Váš nákupní košík:  prázdný Přihlášení obchod@sagit.cz

Navigace:  Úvod  »  Zákony  »  Sbírka zákonů

Sbírka zákonů


159

ZÁKON

ze dne 16. března 2006

o střetu zájmů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNĺ
Střet zájmů a neslučitelnost některých funkcí

Hlava I
Úvodní ustanovení

§ 1
Předmět úpravy

Tento zákon upravuje

a)   povinnost veřejných funkcionářů vykonávat svoji funkci tak, aby nedocházelo ke střetu mezi jejich osobními zájmy a zájmy, které jsou povinni z titulu své funkce prosazovat nebo hájit,
b)   povinnost veřejných funkcionářů oznamovat skutečnosti, které umožňují veřejnou kontrolu jejich činností konaných vedle výkonu funkce veřejného funkcionáře, veřejnou kontrolu majetku nabytého za dobu výkonu funkce a dalších příjmů, darů nebo jiného prospěchu, získaných za dobu výkonu funkce, popřípadě finančních závazků, které veřejný funkcionář má,
c)   omezení některých činností veřejných funkcionářů a neslučitelnost výkonu funkce veřejného funkcionáře s jinými funkcemi,
d)   odpovědnost veřejných funkcionářů za porušení povinností stanovených tímto zákonem, včetně sankcí, které lze veřejnému funkcionáři za porušení těchto povinností uložit.

§ 2
Veřejný funkcionář

(1) Pro účely tohoto zákona se veřejným funkcionářem rozumí

a)   poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (dále jen "poslanec"),
b)   senátor Senátu Parlamentu České republiky (dále jen "senátor"),
c)   člen vlády nebo vedoucí jiného ústředního orgánu státní správy, v jehož čele není člen vlády1),
d)   předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů,
e)   předseda Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví,
f)   člen Rady Českého telekomunikačního úřadu,
g)   člen prezidia Komise pro cenné papíry,
h)   soudce,
i)   člen bankovní rady České národní banky,
j)   prezident, viceprezident a člen Nejvyššího kontrolního úřadu,
k)   veřejný ochránce práv,
l)   ředitel Bezpečnostní a informační služby,
m)   ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace,
n)   člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání,
o)   člen zastupitelstva kraje nebo člen zastupitelstva hlavního města Prahy2) (dále jen "kraj"), který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn,
p)   člen zastupitelstva obce, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města a městské části hlavního města Prahy3) (dále jen "obec"), který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn,
q)   starosta obce a členové rady obce a kraje, kteří nejsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni.

(2) Pokud se nejedná o veřejného funkcionáře podle odstavce 1, rozumí se pro účely tohoto zákona veřejným funkcionářem také

a)   příslušník Policie České republiky a příslušník Celní správy České republiky,
b)   státní zástupce,
c)   člen statutárního orgánu, člen řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu právnické osoby vzniklé ze zákona,
d)   vedoucí zaměstnanec právnické osoby vzniklé ze zákona, pokud řídí další vedoucí zaměstnance,
e)   vedoucí státní zaměstnanec, který je oprávněn vést na jednotlivém stupni řízení správního úřadu podřízené státní zaměstnance, ukládat jim služební úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat výkon jejich služby a dávat jim k tomu závazné příkazy,
f)   vedoucí zaměstnanec územního samosprávného celku podílející se na výkonu správních činností zařazený do obecního úřadu, do městského úřadu, do magistrátu statutárního města nebo do magistrátu územně členěného statutárního města, do úřadu městského obvodu nebo úřadu městské části územně členěného statutárního města, do krajského úřadu, do Magistrátu hlavního města Prahy nebo úřadu městské části hlavního města Prahy.

(3) Povinnosti podle tohoto zákona se na osobu uvedenou v odstavci 2 písm. a) vztahují pouze tehdy, jestliže v rámci výkonu své činnosti

a)   nakládá s finančními prostředky orgánu veřejné správy jako příkazce operace ve smyslu zákona o finanční kontrole,
b)   bezprostředně se podílí na přípravě a realizaci veřejných zakázek,
c)   rozhoduje ve správním řízení v záležitostech stanovených nařízením vlády,
d)   podílí se na vedení trestního stíhání.

Hlava II
Střet zájmů

§ 3

(1) Dojde-li ke střetu veřejného zájmu se zájmem osobním, nesmí veřejný funkcionář upřednostňovat svůj osobní zájem před zájmy, které je jako veřejný funkcionář povinen prosazovat a hájit. Osobním zájmem se pro účely tohoto zákona rozumí takový zájem, který přináší veřejnému funkcionáři osobní výhodu nebo zamezuje vzniku případného snížení majetkového nebo jiného prospěchu.

(2) Veřejný funkcionář nesmí ohrozit veřejný zájem tím, že

a)   využije svého postavení, pravomoci nebo informací získaných při výkonu své funkce k získání majetkového nebo jiného prospěchu nebo výhody pro sebe nebo jinou osobu,
b)   se bude odvolávat na svou funkci v záležitostech, které souvisejí s jeho osobními zájmy, zejména s jeho povoláním, zaměstnáním nebo podnikáním,
c)   dá za úplatu nebo jinou výhodu ke komerčním reklamním účelům svolení k uvedení svého jména, popřípadě jmen a příjmení nebo svolení ke svému vyobrazení ve spojení s vykonávanou funkcí.

Hlava III
Omezení některých činností veřejných funkcionářů
a neslučitelnost výkonu funkce veřejného funkcionáře
s jinými funkcemi

§ 4

(1) Veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) až g) a i) až m) nesmí

a)   podnikat nebo provozovat jinou samostatnou výdělečnou činnost,
b)   být statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, členem řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu podnikající právnické osoby, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,
c)   být v pracovněprávním nebo obdobném vztahu nebo ve služebním poměru, nejde-li o vztah nebo poměr, v němž působí jako veřejný funkcionář.

(2) Omezení podle odstavce 1 se nevztahuje na správu vlastního majetku a na činnost vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární, uměleckou nebo sportovní, nejde-li o vlastní podnikání v těchto oborech.

(3) Veřejní funkcionáři uvedení v odstavci 1 jsou povinni činnosti tam uvedené ukončit bez zbytečného odkladu poté, co začali vykonávat svou funkci, nejpozději však do 30 dnů ode dne zahájení výkonu funkce. Není-li k ukončení činnosti z důvodů nezávislých na vůli veřejného funkcionáře možné dodržet lhůtu uvedenou v předchozí větě, veřejný funkcionář o této skutečnosti v dané lhůtě písemně informuje evidenční orgán a provede současně všechna potřebná opatření směřující k ukončení činnosti. Ustanovení zvláštních právních předpisů tím nejsou dotčena4).

§ 5

(1) Poslanci nebo senátorovi, který zastupuje stát v řídících, dozorčích nebo kontrolních orgánech podnikající právnické osoby, pokud v ní má stát, jím ovládané právnické osoby, Česká národní banka, nebo všechny tyto osoby společně, podíl nebo hlasovací práva, nenáleží za tuto činnost odměna.

(2) Veřejnému funkcionáři uvedenému v § 2 odst. 1 písm. o) a p), který zastupuje kraj nebo obec v řídících, dozorčích nebo kontrolních orgánech podnikající právnické osoby, pokud v ní kraj nebo obec má podíl nebo hlasovací práva, nenáleží za tuto činnost odměna.

(3) S funkcí poslance nebo senátora jsou neslučitelné funkce vykonávané v pracovněprávním vztahu nebo ve služebním poměru k České republice, pokud jde o funkce jmenované nebo o funkce, v nichž se při výkonu státní správy rozhoduje,

a)   na ministerstvu nebo na jiném správním úřadu,
b)   na státním zastupitelství nebo soudu,
c)   v bezpečnostních sborech5), ozbrojených silách České republiky, Nejvyšším kontrolním úřadu, Kanceláři prezidenta republiky, Kanceláři Poslanecké sněmovny, Kanceláři Senátu, v Pozemkovému fondu České republiky nebo jiných státních fondech a v Kanceláři Veřejného ochránce práv.

§ 6

Veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) až g) a i) až q) a odst. 2 písm. c) až f) se nesmí po dobu 1 roku od skončení výkonu funkce stát společníkem anebo působit v orgánech podnikající právnické osoby, anebo uzavřít pracovněprávní vztah se zaměstnavatelem vykonávajícím podnikatelskou činnost, pokud taková právnická osoba nebo zaměstnavatel v posledních 3 letech přede dnem skončení funkce veřejného funkcionáře uzavřeli smlouvu se státem nebo územním samosprávným celkem, jednalo-li se o nadlimitní veřejnou zakázku, a pokud veřejný funkcionář nebo orgán, ve kterém veřejný funkcionář působil, o takové smlouvě rozhodoval.

Hlava IV
Podávání oznámení o osobním zájmu,
o činnostech, majetku, příjmech, darech a závazcích

§ 7
Čestné prohlášení

Veřejný funkcionář podává formou čestného prohlášení oznámení o

a)   osobním zájmu (dále jen "oznámení o osobním zájmu"),
b)   jiných vykonávaných činnostech (dále jen "oznámení o činnostech"),
c)   majetku nabytém v průběhu výkonu funkce (dále jen "oznámení o majetku"),
d)   příjmech, darech a závazcích (dále jen "oznámení o příjmech, darech a závazcích").

§ 8
Oznámení o osobním zájmu

(1) Veřejný funkcionář je povinen při jednání ústavního orgánu nebo jiného státního orgánu anebo orgánu územního samosprávného celku, ve kterém vystoupí v rozpravě, předloží návrh nebo je oprávněn hlasovat, oznámit svůj poměr k projednávané věci, jestliže se zřetelem k výsledku projednání věci by mu mohla vzniknout osobní výhoda nebo újma anebo má-li na věci jiný osobní zájem; to neplatí, jde-li jinak o prospěch nebo zájem obecně zřejmý.

(2) Oznámení podle odstavce 1 podává příslušný veřejný funkcionář písemně před zahájením jednání nebo ústně v jeho průběhu, nejpozději však před tím, než orgán přistoupí k hlasování; oznámení je vždy součástí zápisu z jednání.

§ 9
Oznámení o činnostech

(1) Veřejný funkcionář je povinen přesně, úplně a pravdivě písemně oznámit, že

a)   podniká nebo provozuje jinou samostatnou výdělečnou činnost, a předmět, způsob a místo výkonu podnikání nebo této činnosti,
b)   je společníkem nebo členem právnické osoby, provozující podnikatelskou činnost (dále jen "podnikající právnická osoba"), a o jakou podnikající právnickou osobu jde (obchodní firma nebo název a sídlo),
c)   je statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, členem řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu podnikající právnické osoby, a o jakou podnikající právnickou osobu jde (obchodní firma nebo název a sídlo),
d)   vykonává činnost v pracovněprávním nebo obdobném vztahu nebo ve služebním poměru, nejde-li o vztah nebo poměr, v němž působí jako veřejný funkcionář.

(2) Oznámení podle odstavce 1 je veřejný funkcionář povinen učinit nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku.

§ 10
Oznámení o majetku

(1) Veřejný funkcionář je povinen přesně, úplně a pravdivě písemně oznámit, že v průběhu výkonu funkce nabyl

a)   vlastnická nebo jiná věcná práva k nemovitostem, včetně ceny nemovitosti nebo ceny jiného věcného práva, za niž nemovitost nebo právo nabyl, a způsobu jejich nabytí,
b)   vlastnická práva k věcem movitým, jiná práva nebo jiné majetkové hodnoty, včetně způsobu nabytí věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty, pokud souhrnná cena věcí, práv nebo jiných majetkových hodnot, nabytých v průběhu kalendářního roku přesáhla částku 500 000 Kč; do tohoto souhrnu se nezapočítávají věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty, jejichž cena je nižší než 25 000 Kč,
c)   cenné papíry nebo práva s nimi spojená podle zvláštního právního předpisu6), pokud celková výše kupní ceny cenných papírů od jednoho emitenta nebo práv s nimi spojených v době nabytí přesahuje částku 50 000 Kč anebo částku 100 000 Kč v případě více emitentů,
d)   jiný podíl v obchodní společnosti, než je uveden v písmenu c), pokud hodnota tohoto podílu přesahuje částku 50 000 Kč anebo částku 100 000 Kč, jde-li o podíly u více obchodních společností.

(2) Oznámení podle odstavce 1 je veřejný funkcionář povinen učinit nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku.

(3) Veřejný funkcionář je povinen v oznámení podle odstavce 1 uvést za stejných podmínek i majetek, který nabyl jeho manžel a který patří do společného jmění manželů.

§ 11
Oznámení o příjmech, darech a závazcích

(1) Veřejný funkcionář je povinen přesně, úplně a pravdivě písemně oznámit, že

a)   během výkonu funkce získal jakékoliv peněžité příjmy nebo jiné majetkové výhody, zejména dary, s výjimkou darů uvedených v oznámení o majetku podle § 10, odměny, příjmy z podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, dividendy nebo jiné příjmy z účasti nebo činnosti v podnikajících právnických osobách (dále jen "příjmy nebo jiné majetkové výhody"), pokud souhrnná výše příjmů nebo jiných majetkových výhod přesáhne v kalendářním roce 100 000 Kč; za peněžitý příjem nebo jinou majetkovou výhodu se pro tento účel nepovažují plat, odměna nebo další náležitosti, na které má veřejný funkcionář nárok v souvislosti s výkonem funkce podle zvláštních právních předpisů7); do tohoto souhrnu se nezapočítávají dary, jejichž cena je nižší než 10 000 Kč,
b)   má nesplacené finanční závazky, zejména půjčky, úvěry, nájemné, závazky ze smlouvy o nájmu s právem koupě nebo směnečné závazky, pokud souhrnná výše závazků přesáhla k 31. prosinci kalendářního roku, za nějž se oznámení podává, částku 100 000 Kč. 

(2) Veřejný funkcionář je povinen v oznámení uvést výši, druh a zdroj každého příjmu podle odstavce 1 písm. a) a výši a druh závazku podle odstavce 1 písm. b), včetně toho, vůči komu takový závazek má. Oznámení činí veřejný funkcionář nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku.

§ 12

(1) Oznámení podle § 9 až 11 a podle odstavce 2 je veřejný funkcionář povinen činit ve lhůtách stanovených tímto zákonem po celou dobu výkonu funkce. V případě, že veřejný funkcionář ukončil výkon funkce, je povinen učinit oznámení podle § 9 až 11 a podle odstavce 2 nejpozději do 30 dnů ode dne jeho ukončení, a to podle stavu ke dni ukončení výkonu funkce.

(2) Jestliže v průběhu kalendářního roku nedošlo ke skutečnostem, které jsou uvedeny v § 9 až 11, je veřejný funkcionář povinen učinit o tom oznámení nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku.

(3) Za písemné oznámení se považuje též oznámení podané v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě, opatřené zaručeným elektronickým podpisem8).

(4) Oznámení podle § 9 až 11 a podle odstavce 2 podává veřejný funkcionář evidenčnímu orgánu (§ 14 odst. 1).

(5) Oznámení se podává na formuláři, jehož strukturu a formát stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou.

Hlava V
Evidence oznámení o činnostech, oznámení o majetku
a oznámení o příjmech, darech a závazcích a její vedení

§ 13
Registr oznámení

(1) Registr oznámení o činnostech, oznámení o majetku a oznámení o příjmech, darech a závazcích (dále jen "registr") je soubor dokladů podávaných veřejnými funkcionáři podle § 12 odst. 4; v oznámení veřejný funkcionář uvede své jméno, příjmení, označení orgánu, ve kterém působí s uvedením funkce, kterou v tomto orgánu zastává a údaje požadované podle § 9 až 11 a 12 odst. 2. Registr vede příslušný evidenční orgán (§ 14 odst. 1) .

(2) Každý má právo na základě písemné žádosti bezplatně nahlížet do registru a pořizovat si z něj opisy a výpisy. Písemná žádost musí obsahovat jméno, příjmení, rodné číslo a bydliště žadatele. Výpisy a opisy evidenční orgán neověřuje a tyto listiny nemají charakter veřejných listin.

(3) Každý má právo písemně sdělit evidenčnímu orgánu, který registr vede (§ 14 odst. 1), skutečnosti, které nasvědčují nepravdivosti nebo neúplnosti údajů, uvedených v oznámeních evidovaných v registru; sdělení lze podat též v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě. Evidenční orgán do 30 dnů ode dne obdržení sdělení písemně oznámí tomu, kdo sdělení podal, jak bylo s jeho sdělením naloženo; bylo-li sdělení učiněno v elektronické podobě, lze odpovědět též tímto způsobem.

(4) O každém nahlédnutí do registru se provede záznam do protokolu, který obsahuje:

a)   identifikaci subjektu, který nahlížel do registru,
b)   identifikaci požadavku,
c)   předmět dotazu,
d)   datum a čas poskytnutí informace,
e)   identifikaci osoby nebo technického zařízení, které informaci poskytly.

(5) Každému, kdo má zájem nahlížet do registru v elektronické podobě na centrální adrese prostřednictvím veřejné datové sítě, udělí evidenční orgán uživatelské jméno a přístupové heslo k registru po vyplnění a ověření žádosti, která obsahuje:

a)   jméno žadatele,
b)   příjmení žadatele,
c)   rodné číslo žadatele,
d)   místo trvalého pobytu žadatele.

Sdělit třetí osobě uživatelské jméno a přístupové heslo k nahlížení do registru v elektronické podobě na centrální adrese prostřednictvím veřejné datové sítě je zakázáno.

(6) Evidenční orgán poskytne veškeré doklady vedené v registru o určitém veřejném funkcionáři na žádost orgánu příslušnému k řízení a rozhodování o porušení povinností podle tohoto zákona tímto veřejným funkcionářem.

(7) Veškeré údaje vedené v registru mohou být použity a dále zpracovávány pouze za účelem zjištění případného střetu zájmů při výkonu funkce veřejného funkcionáře. Zpracováním osobních údajů v registru nesmí být dotčena ochrana osobních údajů podle zvláštních právních předpisů9).

§ 14
Vedení registru

(1) Vedení registru zabezpečují evidenční orgány, kterými jsou

a)   mandátový a imunitní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (dále jen "Poslanecká sněmovna") pro veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 1 písm. a), c) až g) a i) až n), pokud nejsou senátory,
b)   mandátový a imunitní výbor Senátu Parlamentu České republiky (dále jen "Senát") pro veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 1 písm. b) a h),
c)   ministerstvo nebo jiný ústřední orgán státní správy, v jehož čele není člen vlády, a v jehož oboru působnosti vykonává funkci veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 2 písm. a) až e),
d)   ředitel krajského úřadu pro veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 1 písm. o) a odst. 2 písm. f), jde-li o členy zastupitelstva jejich kraje nebo zaměstnance jejich krajského úřadu,
e)   ředitel Magistrátu hlavního města Prahy pro veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 1 písm. o) a odst. 2 písm. f), jde-li o členy zastupitelstva hlavního města Prahy nebo zaměstnance magistrátu hlavního města Prahy,
f)   tajemník městského úřadu, magistrátu statutárního města nebo magistrátu územně členěného statutárního města, úřadu městského obvodu nebo úřadu městské části územně členěného statutárního města, pro veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 1 písm. p) a q) a odst. 2 písm. f), jde-li o členy zastupitelstva jejich obce nebo zaměstnance jejich úřadu nebo magistrátu,
g)   tajemník obecního úřadu a v obcích, kde není tajemník obecního úřadu, starosta, pro veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 1 písm. p) a q) a odst. 2 písm. f), jde-li o členy zastupitelstva jejich obce nebo o zaměstnance jejich obecního úřadu.

(2) Vedením registru se rozumí

a)   přijímání a evidence oznámení učiněných podle § 9 až 11 a § 12 odst. 2,
b)   uschovávání žádostí podaných příslušnému evidenčnímu orgánu podle § 13 odst. 2, a to po dobu 5 let ode dne podání žádosti,
c)   uchovávání oznámení podaných příslušnému evidenčnímu orgánu podle § 9 až 11 a § 12 odst. 2, a to po dobu 5 let ode dne skončení výkonu funkce veřejného funkcionáře,
d)   dohlížení nad úplností údajů, které jsou součástí oznámení podle § 9 až 11 a § 12 odst. 2 a vyžadování doplnění těchto údajů,
e)   přijímání sdělení podle § 13 odst. 3,
f)   poskytování dokladů podle § 13 odst. 4 orgánu příslušnému o věci jednat,
g)   provádění zápisu do protokolu podle § 13 odst. 4,
h)   ověřování žádostí a udělování uživatelského jména přístupového hesla k nahlížení do registru v elektronické podobě na centrální adrese prostřednictvím veřejné datové sítě.

(3) Nestanoví-li tento zákon jinak, jsou členové evidenčního orgánu a další osoby, které přicházejí s evidovanými údaji do styku, povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se z těchto údajů dozvěděli, pokud se nejedná o informace, které jsou součástí registru; povinnosti mlčenlivosti podléhají též údaje o osobách, které evidenčnímu orgánu sdělily skutečnosti nasvědčující nepravdivosti nebo neúplnosti údajů, uvedených v oznámeních evidovaných v registru. Povinnost mlčenlivosti se nevztahuje na orgány příslušné k řízení a rozhodování o porušení povinností veřejných funkcionářů podle tohoto zákona a soudy.

Hlava VI
Odpovědnost veřejných funkcionářů a řízení

§ 15

Veřejní funkcionáři jsou odpovědni za zaviněné porušení povinností stanovených tímto zákonem, nejde-li o trestný čin.

§ 16
Orgány rozhodující o porušení povinností

O porušení povinností veřejných funkcionářů stanovených tímto zákonem rozhodují soudy ve správním soudnictví.

Řízení

§ 17

(1) Řízení o porušení povinností veřejných funkcionářů stanovených tímto zákonem (dále jen "řízení") zahajuje soud na návrh.

(2) Návrh na zahájení řízení podává evidenční orgán (§ 14 odst. 1), pokud na základě zjištěných skutečností nebo sdělení dojde k závěru, že existuje důvodné podezření, že veřejný funkcionář porušil povinnosti uložené mu tímto zákonem. Za příslušný se považuje evidenční orgán, který vede registr týkající se veřejného funkcionáře, vůči němuž návrh směřuje.

(3) Návrh na zahájení řízení může podat u soudu i ten, kdo má důvodné podezření, že veřejný funkcionář porušil povinnosti uložené mu tímto zákonem.

(4) Návrh na zahájení řízení je možno podat nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy se evidenční orgán nebo osoba oprávněná k podání návrhu dozvěděla o skutečnostech nasvědčujících tomu, že došlo k porušení tohoto zákona, nejdéle však do 5 let ode dne, kdy k takovéto skutečnosti došlo, bez ohledu na to, zda mezitím veřejnému funkcionáři jeho funkce skončila.

§ 18

(1) Účastníkem řízení je navrhovatel a veřejný funkcionář, proti němuž se řízení vede.

(2) Pro rozhodnutí je rozhodující skutkový a právní stav v době, kdy k porušení povinnosti veřejného funkcionáře došlo; pozdější právní úpravy se použije, jestliže je to pro veřejného funkcionáře příznivější.

(3) Rozhodnutí může obsahovat i stanovení náhradní lhůty ke splnění povinnosti.

§ 19

(1) Soud je oprávněn přezkoumávat, zda údaje v oznámeních vedených v registru jsou přesné, pravdivé a úplné. K tomu je oprávněn vyžadovat součinnost příslušných státních orgánů, územních samosprávných celků a dalších právnických a fyzických osob, zejména požadovat od uvedených subjektů potřebné informace a vysvětlení, popřípadě požadovat na těchto subjektech ověření, zda údaje vedené v registru odpovídají skutečnosti. Tyto subjekty jsou povinny poskytnout soudu na základě jeho písemné žádosti požadovanou součinnost. Potřebné informace a vysvětlení se příslušnému soudu poskytují ve lhůtě jím stanovené, která však nesmí být kratší než 10 pracovních dnů; poskytují se bezúplatně, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak10).

(2) Vyžaduje-li řízení přezkoumání údajů ze správy daní týkající se veřejného funkcionáře, je tento funkcionář povinen zprostit správce daně mlčenlivosti o údajích týkajících se projednávané věci. Odmítne-li veřejný funkcionář zprostit správce daně mlčenlivosti, platí, že údaje, kterých se mlčenlivost správce daně týká, byly uvedeny nesprávně.

(3) Řízení se dokončí, i když se veřejný funkcionář před rozhodnutím soudu vzdal funkce veřejného funkcionáře nebo byl z této funkce odvolán.

§ 20

Nasvědčují-li skutečnosti zjištěné soudem v řízení, že byl spáchán trestný čin, je soud povinen takovou skutečnost oznámit orgánům činným v trestním řízení.

§ 21
Zveřejnění rozhodnutí

(1) Rozhodnutí, které nabylo právní moci, je soud povinen zaslat i evidenčnímu orgánu, který vede registr týkající se veřejného funkcionáře, pokud není účastníkem řízení.

(2) Předseda Poslanecké sněmovny, předseda Senátu, předseda vlády, primátor hlavního města Prahy, primátor statutárního města, hejtman kraje nebo starosta obce oznámí rozhodnutí, včetně jeho odůvodnění na nejbližší schůzi Poslanecké sněmovny, Senátu, vlády nebo příslušného zastupitelstva kraje nebo obce, týkající se veřejného funkcionáře, který je členem tohoto orgánu, popřípadě zaměstnancem územního samosprávného celku. Rozhodnutí týkající se ostatních veřejných funkcionářů uvedených v § 2 odst. 1 oznámí předseda vlády na schůzi vlády, na kterou přizve příslušného veřejného funkcionáře. Stejným způsobem se oznámí, že návrh proti veřejnému funkcionáři byl zamítnut. Týká-li se rozhodnutí předsedy příslušné komory, předsedy vlády, primátora, hejtmana nebo starosty, oznámení učiní místopředseda příslušné komory, I. místopředseda vlády, příslušný náměstek primátora, náměstek hejtmana anebo místostarosta, popřípadě jiný člen zastupitelstva.

(3) Rozhodnutí, včetně jeho odůvodnění, zveřejní orgán, jehož je veřejný funkcionář členem, popřípadě v ostatních případech vláda, nejpozději do 15 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě na své elektronické adrese. Rozhodnutí musí být zveřejněno po dobu 6 měsíců.

(4) Rozhodnutí podle odstavců 1 a 2, pokud se týká veřejných funkcionářů uvedených v § 2 odst. 1 písm. p) a q), se zveřejní vyvěšením na úřední desce obce, pokud technické prostředky obci neumožňují jeho zveřejnění v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě. Rozhodnutí musí být zveřejněno po dobu 6 měsíců.

§ 22
Pokuta

(1) Soud uloží veřejnému funkcionáři, který nedodržel lhůtu podle § 9 až 11, pokutu až do výše 30 000 Kč; pokuta může být uložena opakovaně až do splnění povinnosti.

(2) Soud uloží veřejnému funkcionáři, který

a)   uvedl nepřesné, neúplné nebo nepravdivé údaje v prohlášení podle § 9 až 11 a § 12 odst. 2,
b)   odvolal se na svou funkci v záležitostech, které souvisejí s jeho osobními zájmy, zejména s jeho povoláním, zaměstnáním nebo podnikáním,
c)   nepodal oznámení o osobním zájmu (§ 6),

pokutu až do výše 100 000 Kč. 

(3) Soud uloží veřejnému funkcionáři, který

a)   využil svého postavení, pravomoci nebo informací získaných při výkonu své funkce k získání neoprávněného majetkového nebo jiného neoprávněného prospěchu nebo neoprávněné výhody pro sebe nebo jinou osobu,
b)   vykonával funkci nebo činnost, kterou tento zákon stanoví jako neslučitelnou s výkonem funkce veřejného funkcionáře,
c)   dal za úplatu nebo jinou výhodu ke komerčním reklamním účelům svolení k uvedení svého jména, popřípadě jmen a příjmení nebo svolení ke svému vyobrazení ve spojení s vykonávanou funkcí,

pokutu až do výše 500 000 Kč. 

(4) Při stanovení výše pokuty soud přihlíží k závažnosti porušení tohoto zákona, k získanému osobnímu prospěchu a k míře zavinění veřejného funkcionáře.

(5) Výnos z pokut uložených veřejným funkcionářům je příjmem státního rozpočtu; pokuty vybírá a vymáhá soud, který je uložil.

Hlava VII
Přestupky

§ 23

Přestupku se dopustí fyzická osoba, která

a)   používá nebo dále zpracovává údaje vedené v registru k jinému účelu než ke zjištění případného střetu zájmů při výkonu funkce veřejného funkcionáře podle § 13 odst. 5,
b)   poruší povinnost mlčenlivosti podle § 14 odst. 3 o skutečnostech, o nichž se dozvěděla z údajů evidovaných v registru, nebo o osobách, které evidenčnímu orgánu sdělily skutečnosti nasvědčující nepravdivosti nebo neúplnosti údajů, uvedených v oznámeních evidovaných v registru,
c)   uvede zjevně nepravdivé údaje do návrhu na zahájení řízení podle § 17,
d)   neoprávněně sdělí třetí osobě uživatelské jméno a přístupové heslo k nahlížení do registru v elektronické podobě na centrální adrese prostřednictvím veřejné datové sítě.

§ 24

Za přestupek podle § 23 lze uložit pokutu do výše 100 000 Kč. 

§ 25

(1) Při stanovení výše pokuty se přihlíží k závažnosti přestupku, zejména ke způsobu a okolnostem jeho spáchání, k významu a rozsahu jeho následků, době trvání protiprávního jednání a ke skutečnosti, zda se odpovědná osoba přičinila o odstranění nebo zmírnění škodlivých následků.

(2) Přestupky podle § 23 písm. a) a b) projednává Úřad pro ochranu osobních údajů; přestupky podle § 23 písm. c) projednává v přenesené působnosti obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jejímž územním obvodu má pachatel přestupku bydliště.

(3) Pokuty uložené za přestupky podle § 23 písm. a) a b) vybírá a vymáhá příslušný celní úřad; příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu. Pokuty uložené za přestupky podle § 23 písm. c) vybírá a vymáhá orgán, který je uložil; příjem z pokut je příjmem rozpočtu obce, jejíž orgán pokutu uložil.

(4) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci.

(5) Při vybírání a vymáhání uložených pokut se postupuje podle zvláštního právního předpisu11).

Hlava VIII
Přechodná ustanovení

§ 26

Pokud veřejný funkcionář, který ke dni účinnosti tohoto zákona vykonává funkce nebo činnosti, které jsou podle tohoto zákona neslučitelné s výkonem činnosti takového veřejného funkcionáře, je povinen ukončit výkon takových funkcí nebo činností nejpozději do 3 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona a podat o tom zprávu příslušnému evidenčnímu orgánu. Při posuzování neslučitelnosti funkcí již zvolených poslanců, senátorů a členů zastupitelstev územních samosprávných celků se však do skončení jejich funkčního období postupuje podle dosavadních předpisů.

Hlava IX
Zrušovací ustanovení

§ 27

Zrušuje se: 

1.  Zákon č. 238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu a o neslučitelnosti některých funkcí (zákon o střetu zájmů). 
2.  Zákon č. 287/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu. 
3.  Zákon č. 228/1997 Sb., kterým se doplňuje zákon České národní rady č.  238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu (zákon o střetu zájmů), ve znění zákona č. 287/1995 Sb.

ČÁST DRUHÁ
Změna soudního řádu správního

§ 28

Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb. a zákona č. 413/2005 Sb., se mění takto:

1. V § 4 odst. 2 se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které včetně poznámky pod čarou č. 1c zní:

"e)   ve věcech porušení povinnosti veřejných funkcionářů podle zvláštního právního předpisu1c).

1c)   Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů.".

2. V § 7 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:

"(5) Ve věcech porušení povinnosti veřejných funkcionářů je k řízení příslušný krajský soud, v jehož obvodu má veřejný funkcionář bydliště, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje.".Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 6 a 7.

ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o bankách

§ 29

Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 319/2001 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 439/2004 Sb. a zákona č. 413/2005 Sb., se mění takto:

1. V § 38 odst. 3 se na konci písmene j) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které včetně poznámky pod čarou č. 9c zní:

"k) orgánu příslušnému rozhodovat o porušení povinnosti veřejných funkcionářů podle zvláštního právního předpisu9c).

9c)   Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů.".

2. V § 38 odst. 5 se slova "odstavce 3 písm. a) a h)" nahrazují slovy "odstavce 3 písm. a), h) a k)".

ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu

§ 30

V § 115 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které včetně poznámky pod čarou č. 1a zní:

"k)  orgánu příslušnému rozhodovat o porušení povinnosti veřejných funkcionářů podle zvláštního právního předpisu1a).

1a)   Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů.".

ČÁST PÁTÁ
Změna zákona č . 15/2002 Sb.

§ 31

V zákoně č. 15/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu a o neslučitelnosti některých funkcí (zákon o střetu zájmů), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se část první zrušuje.

ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o soudních poplatcích

§ 32

Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 271/1992 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 255/2000 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb. a zákona č. 357/2005 Sb., se mění takto:

1. V 11 odst. 2 se na konci písmene r) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno s), které zní:

"s)  navrhovatel v řízení ve věcech porušení povinnosti veřejných funkcionářů, jde-li o evidenční orgán.".

2. V příloze Sazebník poplatků se v položce 14a bod 2 za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:

"d)   o porušení povinnosti
veřejných funkcionářů
Kč 5 000,-".

Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno e).

ČÁST SEDMÁ
Účinnost

§ 33

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2007.

Zaorálek v. r.
Klaus v. r.
Paroubek v. r.


1)   § 2 odst. 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
2)   § 32 odst. 1 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
§ 51 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
3)   § 51 zákona č. 131/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
4)   Například § 45 zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, § 95 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, § 21 odst. 3 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů.
5)   § 1 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.
6)   Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.
7)   Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 129/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 131/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
8)   Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů.
9)   Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
10)   § 38 odst. 5 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
§ 115 odst. 5 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.
11)   Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

Nabídka k tématu

ÚZ č. 1202 - Správní řád, Soudní řád správní, Přestupky

ÚZ č. 1202 - Správní řád, Soudní řád správní, Přestupky

Sagit, a. s.

V oblasti přestupků došlo od 1. července 2017 k zásadním změnám – dosavadní zákon o přestupcích byl zrušen a nahrazen zcela novou právní úpravou obsaženou v zákonu o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a dále v novém zákonu o některých přestupcích. V této souvislosti se také ...

Cena: 75 KčKOUPIT

Kompendium judikatury - Posudkové lékařství

Kompendium judikatury - Posudkové lékařství

JUDr. Blanka Havlíčková - Wolters Kluwer, a. s.

Čtvrtý díl rozsáhlého otevřeného souboru zdravotnické judikatury zachycuje především soudní produkci posledních let a klade si za cíl představit myšlenkovou argumentaci a závěry, k nimž vrcholné české soudy dospěly při výkladu vybraných otázek zdravotnického práva. Rozhodnutí do ...

Cena: 399 KčKOUPIT

Kompendium judikatury - Správní judikatura ve zdravotnictví

Kompendium judikatury - Správní judikatura ve zdravotnictví

JUDr. Blanka Havlíčková - Wolters Kluwer, a. s.

Třetí díl rozsáhlého otevřeného souboru zdravotnické judikatury zachycuje především soudní produkci posledních let a klade si za cíl představit myšlenkovou argumentaci a závěry, k nimž vrcholné české správní soudy dospěly při výkladu vybraných otázek zdravotnického práva. Rozhodnutí ...

Cena: 399 KčKOUPIT

Vzory podání a úkonů v řízení o přestupcích s vystětlivkami

Vzory podání a úkonů v řízení o přestupcích s vystětlivkami

Eva Horzinková, Helena Kučerová, Pavel Mates, Ladislav Ocelák - Nakladatelství Leges, s. r. o.

Kniha obsahuje vzory pro řízení o přestupcích od jeho zahájení po soudní přezkum. Vzory vychází ze zákona o přestupcích, správního řádu a soudního řádu správního. Jedná se jak o vzory podání adresovaných správním orgánům, případně správnímu soudu, tak o vzory rozhodnutí správních ...

Cena: 450 KčKOUPIT

Přehled rozhodnutí rozšířeného senátu Nejvyššího spráního soudu (v období 1.7.2009 - 30.6.2015)

Přehled rozhodnutí rozšířeného senátu Nejvyššího spráního soudu (v období 1.7.2009 - 30.6.2015)

Wolters Kluwer, a. s.

Přehled rozhodnutí rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu v období 1. 7. 2009 – 30. 6. 2015) Zvláštní číslo Sbírky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu Tento přehled navazuje na první svazek Přehled ...

Cena: 798 KčKOUPIT

Vzory rozhodnutí a úkonů soudů všech stupnů, 4. vydání

Vzory rozhodnutí a úkonů soudů všech stupnů, 4. vydání

Marta Škárová a kolektiv - Nakladatelství Leges, s. r. o.

Publikace ve 4. vydání reaguje na rozsáhlé změny, které přinesl nový občanský zákoník, na související novelizaci občanského soudního řádu a na zcela nový zákon o zvláštních řízeních soudních (č. 292/2013 Sb.). Prakticky zaměřený text přináší typické vzory rozhodnutí a úkonů soudů ...

Cena: 1 090 KčKOUPIT

ÚZ č. 1185 - Bankovnictví, Finanční konglomeráty, Praní špinavých peněz, Stavební spoření, Centrální evidence účtů

ÚZ č. 1185 - Bankovnictví, Finanční konglomeráty, Praní špinavých peněz, Stavební spoření, Centrální evidence účtů

Sagit, a. s.

Předpisy v publikaci jsou rozděleny do sedmi kapitol: úvěrové instituce; centrální evidence účtů; praní špinavých peněz; finanční konglomeráty; Česká národní banka; ozdravné postupy a řešení krize na finančním ...

Cena: 297 KčKOUPIT

Zákon o bankách. Komentář

Zákon o bankách. Komentář

Petr Liška, Karel Dřevínek, Štefan Elek, Petr Kotáb, Tomáš Rýdl - Wolters Kluwer, a. s.

Nejnovější komentář zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, přináší výklad tohoto základního předpisu regulujícího činnost bank z pera erudovaných autorů, kteří v textu zúročili své bohaté praktické zkušenosti s aplikací zákona. Komentář přináší podrobný výklad všech ustanovení, a to i v ...

Cena: 1 195 KčKOUPIT

Základy bankovnictví. Teorie a praxe

Základy bankovnictví. Teorie a praxe

Liběna Kantnerová - C. H. Beck

Učebnice přináší ucelený pohled na problematiku bankovnictví, a to v kontextu Evropy a České republiky. Shrnuje základní teoretické poznatky a vysvětluje základní pojmy spojené s bankovnictvím. Text je členěn do 18 základních kapitol. První kapitoly jsou pohledem do historie. Kniha ...

Cena: 490 KčKOUPIT

Přehled judikatury z oblasti samosprávy (územní a profesní)

Přehled judikatury z oblasti samosprávy (územní a profesní)

JUDr. Milan Podhrázký, Ph.D. - Wolters Kluwer, a. s.

Právo na samosprávu nepochybně představuje jeden z klíčových institutů každého demokratického právního státu, přičemž samospráva jako taková se díky tomu poměrně často stává zdrojem rozličných sporů, a to jak politických, tak především právních. Judikaturu soudů je třeba považovat ...

Cena: 644 KčKOUPIT

Právní předpisy

Sbírka zákonů ČR

 /
Číslo  /
Částka  /

Sbírka mezinárodních smluv

 /
Číslo  /
Částka  /

Finanční zpravodaj

 /
Číslo  /

Provozovatel

Nakladatelství Sagit, a. s.
Horní 457/1, 700 30 Ostrava-Hrabůvka
Společnost je zapsaná v obchodním
rejstříku vedeném KS v Ostravě,
oddíl B, vložka 3086.
IČ: 277 76 981
DIČ: CZ27776981

Telefony


Zásilkový obchod: 558 944 614
Předplatné ÚZ: 558 944 615
Software: 558 944 629
Knihkupci: 558 944 621
Inzerce: 558 944 634

E-maily


Zásilkový obchod: obchod@sagit.cz
Předplatné ÚZ: predplatne@sagit.cz
Software: software@sagit.cz
Knihkupci: knihkupci@sagit.cz
Inzerce: inzerce@sagit.cz

Obchodní podmínky

© 1996–2017 Nakladatelství Sagit, a. s. Všechna práva vyhrazena.