Váš nákupní košík:  prázdný Přihlášení obchod@sagit.cz

Navigace:  Úvod  »  Zákony  »  Sbírka zákonů

Sbírka zákonů


460

PŘEDSEDA VLÁDY
vyhlašuje
úplné znění zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 189/1999 Sb., zákonem č. 23/2000 Sb., zákonem č. 71/2000 Sb., zákonem č. 132/2000 Sb., zákonem č. 77/2002 Sb., nálezem Ústavního soudu uveřejněným pod č. 144/2002 Sb., zákonem č. 175/2002 Sb., zákonem č. 320/2002 Sb., zákonem č. 103/2004 Sb., zákonem č. 1/2005 Sb., zákonem č. 181/2006 Sb. a zákonem č. 191/2006 Sb.

ZÁKON
o dráhách

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNĺ
Úvodní ustanovení

§ 1
Předmět úpravy

(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1) a upravuje

a)   podmínky pro stavbu drah železničních, tramvajových, trolejbusových a lanových a stavby na těchto dráhách,
b)   podmínky pro provozování drah podle písmene a), pro provozování drážní dopravy na těchto dráhách, jakož i práva a povinnosti fyzických a právnických osob s tím spojené,
c)   výkon státní správy a státního dozoru ve věcech drah železničních, tramvajových, trolejbusových a lanových.

(2) Zákon se nevztahuje na dráhy důlní, průmyslové a přenosné.

§ 2
Základní pojmy

(1) Dráhou je cesta určená k pohybu drážních vozidel včetně pevných zařízení potřebných pro zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy.

(2) Provozuschopností dráhy je technický stav dráhy zaručující její bezpečné a plynulé provozování.

(3) Provozováním dráhy jsou činnosti, kterými se zabezpečuje a obsluhuje dráha a organizuje drážní doprava.

(4) Provozováním drážní dopravy je činnost, při níž mezi provozovatelem této dopravy (dále jen "dopravce") a osobou, jejíž přepravní potřeba se uspokojuje, vzniká právní vztah, jehož předmětem je přeprava osob, věcí, zvířat anebo činnost, kterou se zajišťuje podnikání podle zvláštních předpisů1a).

(5) Veřejným zájmem se v oblasti veřejné drážní osobní dopravy rozumí zájem na zajištění základních přepravních potřeb obyvatel. O uplatnění veřejného zájmu při zabezpečování dopravní obslužnosti rozhoduje příslušný orgán státní správy nebo samosprávy.

(6) Veřejným zájmem v oblasti kombinované dopravy se rozumí zájem na podpoře ekologicky šetrnějšího způsobu dopravy. Podporou kombinované dopravy ve veřejném zájmu se rozumí sleva na dani podle zvláštního právního předpisu1b).

(7) Dopravní obslužností se rozumí zajištění dopravních potřeb občanů na území kraje nebo státu ve veřejném zájmu.

(8) Kombinovanou dopravou se rozumí nákladní přeprava využívající při jedné jízdě kromě železniční dopravy i silniční nebo vodní dopravu.

(9) Tarif je sazebník cen za jednotlivé přepravní výkony při poskytování přepravních služeb a podmínky jejich použití.

ČÁST DRUHÁ
Dráhy

§ 3
Kategorie železničních drah

(1) Železniční dráhy se z hlediska významu, účelu a technických podmínek, stanovených prováděcím předpisem, člení do jednotlivých kategorií. Kategoriemi železničních drah jsou:

a)   dráha celostátní, jíž je dráha, která slouží mezinárodní a celostátní veřejné železniční dopravě a je jako taková označena,
b)   dráha regionální, jíž je dráha regionálního nebo místního významu, která slouží veřejné železniční dopravě a je zaústěná do celostátní nebo jiné regionální dráhy,
c)   vlečka, jíž je dráha, která slouží vlastní potřebě provozovatele nebo jiného podnikatele a je zaústěná do celostátní nebo regionální dráhy, nebo jiné vlečky,
d)   speciální dráha, která slouží zejména k zabezpečení dopravní obslužnosti obce.

(2) O zařazení železniční dráhy do příslušné kategorie dráhy a o změnách tohoto zařazení rozhoduje drážní správní úřad.

§ 3a

(1) Evropský železniční systém je tvořen konvenčním železničním systémem a vysokorychlostním železničním systémem. Rozumí se jím železniční dráhy na území členských států Evropských společenství určené rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady jako součást evropské dopravní sítě budované nebo modernizované pro vysokorychlostní železniční dopravu nebo pro konvenční železniční dopravu a kombinovanou železniční dopravu a pro drážní vozidla provozovaná na těchto dráhách; prvky evropského železničního systému stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Železniční dráha, na níž je provozována vysokorychlostní železniční doprava, je dráha vybavená pro rychlosti drážních vozidel nad 200 km/h. Železniční dráha vybavená pro rychlosti drážních vozidel do 200 km/h určená pro osobní nebo nákladní dopravu a kombinovanou dopravu je dráha konvenční.

(3) Výčet železničních drah zařazených do evropského železničního systému oznámí Ministerstvo dopravy sdělením ve Sbírce zákonů.

§ 4
Obvod dráhy

(1) Obvod dráhy je území určené územním rozhodnutím pro umístění stavby dráhy.

(2) Obvod dráhy u celostátní dráhy a u regionální dráhy je vymezen svislými plochami vedenými hranicemi pozemků, které jsou určeny pro umístění dráhy a její údržbu.

(3) Obvod dráhy u ostatních drah je vymezen svislými plochami vedenými 3 m od osy krajní koleje, krajního nosného nebo dopravního lana, krajního vodiče trakčního vedení, nebo hranicemi pozemku, určeného k umístění dráhy a její údržby, nejméně však 1,5 m od vnějšího okraje stavby dráhy, pokud není dopravní cesta dráhy vedena po pozemní komunikaci.

§ 4a
Ochrana dráhy

(1) Nikdo nesmí bez povolení provozovatele dráhy vykonávat v obvodu dráhy činnosti, které se považují za podnikání, vstupovat na dráhu a v obvodu dráhy na místa, která nejsou veřejnosti přístupná, pokud zvláštní právní předpis1c) nestanoví jinak.

(2) Všechna místa na dráze a v obvodu dráhy jsou veřejnosti nepřístupná s výjimkou

a)   dráhy a jejího obvodu, pokud je dráha vedena po pozemní komunikaci,
b)   dráhy a jejího obvodu v místě křížení dráhy s pozemní komunikací,
c)   prostor určených pro veřejnost, nástupišť a přístupových cest k nim a prostor v budovách nacházejících se v obvodu dráhy, pokud jsou v nich poskytovány služby související s drážní dopravou,
d)   veřejně přístupných účelových komunikací v obvodu dráhy,
e)   volných ploch vzdálených nejméně 2,5 m od osy krajní koleje dráhy.

§ 5
Stavba dráhy a stavba na dráze

(1) Stavbou dráhy je stavba cesty určené k pohybu drážních vozidel a stavba, která rozšiřuje, doplňuje, mění nebo zabezpečuje dráhu bez ohledu, zda je v obvodu dráhy či nikoliv.

(2) Stavbou na dráze jsou všechny stavby a zařízení1d) v obvodu dráhy, které nejsou stavbou dráhy, bez ohledu na účel, jemuž slouží.

(3) Stavba dráhy a stavba na dráze musí splňovat technické podmínky2) a požadavky bezpečnosti provozování dráhy a drážní dopravy. Technické podmínky a požadavky jednotlivých druhů drah stanoví prováděcí předpis.

(4) Dráhu jako cestu určenou k pohybu drážních vozidel lze zrušit jen na návrh vlastníka. O zrušení dráhy rozhoduje drážní správní úřad.

§ 5a
Styk dráhy s cizím vedením

(1) Z důvodů veřejného zájmu se dráha a stavba dráhy může křížit nebo stýkat s energetickými, vodovodními, stokovými, telekomunikačními, popřípadě jinými sítěmi technického vybavení, které neslouží k provozování drah a drážní dopravě na dráhách, (dále jen "sítě technického vybavení") tak, aby práva a povinnosti vlastníků a provozovatelů těchto zařízení byly zabezpečeny ve shodě s právy a povinnostmi vlastníků a provozovatelů drah a drážní dopravy na dráze.

(2) Sítě technického vybavení mohou být umísťovány v obvodu železniční dráhy jen na základě písemné smlouvy o zřízení věcného břemene, uzavřené mezi vlastníkem dráhy a vlastníkem sítě technického vybavení, a to za úhradu. Nedojde-li k uzavření smlouvy, lze vlastnická práva omezit jen rozhodnutím speciálního stavebního úřadu. V řízení o omezení vlastnických práv postupuje speciální stavební úřad podle zvláštního zákona2a).

(3) Při havárii sítě technického vybavení umístěné v obvodu dráhy je vlastník sítě technického vybavení povinen neprodleně oznámit provozovateli dráhy tuto havárii a rozsah nezbytných prací k jejímu odstranění. Vlastník sítě technického vybavení je povinen ve věcech týkajících se dráhy postupovat podle pokynů provozovatele dráhy a zajistit následné uvedení dotčeného úseku dráhy do původního stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího původnímu účelu nebo užití dotčeného úseku dráhy.

(4) Při změně stavby dráhy nebo stavbě nové dráhy stavebník hradí náklady spojené se změnami sítí technického vybavení vyvolané stavbou nebo její změnou uvedené v rozhodnutí speciálního stavebního úřadu.

(5) Vlastník sítí technického vybavení, které jsou umístěny v obvodu dráhy nebo v ochranném pásmu dráhy a jsou v pásmu vlivů zpětných trakčních proudů z používání napájecích systémů dráhy stejnosměrné nebo střídavé trakční proudové soustavy, je povinen zajistit jejich provoz, údržbu a opravy tak, aby se nestaly příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob.

§ 6
Křížení dráhy

(1) Pokud se železniční dráha kříží s pozemními komunikacemi v úrovni kolejí, musí být křížení označeno a zabezpečeno. Způsob označení křížení stanoví prováděcí předpis.

(2) O rozsahu a způsobu zabezpečení křížení železniční dráhy s pozemními komunikacemi v úrovni kolejí a jeho změně rozhoduje drážní správní úřad po předchozím vyjádření příslušného orgánu Policie České republiky. Rozhodnutí o rozsahu a způsobu zabezpečení křížení nenahrazuje povolení vydávaná správními úřady podle zvláštních právních předpisů2b). Technické způsoby zabezpečení křížení stanoví prováděcí předpis.

(3) Při křížení železniční dráhy s pozemními komunikacemi v úrovni kolejí má drážní doprava přednost před provozem na pozemních komunikacích.

§ 7
Stavební řízení

(1) Speciálním stavebním úřadem3) pro stavby dráhy a stavby na dráze je drážní správní úřad.

(2) Způsobilost stavby dráhy k užívání musí být před vydáním kolaudačního rozhodnutí ověřena technicko bezpečnostní zkouškou. U staveb, které svým charakterem a účelem ovlivňují podmínky bezpečného a plynulého provozování dráhy a drážní dopravy, stanoví drážní správní úřad ve stavebním povolení též zavedení zkušebního provozu. Rozsah a podmínky technicko bezpečnostní zkoušky a zkušebního provozu stanoví prováděcí předpis.

(3) Stavbu, která není stavbou dráhy a zasahuje zčásti do jejího obvodu, lze zřizovat a provozovat jen se souhlasem drážního správního úřadu a za podmínek jím stanovených.

Ochranné pásmo dráhy
§ 8

(1) Ochranné pásmo dráhy tvoří prostor po obou stranách dráhy, jehož hranice jsou vymezeny svislou plochou vedenou

a)   u dráhy celostátní a u dráhy regionální 60 m od osy krajní koleje, nejméně však ve vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhy,
b)   u dráhy celostátní, vybudované pro rychlost větší než 160 km/h, 100 m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od hranic obvodu dráhy,
c)   u vlečky 30 m od osy krajní koleje,
d)   u speciální dráhy 30 m od hranic obvodu dráhy, u tunelů speciální dráhy 35 m od osy krajní koleje,
e)   u dráhy lanové 10 m od nosného lana, dopravního lana nebo osy krajní koleje,
f)   u dráhy tramvajové a dráhy trolejbusové 30 m od osy krajní koleje nebo krajního trolejového drátu.

(2) Pro dráhu vedenou po pozemních komunikacích a vlečku v uzavřeném prostoru provozovny nebo v obvodu přístavu se ochranné pásmo nezřizuje.

§ 9

(1) V ochranném pásmu dráhy lze zřizovat a provozovat stavby, provádět hornickou činnost a činnost prováděnou hornickým způsobem, provozovat střelnici, skladovat výbušniny, nebezpečné odpady a zřizovat světelné zdroje a barevné plochy zaměnitelné s návěstními znaky jen se souhlasem drážního správního úřadu a za podmínek jím stanovených.

(2) Provozovatel dráhy a dopravce je oprávněn v ochranném pásmu dráhy vstupovat na cizí pozemky, popřípadě na stavby na nich stojící, za účelem oprav, údržby a provozování dráhy, odstraňování následků nehod nebo poškození dráhy a za účelem odstraňování jiných překážek omezujících provozování drážní dopravy. Přitom je povinen dbát toho, aby užívání pozemků, popřípadě staveb na nich stojících, bylo co nejméně rušeno a aby vstupem a činnostmi nevznikly škody, kterým je možno zabránit. Výkon těchto oprávnění musí být omezen na nezbytnou dobu a nezbytnou míru. Tímto ustanovením není dotčeno právo na náhradu škody podle občanského zákoníku.

(3) Provozovatel dráhy a dopravce je oprávněn ve stavu nouze nebo v naléhavém veřejném zájmu na provozování dráhy nebo na provozování drážní dopravy na nezbytnou dobu v nezbytné míře a za náhradu použít nemovitost vlastníka v ochranném pásmu dráhy, nelze-li dosáhnout účelu jinak.

(4) Vlastník nemovitosti přilehlé k dráze tramvajové nebo dráze trolejbusové je v nezbytně nutných případech na nezbytnou dobu povinen za jednorázovou úhradu strpět omezení vlastnického práva ke své nemovitosti spočívající v umístění a provozování pevných trakčních, signalizačních nebo zabezpečovacích zařízení. Rozhodnutí o omezení vlastnického práva a o výši úhrady vydává na návrh provozovatele dráhy tramvajové nebo trolejbusové drážní správní úřad. Provozovatel dráhy je povinen při umístění a odstranění tohoto zařízení na cizí nemovitosti uvést nemovitost při ukončení prací do původního stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího původnímu účelu nebo užití dotčené nemovitosti.

§ 10
Ochrana dráhy

(1) Vlastníci nemovitosti v sousedství dráhy jsou povinni strpět, aby na jejich pozemcích byla provedena nezbytná opatření k zabránění sesuvů půdy, padání kamenů, lavin a stromů nebo jejich částí, vznikne-li toto nebezpečí výstavbou nebo provozem dráhy nebo přírodními vlivy; vznikne-li toto nebezpečí z jednání těchto vlastníků, jsou povinni učinit nezbytná opatření na svůj náklad. O rozsahu a způsobu provedení nezbytných opatření a o tom, kdo je provede, rozhodne drážní správní úřad.

(2) Drážní správní úřad zjišťuje zdroje ohrožování dráhy a zdroje rušení drážního provozu na nich. Zjistí-li zdroj ohrožení jiný, než je uveden v odstavci 1, nařídí drážní správní úřad jeho provozovateli nebo vlastníku odstranění zdroje tohoto ohrožení. Nevyhoví-li provozovatel nebo vlastník zdroje ohrožení, drážní správní úřad rozhodne o odstranění zdroje ohrožení na jeho náklady.

ČÁST TŘETĺ
Regulace provozování dráhy

Úřední povolení
§ 11

(1) Provozovat dráhu může právnická nebo fyzická osoba na základě úředního povolení, a jedná-li se o provozování dráhy celostátní nebo regionální, i na základě osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy celostátní a regionální (dále jen "osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy"), je-li zapsána v obchodním rejstříku5a).

(2) Úřední povolení vydává drážní správní úřad.

§ 12

Úřední povolení může být vydáno za podmínky, že:

a)   fyzická osoba a její odpovědný zástupce, byl-li ustanoven, dosáhli věku 21 let, jsou způsobilí k právním úkonům, bezúhonní a odborně způsobilí; žadatel nemusí splňovat podmínku odborné způsobilosti, jestliže ji splňuje jeho odpovědný zástupce,
b)   statutární orgán nebo člen statutárního orgánu právnické osoby dosáhli věku 21 let, jsou způsobilí k právním úkonům, bezúhonní a alespoň jeden člen statutárního orgánu je odborně způsobilý,
c)   žadatel, který hodlá provozovat dráhu celostátní a dráhu regionální, prokáže finanční způsobilost k provozování této dráhy (§ 14a).

§ 13

Za bezúhonného podle § 12 se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný z nedbalosti za jednání související s povolovanou činností, nebo pro trestný čin spáchaný úmyslně.

§ 14

Odbornou způsobilost prokazuje žadatel dokladem o ukončeném vysokoškolském vzdělání ekonomického nebo dopravního nebo technického nebo právního zaměření a dokladem o vykonání tříleté praxe v řídící činnosti v oboru provozování drah nebo dokladem o ukončení úplného středního odborného vzdělání ekonomického nebo dopravního nebo technického zaměření a dokladem o vykonání pětileté praxe v řídící činnosti v oboru provozování drah.

§ 14a

(1) Finanční způsobilostí k provozování dráhy celostátní nebo dráhy regionální se rozumí schopnost provozovatele dráhy finančně zabezpečit zahájení a řádné provozování dráhy pro potřeby plynulé a bezpečné drážní dopravy.

(2) Finanční způsobilost se prokazuje

a)   podrobným obchodním rozpočtem na roční účetní období, ve kterém příjmy z poplatků za použití dopravní cesty dráhy, náklady na údržbu a opravy dráhy pro účely zajištění její provozuschopnosti a další náklady na zajištění provozování dráhy musí být uvedeny odděleně, s uvedením ostatních obchodních a provozních příjmů a plateb a přehledu dlužníků a věřitelů,
b)   objemem dostupných finančních prostředků včetně stavu bankovních účtů a úvěrů,
c)   provozním kapitálem,
d)   účetní závěrkou ověřenou auditorem , včetně její přílohy v úplném rozsahu, (výkaz o peněžních tocích) v případě, že provozovatel dráhy v předcházejícím ročním účetním období vykonával podnikatelskou činnost.

(3) Podrobnější členění údajů podle odstavce 2 a způsob jejich výpočtu stanoví prováděcí předpis.

§ 15

(1) Žádost o vydání úředního povolení musí obsahovat:

a)   obchodní jméno, sídlo a právní formu právnické osoby, která hodlá provozovat dráhu, a jméno a bydliště osoby nebo osob, které jsou jejím statutárním orgánem, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, nebo jméno a trvalý pobyt, obchodní jméno a rodné číslo fyzické osoby, která hodlá provozovat dráhu, jakož i stejné údaje týkající se odpovědného zástupce, je-li ustanoven,
b)   označení vlastníka dráhy,
c)   označení dráhy a její popis, včetně určení začátku a konce dráhy, místa styku vzájemně zaústěných drah a stavební délku dráhy.

(2) Žádost o vydání úředního povolení musí být doložena:

a)   výpisem z rejstříku trestů fyzické osoby a výpisem z rejstříku trestů odpovědného zástupce, je-li ustanoven, je-li žadatelem fyzická osoba, nebo výpisem z rejstříku trestů všech členů statutárního orgánu, je-li žadatelem právnická osoba, výpis z evidence rejstříku trestů nesmí být starší než 3 měsíce,
b)   výpisem z obchodního rejstříku, jde-li již o zapsanou právnickou osobu, je-li žadatelem právnická osoba, nebo dokladem prokazujícím založení právnické osoby,
c)   písemným dokladem o existenci smluvního vztahu mezi žadatelem a odpovědným zástupcem, byl-li ustanoven, je-li žadatelem fyzická osoba,
d)   dokladem prokazujícím odbornou způsobilost fyzické osoby nebo dokladem prokazujícím odbornou způsobilost odpovědného zástupce, je-li ustanoven, je-li žadatelem fyzická osoba, nebo dokladem prokazujícím odbornou způsobilost alespoň jednoho z členů statutárního orgánu, je-li žadatelem právnická osoba,
e)   dokladem osvědčujícím vlastnictví žadatele k dráze nebo dokladem osvědčujícím právní vztah žadatele k dráze, pokud není žadatel jejím vlastníkem,
f)   dokladem prokazujícím technickou způsobilost dráhy k jejímu provozování,
g)   doklady prokazujícími finanční způsobilost, jedná-li se o žadatele, který hodlá provozovat dráhu celostátní nebo dráhu regionální,
h)   dokladem o zaplacení správního poplatku.

§ 16

(1) Drážní správní úřad rozhodne o vydání úředního povolení ve lhůtě 60 dnů od doručení žádosti o vydání úředního povolení.

(2) Drážní správní úřad v rozhodnutí o vydání úředního povolení stanoví podmínky provozování dráhy týkající se zajištění řádného a bezpečného provozování dráhy.

(3) Úřední povolení je nepřenosné.

(4) Na vydání úředního povolení není právní nárok.

§ 17

(1) V rozhodnutí o vydání úředního povolení drážní správní úřad uvede:

a)   obchodní jméno, včetně právní formy, sídlo a identifikační číslo, bylo-li již přiděleno, jméno a příjmení statutárního orgánu nebo členů statutárního orgánu, jedná-li se o právnickou osobu, nebo jméno a příjmení provozovatele dráhy, obchodní jméno, rodné číslo, jeho trvalý pobyt; je-li ustanoven odpovědný zástupce, též údaje týkající se jeho osoby, jedná-li se o fyzickou osobu,
b)   vlastníka dráhy,
c)   označení provozované dráhy a její popis, včetně určení začátku a konce dráhy, místa styku vzájemně zaústěných drah a stavební délku dráhy,
d)   datum zahájení provozování dráhy,
e)   dobu, na kterou se úřední povolení vydává,
f)   další podmínky provozování dráhy.

(2) Provozovatel dráhy je povinen oznámit drážnímu správnímu úřadu všechny změny týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o vydání úředního povolení podle § 15, a předložit o nich doklady do 30 dnů od vzniku změn. Drážní správní úřad podle okolností případu rozhodne o změně úředního povolení nebo rozhodne o zrušení úředního povolení.

(3) Drážní správní úřad na základě odůvodněné žádosti provozovatele dráhy rozhodne o změně úředního povolení, došlo-li ke změně skutečností, na základě kterých bylo rozhodováno o vydání úředního povolení.

§ 18
Zrušení a zánik úředního povolení

(1) V případě, že provozovatel dráhy nechce provozovat dráhu, je povinen o této skutečnosti vyrozumět příslušný drážní správní úřad ve lhůtě jednoho roku před podáním návrhu na zrušení úředního povolení k provozování dráhy. Současně též je povinen ve stejné lhůtě vyrozumět vlastníka dráhy.

(2) Úřední povolení k provozování dráhy zaniká

a)   rozhodnutím drážního správního úřadu o zrušení úředního povolení, jestliže provozovatel dráhy

1. 

přestal splňovat předpoklady pro vydání úředního povolení,

2. 

porušil ustanovení tohoto zákona,

3. 

podal návrh na zrušení úředního povolení k provozování dráhy,

b)   uplynutím doby, na kterou bylo úřední povolení vydáno,
c)   dnem zániku právnické osoby, která je držitelem úředního povolení,
d)   uplynutím 30 dnů od smrti fyzické osoby, která je držitelem úředního povolení,
e)   dnem zrušení dráhy.

§ 19
zrušen

§ 20
Povinnosti vlastníka dráhy

(1) Vlastník dráhy je povinen zajistit údržbu a opravu dráhy v rozsahu nezbytném pro její provozuschopnost a umožnit styk dráhy s jinými dráhami.

(2) Vlastník dráhy celostátní a dráhy regionální je dále povinen pečovat o rozvoj a modernizaci dráhy v rozsahu nezbytném pro zajištění dopravních potřeb státu a dopravní obslužnosti území kraje.

(3) Pokud není vlastníkem dráhy celostátní nebo dráhy regionální stát a vlastník dráhy není schopen zajistit její provozuschopnost, je povinen dráhu nabídnout státu k jejímu odkoupení. Jménem státu jedná Ministerstvo dopravy.

(4) Technické podmínky provozuschopnosti dráhy a technické podmínky styku drah stanoví prováděcí předpis.

§ 21

(1) Vlastník dráhy je povinen zajistit provozování dráhy. Není-li vlastník dráhy celostátní nebo regionální současně jejím provozovatelem, je povinen umožnit provozování dráhy jinou oprávněnou osobou.

(2) Nemůže-li vlastník dráhy zajistit provozování dráhy, je povinen nabídnout dráhu k zajištění jejího provozování:

a)   státu zastoupenému Ministerstvem dopravy, jedná-li se o dráhu celostátní nebo regionální,
b)   obci nebo obcím, v jejichž územním obvodu se dráha nachází, jedná-li se o dráhu tramvajovou, trolejbusovou, speciální nebo lanovou.

Práva a povinnosti provozovatele dráhy a povinnosti osob nacházejících se na dráze a v obvodu dráhy
§ 22

(1) Provozovatel dráhy je povinen

a)   provozovat dráhu pro potřeby plynulé a bezpečné drážní dopravy podle pravidel pro provozování dráhy a úředního povolení,
b)   vydat ke dni zahájení provozování dráhy vnitřní předpis o provozování dráhy a o odborné způsobilosti a znalosti osob zajišťujících provozování dráhy a způsobu jejich ověřování včetně systému pravidelného školení,
c)   zajistit, aby provozování dráhy prováděly osoby, které jsou zdravotně a odborně způsobilé,
d)   pro veřejnou drážní osobní dopravu zveřejnit jízdní řády a jejich změny,
e)   označit názvy stanice (zastávky), které provozuje; provozovatel dráhy celostátní a regionální je v tomto směru vázán rozhodnutím drážního správního úřadu o názvu stanice (zastávky),
f)   provozovat určené technické zařízení jen s platným průkazem způsobilosti a v technickém stavu, který odpovídá schválené způsobilosti,
g)   zajistit dopravcům přístup ke službám poskytovaným provozovatelem dráhy způsobem, který vylučuje zvýhodnění některého z dopravců. Rozsah služeb poskytovaných provozovatelem dráhy stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Provozovatel dráhy celostátní nebo dráhy regionální je dále povinen

a)   finančně zabezpečit řádné provozování dráhy po celou dobu platnosti úředního povolení,
b)   poskytnout drážnímu správnímu úřadu za každý kalendářní rok nejpozději do 30. června roku následujícího doklady o trvání finanční způsobilosti k řádnému provozování dráhy,
c)   na výzvu drážního správního úřadu poskytnout informace potřebné pro ověření trvání finanční způsobilosti k provozování dráhy,
d)   zavést systém zajišťování bezpečnosti provozování dráhy a zajistit jeho dodržování,
e)   předložit do 30. června kalendářního roku drážnímu správnímu úřadu výroční zprávu o bezpečnosti provozování dráhy za uplynulý kalendářní rok.

(3) Provozovatel dráhy je oprávněn

a)   udílet dopravcům při organizování drážní dopravy pokyny pro zajištění plynulé a bezpečné drážní dopravy,
b)   dávat osobám nacházejícím se v obvodu dráhy pokyny k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti jiných osob a pokyny k ochraně majetku a veřejného pořádku a k zabránění možného rušení nebo ohrožení provozování dráhy a drážní dopravy na dráze.

(4) Osoby nacházející se v obvodu dráhy jsou povinny dbát o svoji bezpečnost, dbát pokynů provozovatele dráhy k zajištění bezpečnosti osob a bezpečnosti provozování dráhy a drážní dopravy a pokynů k zajištění ochrany majetku a veřejného pořádku a jsou povinny zdržet se všeho, co by mohlo rušit nebo ohrozit provozování dráhy a drážní dopravy nebo mít za následek vznik škody na součástech dráhy nebo na drážním vozidle nebo narušit veřejný pořádek.

(5) Pravidla pro provozování dráhy, prvky systému zajišťování bezpečnosti provozování dráhy a obsah výroční zprávy o bezpečnosti provozování dráhy stanoví prováděcí předpis.

§ 23

(1) Provozovatel dráhy celostátní a dráhy regionální je kromě povinností uvedených v § 22 povinen

a)   umožnit dopravci, který má platnou licenci, přidělenou kapacitu dopravní cesty a platné osvědčení dopravce, na základě smlouvy provozovat drážní dopravu na dráze za cenu sjednanou podle cenových předpisů6),
b)   poskytnout svou dopravní cestu na nezbytnou dobu jinému provozovateli dráhy pro objezdy nesjízdného úseku dopravní cesty, byla-li tato nesjízdnost způsobena živelní událostí nebo nehodou.

(2) Provozovatel dráhy celostátní a dráhy regionální, není-li jím vlastník této dráhy, je dále povinen

a)   nejpozději 14 měsíců před platností jízdního řádu předat přídělci kapacity dopravní cesty (§ 34b odst. 2) údaje o povaze a kapacitě jím provozované dopravní cesty; při stanovení kapacity vychází provozovatel dráhy z propustnosti dopravní cesty odvozené z maximálního počtu vlaků, které lze na ní provozovat,
b)   stanovit rozsah poskytovaných přepravních služeb pro přepravu osob a věcí v jednotlivých stanicích a zveřejnit jej v Přepravním a tarifním věstníku.

§ 23a
Osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy

(1) Provozovatel dráhy musí mít ke dni zahájení provozování dráhy celostátní nebo regionální osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy. Osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy vydává drážní správní úřad na základě žádosti provozovatele dráhy na dobu 5 let.

(2) Žádost o vydání osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy musí obsahovat údaje o jménu nebo obchodní firmě provozovatele dráhy a jeho bydlišti či sídlu a údaje o systému řízení pro zajištění provozování dráhy a systému zajišťování bezpečnosti provozování dráhy včetně zajištění povinností při vzniku mimořádné události. K žádosti provozovatel dráhy přikládá

a)   seznam pracovních činností zajišťovaných provozovatelem dráhy, pro které je vyžadována odborná způsobilost, a popis systému jejího zajištění,
b)   seznam určených technických zařízení, používaných při provozování dráhy, včetně dokladů o jejich provozování,
c)   vnitřní předpisy pro provozování dráhy, o provozování určených technických zařízení a o požadavcích na odbornou způsobilost a znalosti osob zajišťujících provozování dráhy a o způsobu jejich ověřování včetně systému pravidelného školení,
d)   doklad o zaplacení správního poplatku.

(3) Osvědčením o bezpečnosti provozovatele dráhy se dokládá, že provozovatel dráhy

a)   má vnitřní organizační strukturu a systém řízení pro zajišťování provozování dráhy a má vytvořen systém zajišťování bezpečnosti provozování dráhy, kterým se rozumí soubor organizačních a technologických opatření pro bezpečné provozování dráhy,
b)   vydal vnitřní předpisy pro provozování dráhy, o provozování určených technických zařízení, a o požadavcích na odbornou způsobilost a znalosti osob zajišťujících provozování dráhy a o způsobu jejich ověřování, včetně systému pravidelného školení.

(4) Provozovatel dráhy je povinen drážnímu správnímu úřadu oznámit změny údajů, které předkládá v žádosti o vydání osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy, a předložit o nich doklady do 30 dnů od vzniku změn. Podle povahy změn údajů rozhodne drážní správní úřad o změně osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy.

(5) Jestliže drážní správní úřad zjistí, že provozovatel dráhy přestal splňovat podmínky zajišťující bezpečnost provozování dráhy, osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy odejme.

(6) Vydání, změnu nebo odejmutí osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy oznamuje drážní správní úřad do 1 měsíce ode dne nabytí právní moci rozhodnutí Evropské železniční agentuře6a).

(7) Vzor žádosti o vydání osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy celostátní nebo regionální a vzor osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy celostátní nebo regionální stanoví prováděcí právní předpis.

§ 23b
Omezení provozování dráhy

(1) Provozovatel dráhy je oprávněn na dobu nezbytně nutnou omezit provozování dráhy nebo její části z důvodů provádění údržby nebo opravy dráhy nebo z důvodu narušení provozuschopnosti dráhy v důsledku živelní události, nehody nebo mimořádné události, která ohrožuje bezpečné provozování dráhy nebo drážní dopravy.

(2) Překročí-li doba omezení provozování dráhy nebo její části 24 hodin a omezení naruší sjednaný rozsah a četnost drážní dopravy, je provozovatel dráhy povinen neprodleně vyrozumět o důvodech a době předpokládaného omezení drážní správní úřad, vlastníka dráhy a dopravce, kteří provozují dopravu na dráze, jejíž provozování je omezeno. Drážní správní úřad na základě vyrozumění provozovatele dráhy může rozhodnout o době a podmínkách omezeného provozování dráhy nebo její části. Tímto postupem není dotčeno právo dopravců na náhradu škody.

(3) Provozovatel dráhy je oprávněn provozovat dráhu v omezeném rozsahu z důvodu zastavení drážní dopravy na dráze nebo její části v souladu s rozhodnutím drážního správního úřadu podle § 38. Provozovatel dráhy v rámci omezeného provozování dráhy zajistí pravidelné prohlídky a kontrolu stanovených technických parametrů součástí dráhy podle pravidel pro provozování dráhy.

§ 23c

(1) Drážní správní úřad na základě odůvodněné žádosti provozovatele dráhy rozhodne o omezení provozování dráhy nebo její části, které naruší sjednaný rozsah a četnost drážní dopravy z důvodů rekonstrukce dráhy nebo její části podle stavebního povolení.

(2) Drážní správní úřad žádost projedná s vlastníkem dráhy a s dopravcem, který provozuje dopravu na dráze nebo její části, jejíž provozování má být omezeno.

(3) Drážní správní úřad v rozhodnutí stanoví dobu a podmínky omezeného provozování dráhy nebo její části. Tímto postupem není dotčeno právo dopravců na náhradu škody.

ČÁST ČTVRTÁ
Regulace drážní dopravy

Licence
§ 24

(1) Drážní doprava může být provozována veřejně nebo neveřejně.

(2) Veřejná drážní doprava je doprava provozovaná dopravcem k uspokojování obecných přepravních potřeb podle předem vyhlášených přepravních podmínek, zveřejněného jízdního řádu a tarifu.

(3) Neveřejná drážní doprava je doprava provozovaná dopravcem k uspokojování individuálních přepravních potřeb podle smluvních podmínek.

(4) Provozovat drážní dopravu na dráze může právnická nebo fyzická osoba, zapsaná v obchodním rejstříku, na základě platné licence, přidělené kapacity dopravní cesty, jedná-li se o drážní dopravu na dráze celostátní nebo regionální , platného osvědčení dopravce, pokud tento zákon nestanoví jinak, a uzavřené smlouvy o provozování drážní dopravy, není-li provozovatel dráhy a dopravce jedna osoba.

(5) Drážní dopravu na dráze celostátní nebo regionální lze provozovat, byla-li za užití dráhy sjednána cena podle cenových předpisů6) a stanoven způsob její úhrady.

(6) Licenci uděluje na základě žádosti drážní správní úřad.

§ 25

Licence může být udělena za podmínky, že:

a)   fyzická osoba a její odpovědný zástupce, byl-li ustanoven, dosáhli věku 18 let, jsou způsobilí k právním úkonům, bezúhonní a odborně způsobilí; žadatel nemusí splňovat podmínku odborné způsobilosti, jestliže ji splňuje jeho odpovědný zástupce,
b)   statutární orgán nebo člen statutárního orgánu, je-li žadatelem právnická osoba, dosáhli věku 18 let, jsou způsobilí k právním úkonům, jsou bezúhonní a alespoň jeden člen statutárního orgánu je odborně způsobilý,
c)   žadatel, který hodlá provozovat drážní dopravu na dráze celostátní nebo na dráze regionální, prokáže finanční způsobilost k provozování drážní dopravy,
d)   technické podmínky dráhy to umožňují.

§ 26

Za bezúhonného podle § 25 se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný z nedbalosti za jednání související s udělovanou licencí, nebo pro trestný čin spáchaný úmyslně.

§ 27

Odbornou způsobilost prokazuje žadatel dokladem o ukončeném vysokoškolském vzdělání ekonomického nebo dopravního nebo technického nebo právního zaměření a dokladem o vykonání tříleté praxe v řídící činnosti v oboru drážní dopravy nebo dokladem o ukončení úplného středního odborného vzdělání ekonomického nebo dopravního nebo technického zaměření a dokladem o vykonání pětileté praxe v řídící činnosti v oboru drážní dopravy.

§ 27a

(1) Finanční způsobilostí k provozování drážní dopravy na dráze celostátní nebo na dráze regionální se rozumí schopnost dopravce finančně zabezpečit zahájení a řádné provozování drážní dopravy a schopnost zabezpečit současné a budoucí závazky minimálně na období jednoho roku.

(2) Finanční způsobilost se prokazuje

a)   obchodním majetkem,
b)   objemem dostupných finančních prostředků, včetně stavu bankovních účtů a úvěrů,
c)   provozním kapitálem,
d)   podnikatelským plánem na první rok provozování drážní dopravy,
e)   účetní závěrkou ověřenou auditorem včetně její přílohy v úplném rozsahu (výkaz o peněžních tocích) v případě, že dopravce v předcházejícím ročním účetním období vykonával podnikatelskou činnost,
f)   dokladem o financování drážních vozidel.

(3) Dopravce není finančně způsobilý, zejména pokud vstoupil do likvidace nebo byl na jeho majetek prohlášen konkurs nebo byl zamítnut návrh na prohlášení konkursu na jeho majetek pro nedostatek majetku6b) nebo jestliže dluží nedoplatky na daních, pojistném na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo pojistném na všeobecné zdravotní pojištění.

(4) Dopravce musí mít uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem drážní dopravy.

(5) Podrobnosti o způsobu prokazování finanční způsobilosti k zahájení a provozování drážní dopravy na dráze celostátní nebo na dráze regionální stanoví prováděcí předpis.

§ 28

(1) Žádost o udělení licence musí obsahovat:

a)   obchodní jméno, sídlo a právní formu právnické osoby, která hodlá provozovat drážní dopravu, a jméno a bydliště osoby nebo osob, které jsou jejím statutárním orgánem, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, nebo jméno a trvalý pobyt, obchodní jméno a rodné číslo fyzické osoby, která hodlá provozovat drážní dopravu, jakož i stejné údaje týkající se odpovědného zástupce, je-li ustanoven,
b)   údaje o dráze, na které má být drážní doprava provozována, a údaj, v kterých úsecích dráhy (traťový úsek, trasa linky) hodlá žadatel provozovat drážní dopravu,
c)   označení provozovatele dráhy,
d)   údaje vztahující se k druhu dopravy a rozsahu služeb poskytovaných v souvislosti s přepravou osob a věcí,
e)   údaje o počtu a druhu provozovaných drážních vozidel,
f)   u dráhy tramvajové, trolejbusové a speciální dráhy návrh časového vedení požadovaných spojů a návrh tras linek, včetně zastávek pro nástup a výstup a určení výchozí a cílové zastávky.

(2) Žádost o licenci musí být doložena:

a)   výpisem z rejstříku trestů fyzické osoby a výpisem z rejstříku trestů odpovědného zástupce, je-li ustanoven, je-li žadatelem fyzická osoba, nebo výpisem z rejstříku trestů osoby nebo osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členy, je-li žadatelem právnická osoba, který není starší než 6 měsíců,
b)   písemným dokladem o existenci smluvního vztahu mezi žadatelem a odpovědným zástupcem, byl-li ustanoven, je-li žadatelem fyzická osoba,
c)   výpisem z obchodního rejstříku nebo dokladem prokazujícím založení právnické osoby,
d)   dokladem prokazujícím odbornou způsobilost fyzické osoby, nebo dokladem prokazujícím odbornou způsobilost odpovědného zástupce, je-li ustanoven, je-li žadatelem fyzická osoba, nebo dokladem prokazujícím odbornou způsobilost alespoň jednoho z členů statutárního orgánu, je-li žadatelem právnická osoba,
e)   doklady prokazujícími finanční způsobilost, jedná-li se o žadatele, který hodlá provozovat drážní dopravu na dráze celostátní nebo na dráze regionální,
f)   dokladem o zaplacení správního poplatku.

§ 29

(1) Drážní správní úřad rozhodne o udělení licence ve lhůtě 60 dnů od doručení žádosti o udělení licence.

(2) Drážní správní úřad v rozhodnutí o udělení licence stanoví podmínky provozování drážní dopravy, týkající se zejména zajištění dopravní obslužnosti území a bezpečnosti drážní dopravy.

§ 30

(1) V rozhodnutí o licenci drážní správní úřad uvede:

a)   obchodní jméno, včetně právní formy, sídlo a identifikační číslo, bylo-li již přiděleno, jméno a příjmení osoby nebo osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členy, jedná-li se o právnickou osobu, nebo jméno a příjmení dopravce, rodné číslo, obchodní jméno a jeho trvalý pobyt; je-li ustanoven odpovědný zástupce, též údaje týkající se jeho osoby, jedná-li se o fyzickou osobu,
b)   označení dráhy (traťového úseku, trasy linky), na níž je dopravce oprávněn drážní dopravu provozovat, názvy stanic (zastávek) a určení výchozí a cílové stanice (zastávky),
c)   označení provozovatele dráhy,
d)   druh dopravy, rozsah poskytovaných služeb včetně rozsahu bezbariérové přepravy cestujících s omezenou schopností pohybu a orientace,
e)   datum zahájení provozování drážní dopravy,
f)   doba, na kterou se licence uděluje,
g)   další podmínky provozování drážní dopravy.

(2) Byla-li žádost zamítnuta, drážní správní úřad uvede v rozhodnutí důvody, pro které nebyla licence udělena.

§ 31

(1) Dopravce a provozovatel dráhy, na níž má být doprava provozována, jsou při uzavírání smlouvy o provozování drážní dopravy na dráze vázáni rozsahem a podmínkami stanovenými v rozhodnutí o licenci.

(2) Pokud při uzavírání smlouvy o provozování drážní dopravy mezi provozovatelem dráhy a dopravcem vznikne spor o stanovení konkrétních podmínek provozování drážní dopravy, rozhodne na žádost jednoho z nich drážní správní úřad.

§ 32
Změna licence

(1) Držitel licence je povinen oznámit drážnímu správnímu úřadu všechny změny týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o udělení licence podle § 28, s výjimkou údajů týkajících se rozsahu a četnosti dopravy a předložit o nich doklady do 30 dnů od vzniku změn. Drážní správní úřad podle okolností případu rozhodne o změně licence nebo rozhodne o odejmutí licence.

(2) Drážní správní úřad rozhodne o změně licence

a)   je-li to nezbytné k dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů,
b)   došlo-li ke změně skutečností, na základě kterých se rozhodovalo o udělení licence,
c)   na základě odůvodněné žádosti dopravce.

§ 33

Drážní správní úřad rozhodne o odejmutí licence, jestliže držitel licence:

a)   porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem,
b)   neplní podmínky stanovené v licenci,
c)   o odejmutí licence požádal.

§ 34

Licence pozbývá platnosti:

a)   uplynutím doby, na kterou byla udělena,
b)   dnem zániku právnické osoby, která je držitelem licence,
c)   uplynutím 30 dnů od smrti fyzické osoby, která je držitelem licence,
d)   dnem zrušení dráhy,
e)   rozhodnutím drážního správního úřadu o odejmutí licence.

§ 34a
Licence udělená členským státem Evropských společenství

(1) Licence k provozování drážní dopravy udělená úřadem členského státu Evropských společenství6c) platí na území České republiky.

(2) Není-li v udělené licenci podle odstavce 1 stanovena doba platnosti, je drážní správní úřad povinen prověřit nejméně jednou za pět let plnění podmínek stanovených v licenci. Zjistí-li drážní správní úřad neplnění podmínek pro udělení licence, bezodkladně informuje o svém zjištění příslušný úřad státu, který licenci vydal.

(3) Jestliže drážní správní úřad vydá, pozastaví, změní nebo odejme licenci k provozování drážní dopravy na dráhách zařazených do evropského železničního systému, uvědomí o tom Komisi Evropských společenství6c).

§ 34b
Přidělování kapacity dopravní cesty na dráze celostátní a regionální

(1) Kapacitou dopravní cesty se pro účely provozování drážní dopravy rozumí její využitelná průjezdnost v rámci rozvržení požadovaných tras vlaků na úseku dopravní cesty v určitém období.

(2) Kapacitu dopravní cesty na dráze celostátní a regionální přiděluje osoba (dále jen "přídělce"), kterou je

a)   Správa železniční dopravní cesty6d), jedná-li se o dopravní cestu ve vlastnictví státu,
b)   vlastník dopravní cesty, jedná-li se o dopravní cestu, která není ve vlastnictví státu.

(3) Přiděluje-li kapacitu dopravní cesty na dráze celostátní a regionální více přídělců, jsou tyto osoby povinny vzájemně spolupracovat a koordinovat svoji činnost v zájmu účinného přidělování kapacity dopravní cesty, která překračuje jednu dráhu. Za tím účelem tyto osoby zřídí společný orgán pro koordinaci přidělování kapacity dopravní cesty.

§ 34c
Prohlášení o dráze celostátní a regionální

(1) Přídělce po projednání s provozovatelem dráhy zpracuje nejpozději 12 měsíců před platností jízdního řádu prohlášení o dráze6e) a zveřejní jej v Přepravním a tarifním věstníku.

(2) Prohlášení o dráze musí obsahovat

a)   technickou povahu dopravní cesty a její kapacitu pro železniční dopravu,
b)   zásady, kritéria a podmínky přidělování kapacity dopravní cesty žadatelům včetně postupů při nedostatku kapacity,
c)   podmínky přístupu na dopravní cestu,
d)   podmínky pro přidělení kapacity dopravní cesty na období přesahující platnost jízdního řádu a zásady uzavírání rámcových smluv o rezervaci kapacity s dopravci,
e)   možnost vzdání se přidělené kapacity při jejím nevyužívání,
f)   podmínky odebrání přidělené kapacity dopravní cesty při jejím nevyužívání nebo částečném využívání včetně informace o ceně za nevyužívání přidělené kapacity,
g)   informace o ceně za přidělení kapacity dopravní cesty a stanovení ceny za užití dopravní cesty,
h)   náležitosti žádosti o přidělení kapacity dopravní cesty,
i)   podrobnosti o omezeních při přidělování kapacity dopravní cesty,
j)   stanovení rezervní kapacity dopravní cesty pro opravy a údržbu a pro mimořádné případy a postup při jejím využívání; povinnou součástí jsou lhůty pro přidělování.

§ 34d

(1) Žádost o přidělení kapacity dopravní cesty může podat

a)   osoba, která má platnou licenci,
b)   osoba, usazená v jiném členském státě Evropských společenství, oprávněná provozovat nákladní drážní dopravu6f) na dráze celostátní a regionální,
c)   mezinárodní sdružení oprávněných osob, pokud osoba, která je součástí mezinárodního sdružení, má sídlo na území České republiky.

(2) Žádost o přidělení kapacity dopravní cesty podává osoba uvedená v odstavci 1 přídělci v době od zveřejnění prohlášení o dráze nejpozději do 8 měsíců přede dnem platnosti jízdního řádu.

§ 34e

(1) Přídělce přidělí kapacitu dopravní cesty, pokud žadatel splnil podmínky pro přidělení kapacity stanovené ve zveřejněném prohlášení o dráze a kapacita dopravní cesty to dovoluje; přitom postupuje, pokud nejde o případ podle § 34f, tak, aby nedošlo ke zvýhodnění některého žadatele. Kapacitu dopravní cesty přidělí na dobu platnosti jízdního řádu.

(2) Přídělce přiděluje kapacitu dopravní cesty za cenu sjednanou podle cenových předpisů6) stanovením rámcových časových tras vlaků.

(3) Jestliže není možné uspokojit všechny uplatněné požadavky na přidělení kapacity dopravní cesty, je přídělce oprávněn provést koordinaci požadavků žadatelů a navrhnout všem žadatelům v přiměřené míře jinou kapacitu dopravní cesty, která neodpovídá v plném rozsahu jednotlivým žádostem.

(4) Nesouhlasí-li žadatel s provedenou koordinací požadavků, sdělí svůj nesouhlas písemně do tří dnů ode dne doručení návrhu na přidělení kapacity dopravní cesty přídělci. Přídělce vyřídí nesouhlas nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne doručení nesouhlasu žadatele; na toto vyřízení se nevztahuje správní řád.

(5) Nevyužitou kapacitu dopravní cesty přiděluje přídělce žadatelům v průběhu platnosti jízdního řádu podle časového pořadí žádostí o přidělení kapacity; přednostně přidělí nevyužitou kapacitu dopravní cesty žadateli, který hodlá zajišťovat dopravní obslužnost závazky veřejné služby.

(6) Na mimořádné žádosti o přidělení kapacity dopravní cesty, které byly podány po termínu uvedeném v § 34d odst. 2, odpoví přídělce do 5 pracovních dnů od jejich doručení.

§ 34f

(1) Přesahuje-li počet žádostí kapacitu dopravní cesty, je přídělce oprávněn přednostně přidělit kapacitu dopravní cesty žadateli pro provozování

a)   veřejné drážní doprav y k zajištění dopravních potřeb státu,
b)   veřejné drážní osobní doprav y k zajištění dopravní obslužnosti územního obvodu kraje,
c)   kombinované dopravy,
d)   drážní dopravy stanovené přídělcem v prohlášení o dráze.

(2) Při přidělování kapacity dopravní cesty podle odstavce 1 se postupuje v pořadí stanoveném v odstavci 1.

(3) Dopravce nemůže přidělenou kapacitu dopravní cesty převést na jiné osoby.

§ 34g

(1) Žadatel o přidělení kapacity dopravní cesty může do 15 dnů od zveřejnění prohlášení o dráze požádat drážní správní úřad o jeho přezkoumání včetně kritérií v něm obsažených.

(2) Žadatel o přidělení kapacity dopravní cesty, kterému přídělce kapacity nevyhověl ani postupem podle § 34e, je oprávněn do 15 dnů od doručení vyjádření podle § 34e odst. 4 požádat drážní správní úřad o přezkoumání procesu přidělování kapacity dopravní cesty včetně jeho výsledků a způsobu stanovení cen.

(3) Zjistí-li drážní správní úřad nesprávný postup při zpracování prohlášení o dráze včetně kritérií v něm obsažených nebo při procesu přidělování kapacity dopravní cesty včetně jeho výsledků a způsobu stanovení cen, rozhodne o změně prohlášení o dráze včetně kritérií v něm obsažených nebo rozhodne o přidělení kapacity dopravní cesty včetně způsobu stanovení cen.

§ 34h
Osvědčení dopravce

(1) Dopravce musí mít ke dni zahájení drážní dopravy na dráze celostátní nebo na dráze regionální osvědčení dopravce, které se vztahuje na dráhy celostátní a regionální nebo na jejich část. Osvědčení vydává drážní správní úřad na základě žádosti dopravce na dobu 5 let a uvede v něm druh dopravy a rozsah služeb, na něž se vztahuje.

(2) Žádost o vydání osvědčení dopravce musí obsahovat údaje o jménu nebo obchodní firmě provozovatele dráhy a jeho bydlišti či sídlu a údaje o systému řízení pro zajištění provozování drážní dopravy a systému zajišťování bezpečnosti provozování drážní dopravy včetně zajištění povinností při vzniku mimořádné události. K žádosti dopravce přikládá

a)   seznam pracovních činností zajišťovaných dopravcem, pro které je vyžadována odborná způsobilost a popis systému jejího zajištění,
b)   seznam určených technických zařízení používaných při provozování drážní dopravy včetně dokladu o jejich provozování,
c)   seznam provozovaných drážních hnacích vozidel a seznam typů tažených drážních vozidel včetně dokladu o jejich technické způsobilosti,
d)   vnitřní předpisy pro provozování drážní dopravy, o provozování drážních vozidel, o provozování určených technických zařízení a o požadavcích na odbornou způsobilost a znalosti osob zajištujících provozování drážní dopravy a o způsobu jejich ověřování včetně systému pravidelného školení,
e)   návrh druhu dopravy a rozsahu služeb, které bude provozovat,
f)   doklad o zaplacení správního poplatku.

(3) Osvědčením dopravce se dokládá, že dopravce

a)   má vnitřní organizační strukturu a systém řízení pro zajištění drážní dopravy a má vytvořen systém zajišťování bezpečnosti provozování drážní dopravy, kterým se rozumí soubor organizačních a technologických opatření pro bezpečné provozování drážní dopravy,
b)   splňuje podmínky odborné způsobilosti osob zajišťujících provozování drážní dopravy,
c)   splňuje podmínky stanovené tímto zákonem pro provozování drážních vozidel a určených technických zařízení,
d)   vydal vnitřní předpisy pro provozování drážní dopravy, o provozování drážních vozidel, o provozování určených technických zařízení, o požadavcích na odbornou způsobilost a znalosti osob zajišťujících provozování drážní dopravy a o způsobu jejich ověřování včetně systému pravidelného školení.

(4) Osvědčení dopravce tvoří

a)   části osvědčující opatření přijatá dopravcem ke splnění požadavků uvedených v odstavci 3 písm. a),
b)   části osvědčující opatření přijatá dopravcem ke splnění požadavků uvedených v odstavci 3 písm. b) až d).

(5) Dopravce, který je držitelem osvědčení dopravce uděleného úřadem jiného členského státu Evropských společenství6g), prokazuje drážnímu správnímu úřadu splnění podmínek pro udělení osvědčení dopravce uvedených v odstavci 3 písm. b) až d). Drážní správní úřad v tomto případě dopravci vydá pouze část osvědčení dopravce uvedenou v odstavci 4 písm. b).

(6) Dopravce je povinen drážnímu správnímu úřadu oznámit změny údajů, které předkládá při podání žádosti o vydání osvědčení a předložit o nich doklady do 30 dnů od vzniku změn. Podle povahy změn údajů drážní správní úřad rozhodne o změně osvědčení dopravce.

(7) Jestliže drážní správní úřad zjistí, že dopravce přestal splňovat podmínky bezpečnosti provozování drážní dopravy, nebo v období 1 roku od vydání osvědčení neprovozuje drážní dopravu, odejme osvědčení dopravce, které vydal, nebo jeho část. Pokud drážní správní úřad odejme část osvědčení dopravce uvedenou v odstavci 4 písm. b), vyrozumí o odejmutí neprodleně orgán, který vydal část osvědčení dopravce uvedenou v odstavci 4 písm. a), není-li jím sám.

(8) Vydání, změnu a odejmutí osvědčení dopravce oznamuje drážní správní úřad do 1 měsíce od právní moci rozhodnutí Evropské železniční agentuře6a).

(9) Vzor žádosti o vydání osvědčení dopravce a vzor osvědčení dopravce stanoví prováděcí právní předpis.

§ 34i

(1) Licence k provozování drážní dopravy na dráze lanové se neuděluje. Drážní dopravu na dráze lanové může provozovat právnická nebo fyzická osoba na základě úředního povolení k provozování dráhy. Žádost o vydání úředního povolení a rozhodnutí o vydání úředního povolení musí obsahovat též údaje vztahující se k drážní dopravě obdobně, jako je požadováno při rozhodování o licenci.

(2) Má-li dopravce platnou licenci k provozování drážní dopravy na určité dráze, opravňuje jej tato licence k provozování drážní dopravy rovněž na styku vzájemně zaústěných drah podle podmínek stanovených v licenci a ve smlouvě uzavřené s provozovatelem zaústěné dráhy.

Povinnosti dopravce
§ 35

(1) Dopravce je povinen

a)   provozovat drážní dopravu podle pravidel provozování drážní dopravy, platné licence a smlouvy uzavřené s provozovatelem dráhy o provozování drážní dopravy na dráze,
b)   vydat ke dni zahájení provozování drážní dopravy vnitřní předpis o odborné způsobilosti a znalosti osob zajišťujících provozování drážní dopravy a způsob jejich ověřování, včetně systému pravidelného školení,
c)   vydat ke dni zahájení provozování drážní dopravy vnitřní předpis o organizačním zajištění údržby drážních vozidel,
d)   při provozování drážní dopravy používat drážní vozidla a určená technická zařízení s platným průkazem způsobilosti a v technickém stavu, který odpovídá schválené způsobilosti,
e)   zajistit, aby drážní vozidla řídily osoby, které mají platný průkaz způsobilosti k řízení,
f)   zajistit, aby drážní dopravu prováděly osoby, které jsou zdravotně a odborně způsobilé,
g)   se řídit při provozování drážní dopravy pokyny provozovatele dráhy udílenými při organizování drážní dopravy.

(2) Dopravce, který provozuje drážní dopravu na dráze celostátní nebo na dráze regionální, který je držitelem platné licence, je dále povinen

a)   finančně zajistit řádné provozování drážní dopravy po celou dobu platnosti licence,
b)   poskytnout drážnímu správnímu úřadu za každý kalendářní rok nejpozději do 30. června roku následujícího doklady o trvání finanční způsobilosti k řádnému provozování drážní dopravy,
c)   na výzvu drážního správního úřadu poskytnout informace potřebné pro ověření trvání finanční způsobilosti k drážní dopravě,
d)   ke dni zahájení drážní dopravy sjednat pojištění z odpovědnosti za škody z provozu drážní dopravy a zaplatit pojistné a po celou dobu provozování drážní dopravy mít sjednáno toto pojištění a zaplacené pojistné,
e)   na výzvu drážního správního úřadu poskytnout informace potřebné pro ověření trvání pojištění odpovědnosti za škody z provozu drážní dopravy,
f)   zavést systém zajišťování bezpečnosti drážní dopravy a zajistit jeho dodržování,
g)   předložit do 30. června kalendářního roku drážnímu správnímu úřadu výroční zprávu o bezpečnosti provozování drážní dopravy za uplynulý kalendářní rok.

(3) Pravidla provozování drážní dopravy, prvky systému zajišťování bezpečnosti provozování drážní dopravy podle druhu a rozsahu vykonávaných činností a obsah výroční zprávy o bezpečnosti stanoví prováděcí předpis.

§ 36

Každý dopravce, který provozuje veřejnou drážní dopravu, je kromě povinností uvedených v § 35 povinen

a)   provozovat veřejnou drážní osobní nebo nákladní dopravu podle jízdního řádu a tarifu a předem vyhlášených smluvních přepravních podmínek v Přepravním a tarifním věstníku,
b)   ve veřejné drážní osobní dopravě přepravit každého, kdo má uzavřenou přepravní smlouvu, a přijmout k přepravě zavazadlo, pokud jsou splněny přepravní podmínky a přepravě nebrání okolnosti, které dopravce nemůže odvrátit,
c)   ve veřejné drážní nákladní dopravě přepravit věci, pokud lze přepravu provést dopravcem a zařízeními vyhovujícími obvyklým přepravním potřebám,
d)   na žádost uzavřít přepravní smlouvu i na úsek dráhy celostátní nebo dráhy regionální provozovaný jiným dopravcem; toto ustanovení se vztahuje na dopravce, kteří provozují veřejnou drážní dopravu na dráze celostátní nebo na dráze regionální,
e)   vytvářet ve veřejné drážní osobní dopravě podmínky pro přepravu osob s omezenou schopností pohybu a orientace a rodičů s dětmi,
f)   ve veřejné drážní osobní dopravě zabezpečit předlékařskou první pomoc v případě nehody,
g)   zabezpečit náhradní dopravu za přerušenou veřejnou drážní osobní dopravu z důvodu nehody nebo z provozních důvodů, pro které nelze přepravu dokončit drážním vozidlem, kterým bylo započato plnění přepravní smlouvy,
h)   označit jednotlivá drážní vozidla nebo jejich soupravy určené pro přepravu osob s výjimkou dráhy lanové, tramvajové, trolejbusové a speciální názvem výchozí a konečné stanice (zastávky) a drážní vozidla bezbariérově přístupná cestujícím s omezenou schopností pohybu a orientace mezinárodním symbolem přístupnosti, u dráhy tramvajové a dráhy trolejbusové dále číslem nebo jiným označením linky, názvy zastávek čitelnými i za tmy, dále evidenčním číslem vozidla na přední a zadní straně vozidla.

§ 37
Přepravní řád

(1) Podmínky, za nichž se přepravují osoby a jejich zavazadla ve veřejné drážní osobní dopravě a věci ve veřejné drážní nákladní dopravě, stanoví přepravní řády.

(2) V přepravním řádu pro přepravu osob a jejich zavazadel ve veřejné drážní osobní dopravě se uvede zejména

a)   vznik, obsah a ukončení přepravní smlouvy, způsob prokazování jejího vzniku, včetně úpravy vztahů mezi dopravcem a cestujícím,
b)   náležitosti jízdního dokladu pro přepravu osob, způsob placení jízdného a posuzování platnosti jízdních dokladů,
c)   náležitosti přepravního dokladu pro přepravu zavazadel, způsob placení přepravného,
d)   právo na obsazení míst k sezení v drážním vozidle a podmínky pro poskytování rezervačních a ubytovacích služeb ve vlacích,
e)   podmínky přepravy dětí, cestujících s omezenou schopností pohybu a orientace,
f)   způsob vracení jízdného a přepravného při neprovedení přepravy osob, jejich zavazadel, včetně živých zvířat,
g)   rozsah a podmínky přepravy ručních zavazadel a cestovních zavazadel a jejich druhy,
h)   podmínky a způsob používání sdělovacích, bezpečnostních a informačních zařízení cestujícími na dráze a v drážních vozidlech,
i)   věci vyloučené z přepravy zavazadel,
j)   zvláštní podmínky pro přepravu zavazadel, kterými jsou nebezpečné věci, snadno zkazitelné věci, živá zvířata, vozíky pro invalidy, dětské kočárky, jízdní kola, osobní automobily,
k)   rozsah nároků cestujícího vůči dopravci z přepravní smlouvy o přepravě osob a z přepravní smlouvy o přepravě zavazadel a způsob jejich uplatňování,
l)   vztah mezi dopravci ve veřejné drážní dopravě při plnění jedné přepravní smlouvy.

(3) V přepravním řádu pro přepravu věcí ve veřejné drážní nákladní dopravě se uvede zejména

a)   vznik, obsah a ukončení přepravní smlouvy, včetně úpravy vztahů mezi dopravcem a odesílatelem nebo příjemcem při uzavírání, plnění a ukončení přepravní smlouvy,
b)   náležitosti přepravního dokladu pro přepravu věcí, způsob placení přepravného,
c)   věci z přepravy vyloučené,
d)   podmínky pro přepravu nebezpečných věcí, zemřelých osob, snadno zkazitelných věcí, živých zvířat, odpadů, kolejových vozidel na vlastních kolech, věcí mimořádných rozměrů, neobvyklé hmotnosti nebo zvláštní povahy,
e)   podmínky pro ustanovení, působnost a získání odborné způsobilosti bezpečnostního poradce pro přepravu nebezpečných věcí,
f)   způsob převzetí zásilky dopravcem a její vydání příjemci,
g)   odpovědnost dopravce při škodě na zásilce a jiné škodě,
h)   rozsah nároků odesílatele nebo příjemce vůči dopravci a způsob jejich uplatňování,
i)   vztah mezi dopravci v nákladní drážní dopravě při plnění jedné přepravní smlouvy.

(4) Průvodčí drážního vozidla, osoba, která řídí drážní vozidlo, nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce (dále jen "pověřená osoba") je oprávněna dávat cestujícím pokyny a příkazy k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti ostatních cestujících a bezpečnosti a plynulosti dopravy. Pověřená osoba je oprávněna

a)   vyloučit z přepravy cestujícího, který se na výzvu pověřené osoby neprokáže platným jízdním dokladem a nesplní povinnost zaplatit jízdné a přirážku,
b)   vyloučit z přepravy cestujícího nebo uložit cestujícímu zaplacení přirážky, pokud přes upozornění nedodržuje přepravní řád, pokyny a příkazy pověřené osoby, znečišťuje drážní vozidlo nebo pokud svým chováním ruší klidnou přepravu cestujících nebo ostatní cestující jinak obtěžuje; vyloučením z přepravy nesmí být ohrožena bezpečnost a zdraví cestujícího,
c)   nepřipustit k přepravě nebo vyloučit z přepravy zavazadlo cestujícího nebo zvíře s ním přepravované, pokud jsou překážkou bezpečné přepravy cestujících nebo ohrožují zdraví cestujících nebo pokud jejich přepravu neumožňují přepravní podmínky,
d)   uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji jsou jméno, příjmení, rodné číslo nebo datum narození a adresa místa trvalého pobytu6h), uvedené v osobním dokladu cestujícího vydaném příslušným správním úřadem.

(5) Cestující je povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla chovat se tak, aby neohrozil svou bezpečnost, bezpečnost jiných osob, bezpečnost a plynulost drážní dopravy, a dbát přiměřené opatrnosti dané povahou drážní dopravy. Cestující je dále povinen

a)   dbát pokynů a příkazů pověřené osoby, které směřují k zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy, jeho bezpečnosti nebo bezpečnosti ostatních cestujících,
b)   na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému nebo se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě,
c)   na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu,
d)   na výzvu pověřené osoby ji následovat na vhodné pracoviště veřejné správy ke zjištění totožnosti, anebo na výzvu pověřené osoby setrvat na vhodném místě do příchodu osoby oprávněné zjistit totožnost cestujícího, a to nesplní-li povinnosti uvedené v písmenu b).

(6) Výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 000 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 000 Kč. 

(7) Vláda vydá nařízením přepravní řád pro veřejnou nákladní drážní dopravu. Ministerstvo dopravy vydá vyhláškou přepravní řád pro veřejnou drážní osobní dopravu. Podrobnosti přepravních podmínek mohou být stanoveny ve smluvních přepravních podmínkách.

(8) Porušení povinnosti cestujícího podle odstavce 5, kterým ohrozí pověřenou osobu, je přestupkem podle zvláštního právního předpisu6i).

§ 38
Omezení a zastavení veřejné drážní dopravy

(1) Drážní doprava může být přechodně omezena nebo zastavena. O přechodném omezení nebo zastavení drážní dopravy rozhodne na základě žádosti drážní správní úřad v případě, že žadatel, v jehož zájmu má dojít k přechodnému omezení nebo zastavení dopravy, prokáže oprávněnost své žádosti. Drážní správní úřad žádost projedná

a)   s vlastníkem dráhy,
b)   s provozovatelem dráhy,
c)   s krajem, v jehož obvodu působnosti je drážní dopravou, která má být přechodně omezena nebo zastavena, zajišťována dopravní obslužnost; kraj projedná své stanovisko s dotčenými obcemi,
d)   s dopravcem v drážní dopravě, pokud nebyl předkladatelem žádosti o přechodné omezení nebo zastavení drážní dopravy.

(2) Dopravce je povinen přechodné omezení nebo zastavení veřejné drážní dopravy zveřejnit nejméně 14 dnů před počátkem omezení nebo zastavení drážní dopravy.

(3) Drážní správní úřad může rozhodnout o přechodném omezení drážní dopravy na nezbytně nutnou dobu z důvodů

a)   veřejného zájmu na jiné mimořádné drážní dopravě,
b)   bezpečnosti drážní dopravy,
c)   nahromadění přepravovaných věcí na dráze s výjimkou vlečky, způsobené provozovatelem dráhy nebo jiným dopravcem.

(4) Odvolání proti rozhodnutí drážního správního úřadu o přechodném omezení drážní dopravy dopravce nemá odkladný účinek.

(5) Drážní správní úřad může rozhodnout o zastavení drážní dopravy, není-li zájem dopravců na provozování drážní dopravy a pominou-li přepravní potřeby na dráze.

(6) Dopravce je povinen přechodně omezit nebo zastavit drážní dopravu na základě opatření vydaného správními úřady oprávněnými rozhodovat v oblasti veterinární, rostlinolékařské, hygienické služby, odpadového hospodářství nebo na základě mezinárodní smlouvy, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů.

(7) Dopravce je oprávněn přechodně omezit nebo zastavit drážní dopravu z důvodů

a)   nesjízdnosti dráhy v důsledku živelní pohromy, nehody nebo rekonstrukce dráhy,
b)   nepředvídaného narušení provozuschopnosti dráhy,
c)   nahromadění přepravovaných věcí na vlečce, způsobené provozovatelem vlečky nebo jiným dopravcem.

Dopravce na dráze tramvajové nebo trolejbusové je povinen oznámit do 3 dnů drážnímu správnímu úřadu omezení nebo přerušení dopravy, pokud se jedná o přerušení dopravy delší než 7 dnů.

§ 39
Závazky veřejné služby v drážní dopravě na dráze celostátní a na dráze regionální

(1) Závazek veřejné služby7a) v drážní dopravě vzniká na základě písemné smlouvy, kterou s dopravcem uzavírá

a)   kraj,
b)   Ministerstvo dopravy po dohodě s Ministerstvem financí, a jedná-li se o zajištění potřeb obrany státu, i po dohodě s Ministerstvem obrany ve veřejném zájmu na zajištění dopravních potřeb státu.

(2) Smlouva o závazku veřejné služby se uzavírá nejméně na období platnosti jízdního řádu. Při uzavírání smlouvy o závazku veřejné služby kraj dbá, aby základní dopravní obslužnost byla zajištěna vzájemným propojením veřejné drážní osobní dopravy s linkovou osobní dopravou7c).

(3) Vymezení doplňkových přepravních služeb dopravce náležejících do závazku provozu stanoví prováděcí předpis.

§ 39a
Prokazatelná ztráta

(1) Prokazatelnou ztrátou se pro účely tohoto zákona rozumí rozdíl mezi ekonomicky oprávněnými náklady vynaloženými dopravcem na splnění závazku veřejné služby včetně přiměřeného zisku vztahujícího se k těmto nákladům a tržbami a výnosy dosaženými dopravcem z tohoto závazku.

(2) Prokazatelnou ztrátu vzniklou dopravci plněním závazků veřejné služby hradí

a)   kraj ze svého rozpočtu, jedná-li se o zajišťování základní dopravní obslužnosti území závazky veřejné služby,
b)   Ministerstvo dopravy, jedná-li se o zajišťování dopravních potřeb státu ve veřejném zájmu závazky veřejné služby.

(3) Bližší vymezení prokazatelné ztráty, způsob jejího výpočtu, doklady, kterými musí být výpočty prokazatelné ztráty doloženy, vymezení přiměřeného zisku, náležitosti smlouvy o závazku veřejné služby a způsob výkonu státního dozoru nad financováním dopravní obslužnosti a ostatních závazků veřejné služby stanoví prováděcí předpis.

(4) Zajišťuje-li dopravce přepravní služby mimo závazky veřejné služby nebo jiné činnosti, je povinen vést oddělenou souhrnnou analytickou evidenci závazků veřejných služeb, která se člení na evidenci podle jednotlivých krajů. Finanční prostředky určené k úhradě prokazatelné ztráty nesmí být použity k jiným účelům.

§ 39b
Základní dopravní obslužnost

(1) Základní dopravní obslužností územního obvodu kraje je zajištění přiměřené dopravy po všechny dny v týdnu z důvodů veřejného zájmu, především do škol, do úřadů, k soudům, do zdravotnických zařízení poskytujících základní zdravotní péči a do zaměstnání, včetně dopravy zpět, přispívající k trvale únosnému rozvoji tohoto územního obvodu.

(2) Je-li základní dopravní obslužnost územního obvodu kraje zajištěna veřejnou drážní osobní dopravou, nelze rozpočtové prostředky použít na financování jiného druhu souběžné veřejné osobní dopravy. Prováděcí předpis stanoví, co se rozumí provozováním souběžné veřejné dopravy.

(3) Obecní úřad předkládá kraji návrhy na zabezpečení dostupnosti služeb ve veřejné drážní osobní dopravě a informuje kraj o místních přepravních podmínkách a o přepravních potřebách ve veřejném zájmu obyvatel obce .

§ 39c
Závazky veřejné služby na dráze tramvajové a na dráze trolejbusové

Je-li základní dopravní obslužnost území kraje zajišťována dopravou na dráze tramvajové nebo dráze trolejbusové, použijí se ustanovení o závazcích veřejné služby na dráze celostátní a na dráze regionální obdobně.

§ 39d
Ostatní dopravní obslužnost

(1) Ostatní dopravní obslužnost je zajištění dopravních potřeb územního obvodu obce nad rámec základní dopravní obslužnosti území kraje. Na zajištění ostatní dopravní obslužnosti uzavírá obec s dopravcem závazek veřejné služby a hradí ze svého rozpočtu prokazatelnou ztrátu vzniklou dopravci plněním závazku veřejné služby.

(2) Pro závazky veřejné služby a prokazatelnou ztrátu v ostatní dopravní obslužnosti platí přiměřeně § 39 a 39a.

Jízdní řád

§ 40
Jízdní řád na dráze celostátní a regionální

(1) Jízdní řád veřejné drážní osobní dopravy na dráze celostátní a regionální zpracovává provozovatel dráhy, podle přidělené kapacity dopravní cesty žadatelům stanovením konkrétních časových tras vlaků. Jízdní řád je provozovatelem dráhy zpracováván koordinovaně s jízdním řádem v silniční dopravě. Návrh jízdního řádu musí být vypracován nejpozději 2 měsíce po termínu stanoveném k předání žádostí o přidělení kapacity dopravní cesty (§ 34d odst. 2).

(2) Provozovatel dráhy projedná návrh jízdního řádu a návrh změny jízdního řádu s Ministerstvem dopravy, s kraji a s dopravci na dráze ve lhůtě nejméně 120 dnů před stanovenou dobou platnosti jízdního řádu, jedná-li se o nový jízdní řád, a nejméně ve lhůtě 15 dnů před stanovenou dobou platnosti, jedná-li se o změnu jízdního řádu.

(3) Údaje z platného jízdního řádu zpracovaného po projednání návrhu jízdního řádu s Ministerstvem dopravy, s kraji a s dopravci na dráze předá provozovatel dráhy v dohodnutém rozsahu bezúplatně do Celostátního informačního systému o jízdních řádech7e).

§ 41
Jízdní řád na dráze tramvajové, trolejbusové, speciální a lanové

(1) Dopravce, který má podle platné licence provozovat veřejnou drážní osobní dopravu na dráze tramvajové nebo na dráze trolejbusové nebo na speciální dráze, a dopravce, který má podle úředního povolení provozovat veřejnou drážní osobní dopravu na dráze lanové, předloží před zahájením drážní dopravy jízdní řád ke schválení drážnímu správnímu úřadu. Příslušným ke schválení jízdního řádu je drážní správní úřad, který rozhoduje o udělení licence.

(2) Na schvalování jízdních řádů se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.

§ 42
Platnost jízdního řádu

(1) Jízdní řád dráhy celostátní a dráhy regionální a jejich změny nabývají platnosti dnem stanoveným dohodou evropských železničních správ.

(2) Jízdní řád a jeho změny dráhy tramvajové, dráhy trolejbusové, speciální dráhy a dráhy lanové nabývají platnosti nejdříve 24 hodin od jeho zveřejnění.

(3) Způsob zpracování, obsah a zveřejňování jízdního řádu a jeho změn stanoví prováděcí předpis.

ČÁST PÁTÁ
Drážní vozidla a určená technická zařízení

Hlava první
Drážní vozidla

§ 43

(1) Na dráhách lze provozovat drážní vozidlo, které svojí konstrukcí a technickým stavem odpovídá požadavkům bezpečnosti drážní dopravy, obsluhujících osob, přepravovaných osob a věcí a jehož technická způsobilost byla prokázána shodou se schváleným typem. Drážní vozidla hnací, drážní vozidla tažená s rychlostí nad 160 km/h na dráhách železničních, drážní vozidla na dráze tramvajové, trolejbusové a lanové musí mít technickou způsobilost kromě prokázané shody se schváleným typem ještě ověřenou drážním správním úřadem. Na základě tohoto ověření vydá drážní správní úřad průkaz způsobilosti vozidla. Způsob a podmínky schvalování technické způsobilosti stanoví prováděcí předpis.

(2) Shodu se schváleným typem prokazuje výrobce typovým osvědčením pro každé vozidlo.

(3) O schválení typu drážního vozidla rozhoduje drážní správní úřad na základě žádosti tuzemského nebo zahraničního výrobce nebo jiné osoby, která prokáže právní zájem na schválení typu drážního vozidla.

(4) Drážní správní úřad schválí typ drážního vozidla, jsou-li splněny technické podmínky drážního vozidla stanovené prováděcím právním předpisem nebo mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv. Podkladem pro rozhodnutí drážního správního úřadu je certifikát shody vydaný autorizovanou osobou podle zvláštního právního předpisu7g), tvoří-li drážní vozidlo subsystém evropského železničního systému. V ostatních případech je podkladem pro rozhodnutí drážního správního úřadu výsledek zkoušky drážního vozidla, kterou zajistí výrobce drážního vozidla nebo jiná osoba, která prokáže právní zájem na schválení typu drážního vozidla, na svůj náklad u právnické osoby pověřené Ministerstvem dopravy.

(5) Změnu na drážním vozidle, jejíž podstatou je zásah do konstrukce vozidla znamenající odchylku od schváleného typu, schvaluje drážní správní úřad podle podmínek stanovených prováděcím předpisem.

(6) Na dráhách lze provozovat drážní vozidla neschváleného typu pro účely zkušebního provozu a při zkouškách pro schválení typu nebo změny typu, a to jen na dobu potřebnou pro tento účel, za podmínky, že technický stav vozidla a způsob provádění zkoušek za jízdy neohrozí bezpečné provozování dráhy a drážní dopravy. Podmínky provádění zkušebního provozu a řízení drážního vozidla pro každý případ stanoví drážní správní úřad. Podmínky provozování drážního vozidla zahraničního dopravce stanoví mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána.

§ 43a

(1) Na dráhách lze provozovat jen drážní vozidlo, jehož emise plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic ze spalovacích motorů splňují stanovené požadavky. Technická způsobilost motoru z hlediska úrovně emisí plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic se prokazuje shodou se schváleným typem.

(2) Shodu se schváleným typem prokazuje výrobce uvedením označení na každý motor.

(3) O schválení typu motoru určeného pro použití v drážním vozidle rozhoduje drážní správní úřad na základě žádosti tuzemského nebo zahraničního výrobce nebo jiné osoby, která prokáže právní zájem na schválení typu motoru.

(4) Drážní správní úřad schválí typ motoru určeného pro použití v drážním vozidle, jsou-li splněny požadavky na přípustné emise plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic a vydá osvědčení o schválení typu motoru. Podkladem pro rozhodnutí drážního správního úřadu je výsledek zkoušky motoru, kterou zajistí výrobce motoru nebo jiná osoba, která prokáže právní zájem na schválení typu motoru, na svůj náklad u právnické osoby pověřené Ministerstvem dopravy.

(5) Prováděcí právní předpis stanoví vzor žádosti o schválení typu motoru a podklady k ní přikládané, požadavky na přípustné emise plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic, vzor osvědčení o schválení typu motoru, postup při zkoušce motoru, náležitosti označení motoru uváděného výrobcem, jakož i další podrobnosti schvalování typu motoru.

§ 43b

(1) Drážní vozidlo, jehož technická způsobilost byla schválena v jiném členském státě Evropských společenství a na které se nevztahují technické specifikace propojenosti, lze provozovat na dráze celostátní nebo regionální na základě rozhodnutí o schválení typu drážního vozidla nebo na základě vydání průkazu způsobilosti drážního vozidla, které vydá drážní správní úřad po posouzení a ověření technické dokumentace k drážnímu vozidlu nebo typu vozidla.

(2) K žádosti o schválení typu drážního vozidla nebo vydání průkazu způsobilosti drážního vozidla podle odstavce 1 přikládá žadatel

a)   doklad o schválení technické způsobilosti drážního vozidla v jiném členském státě Evropských společenství a záznam o technických úpravách provedených po schválení,
b)   technické údaje o vozidle, záznam o provozu a údržbě,
c)   doklad o technických a provozních vlastnostech prokazující, že drážní vozidlo je v souladu se zabezpečovacím zařízením, trakčním vedením, s rozchodem koleje, průjezdnými průřezy, s maximální povolenou hmotností na nápravu a jinými omezeními dráhy celostátní a regionální,
d)   návrh podmínek použití drážního vozidla v provozu.

(3) Drážní správní úřad může požadovat provedení zkušebního provozu drážního vozidla s cílem ověřit shodu provozních vlastností s požadavky podle odstavce 2 písm. c); v takovém případě stanoví jeho obsah a rozsah. Zkušební provoz drážního vozidla zajišťuje žadatel na svůj náklad u právnické osoby pověřené Ministerstvem dopravy.

(4) V rozhodnutí o schválení typu drážního vozidla nebo rozhodnutí o vydání průkazu způsobilosti drážního vozidla lze v návaznosti na doklady podle odstavce 2 písm. c) a výsledky zkušebního provozu uvést podmínky použití drážního vozidla v provozu.

§ 44

(1) Drážní vozidla v provozu, která určí prováděcí předpis, podléhají pravidelným technickým kontrolám, kterými se ověřuje technický stav drážního vozidla. Způsob a podmínky provádění kontrol technického stavu drážního vozidla stanoví prováděcí předpis.

(2) Zjistí-li drážní správní úřad, že drážní vozidlo v provozu je v technickém stavu, který nezaručuje bezpečnost drážní dopravy nebo nemá vlastnosti schváleného typu nebo nemá platný průkaz způsobilosti nebo nejsou u něj prováděny pravidelné technické prohlídky podle prováděcího předpisu, rozhodne o nezpůsobilosti drážního vozidla k provozu.

(3) Pro drážní vozidlo schválené pro použití na dráze celostátní nebo regionální přidělí drážní správní úřad na žádost vlastníka vozidla alfanumerický identifikační kód. Tento kód musí být vyznačen na vozidle a vložen s údaji o vozidle do registru drážních vozidel (§ 49d).

Hlava druhá
Způsobilost k řízení drážních vozidel

§ 45

(1) Řídit drážní vozidlo (dále jen "řízení") mohou jen osoby s platným průkazem způsobilosti k řízení.

(2) Průkaz způsobilosti k řízení vydává drážní správní úřad žadateli, který prokázal odbornou způsobilost zkouškou. Zkoušce se může podrobit žadatel, který

a)   dosáhl předepsaného věku a vzdělání,
b)   je spolehlivý k řízení (§ 46),
c)   prokázal svou zdravotní způsobilost,
d)   podrobil se předepsané výuce a výcviku.

(3) Podmínky zdravotní způsobilosti, věku a vzdělání, rozsah potřebných odborných znalostí, způsob provádění výuky a výcviku a způsob provádění zkoušek stanoví prováděcí předpis.

(4) Drážní správní úřad nařídí přezkoušení odborné a zdravotní způsobilosti osob k řízení v případě, že při řízení vykazují nedostatky, které mohou ohrozit bezpečnost drážní dopravy. Podle výsledku přezkoušení může drážní správní úřad rozhodnout o omezení řízení nebo o zákazu řízení. V případě rozhodnutí o zákazu řízení drážní správní úřad odejme osobě průkaz způsobilosti k řízení.

(5) Drážní správní úřad nařídí přezkoušení odborné a zdravotní způsobilosti osob k řízení, má-li důvodné pochybnosti o zdravotní nebo odborné způsobilosti těchto osob. V těchto případech drážní správní úřad zadrží průkaz způsobilosti k řízení do doby, kdy důvody pro zadržení průkazu pominou.

(6) Bez průkazu způsobilosti mohou řídit drážní vozidlo osoby při jízdním výcviku nebo při zkoušce z řízení drážního vozidla. Při provozování drážního vozidla neschváleného typu pro účely zkušebního provozu a při zkouškách pro schválení typu nebo změny typu může drážní vozidlo řídit osoba dodavatele bez průkazu způsobilosti pouze pod dohledem osoby dopravce, který zodpovídá za zachování všech zásad pro bezpečnost drážní dopravy.

(7) Drážní vozidlo náležející zahraničnímu dopravci oprávněnému provozovat v České republice drážní dopravu může řídit osoba, je-li držitelem oprávnění k řízení tohoto vozidla podle právních předpisů státu, v němž má sídlo zahraniční dopravce. Tato osoba musí být současně držitelem průkazu způsobilosti k řízení podle § 45.

(8) Maximální dobu řízení, dobu bezpečnostních přestávek a dobu odpočinku osob, které řídí drážní vozidlo, stanoví pro jednotlivé druhy drážních vozidel prováděcí předpis.

§ 46

Spolehlivým k řízení není ten,

a)   kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s řízením, nebo pro jiný trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže vzhledem k řízení a osobě žadatele je obava, že se dopustí stejného nebo podobného činu při řízení,
b)   komu byl soudem uložen trest zákazu činnosti spočívající v řízení.

Hlava třetí
Určená technická zařízení

§ 47

(1) Technická zařízení tlaková, plynová, elektrická, zdvihací, dopravní, pro ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny a pro ochranu před negativními účinky zpětných trakčních proudů, která slouží k zabezpečení provozování dráhy nebo drážní dopravy nebo lyžařských vleků, jsou určenými technickými zařízeními, která podléhají dozoru podle tohoto zákona.

(2) Podmínky pro konstrukci, výrobu a provoz určených technických zařízení a jejich konkretizaci stanoví prováděcí předpis.

(3) Před uvedením určeného technického zařízení do provozu musí být schválena jeho způsobilost k provozu. Způsobilost určeného technického zařízení k provozu schvaluje drážní správní úřad vydáním průkazu způsobilosti.

(4) Drážní správní úřad vydá průkaz způsobilosti určeného technického zařízení na základě technické prohlídky a zkoušky, kterou zajistí výrobce nebo jiná osoba, která prokáže právní zájem na schválení určeného technického zařízení, na svůj náklad u právnické osoby pověřené Ministerstvem dopravy. Je-li určené technické zařízení současně stanoveným výrobkem podle zvláštního předpisu7h), je podkladem pro rozhodnutí drážního správního úřadu doklad o shodě vydaný podle zvláštního právního předpisu7i).

(5) Při provozování dráhy a při provozování drážní dopravy mohou být provozována jen určená technická zařízení s platným průkazem způsobilosti.

§ 48

(1) Určená technická zařízení v provozu podléhají pravidelným revizím, prohlídkám a zkouškám, kterými se ověřuje jejich technický stav a provozní způsobilost. Revize, prohlídky a zkoušky určených technických zařízení v provozu mohou provádět jen fyzické osoby, které mají platné osvědčení o odborné způsobilosti. Osvědčení o odborné způsobilosti vydává drážní správní úřad. Rozsah odborných znalostí a způsob ověřování těchto znalostí stanoví prováděcí předpis.

(2) Zjistí-li drážní správní úřad, že určené technické zařízení má závažné nedostatky, že nelze zaručit jeho bezpečné provozování, zadrží průkaz způsobilosti a rozhodne o nezpůsobilosti určeného technického zařízení v provozu.

(3) Zjistí-li drážní správní úřad, že oprávněná osoba, provádějící revize, prohlídky a zkoušky určeného technického zařízení vykazuje nedostatky ve své činnosti, které podstatným způsobem ovlivňují ověřování technické způsobilosti a bezpečnost provozu určeného technického zařízení, odejme osvědčení o její odborné způsobilosti.

Hlava čtvrtá
Mimořádné události

§ 49

(1) Mimořádnou událostí v drážní dopravě je závažná nehoda, nehoda nebo ohrožení v drážní dopravě, která ohrožuje nebo narušuje bezpečnost, pravidelnost a plynulost provozování drážní dopravy, bezpečnost osob a bezpečnou funkci staveb a zařízení nebo ohrožuje životní prostředí.

(2) Závažnou nehodou v drážní dopravě je srážka nebo vykolejení drážních vozidel, ke kterým došlo v souvislosti s provozováním drážní dopravy, s následkem smrti, újmy na zdraví nejméně 5 osob nebo škody velkého rozsahu8). Nehodou v drážní dopravě je událost, k níž došlo v souvislosti s provozováním drážní dopravy s následkem smrti, újmy na zdraví nebo značné škody8). Jiné mimořádné události se považují za ohrožení.

(3) Provozovatel dráhy a dopravce jsou povinni

a)   neprodleně oznámit každou mimořádnou událost v drážní dopravě Drážní inspekci a současně každou závažnou nehodu a nehodu v drážní dopravě Policii České republiky,
b)   zajistit místo mimořádné události a provést dokumentaci stavu v době vzniku mimořádné události,
c)   zabezpečit uvolnění dráhy pro obnovení provozování dráhy nebo drážní dopravy, pokud tomu nebrání jiné okolnosti, a Drážní inspekce vydala k uvolnění dráhy souhlas,
d)   zjišťovat příčiny a okolnosti vzniku mimořádných událostí v drážní dopravě v případech stanovených prováděcím právním předpisem a činit opatření k jejich předcházení,
e)   odstraňovat zjištěné nedostatky při vzniku mimořádných událostí, jejich příčiny a škodlivé následky a ve stanovených termínech přijímat opatření určená k předcházení vzniku mimořádných událostí.

ČÁST ŠESTÁ
Provozní a technická propojenost evropského železničního systému

§ 49a

(1) Provozní a technická propojenost (dále jen "propojenost") evropského železničního systému je jeho schopnost umožnit bezpečný a nepřerušený pohyb drážního vozidla na dráhách evropského železničního systému.

(2) K zajištění propojenosti drah zařazených na území České republiky do evropského železničního systému musí tyto dráhy odpovídat stanoveným technickým specifikacím propojenosti a splňovat základní požadavky na konstrukční a provozní podmínky.

(3) Technické specifikace propojenosti stanoví společný reprezentativní orgán pověřený Komisí8a). Technické specifikace propojenosti uveřejňuje Komise v Úředním věstníku Evropské unie8a), 8b).

(4) Strukturální a provozní subsystémy evropského železničního systému a základní požadavky na konstrukční a provozní podmínky stanoví prováděcí právní předpis.

(5) Posuzování shody nebo vhodnosti užití jednotlivých součástí propojenosti subsystémů evropského železničního systému se řídí zvláštním právním předpisem7f).

§ 49b

(1) Vlastník dráhy a provozovatel dráhy, která je nebo se stane součástí evropského železničního systému, je povinen při stavbě nebo modernizaci dráhy, stavby na dráze, při jejím uvedení do užívání, provozování a údržbě zajistit dodržení základních požadavků na konstrukční a provozní podmínky a technických specifikací propojenosti.

(2) Drážní správní úřad vydá kolaudační rozhodnutí o ověření způsobilosti k užívání nově budované nebo modernizované dráhy železniční, která se stane součástí evropského železničního systému za podmínky, že vlastník dráhy nebo její provozovatel předloží ověření o splnění základních požadavků na konstrukční a provozní podmínky a splnění technických specifikací propojenosti (dále jen "ověření o shodě"). Ověření o shodě vydává právnická osoba, kterou je autorizovaná osoba pověřená Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví po dohodě s Ministerstvem dopravy podle zvláštního právního předpisu7f).

(3) Výrobce drážních vozidel a výrobce určených technických zařízení jsou povinni zajistit, aby konstrukce a technický stav drážních vozidel a určených technických zařízení dráhy, která jsou nebo se stanou součástí evropského železničního systému, splňovaly základní požadavky na konstrukční a provozní podmínky a technické specifikace propojenosti. Na schvalování technické způsobilosti drážního vozidla a určeného technického zařízení se vztahují ustanovení § 43, 44 a 47 tohoto zákona.

(4) Dopravce je povinen provozovat drážní dopravu na dráze, která je nebo se stane součástí evropského železničního systému, pouze drážním vozidlem, které splňuje základní požadavky na konstrukční a provozní podmínky a technické specifikace propojenosti.

(5) O podmínkách provozování drážního vozidla, pro které nejsou vypracovány technické specifikace propojenosti na dráhách, které jsou součástí evropského železničního systému, rozhodne na žádost dopravce drážní správní úřad.

§ 49c

(1) Technické specifikace propojenosti nemusí být dodrženy

a)   při výstavbě nové dráhy nebo při modernizaci dráhy, která byla zahájena před zveřejněním technických specifikací propojenosti v Úředním věstníku Evropských společenství,
b)   při obnově, rozšíření nebo modernizaci dráhy, pokud dodržení technické specifikace propojenosti by mohlo ohrozit ekonomickou realizaci projektu nebo kompatibilitu systému drah,
c)   po obnově dráhy v souvislosti s nehodou nebo přírodní katastrofou, kdy z důvodu zájmu na rychlém obnovení provozování drážní dopravy na dráze nelze z ekonomických nebo technických důvodů vyžadovat dodržení technických specifikací propojenosti,
d)   pro drážní vozidla jedoucí do a ze států, jejichž rozchod kolejí je odlišný od rozchodu drah evropského železničního systému,

pokud o tom rozhodne na návrh České republiky Komise.

(2) Jménem České republiky jedná Ministerstvo dopravy.

§ 49d

(1) Drážní úřad vede registr jednotlivých součástí subsystémů nově budovaných nebo modernizovaných drah zařazených do evropského železničního systému a registr drážních vozidel vlastníků těchto vozidel se sídlem nebo bydlištěm nebo místem podnikání, je-li odlišné od bydliště, v České republice, a určených k pohybu na dráze k pohybu na dráze celostátní a regionální. Způsob vedení registrů a údaje v nich stanovené stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Údaje o jednotlivých součástech subsystémů nově budovaných nebo modernizovaných drah zařazených do evropského železničního systému poskytuje Drážnímu úřadu provozovatel dráhy do 15 dnů po uvedení součásti subsystému do užívání.

(3) Údaje o vozidle, které je určené pro provozování na dráze celostátní nebo regionální, poskytuje vlastník drážního vozidla Drážnímu úřadu do 15 dnů po uvedení vozidla do provozu.

(4) Informaci o aktuálním stavu drah zařazených do evropského železničního systému a o drážních vozidlech určených a používaných k pohybu na dráhách evropského železničního systému zasílá Drážní úřad každoročně úřadům členských států Evropských společenství a Evropské železniční agentuře8a), 8b).

§ 49e

(1) Drážní úřad při výkonu státního dozoru dozírá na zajištění propojenosti železniční dráhy určené k začlenění do evropského železničního systému při jejím uvedení do užívání a pravidelně jednou za tři měsíce prověřuje, zda při jejím provozování a údržbě splňují strukturální a provozní subsystémy a jejich jednotlivé součásti základní požadavky na konstrukční a provozní podmínky a technické specifikace propojenosti.

(2) Drážní úřad může požádat příslušný orgán Komise o změnu technických specifikací propojenosti. Žádost o změnu technických specifikací propojenosti musí obsahovat

a)   označení autora technické specifikace propojenosti,
b)   číslo technické specifikace propojenosti,
c)   popis věcného problému a navrhované řešení změny.

(3) Zjistí-li Drážní úřad, že součást provozní a technické propojenosti subsystému, pro kterou bylo vydáno ověření o shodě nebo vhodnosti použití, nesplňuje základní požadavky na konstrukční a provozní podmínky, rozhodne o uložení ochranného opatření, kterým zamezí dalšímu používání součásti provozní a technické propojenosti subsystému a zajistí její stažení z trhu. Obdobně se postupuje, jestliže notifikovaná osoba vydala ověření o shodě nebo výrobce vydal ES prohlášení o shodě pro součást provozní a technické propojenosti subsystému, která shodu nesplňuje. Uložení ochranného opatření oznamuje Drážní úřad Ministerstvu průmyslu a obchodu. Postup při uložení ochranného opatření a při jeho oznamování stanoví zvláštní právní předpis8c).

(4) Zjistí-li Drážní úřad, že strukturální subsystém, pro který bylo vydáno ověření o shodě nebo o vhodnosti použití, není plně v souladu s příslušnou technickou specifikací propojenosti nebo nesplňuje základní požadavky na konstrukční a provozní podmínky, rozhodne o uložení ochranného opatření, kterým zamezí dalšímu používání strukturálního subsystému. Uložení ochranného opatření oznamuje Drážní úřad Ministerstvu průmyslu a obchodu.

(5) Drážní úřad zajistí zveřejnění aktuálních údajů vedených v registru jednotlivých součástí subsystémů nově budovaných nebo modernizovaných drah zařazených do evropského železničního systému a údajů registru drážních vozidel.

(6) Drážní úřad zveřejní výroční zprávu o své činnosti za kalendářní rok a do 30. září následujícího kalendářního roku ji postoupí Evropské železniční agentuře. Obsah výroční zprávy stanoví prováděcí právní předpis.

ČÁST SEDMÁ
Správní delikty

§ 50
Přestupky

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a)   vstoupí v rozporu s § 4a odst. 1 na dráhu nebo v obvodu dráhy na místa, která nejsou veřejnosti přístupná,
b)   provozuje v ochranném pásmu dráhy činnost v rozporu s § 9 odst. 1,
c)   poruší nebo ohrozí provozování dráhy a drážní dopravy nebo poškodí součásti dráhy nebo součásti drážního vozidla,
d)   úmyslně poškodí stavbu dráhy, stavbu na dráze nebo jiné zařízení, které je součástí této stavby, anebo úmyslně naruší činnost drážního zařízení nebo drážního vedení,
e)   v rozporu s § 22 odst. 4 nedbá v obvodu dráhy pokynu provozovatele dráhy,
f)   poruší přepravní podmínky stanovené pro přepravu nebezpečných věcí na základě § 37 odst. 2 písm. j) nebo § 37 odst. 3 písm. d), nebo
g)   jako vlastník drážního vozidla neposkytne údaje podle § 49d odst. 3.

(2) Fyzická osoba se jako vlastník dráhy dopustí přestupku tím, že

a)   nezajistí v rozporu s § 20 odst. 1 údržbu a opravu dráhy v rozsahu nezbytném pro její provozuschopnost nebo neumožní styk dráhy s jinými dráhami, nebo
b)   nezajistí v rozporu s § 21 odst. 1 provozování dráhy.

(3) Fyzická osoba se jako vlastník dráhy celostátní nebo regionální dopustí přestupku tím, že

a)   nepečuje o rozvoj a modernizaci dráhy podle § 20 odst. 2,
b)   nenabídne v rozporu s § 20 odst. 3 dráhu, u níž není schopna zajistit její provozuschopnost, státu k odkoupení, nebo
c)   neumožní v případě stanoveném v § 21 odst. 1 provozování dráhy jinou oprávněnou osobou.

(4) Fyzická osoba se jako bezpečnostní poradce pro přepravu nebezpečných věcí dopustí přestupku tím, že

a)   nevypracuje výroční zprávu podle pododdílu 1.8.3.3 Řádu pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí8d) (dále jen "Řád"), nebo
b)   nevypracuje zprávu o nehodě podle pododdílu 1.8.3.6 Řádu.

(5) Za přestupek lze uložit pokutu do

a)   10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), e) nebo g) nebo odstavce 4,
b)   1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c) nebo d),
c)   10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f), odstavce 2 nebo odstavce 3.

Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob
§ 51

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

a)   vykonává v rozporu s § 4a odst. 1 v obvodu dráhy činnosti, které jsou podnikáním,
b)   jako vlastník sítě technického vybavení umístěného v obvodu dráhy nepostupuje při havárii této sítě podle pokynů provozovatele dráhy udělovaných podle § 5a odst. 3,
c)   jako vlastník sítě technického vybavení umístěného v obvodu dráhy nebo v ochranném pásmu dráhy nezajistí v případě stanoveném v § 5a odst. 5 její provoz, údržbu a opravy tak, aby se nestala příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob,
d)   provozuje v ochranném pásmu dráhy činnost v rozporu s § 9 odst. 1,
e)   poruší nebo ohrozí provozování dráhy a drážní dopravy nebo poškodí součásti dráhy nebo součásti drážního vozidla,
f)   poškodí stavbu dráhy, stavbu na dráze nebo jiné zařízení, které je součástí této stavby, anebo naruší činnost drážního zařízení nebo drážního vedení,
g)   provozuje dráhu v rozporu s § 11 odst. 1 bez úředního povolení,
h)   provozuje drážní dopravu v rozporu s § 24 odst. 4 bez platné licence,
i)   poruší přepravní podmínky stanovené pro přepravu nebezpečných věcí na základě § 37 odst. 2 písm. j) nebo § 37 odst. 3 písm. d), nebo
j)   jako vlastník drážního vozidla neposkytne údaje podle § 49d odst. 3.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník dráhy dopustí správního deliktu tím, že

a)   nezajistí v rozporu s § 20 odst. 1 údržbu a opravu dráhy v rozsahu nezbytném pro její provozuschopnost nebo neumožní styk dráhy s jinými dráhami, nebo
b)   nezajistí v rozporu s § 21 odst. 1 provozování dráhy.

(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník dráhy celostátní nebo regionální dopustí správního deliktu tím, že

a)   nepečuje o rozvoj a modernizaci dráhy podle § 20 odst. 2,
b)   nenabídne v rozporu s § 20 odst. 3 dráhu, u níž není schopna zajistit její provozuschopnost, státu k odkoupení, nebo
c)   neumožní v případě stanoveném v § 21 odst. 1 provozování dráhy jinou oprávněnou osobou.

(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel dráhy dopustí správního deliktu tím, že

a)   neoznámí podle § 17 odst. 2 drážnímu správnímu úřadu změny týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o vydání úředního povolení, nebo o nich nepředloží doklady,
b)   nevyrozumí podle § 18 odst. 1 před podáním návrhu na zrušení úředního povolení k provozování dráhy o této skutečnosti drážní správní úřad nebo vlastníka dráhy,
c)   provozuje dráhu v rozporu s § 22 odst. 1 písm. a),
d)   nezajistí v souladu s § 22 odst. 1 písm. c), aby provozování dráhy prováděla osoba zdravotně a odborně způsobilá,
e)   nezveřejní v souladu s § 22 odst. 1 písm. d) jízdní řády pro veřejnou drážní osobní dopravu a jejich změny,
f)   neoznačí názvy stanic (zastávek), které provozuje podle § 22 odst. 1 písm. e),
g)   provozuje určené technické zařízení v rozporu s § 22 odst. 1 písm. f),
h)   nezajistí v souladu s § 22 odst. 1 písm. g) dopravcům přístup k poskytovaným službám způsobem, který vylučuje zvýhodnění některého z dopravců,
i)   omezí provozování dráhy nebo její části v rozporu s § 23b nebo § 23c,
j)   nevyrozumí neprodleně drážní správní úřad, vlastníka dráhy nebo dopravce o skutečnostech uvedených v § 23b odst. 2, nebo
k)   neposkytne údaje podle § 49d odst. 2.

(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel dráhy celostátní nebo regionální dopustí správního deliktu tím, že

a)   provozuje v rozporu s § 11 odst. 1 dráhu bez osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy,
b)   finančně nezabezpečí podle § 22 odst. 2 písm. a) řádné provozování dráhy,
c)   neposkytne podle § 22 odst. 2 písm. b) doklady o trvání finanční způsobilosti k řádnému provozování dráhy,
d)   nepředloží podle § 22 odst. 2 písm. e) výroční zprávu o bezpečnosti provozování dráhy,
e)   neumožní podle § 23 odst. 1 písm. a) provozovat drážní dopravu na dráze,
f)   neposkytne v případě stanoveném v § 23 odst. 1 písm. b) svou dopravní cestu jinému provozovateli dráhy,
g)   nepředá přídělci kapacity dopravní cesty údaje o povaze a kapacitě jím provozované dopravní cesty podle § 23 odst. 2 písm. a),
h)   nestanoví podle § 23 odst. 2 písm. b) rozsah poskytovaných přepravních služeb pro přepravu osob a věcí, nebo jej nezveřejní v Přepravním a tarifním věstníku,
i)   neoznámí podle § 23a odst. 4 drážnímu správnímu úřadu změny údajů, které předkládá v žádosti o vydání osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy, nebo o nich nepředloží doklady podle § 23a odst. 2,
j)   nezpracuje jízdní řád podle § 40 odst. 1, nebo jej neprojedná s Ministerstvem dopravy, s kraji nebo s dopravci na dráze podle § 40 odst. 2,
k)   nepředá podle § 40 odst. 3 údaje z platného jízdního řádu do celostátního informačního systému o jízdních řádech, nebo
l)   použije v rozporu s § 62 odst. 4 finanční prostředky poskytnuté z veřejných prostředků k provozování dráhy k jiným účelům.

(6) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel dráhy nebo dopravce dopustí správního deliktu tím, že

a)   neoznámí vznik mimořádné události v drážní dopravě podle § 49 odst. 3 písm. a),
b)   nezajistí v souladu s § 49 odst. 3 písm. b) místo mimořádné události nebo neprovede dokumentaci stavu v době vzniku mimořádné události,
c)   nezabezpečí podle § 49 odst. 3 písm. c) uvolnění dráhy pro obnovení provozování dráhy nebo drážní dopravy,
d)   neprovede podle § 49 odst. 3 písm. d) zjištění příčin a okolností vzniku mimořádné události, nebo
e)   nepřijme podle § 49 odst. 3 písm. e) opatření určená k předcházení vzniku mimořádných událostí.

(7) Za správní delikt se uloží pokuta do

a)   1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. e), f) nebo j), odstavce 4 písm. a), b), e), f), j) nebo k) nebo odstavce 5 písm. b), c), d), g), h), i), j), k) nebo l),
b)   10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b), c), d), g), h) nebo i), odstavce 2, odstavce 3, odstavce 4 písm. c), d), g), h) nebo i), odstavce 5 písm. a), e) nebo f) nebo odstavce 6.

(8) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a), d), g), h) nebo i) lze uložit též zákaz činnosti.

§ 52

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako dopravce dopustí správního deliktu tím, že

a)   neoznámí podle § 32 odst. 1 drážnímu správnímu úřadu změny týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o udělení licence, nebo o nich nepředloží doklady,
b)   provozuje drážní dopravu v rozporu s § 35 odst. 1 písm. a),
c)   použije v rozporu s § 35 odst. 1 písm. d) k provozování drážní dopravy drážní vozidlo nebo určené technické zařízení bez platného průkazu způsobilosti nebo v technickém stavu, který neodpovídá schválené způsobilosti,
d)   nezajistí v souladu s § 35 odst. 1 písm. e), aby drážní vozidlo řídila osoba s platným průkazem způsobilosti k řízení,
e)   nezajistí v souladu s § 35 odst. 1 písm. f), aby drážní dopravu prováděla osoba zdravotně a odborně způsobilá, nebo
f)   se neřídí při provozování drážní dopravy pokyny provozovatele dráhy udílenými podle § 35 odst. 1 písm. g).

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako dopravce na dráze celostátní nebo regionální dopustí správního deliktu tím, že

a)   provozuje v rozporu s § 24 odst. 4 drážní dopravu bez platného osvědčení dopravce,
b)   neoznámí podle § 34h odst. 5 drážnímu správnímu úřadu změny údajů, které předkládá v žádosti o vydání osvědčení, nebo o nich nepředloží doklady,
c)   finančně nezajistí podle § 35 odst. 2 písm. a) řádné provozování drážní dopravy,
d)   neposkytne podle § 35 odst. 2 písm. b) drážnímu správnímu úřadu doklady o trvání finanční způsobilosti k řádnému provozování drážní dopravy,
e)   nesjedná nebo nezaplatí podle § 35 odst. 2 písm. d) pojištění z odpovědnosti za škody z provozu drážní dopravy, nebo
f)   nepředloží podle § 35 odst. 2 písm. g) drážnímu správnímu úřadu výroční zprávu o bezpečnosti provozování drážní dopravy.

(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako dopravce ve veřejné drážní dopravě dopustí správního deliktu tím, že

a)   nezabezpečí v souladu s § 36 písm. f) předlékařskou první pomoc v případě závažné nehody nebo nehody,
b)   nezabezpečí v případech stanovených v § 36 písm. g) náhradní dopravu za přerušenou veřejnou drážní osobní dopravu,
c)   neoznačí drážní vozidlo nebo soupravu drážních vozidel podle § 36 písm. h),
d)   omezí nebo zastaví veřejnou drážní dopravu v rozporu s § 38 odst. 7, nebo
e)   nezveřejní přechodné omezení nebo zastavení veřejné drážní dopravy podle § 38 odst. 2 nebo je podle § 38 odst. 7 neoznámí drážnímu správnímu úřadu.

(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako dopravce poskytující přepravní služby v rámci závazků veřejné služby dopustí správního deliktu tím, že

a)   při zajišťování přepravních služeb mimo závazky veřejné služby nebo jiných činností nevede oddělenou souhrnnou analytickou evidenci závazků veřejných služeb podle § 39a odst. 4, nebo
b)   použije v rozporu s § 62 odst. 4 finanční prostředky poskytnuté z veřejných prostředků k provozování veřejné drážní osobní dopravy k jiným účelům.

(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako dopravce provozující veřejnou drážní osobní dopravu na dráze tramvajové, trolejbusové, speciální nebo lanové dopustí správního deliktu tím, že nepředloží před zahájením drážní dopravy jízdní řád ke schválení drážnímu správnímu úřadu podle § 41 odst. 1.

(6) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako přídělce kapacity dopravní cesty dopustí správního deliktu tím, že

a)   nezpracuje nebo nezveřejní prohlášení o dráze podle § 34c odst. 1 a 2, nebo
b)   přidělí kapacitu dopravní cesty v rozporu s § 34e nebo § 34f.

(7) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako účastník přepravy nebezpečných věcí dopustí správního deliktu tím, že

a)   nezajistí proškolení zaměstnanců podílejících se na přepravě nebezpečných věcí podle kapitoly 1.3 Řádu,
b)   nesplní povinnost z hlediska bezpečnosti podle kapitoly 1.4 Řádu,
c)   neustanoví bezpečnostního poradce pro přepravu nebezpečných věcí podle pododdílu 1.8.3.1 Řádu,
d)   nevypracuje bezpečnostní plán, nezajistí proškolení zaměstnanců nebo nedodržuje ustanovení bezpečnostního plánu podle kapitoly 1.10 Řádu,
e)   užije pro přepravu nebezpečných věcí jiné než předepsané obaly nebo cisterny nebo je užije jiným než předepsaným způsobem podle části 4 Řádu,
f)   neoznačí nebezpečnou věc podle části 5 Řádu,
g)   nepřiloží řádně vyplněné doklady předepsané pro přepravu nebezpečných věcí podle kapitol 5.1 a 5.4 Řádu,
h)   poruší požadavky na konstrukci a zkoušky obalů, velkých nádob pro volně ložené látky, velkých obalů nebo cisteren podle části 6 Řádu, nebo
i)   poruší podmínky přepravy, nakládky, vykládky nebo manipulace s nebezpečnými věcmi podle části 7 Řádu.

(8) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel dráhy při přepravě nebezpečných věcí v seřaďovacích nádražích dopustí správního deliktu tím, že nezajistí vypracování interních nouzových plánů (kapitola 1.11 Řádu) pro tuto přepravu podle pododdílu 1.4.3.6 Řádu.

(9) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako dopravce nebo provozovatel dráhy při přepravě nebezpečných věcí dopustí správního deliktu tím, že nevypracuje zprávu o nehodě podle oddílu 1.8.5 Řádu.

(10) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako odesílatel při přepravě nebezpečných věcí dopustí správního deliktu tím, že při odesílání nezařadí nebezpečnou věc podle části 2 Řádu.

(11) Za správní delikt se uloží pokuta do

a)   1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), odstavce 2 písm. b), c), d), e) nebo f), odstavce 3 písm. a), b), c) nebo e), odstavce 4, odstavce 5, odstavce 6, odstavce 7 písm. a), b), c), e), f), g), h) nebo i), odstavce 8, odstavce 9 nebo odstavce 10,
b)   10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), c), d), e) nebo f), odstavce 2 písm. a), odstavce 3 písm. d) nebo odstavce 7 písm. d).

(12) Za správní delikt podle odstavce 2 písm. a), odstavce 7, odstavce 8, odstavce 9 nebo odstavce 10 lze uložit též zákaz činnosti.

§ 52a
Společná ustanovení

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry sankce právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže o něm příslušný orgán nezahájil řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 4 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Zákaz činnosti lze právnické osobě uložit nejdéle na tři roky. Do doby zákazu činnosti se započítává doba, po kterou pachatel na základě opatření správního orgánu učiněného v souvislosti s projednávaným správním deliktem nesměl již tuto činnost vykonávat.

(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby8e) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(6) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává drážní správní úřad s výjimkou správních deliktů podle § 51 odst. 6, které projednává Drážní inspekce.

(7) Přestupky podle § 50 odst. 1 písm. c) až f) může projednat v blokovém řízení Policie České republiky.

(8) Pokuty vybírá orgán, který je uložil. Příjem z pokut je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost orgánu, který pokutu uložil.

(9) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci.

ČÁST OSMÁ
Státní správa a státní dozor

§ 53

(1) Zřizuje se správní úřad Drážní úřad jako orgán státní správy se sídlem v Praze, který je podřízen Ministerstvu dopravy.

(2) V čele Drážního úřadu je ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr dopravy; ministr dopravy schvaluje rovněž statut Drážního úřadu.

§ 53a

(1) Zřizuje se Drážní inspekce jako správní úřad podřízený Ministerstvu dopravy. Drážní inspekce se člení na ústřední inspektorát a územní inspektoráty. Sídla a územní působnost územních inspektorátů stanoví generální inspektor.

(2) V čele Drážní inspekce je generální inspektor, kterého jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra dopravy.

(3) Drážní inspekce je organizační složkou státu se sídlem v Praze.

(4) Statut a organizační řád Drážní inspekce schvaluje ministr dopravy.

§ 53b

(1) Drážní inspekce provádí zjišťování příčin a okolností vzniku závažných nehod v drážní dopravě a nehod a ohrožení stanovených prováděcím právním předpisem. Přitom zjišťuje nedostatky ohrožující bezpečnost provozování dráhy nebo drážní dopravy a jejich příčiny. Při zjišťování příčin a okolností vzniku mimořádných událostí Drážní inspekce postupuje tak, aby provozování dráhy a drážní dopravy bylo obnoveno co nejdříve. Fyzické a právnické osoby dotčené mimořádnou událostí jsou oprávněny vyžadovat informace o zahájení a průběhu šetření mimořádné události a vyjadřovat se k jeho závěrům. Výsledky šetření příčin a okolností vzniku mimořádné události projedná Drážní inspekce s provozovatelem dráhy a dopravcem zúčastněnými na mimořádné události a s Drážním úřadem a vyrozumí o nich fyzické a právnické osoby dotčené mimořádnou událostí. Šetření podle tohoto odstavce nenahrazuje řízení podle zvláštního zákona8g) a probíhá nezávisle na něm.

(2) Došlo-li k závažné nehodě v drážní dopravě, k nehodě nebo ohrožení stanovenému prováděcím právním předpisem v pohraničním úseku dráhy, a není možné určit, zda místo mimořádné události leží na území České republiky, dohodne se Drážní inspekce s inspekčním orgánem příslušného členského státu ES na způsobu zjištění příčin a okolností mimořádné události v drážní dopravě.

(3) Při zjišťování příčin a okolností mimořádných událostí jsou inspektoři Drážní inspekce oprávněni

a)   vstoupit na místo mimořádné události, na související prostor dráhy a do drážního vozidla zúčastněného na mimořádné události,
b)   zajišťovat důkazy související s vyšetřováním příčin a okolností vzniku mimořádné události včetně výstupů ze záznamových zařízení umístěných v drážním vozidle zúčastněném na mimořádné události a kontrolovat odstraňování trosek drážního vozidla a pevných zařízení potřebných pro zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy pro účely zkoumání,
c)   vyžádat si okamžitý přístup k výsledkům ohledání ostatků obětí závažné nehody nebo nehody a k výsledkům vyšetřování zaměstnanců dopravce zúčastněných na mimořádné události,
d)   vyžadovat podání vysvětlení od zaměstnanců dopravce zúčastněných na mimořádné události a od dalších svědků mimořádné události,
e)   vyžádat si od provozovatele dráhy, dopravce a Drážního úřadu další údaje nebo záznamy vztahující se k zjišťování příčin a okolností mimořádné události.

(4) Drážní inspekce podá podnět drážnímu správnímu úřadu na zahájení řízení o přechodném omezení drážní dopravy na nezbytně nutnou dobu, vyžaduje-li to zajištění bezpečného provozování dráhy a drážní dopravy při vzniku mimořádné události, a po zjištění jejich příčin a okolností podle povahy věci podá návrh na zahájení řízení

a)   o odejmutí osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy celostátní a regionální (§ 23a),
b)   o odejmutí osvědčení dopravce (§ 34h),
c)   o rozhodnutí o nezpůsobilosti drážního vozidla k provozu (§ 44),
d)   o rozhodnutí o nezpůsobilosti určeného technického zařízení v provozu (§ 48).

(5) Drážní inspekce oznamuje Evropské železniční agentuře do 7 dnů zahájení šetření příčin a okolností vzniku mimořádných událostí na dráze celostátní a regionální. O výsledcích šetření příčin a okolností vzniku mimořádných událostí vypracuje zprávu, kterou poskytne Evropské železniční agentuře, vlastníku dráhy, provozovateli dráhy, dopravci a Drážnímu úřadu. Pokud Drážní inspekce na základě výsledků šetření příčin a okolností vzniku mimořádné události přijme ve zprávě bezpečnostní doporučení, jsou vlastník dráhy, provozovatel dráhy nebo dopravce povinni přijmout opatření k zajištění bezpečného provozování dráhy a drážní dopravy a přijatá opatření oznámit Drážní inspekci. Vzor zprávy o výsledcích šetření příčin a okolností vzniku mimořádné události stanoví prováděcí právní předpis.

(6) Drážní inspekce zveřejní do 30. září kalendářního roku výroční zprávu o šetření příčin a okolností vzniku mimořádných událostí za uplynulý kalendářní rok. Tuto zprávu poskytne Evropské železniční agentuře.

§ 54

(1) Státní správu ve věcech drah vykonávají drážní správní úřady, kterými jsou Ministerstvo dopravy a Drážní úřad.

(2) Působnost drážních správních úřadů vykonávají v rozsahu stanoveném tímto zákonem též obce v přenesené působnosti.

§ 55

(1) Drážní úřad vykonává působnost podle tohoto zákona nebo podle zvláštního právního předpisu s výjimkou věcí, ve kterých rozhoduje Ministerstvo dopravy nebo obce.

(2) Drážní úřad vykonává působnost orgánu dozoru podle ustanovení zvláštního právního předpisu nad stanovenými výrobky8h) a ostatními výrobky8i) určenými pro provozování dráhy a drážní dopravy, které jsou součástí dráhy nebo drážních vozidel, nad drážními vozidly, určenými technickými zařízeními a nad strukturálními a provozními subsystémy na dráhách zařazených do evropského železničního systému.

§ 56

Ministerstvo dopravy:

a)   rozhoduje o zařazení železniční dráhy do kategorie, zrušení celostátní nebo regionální dráhy po dohodě s Ministerstvem obrany,
b)   rozhoduje o změně kategorie dráhy celostátní na jinou kategorii železniční dráhy a o změně kategorie jiné železniční dráhy než dráhy celostátní na dráhu celostátní po dohodě s Ministerstvem obrany,
c)   je odvolacím orgánem ve správním řízení ve věcech upravených tímto zákonem proti rozhodnutí Drážního úřadu, Drážní inspekce a obcí.

§ 57

(1) Hlavní město Praha9) vykonává přenesenou působnost podle tohoto zákona ve věci dráhy tramvajové, trolejbusové, lanové a speciální dráhy s výjimkou:

a)   schvalování typu drážního vozidla,
b)   schvalování způsobilosti drážního vozidla,
c)   schvalování způsobilosti určených technických zařízení,
d)   rozhodování o osvědčení o odborné způsobilosti fyzických osob k provádění revizí, prohlídek a zkoušek určených technických zařízení,
e)   rozhodování o zastavení nebo omezení provozu určených technických zařízení a o odnětí průkazů jejich způsobilosti.

(2) Ostatní obce10) vykonávají přenesenou působnost podle tohoto zákona ve věci dráhy tramvajové, trolejbusové, lanové a speciální dráhy s výjimkou:

a)   schvalování typu drážního vozidla,
b)   schvalování způsobilosti drážního vozidla,
c)   schvalování způsobilosti určených technických zařízení,
d)   rozhodování o osvědčení o odborné způsobilosti fyzických osob k provádění revizí, prohlídek a zkoušek určených technických zařízení,
e)   rozhodování o zastavení nebo omezení provozu určených technických zařízení a o odnětí průkazů jejich způsobilosti,
f)   působnosti speciálního stavebního úřadu,
g)   vydávání průkazu způsobilosti k řízení lanových drah.

(3) Příslušnou k rozhodování podle tohoto zákona je obec, v jejímž územním obvodu se nachází dráha tramvajová, trolejbusová, lanová nebo speciální dráha. Jedná-li se o rozhodování o udělení licence, je příslušnou obec, v jejímž územním obvodu se bude nacházet výchozí zastávka drážní dopravy.

Státní dozor
§ 58

(1) Státní dozor ve věcech drah vykonávají drážní správní úřady a Drážní inspekce. Výkon státního dozoru obcemi náleží do přenesené působnosti obcí. Působnost pro výkon státního dozoru je určena věcnou a územní působností drážního správního úřadu.

(2) Při výkonu státního dozoru pověřené osoby dozírají, zda jsou při provozování dráhy a drážní dopravy dodržovány a plněny povinnosti vlastníka dráhy, provozovatele dráhy a dopravce stanovené právními předpisy v zájmu bezpečného provozování dráhy a drážní dopravy.

(3) Vrchní státní dozor ve věcech drah vykonává Ministerstvo dopravy.

(4) Při výkonu vrchního státního dozoru pověřené osoby vykonávají činnosti náležející státnímu dozoru a dále dozírají nad výkonem státního dozoru ve věcech drah.

(5) Pověření k výkonu vrchního státního dozoru a k výkonu státního dozoru ve věcech drah vydává Ministerstvo dopravy.

§ 59

(1) Pověřená osoba je oprávněna v souvislosti s výkonem dozoru vstupovat do všech prostor souvisejících s vykonávanou činností, nahlížet do dokladů a evidencí týkajících se provozování drah a drážní dopravy. Provozovatel dráhy a dopravce jsou povinni pověřené osobě umožnit výkon uvedených oprávnění, bezplatně ji dopravit po dráze a umožnit bezplatné použití drážních sdělovacích zařízení.

(2) Při výkonu státního dozoru je pověřená osoba povinna se prokázat dokladem o pověření. Doklad o pověření obsahuje jméno a příjmení pověřené osoby, její fotografii, věcný rozsah oprávnění.

(3) Zjistí-li pověřená osoba při výkonu dozoru porušení povinností stanovených tímto zákonem, nebo že provozování dráhy je v rozporu s úředním povolením, nebo že provozování drážní dopravy je v rozporu s platnou licencí, vyzve provozovatele dráhy nebo dopravce k odstranění nedostatků ve stanovené lhůtě a vyrozumí o tom drážní správní úřad.

(4) Provozovatelé drah a dopravci jsou povinni ve stanovené lhůtě odstranit nedostatky zjištěné při výkonu státního dozoru. Přijatá opatření k odstranění nedostatků sdělí provozovatel dráhy nebo dopravce příslušnému drážnímu správnímu úřadu písemně.

§ 59a
Pořádková pokuta

(1) Vlastníku dráhy, provozovateli dráhy, účastníkovi přepravy nebezpečných věcí a dopravci, který neuposlechl příkazu osoby pověřené výkonem státního dozoru ve věcech drah při výkonu tohoto dozoru, může drážní správní úřad nebo Drážní inspekce uložit pořádkovou pokutu do výše 100 000 Kč. 

(2) Pořádkovou pokutu lze uložit opakovaně, nebyla-li povinnost splněna ani ve lhůtě nově stanovené drážním správním úřadem nebo Drážní inspekcí. Úhrn takto uložených pokut nesmí přesáhnout částku 300 000 Kč. 

(3) Pořádkovou pokutu lze uložit do 1 roku ode dne nesplnění uložené povinnosti.

(4) Pořádková pokuta uložená Ministerstvem dopravy je příjmem státního rozpočtu, pořádková pokuta uložená jiným drážním správním úřadem nebo Drážní inspekcí je příjmem rozpočtu, z něhož je zabezpečována činnost tohoto úřadu.

ČÁST DEVÁTÁ
Společná, přechodná a závěrečná ustanovení

§ 60

(1) Vláda České republiky rozhodne ve lhůtě jednoho roku od účinnosti tohoto zákona, která část z dráhy celostátní, již provozují České dráhy na základě zvláštního zákona5), je dráha regionální. Dráhy regionální je Ministerstvo dopravy povinno zveřejnit v Obchodním věstníku. Na rozhodování se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.

(2) Při rozhodování podle odstavce 1 se nezařadí do kategorie regionální dráhy ta část dráhy celostátní, která je uvedena v seznamu tratí podle mezinárodní dohody, kterou je Česká republika vázána11).

(3) Provozování drah a drážní dopravy není živností podle živnostenského zákona12).

§ 61

Práva a závazky rozpočtové organizace Drážní úřad zřízené Ministerstvem dopravy existující ke dni jejího zrušení, přecházejí dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na Drážní úřad zřízený podle tohoto zákona.

§ 62

(1) Dopravci, kteří provozují drážní dopravu na základě koncese, jsou povinni do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona požádat o udělení licence (§ 24). Do doby rozhodnutí drážního správního úřadu se tito dopravci považují za dopravce, kterým byla udělena licence podle tohoto zákona.

(2) Provozovatelé dráhy, kteří provozují dráhu na základě koncese, jsou povinni požádat drážní správní úřad do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona o vydání úředního povolení k provozování dráhy (§ 11). Do doby rozhodnutí drážního správního úřadu se tito provozovatelé dráhy považují za provozovatele dráhy, kterým bylo vydáno úřední povolení podle tohoto zákona.

(3) Osoby, které řídí drážní vozidlo, jsou povinny zažádat drážní správní úřad o vydání průkazu způsobilosti k řízení (§ 45) do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona. Do doby rozhodnutí o způsobilosti k řízení se tyto osoby považují za osoby způsobilé k řízení podle tohoto zákona.

(4) Je-li jedna fyzická nebo právnická osoba zároveň provozovatelem celostátní nebo regionální dráhy a provozovatelem drážní dopravy na těchto dráhách, je pro tuto fyzickou nebo právnickou osobu závazné vedení odděleného účetnictví a odděleného účtování v účetních okruzích za osobní drážní dopravu, za nákladní drážní dopravu a činností, na něž byly poskytnuty finanční prostředky z veřejných prostředků při provozování dráhy a provozování drážní dopravy. Oddělené účtování v účetních okruzích za osobní drážní dopravu, za nákladní drážní dopravu a činností, na něž byly poskytnuty finanční prostředky z veřejných prostředků, provádí i provozovatel drážní dopravy, který není současně provozovatelem dráhy. Finanční prostředky k provozování veřejné drážní osobní dopravy a prostředky k provozování dráhy poskytnuté z veřejných prostředků se vedou samostatně a nemohou se převádět do jiných činností.

§ 63

(1) Právní vztahy založené vlečkovou smlouvou podle vyhlášky Ministerstva dopravy č. 126/1964 Sb., o styku mezi dráhami celostátními a vlečkami a o vztazích mezi zúčastněnými organizacemi (vlečkové podmínky), vzniklé přede dnem účinnosti tohoto zákona, jakož i práva z nich vzniklá, se řídí dosavadními předpisy.

(2) Podmínky pro přepravu nebezpečných věcí na železniční dráze upravuje zvláštní právní předpis12a).

§ 64
Řízení ve věcech upravených tímto zákonem

V řízení ve věcech upravených tímto zákonem se postupuje podle obecných předpisů o správním řízení, pokud jednotlivá ustanovení tohoto zákona nestanoví jinak.

§ 65

Přepravní řád upravující přepravní podmínky na dráze celostátní a na dráze regionální se může odchýlit od ustanovení obchodního zákoníku, pokud přejímá ustanovení mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů.

§ 65a
zrušen

§ 66
Zmocňovací ustanovení

(1) Ministerstvo dopravy vydá vyhlášku k provedení § 3 odst. 1, § 3a odst. 1, § 5 odst. 3, § 6 odst. 1 a 2, § 7 odst. 2, § 14a odst. 3, § 20 odst. 4, § 22 odst. 1 písm. g), § 22 odst. 5, § 23a odst. 7 , § 27a odst. 4, § 34h odst. 9, § 35 odst. 3, § 37 odst. 7, § 39 odst. 8, § 39a odst. 3, § 39b odst. 2, § 42 odst. 3, § 43 odst. 1, § 43 odst. 4, § 43 odst. 5, § 43a odst. 5, § 44 odst. 1 a 2, § 45 odst. 3, § 45 odst. 8, § 47 odst. 2, § 48 odst. 1, § 49d odst. 1, § 49e odst. 6 a § 53b odst. 1, 2 a 5.

(2) Ministerstvo dopravy po dohodě s Ministerstvem zdravotnictví vydá právní předpis o podmínkách zdravotní způsobilosti osob k provozování dráhy a drážní dopravy a o způsobu provádění posudkové činnosti.

(3) Ministerstvo dopravy po dohodě s Ministerstvem vnitra vydá právní předpis o provádění výuky, výcviku a zkoušek žadatelů o průkaz způsobilosti k řízení tramvají a trolejbusů.

(4) Ministerstvo dopravy vydá právní předpis, kterým stanoví součásti dráhy.

(5) Ministerstvo dopravy stanoví vyhláškou druhy mimořádných událostí v drážní dopravě, postup při vzniku a opatření na místě mimořádné události, příslušnost k zjišťování jejich příčin a okolností a opatření k předcházení vzniku mimořádných událostí.

§ 67
Zrušovací ustanovení

Tímto zákonem se zrušují:

1. 

zákon č. 51/1964 Sb., o dráhách, ve znění zákona č.  104/1974 Sb., 

2. 

vyhláška Ministerstva dopravy č. 52/1964 Sb., kterou se provádí zákon o dráhách, ve znění vyhlášek č. 132/1969 Sb. a č. 122/1974  Sb., 

3. 

vyhláška Ministerstva dopravy č. 68/1964 Sb., o přenesení působnosti státní správy ve věcech drah, ve znění vyhlášky č.  11/1979 Sb., o působnosti správ celostátních drah na úseku státního odborného technického dozoru na dráhách, a vyhlášky č. 177/1988 Sb., 

4. 

vyhláška Ministerstva dopravy č. 126/1964 Sb., o styku mezi dráhami celostátními a vlečkami a o vztazích mezi zúčastněnými organizacemi (vlečkové podmínky), ve znění vyhlášek č. 111/1966 Sb., č. 2/1980 Sb., č.  42/1984 Sb. a č. 74/1985 Sb., 

5. 

vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 11/1979  Sb., o působnosti správ celostátních drah na úseku státního odborného technického dozoru na dráhách, 

6. 

vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 123/1979  Sb., o městské hromadné dopravě, 

7. 

vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 18/1981  Sb., o schvalování drážních vozidel a zvláštních drážních mechanizačních zařízení, 

8. 

vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 61/1982  Sb., o určených technických zařízeních, 

9. 

vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 72/1984  Sb., o podmínkách způsobilosti kontejnerů ISO řady 1 k bezpečnému a plynulému provozu,

10. 

vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 8/1987  Sb., o způsobilosti dovážených lanových drah a jiných technických zařízení,

11. 

vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 7/1988  Sb., o křížení pozemních komunikací s dráhami v úrovni kolejí,

12. 

vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 190/1988  Sb., kterou se stanoví pevné částky náhrad za způsobení malých poruch v provozu vlaku na celostátních dráhách a vlečkách, ve znění vyhlášky č. 316/1992 Sb.,

13. 

vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 38/1990  Sb., kterou se stanoví některé podmínky k zajištění bezpečného a plynulého provozu zdvihacích zařízení pro manipulaci s kontejnery ISO řady 1,

14. 

směrnice Federálního ministerstva dopravy, Generální prokuratury ČSSR a Federálního ministerstva vnitra č. j. 11 471/1973 o koordinaci a součinnosti orgánů dopravy, bezpečnosti a prokuratury při železničních nehodách (registrována v částce 12/1973 Sb.),

15. 

výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 11 446/1974 o pravidelném opakovaném přezkušování jeřábníků a vazačů pracujících se silničními výložníkovými jeřáby nebo se železničními kolejovými výložníkovými jeřáby (registrován v částce 15/1974 Sb.),

16. 

výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 19 239/1974 o lhůtách dozorčí činnosti státního odborného technického dozoru (registrován v částce 15/1974 Sb.),

17. 

výnos Federálního‰ ministerstva dopravy č. j. 12 142/1975-18 o zdvihacím zařízení horní plošiny poschoďového železničního vozu pro dopravu osobních automobilů, ve znění výnosu č. j. 23 229/79-025 (registrovány v částce 33/1975 Sb. a částce 6/1980 Sb.),

18. 

výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 12 241/75-025 o působnosti správ celostátních drah jako drážních správních orgánů, ve znění výnosu č. j. 25 112/77 (registrovány v částce 2/1973 Sb. a v částce 20/1975 Sb.),

19. 

výnos Federálního ministerstva dopravy a Českého báňského úřadu č. 3939/19/1976 o pravidlech technického provozu pro důlní dráhy povrchových hnědouhelných dolů (PTP-D) (registrován v částce 4/1979 Sb.),

20. 

výnos Federálního ministerstva dopravy č. 26 049/76, kterým se vydává Zkušební řád pro řidiče, průvodčí, dispečery, výpravčí a pracovníky přepravní kontroly městské hromadné přepravy, ve znění výnosu č. 7 129/1982-025 (registrovány v částce 8/1977 Sb. a v částce 9/1982 Sb.),

21. 

výnos Federálního ministerstva dopravy č. 19 022/1978 o odborné způsobilosti v elektrotechnice na dráhách (registrován v částce 32/1978  Sb.),

22. 

výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 8 624/1982-25, kterým se stanoví pevné částky náhrad za poškození železničních vozů a zařízení, ve znění výnosu č. j. 18 682/1992-040 (registrovány v částce 16/1982 Sb. a v částce 81/1992 Sb.),

23. 

výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 9 737/1984 o přepravách vojenských kontejnerových zásilek (registrován v částce 22/1984 Sb.),

24. 

výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 5 095/85-ÚÚŽZ, kterým se vydávají směrnice o zdravotní způsobilosti pracovníků na železnicích (registrován v částce 16/1985 Sb.),

25. 

výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 8 969/85, kterým se stanoví některé podmínky výkonu státního odborného technického dozoru na zajištění bezpečnosti kontejnerů ISO řady 1 v provozu (registrován v částce 24/1985 Sb.).

§ 68
Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1995.

***

Zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy), nabyl účinnosti šedesátým dnem po jeho vyhlášení (1. listopadu 1999).

Zákon č. 23/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. dubna 2000, s výjimkou ustanovení § 39 a § 39a až 39d, která nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2001.

Zákon č. 71/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (3. dubna 2000).

Zákon č. 132/2001 Sb., o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001.

Zákon č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (1. března 2002).

Nález Ústavního soudu ze dne 6. března 2002 ve věci návrhu na zrušení druhé, třetí a čtvrté věty § 10 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, vyhlášený pod č. 144/2002 Sb., nabyl účinnosti dnem 31. prosince 2002.

Zákon č. 175/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 478/2001 Sb., a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění zákona č. 478/2001 Sb., nabyl účinnosti dnem vyhlášení (9. května 2002).

Zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2003.

Zákon č. 103/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost (1. května 2004).

Zákon č. 1/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (3. ledna 2005).

Zákon č. 181/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. července 2006.

Zákon č. 191/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti třicátým dnem následujícím po dni jeho vyhlášení (11. června 2006).

Předseda vlády:
Ing. Topolánek v. r.


1)   Směrnice Rady 91/440/EHS z 29. července 1991 o rozvoji železnic Společenství.
Směrnice Rady 95/18/ES ze dne 19. června 1995 o vydávání licencí železničním podnikům.
Směrnice Rady 96/48/ES ze dne 23. července 1996 o provozní provázanosti transevropského železničního systému vysokorychlostních vlaků.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/9/ES ze dne 20. března 2000 o lanových dráhách pro dopravu osob.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/12/ES ze dne 26. února 2001, kterou se mění směrnice Rady 91/440/EHS o rozvoji železničních podniků Společenství.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/13/ES ze dne 26. února 2001, kterou se mění směrnice Rady 95/18/ES o vydávání licencí železničním podnikům.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/14/ES ze dne 26. února 2001 o přidělování kapacity železniční infrastruktury, zpoplatnění železniční infrastruktury a o vydávání osvědčení o bezpečnosti.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/16/ES ze dne 19. března 2001 o interoperabilitě transevropského konvenčního železničního systému.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/49/ES ze dne 29. dubna 2004 o bezpečnosti železnic Společenství a o změně směrnice Rady 95/18/ES o vydávání licencí železničním podnikům a směrnice 2001/14/ES o přidělování kapacity železniční infrastruktury, zpoplatnění železniční infrastruktury a o vydávání osvědčení o bezpečnosti (směrnice o bezpečnosti železnic).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/50/ES ze dne 29. dubna 2004, kterou se mění směrnice Rady 96/48/ES o interoperabilitě transevropského vysokorychlostního železničního systému a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/16/ES o interoperabilitě transevropského konvenčního železničního systému.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/51/EHS ze dne 29. dubna 2004, kterou se mění směrnice Rady 91/440/EHS o rozvoji železnic Společenství.
1a)   Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
1b)   § 12 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění zákona č. 102/2004 Sb.
1c)   Například zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o státní energetické inspekci, ve znění zákona č. 83/1998 Sb.
1d)   § 71 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.
2)   Vyhláška č. 174/1994 Sb., kterou se stanoví obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.
2a)   § 108 a následující zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
2b)   Například zákon č. 50/1976 Sb.
3)   § 120 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
5a)   § 3 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.
6)   Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách.
6a)   Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 881/2004 ze dne 29. dubna 2004 o zřízení Evropské železniční agentury (nařízení o Agentuře).
6b)   Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.
6c)   Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2001/13/ES ze dne 26. 2. 2001, kterou se mění a doplňuje Směrnice Rady (ES) č. 95/18/ES o udělování licencí železničním podnikům.
6d)   Zákon č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
6e)   Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2001/14/ES ze dne 26. 2. 2001 o přidělování kapacity železniční dopravní cesty, vybírání poplatků za užívání železniční dopravní cesty a ověřování bezpečnosti.
6f)   Článek 16 Směrnice č. 2001/14/ES.
6g)   Čl. 10 směrnice 2004/49/ES o bezpečnosti železnic Společenství a o změně směrnice Rady 1995/18/ES o vydávání licencí železničním podnikům a směrnice 2001/14/ES o přidělování kapacity železniční infrastruktury a o vydávání osvědčení o bezpečnosti (směrnice o bezpečnosti železnic).
6h)   § 10 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel).
6i)   Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
7a)   Čl. 14 nařízení č. 1191/69 o postupu členských států ohledně závazků spojených s veřejnými službami v dopravě po železnici, silnici a vnitrozemských vodních cestách.
7c)   Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů.
7e)   Vyhláška č. 388/2000 Sb., o jízdních řádech veřejné linkové osobní dopravy.
7g)   Nařízení vlády č. 133/2005 Sb., o technických požadavcích na provozní a technickou propojenost evropského železničního systému.
7h)   Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
7i)   § 13 zákona č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
8)   Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
8a)   Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2001/16/ES o interoperabilitě systému transevropské železniční dopravy.
8b)   Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 1996/48/ES o provozní propojenosti systému vysokorychlostní železniční dopravy.
7f)   § 11 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů.
8c)   § 7 a 9 zákona č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve znění zákona č.  277/2003 Sb.
8d)   Vyhláška č. 8/1985 Sb., o Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), ve znění pozdějších předpisů.
8e)   § 2 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
8g)   Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád).
8h)   § 18 odst. 1 písm. b) zákona č. 22/1997 Sb.
8i)   § 7 odst. 1 zákona č. 102/2001 Sb.
9)   § 13 a 26 zákona České národní rady č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
10)   § 58 odst. 5 zákona České národní rady č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
11)   Evropská dohoda o mezinárodních železničních magistrálách (Dohoda AGC), schválená usnesením vlády ČSSR č. 78 z 8. 2. 1990.
12)   Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
12a)   Vyhláška č. 8/1985 Sb., o Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), ve znění pozdějších předpisů.

E-shop

Judikatura k rekodifikaci - Změny závazků

Judikatura k rekodifikaci - Změny závazků

JUDr. Petr Lavický, Ph.D., JUDr. Petra Polišenská - Wolters Kluwer, a. s.

Předkládaný svazek shrnuje rozhodnutí, jež lze použít jako inspiraci při interpretaci ustanovení občanského zákoníku ohledně změn závazků v osobě věřitele či dlužníka a změn v obsahu závazků. Publikace obsahuje nejen použitelnou judikaturu, ale také stručný úvodní výklad nové právní ...

Cena: 550 KčKOUPIT

Podíl ve společnosti s ručením omezeným, praktická příručka

Podíl ve společnosti s ručením omezeným, praktická příručka

Tomáš Kajnar - Nakladatelství Leges, s. r. o.

Podíl ve společnosti s ručením omezeným představuje významný institut právní úpravy této nejčastější formy obchodní korporace. Publikace rozebírá problematiku podílu na podkladě platné právní úpravy zasažené rekodifikací soukromého práva, upozorňuje na sporné otázky, které jsou s ...

Cena: 407 KčKOUPIT

Praktikum ze správního práva procesního

Praktikum ze správního práva procesního

Olga Pouperová, Kateřina Fumarová, Lucie Madleňáková - Nakladatelství Leges, s. r. o.

Praktikum doplňuje řadu dvou praktik z obecné části správního práva. Je přehledně členěno do jedenácti kapitol, které zahrnují všechny instituty správního řízení. Jednotlivé kapitoly obsahují cvičení, skutkové případy k řešení, několik praktických úkolů a kontrolní otázky k ověření ...

Cena: 220 KčKOUPIT

Právní předpisy

Sbírka zákonů ČR

 /
Číslo  /
Částka  /

Sbírka mezinárodních smluv

 /
Číslo  /
Částka  /

Finanční zpravodaj

 /
Číslo  /

Provozovatel

Nakladatelství Sagit, a. s.
Horní 457/1, 700 30 Ostrava-Hrabůvka
Společnost je zapsaná v obchodním
rejstříku vedeném KS v Ostravě,
oddíl B, vložka 3086.
IČ: 277 76 981
DIČ: CZ27776981

Telefony


Zásilkový obchod: 558 944 614
Předplatné ÚZ: 558 944 615
Software: 558 944 629
Knihkupci: 558 944 621
Inzerce: 558 944 634

E-maily


Zásilkový obchod: obchod@sagit.cz
Předplatné ÚZ: predplatne@sagit.cz
Software: software@sagit.cz
Knihkupci: knihkupci@sagit.cz
Inzerce: inzerce@sagit.cz

Obchodní podmínky

© 1996–2017 Nakladatelství Sagit, a. s. Všechna práva vyhrazena.