Váš nákupní košík:  prázdný Přihlášení obchod@sagit.cz

Navigace:  Úvod  »  Zákony  »  Sbírka zákonů

Sbírka zákonů

  • Předpis č. 319/2005 Sb., zdroj: SBÍRKA ZÁKONŮ ročník 2005, částka 112, ze dne 12. 8. 2005

319

VYHLÁŠKA

ze dne 29. července 2005,

kterou se stanoví pravidla pro klasifikaci pohledávek a tvorbu opravných položek a rezerv spořitelních a úvěrních družstev

Ministerstvo financí stanoví na návrh Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami podle § 28i písm. a) zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 280/2004 Sb., (dále jen "zákon") k provedení § 11 odst. 1 zákona:

§ 1
Předmět úpravy

(1) Předmětem této vyhlášky je stanovení pravidel, která upravují:

a)   klasifikaci vybraných položek aktiv družstevních záložen, kterými jsou jejich pohledávky,
b)   tvorbu opravných položek k pohledávkám a rezerv k vybraným podrozvahovým položkám družstevních záložen.

(2) Tato vyhláška stanoví obsah, formu a periodicitu informačních povinností vztahujících se k pravidlům podle odstavce 1.

(3) Do pohledávek podle této vyhlášky se nezahrnují pohledávky vzniklé z držení cenných papírů a pohledávky z pracovněprávních a obdobných vztahů.

§ 2
Vymezení pojmů

Pro účely této vyhlášky se rozumí:

a)   vybranými podrozvahovými položkami poskytnuté úvěrové přísliby, poskytnuté záruky a ručení, poskytnutá přijetí cizích směnek, poskytnuté záruky z převedených směnek, poskytnutá směnečná rukojemství, otevřené akreditivy a potvrzené akreditivy,
b)   příslušenstvím pohledávky úroky a poplatky spojené s pohledávkou včetně souvisejících pohledávek z úroků z prodlení a smluvních pokut,
c)   dlužníkem osoba, za kterou má družstevní záložna pohledávku nebo potenciální pohledávku z podrozvahové položky,
d)   pohledávkou plně zajištěnou vysoce kvalitním zajištěním pohledávka v ocenění použitém při prvotním zachycení pohledávky v účetnictví, zvýšeném o zaúčtované naběhlé příslušenství a sníženém o již přijaté splátky jistiny a příslušenství, která je zajištěna minimálně ze 100 % vysoce kvalitním zajištěním, na jehož základě je družstevní záložna v případě selhání dlužníka uspokojena,

1. 

centrální vládou nebo centrální bankou členského státu Evropského hospodářského prostoru (EEA) nebo jiného státu, který je řádným členem Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), nebo státu, který uzavřel s Mezinárodním měnovým fondem úvěrovou dohodu v rámci tzv. Obecné dohody o půjčce (GAB), nebo

2. 

osobou, jejíž závazky jsou plně zaručeny bezpodmínečnou, výslovnou a neomezenou zárukou státu podle bodu 1, nebo

3. 

Evropským společenstvím, nebo

4. 

centrální vládou nebo centrální bankou jiného státu než podle bodu 1, pokud nedošlo k restrukturalizaci dluhu daného státu, nebo

5. 

dluhopisy emitovanými osobami podle bodů 1 až 4, nebo

6. 

z vkladů uložených u věřitelské družstevní záložny, u nichž má družstevní záložna jistotu, že po dobu trvání zajištění pohledávky je vyloučeno jejich použití pro jiné účely než pro uspokojení zajišťované pohledávky v případě selhání dlužníka,

e)   restrukturalizovanou pohledávkou pohledávka, u níž družstevní záložna přistoupila vzhledem k finanční situaci dlužníka ke změně smluvních podmínek ve prospěch dlužníka, ke které by nepřistoupila, pokud by neprovedení této změny nezvyšovalo pravděpodobnost vzniku ztráty družstevní záložny vyplývající ze selhání dlužníka. Jedná se zejména o přepracování plánu splátek, snížení úrokové míry, prominutí úroků z prodlení. Za restrukturalizovanou pohledávku se nepovažuje pohledávka vzniklá obnovením krátkodobého úvěru na oběžná aktiva, pokud dlužník plnil veškeré své platební i neplatební povinnosti vyplývající z úvěrové smlouvy.

§ 3
Klasifikace jednotlivých pohledávek

(1) Družstevní záložna klasifikuje pohledávky jednotlivě posuzované podle případného snížení jejich rozvahové hodnoty do některé z těchto kategorií:

a)   standardní pohledávky,
b)   sledované pohledávky,
c)   nestandardní pohledávky,
d)   pochybné pohledávky,
e)   ztrátové pohledávky.

(2) Nestandardní, pochybné a ztrátové pohledávky se souhrnně označují jako ohrožené pohledávky.

(3) Standardní pohledávkou se rozumí pohledávka za dlužníkem, o jejímž úplném splacení není důvodu pochybovat. Splátky jistiny a příslušenství jsou řádně hrazeny, žádná z nich není po splatnosti déle než 30 dní, žádná z pohledávek za tímto dlužníkem nebyla v posledních 2 letech z důvodu zhoršení jeho finanční situace restrukturalizována. Za standardní pohledávku je možné také považovat:

a)   pohledávku za osobou podle § 2 písm. d) bodů 1 až 4, přičemž žádná splátka jistiny nebo příslušenství není déle než 540 dnů po splatnosti,
b)   pohledávku plně zajištěnou vysoce kvalitním zajištěním podle § 2 písm. d), přičemž žádná splátka jistiny nebo příslušenství není déle než 540 dnů po splatnosti.

(4) Sledovanou pohledávkou se rozumí pohledávka, jejíž úplné splacení je zejména s ohledem na finanční a ekonomickou situaci dlužníka pravděpodobné. Splátky jistiny nebo příslušenství jsou hrazeny s dílčími problémy, avšak žádná z nich není po splatnosti déle než 90 dní, žádná z pohledávek za dlužníkem nebyla v posledních 6 měsících z důvodu zhoršení jeho finanční situace restrukturalizována. Za sledovanou pohledávku je možné také považovat:

a)   pohledávku za osobou podle § 2 písm. d) bodů 1 až 4, přičemž alespoň jedna splátka jistiny nebo příslušenství je po splatnosti více než 540 dní,
b)   pohledávku plně zajištěnou osobou podle § 2 písm. d) bodů 1 až 4, přičemž alespoň jedna splátka jistiny nebo příslušenství je po splatnosti více než 540 dní.

(5) Nestandardní pohledávkou se rozumí pohledávka, jejíž úplné splacení je zejména s ohledem na finanční a ekonomickou situaci dlužníka nejisté, částečné splacení je však vysoce pravděpodobné. Splátky jistiny nebo příslušenství jsou hrazeny s problémy, avšak žádná z nich není po splatnosti déle než 180 dní.

(6) Pochybnou pohledávkou se rozumí pohledávka, jejíž úplné splacení je zejména s ohledem na finanční a ekonomickou situaci dlužníka vysoce nepravděpodobné, částečné splacení je možné a pravděpodobné. Splátky jistiny nebo příslušenství jsou hrazeny s problémy, avšak žádná z nich není po splatnosti déle než 360 dní.

(7) Ztrátovou pohledávkou se rozumí pohledávka, jejíž úplné splacení je zejména s ohledem na finanční a ekonomickou situaci dlužníka vysoce nepravděpodobné až nemožné. Předpokládá se, že tato pohledávka nebude uspokojena nebo bude uspokojena pouze částečně ve velmi malé částce. Splátky jistiny nebo příslušenství jsou po splatnosti déle než 360 dní. Za ztrátovou se také považuje:

a)   pohledávka za dlužníkem ve vyrovnacím řízení,
b)   pohledávka za dlužníkem, na jehož majetek byl prohlášen konkurz, ledaže jde o pohledávku za podstatou vzniklou po prohlášení konkurzu, která se posuzuje podle § 4 odst. 1.

§ 4

(1) Při zjišťování, zda došlo ke snížení rozvahové hodnoty jednotlivých pohledávek a jejich klasifikaci, družstevní záložna posuzuje a zohledňuje alespoň tato kritéria:

a)   finanční a ekonomickou situaci dlužníka a její vývoj, a to na základě aktuálních informací,
b)   porušení smlouvy dlužníkem, zejména prodlení s platbami příslušenství, jistiny či jejich nezaplacení, neplnění informačních povinností vůči družstevní záložně,
c)   provedení restrukturalizace pohledávky,
d)   vnější ekonomické, politické a právní faktory,
e)   očekávání, že na základě finanční situace dlužníka povolí soud dlužníkovi vyrovnání nebo prohlásí konkurz na jeho majetek.

(2) Splňuje-li jednotlivě posuzovaná pohledávka současně kritéria pro zařazení do více kategorií, družstevní záložna ji zařazuje do nejhorší z těchto kategorií. Družstevní záložna nemusí takto postupovat u pohledávky plně zajištěné vysoce kvalitním zajištěním, bez ohledu na ostatní kritéria ji může v rámci klasifikace zařadit do standardních nebo sledovaných pohledávek.

(3) Má-li družstevní záložna více jednotlivě posuzovaných pohledávek za stejným dlužníkem, zařazuje je v rámci klasifikace do stejné kategorie, a to podle pohledávky, která má nejhorší hodnocení. Družstevní záložna nemusí takto postupovat:

a)   u pohledávek za osobou podle § 2 písm. d) bodů 1 až 4,
b)   u pohledávek plně zajištěných vysoce kvalitním zajištěním,
c)   u pohledávek za podstatou vzniklých po prohlášení konkurzu.

(4) Restrukturalizovanou pohledávku družstevní záložna zařazuje v okamžiku restrukturalizace do kategorie, ve které tato pohledávka byla nebo měla být zařazena na základě posouzení kritérií podle odstavce 1 před restrukturalizací. Je-li družstevní záložna schopna prokázat, že míra rizika nesplacení této pohledávky oproti stavu před restrukturalizací poklesla, může ji v rámci klasifikace zařadit do lepší kategorie; tím nejsou dotčena ustanovení § 3 odst. 3 a 4.

(5) Pohledávku, která vznikla družstevní záložně v souvislosti s postoupením jiné její pohledávky nebo v souvislosti s poskytnutím úvěru ke splacení jiné její pohledávky, družstevní záložna v rámci klasifikace zařazuje při vzniku do stejné kategorie, ve které byla nebo měla být zařazena původní pohledávka. Je-li družstevní záložna schopna prokázat, že míra rizika nesplacení této pohledávky oproti stavu před postoupením poklesla, může ji v rámci klasifikace zařadit do lepší kategorie.

(6) Pohledávku, která vznikla družstevní záložně v souvislosti s postoupením skupiny jiných jejích pohledávek, družstevní záložna v rámci klasifikace zařazuje při vzniku do kategorie, ve které byl nebo měl být zařazen rozhodující podíl postupovaných pohledávek. Je-li družstevní záložna schopna prokázat, že míra rizika nesplacení této pohledávky oproti stavu před postoupením poklesla, může ji v rámci klasifikace zařadit do lepší kategorie.

(7) Družstevní záložna průběžně zjišťuje, zda nedošlo ke snížení rozvahové hodnoty jednotlivých pohledávek, a následně je ve shodě s výsledky zjištění v rámci klasifikace zařazuje do příslušných kategorií.

§ 5
Klasifikace portfolií pohledávek vyžadujících pozornost

(1) Má-li družstevní záložna více standardních pohledávek, u nichž při posuzování jednotlivých pohledávek v rámci jejich klasifikace nebylo zjištěno snížení rozvahové hodnoty a které vykazují obdobné charakteristiky vzhledem k úvěrovému riziku (dále jen "stejnorodá standardní pohledávka"), zařazuje je do portfolia. Identifikuje-li snížení rozvahové hodnoty tohoto portfolia, klasifikuje jej jako portfolio pohledávek vyžadujících pozornost.

(2) Důvodem snížení rozvahové hodnoty portfolia stejnorodých standardních pohledávek, k němuž došlo v důsledku událostí, které nastaly po vzniku pohledávek, je existence pozorovatelných dat, která indikují snížení očekávaných budoucích peněžních toků z tohoto portfolia, ačkoli toto snížení nelze ještě identifikovat podle jednotlivých pohledávek zařazených do portfolia.

(3) Indikátorem snížení očekávaných budoucích peněžních toků z portfolia stejnorodých standardních pohledávek může být zejména:

a)   zvýšení nezaměstnanosti v relevantních oblastech,
b)   snížení cen nemovitostí v relevantních oblastech,
c)   nepříznivé podmínky v odvětvích, kde působí dlužníci,
d)   zvýšení počtu dlužníků, kteří plně čerpají svůj limit a splácí své závazky v minimální možné výši.

(4) Splňuje-li pohledávka družstevní záložny, zařazená do portfolia klasifikovaného jako portfolio pohledávek vyžadujících pozornost, znaky sledované nebo ohrožené pohledávky, družstevní záložna vyjme pohledávku z tohoto portfolia a zařadí ji do sledovaných nebo ohrožených jednotlivě posuzovaných pohledávek.

§ 6
Opravné položky k jednotlivým pohledávkám

(1) Dojde-li ke snížení rozvahové hodnoty pohledávky a družstevní záložna pohledávku nebo její část, která odpovídá ztrátě z rozvahové hodnoty, neodepíše, tvoří k pohledávce opravnou položku. Pohledávku za dlužníkem, u něhož soud zamítl návrh na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku nebo zrušil konkurz z důvodu, že majetek nepostačuje k úhradě nákladů konkurzu, družstevní záložna vždy odepisuje v plné výši.

(2) Družstevní záložna tvoří opravné položky ke sledovaným a ohroženým pohledávkám v rámci jednotlivě posuzovaných pohledávek a vytvořené opravné položky přiřazuje k jednotlivým pohledávkám.

(3) Družstevní záložna stanovuje opravnou položku tak, že rozdíl mezi jistinou pohledávky zvýšenou o naběhlé příslušenství a družstevní záložnou zohledněným zajištěním dané pohledávky násobí koeficientem:

a)   0,01 v případě sledované pohledávky,
b)   0,2 v případě nestandardní pohledávky,
c)   0,5 v případě pochybné pohledávky,
d)   1,0 v případě ztrátové pohledávky.

(4) Družstevní záložna prověřuje, zda ztráta ze správně zařazené sledované, nestandardní nebo pochybné pohledávky není vyšší než opravná položka stanovená podle výše uvedeného výpočtu. Je-li ztráta vyšší než opravná položka, družstevní záložna zvýší koeficient, ale tak, aby u sledované pohledávky byl nižší než 0,2, u nestandardní pohledávky nižší než 0,5 a u pochybné pohledávky nižší než 1,0.

(5) Stanovuje-li družstevní záložna opravnou položku k pohledávce oceněné k okamžiku uskutečnění účetního případu pořizovací cenou, zohledňuje při tvorbě opravných položek, zda k okamžiku uskutečnění účetního případu existuje rozdíl mezi pořizovací cenou pohledávky a jistinou pohledávky zvýšenou o naběhlé příslušenství. Je-li pořizovací cena pohledávky nižší než jistina pohledávky zvýšená o naběhlé příslušenství, družstevní záložna opravnou položku stanovenou podle odstavce 3 sníží o tento rozdíl nebo jeho část. Je-li pořizovací cena pohledávky vyšší než jistina pohledávky zvýšená o naběhlé příslušenství, družstevní záložna opravnou položku stanovenou podle odstavce 3 zvýší o tento rozdíl.

(6) Opravnou položku k pohledávce vzniklé družstevní záložně v souvislosti s postoupením skupiny jiných jejích pohledávek družstevní záložna tvoří při postoupení v takové výši, aby jistina pohledávky zvýšená o naběhlé příslušenství a snížená o vytvořenou opravnou položku nebyla vyšší, než by byl součet jistin postupovaných pohledávek zvýšených o naběhlé příslušenství a snížených o vytvořené opravné položky v případě, že by k postoupení nedošlo a družstevní záložna by tvořila opravné položky k jednotlivým pohledávkám.

(7) Družstevní záložna průběžně posuzuje dostatečnost a odůvodněnost vytvořených opravných položek ke sledovaným a ohroženým pohledávkám a upravuje jejich výši.

§ 7
Opravné položky k portfoliím pohledávek vyžadujících pozornost

(1) Posuzuje-li družstevní záložna pohledávky podle § 5, tvoří opravnou položku ve výši, která odpovídá snížení rozvahové hodnoty portfolia pohledávek identifikovaného podle § 5 odst. 2.

(2) Vytvořené opravné položky družstevní záložna přiřazuje k jednotlivým portfoliím pohledávek vyžadujících pozornost, nerozděluje a nepřiřazuje je k jednotlivým pohledávkám zařazeným do portfolia.

(3) Družstevní záložna průběžně posuzuje dostatečnost a odůvodněnost vytvořených opravných položek k jednotlivým portfoliím pohledávek vyžadujících pozornost a upravuje jejich výši.

§ 8
Zohlednění zajištění pohledávek při tvorbě opravných položek

(1) Družstevní záložna může při tvorbě opravných položek k pohledávkám zohledňovat jejich zajištění, které může mít zejména formu zástavy, ručení, záruky nebo úvěrového derivátu, pokud takové zajištění současně vyhoví následujícím podmínkám:

a)   smluvní ustanovení a právní úprava jednoznačně družstevní záložně zajišťují, že se při selhání dlužníka může ze zajištění uspokojit zejména realizací zástavy, prodejem kolaterálu,
b)   uspokojení je družstevní záložna schopna provést v přiměřeném čase po selhání dlužníka,
c)   družstevní záložna zohlední zajištění nejvýše v jeho čisté realizovatelné hodnotě snížené o částku, která slouží k zajištění jiných jejích aktiv nebo aktiv třetích osob, mají-li nárok na uspokojení před družstevní záložnou, a nejvýše do výše ocenění pohledávky v účetnictví. Čistou realizovatelnou hodnotou zajištění se rozumí pro účely této vyhlášky odhadovaná hodnota, kterou družstevní záložna obdrží po odečtení odhadovaných nákladů na realizaci zajištění. V případě, že družstevní záložna očekává realizaci zajištění v časovém horizontu přesahujícím kalendářní rok, zohlední při výpočtu odhadované hodnoty také časovou hodnotu peněz.

(2) Při stanovení výše opravných položek k pohledávkám družstevní záložna nezohledňuje:

a)   zajištění v případě ztrátové pohledávky, u níž je alespoň jedna splátka jistiny nebo příslušenství po splatnosti více než 540 dní, ledaže jde o zajištění osobou podle § 2 písm. d) bodů 1 až 4,
b)   zajištění, na jehož základě by v případě, že pohledávku nesplatí dlužník, měla být uspokojena třetí osobou, za kterou má ohroženou pohledávku nebo vůči níž by případnou pohledávku zařadila do ohrožených pohledávek; jedná se zejména o ručitele, poddlužníka u zástavního práva k pohledávce, směnečníka u směnky cizí či výstavce směnky vlastní, je-li pohledávka družstevní záložny zajištěna směnkou, kterou vystaví třetí osoba.

§ 9
Rezervy k podrozvahovým položkám

(1) Družstevní záložna tvoří k vybraným podrozvahovým položkám rezervy v souladu s účetními metodami.

(2) Družstevní záložna průběžně posuzuje dostatečnost a odůvodněnost vytvořených rezerv k podrozvahovým položkám a upravuje jejich výši.

§ 10
Informační povinnosti

Družstevní záložna plní informační povinnost o pohledávkách, vytvořených opravných položkách a rezervách na formuláři, jehož vzor je přílohou této vyhlášky, vůči instituci vykonávající dohled nad družstevními záložnami podle § 22 odst. 1 zákona.

§ 11
Termíny plnění informační povinnosti

Družstevní záložna předkládá hlášení ve formě plnění informační povinnosti podle § 10 podle stavu k 31. březnu, 30. červnu, 30. září a 31. prosinci kalendářního roku, a to nejpozději do 21. dne následujícího kalendářního měsíce a podle stavu ke dni určeném ve výzvě (§ 27 zákona) na základě této výzvy.

§ 12
Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 2005.

Ministr:
Mgr. Sobotka v. r.

(Příloha je dostupná na adrese: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu)

E-shop

Občanské soudní řízení, Soudcovský komentář, Kniha IV.

Občanské soudní řízení, Soudcovský komentář, Kniha IV.

Jaromír Jirsa, Tomáš Mottl, Bohuslav Petr, Petr Vojtek a kolektiv - Wolters Kluwer, a. s.

Komentář zpracovaný širokým autorským kolektivem pod vedením soudcem JUDr. Jaromírem Jirsou představuje nové pohledy na české civilní procesní právo, v jehož středu stojí občanský soudní řád. Rozsáhlý komentář vychází z bohatých praktických zkušeností soudců, kteří tvoří většinu ...

Cena: 600 KčKOUPIT

Abeceda účetnictví pro podnikatele 2017

Abeceda účetnictví pro podnikatele 2017

Chalupa, Kadlec, Pilátová, Procházková, Sedlák, Skálová, Vlach - Anag, spol. s r. o.

Již 15. vydání tradiční publikace bylo aktualizováno v souvislosti s novelami účetních a daňových předpisů platnými od 1. 1. 2017, především novelou zákona o účetnictví provedenou zákonem č. 221/2015 Sb. a novelou vyhlášky č. 500/2002 Sb. provedenou vyhláškou č. 250/2015 ...

Cena: 649 KčKOUPIT

Civilní právo procesní - část druhá: řízení vykonávací, řízení insolvenční

Civilní právo procesní - část druhá: řízení vykonávací, řízení insolvenční

Alena Winterová, Alena Macková a kolektiv - Nakladatelství Leges, s. r. o.

Druhá část učebnice civilního práva procesního obsahuje výklad řízení vykonávacího a insolvenčního. Vykonávací řízení je pojednáno nejprve obecně, včetně řízení s cizím prvkem, a následně konkrétně jako ...

Cena: 450 KčKOUPIT

Právní předpisy

Sbírka zákonů ČR

 /
Číslo  /
Částka  /

Sbírka mezinárodních smluv

 /
Číslo  /
Částka  /

Finanční zpravodaj

 /
Číslo  /

Provozovatel

Nakladatelství Sagit, a. s.
Horní 457/1, 700 30 Ostrava-Hrabůvka
Společnost je zapsaná v obchodním
rejstříku vedeném KS v Ostravě,
oddíl B, vložka 3086.
IČ: 277 76 981
DIČ: CZ27776981

Telefony


Zásilkový obchod: 558 944 614
Předplatné ÚZ: 558 944 615
Software: 558 944 629
Knihkupci: 558 944 621
Inzerce: 558 944 634

E-maily


Zásilkový obchod: obchod@sagit.cz
Předplatné ÚZ: predplatne@sagit.cz
Software: software@sagit.cz
Knihkupci: knihkupci@sagit.cz
Inzerce: inzerce@sagit.cz

Obchodní podmínky

© 1996–2017 Nakladatelství Sagit, a. s. Všechna práva vyhrazena.