lze za podmínek stanovených v odstavci 1 písm. a) až c) předat osobní údaje mezinárodní organizaci Interpol, Evropskému policejnímu úřadu (Europol), zahraničnímu bezpečnostnímu sboru nebo příslušnému orgánu anebo instituci členského státu Evropské unie, a to i bez žádosti.

(6) Vojenská policie může při předání nebo zpřístupnění osobních údajů jinému státu nebo mezinárodní organizaci stanovit podmínky týkající se zpracování předaných nebo zpřístupněných osobních údajů a vyplývající z tohoto zákona nebo jiného právního předpisu.

(7) Vojenská policie dále může

a)   vyslovit souhlas, aby byly prostřednictvím jiného státu nebo mezinárodní organizace předány osobní údaje, které Vojenská policie tomuto státu nebo mezinárodní organizaci předala nebo zpřístupnila, třetímu státu nebo mezinárodní organizaci; takový souhlas může být udělen i obecně,
b)   požadovat od jiného státu nebo mezinárodní organizace informace o zpracování předaných osobních údajů.

(8) K předání osobních údajů do zahraničí podle tohoto zákona se nevyžaduje povolení Úřadu na ochranu osobních údajů podle jiného právního předpisu.

(9) Vojenská policie informace nepředá, pokud by to ohrozilo plnění jejích úkolů.

§ 20
Zpracování osobních údajů předávaných v rámci Evropské unie

(1) Vojenská policie zpracovává při plnění svých úkolů osobní údaje zpřístupněné nebo předávané

a)   členským státem Evropské unie anebo státem přidruženým mezinárodní smlouvou k provádění schengenských předpisů (dále jen „přidružený stát“) nebo zpřístupněné nebo předávané do členského státu Evropské unie nebo přidruženého státu, nebo
b)   orgánem zřízeným na základě Smlouvy o Evropské unii anebo Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „evropský orgán“) nebo informačním systémem zřízeným na základě Smlouvy o Evropské unii anebo Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „evropský informační systém“) nebo zpřístupněné nebo předávané evropskému orgánu anebo evropskému informačnímu systému.

(2) Vojenská policie při zpracování osobních údajů zpřístupněných nebo předaných podle odstavce 1 dodržuje podmínky, které stanovil předávající orgán.

(3) Je-li k dodržení podmínky stanovené předávajícím orgánem podle odstavce 2 třeba souhlas nebo vyjádření členského státu Evropské unie, přidruženého státu nebo evropského orgánu, Vojenská policie stanoví tomuto členskému státu Evropské unie, přidruženému státu nebo evropskému orgánu přiměřenou lhůtu, ve které má zaslat souhlas nebo vyjádření, a upozorní jej, že pokud ve stanovené lhůtě své vyjádření nezašle, má se za to, že s dalším předpokládaným postupem souhlasí.

Díl 3
Povinnosti vojenského policisty

§ 21

(1) Vojenský policista je při plnění úkolů Vojenské policie povinen dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní a nepřipustit, aby osobám v souvislosti s touto činností vznikla bezdůvodná újma a aby zásah do jejich práv a svobod překročil míru nezbytnou k dosažení účelu plněného úkolu.

(2) Vojenský policista je povinen před provedením úkonu v rámci své pravomoci poučit osobu dotčenou úkonem o důvodech provedení úkonu, a jde-li o úkon spojený se zásahem do práv nebo svobod osoby, také o jejích právech a povinnostech. Pokud poučení brání povaha a okolnosti úkonu, poučí nebo zajistí toto poučení ihned, jakmile to okolnosti dovolí.

§ 22

Vojenský policista je povinen provést úkon, a to i v době mimo službu, pokud to dovoluje jeho zdravotní stav nebo není pod vlivem léků nebo jiných látek, které snižují jeho schopnost jednat, popřípadě vyrozumět o nutnosti provést úkon nejbližší útvar Vojenské policie nebo nejbližší útvar Policie České republiky. Pokud to okolnosti dovolují, je vojenský policista před provedením úkonu, při němž dochází k přímému vynucování splnění právní povinnosti nebo k přímé ochraně práv za použití síly nebo hrozby jejího použití, povinen použít slov „Jménem zákona!“ a odpovídající výzvy.

§ 23

(1) Vojenský policista není povinen provést úkon, jestliže

a)   k jeho vykonání nebyl odborně vyškolen nebo vycvičen, a jestliže povaha úkonu takové odborné vyškolení nebo vycvičení vyžaduje, nebo
b)   provádí jiný úkon, jehož nedokončení by mělo vážnější důsledky než neprovedení úkonu nezbytného k odstranění bezprostředního ohrožení, zejména pronásleduje pachatele trestného činu, zakročuje pod jednotným velením, zajišťuje bezpečnost chráněného objektu, osoby, důležitého vojenského materiálu nebo používá výbušniny nebo výbušné předměty.

(2) Pokud okolnosti případu nedovolují vojenskému policistovi provést úkon, je povinen zabezpečit vyrozumění příslušného útvaru Vojenské policie nebo nejbližšího útvaru Policie České republiky o nutnosti provést úkon.

§ 24

(1) Vojenský policista je povinen při provádění úkonu prokázat svou příslušnost k Vojenské policii, pokud to povaha a okolnosti úkonu dovolují.

(2) Příslušnost k Vojenské policii prokazuje vojenský policista vojenským stejnokrojem se zevním označením „VOJENSKÁ POLICIE“ nebo „VP“ doplněným identifikačním číslem (dále jen „vojenský stejnokroj Vojenské policie“), služebním průkazem vojenského policisty (dále jen „služební průkaz“) nebo ústním prohlášením „Vojenská policie“.

(3) Ústním prohlášením „Vojenská policie“ prokazuje vojenský policista svou příslušnost k Vojenské policii pouze ve výjimečných případech, kdy okolnosti prováděného úkonu neumožňují tuto příslušnost prokázat vojenským stejnokrojem Vojenské policie nebo služebním průkazem. Vojenským stejnokrojem Vojenské policie nebo služebním průkazem se vojenský policista prokáže ihned, jakmile to okolnosti prováděného úkonu dovolí.

(4) Vojenský policista, kterého určí náčelník Vojenské policie, nemusí k výkonu služby užívat vojenský stejnokroj Vojenské policie.

§ 25

(1) Vojenský policista je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámil při plnění úkolů Vojenské policie nebo v souvislosti s nimi a které v zájmu zabezpečení úkolů Vojenské policie nebo v zájmu osob vyžadují, aby zůstaly utajeny před nepovolanými osobami. Tato povinnost trvá i po skončení služebního zařazení ve Vojenské policii.

(2) Povinnosti mlčenlivosti se nemůže vojenský policista dovolávat vůči policejnímu orgánu, státnímu zastupitelství nebo soudu.

(3) Povinnosti mlčenlivosti je oprávněn zprostit vojenského policistu nebo občanského zaměstnance ministr obrany nebo jím pověřená osoba.

Díl 4
Oprávnění vojenského policisty

§ 26
Oprávnění požadovat vysvětlení

(1) Vojenský policista je oprávněn požadovat potřebná vysvětlení od osoby, která může přispět k objasnění skutečností důležitých pro odhalení trestného činu nebo přestupku a jeho pachatele, vypátrání hledaného nebo pohřešovaného vojáka anebo věci, nebo zajištění bezpečnosti chráněné osoby, a v případě potřeby osobu vyzvat, aby se ve stanovenou dobu dostavila na určené místo k sepsání úředního záznamu o podání vysvětlení. Každý je povinen požadavku nebo výzvě vyhovět.

(2) Vysvětlení může odepřít pouze osoba, která by tím sobě, svému příbuznému v pokolení přímém, svému sourozenci, osvojiteli, osvojenci, manželovi, partnerovi nebo druhovi, jakož i jiným osobám v poměru rodinném nebo obdobném, jejichž újmu by právem pociťovala jako újmu vlastní, způsobila nebezpečí trestního stíhání nebo nebezpečí postihu za správní delikt.

(3) Vysvětlení se nesmí požadovat od osoby, která by tím porušila státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by ji této povinnosti zprostil příslušný orgán nebo ten, v jehož zájmu tuto povinnost má.

(4) Vojenský policista je povinen předem osobu poučit o možnosti odepřít vysvětlení a o zákazu požadovat vysvětlení podle odstavců 2 a 3.

(5) Kdo se dostaví na výzvu podle odstavce 1, má nárok na náhradu nutných výdajů a na náhradu ušlého výdělku10). Náhradu poskytuje Vojenská policie. Nárok na náhradu nemá ten, kdo se dostavil jen ve vlastním zájmu nebo pro své protiprávní jednání. Nárok na náhradu zaniká, jestliže jej osoba neuplatní do 7 dnů ode dne, kdy se na výzvu podle odstavce 1 dostavila; o tom musí být osoba poučena.

(6) Nevyhoví-li osoba bez dostatečné omluvy nebo bez závažných důvodů výzvě podle odstavce 1, může být vojenským policistou předvedena k sepsání úředního záznamu o podání vysvětlení.

(7) Úřední záznam o podání vysvětlení je vojenský policista povinen sepsat bez zbytečného odkladu poté, co se osoba dostaví na výzvu, nebo je předvedena. Po sepsání tohoto záznamu vojenský policista osobu propustí, pokud tomu nebrání zákonné důvody.

(8) O předvedení sepíše vojenský policista úřední záznam.

Oprávnění požadovat prokázání totožnosti
§ 27

(1) Prokázání totožnosti znamená prokázání jména, popřípadě jmen, příjmení, data narození, rodného čísla, bylo-li přiděleno, a adresy bydliště, a nemá-li ho, adresy místa pobytu, a u vojáka také prokázání příslušnosti k vojenskému útvaru. Rozsah a způsob zjišťování osobních údajů musí být přiměřené účelu zjišťování totožnosti.

(2) Vojenský policista je oprávněn vyzvat k prokázání totožnosti osobu

a)   podezřelou ze spáchání trestného činu nebo správního deliktu,
b)   od níž je požadováno vysvětlení,
c)   odpovídající popisu hledaného nebo pohřešovaného vojáka,
d)   zdržující se v blízkosti místa, kde došlo ke spáchání trestného činu nebo správního deliktu,
e)   která má být předvedena na žádost příslušného orgánu podle jiného právního předpisu,
f)   která je oznamovatelem podezření ze spáchání trestného činu nebo správního deliktu,
g)   při plnění jiného úkonu, je-li to nezbytné k zajištění bezpečnosti chráněné osoby nebo majetku anebo pro předcházení trestné činnosti.

(3) Vojenský policista je oprávněn vyzvat osobu, která se zdržuje v bezprostřední blízkosti chráněného objektu, aby prokázala svoji totožnost, pokud

a)   je důvodná obava, že tato osoba ohrozí bezpečnost chráněného objektu anebo bezpečnost osob, které se v něm nacházejí,
b)   se chová způsobem, který narušuje anebo ohrožuje bezpečnost chráněného objektu, nebo
c)   vstupuje do chráněného objektu nebo do místa, kam je vojenským policistou zakázán vstup, nebo z tohoto chráněného objektu nebo místa vychází.

§ 28

(1) Odmítne-li voják prokázat svoji totožnost nebo nemůže-li ji prokázat ani po předchozím poskytnutí potřebné součinnosti k prokázání své totožnosti, je vojenský policista oprávněn vojáka předvést k vykonání úkonů ke zjištění jeho totožnosti. Po zjištění totožnosti vojenský policista vojáka propustí, nebrání-li tomu důvody stanovené zákonem.

(2) Nemůže-li vojenský policista totožnost vojáka předvedeného podle odstavce 1 zjistit na základě sdělených údajů ani ve vojenských evidencích11) ani v evidenci obyvatel, je oprávněn vyzvat vojáka, aby strpěl provedení nezbytných úkonů, a to

a)   zajišťování daktyloskopických otisků,
b)   zjišťování vnějších tělesných znaků,
c)   zevní měření těla,
d)   pořizování obrazových záznamů, nebo
e)   odběr biologických vzorků umožňující získání informací o genetickém vybavení.

(3) Nelze-li úkon podle odstavce 2 pro odpor vojáka provést a nejde-li o odběr krve nebo jiný obdobný úkon spojený se zásahem do tělesné integrity, je vojenský policista oprávněn tento odpor překonat. Způsob překonání odporu musí být přiměřený intenzitě odporu.

(4) Zjišťování vnějších tělesných znaků a měření těla podle odstavce 2 provádí vojenský policista stejného pohlaví nebo na jeho žádost zdravotnický pracovník způsobilý k výkonu této činnosti12). Krev odebírá na žádost vojenského policisty pouze zdravotnický pracovník způsobilý k výkonu této činnosti12). Biologické vzorky se odebírají způsobem, který nesmí ohrozit zdraví vojáka.

(5) Nezjistí-li vojenský policista totožnost vojáka do 24 hodin od omezení osobní svobody, je povinen ho propustit, nejsou-li důvody pro jeho zajištění.

(6) Nemohou-li nebo odmítnou-li osoby uvedené v § 3 nebo osoba uvedená v § 27 odst. 2 a 3 prokázat svoji totožnost, je vojenský policista oprávněn je neprodleně předvést.

(7) O předvedení a provedených úkonech sepíše vojenský policista úřední záznam.

§ 29
Zajištění

(1) Vojenský policista je oprávněn zajistit osobu uvedenou v § 3, která

a)   svým jednáním bezprostředně ohrožuje svůj život nebo život anebo zdraví jiných osob nebo majetek a po výzvě od takového jednání neupustí,
b)   při předvedení kladla odpor nebo se pokusila o útěk,
c)   byla přistižena při přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku, je-li důvodná obava, že bude v protiprávním jednání pokračovat, nebo mařit řádné šetření věci, nebo
d)   se jako voják neoprávněně zdržuje mimo útvar nebo místo výkonu služby.

(2) Po provedení úkonů v rámci zajištění je vojenský policista povinen osobu zajištěnou podle odstavce 1 ihned propustit, nebrání-li tomu důvody stanovené zákonem.

(3) Zajištění může trvat jen po dobu nezbytně nutnou, nejdéle však 24 hodin od okamžiku omezení osobní svobody.

(4) O zajištění osoby podle odstavce 1 a o provedených úkonech sepíše vojenský policista úřední záznam.

(5) O zajištění vojáka je vojenský policista povinen neprodleně vyrozumět jeho velitele.

§ 30
Připoutání

(1) Vojenský policista je oprávněn omezit volný pohyb osoby uvedené v § 3, která fyzicky napadá vojenského policistu nebo jinou osobu, ohrožuje vlastní život, poškozuje majetek nebo se pokusí o útěk, připoutáním k vhodnému předmětu, zejména pomocí pout.

(2) Omezení podle odstavce 1 musí být ukončeno v okamžiku, kdy je zřejmé, že osoba jednání podle odstavce 1 nebude opakovat, nejdéle však po uplynutí 2 hodin od okamžiku připoutání.

§ 31
Vydání a odebrání zbraně a prohlídka osoby

(1) Vojenský policista je oprávněn vyzvat osobu uvedenou v § 3 a v § 27 odst. 2 a 3 k vydání zbraně, hrozí-li nebezpečí, že jí bude neoprávněně užito k násilí nebo pohrůžce násilím. Po předchozí marné výzvě je vojenský policista oprávněn zbraň odebrat.

(2) Vojenský policista je oprávněn přesvědčit se prohlídkou, zda osoba nemá u sebe zbraň, a tuto zbraň jí odebrat, pokud

a)   má být omezena osobní svoboda osoby,
b)   proti ní směřuje úkon a hrozí nebezpečí, že osoba bude klást odpor, nebo
c)   se jedná o případy podle § 34 odst. 2.

(3) Prohlídku osoby podle odstavce 2, § 34 odst. 2, § 36 odst. 2 a § 37 odst. 1 provádí osoba stejného pohlaví.

(4) O prohlídce vojenský policista sepíše úřední záznam.

(5) Osobě, která zbraň vydala nebo jíž byla zbraň odebrána, vystaví vojenský policista bez zbytečného odkladu písemné potvrzení.

(6) Vojenský policista vydanou nebo odebranou zbraň vrátí osobě, pokud pominul důvod pro její vydání nebo odebrání, nebrání-li tomu důvody stanovené zákonem. Osoba je povinna vrácení zbraně potvrdit podpisem.

§ 32
Policejní cely

(1) Vojenský policista je oprávněn umístit do policejní cely zřízené pro tento účel u útvaru Policie České republiky zajištěnou nebo zadrženou osobu uvedenou v § 3.

(2) Podíl Vojenské policie na ostraze a podmínky provádění úkonů se zadrženou osobou upraví dohoda mezi Policií České republiky a Vojenskou policií.

(3) Podmínky režimu provozu a umísťování osob do policejních cel stanovuje zákon o Policii České republiky13).

§ 33
Zákaz vstupu na určená místa

Vyžaduje-li to účinné zabezpečení plnění úkolů podle tohoto zákona nebo hrozí-li závažné ohrožení života nebo zdraví, je vojenský policista oprávněn přikázat každému, aby na nezbytně nutnou dobu nevstupoval na určená místa nebo se na nich nezdržoval nebo po nezbytnou dobu setrval na určeném místě. K vymezení určených míst se mohou použít technické prostředky.

§ 34
Bezpečnost chráněného objektu

(1) Při zajišťování policejní ochrany chráněného objektu je vojenský policista oprávněn

a)   zjišťovat totožnost vstupující nebo vycházející osoby nebo osoby, která se v chráněném objektu nachází,
b)   zjišťovat důvod vstupu osoby do chráněného objektu,
c)   prohlédnout vnášené nebo vynášené věci nebo zavazadla.

(2) Při důvodném podezření, že osoba má u sebe zbraň nebo jinou věc, kterou by mohla narušit bezpečnost chráněného objektu nebo kterou neoprávněně vynáší z chráněného objektu, vojenský policista provede její prohlídku.

(3) Vojenský policista může provést jiné úkony, aby se do chráněného objektu nevnášely nebo nedopravovaly věci, které by mohly narušit bezpečnost chráněného objektu.

(4) Vojenský policista je oprávněn provést úkon proti osobě, která se zdržuje v bezprostřední blízkosti chráněného objektu, pokud

a)   je důvodná obava, že tato osoba ohrozí bezpečnost chráněného objektu nebo osoby, která se v něm nachází, nebo
b)   se tato osoba chová způsobem, který narušuje nebo ohrožuje bezpečnost chráněného objektu.

§ 35
Zastavování a prohlídka dopravních prostředků

(1) Vojenský policista je oprávněn zastavit a prohlížet vozidlo, které řídí voják, a vozidlo ozbrojených sil.

(2) Vojenský policista je oprávněn zastavit a prohlížet dopravní prostředek v chráněném objektu a dopravní prostředek při vjíždění do chráněného objektu nebo vyjíždění z něho.

§ 36
Zajišťování bezpečnosti chráněných osob

(1) Při zajišťování bezpečnosti chráněné osoby je vojenský policista oprávněn prohlédnout osobu, zavazadlo, věci a dopravní prostředek nacházející se v prostoru, ze kterého by bylo možno ohrozit bezpečnost chráněné osoby.

(2) Vojenský policista je oprávněn prohlédnout osobu pouze tehdy, jestliže tato osoba na jeho výzvu uvedený prostor ihned neopustí nebo hrozí-li nebezpečí z prodlení.

(3) K prohlídce budovy, obydlí, pozemku nebo jiného prostoru musí mít policista svolení vlastníka nebo uživatele. Bez uvedeného svolení je vojenský policista oprávněn vykonat prohlídku jen tehdy, je-li důvodné podezření, že z budovy, obydlí, pozemku nebo jiného prostoru by měl být proveden útok na bezpečnost chráněné osoby.

(4) Prohlídka objektu, zavazadla, věcí a dopravního prostředku nesmí sledovat jiný zájem než zajištění bezpečnosti chráněné osoby.

§ 37
Ochrana vojenské letecké dopravy

(1) Při zajišťování ochrany vojenské letecké dopravy je vojenský policista oprávněn provést bezpečnostní prohlídku letadla, prohlídku přepravované osoby a zavazadla za účelem zjištění, zda osoba nepřepravuje věc, která by mohla být použita k teroristickému útoku nebo k jinému trestnému činu.

(2) Věcí podle odstavce 1 se rozumí zejména předměty stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectví před protiprávními činy14).

§ 38
Vojenský zkušební komisař řidičů

(1) Vojenským zkušebním komisařem řidičů může být pouze příslušník Vojenské policie, kterého určil náčelník Vojenské policie.

(2) Zkoušky odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel vojáků v činné službě provádí vojenský zkušební komisař řidičů, který je současně držitelem platného průkazu zkušebního komisaře podle zákona o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel.

Díl 5
Šetření přestupků

§ 39

(1) Vojenský policista je při šetření přestupku a jednání, které má znaky přestupku podle zákona o přestupcích, oprávněn vyžadovat

a)   orientační vyšetření při podezření na ovlivnění alkoholem nebo jinou návykovou látkou pomocí dechové zkoušky nebo odběrem slin nebo potu,
b)   odborné lékařské vyšetření ke zjištění alkoholu nebo jiné návykové látky včetně odběru krve, moči, slin nebo potu, a to i tehdy, nelze-li osobu předem pro její zdravotní stav ke strpění příslušných úkonů vyzvat,
c)   jiná odborná vyjádření15),
d)   výpis z evidence Rejstříku trestů v případech, ve kterých by předchozí trestní postih mohl vést k posouzení skutku jako trestného činu.

(2) Vojenský policista je dále oprávněn ohledat místo přestupku, věc, která má vztah ke spáchanému přestupku, a v souvislosti s tím zjišťovat a zajišťovat stopy.

(3) Úkonu uvedenému v odstavci 1 písm. b) nebo c) je osoba povinna se podrobit, jen není-li to spojeno s nebezpečím pro její zdraví.

(4) Krev se musí odebrat, požádá-li o to osoba podezřelá ze spáchání přestupku.

§ 40

(1) Vojenský policista je oprávněn vyzvat osobu k vydání věci, jestliže

a)   lze mít za to, že v řízení o přestupku může být uloženo její propadnutí anebo může být zabrána, nebo
b)   jde o věc důležitou pro řízení o přestupku.

(2) Po předchozí marné výzvě k vydání věci podle odstavce 1 je vojenský policista oprávněn tuto věc odejmout.

(3) Nelze odejmout věc, jejíž hodnota je v nápadném nepoměru k povaze přestupku.

(4) O vydání nebo o odnětí věci sepíše vojenský policista úřední záznam a vystaví potvrzení. Vydanou nebo odňatou věc vojenský policista předá orgánu, který je příslušný o přestupku rozhodnout.

Díl 6
Získávání poznatků o trestné činnosti

§ 41
Získávání poznatků

Vojenský policista před zahájením úkonů trestního řízení z vlastní iniciativy nebo na základě podnětu jiné osoby anebo orgánu za účelem získání poznatků o trestné činnosti vyhledává, odhaluje, a je-li to třeba, i dokumentuje skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin. V rámci činnosti podle věty první je povinen předcházet trestné činnosti.

§ 42
Nástrahové prostředky a zabezpečovací technika

Vojenský policista je oprávněn při předcházení a odhalování trestné činnosti, při získávání poznatků o trestné činnosti, v souvislosti s trestním řízením a v souvislosti se zajišťováním ochrany chráněné osoby používat nástrahové prostředky a zabezpečovací techniku.

§ 43
Zvláštní finanční prostředky

(1) Zvláštními finančními prostředky se rozumí vyčleněné finanční prostředky, které jsou používány k úhradě některých výdajů v souvislosti se získáváním poznatků o trestné činnosti, používáním nástrahových prostředků a zabezpečovací techniky, používáním operativně pátracích prostředků podle trestního řádu a v souvislosti se zajišťováním ochrany chráněné osoby. Na nakládání se zvláštními finančními prostředky se nevztahují právní předpisy upravující hospodaření s peněžními prostředky státu.

(2) Vojenský policista nakládající se zvláštními finančními prostředky je povinen s nimi nakládat hospodárně a v souladu s účelem, na který byly poskytnuty.

Díl 7
Použití donucovacích prostředků a zbraně

§ 44
Obecné ustanovení

(1) Vojenský policista je oprávněn použít při zákroku donucovací prostředek a zbraň, k jejichž použití byl vycvičen.

(2) Zbraní podle tohoto paragrafu a § 45 až 49 se rozumí bodné, sečné a střelné zbraně, výbušniny, výbušné předměty a pomůcky.

§ 45
Donucovací prostředky

(1) Donucovacími prostředky jsou

a)   hmaty, chvaty, údery a kopy,
b)   slzotvorný, elektrický nebo jiný obdobně dočasně zneschopňující prostředek,
c)   obušek a jiný úderný prostředek,
d)   pouta,
e)   služební pes,
f)   zastavovací pás, zahrazení cesty vozidlem a jiný prostředek k násilnému zastavení vozidla nebo zabránění odjezdu vozidla,
g)   zásahová výbuška,
h)   úder střelnou zbraní,
i)   hrozba namířenou střelnou zbraní,
j)   výstražný výstřel,
k)   prostředek k zamezení prostorové orientace,
l)   vrhací prostředek s dočasně zneschopňujícími účinky, který má povahu střelné zbraně,
m)   vrhací prostředek, který nemá povahu střelné zbraně,
n)   vytlačování štítem,
o)   vytlačování vozidlem,
p)   vodní stříkač. 

(2) Před použitím donucovacích prostředků je vojenský policista povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání s výstrahou, že bude použit donucovací prostředek. To neplatí v případě použití prostředku k zabránění odjezdu vozidla. Od výzvy a výstrahy může upustit jen v případě, je-li sám napaden nebo je-li zjevně a bezprostředně ohrožen život nebo zdraví jiné osoby a věc nesnese odkladu.

(3) Použitím donucovacího prostředku má být dosaženo účelu sledovaného zákrokem; přitom se použije pouze takový donucovací prostředek, který je nezbytně nutný k překonání odporu osoby, která se dopouští protiprávního jednání. O tom, který z donucovacích prostředků použije, rozhoduje vojenský policista podle konkrétní situace tak, aby osobě, proti které zakročuje, nezpůsobil zřejmě nepřiměřenou újmu.

(4) Vojenský policista může použít donucovací prostředek vůči osobám, je-li jimi sám napaden nebo je ohrožen život nebo zdraví jiné osoby.

§ 46
Použití zbraně

(1) Vojenský policista je oprávněn použít zbraň,

a)   v nutné obraně nebo v krajní nouzi,
b)   jestliže se nebezpečný pachatel, proti němuž zakročuje, na jeho výzvu nevzdá nebo se zdráhá opustit svůj úkryt,
c)   aby zamezil útěku nebezpečného pachatele, jehož nemůže jiným způsobem zadržet,
d)   nelze-li jinak překonat aktivní odpor směřující ke zmaření jeho zákroku,
e)   aby odvrátil násilný útok, který ohrožuje chráněnou osobu, střežený nebo chráněný objekt nebo stanoviště, po marné výzvě, aby bylo upuštěno od útoku,
f)   nelze-li jinak zadržet dopravní prostředek v chráněných objektech, jehož řidič bezohlednou jízdou vážně ohrožuje život a zdraví osob a přes opětovnou výzvu nebo znamení dané podle zákona o silničním provozu16) nezastaví, nebo
g)   ke zneškodnění zvířete ohrožujícího život nebo zdraví osoby.

(2) Použití zbraně vojenským policistou v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) až e) je přípustné pouze tehdy, jestliže použití donucovacích prostředků by bylo zřejmě neúčinné.

(3) Před použitím zbraně v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) až d) je vojenský policista povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání, s výstrahou, že bude použito zbraně. Od výzvy s výstrahou může upustit jen tehdy, je-li přímo ohrožen jeho život nebo zdraví anebo je-li ohrožen život nebo zdraví jiné osoby a zákrok nesnese odkladu.

(4) Při použití zbraně je vojenský policista povinen dbát nutné opatrnosti, zejména aby nebyl ohrožen život nebo zdraví jiné osoby a aby co nejvíce šetřil život osoby, proti níž zákrok směřuje.

§ 47
Povinnosti vojenského policisty po použití donucovacího prostředku a zbraně

(1) Po použití donucovacího prostředku nebo zbraně, při kterém došlo ke zranění osoby, je vojenský policista povinen ihned, jakmile to okolnosti dovolí, poskytnout zraněné osobě první pomoc a zajistit lékařské ošetření. Dále je povinen učinit neodkladné úkony nebo jiná opatření, aby mohla být řádně objasněna oprávněnost použití zbraně.

(2) Zákrok, při kterém byly použity donucovací prostředky nebo zbraň, je vojenský policista povinen bezodkladně ohlásit svému nadřízenému a sepsat o něm úřední záznam s uvedením důvodů, průběhu a výsledku jejich použití. Použije-li vojenský policista donucovací prostředky nebo zbraň mimo místo svého služebního působení, ohlásí jeho nadřízený tuto skutečnost územně příslušnému veliteli Vojenské policie.

(3) Vzniknou-li pochybnosti o oprávněnosti nebo přiměřenosti použití donucovacích prostředků nebo zbraně, anebo jestliže při jejich použití byla způsobena smrt, újma na zdraví nebo škoda na majetku, je nadřízený povinen zjistit, zda byly použity v souladu s tímto zákonem.

§ 48
Zákrok pod jednotným velením

Při zákroku Vojenské policie pod jednotným velením rozhoduje o použití donucovacího prostředku a zbraně velitel zakročující jednotky. O použití donucovacího prostředku a zbraně může na místě zákroku rozhodnout také nadřízený tohoto velitele, který tímto rozhodnutím přebírá velení do ukončení zákroku. Rozhodnutí velitele zakročující jednotky a jeho nadřízeného o použití donucovacího prostředku a zbraně musí být uchováno na obrazovém a zvukovém nebo zvukovém anebo písemném záznamu. Po použití donucovacích prostředků nebo zbraně přechází na toho, kdo rozhodl, odpovědnost za splnění povinností podle § 47.

§ 49
Zvláštní omezení

Při zákroku proti zjevně těhotné ženě, osobě zjevně vysokého věku, osobě se zjevným zdravotním postižením nebo osobě zjevně mladší 15 let nesmí vojenský policista použít údery a kopy, slzotvorný, elektrický ani jiný obdobně dočasně zneschopňující prostředek, obušek ani jiný úderný prostředek, vrhací prostředek s dočasně zneschopňujícím účinkem, který má povahu střelné zbraně, vrhací prostředek, který nemá povahu střelné zbraně, vytlačování vozidlem, vytlačování štítem, služebního psa, zásahovou výbušku, úder střelnou zbraní, hrozbu namířenou zbraní, varovný výstřel a zbraň, kromě případů, jestliže taková osoba ohrožuje život nebo zdraví vojenského policisty nebo jiné osoby anebo hrozí větší škoda na majetku17) a nebezpečí nelze odvrátit jinak.

Hlava V
Ochrana názvu, symbolů a znaku Vojenské policie

§ 50

(1) Nestanoví-li jiný právní předpis jinak, nesmějí být slova „vojenská policie“ nebo slova od nich odvozená, symboly nebo znak Vojenské policie používány při obchodní, zájmové, společenské nebo sportovní činnosti nebo obsaženy v

a)   obchodní firmě,
b)   názvu právnické osoby, nebo
c)   názvu orgánů nebo organizačních článků právnických osob.

(2) Výjimku ze zákazu stanoveného v odstavci 1 může udělit náčelník Vojenské policie. Výjimku neudělí, pokud by použití slov „vojenská policie“ nebo slov od něj odvozených nebo užití symbolů nebo znaku Vojenské policie ohrozilo dobrou pověst Vojenské policie nebo bylo způsobilé vzbudit dojem souvislosti osoby nebo organizace s Vojenskou policií.

Hlava VI
Správní delikty

§ 51
Přestupky

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a)   úmyslně na místě veřejnosti přístupném neoprávněně užívá na vozidle, plavidle nebo letadle zvláštní barevné provedení a označení používané na služebních vozidlech, plavidlech a letadlech Vojenské policie anebo zvláštní barevné provedení a označení s ním zřejmě zaměnitelné,
b)   úmyslně na místě veřejnosti přístupném nosí neoprávněně vojenský stejnokroj Vojenské policie nebo jeho části, ačkoli není vojenským policistou,
c)   odmítne na výzvu vojenského policisty bez zbytečného odkladu a bezúplatně poskytnout požadované podklady a informace, pokud jí v tom nebrání jiný právní předpis (§ 56 odst. 1), nebo
d)   v rozporu s § 25 odst. 1 a § 56 odst. 3 nezachová mlčenlivost.

(2) Za jednání podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 5 000 Kč. 

§ 52
Správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob

(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

a)   v rozporu s § 50 odst. 1 použije slova „vojenská policie“ anebo slova od nich odvozená nebo symboly nebo znak Vojenské policie ve svém názvu nebo obchodní firmě,
b)   na místě veřejnosti přístupném neoprávněně užívá na vozidle, plavidle nebo letadle zvláštní barevné provedení a označení používané na služebních vozidlech, plavidlech a letadlech Vojenské policie anebo zvláštní barevné provedení a označení s ním zřejmě zaměnitelné, nebo
c)   odmítne na výzvu vojenského policisty bez zbytečného odkladu a bezúplatně poskytnout požadované podklady a informace, pokud jí v tom nebrání jiný právní předpis (§ 56 odst. 1).

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) a c) se uloží pokuta do 20 000 Kč a za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) pokuta do 100 000 Kč. 

§ 53
Společná ustanovení ke správním deliktům

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům, a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává obecní úřad obce s rozšířenou působností v přenesené působnosti.

(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(6) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci.

(7) Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil. Příjem z pokut je příjmem rozpočtu obce.

Hlava VII
Společná ustanovení

§ 54
Náhrada škody

(1) Česká republika uhradí jinému členskému státu Evropské unie nebo evropskému orgánu škodu tehdy, poskytl-li takový stát nebo orgán náhradu škody způsobené tím, že Vojenská policie předala nepřesné osobní údaje nebo předala osobní údaje v rozporu se zákonem, přičemž se zohlední možná chyba příjemce osobních údajů při jejich použití. Jinému než členskému státu Evropské unie nebo přidruženému státu se uhradí škoda podle věty první, jen je-li zaručena vzájemnost.

(2) Nejde-li o případ podle odstavce 1, náhrada škody vzniklé činností Vojenské policie se řídí jiným právním předpisem2).

§ 55
Zmocňovací ustanovení

Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob zevního označení Vojenské policie a vojenských policistů, vzor služebního průkazu, barevné provedení a označení dopravních a speciálních prostředků Vojenské policie.

Vztahy Vojenské policie k právnickým a fyzickým osobám
§ 56

(1) Vojenská policie při plnění úkolů stanovených tímto zákonem spolupracuje s právnickými a fyzickými osobami a může od nich požadovat podklady a informace. Tyto osoby jsou povinny bez zbytečného odkladu a bezúplatně požadované podklady a informace poskytnout, pokud jim v tom nebrání jiný právní předpis.

(2) Vojenský policista je oprávněn v případě nebezpečí ohrožení života a zdraví nebo majetku požádat každého o pomoc. Kdo byl o tuto pomoc požádán, je povinen ji poskytnout. Nemusí tak učinit, jestliže by tím vystavil vážnému ohrožení sebe nebo osobu uvedenou v § 26 odst. 2 anebo brání-li tomu jiné důležité okolnosti.

(3) Každý, koho Vojenská policie požádá o poskytnutí pomoci, byl-li řádně poučen, je povinen zachovávat mlčenlivost o všem, co se v souvislosti s požadovanou nebo poskytnutou pomocí dozvěděl. O zproštění povinnosti mlčenlivosti platí obdobně ustanovení § 25 odst. 3.

§ 57

Vojenská policie při plnění svých úkolů spolupracuje s ozbrojenými bezpečnostními sbory, obecní policií, Vojenským zpravodajstvím a s obdobnými institucemi v zahraničí. Obsah spolupráce, součinnosti a vzájemné vztahy upraví dohoda, kterou za Vojenskou policii podepisuje náčelník Vojenské policie.

§ 58
Dokumentace

(1) Úřední záznam musí být pořízen bez zbytečného odkladu po provedení úkonu a musí obsahovat označení útvaru Vojenské policie, uvedení data a času, důvodu, průběhu a okolností úkonu a podpis zpracovatele.

(2) Vojenský policista na žádost osoby vystaví bez zbytečného odkladu písemné potvrzení o provedeném úkonu.

Hlava VIII
Přechodná ustanovení

§ 59

(1) Vojenský policista zařazený ve Vojenské policii podle zákona č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za vojenského policistu podle tohoto zákona.

(2) Náčelník Vojenské policie podle zákona č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za náčelníka Vojenské policie jmenovaného podle tohoto zákona.

§ 60

Fyzická osoba nebo právnická osoba, které nesplňují omezení podle § 50 odst. 1, jsou povinny uvést své obchodní firmy a názvy svých orgánů a organizačních článků do souladu s § 50 odst. 1 do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Hlava IX
Zrušovací ustanovení

§ 61

Zrušuje se:

1.  Zákon č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii.
2.  Zákon č. 39/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii.
3.  Zákon č. 213/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, ve znění zákona č. 39/1995 Sb.
4.  Část čtrnáctá zákona č. 413/2005 Sb., o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.
5.  Část patnáctá zákona č. 41/2009 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím trestního zákoníku.
6.  Část druhá zákona č. 150/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 141/1961  Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.
7.  Vyhláška č. 212/2003 Sb., kterou se stanoví způsob zevního označení a vzor služebního průkazu vojenského policisty a barevné provedení a označení dopravních prostředků Vojenské policie.

ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o přestupcích

§ 62

Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 337/1992 Sb., zákona č. 344/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 290/1993 Sb., zákona č. 134/1994 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 279/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 112/1998 Sb., zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 361/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 52/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 312/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 62/2002 Sb., zákona č. 78/2002 Sb., zákona č. 216/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb., zákona č. 285/2002 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 379/2005 Sb., zákona č. 392/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 181/2006 Sb., zákona č. 213/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 215/2007 Sb., zákona č. 344/2007 Sb., zákona č. 376/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 484/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 52/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 150/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 237/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb. a zákona č. 102/2013 Sb., se mění takto:

1. V § 58 odst. 1 se slova „Státní orgány, orgány Policie České republiky (dále jen „orgány policie“) a“ nahrazují slovy „Orgány Policie České republiky, Vojenské policie (dále jen „orgán policie“), státní orgány a orgány“.

2. V § 86 písm. a) se za slova „orgány policie“ vkládají slova „ , s výjimkou Vojenské policie,“.

ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze

§ 63

V § 4 zákona č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze, se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje písmeno c), které zní:

„c)   Vojenské policie.“.

ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o silničním provozu

§ 64

Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákona č. 60/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 62/2002 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 436/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 229/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 215/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 297/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 197/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb. a zákona č. 101/2013 Sb., se mění takto:

1. V § 5 odst. 1 písm. f) a g) a v § 8a odst. 2 písm. a) a b) se slova „příslušníka Vojenské policie“ nahrazují slovy „vojenského policisty“.

2. V § 6 odst. 12 se za slovo „policisty“ vkládají slova „nebo vojenského policisty“.

3. V § 6 se odstavec 14 zrušuje.

4. V § 6a odst. 1 se slova „a 14“ zrušují.

5. V § 18 odst. 9 se slova „a stanovených útvarů celních orgánů“ nahrazují slovy „ , Vojenské policie a celních orgánů“ a za větu druhou se vkládá věta „Útvary Vojenské policie stanoví ministr obrany.“.

6. V § 79 odst. 2 se za slovo „Policista“ vkládají slova „ , vojenský policista“.

7. Nadpis § 124 zní:

„Působnost“.

ČÁST PÁTÁ
Účinnost

§ 65

Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.

Němcová v. r.
Zeman v. r.
Rusnok v. r.


1)   Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
2)   Například zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
3)   Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů.
4)   Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech, ve znění pozdějších předpisů.
5)   Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.
6)   Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
7)   Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů.
8)   Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
9)   Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
10)   Vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení.
11)   Zákon č. 219/1999 Sb.
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
12)   Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů.
13)   Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
14)   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 300/2008 ze dne 11. března 2008 o společných pravidlech v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy a o zrušení nařízení (ES) č. 2320/2002.
Nařízení Komise (EU) č. 185/2010 ze dne 4. března 2010, kterým se stanoví prováděcí opatření ke společným základním normám letecké bezpečnosti.
15)   Například zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů.
16)   § 79 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů.
17)   § 138 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník.

Nabídka k tématu

ÚZ č. 1187 - Trestní předpisy

ÚZ č. 1187 - Trestní předpisy

Sagit, a. s.

Publikace obsahuje aktuální znění 26 předpisů rozdělených do sedmi kapitol: trestní předpisy, výkon trestu odnětí svobody, zabezpečovací detence, výkon vazby, probační a mediační služba, oběti trestných činů a rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii. Klíčové jsou změny trestního ...

Cena: 199 KčKOUPIT

Vzory podání a úkonů v řízení o přestupcích s vystětlivkami

Vzory podání a úkonů v řízení o přestupcích s vystětlivkami

Eva Horzinková, Helena Kučerová, Pavel Mates, Ladislav Ocelák - Nakladatelství Leges, s. r. o.

Kniha obsahuje vzory pro řízení o přestupcích od jeho zahájení po soudní přezkum. Vzory vychází ze zákona o přestupcích, správního řádu a soudního řádu správního. Jedná se jak o vzory podání adresovaných správním orgánům, případně správnímu soudu, tak o vzory rozhodnutí správních ...

Cena: 450 KčKOUPIT

Evropské správní právo trestní a postihování přestupků v ČR

Evropské správní právo trestní a postihování přestupků v ČR

Martin Škurek - Nakladatelství Leges, s. r. o.

Publikace komplexně rozebírá vztah evropského správního práva trestního a postihování přestupků podle české právní úpravy ve všech základních rovinách. Tato problematika dosud není v odborné literatuře příliš rozpracována, přestože postihování přestupků je velmi významnou činností ...

Cena: 380 KčKOUPIT

Zákon o silničním provozu s komentářem a judikaturou, 3. vydání

Zákon o silničním provozu s komentářem a judikaturou, 3. vydání

JUDr. Helena Kučerová, Ph.D. - Nakladatelství Leges, s. r. o.

Publikace přináší ucelený výklad zákona o silničním provozu, založený především na praktických zkušenostech autorky a na pečlivě vybrané judikatuře k titulnímu zákonu a předpisům souvisejícím, pojatý zejména z ...

Cena: 1 190 KčKOUPIT

ÚZ č. 1136 - Pravidla silničního provozu, Autoškoly

ÚZ č. 1136 - Pravidla silničního provozu, Autoškoly

Sagit, a. s.

První kapitola publikace obsahuje předpisy upravující pravidla silničního provozu, tj. podstatně novelizovaný zákon o silničním provozu (např. změny v pravidlech odbočování, rychlosti jízdy, zastavení a stání, přepravě nákladu, chůze, provozu cyklistů, přestupcích a pokutách). V ...

Cena: 157 KčKOUPIT

Dopravní právo

Dopravní právo

Vetešník, Jemelka, Potěšil, Vetešníková, Adameová, Bohuslav - C. H. Beck

Publikace vymezuje jednotlivé skutkové podstaty správních deliktů obsažených v právních předpisech v oblasti dopravy z hlediska správního trestání. Svým záběrem pokrývá předpisy jako jsou zákon o pozemních komunikacích, o silničním provozu, o podmínkách provozu vozidel na pozemních ...

Cena: 1 490 KčKOUPIT

Právní předpisy

Sbírka zákonů ČR

 /
Číslo  /
Částka  /

Sbírka mezinárodních smluv

 /
Číslo  /
Částka  /

Finanční zpravodaj

 /
Číslo  /

Provozovatel

Nakladatelství Sagit, a. s.
Horní 457/1, 700 30 Ostrava-Hrabůvka
Společnost je zapsaná v obchodním
rejstříku vedeném KS v Ostravě,
oddíl B, vložka 3086.
IČ: 277 76 981
DIČ: CZ27776981

Telefony


Zásilkový obchod: 558 944 614
Předplatné ÚZ: 558 944 615
Software: 558 944 629
Knihkupci: 558 944 621
Inzerce: 558 944 634

E-maily


Zásilkový obchod: obchod@sagit.cz
Předplatné ÚZ: predplatne@sagit.cz
Software: software@sagit.cz
Knihkupci: knihkupci@sagit.cz
Inzerce: inzerce@sagit.cz

Obchodní podmínky

© 1996–2017 Nakladatelství Sagit, a. s. Všechna práva vyhrazena.