Váš nákupní košík:  prázdný Přihlášení obchod@sagit.cz

Navigace:  Úvod  »  Zákony  »  Sbírka zákonů

Sbírka zákonů

  • Předpis č. 434/2009 Sb., zdroj: SBÍRKA ZÁKONŮ ročník 2009, částka 138, ze dne 10. 12. 2009
  • Tento text je prvotním zněním předpisu tak, jak byl publikován ve Sbírce zákonů (bez zohlednění novelizací)
  • Pokud chcete znát aktuálně platný text, otevřete si úplné znění předpisu

434

VYHLÁŠKA

ze dne 24. listopadu 2009,

kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví

Česká národní banka stanoví podle § 136 odst. 1 písm. a) až c), f) až h), j) až m), o), p), t), u), w) a x) zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, (dále jen „zákon o pojišťovnictví“):

ČÁST PRVNÍ
PŘEDMĚT ÚPRAVY

§ 1

Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1) a upravuje

a)   požadavky na řídicí a kontrolní systém,
b)   formu a obsah dokladů přikládaných k žádosti o udělení povolení k provozování
1.  pojišťovací činnosti tuzemskou pojišťovnou,
2.  pojišťovací činnosti pojišťovnou z třetího státu,
3.  zajišťovací činnosti tuzemskou zajišťovnou,
4.  zajišťovací činnosti zajišťovnou z třetího státu,
c)   formu a obsah dokladů přikládaných k žádosti o souhlas s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti v tuzemské pojišťovně a v tuzemské zajišťovně,
d)   rozsah údajů a dokladů, které je zájemce o zápis do seznamu správců povinen České národní bance předložit v žádosti o zápis do tohoto seznamu, a rozsah údajů zapisovaných do seznamu správců,
e)   rozsah údajů a dokladů, které je zájemce o zápis do seznamu likvidátorů povinen České národní bance předložit v žádosti o zápis do tohoto seznamu, a rozsah údajů zapisovaných do seznamu likvidátorů,
f)   rozsah informací a dokladů prokazujících splnění provozních předpokladů pro správu převáděného pojistného kmene nebo jeho části a pro správu převáděného kmene zajišťovacích smluv nebo jeho části,
g)   obsah a náležitosti dokladů předkládaných k žádosti o souhlas s přeměnou,
h)   metody, kterými se stanoví výpočet výše vyrovnávací rezervy a podmínky jejího čerpání,
i)   postup, kterým se určuje maximální výše technické úrokové míry,
j)   limity pro jednotlivé položky skladby finančního umístění a podmínky, za kterých lze tyto položky zařadit do skladby finančního umístění,
k)   výčet položek, ze kterých se vypočítá disponibilní a požadovaná míra solventnosti a způsob výpočtu disponibilní a požadované míry solventnosti, včetně položek, které lze do výpočtu zahrnout nebo odečíst pouze při splnění podmínek stanovených touto vyhláškou,
l)   formu, obsah sdělení poměrného rozdělení základního kapitálu a náležitosti žádosti o změnu poměrného rozdělení základního kapitálu,
m)   výčet položek, které lze zahrnout do garančního fondu,
n)   způsob výpočtu upravené míry solventnosti,
o)   formu a náležitosti zprávy odpovědného pojistného matematika,
p)   rozsah, způsob a termíny uveřejňování údajů.

ČÁST DRUHÁ
POŽADAVKY NA ŘÍDICÍ A KONTROLNÍ SYSTÉM

§ 2

(1) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna zajistí nastavení řídicího a kontrolního systému tak, aby pokrýval veškeré činnosti tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny. Součástí řídicího a kontrolního systému je i systém vnitřních zásad a postupů k předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

(2) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna, která plní požadavky na řídicí a kontrolní systém také na úrovni skupiny, pro účely dohledu nad činností tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny ve skupině, nastaví řídicí a kontrolní systém tak, aby zohledňoval činnosti všech osob ve skupině. Ve vztahu k přidruženým osobám se použije toto ustanovení přiměřeně.

§ 3

Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna vytváří, udržuje a uplatňuje řídicí a kontrolní systém s ohledem na

a)   velikost, způsob řízení, počet zaměstnanců, povahu, rozsah a složitost činností, které vykonává nebo hodlá vykonávat, a
b)   vývoj prostředí, v němž provozuje pojišťovací nebo zajišťovací činnost, včetně vývoje v oblasti řádné správy a řízení společnosti.

§ 4

Další požadavky na řídicí a kontrolní systém jsou uvedeny v příloze č. 1 k této vyhlášce.

§ 5

Pojišťovna ze třetího státu nebo zajišťovna ze třetího státu nastaví řídicí a kontrolní systém podle § 2 až 4 přiměřeně v rozsahu jí provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti na území České republiky.

ČÁST TŘETÍ
FORMA A OBSAH DOKLADŮ PŘIKLÁDANÝCH K ŽÁDOSTI O UDĚLENÍ POVOLENÍ K PROVOZOVÁNÍ POJIŠŤOVACÍ ČINNOSTI NEBO ZAJIŠŤOVACÍ ČINNOSTI

§ 6

(1) Seznamy osob podle § 15 odst. 2 písm. f) a g), § 34 odst. 2 písm. f), § 37 odst. 2 písm. f) a g) a § 47 odst. 4 písm. f) zákona o pojišťovnictví se předkládají ve formě popisu struktury a grafického zobrazení struktury, kde jsou znázorněny osoby s kvalifikovanou účastí a osoby úzce propojené.

(2) U osob podle § 15 odst. 2 písm. f) a g), § 34 odst. 2 písm. f), § 37 odst. 2 písm. f) a g) a § 47 odst. 4 písm. f) zákona o pojišťovnictví se v žádosti o udělení povolení k provozování pojišťovací činnosti nebo zajišťovací činnosti uvádí

a)   v případě právnické osoby obchodní firma nebo název, sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a předmět podnikání; je-li právnická osoba regulovaným subjektem, uvádí se též název a adresa jeho dohledového orgánu,
b)   v případě fyzické osoby jméno, popřípadě jména, a příjmení, rodné příjmení, adresa bydliště, datum a místo narození (stát, okres, obec), pohlaví a státní občanství; u podnikatele zapsaného do obchodního rejstříku či jiné evidence se uvádí také obchodní firma, místo podnikání, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a předmět podnikání.

ČÁST ČTVRTÁ
FORMA A OBSAH DOKLADŮ PŘIKLÁDANÝCH K ŽÁDOSTI O SOUHLAS S NABYTÍM NEBO ZVÝŠENÍM KVALIFIKOVANÉ ÚČASTI V TUZEMSKÉ POJIŠŤOVNĚ NEBO V TUZEMSKÉ ZAJIŠŤOVNĚ

§ 7

(1) U osob podle § 24 odst. 3 písm. b) a c) a § 42 odst. 3 písm. b) a c) zákona o pojišťovnictví se v žádosti o souhlas s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti v tuzemské pojišťovně nebo v tuzemské zajišťovně uvádí

a)   v případě právnické osoby obchodní firma nebo název, sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a předmět podnikání; je-li právnická osoba regulovaným subjektem, uvádí se též název a adresa jeho dohledového orgánu,
b)   v případě fyzické osoby jméno, popřípadě jména, a příjmení, rodné příjmení, adresa bydliště, datum a místo narození (stát, okres, obec), pohlaví a státní občanství; u podnikatele zapsaného do obchodního rejstříku či jiné evidence se uvádí také obchodní firma, místo podnikání, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a předmět podnikání.

(2) K žádosti se přiloží grafické znázornění kvalifikovaných účastí v tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně ve stavu před změnou v účasti a ve stavu, jaký má být po změně v účasti.

ČÁST PÁTÁ
ZÁPIS DO SEZNAMU NUCENÝCH SPRÁVCŮ A SEZNAMU LIKVIDÁTORŮ

§ 8

(1) K žádosti o zápis do seznamu nucených správců nebo do seznamu likvidátorů se předkládají údaje o žadateli, kterými jsou jméno, popřípadě jména, a příjmení, rodné příjmení, adresa bydliště, adresa pro doručování, datum a místo narození (stát, okres, obec), pohlaví a státní občanství a doklady o dosaženém vzdělání a praxi žadatele, a to v rozsahu § 11 zákona o pojišťovnictví.

(2) Do seznamu nucených správců a do seznamu likvidátorů vedeného Českou národní bankou se zapisuje jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresa bydliště, datum nabytí právní moci rozhodnutí, jímž bylo rozhodnuto o zápisu osoby do seznamu nucených správců nebo do seznamu likvidátorů.

ČÁST ŠESTÁ
PŘEVOD POJISTNÉHO KMENE NEBO JEHO ČÁSTI A PŘEVOD KMENE ZAJIŠŤOVACÍCH SMLUV NEBO JEHO ČÁSTI

§ 9

(1) Splnění provozních předpokladů pro správu převáděného pojistného kmene nebo jeho části podle § 104 odst. 4 písm. a) zákona o pojišťovnictví v případě návrhu postupu převodu pojistného kmene nebo jeho části nebo žádosti o schválení převodu pojistného kmene nebo jeho části se prokazuje

a)   popisem informačního systému přebírající pojišťovny,
b)   organizačním uspořádáním přebírající pojišťovny s uvedením pravomocí a odpovědnosti jejích příslušných útvarů,
c)   uvedením kontrolních mechanismů v jednotlivých procesech přebírající pojišťovny,
d)   personálním zajištěním výkonu činností vyplývajících z přebíraných smluv.

(2) Odstavec 1 se použije obdobně v případě převodu kmene zajišťovacích smluv nebo jeho části podle § 107 odst. 4 písm. a) zákona o pojišťovnictví.

ČÁST SEDMÁ
OBSAH A NÁLEŽITOSTI DOKLADŮ PŘIKLÁDANÝCH K ŽÁDOSTI O SOUHLAS S PŘEMĚNOU TUZEMSKÉ POJIŠŤOVNY NEBO TUZEMSKÉ ZAJIŠŤOVNY

§ 10

(1) K žádosti o udělení souhlasu s přeměnou tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny se přikládají

a)   údaje o pojišťovně nebo zajišťovně zúčastněné na přeměně, a to nejméně v rozsahu podle § 7 odst. 1 včetně grafického znázornění obdobného jako v ustanovení § 7 odst. 2,
b)   seznam členů orgánů pojišťovny nebo zajišťovny zúčastněné na přeměně,
c)   údaje o výši a splacení základního kapitálu žadatele, počtu, výši a předmětu jednotlivých vkladů, jimiž byl základní kapitál upsán, počtu, jmenovité hodnotě, formě a podobě akcií pojišťovny nebo zajišťovny zúčastněné na přeměně,
d)   skladba finančních prostředků, které budou předmětem požadovaných změn,
e)   předpokládaný vývoj solventnosti pojišťovny nebo zajišťovny zúčastněné na přeměně v prvních 3 letech po realizaci požadovaných změn,
f)   čestné prohlášení žadatele, že údaje uvedené v žádosti a jejích přílohách jsou pravdivé, aktuální a úplné.

(2) K žádosti podle odstavce 1 žadatel s přihlédnutím k obsahu žádosti dále přiloží

a)   projekt přeměny,
b)   zprávu statutárního orgánu každé zúčastněné pojišťovny nebo zajišťovny o přeměně nebo společnou zprávu těchto orgánů o přeměně a znaleckou zprávu o přeměně,
c)   posudek znalce pro ocenění jmění,
d)   podrobnou informaci o přeměně tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny obsahující zejména záměr žadatele, změny, ke kterým dojde v obchodním plánu, časový harmonogram, popis vlivů na provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, popis začlenění organizačních útvarů a jednotlivých zaměstnanců do nové organizační struktury a popis přesunu kompetencí,
e)   mezitímní účetní závěrku každé zúčastněné pojišťovny nebo zajišťovny a zprávu auditora o jejím ověření,
f)   konečnou účetní závěrku každé zúčastněné pojišťovny nebo zajišťovny, zahajovací rozvahu nástupnické pojišťovny nebo zajišťovny a zprávu auditora o ověření konečné účetní závěrky a zahajovací rozvahy,
g)   popis skupin osob, mezi nimiž a právními nástupci osob zúčastněných na přeměně vznikne v důsledku přeměny úzké propojení,
h)   přehled změn skutečností podle § 15 nebo 37 zákona o pojišťovnictví s ohledem na navrhovanou přeměnu.

(3) Dokumenty uvedené v odstavci 2 se přikládají, pokud jejich vypracování vyžaduje jiný právní předpis2), to neplatí pro informace přikládané podle odstavce 2 písm. d), g) a h).

ČÁST OSMÁ
VYROVNÁVACÍ REZERVA

§ 11

(1) Metody výpočtu vyrovnávací rezervy jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce.

(2) Vyrovnávací rezerva se čerpá průběžně v souladu se zvolenou metodou jejího výpočtu podle přílohy č. 2 k této vyhlášce.

ČÁST DEVÁTÁ
TECHNICKÁ ÚROKOVÁ MÍRA

§ 12

(1) Maximální výše technické úrokové míry se stanoví v rozsahu maximálně 60 % váženého aritmetického průměru průměrných výnosů státních dluhopisů3) v korunách českých s dobou splatnosti nejméně 5 let vydaných v průběhu posledních 36 kalendářních měsíců bezprostředně předcházejících měsíci, kdy bude zveřejněna maximální výše technické úrokové míry. Nebyly-li v této době takové dluhopisy vydány, stanoví se maximální výše technické úrokové míry v rozsahu maximálně 60 % váženého aritmetického průměru průměrných výnosů všech státních dluhopisů v korunách českých, vydaných v průběhu posledních 36 kalendářních měsíců bezprostředně předcházejících měsíci, kdy bude zveřejněna maximální výše technické úrokové míry.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije pro pojistné smlouvy s jednorázově placeným pojistným s pojistnou dobou maximálně 8 let, není-li dále stanoveno jinak, nebo pro pojistné smlouvy, kde investiční riziko nese zcela pojistník.

(3) Technická úroková míra u pojištění s jednorázově placeným pojistným s pojistnou dobou maximálně 8 let musí být stanovena obezřetně na základě předpokládaných ročních výnosů do splatnosti z podkladového portfolia dluhopisů a vkladů a zároveň nesmí být vyšší než 90 % ročního výnosu do splatnosti dluhopisů v podkladovém portfoliu k datu stanovení technické úrokové míry podle tohoto odstavce. Doba do splatnosti příslušného podkladového portfolia dluhopisů musí být delší nebo rovna době, na niž je pojistná smlouva uzavřena, a hodnota podkladového portfolia dluhopisů a vkladů musí být alespoň rovna hodnotě závazků vyplývajících z těchto pojistných smluv. Příslušné podkladové portfolio dluhopisů a vkladů musí být v rámci finančního umístění evidováno v majetku pojišťovny odděleně a dluhopisy a vklady v tomto portfoliu musí být denominovány v téže měně jako závazky vyplývající z uzavřených pojistných smluv. Pojišťovna pravidelně prověřuje technickou úrokovou míru stanovenou podle tohoto odstavce, nejméně však dvakrát ročně. Pojišťovna výši technické úrokové míry změní, jestliže je rozdíl platné výše technické úrokové míry podle tohoto odstavce a 90 % ročního výnosu do splatnosti dluhopisů v podkladovém portfoliu alespoň 0,5procentního bodu. Nestanoví-li pojišťovna technickou úrokovou míru podle tohoto odstavce, je technická úroková míra omezena i u těchto pojištění maximální technickou úrokovou mírou stanovenou podle odstavce 1.

(4) Maximální výši technické úrokové míry stanovené podle odstavce 1 Česká národní banka změní, jestliže je absolutní hodnota rozdílu 60 % váženého aritmetického průměru průměrných výnosů státních dluhopisů podle odstavce 1 a platné maximální výše technické úrokové míry stanovené podle odstavce 1 alespoň 0,5procentního bodu. Změnu maximální výše technické úrokové míry podle věty první lze provést i dříve, a to s ohledem na vývoj situace na finančním trhu.

ČÁST DESÁTÁ
LIMITY SKLADBY FINANČNÍHO UMÍSTĚNÍ

§ 13

(1) Limity pro jednotlivé položky skladby finančního umístění a podmínky, za kterých lze tyto položky zahrnout do skladby finančního umístění, se stanoví pro

a)   dluhopisy, včetně pokladničních poukázek, vydané členským státem Evropské unie nebo státem tvořícím Evropský hospodářský prostor (dále jen „členský stát“) nebo jeho centrální bankou a úvěry členskému státu nebo jeho centrální bance, až do výše 100 % z celkových technických rezerv,
b)   kótované dluhopisy, včetně pokladničních poukázek, vydané bankami a obdobnými institucemi členských států, nejvýše 50 % z celkových technických rezerv; pro nekótované dluhopisy vydané těmito emitenty nejvýše 10 % z celkových technických rezerv,
c)   kótované dluhopisy vydané obchodními společnostmi nejvýše 20 % z celkových technických rezerv; u dluhopisů, za které převzal záruku členský stát, lze zvýšit limit na 40 %,
d)   kótované komunální dluhopisy nejvýše 20 % z celkových technických rezerv; u komunálních dluhopisů, za které převzal záruku členský stát, lze zvýšit limit na 40 %,
e)   poskytnuté půjčky, úvěry a jiné pohledávky jiné než uvedené v písmenu a), j) nebo l) nejvýše 10 % z celkových technických rezerv; tyto půjčky, úvěry nebo jiné pohledávky musí být zajištěny zajištěnými cennými papíry nebo zárukou poskytnutou členským státem nebo jeho centrální bankou, bankou, pojišťovnou nebo zajišťovnou,
f)   směnky nejvýše 10 % z celkových technických rezerv; směnka musí být zajištěna směnečným rukojemstvím4), kde směnečným rukojmím je banka nebo obdobná úvěrová instituce,
g)   nemovitosti na území členských států nejvýše 20 % z celkových technických rezerv, přičemž do jednoho pozemku nebo budovy nebo několika pozemků nebo budov, které spolu tvoří jeden celek tak, že se dají považovat za jednu investici, nejvýše 10 % z celkových technických rezerv; nemovitost musí být pojištěna pro případ poškození nebo zničení u jiné pojišťovny,
h)   hypoteční zástavní listy nejvýše 50 % z celkových technických rezerv,
i)   kótované akcie nejvýše 10 % z celkových technických rezerv; součástí této položky jsou též kótované dluhopisy, jejichž splnění je vázáno podmínkou podřízenosti,
j)   vklady, včetně vkladů potvrzených vkladovým certifikátem, vkladním listem či jiným obdobným dokumentem u bank, které mají povolení působit na území členských států jako banka, půjčky, úvěry a jiné pohledávky za těmito bankami nejvýše 50 % z celkových technických rezerv; vklady, včetně vkladů potvrzených vkladovým certifikátem, vkladním listem či jiným obdobným dokumentem u jedné banky a půjčky, úvěry a jiné pohledávky za touto bankou nesmí překročit 20 % z celkových technických rezerv; tato položka nezahrnuje bankovní účty, ze kterých jsou hrazeny provozní náklady nebo výplaty pojistných plnění,
k)   předměty a díla umělecké kulturní hodnoty oceněná nejméně dvěma znalci nejvýše 5 % z celkových technických rezerv; tyto předměty musí být pojištěny pro případ poškození, zničení, ztráty nebo odcizení u jiné pojišťovny,
l)   dluhopisy vydané Evropskou investiční bankou, Evropskou centrální bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj nebo Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj a úvěry poskytnuté těmto osobám až do výše 100 % z celkových technických rezerv,
m)   cenné papíry vydané fondy kolektivního investování, které splňují požadavky práva Evropského společenství, nejvýše 20 % z celkových technických rezerv,
n)   cenné papíry vydané fondy kolektivního investování, které nesplňují požadavky práva Evropského společenství, nejvýše 5 % z celkových technických rezerv, přičemž cenné papíry vydané jedním emitentem nesmějí překročit 3 % z celkových technických rezerv,
o)   nekótované akcie, dluhové cenné papíry a jiné cenné papíry obdobné akciím a dluhovým cenným papírům, které nespadají pod jinou položku skladby finančního umístění, nejvýše 5 % z celkových technických rezerv, přičemž cenné papíry vydané jedním emitentem nesmějí překročit 3 % z celkových technických rezerv; součástí této položky jsou dále dluhopisy jiné než uvedené v písmenu i), vklady, úvěry, půjčky nebo jiné pohledávky, jejichž splacení je vázáno podmínkou podřízenosti,
r)   pohledávky za pojistníky a za pojišťovacími zprostředkovateli vyplývající z pojištění, pokud ode dne jejich splatnosti uplynula doba kratší než 1 měsíc, nejvýše 3 % z celkových technických rezerv,
s)   vratky daní, na které byl vydán platební poukaz podle zákona upravujícího správu daní a poplatků5), nejvýše 5 % z celkových technických rezerv,
t)   pohledávky vůči garančnímu fondu České kanceláře pojistitelů6) nejvýše 5 % z celkových technických rezerv,
u)   zahraniční cenné papíry7), s nimiž se obchoduje na regulovaném trhu8) členských států Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, které nespadají pod jinou položku skladby finančního umístění, nejvýše 10 % z celkových technických rezerv,
v)   půjčky pojištěným, kteří uzavřeli s pojišťovnou smlouvu na životní pojištění, nejvýše 5 % z celkových technických rezerv; limit jedné půjčky představuje maximálně výši odkupného ke dni poskytnutí půjčky a úrok z půjčky se stanoví nejméně ve výši technické úrokové míry garantované pojistnou smlouvou,
w)   zajišťovací deriváty, které splňují požadavky pro zajišťovací deriváty stanovené mezinárodními účetními standardy uvedenými v článku 2 přímo použitelného předpisu ES upravujícího uplatňování mezinárodních účetních standardů9),
x)   pohledávky za zajišťovnami a osobami podle § 50 zákona o pojišťovnictví, včetně podílu zajistitele na technických rezervách, po odečtení všech závazků vůči zajistiteli, nejvýše 50 % z celkových technických rezerv.

(2) Finanční umístění podle odstavce 1 písm. b), c), d) a e) s výjimkou úvěrů poskytnutých státním nebo regionálním anebo místním orgánům nebo mezinárodním organizacím, jejichž členem je jeden nebo více členských států, a podle písmen f), h), i), m), u) a w) je u jednoho emitenta cenného papíru, jednoho dlužníka nebo jedné protistrany limitováno 5 % z celkových technických rezerv. Tento limit lze zvýšit na 10 % z celkových technických rezerv za podmínky, že tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna neinvestuje více než 40 % objemu celkových technických rezerv do finančního umístění podle věty první u osob, u kterých investuje více než 5 % z celkových technických rezerv.

(3) Finanční umístění podle odstavce 1 písm. b), c), e), f), h), i), j), m), n), o), r), u), v), w) a x), vztahující se ke dvěma nebo více osobám, které jsou součástí téhož podnikatelského seskupení, je limitováno 15 % z celkových technických rezerv (dále jen „limit na skupinu“). Pokud je součástí finančního umístění podle věty první vklad, půjčka, úvěr nebo jiná pohledávka za bankami podle odstavce 1 písm. j) nebo pohledávka za zajišťovnami se sídlem v členském státě, zvyšuje se limit na skupinu o objem těchto položek finančního umístění až do výše 20 % z celkových technických rezerv.

§ 14

(1) Celkovými technickými rezervami se rozumí

a)   úhrn technických rezerv vztahující se ke všem odvětvím životních pojištění uvedeným v části A přílohy č. 1 k zákonu o pojišťovnictví s výjimkou technických rezerv tvořených k těm pojištěním, u kterých pojistná plnění vyhovují ustanovením § 67 zákona o pojišťovnictví,
b)   úhrn technických rezerv vztahující se ke všem odvětvím neživotních pojištění uvedeným v části B přílohy č. 1 k zákonu o pojišťovnictví, nebo
c)   úhrn technických rezerv pro zajišťovací činnost.

(2) V případě tuzemské pojišťovny, která podle § 17 odst. 1 zákona o pojišťovnictví souběžně provozuje pojištění podle pojistných odvětví životních a neživotních pojištění, se celková výše technických rezerv vypočítává zvlášť pro odvětví životních pojištění a zvlášť pro odvětví neživotních pojištění.

(3) V případě tuzemské pojišťovny provozující zajišťovací činnost, je-li překročena alespoň jedna z hodnot podle § 18 odst. 4 písm. a) zákona o pojišťovnictví, se celková výše technických rezerv vypočítává zvlášť pro pojišťovací činnost a zvlášť pro zajišťovací činnost.

(4) Limity skladby finančního umístění se uplatňují zvlášť pro technické rezervy odvětví životních pojištění, zvlášť pro technické rezervy odvětví neživotních pojištění a zvlášť pro zajišťovací činnost.

(5) Jednotlivé položky finančního umístění jsou do finančního umístění zahrnovány v oceňování, ve kterém jsou uvedeny v účetnictví tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny. Nákupy a prodeje cenných papírů se ve finančním umístění zohledňují od okamžiku vypořádání, a to bez ohledu na použitou účetní metodu.

§ 15

Pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu se řídí § 13 a 14 obdobně, a to v rozsahu jí provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti na území České republiky.

ČÁST JEDENÁCTÁ
SOLVENTNOST

Hlava I
Disponibilní míra solventnosti

§ 16

(1) Tuzemská pojišťovna, která souběžně provozuje pojištění podle pojistných odvětví životních a neživotních pojištění, vypočte disponibilní míru solventnosti zvlášť pro životní pojištění a zvlášť pro neživotní pojištění. Tuzemská pojišťovna, která souběžně provozuje pojištění podle pojistných odvětví životních a neživotních pojištění, započítá část základního kapitálu do výpočtu disponibilní míry solventnosti pro životní pojištění a část základního kapitálu do výpočtu disponibilní míry solventnosti pro neživotní pojištění tak, aby v každém výpočtu byly dodrženy požadavky na minimální výši základního kapitálu pro provozování každé této činnosti. Disponibilní míra solventnosti tuzemské zajišťovny se vypočte společně za životní a neživotní zajištění. Disponibilní míra solventnosti tuzemské pojišťovny se zajišťovací činností, která překročí alespoň jednu z hodnot podle § 18 odst. 4 písm. a) zákona o pojišťovnictví, se vypočte zvlášť za pojišťovací činnost obdobně jako v případě tuzemské pojišťovny a zvlášť za zajišťovací činnost obdobně jako v případě tuzemské zajišťovny. Tuzemská pojišťovna se zajišťovací činností, která překročí alespoň jednu z hodnot podle § 18 odst. 4 písm. a) zákona o pojišťovnictví, započítá část základního kapitálu do výpočtu disponibilní míry solventnosti pro pojišťovací činnost a část základního kapitálu do výpočtu disponibilní míry solventnosti pro zajišťovací činnost tak, aby v každém výpočtu byly dodrženy požadavky na minimální výši základního kapitálu stanovenou zákonem o pojišťovnictví pro provozování každé této činnosti.

(2) Disponibilní míra solventnosti se vypočte z těchto položek

a)   splacený základní kapitál a, nemá-li tuzemská pojišťovna právní formu družstva, též emisní ážio,
b)   ostatní kapitálové fondy, rezervní fond a ostatní fondy ze zisku,
c)   nerozdělený zisk minulých účetních období a běžného období po odečtení části zisku určeného k vyplacení akcionářům nebo družstevníkům,
d)   jiné položky podle odstavce 4,
e)   hodnota nehmotného majetku,
f)   vlastní akcie, má-li tuzemská pojišťovna právní formu akciové společnosti,
g)   podíly v přidružených nebo ovládaných osobách, které jsou pojišťovnou, zajišťovnou, pojišťovací holdingovou osobou, bankou, zahraniční bankou, institucí elektronických peněz, zahraniční institucí elektronických peněz10), spořitelním a úvěrovým družstvem, osobou, která není bankou nebo zahraniční bankou, jejíž hlavní činností je nabývání účastí nebo výkon jedné nebo více činností uvedených v § 5d písm. b) až l) zákona upravujícího činnost bank11), obchodníkem s cennými papíry nebo zahraniční osobou poskytující investiční služby nebo položky podle odstavce 4 věty první ve vztahu k těmto osobám.

(3) Disponibilní míra solventnosti se vypočte jako součet položek uvedených v odstavci 2 písm. a) až d) snížený o položky uvedené v odstavci 2 písm. e) až g).

(4) Jinými položkami se rozumí kumulativní prioritní akciový kapitál, závazky z podřízených dluhopisů nebo jiné závazky, jejichž splacení je vázáno podmínkou podřízenosti3) (dále jen „podřízený dluh“), a cenné papíry bez stanovené doby splatnosti. Tyto položky lze zahrnout jen do výše 50 % nižší hodnoty z požadované a disponibilní míry solventnosti a nejvýše 25 % z jiné položky mohou tvořit podřízené dluhy s pevnou dobou splatnosti nebo kumulativní prioritní akciový kapitál s pevnou dobou splatnosti, pokud v případě úpadku nebo likvidace pojišťovny nebo zajišťovny existují závazné dohody, podle nichž se podřízené dluhy nebo prioritní akcie zařazují za pohledávky všech ostatních věřitelů a lze je splatit až po vyrovnání všech ostatních dluhů splatných k tomuto okamžiku.

(5) Podřízený dluh lze zahrnout do jiných položek podle odstavce 4, jestliže

a)   peněžní prostředky byly skutečně poskytnuty,
b)   u dluhů se stanovenou dobou splatnosti je původní doba splatnosti alespoň 5 let. Nejpozději 1 rok přede dnem splatnosti předloží tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna České národní bance plán na udržení disponibilní míry solventnosti nebo dosažení požadované míry solventnosti ke dni splatnosti a Česká národní banka tento předložený plán neodmítne ve lhůtě do 1 měsíce od jeho předložení; to neplatí, pokud se rozsah, v jakém může být dluh zahrnut do disponibilní míry solventnosti, postupně snižoval během nejméně posledních 5 let přede dnem splatnosti. Česká národní banka může povolit předčasné splacení těchto dluhů za podmínky, že o to dluhující tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna požádá a nehrozí pokles její disponibilní míry solventnosti pod požadovanou úroveň,
c)   u dluhů bez stanovené doby splatnosti je dodržena pětiletá výpovědní lhůta; to neplatí, pokud tyto dluhy nejsou součástí disponibilní míry solventnosti nebo pokud tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna nejméně 6 měsíců před navrhovaným dnem předčasného splacení předložila České národní bance plán pro předčasné splacení s uvedením disponibilní a požadované míry solventnosti před a po splacení, ledaže Česká národní banka ve lhůtě do 1 měsíce od úplného doložení plánu na předčasné splacení tento záměr odmítne z důvodu hrozícího poklesu disponibilní míry solventnosti pod požadovanou úroveň,
d)   smlouva upravující podřízený dluh ani její dodatky neobsahuje ustanovení, podle kterých se za určitých okolností, kromě likvidace tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, dluh stane splatným před dohodnutým dnem splatnosti,
e)   záměr zahrnovat podřízený dluh do jiných položek, včetně podmínek tohoto dluhu a jeho výše, byl oznámen a doložen České národní bance, ledaže Česká národní banka ve lhůtě 1 měsíc od úplného doložení podmínek a výše podřízeného dluhu tento záměr odmítne nebo ve lhůtě do 1 měsíce od úplného doložení podmínek a výše podřízeného dluhu informuje tuzemskou pojišťovnu nebo tuzemskou zajišťovnu, že si vyhrazuje právo odmítnout tento záměr ve lhůtě prodloužené nejdéle o další měsíc, a v této prodloužené lhůtě tento záměr odmítne a
f)   smlouva upravující podřízený dluh může být změněna pouze tehdy, jestliže Česká národní banka nesdělí do 1 měsíce od doručení této změny své námitky.

(6) Cenné papíry bez stanovené doby splatnosti mohou být zahrnuty do jiných položek podle odstavce 4 za předpokladu, že

a)   nemohou být splaceny z podnětu držitele nebo pokud tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna nejméně 6 měsíců před navrhovaným dnem předčasného splacení předložila České národní bance plán pro předčasné splacení s uvedením disponibilní a požadované míry solventnosti před a po splacení, ledaže Česká národní banka ve lhůtě do 1 měsíce od úplného doložení plánu na předčasné splacení tento záměr odmítne z důvodu hrozícího poklesu disponibilní míry solventnosti pod požadovanou úroveň,
b)   smlouva upravující emisi těchto cenných papírů nebo emisní podmínky umožňují tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně odklad platby úroků z dlužné částky,
c)   pohledávky držitele tohoto cenného papíru vůči tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně jsou v plném rozsahu zařazeny až za pohledávky všech nepodřízených věřitelů,
d)   doklady, jimiž je upravena emise cenných papírů, obsahují ustanovení o schopnosti absorbovat ztráty dluhu a nesplacených úroků, přičemž tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně musí být umožněno pokračovat v její činnosti,
e)   tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna obdržela peněžní prostředky z emise a
f)   záměr zahrnovat cenné papíry bez stanovené doby splatnosti do jiných položek, včetně emisních podmínek nebo prospektu těchto cenných papírů a jejich hodnota, ve které mají být zahrnuty do jiných položek disponibilní míry solventnosti, byl oznámen a doložen České národní bance, ledaže Česká národní banka ve lhůtě 1 měsíc od úplného doložení emisních podmínek nebo prospektu a hodnoty těchto cenných papírů tento záměr odmítne nebo ve lhůtě do 1 měsíce od úplného doložení emisních podmínek nebo prospektu a hodnoty informuje tuzemskou pojišťovnu nebo tuzemskou zajišťovnu, že si vyhrazuje právo odmítnout tento záměr ve lhůtě prodloužené nejdéle o další měsíc, a v této prodloužené lhůtě tento záměr odmítne.

(7) Položka podle odstavce 2 písm. g) se při výpočtu disponibilní míry solventnosti neodečítá, pokud tyto podíly tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny jsou vlastněny dočasně za účelem finanční pomoci s cílem ozdravení nebo záchrany této osoby a pokud záměr neodečítat položku podle odstavce 2 písm. g) byl oznámen a doložen České národní bance, ledaže Česká národní banka ve lhůtě do 1 měsíce od oznámení tento záměr odmítla.

(8) Položka podle odstavce 2 písm. g) se při výpočtu disponibilní míry solventnosti neodečítá, pokud

a)   jde o osobu, která je bankou, zahraniční bankou, institucí elektronických peněz, zahraniční institucí elektronických peněz10), spořitelním a úvěrovým družstvem, osobou, která není bankou nebo zahraniční bankou, jejíž hlavní činností je nabývání účastí nebo výkon jedné nebo více činností uvedených v § 5d písm. b) až l) zákona upravujícího činnost bank11), obchodníkem s cennými papíry nebo zahraniční osobou poskytující investiční služby,
b)   při výpočtu se aplikuje přiměřeně metoda výpočtu doplňkového kapitálového požadavku upravená v prováděcím právním předpise k zákonu upravujícímu doplňkový dohled nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech12),
c)   metoda uvedená v písmenu b) je používána konzistentně po celou dobu vykazování.

(9) Pokud tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna aplikuje metodu účetní konsolidace upravenou v prováděcím právním předpise k zákonu upravujícímu doplňkový dohled nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech, musí nejdříve České národní bance prokázat existenci integrovaného řídicího a kontrolního systému13) pro osoby, které budou touto metodou konsolidovány.

(10) Položka podle odstavce 2 písm. g) se při výpočtu disponibilní míry solventnosti neodečítá, pokud

a)   tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna podléhá dohledu ve skupině podle § 87 až 92 zákona o pojišťovnictví nebo doplňkovému dohledu podle zákona upravujícího doplňkový dohled nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech14) a
b)   dohled uvedený v písmenu a) zahrnuje i osobu uvedenou v odstavci 2 písm. g).

(11) K disponibilní míře solventnosti vypočtené podle odstavce 3 lze přičíst nejvýše

a)   polovinu nesplaceného základního kapitálu, jestliže splacená část již dosáhla 25 % základního kapitálu, nejvýše však do výše 50 % nižší hodnoty z požadované a disponibilní míry solventnosti,
b)   rozdíl mezi nezillmerovanou nebo částečně zillmerovanou rezervou a rezervou zillmerovanou sazbou počátečních nákladů obsaženou v pojistném v případě nezillmerování nebo částečného zillmerování rezerv pojistného životních pojištění nižší sazbou, než je sazba počátečních nákladů obsažená v pojistném, nejvýše však do výše 3,5 % nezáporného rizikového kapitálu u smluv, pro něž je zillmerování možné, dále sníženého o částku neamortizovaných pořizovacích nákladů na pojistné smlouvy obsaženou v aktivech,

pokud byl tento záměr, včetně výpočetních podkladů, oznámen a doložen České národní bance, ledaže Česká národní banka ve lhůtě 1 měsíc od úplného doložení podkladů tento záměr odmítne.

(12) Při výpočtu disponibilní míry solventnosti v průběhu účetního období se postupuje podle odstavců 1 až 11 obdobně.

Hlava II
Požadovaná míra solventnosti

§ 17

(1) V případě pojišťovny se smíšenou činností se požadovaná míra solventnosti počítá zvlášť pro životní pojištění a zvlášť pro neživotní pojištění. Požadovaná míra solventnosti tuzemské zajišťovny provozující zajišťovací činnost pro životní zajištění a požadovaná míra solventnosti tuzemské zajišťovny provozující zajišťovací činnost pro neživotní zajištění se počítá obdobně jako požadovaná míra solventnosti pro neživotní pojištění. Pokud tuzemská zajišťovna provozuje zajišťovací činnost pro životní a neživotní zajištění, počítá se její požadovaná míra solventnosti jako součet požadované míry solventnosti pro životní zajištění a požadované míry solventnosti pro neživotní zajištění. Požadovaná míra solventnosti tuzemské pojišťovny se zajišťovací činností, která překročí alespoň jednu z hodnot podle § 18 odst. 4 písm. a) zákona o pojišťovnictví, se vypočte zvlášť za pojišťovací činnost obdobně jako v případě tuzemské pojišťovny a zvlášť za zajišťovací činnost obdobně jako v případě tuzemské zajišťovny. Požadovaná míra solventnosti tuzemské pojišťovny se zajišťovací činností, která nepřekročí ani jednu z hodnot podle § 18 odst. 4 písm. a) zákona o pojišťovnictví, se vypočte dohromady za pojišťovací i zajišťovací činnost, přičemž pro potřeby tohoto výpočtu se přijaté zajistné považuje za přijaté pojistné.

(2) V neživotním pojištění je požadovaná míra solventnosti rovna vyššímu ze dvou výsledků, které jsou vypočteny postupy uvedenými v části I. přílohy č. 3 k této vyhlášce.

(3) Jestliže je požadovaná míra solventnosti vypočtená podle odstavce 2 nižší než požadovaná míra solventnosti za předchozí rok, rovná se požadovaná míra solventnosti nejméně požadované míře solventnosti za předchozí rok vynásobené poměrem částky technických rezerv na pojistná plnění na konci posledního účetního období a částky technických rezerv na pojistná plnění na začátku posledního účetního období. Tento poměr nesmí být vyšší než 1. Při těchto výpočtech se technické rezervy očistí od zajištění.

(4) Jestliže je požadovaná míra solventnosti vypočtená podle odstavce 3 nižší než požadovaná míra solventnosti vypočtená podle odstavce 2, je požadovaná míra solventnosti rovna požadované míře solventnosti vypočtené podle odstavce 2.

(5) V životním pojištění je požadovaná míra solventnosti rovna součtu výsledků pro jednotlivá seskupení odvětví životních pojištění, které jsou vypočteny postupy uvedenými v části II. přílohy č. 3 k této vyhlášce.

(6) Požadovaná míra solventnosti v průběhu účetního období je sestavována z údajů platných k poslednímu dni předcházejícího účetního období.

§ 18

Položky uvedené v § 16 odst. 2 písm. a) až d) lze zahrnout do garančního fondu po odečtení položek uvedených v § 16 odst. 2 písm. e) až g).

Hlava III
Poměrné rozdělení základního kapitálu

§ 19

Sdělení tuzemské pojišťovny o poměrném rozdělení základního kapitálu v závislosti na provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti obsahuje

a)   celkovou výši základního kapitálu a jeho výši, kterou lze zahrnout do výpočtu disponibilní míry solventnosti,
b)   výši základního kapitálu určenou pro potřeby výpočtu disponibilní míry solventnosti v
1.  životním pojištění,
2.  neživotním pojištění,
3.  zajištění,
c)   způsob a důvody stanovení poměrného rozdělní podle písmene b).

§ 20

(1) Žádost tuzemské pojišťovny, která hodlá v průběhu kalendářního roku změnit poměr, v jakém rozděluje svůj základní kapitál nebo žádá o povolení převodu položek disponibilní míry solventnosti z jedné činnosti na druhou, obsahuje

a)   obchodní firmu a sídlo tuzemské pojišťovny,
b)   navrhovaný nový poměr rozdělení základního kapitálu nebo rozdělení položek disponibilní míry solventnosti,
c)   odůvodnění změny poměru nebo převodu,
d)   plán činnosti a finanční plán zahrnující aktuální a nejméně 2 následující účetní období a
e)   předpokládaný vývoj disponibilní a požadované míry solventnosti v následujících 3 letech ve struktuře výkazu solventnosti pro Českou národní banku.

(2) Plán činnosti a finanční plán podle odstavce 1 obsahuje

a)   odhad nově uzavřených pojistných nebo zajišťovacích smluv, celkový počet smluv a předepsané hrubé pojistné v jednotlivých provozovaných pojistných odvětvích nebo celkový počet smluv a předepsané hrubé zajistné v provozovaném zajištění,
b)   plánovanou rozvahu a výkaz zisku a ztráty,
c)   vyhodnocení plnění plánu na aktuální účetní období,
d)   aktuální investiční strategii,
e)   strategii pasivního zajištění a seznam platných zajišťovacích smluv a
f)   seznam všech jednotlivých položek finančního umístění ke konci měsíce předcházejícího měsíci, ve kterém je podána žádost, s uvedením
1.  názvu, identifikačního čísla a sídla emitenta,
2.  ISIN, pokud byl aktivu přidělen,
3.  druhu aktiva,
4.  počtu kusů,
5.  jmenovité hodnoty,
6.  průměrné pořizovací ceny,
7.  reálné hodnoty aktiva
k jednotlivým položkám v závislosti na jejich charakteru.

(3) Provozuje-li tuzemská pojišťovna zároveň zajišťovací činnost, uvedou se všechny údaje v žádosti podle odstavce 1 a plánu činnosti podle odstavce 2 odděleně zvlášť pro pojišťovací činnost a zvlášť pro zajišťovací činnost.

Hlava IV
Solventnost pojišťovny z třetího státu nebo zajišťovny z třetího státu

§ 21

Pro výpočet solventnosti pojišťovny z třetího státu nebo zajišťovny z třetího státu v rozsahu pojišťovací činnosti nebo zajišťovací činnosti provozované na území České republiky platí přiměřeně § 16 až 20.

ČÁST DVANÁCTÁ
UPRAVENÁ MÍRA SOLVENTNOSTI

§ 22

Výpočet upravené míry solventnosti tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny se provádí metodou odpočtu agregovaných dat podle § 23 a v souladu se zásadami uvedenými v § 24 až 26.

§ 23

(1) Upravená míra solventnosti tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, která má účast alespoň v jedné pojišťovně nebo zajišťovně (dále jen „holdingová pojišťovna nebo zajišťovna“), se vypočte jako rozdíl

a)   součtu disponibilní míry solventnosti holdingové pojišťovny nebo zajišťovny a poměrného podílu disponibilní míry solventnosti ovládané nebo přidružené pojišťovny nebo zajišťovny nebo kapitálu ovládané nebo přidružené pojišťovací holdingové osoby a
b)   součtu účetní hodnoty podílu a položek podle § 16 odst. 4 holdingové pojišťovny nebo zajišťovny v ovládané nebo přidružené pojišťovně, zajišťovně nebo pojišťovací holdingové osobě ke dni sestavení účetní závěrky, požadované míry solventnosti holdingové pojišťovny nebo zajišťovny a poměrného podílu požadované míry solventnosti ovládané nebo přidružené pojišťovny nebo zajišťovny.

(2) Upravená míra solventnosti tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, která je ovládána pojišťovací holdingovou osobou, se vypočte jako rozdíl

a)   součtu kapitálu pojišťovací holdingové osoby a poměrného podílu disponibilní míry solventnosti ovládané nebo přidružené pojišťovny nebo zajišťovny nebo kapitálu ovládané nebo přidružené pojišťovací holdingové osoby a
b)   součtu účetní hodnoty podílu a položek podle § 16 odst. 4 pojišťovací holdingové osoby v ovládané nebo přidružené pojišťovně, zajišťovně nebo pojišťovací holdingové osobě, ke dni sestavení účetní závěrky a poměrného podílu požadované míry solventnosti ovládané nebo přidružené pojišťovny nebo zajišťovny.

(3) Upravená míra solventnosti tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, která je ovládána pojišťovnou z třetího státu nebo zajišťovnou z třetího státu, se vypočte jako rozdíl

a)   součtu disponibilní míry solventnosti pojišťovny z třetího státu nebo zajišťovny z třetího státu a poměrného podílu disponibilní míry solventnosti ovládané nebo přidružené pojišťovny nebo zajišťovny nebo kapitálu ovládané nebo přidružené pojišťovací holdingové osoby a
b)   součtu účetní hodnoty podílu a položek podle § 16 odst. 4 pojišťovny z třetího státu nebo zajišťovny z třetího státu v ovládané nebo přidružené pojišťovně, zajišťovně nebo pojišťovací holdingové osobě, ke dni sestavení účetní závěrky, požadované míry solventnosti pojišťovny z třetího státu nebo zajišťovny z třetího státu a poměrného podílu požadované míry solventnosti ovládané nebo přidružené pojišťovny nebo zajišťovny.

(4) Postup výpočtu upravené míry solventnosti tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce.

§ 24

(1) Poměrný podíl podle § 23 odst. 1 až 3 se stanovuje jako součet přímého a nepřímého podílu holdingové pojišťovny nebo zajišťovny, pojišťovací holdingové osoby, pojišťovny z třetího státu nebo zajišťovny z třetího státu na základním kapitálu ovládané nebo přidružené pojišťovny, zajišťovny nebo pojišťovací holdingové osoby.

(2) Pokud má některá z ovládaných pojišťoven nebo zajišťoven disponibilní míru solventnosti nižší, než je požadovaná míra solventnosti, použije se ve výpočtu upravené míry solventnosti disponibilní i požadovaná míra solventnosti takovéto pojišťovny nebo zajišťovny v plné výši, nikoli v poměrném podílu.

(3) Kapitál pojišťovací holdingové osoby se stanoví obdobně jako disponibilní míra solventnosti tuzemské pojišťovny.

(4) Při výpočtu upravené míry solventnosti

a)   nelze do disponibilní míry solventnosti nebo do kapitálu zahrnout položku podle § 16 odst. 11 písm. a), pokud byl základní kapitál upsán osobou patřící do stejné skupiny,
b)   musí být vyloučeno vícenásobné použití položek započitatelných do disponibilní míry solventnosti u různých pojišťoven nebo zajišťoven nebo kapitálu u různých pojišťovacích holdingových osob,
c)   nelze zohlednit žádnou položku disponibilní míry solventnosti nebo kapitálu, která vznikla ze vzájemného financování mezi osobami patřícími do stejné skupiny,
d)   se disponibilní míra solventnosti holdingové pojišťovny nebo zajišťovny, pojišťovny z třetího státu nebo zajišťovny z třetího státu nebo kapitál pojišťovací holdingové osoby nesnižuje o účetní hodnotu podílu a položek podle § 16 odst. 4 v ovládané nebo přidružené pojišťovně, zajišťovně nebo pojišťovací holdingové osobě, pokud je tato ovládaná nebo přidružená pojišťovna, zajišťovna nebo pojišťovací holdingová osoba zahrnuta do výpočtu upravené míry solventnosti,
e)   se disponibilní míra solventnosti holdingové pojišťovny nebo zajišťovny, pojišťovny z třetího státu nebo zajišťovny z třetího státu nebo kapitál pojišťovací holdingové osoby snižuje o účetní hodnotu podílu a položek podle § 16 odst. 4 v bance, zahraniční bance, spořitelním nebo úvěrovém družstvu, instituci elektronických peněz, zahraniční instituci elektronických peněz, osobě, která není bankou nebo zahraniční bankou, jejíž hlavní činností je nabývání účastí nebo výkon jedné nebo více činností uvedených v § 5d písm. b) až l) zákona upravujícího činnost bank11), obchodníku s cennými papíry nebo zahraniční osobě poskytující investiční služby.

(5) Jedná-li se o pojišťovnu, která souběžně provozuje pojištění podle pojistných odvětví životních a neživotních pojištění, nebo zajišťovnu, která souběžně provozuje životní a neživotní zajištění, považuje se pro účely výpočtu upravené míry solventnosti za disponibilní míru solventnosti pojišťovny nebo zajišťovny součet disponibilních měr vypočítaných zvlášť pro životní a zvlášť pro neživotní pojištění nebo zajištění. Obdobně se součet požadovaných měr solventnosti vypočítaných zvlášť pro životní a zvlášť pro neživotní pojištění nebo zajištění považuje za požadovanou míru solventnosti pojišťovny nebo zajišťovny. Jedná-li se o pojišťovnu provozující souběžně pojišťovací a zajišťovací činnost, považuje se pro účely výpočtu upravené míry solventnosti za disponibilní míru solventnosti součet disponibilních měr solventnosti vypočtených zvlášť pro pojišťovací činnost a zvlášť pro zajišťovací činnost. Obdobně se součet požadovaných měr solventnosti vypočítaných zvlášť pro pojišťovací činnost a zvlášť pro zajišťovací činnost považuje za požadovanou míru solventnosti pojišťovny.

§ 25

(1) Pokud je do výpočtu upravené míry solventnosti zahrnuta pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu, platí pro výpočet disponibilní a požadované míry solventnosti této pojišťovny nebo zajišťovny, který vstupuje do výpočtu upravené míry solventnosti tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, obdobně § 16 a 17; tím není dotčeno ustanovení odstavce 2.

(2) Pokud je do výpočtu upravené míry solventnosti zahrnuta pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu a provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti touto pojišťovnou nebo zajišťovnou je podmíněno získáním povolení ve třetím státě a povinností splňovat požadavek solventnosti, který je alespoň srovnatelný s požadavkem solventnosti podle zákona o pojišťovnictví a této vyhlášky, lze při výpočtu upravené míry solventnosti zohlednit disponibilní a požadovanou míru solventnosti této pojišťovny nebo zajišťovny stanovenou podle pravidel tohoto třetího státu.

§ 26

Pokud tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna není schopna na vyžádání předložit České národní bance informace o ovládané nebo přidružené pojišťovně, zajišťovně nebo pojišťovací holdingové osobě, se skutečným sídlem v členském státě nebo v třetím státě, nezbytné k výpočtu upravené míry solventnosti metodou odpočtu agregovaných dat, odečte se účetní hodnota podílu a položek podle § 16 odst. 4 v této ovládané nebo přidružené osobě od upravené míry solventnosti; data za takovouto ovládanou nebo přidruženou osobu se jinak do agregovaných dat podle § 23 nezahrnují.

ČÁST TŘINÁCTÁ
ZPRÁVA ODPOVĚDNÉHO POJISTNÉHO MATEMATIKA

§ 27

(1) Zpráva odpovědného pojistného matematika o své činnosti v tuzemské pojišťovně nebo pojišťovně z třetího státu má písemnou formu a je podepsána odpovědným pojistným matematikem, který ji vypracoval.

(2) Zpráva odpovědného pojistného matematika podle odstavce 1 obsahuje

a)   obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo tuzemské pojišťovny nebo pojišťovny z třetího státu,
b)   jméno, popřípadě jména, a příjmení odpovědného pojistného matematika, druh smluvního vztahu odpovědného pojistného matematika k tuzemské pojišťovně nebo pojišťovně z třetího státu, včetně doby jeho dosavadního působení ve funkci odpovědného pojistného matematika v této tuzemské pojišťovně nebo pojišťovně z třetího státu,
c)   vyjádření odpovědného pojistného matematika k
1.  výši technických rezerv tuzemské pojišťovny nebo pojišťovny z třetího státu, včetně odůvodnění významných změn v jejich výši,
2.  metodě výpočtu vyrovnávací rezervy a v případě změny této metody od poslední zprávy odpovědného pojistného matematika též k důvodům této změny,
3.  výsledkům testů postačitelnosti technických rezerv a opatřením navrženým na základě těchto výsledků,
4.  řízení aktiv a pasiv a skladbě finančního umístění,
5.  výši a způsobu rozdělení podílů na ziscích v životním pojištění,
6.  výpočtu disponibilní a požadované míry solventnosti tuzemské pojišťovny nebo pojišťovny z třetího státu,
7.  výpočtu sazeb pojistného jednotlivých produktů nabízených tuzemskou pojišťovnou nebo pojišťovnou z třetího státu,
8.  věrohodnosti údajů, ze kterých vycházel při výkonu činnosti odpovědného pojistného matematika,
9.  sjednaným zajistným programům a jiným způsobům snižování rizik používaných tuzemskou pojišťovnou nebo pojišťovnou z třetího státu,
10.  výsledkům ověřování spolehlivosti generátorů ekonomických scénářů nebo podobného simulačního softwaru, pokud jsou při pojistně matematických výpočtech používány,
11.  výši technické úrokové míry stanovené pro pojistné smlouvy s jednorázově placeným pojistným, které byly uzavřeny nejdéle na dobu 8 let, podle § 12 odst. 3,
12.  dalším informacím, které považuje z pohledu své funkce za důležité a významné,
d)   odhad očekávané disponibilní a požadované míry solventnosti tuzemské pojišťovny nebo pojišťovny z třetího státu na následující kalendářní rok.

(3) Má-li tuzemská pojišťovna nebo pojišťovna z třetího státu více odpovědných pojistných matematiků, podává každý z nich zprávu odpovědného pojistného matematika podle odstavce 1 za ta odvětví pojištění, u kterých provádí posouzení správnosti podle § 81 odst. 1 zákona o pojišťovnictví.

§ 28

Pro zprávu odpovědného pojistného matematika o své činnosti v tuzemské zajišťovně nebo zajišťovně z třetího státu platí obdobně § 27.

ČÁST ČTRNÁCTÁ
ROZSAH, ZPŮSOB A TERMÍNY PRO UVEŘEJŇOVÁNÍ ÚDAJŮ

Hlava I
Uveřejňování údajů tuzemskou pojišťovnou nebo tuzemskou zajišťovnou

§ 29

Rozsah údajů, které tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna uveřejňuje o sobě, o složení akcionářů nebo členů, o skupině, jejíž je součástí, a o své činnosti, včetně finančních ukazatelů, je uveden v příloze č. 5 k této vyhlášce.

§ 30

(1) Požadované údaje se uveřejňují v českém jazyce na internetových stránkách tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny v podobě datového souboru vhodného ke stažení, a to v běžně používaném formátu. Požadavky na způsob uveřejnění údajů ke dni 31. prosince kalendářního roku se považují také za splněné, zveřejní-li je tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna přímo v rámci plnění povinností, které má jako účetní jednotka nebo emitent kótovaných cenných papírů, ve výroční zprávě nebo v konsolidované výroční zprávě, a to ve lhůtě uvedené v § 31 odst. 2.

(2) Na internetových stránkách tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny se zároveň uveřejňuje výroční zpráva a konsolidovaná výroční zpráva, má-li ji tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna povinnost vyhotovovat, alespoň za poslední 3 předchozí účetní období.

(3) Jsou-li údaje požadované k uveřejnění předmětem informační povinnosti vůči České národní bance15), jsou uveřejňovány v obdobné struktuře, jakou mají ve výkazech předkládaných České národní bance.

§ 31

(1) Údaje se uveřejňují čtvrtletně. Údaje o míře solventnosti se uveřejňují podle stavu k 31. prosinci předchozího kalendářního roku.

(2) Údaje se uveřejňují podle stavu ke dni

a)   31. března, 30. června a 30. září do 6 týdnů po skončení příslušného kalendářního čtvrtletí,
b)   31. prosince do 4 měsíců po skončení kalendářního roku.

(3) Čtvrtletní údaje se uveřejňují společně s údaji za 3 předcházející čtvrtletí.

(4) Společně s uveřejňovanými údaji se uvede datum, kdy byly údaje uveřejněny, nebo datum, kdy byly tyto údaje doplněny nebo upraveny.

Hlava II
Uveřejňování údajů pojišťovnou z třetího státu nebo zajišťovnou z třetího státu

§ 32

Pro pojišťovnu z třetího státu nebo zajišťovnu z třetího státu, která provozuje pojišťovací nebo zajišťovací činnost na území České republiky, platí přiměřeně § 29 a 30.

ČÁST PATNÁCTÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 33

(1) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna uveřejní údaje podle § 29 poprvé za druhé čtvrtletí roku 2010.

(2) Pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu uveřejní údaje podle § 32 poprvé za druhé čtvrtletí roku 2010.

(3) Požadovaná míra solventnosti vypočtená podle dosavadního právního předpisu se považuje za požadovanou míru solventnosti vypočtenou podle této vyhlášky.

(4) Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna ze třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu uvede svoji činnost upravenou v části druhé a v částech desáté až dvanácté do souladu s touto vyhláškou do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky. Do doby, než uvede tuto činnost do souladu s touto vyhláškou, postupuje podle dosavadního právního předpisu.

§ 34
Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2010.

Guvernér:
doc. Ing. Tůma, CSc. v. r.

(Přílohy jsou dostupné na adrese: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu)


1)   První směrnice Rady 73/239/EHS ze dne 24. července 1973 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přístupu k činnosti v přímém pojištění jiném než životním a jejího výkonu, ve znění směrnic Rady 76/580/EHS, 84/641/EHS, 87/343/EHS, 87/344/EHS, 88/357/EHS, 90/618/EHS, 92/49/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 95/26/ES, 2000/26/ES, 2002/13/ES, 2002/87/ES, 2005/1/ES, 2005/68/ES a 2006/101/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/83/ES ze dne 5. listopadu 2002 o životním pojištění, ve znění směrnice Rady 2004/66/ES, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2005/1/ES, 2005/68/ES, 2006/101/ES, 2007/44/ES a 2008/19/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/78/ES ze dne 27. října 1998 o doplňkovém dozoru nad pojišťovnami a zajišťovnami v pojišťovací nebo zajišťovací skupině, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES, 2005/1/ES a 2005/68/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/68/ES ze dne 16. listopadu 2005 o zajištění a o změně směrnic Rady 73/239/EHS, 92/49/EHS, jakož i směrnic 98/78/ES a 2002/83/ES, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2007/44/ES a 2008/37/ES.
2)   Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů.
3)   § 25 odst. 1 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů.
4)   Čl. 1 § 30 a násl. zákona č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový, ve znění pozdějších předpisů.
5)   Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
6)   § 24 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů.
7)   § 1 písm. f) zákona č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů.
8)   § 37 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.
§ 26 odst. 1 písm. a) bod 3 zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění pozdějších předpisů.
9)   § 19 odst. 9 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
10)   Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku.
11)   Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
12)   § 6 a 7 nebo 8 vyhlášky č. 347/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o finančních konglomerátech.
13)   § 23 zákona č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech), ve znění pozdějších předpisů.
14)   Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech), ve znění pozdějších předpisů.
15)   Vyhláška č. 433/2009 Sb., o způsobu předkládání, formě a náležitostech výkazů pojišťovny a zajišťovny.

E-shop

DPH a daňové doklady

DPH a daňové doklady

Ing. Václav Benda, Ing. Růžena Hrůšová - BOVA POLYGON

V rámci této publikace se čtenáři seznámí především se změnami, které přináší novela zákona o DPH s účinností od 1. 1. 2013 v oblasti daňových dokladů. Podrobně jsou vysvětlena základní pravidla pro vystavování daňových dokladů, jejich náležitosti a pravidla pro jejich doručování a ...

Cena: 272 KčKOUPIT

Slovník právních pojmů. Občanský zákoník

Slovník právních pojmů. Občanský zákoník

Lukáš Pauldura a kolektiv - Wolters Kluwer, a. s.

Slovník vykládá více než tisíc pojmů užívaných jak dříve tak nyní v novém soukromém právu. Stručně a srozumitelně popisuje termíny známé (např. dědic, držba, nadace, opatrovnictví, služebnost, výživné, zůstavitel) i termíny do občanského práva nově či opětovně zavedené (dobytek, ...

Cena: 286 KčKOUPIT

ÚZ č. 1176 - Účetnictví územních samosprávných celků, organizačních složek státu a příspěvkových organizací, Kontrola, 2017

ÚZ č. 1176 - Účetnictví územních samosprávných celků, organizačních složek státu a příspěvkových organizací, Kontrola, 2017

Sagit, a. s.

Publikace obsahuje kompletní soubor právních předpisů regulujících účetnictví ÚSC, organizačních složek státu, příspěvkových organizací a dalších účetních jednotek. Od minulého vydání došlo k 1. 1. 2017 ...

Cena: 179 KčKOUPIT

Právní předpisy

Sbírka zákonů ČR

 /
Číslo  /
Částka  /

Sbírka mezinárodních smluv

 /
Číslo  /
Částka  /

Finanční zpravodaj

 /
Číslo  /

Provozovatel

Nakladatelství Sagit, a. s.
Horní 457/1, 700 30 Ostrava-Hrabůvka
Společnost je zapsaná v obchodním
rejstříku vedeném KS v Ostravě,
oddíl B, vložka 3086.
IČ: 277 76 981
DIČ: CZ27776981

Telefony


Zásilkový obchod: 558 944 614
Předplatné ÚZ: 558 944 615
Software: 558 944 629
Knihkupci: 558 944 621
Inzerce: 558 944 634

E-maily


Zásilkový obchod: obchod@sagit.cz
Předplatné ÚZ: predplatne@sagit.cz
Software: software@sagit.cz
Knihkupci: knihkupci@sagit.cz
Inzerce: inzerce@sagit.cz

Obchodní podmínky

© 1996–2017 Nakladatelství Sagit, a. s. Všechna práva vyhrazena.