Váš nákupní košík:  prázdný Přihlášení obchod@sagit.cz

Navigace:  Úvod  »  Zákony  »  Sbírka zákonů

Sbírka zákonů


4

VYHLÁŠKA

ze dne 3. ledna 2008,

kterou se stanoví druhy a podmínky použití přídatných látek a extrakčních rozpouštědel
při výrobě potravin

Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 19 odst. 1 písm. a) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 306/2000 Sb. a zákona č. 316/2004 Sb., (dále jen „zákon“):

§ 1
Předmět úpravy

(1) Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropských společenství2) a upravuje množství a druhy přídatných látek, požadavky na jejich čistotu a podmínky jejich použití do potravin, potraviny a skupiny potravin, v nichž se mohou tyto látky vyskytovat, požadavky na jejich označování na obalech potravin, které nejsou určeny spotřebiteli, a označování dalších údajů důležitých z hlediska zdravotní nezávadnosti potravin, a dále podmínky a požadavky na použití extrakčních rozpouštědel do potravin, a jejich značení na obalu, který není určen spotřebiteli.

(2) Tato vyhláška se nevztahuje na

a)   tekuté přípravky obsahující pektin, odvozené od sušené jablečné dřeně nebo částí kůry citrusových plodů,
b)   žvýkačkové báze,
c)   dextriny určené k výrobě potravin, pražený nebo dextrinovaný škrob, škrob upravený působením kyseliny, alkálie, při jejichž použití nedochází ke změně chemické struktury a amylolytických enzymů, bělené nebo fyzikálně pozměněné škroby, pokud jsou určeny k výrobě potravin,
d)   chlorid amonný,
e)   krevní plasmu, jedlou želatinu, bílkovinné hydrolyzáty, aminokyseliny a jejich soli s výjimkou kyseliny glutamové, glycinu, cysteinu a cystinu a jejich solí, které nemají funkci přídatných látek, mléčné bílkoviny a lepek,
f)   kaseináty a kasein,
g)   jedlou sůl,
h)   inulin,
i)   látky, které jsou přirozenými složkami potravin, například sacharidy,
j)   enzymy neuvedené v přílohách k této vyhlášce.

§ 2
Vymezení pojmů

Pro účely této vyhlášky se rozumí

a)   nezpracovanou potravinou potravina, která neprošla žádným technologickým zpracováním, které by způsobilo podstatnou změnu jejího původního stavu; potravina však může být očištěná, dělená, loupaná, zbavená skořápek, mletá, řezaná, krájená, chlazená, zmrazená, balená, nebalená nebo v ochranné atmosféře,
b)   potravinou se sníženým obsahem energie potravina, u níž je obsah využitelné energie nižší nejméně o 30 % ve srovnání s původní nebo podobnou potravinou,
c)   potravinou bez přidaného cukru potravina, ke které nebyly při výrobě přidány monosacharidy, disacharidy a jiné potraviny používané pro své sladivé vlastnosti,
d)   správnou výrobní praxí zásady a doporučené postupy při výrobě potravin, při jejichž dodržení jsou splněny požadavky na bezpečnost potravin.

§ 3
Druhy přídatných látek

(1) Přídatné látky se člení na tyto druhy:

a)   antioxidanty, kterými se rozumí látky prodlužující trvanlivost potraviny a chránící ji proti zkáze způsobené oxidací, která se může projevit zejména žluknutím tuků nebo barevnými změnami potraviny,
b)   barviva, kterými se rozumí látky udělující potravině barvu nebo obnovující barvu potraviny,
c)   konzervanty, kterými se rozumí látky prodlužující trvanlivost potraviny a chránící potravinu proti mikrobiálnímu kažení,
d)   kyseliny, kterými se rozumí látky zvyšující kyselost potraviny nebo udělující této potravině kyselou chuť,
e)   regulátory, kterými se rozumí látky měnící nebo udržující kyselost nebo alkalitu potraviny,
f)   tavicí soli, kterými se rozumí látky měnící vlastnosti bílkovin při výrobě tavených sýrů za účelem zamezení oddělování tuku,
g)   kypřící látky, kterými se rozumí látky nebo směsi látek vytvářející plyny za účelem zvětšení objemu těsta,
h)   sladidla, kterými se rozumí látky udělující potravině sladkou chuť a nahrazující přírodní sladidla a med,
i)   látky zvýrazňující chuť a vůni, kterými se rozumí látky zvýrazňující již existující chuť nebo vůni potraviny,
j)   zahušťovadla, kterými se rozumí látky zvyšující viskozitu potraviny,
k)   želírující látky, kterými se rozumí látky udělující potravině texturu vytvářením gelu,
l)   modifikované škroby, kterými se rozumí látky získávané výlučně chemickým zpracováním jedlých škrobů v nativním stavu nebo škrobů předtím pozměněných fyzikálními nebo enzymovými postupy nebo pozměněných působením kyselin, zásad nebo bělících činidel,
m)   stabilizátory, kterými se rozumí látky umožňující udržovat fyzikálně chemické vlastnosti potraviny, mezi které se zařazují látky umožňující udržování homogenní disperze dvou nebo více nemísitelných látek v potravině, látky stabilizující, udržující nebo posilující existující zbarvení potraviny, a látky zvyšující vazebnou kapacitu potraviny včetně tvorby příčných vazeb mezi bílkovinami, které umožňuje spojení jednotlivých složek potraviny do konečné potraviny,
n)   emulgátory, kterými se rozumí látky umožňující tvorbu stejnorodé směsi dvou nebo více nemísitelných kapalných fází nebo které tuto směs udržují,
o)   nosiče včetně rozpouštědel látky, které se používají k rozpouštění, ředění, disperzi nebo jiné fyzikální úpravě přídatné látky, nebo látky určené k aromatizaci s cílem usnadnit manipulaci s nimi, jejich aplikaci nebo použití, aniž přitom mění jejich technologickou funkci bez jakéhokoliv vlastního technologického účinku,
p)   protispékavé látky, kterými se rozumí látky snižující tendenci částic potraviny ulpívat vzájemně na sobě,
q)   lešticí látky, kterými se rozumí látky udělující potravině po nanesení na vnější povrch lesklý vzhled nebo vytvářející ochranný povlak,
r)   balicí plyny, kterými se rozumí plyny jiné než vzduch, které se zavádějí do obalu před, během, nebo po plnění potraviny do obalu,
s)   propelanty, kterými se rozumí plyny jiné než vzduch, které vytlačují potravinu z obalu,
t)   odpěňovače, kterými se rozumí látky zabraňující vytváření pěny nebo snižující pěnění,
u)   pěnotvorné látky, kterými se rozumí látky umožňující vytváření stejnorodé disperze plynné fáze v kapalné nebo tuhé potravině,
v)   zvlhčující látky, kterými se rozumí látky chránící potravinu před vysycháním působením proti účinkům vzduchu s nízkou relativní vlhkostí a dále látky podporující rozpouštění práškovitých potravin ve vodném prostředí,
w)   plnidla, kterými se rozumí látky přispívající k objemu potraviny bez významného zvyšování její energetické hodnoty,
x)   zpevňující látky, kterými se rozumí látky zpevňující nebo udržující pevnost tkáně ovoce nebo zeleniny, látky zkřehčující nebo udržující křehkost tkáně ovoce a zeleniny, a látky ztužující gely reakcí se želírujícími látkami,
y)   sekvestranty, kterými se rozumí látky vytvářející chemické komplexy s ionty kovů,
z)   látky zlepšující mouku, kterými se rozumí látky jiné než emulgátory, které se přidávají k mouce nebo do těsta za účelem zlepšení pekařské kvality.

(2) Přídatná látka se zařazuje do druhu podle její hlavní funkce, kterou v potravině obvykle plní. Její zařazení do druhu nevylučuje možnost použití pro další technologické účely.

§ 4
Obecné podmínky použití přídatných látek

(1) Přídatné látky povolené při výrobě potravin, potraviny a skupiny potravin, v nichž se mohou přídatné látky vyskytovat, a další podmínky použití přídatných látek stanoví přílohy č. 1 až 9 k této vyhlášce.

(2) Přídatné látky lze použít nejvýše do hodnoty nejvyššího povoleného množství. Hodnoty nejvyššího povoleného množství se vztahují na potraviny ve stavu, v jakém se uvádějí na trh, pokud není dále stanoveno jinak.

(3) Přídatné látky, pro které není stanovena hodnota nejvyššího povoleného množství, lze použít při výrobě potravin v množství nezbytně nutném k dosažení zamýšleného technologického účinku při zachování zásad správné výrobní praxe (dále jen „nezbytné množství“).

(4) Přídatnou látku lze použít

a)   pokud je prokázána technologická potřeba jejího použití a účelu nelze dosáhnout jinými prostředky,
b)   pokud v použitém množství nepředstavuje riziko pro spotřebitele,
c)   k zachování výživové hodnoty potraviny, přičemž záměrné snížení výživové hodnoty se připouští pouze, pokud taková potravina nepředstavuje podstatnou složku běžné stravy nebo pokud je použití přídatné látky nezbytné pro výrobu potravin určených pro zvláštní výživu,
d)   k dodání potřebné složky do potraviny určené pro zvláštní výživu3),
e)   ke zvýšení trvanlivosti potraviny nebo zlepšení jejích organoleptických vlastností, pokud se nezmění jakost potraviny.

(5) Pokud není dále stanoveno jinak, nelze použít přídatné látky upravené v příloze č. 1 k této vyhlášce k výrobě

a)   nezpracovaných potravin,
b)   medu,
c)   neemulgovaného tuku a oleje,
d)   másla,
e)   plnotučného, polotučného a odtučněného mléka, pasterovaného nebo sterilovaného včetně ošetřeného vysokou teplotou, a smetany,
f)   neochucených kysaných mléčných výrobků s živou kulturou,
g)   přírodních minerálních vod a balených pramenitých vod,
h)   kávy s výjimkou ochucené instantní kávy a kávových extraktů,
i)   nearomatizovaného čaje,
j)   cukru,
k)   sušených těstovin kromě bezlepkových těstovin nebo těstovin určených pro hypoproteinové diety,
l)   neochuceného podmáslí s výjimkou sterilovaného podmáslí.

(6) Přídatná látka může být obsažena

a)   ve složené potravině v množství stanoveném pro jednu složku v takové potravině; to neplatí pro potraviny uvedené v odstavci 5,
b)   v potravině, která je určena pouze pro přípravu složené potraviny, a to v takovém množství, aby složená potravina vyhovovala dalším požadavkům upraveným v této vyhlášce,
c)   v potravině, do které byla přidána aromatická látka v množství stanoveném touto vyhláškou, jejímž prostřednictvím byla přídatná látka přenesena do potraviny za předpokladu, že v konečné potravině neplní tato přídatná látka technologickou funkci.

(7) Přídatná látka obsažená v aromatické látce musí být přítomna v minimálním množství nutném k zachování bezpečnosti a jakosti aromatické látky a k usnadnění jejího skladování. Pokud přídatná látka přenesená do potraviny aromatickou látkou plní v potravině technologickou funkci, považuje se tato přídatná látka za přídatnou látku přítomnou v potravině.

§ 5
Označování přídatných látek

(1) Přídatná látka, která není určena spotřebiteli, se na obalu označí čitelně, jednoznačně a nesmazatelně těmito údaji:

a)   názvem, obchodní firmou a sídlem výrobce, dovozce, prodávajícího nebo balírny, jde-li o osobu právnickou, a jménem, příjmením a místem podnikání, jde-li o osobu fyzickou,
b)   názvem přídatné látky včetně jejího číselného kódu uvedeného jako E číslo,
c)   v případě směsi přídatných látek názvem každé přídatné látky včetně jejího číselného kódu uvedeného jako E číslo a údajem o podílu každé přídatné látky ve směsi podle klesajícího hmotnostního po-dílu,
d)   v případě přídatné látky obsahující jiné složky než přídatné látky názvem přídatné látky včetně jejího číselného kódu uvedeného jako E číslo a údajem o množství každé složky v pořadí podle klesajícího hmotnostního podílu v celku,
e)   slovy „pro potraviny“, „omezené použití v potravinách“ nebo jiným podrobnějším označením účelu použití,
f)   procentuálním zastoupením každé složky přídatné látky nebo informací o složení přídatné látky, jde-li o složky, jejichž množství v potravině podléhá omezení; pokud se stejné množstevní omezení vztahuje na skupinu složek, lze hmotnostní podíl v procentech uvést jako jeden údaj,
g)   označením šarže,
h)   návodem k použití v případě, že by jeho neuvedení znemožnilo správné použití přídatné látky,
i)   údajem o množství,
j)   údajem o skladování nebo uchovávání, pokud to charakter přídatné látky vyžaduje.

(2) Údaje uvedené v odstavci 1 písm. d) a f) až h) lze uvést pouze v průvodní dokumentaci za předpokladu, že na viditelné části obalu bude uveden údaj „určeno pro výrobu potravin“.

§ 6
Barviva

(1) Barviva povolená při výrobě potravin, potraviny a skupiny potravin, v nichž se barviva mohou vyskytovat, a další podmínky použití barviv stanoví příloha č. 4 k této vyhlášce. Nejvyšší povolené množství barviva upravené v příloze č. 4 k této vyhlášce se vztahuje na obsah čistého barviva a týká se potravin připravených ke spotřebě podle návodu výrobce. Při výrobě potravin lze používat barviva i ve formě aluminiových laků.

(2) Za barvivo se nepovažují

a)   potravina a aromatická látka, které se přidávají do potraviny během výroby pro své aromatické, chuťové nebo výživové vlastnosti a přitom mají vedlejší barvící účinek,
b)   barviva určená k barvení nejedlých vnějších částí potraviny.

(3) Pokud není v této vyhlášce dále stanoveno jinak, nelze barvivo použít při výrobě

a)   nezpracovaných potravin,
b)   přírodních minerálních vod a balených pramenitých vod,
c)   neochuceného plnotučného, polotučného a odtučněného mléka, pasterovaného nebo sterilovaného včetně ošetření vysokou teplotou, neochucené smetany,
d)   mléka ochuceného kakaem nebo čokoládou, zahuštěného mléka, neochucené sušené smetany, neochuceného podmáslí, neochuceného kysaného mléka, neochucených čerstvých sýrů,
e)   olejů a tuků živočišného a rostlinného původu, másla z mléka koz a ovcí,
f)   vaječného žloutku, bílku, vaječné melanže, sušených, tekutých, koncentrovaných, hluboce zmrazených nebo koagulovaných vaječných výrobků,
g)   mouky, škrobu a ostatních mlýnských výrobků,
h)   chleba a výrobků z chlebového těsta, těstovin a gnocchi,
i)   cukrů včetně všech monosacharidů a disacharidů,
j)   rajčatového protlaku a rajčatových polokonzerv, studených omáček na bázi rajčatové šťávy a kečupů,
k)   ovocných a zeleninových šťáv a nektarů,
l)   výrobků z ovoce, zeleniny, brambor a hub, sterilovaných, nakládaných nebo sušených, zpracovaného ovoce, zeleniny, brambor a hub,
m)   výběrových džemů (extra), výběrových rosolů (extra) a kaštanových pyré, Créme de pruneaux,
n)   masa, ryb, drůbeže, zvěřiny, měkkýšů, korýšů a potravin z nich,
o)   kakaových a čokoládových výrobků s výjimkou nečokoládových náplní těchto výrobků,
p)   pražené kávy, cikorkové kávoviny a extraktu z ní, čaje, extraktů z čaje včetně ovocných a bylinných přípravků na bázi čaje, ovoce a směsi pro přípravu čajů,
q)   koření, směsi koření, soli, náhražek soli,
r)   potravin určených pro výživu kojenců a malých dětí,
s)   medu,
t)   vinného octa, sladu a výrobků ze sladu,
u)   obilných destilátů Korn, Kornbrand, ovocných lihovin, ovocných destilátů včetně ovocných průtahových, Ouzo, Grappa, Tsikoudia z Kréty, Tsipouro z Makedonie, Tsipouro z Thesálie, Tsipouro z Tyrnavosu, Eau de vie de marc Margue national luxemburgeoise, Eau de vie Seidle Margue nationale luxemburgeoise, London gin,
v)   Sambuca, Maraschino a Mistrá,
w)   Sangria, Clarea a Zurra.

(4) Barvivo může být obsaženo

a)   ve složené potravině v množství stanoveném pro jednu složku v takové potravině; to neplatí pro potraviny uvedené v odstavci 3,
b)   v potravině, která je určena pouze pro přípravu složené potraviny, a to v takovém množství, aby složená potravina vyhovovala ostatním požadavkům upraveným v této vyhlášce.

(5) Pro účely razítkování nebo dekoračního barvení skořápky vajec lze použít pouze barviva upravená v příloze č. 4 k této vyhlášce, tabulce č. 1.

(6) K účelu prodeje spotřebiteli lze použít barviva upravená příloze č. 4 k této vyhlášce, tabulce č. 1, s výjimkou E 123 Amarant, E 127 Erythrosin, E 154 Hněď FK, E 160b Annato, bixin, norbixin, E 161g Kanthaxanthin, E 173 Hliník (v podobě pigmentu) a E 180 Litholrubin BK.

§ 7
Sladidla

(1) Sladidla povolená při výrobě potravin, potraviny a skupiny potravin, v nichž se mohou vyskytovat, a další podmínky použití sladidel stanoví příloha č. 5 k této vyhlášce. Nejvyšší povolené množství upravené v příloze č. 5 k této vyhlášce je vztaženo na potraviny připravené ke spotřebě podle návodu výrobce.

(2) Za sladidla se nepovažují potraviny se sladkou chutí, jako jsou přírodní sladidla nebo med4).

(3) Sladidla lze použít k přípravě stolních sladidel, která jsou určena k přislazování pokrmu před spotřebou.

(4) Sladidlo může být obsaženo

a)   ve složené potravině bez přidaného cukru nebo se sníženým obsahem energie, v potravině určené pro redukční dietu nebo v potravině s prodlouženou trvanlivostí, pokud je toto sladidlo povoleno v jedné ze složek potraviny,
b)   v potravině, pokud je tato potravina určena výhradně k použití pro přípravu složené potraviny, a to tak, aby složená potravina vyhovovala požadavkům upraveným v této vyhlášce.

(5) Kromě údajů upravených v zákoně a zvláštním právním předpise4) musí být na obalu sladidla určeného pro spotřebitele uvedeny tyto další údaje důležité z hlediska zdravotní nezávadnosti potraviny:

a)   u stolních sladidel „Stolní sladidlo na bázi ...“ s uvedením názvu sladidla,
b)   u stolních sladidel obsahujících polyalkoholy varování „Nadměrná konzumace může vyvolat projímavé účinky“,
c)   u stolních sladidel obsahujících aspartam varování „Obsahuje zdroj fenylalaninu“,
d)   u stolních sladidel obsahujících sůl aspartamu-acesulfamu varování „Obsahuje zdroj fenylalaninu“.

§ 8
Konzervanty

(1) Konzervanty povolené při výrobě potravin, potraviny a skupiny potravin, v nichž se mohou vyskytovat, a další podmínky použití konzervantů stanoví příloha č. 6 k této vyhlášce. Nejvyšší povolené množství upravené v příloze č. 6 k této vyhlášce je vztaženo na potraviny připravené ke spotřebě podle návodu výrobce.

(2) Kyselina benzoová, kyselina propionová a její soli mohou být přirozeně přítomny v určitých fermentovaných výrobcích jako důsledek fermentačního procesu při zachování zásad správné výrobní praxe. V takovém případě se tyto látky nepovažují za látky přídatné.

(3) Oxid siřičitý a jeho sloučeniny upravené v příloze č. 6 k této vyhlášce lze použít rovněž jako antioxidanty.

(4) Nejvyšší povolená množství oxidu siřičitého a jeho sloučenin jsou vyjádřena jako oxid siřičitý v mg.l-1 nebo v mg.kg-1 a vztahují se k celkovému obsahu oxidu siřičitého bez ohledu na jeho původ. Obsah oxidu siřičitého 10 mg.kg-1 nebo 10 mg.l-1 a nižší se považuje za nulový.

(5) Nisin může být jako výsledek fermentační činnosti přirozeně přítomen v sýrech nebo dalších mléčných kysaných výrobcích. V takovém případě se tato látka nepovažuje za látku přídatnou.

(6) Dusitan draselný a dusitan sodný se mohou použít k výrobě potravin pouze ve směsi se solí nebo s náhradou soli.

§ 9
Antioxidanty

(1) Antioxidanty povolené při výrobě potravin, potraviny a skupiny potravin, v nichž se mohou vyskytovat, a podmínky použití antioxidantů stanoví příloha č. 7 k této vyhlášce.

(2) Jako antioxidanty lze při výrobě potravin v nezbytném množství použít i přídatné látky E 304 a E 306 až E 309.

§ 10
Přídatné látky pro výrobu potravin určených pro výživu kojenců a malých dětí

(1) Přídatné látky povolené při výrobě potravin určených pro výživu kojenců a malých dětí včetně potravin určených pro zvláštní lékařské účely pro kojence a malé děti a podmínky jejich použití stanoví příloha č. 9 k této vyhlášce. Nejvyšší povolené množství upravené v příloze č. 9 k této vyhlášce se vztahuje na potraviny připravené ke spotřebě podle návodu výrobce.

(2) K výrobě potravin určených pro výživu kojenců a obilných a ostatních příkrmů určených pro malé děti lze použít pouze

a)   arabskou gumu E 414 a oxid křemičitý E 551, pocházející z přidaných nutričních přípravků v množství nejvýše 150 000 mg/kg látky E 414 a 10 000 mg/kg látky E 551,
b)   mannitol E 421, pokud byl použit jako nosič pro vitamin B?12 v množství nejméně 1 díl vitaminu B?12 na 1000 dílů mannitolu, přičemž potravina připravená ke spotřebě by neměla obsahovat více než 10 mg/kg přenesené látky E 414,
c)   škrobový oktenyljantaran sodný E 1450 pocházející z přidaných vitaminových přípravků nebo přípravků s obsahem polynenasycených mastných kyselin, přičemž množství látky E 1450 přenesené do potraviny určené ke spotřebě může být nej- výše 100 mg/kg u vitaminových přípravků a 1000 mg/kg u přípravků s obsahem polynenasycených mastných kyselin.

(3) Potraviny určené pro výživu kojenců a obilné a ostatní příkrmy určené pro malé děti mohou obsahovat L-askorbát sodný E 301 použitý v nezbytném množství v povrchové vrstvě nutričních přípravků obsahujících polynenasycené mastné kyseliny. Potravina připravená ke spotřebě nesmí obsahovat více než 75 mg/l přenesené látky E 301.

(4) K výrobě kysaných mléčných výrobků určených k výrobě počáteční a pokračovací kojenecké výživy lze použít nepatogenní mikrobiální kultury produkující kyselinu L(+) mléčnou. Takto vzniklá kyselina mléčná se nepovažuje za přídatnou látku a její přítomnost nemusí být označena na obalu.

(5) Při použití látek E 322, E 471, E 472c a E 473 v počáteční a pokračovací kojenecké výživě v kombinaci a látek E 407, E 410 a E 412 v pokračovací kojenecké výživě v kombinaci je možné použít u každé z látek jen takový hmotnostní podíl z nejvyššího povoleného množství, aby součet hmotnostních podílů vyjádřených v procentech nepřekročil hodnotu 100 %.

(6) Na potraviny pro počáteční a pokračovací kojeneckou výživu a výživu malých dětí se nevztahuje § 4 odst. 6. Pro výrobu potravin pro kojence a malé děti včetně potravin pro zvláštní lékařské účely určené pro kojence a malé děti nelze použít sladidla upravená v příloze č. 5 k této vyhlášce.

§ 11
Extrakční rozpouštědla

(1) Extrakční rozpouštědla povolená při výrobě potravin nebo složek potravin a podmínky jejich použití stanoví příloha č. 10 k této vyhlášce. To neplatí pro extrakční rozpouštědla použitá při výrobě přídatných látek, vitaminů, minerálních látek a doplňků stravy, pokud jejich použití není v této příloze upraveno.

(2) V souladu se zásadami správné výrobní praxe lze bez omezení účelu použít při výrobě potravin tato extrakční rozpouštědla:

a)   propan,
b)   butan,
c)   octan ethylnatý,
d)   ethanol,
e)   oxid uhličitý,
f)   aceton s výjimkou výroby olivového oleje z olivových pokrutin,
g)   oxid dusný.

(3) Jako extrakční rozpouštědlo lze použít i pitnou vodu, která může obsahovat regulátory kyselosti nebo zásaditosti a jiné potraviny, které mají vlastnosti extrakčních rozpouštědel.

(4) Pokud použití extrakčního rozpouštědla při výrobě potravin podle zásad správné výrobní praxe vede k technicky nevyhnutelné přítomnosti reziduí rozpouštědel v potravině nebo její složce, nesmí překročit nejvyšší povolené množství upravené v příloze č. 10 k této vyhlášce.

(5) Při extrakci potravin nesmí být obsah hexanu v ethylmethylketonu vyšší než 50 mg.kg-1, přičemž hexan a ethylmethylketon nelze použít souběžně.

(6) Na obalu extrakčního rozpouštědla, které není určeno spotřebiteli, se kromě údajů uvedených v zákoně, uvedou čitelně, zřetelně a nesmazatelně tyto údaje:

a)   název, obchodní firma a sídlo výrobce, dovozce, prodávajícího nebo balírny, jde-li o osobu právnickou, a jméno, příjmení a místo podnikání, jde-li o osobu fyzickou,
b)   slova „pro potraviny“ nebo jiné podrobnější označení účelu použití,
c)   šarže,
d)   údaj o množství v jednotkách objemu,
e)   podmínky skladování a použití, pokud je jejich uvedení nezbytné.

(7) Údaje uvedené v odstavci 6 písm. c) až e) mohou být uvedeny pouze v průvodní dokumentaci ke každé dodávce nebo šarži.

(8) Extrakční rozpouštědla nesmí obsahovat:

a)   toxikologicky nebezpečné množství látek,
b)   více než 1 mg/kg arsenu nebo více než 1 mg/kg olova kromě výjimek stanovených na základě specifických kritérií.

§ 12
Přechodné ustanovení

Přídatné látky, extrakční rozpouštědla a potraviny je obsahující, vyrobené nebo uvedené do oběhu do 15. srpna 2008, se posuzují podle dosavadních právních předpisů a mohou být prodávány až do vyčerpání zásob.

§ 13
Zrušovací ustanovení

Zrušuje se:

1.  Vyhláška č. 304/2004 Sb., kterou se stanoví druhy a podmínky použití přídatných a pomocných látek při výrobě potravin.
2.  Vyhláška č. 152/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 304/2004 Sb., kterou se stanoví druhy a podmínky použití přídatných a pomocných látek při výrobě potravin.
3.  Vyhláška č. 431/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 304/2004 Sb., kterou se stanoví druhy a podmínky použití přídatných a pomocných látek při výrobě potravin, ve znění vyhlášky č. 152/2005 Sb.

§ 14
Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. února 2008.

Ministr:
MUDr. Julínek, MBA v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 4/2008 Sb.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 4/2008 Sb.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 4/2008 Sb.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 4/2008 Sb.

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 4/2008 Sb.

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 4/2008 Sb.

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 4/2008 Sb.

Příloha č. 8 k vyhlášce č. 4/2008 Sb.

Příloha č. 9 k vyhlášce č. 4/2008 Sb.

Příloha č. 10 k vyhlášce č. 4/2008 Sb.

(Přílohy jsou dostupné na adrese: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu)


1)   Směrnice Rady 89/107/EHS ze dne 21. prosince 1988 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se potravinářských přídatných látek povolených pro použití v potravinách určených k lidské spotřebě.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/34/ES ze dne 30. června 1994, kterou se mění směrnice 89/107/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se potravinářských přídatných látek povolených pro použití v potravinách určených k lidské spotřebě.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/2/ES ze dne 20. února 1995 o potravinářských přídatných látkách jiných než barviva a náhradní sladidla.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/85/ES ze dne 19. prosince 1996, kterou se mění směrnice 95/2/ES o potravinářských přídatných látkách jiných než barviva a náhradní sladidla.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/72/ES ze dne 15. října 1998, kterou se mění směrnice 95/2/ES o potravinářských přídatných látkách jiných než barviva a náhradní sladidla.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/5/ES ze dne 12. února 2001, kterou se mění směrnice 95/2/ES o potravinářských přídatných látkách jiných než barviva a náhradní sladidla.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/52/ES ze dne 18. června 2003, kterou se mění směrnice 95/2/ES, pokud jde o podmínky použití potravinářské přídatné látky E 425 konjaku jako aditivní látky.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/35/ES ze dne 30. června 1994 o náhradních sladidlech pro použití v potravinách.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/83/ES ze dne 19. prosince 1996, kterou se mění směrnice 94/35/ES o náhradních sladidlech pro použití v potravinách.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/36/ES ze dne 30. června 1994 o barvivech pro použití v potravinách.
Směrnice Rady 88/344/EHS ze dne 14. června 1988 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se extrakčních rozpouštědel používaných při výrobě potravin a složek potravin.
Směrnice Rady 92/115/EHS ze dne 17. prosince 1992, kterou se poprvé mění směrnice 88/344/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se extrakčních rozpouštědel používaných při výrobě potravin a složek potravin.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/52/ES ze dne 7. prosince 1994, kterou se podruhé mění směrnice 88/344/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se extrakčních rozpouštědel používaných při výrobě potravin a složek potravin.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/60/ES ze dne 27. října 1997, kterou se potřetí mění směrnice 88/344/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se extrakčních rozpouštědel používaných při výrobě potravin a složek potravin.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/114/ES ze dne 22. prosince 2003, kterou se mění směrnice 95/2/ES o potravinářských přídatných látkách jiných než barviva a náhradní sladidla.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/115/ES ze dne 22. prosince 2003, kterou se mění směrnice 94/35/ES o náhradních sladidlech pro použití v potravinách.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/52/ES ze dne 5. července 2006, kterou se mění směrnice 95/2/ES o potravinářských přídatných látkách jiných než barviva a náhradní sladidla a směrnice 94/35/ES o náhradních sladidlech pro použití v potravinách.
2)   Nařízení Komise (ES) č. 1607/2000/ES ze dne 24. července 2000, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 1493/1999 o společné organizaci trhu s vínem, zejména k hlavě o jakostním vínu stanovených pěstitelských oblastí.
Nařízení Komise (ES) č. 1622/2000/ES ze dne 24. července 2000, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 1493/1999 o společné organizaci trhu s vínem a zavádí se kodex Společenství pro enologické postupy a ošetření.
Nařízení Komise (ES) č. 1623/2000 ze dne 25. července 2000, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Komise (ES) č. 1493/1999 o společné organizaci trhu s vínem, jež se týkají mechanismů trhu.
Nařízení Rady (ES) č. 2826/2000 ze dne 19. prosince 2000 o informacích a propagačních opatřeních pro zemědělské produkty na vnitřním trhu.
Nařízení Rady (ES) č. 1037/2001 ze dne 22. května 2001, kterým se povoluje nabízení nebo dodávání některých dovážených vín, u nichž mohlo být použito enologických postupů nestanovených v nařízení (ES) č. 1493/1999, k přímé lidské spotřebě.
Nařízení Rady (ES) č. 2585/2001 ze dne 19. prosince 2001, kterým se mění nařízení (ES) č. 1493/1999 o společné organizaci trhu s vínem.
Nařízení Rady (ES) č. 527/2003 ze dne 17. března 2003, kterým se povoluje nabízení nebo dodávání některých vín dovážených z Argentiny, u nichž mohlo být použito enologických postupů nestanovených v nařízení (ES) č. 1493/1999, k přímé lidské spotřebě.
Nařízení Komise (ES) č. 884/2007 ze dne 26. července 2007 o mimořádných opatřeních, kterým se pozastavuje používání barviva E 128 červeň 2G jako potravinového barviva.
3)   Vyhláška č. 54/2004 Sb., o potravinách určených pro zvláštní výživu a o způsobu jejich použití, ve znění vyhlášky č. 402/2006 Sb. a vyhlášky č.  473/2006 Sb.
4)   Vyhláška č. 76/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro přírodní sladidla, med, cukrovinky, kakaový prášek a směsi kakaa s cukrem, čokoládu a čokoládové bonbony, ve znění pozdějších předpisů.

E-shop

Rozvody, rozchody a zánik partnerství, 3. vydání

Rozvody, rozchody a zánik partnerství, 3. vydání

JUDr. Marie Francová, JUDr. Jana Dvořáková Závodská - Wolters Kluwer, a. s.

Kniha pojednává o soužití muže a ženy, o rozvodech, rozchodech nesezdaných párů a zmiňuje se i o právních vztazích registrovaných partnerů. Dále se zabývá bytovými problémy souvisejícími s rozvodem, vyživovací povinností manželů a rozvedených manželů. S řešením souvisejících právních ...

Cena: 411 KčKOUPIT

Darování a jeho podoby v novém soukromém právu

Darování a jeho podoby v novém soukromém právu

doc. JUDr. PhDr. David Elischer, Ph.D. - Wolters Kluwer, a. s.

Publikace se podrobně věnuje institutu darování, který byl dotčen rekodifikací civilního práva. Celkem šestnáct kapitol obsahuje: vývoj institutu od římského práva, sociální aspekty daru a odlišení darování od podobných jednání, pojednání o darovací smlouvě, jejím vzniku a podobách, ...

Cena: 370 KčKOUPIT

Rozumíme účetní závěrce podnikatelů, 2. vydání

Rozumíme účetní závěrce podnikatelů, 2. vydání

Hana Březinová - Wolters Kluwer, a. s.

K účetní závěrce je v publikaci přistoupeno způsobem, jenž umožnil její plné přiblížení čtenáři, který nemusí být znalý účtování. Je seznámen s podstatou účetních výkazů, které jsou podloženy účetními zásadami a vytvořeny na základě aplikace účetních metod. Čtenáři se dostane ...

Cena: 349 KčKOUPIT

Právní předpisy

Sbírka zákonů ČR

 /
Číslo  /
Částka  /

Sbírka mezinárodních smluv

 /
Číslo  /
Částka  /

Finanční zpravodaj

 /
Číslo  /

Provozovatel

Nakladatelství Sagit, a. s.
Horní 457/1, 700 30 Ostrava-Hrabůvka
Společnost je zapsaná v obchodním
rejstříku vedeném KS v Ostravě,
oddíl B, vložka 3086.
IČ: 277 76 981
DIČ: CZ27776981

Telefony


Zásilkový obchod: 558 944 614
Předplatné ÚZ: 558 944 615
Software: 558 944 629
Knihkupci: 558 944 621
Inzerce: 558 944 634

E-maily


Zásilkový obchod: obchod@sagit.cz
Předplatné ÚZ: predplatne@sagit.cz
Software: software@sagit.cz
Knihkupci: knihkupci@sagit.cz
Inzerce: inzerce@sagit.cz

Obchodní podmínky

© 1996–2017 Nakladatelství Sagit, a. s. Všechna práva vyhrazena.