Váš nákupní košík:  prázdný Přihlášení obchod@sagit.cz

Navigace:  Úvod  »  Zákony  »  Sbírka zákonů

Sbírka zákonů


256

ZÁKON

ze dne 14. dubna 2004

o podnikání na kapitálovém trhu

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
ZÁKLADNĺ USTANOVENĺ

§ 1
Předmět úpravy

Tento zákon upravuje v souladu s právem Evropských společenství1) poskytování služeb v oblasti kapitálového trhu a veřejnou nabídku cenných papírů.

§ 2
Vymezení pojmů

V tomto zákoně se rozumí

a)   profesionálním investorem
1.  obchodník s cennými papíry,
2.  banka,
3.  pojišťovna,
4.  zajišťovna,
5.  investiční společnost,
6.  investiční fond,
7.  penzijní fond,
8.  provozovatel platebního systému,
9.  provozovatel vypořádacího systému,
10.  osoba, která vydává a spravuje platební prostředky,
11.  osoba, která podnikatelsky poskytuje finanční pronájem (finanční leasing),
12.  osoba, jejíž rozhodující činností je nabývání účasti na jiných společnostech,
13.  osoba, která podnikatelsky poskytuje záruky,
14.  obchodní společnost, která podle poslední výroční zprávy nebo konsolidované výroční zprávy splňuje alespoň dvě ze tří kritérií, kterými jsou celková výše aktiv odpovídající v korunách českých částce alespoň 20 000 000 eur, čistý roční obrat odpovídající v korunách českých částce alespoň 40 000 000 eur a vlastní kapitál odpovídající v korunách českých částce alespoň 2 000 000 eur,
15.  zahraniční osoba, která odpovídá některé z osob uvedených v bodech 1 až 14,
16.  stát nebo členský stát federace,
17.  Česká národní banka, zahraniční centrální banka nebo Evropská centrální banka,
18.  mezinárodní finanční instituce,
b)   údaji o osobě
1.  u právnické osoby obchodní firma nebo název, sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
2.  u fyzické osoby jméno a příjmení, datum narození, adresa bydliště; u podnikatele zapsaného do obchodního rejstříku obchodní firma, popřípadě místo podnikání, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
c)   vedoucí osobou člen statutárního orgánu, statutární orgán, výkonný ředitel nebo prokurista právnické osoby nebo osoba, na kterou byla pravomoc některé z těchto osob delegována nebo která jiným způsobem skutečně řídí činnost právnické osoby,
d)   kvalifikovanou účastí přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech osoby nebo jejich součet, který představuje alespoň 10 % nebo umožňuje uplatňovat významný vliv na její řízení,
e)   nepřímým podílem podíl držený prostřednictvím jiné osoby nebo skupiny osob jednajících ve shodě,
f)   úzkým propojením vztah mezi osobami
1.  z nichž jedna osoba má přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech jiné osoby, který představuje alespoň 20 %,
2.  z nichž jedna osoba ovládá jinou osobu, nebo
3.  ovládanými stejnou osobou,
g)   klamavým údajem údaj způsobilý vyvolat klamnou představu o předmětu, jehož se týká; klamavým údajem je i údaj pravdivý, který vzhledem k souvislosti, v níž byl použit, může uvést v omyl.

ČÁST DRUHÁ
INVESTIČNĺ SLUŽBY

Hlava I
Základní ustanovení

§ 3
Investiční nástroje

(1) Investičními nástroji jsou

a)   investiční cenné papíry,
b)   cenné papíry vydané fondem kolektivního investování,
c)   nástroje, se kterými se obvykle obchoduje na peněžním trhu (nástroje peněžního trhu),
d)   deriváty.

(2) Investičními cennými papíry jsou

a)   akcie nebo obdobné cenné papíry představující podíl na společnosti, se kterými lze obchodovat na kapitálovém trhu,
b)   dluhopisy nebo obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky, se kterými lze obchodovat na kapitálovém trhu,
c)   cenné papíry opravňující k nabytí cenných papírů uvedených v písmenu a) nebo b), se kterými se běžně obchoduje na kapitálovém trhu, s výjimkou platebních nástrojů.

(3) Deriváty se pro účely tohoto zákona rozumí

a)   opce na investiční nástroje uvedené v odstavci 1 písm. a) až c),
b)   finanční termínové smlouvy (zejména futures, forwardy a swapy) na investiční nástroje uvedené v odstavci 1 písm. a) až c),
c)   rozdílové smlouvy a obdobné nástroje pro přenos úrokového nebo kurzového rizika,
d)   nástroje umožňující přenos úvěrového rizika,
e)   jiné nástroje, ze kterých vyplývá právo na vypořádání v penězích a jejichž hodnota se odvozuje zejména z kurzu investičního cenného papíru, indexu, úrokové míry, kurzu měny nebo ceny komodity.

(4) Identifikační označení podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírů (ISIN) přidělí investičnímu nástroji pro účely obchodování na regulovaném nebo volném trhu na žádost centrální depozitář.

§ 4
Investiční služby

(1) Investičními službami jsou hlavní investiční služby a doplňkové investiční služby poskytované podnikatelsky třetím osobám.

(2) Hlavními investičními službami jsou

a)   přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních nástrojů,
b)   provádění pokynů týkajících se investičních nástrojů na účet jiné osoby,
c)   obchodování s investičními nástroji na vlastní účet,
d)   obhospodařování majetku zákazníka na základě smlouvy se zákazníkem, je-li součástí majetku investiční nástroj,
e)   upisování nebo umisťování emisí investičních nástrojů.

(3) Doplňkovými investičními službami jsou

a)   správa investičních nástrojů,
b)   úschova investičních nástrojů,
c)   poskytování úvěru nebo půjčky zákazníkovi za účelem umožnění obchodu s investičním nástrojem, na němž se poskytovatel úvěru nebo půjčky podílí,
d)   poradenská činnost týkající se struktury kapitálu, průmyslové strategie a s tím souvisejících otázek, jakož i poskytování porad a služeb týkajících se přeměn společností nebo převodů podniků,
e)   poradenská činnost týkající se investování do investičních nástrojů,
f)   provádění devizových operací souvisejících s poskytováním investičních služeb,
g)   služby související s upisováním emisí investičních nástrojů,
h)   pronájem bezpečnostních schránek.

(4) Investiční služba úschova investičních nástrojů zahrnuje též vedení evidence navazující na centrální evidenci cenných papírů (§ 92) nebo vedení samostatné evidence investičních nástrojů nebo vedení evidence navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů (§ 93), pokud to má obchodník s cennými papíry (§ 5) uvedeno v povolení ke své činnosti.

(5) Poskytovat hlavní investiční službu nebo doplňkovou investiční službu podle odstavce 3 písm. a) může pouze obchodník s cennými papíry (§ 5), nestanoví-li zákon jinak.

(6) K poskytování investiční služby se nevyžaduje povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry, je-li poskytována

a)   výhradně osobám, které ovládají osobu poskytující investiční službu, nebo osobám ovládaným stejnou osobou jako osoba poskytující investiční službu, nebo
b)   v souvislosti s výkonem jiné profesní činnosti, jejíž právní úprava poskytování investičních služeb výslovně připouští, zejména notářem, advokátem nebo soudním exekutorem.

Hlava II
Obchodník s cennými papíry

Díl 1
Základní ustanovení

§ 5

Obchodník s cennými papíry je právnická osoba, která poskytuje investiční služby na základě povolení Komise pro cenné papíry (dále jen "Komise") k činnosti obchodníka s cennými papíry.

Díl 2
Povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry

§ 6

(1) Komise udělí povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry pouze akciové společnosti,

a)   která vydává pouze akcie na jméno,
b)   která má sídlo i skutečné sídlo na území České republiky,
c)   která má průhledný a nezávadný původ základního kapitálu,
d)   která předloží plán obchodní činnosti a návrh organizační struktury obchodníka s cennými papíry,
e)   která má věcné, personální a organizační předpoklady pro výkon činnosti obchodníka s cennými papíry, zejména
1.  splacen základní kapitál,
2.  její vedoucí osoby splňují podmínky schvalování osob podle § 10,
f)   která předloží návrh pravidel obezřetného poskytování investičních služeb a návrh pravidel jednání obchodníka s cennými papíry se zákazníky, která splňují požadavky tohoto zákona,
g)   na které mají kvalifikovanou účast osoby vhodné z hlediska zdravého a obezřetného vedení obchodníka s cennými papíry,
h)   jejíž úzké propojení s jinou osobou nebrání účinnému výkonu dozoru nad obchodníkem s cennými papíry; při úzkém propojení s osobou, která má sídlo nebo skutečné sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie, nesmějí právní řád takového státu a způsob jeho uplatňování včetně vymahatelnosti práva bránit účinnému výkonu dozoru nad obchodníkem s cennými papíry.

(2) V povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry Komise uvede, které hlavní a doplňkové investiční služby je obchodník s cennými papíry oprávněn poskytovat a ve vztahu ke kterým investičním nástrojům. Povolení musí obsahovat alespoň jednu hlavní investiční službu.

(3) Vlastní kapitál obchodníka s cennými papíry, který není bankou a nemá poskytování investičních služeb omezené podle odstavce 4 nebo má povolenou investiční službu podle § 4 odst. 3 písm. b), musí v korunách českých činit alespoň částku odpovídající 730 000 eur.

(4) Vlastní kapitál obchodníka s cennými papíry, který není bankou a je oprávněn poskytovat investiční služby podle § 4 odst. 2 písm. a), b) a d) a v souvislosti s jejich poskytováním přijímat peněžní prostředky nebo investiční nástroje zákazníků, musí v korunách českých činit alespoň částku odpovídající 125 000 eur.

(5) Předmětem podnikání obchodníka s cennými papíry, který není bankou, mohou být pouze činnosti uvedené v povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry.

(6) Povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry se uděluje na dobu neurčitou.

§ 7

Žádost o povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry musí obsahovat údaje a k ní připojené doklady musejí prokazovat skutečnosti uvedené v § 6 odst. 1. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.§ 8

(1) Před udělením povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry Komise požádá o stanovisko dozorový úřad jiného členského státu Evropské unie, jestliže je žadatel

a)   ovládán
1.  osobou, která má povolení dozorového úřadu tohoto členského státu Evropské unie k poskytování investičních služeb,
2.  bankou se sídlem v tomto členském státě Evropské unie, nebo
3.  pojišťovnou, která má povolení dozorového úřadu tohoto členského státu Evropské unie, nebo
b)   ovládán stejnou osobou, která ovládá osobu uvedenou v písmenu a).

(2) Před udělením povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry Komise požádá o stanovisko příslušný dozorový úřad, jestliže žadatel je osobou ovládanou

a)   bankou se sídlem v České republice nebo jinou osobou, která ovládá banku se sídlem v České republice, nebo
b)   pojišťovnou se sídlem v České republice nebo jinou osobou, která ovládá pojišťovnu se sídlem v České republice.

Díl 3
Některé podmínky podnikání obchodníka
s cennými papíry

§ 9
Kapitálová přiměřenost obchodníka
s cennými papíry

(1) Obchodník s cennými papíry musí dodržovat kapitálovou přiměřenost na individuálním základě.

(2) Pravidla pro výpočet kapitálové přiměřenosti na individuálním základě stanoví pro obchodníka s cennými papíry, který není bankou, prováděcí právní předpis.

§ 10
Schvalování vedoucí osoby obchodníka
s cennými papíry

(1) Vedoucí osoba obchodníka s cennými papíry musí mít k výkonu své funkce předchozí souhlas Komise; u obchodníka s cennými papíry, který je bankou, se vyžaduje předchozí souhlas Komise pouze k výkonu funkce vedoucí osoby odpovědné za činnost banky jako obchodníka s cennými papíry.

(2) Komise udělí souhlas podle odstavce 1 osobě,

a)   která dosáhla věku 18 let,
b)   která je způsobilá k právním úkonům,
c)   u níž nenastala skutečnost, která je překážkou provozování živnosti podle zákona, který upravuje živnostenské podnikání,
d)   která je důvěryhodná,
e)   která je odborně způsobilá,
f)   která splňuje podmínku neslučitelnosti funkcí podle odstavce 3,
g)   u níž řádnému výkonu funkce nebrání její jiná činnost.

(3) Vedoucí osobou obchodníka s cennými papíry nesmějí být

a)   poslanec nebo senátor Parlamentu České republiky,
b)   zaměstnanec Komise,
c)   člen bankovní rady České národní banky,
d)   investiční zprostředkovatel nebo jeho vedoucí osoba či zaměstnanec, nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání nebo její vedoucí osoba či zaměstnanec; to neplatí, jestliže obchodník s cennými papíry a investiční zprostředkovatel nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání jsou součástí jednoho koncernu,
e)   vedoucí osoba nebo zaměstnanec jiného obchodníka s cennými papíry nebo zahraniční osoby s povolením k poskytování investičních služeb; to neplatí, jestliže obchodník s cennými papíry a jiný obchodník s cennými papíry nebo zahraniční osoba s povolením k poskytování investičních služeb jsou účastníky jednoho koncernu, nebo
f)   vedoucí osoba nebo zaměstnanec investiční společnosti nebo investičního fondu nebo zahraniční osoby s povolením ke kolektivnímu investování; to neplatí, jestliže obchodník s cennými papíry a investiční společnost nebo investiční fond nebo zahraniční osoba s povolením ke kolektivnímu investování jsou účastníky jednoho koncernu.

(4) Žádost o souhlas podle odstavce 1 obsahuje údaje a doklady nezbytné pro posouzení skutečností uvedených v odstavcích 2 a 3. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

§ 11
Nabývání a pozbývání účasti na obchodníkovi s cennými papíry, který není bankou

(1) Osoba nebo osoby jednající ve shodě musejí mít předchozí souhlas Komise

a)   k nabytí kvalifikované účasti na obchodníkovi s cennými papíry, který není bankou, nejde-li o nabytí přechodem vlastnického práva k cennému papíru,
b)   ke zvýšení kvalifikované účasti na obchodníkovi s cennými papíry, který není bankou, na 20 % nebo více, 33 % nebo více, 50 % nebo více, nejde-li o nabytí přechodem vlastnického práva k cennému papíru, nebo
c)   k tomu, aby se staly osobami ovládajícími obchodníka s cennými papíry, který není bankou, nestanou-li se jimi přechodem vlastnického práva k cennému papíru.

(2) Souhlas podle odstavce 1 se vyžaduje též pro nabytí hlasovacích práv

a)   která na účet oznamovatele drží svým jménem jiná osoba,
b)   kterými disponuje osoba ovládaná oznamovatelem,
c)   kterými disponuje jiná osoba, jež uzavřela smlouvu s oznamovatelem nebo s jím ovládanou osobou, ve které se zavázali dlouhodobě prosazovat společnou politiku týkající se řízení obchodníka s cennými papíry tím, že budou ve shodě uplatňovat hlasovací práva, jimiž disponují,
d)   která na základě smlouvy s oznamovatelem nebo s jím ovládanou osobou drží třetí osoba, jestliže tato smlouva předpokládá dočasné přenechání dispozice s hlasovacími právy oznamovateli nebo jím ovládané osobě za úplatu,
e)   oznamovatele, jež byla poskytnuta jako jistota; to neplatí, pokud dispozice s hlasovacími právy byla přenechána osobě, která má tyto cenné papíry v úschově, správě nebo ve svém majetku a veřejně prohlásila, že bude tato hlasovací práva vykonávat; v takovém případě se hlasovací práva z těchto cenných papírů připočítávají osobě, která je má v úschově, správě nebo ve svém v majetku,
f)   jiná osoba, jestliže je tato osoba vykonává svým jménem podle pokynů oznamovatele na základě smlouvy o výkonu hlasovacích práv.

(3) Pokud osoba, osoby jednající ve shodě nebo osoby uvedené v odstavci 2 mají sídlo v členském státě Evropské unie a hodlají nabýt účast podle odstavce 1, požádá Komise před vydáním rozhodnutí o stanovisko dozorový úřad členského státu Evropské unie, ve kterém mají tyto osoby své sídlo.

(4) Žádost o souhlas podle odstavce 1 musí obsahovat údaje podle odstavce 1 a k ní připojené doklady musejí prokazovat skutečnosti nezbytné pro posouzení vhodnosti žadatele z hlediska zdravého a obezřetného vedení obchodníka s cennými papíry, který není bankou, a pro posouzení, zda úzké propojení žadatele s obchodníkem s cennými papíry, který není bankou, nebrání efektivnímu výkonu dozoru nad tímto obchodníkem s cennými papíry. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

(5) Komise udělí souhlas podle odstavce 1, jestliže žadatel je osobou vhodnou z hlediska zdravého a obezřetného vedení obchodníka s cennými papíry, který není bankou, a jestliže jeho úzké propojení s obchodníkem s cennými papíry, který není bankou, nebrání efektivnímu výkonu dozoru nad tímto obchodníkem s cennými papíry.

(6) Jestliže Komise neodešle rozhodnutí o žádosti podle odstavce 1 do 3 měsíců ode dne jejího doručení, platí, že nabytí účasti bylo schváleno, a má se za to, že rozhodnutí nabylo právních účinků.

(7) Souhlas podle odstavce 1 lze udělit i následně.

(8) Osoba, která nabude nebo zvýší kvalifikovanou účast podle odstavce 1 přechodem vlastnického práva k cennému papíru, je povinna tuto skutečnost oznámit neprodleně Komisi.

(9) Osoba, osoby jednající ve shodě nebo osoby uvedené v odstavci 2 oznámí Komisi, že

a)   přestávají ovládat obchodníka s cennými papíry, který není bankou,
b)   snižují svou kvalifikovanou účast na obchodníkovi s cennými papíry, který není bankou, pod 50 %, 33 %, 20 % nebo ji pozbývají, nebo
c)   převádějí na jinou osobu kvalifikovanou účast na obchodníkovi s cennými papíry, který není bankou.

(10) Oznámení podle odstavce 9 obsahuje údaje o oznamovateli, údaje o obchodníkovi s cennými papíry a výši účasti oznamovatele na obchodníkovi s cennými papíry po snížení; v oznámení podle odstavce 9 písm. c) se uvedou též údaje o osobě, na kterou se kvalifikovaná účast převádí.

(11) Nabytí či zvýšení účasti podle odstavce 1 na obchodníkovi s cennými papíry bez souhlasu Komise nemá za následek neplatnost právního úkonu, ale hlasovací práva spojená s touto účastí nesmějí být vykonávána až do získání souhlasu.

Díl 4
Pravidla činnosti a hospodaření obchodníka
s cennými papíry

§ 12
Pravidla obezřetného poskytování
investičních služeb

(1) Obchodník s cennými papíry zavede

a)   administrativní a účetní postupy,
b)   kontrolní a bezpečnostní opatření při zpracování a evidenci dat,
c)   systém vnitřní kontroly; obchodník s cennými papíry, který je bankou, postupuje podle zvláštního právního předpisu upravujícího činnost bank,
d)   systém řízení rizik a systém řízení likvidity; obchodník s cennými papíry, který je bankou, postupuje podle zvláštního právního předpisu upravujícího činnost bank,
e)   postupy k omezení možnosti střetu zájmů mezi ním a jeho zákazníkem nebo mezi jeho zákazníky navzájem,
f)   pravidla pro uzavírání obchodů jeho zaměstnanci na vlastní účet nebo na účet osob jim blízkých podle občanského zákoníku,
g)   pravidla pro sdružování pokynů zákazníků,
h)   mechanismus kontroly činnosti investičních zprostředkovatelů, které využívá při poskytování svých služeb,
i)   opatření k ochraně vnitřních informací,
j)   opatření k předcházení manipulaci s trhem.

(2) Obchodník s cennými papíry upraví vnitřním předpisem svou vnitřní organizaci (organizační řád) a věci uvedené v odstavci 1.

(3) Obchodník s cennými papíry zajistí vedení evidence

a)   zaknihovaných cenných papírů, s jejichž vlastníkem uzavřel smlouvu o úschově investičních nástrojů a které jsou vedeny v centrální evidenci cenných papírů na účtu zákazníků; tato evidence se vede v evidenci navazující na centrální evidenci cenných papírů vedenou centrálním depozitářem (§ 92),
b)   listinných investičních nástrojů, které mu zákazníci svěřili do úschovy; tato evidence se vede v samostatné evidenci investičních nástrojů (§ 93),
c)   zahraničních investičních nástrojů, které mu zákazníci svěřili za účelem poskytnutí investiční služby; tato evidence se vede v samostatné evidenci investičních nástrojů (§ 93),
d)   investičních nástrojů, které nejsou uvedeny v písmenech a) až c) a jejichž povaha to umožňuje.

(4) Evidence podle odstavce 2 se vedou v elektronické podobě.

(5) Obchodník s cennými papíry, který má povinnost podle odstavce 2 zajistit vedení evidence investičních nástrojů, oznámí neprodleně tuto skutečnost Komisi s uvedením druhu evidence podle odstavce 2; pokud vede tuto evidenci prostřednictvím jiné osoby, uvede též údaje o této osobě.

(6) Obchodník s cennými papíry při nakládání s majetkem zákazníka

a)   účtuje o majetku zákazníka odděleně od svého majetku,
b)   zavede opatření, aby majetek zákazníka spočívající v investičních nástrojích nemohl být použit k obchodu na účet jiné osoby než tohoto zákazníka, s výjimkou případu, kdy zákazník udělil obchodníkovi s cennými papíry písemný souhlas,
c)   nepoužívá majetek zákazníka spočívající v peněžních prostředcích k obchodu na účet jiné osoby než tohoto zákazníka,
d)   zajistí jednoznačnou identifikaci majetku zákazníka.

(7) Podrobnosti dodržování pravidel obezřetného poskytování investičních služeb stanoví prováděcí právní předpis.

(8) Obchodník s cennými papíry vykonává odborné obchodní činnosti při poskytování investičních služeb prostřednictvím zaměstnance, který má povolení k činnosti makléře (§ 14) s příslušnou specializací. Druhy odborných obchodních činností, které musí obchodník s cennými papíry vykonávat prostřednictvím makléře, stanoví prováděcí právní předpis.

(9) Makléř může být zaměstnancem pouze jednoho obchodníka s cennými papíry.

(10) Obchodník s cennými papíry je povinen mít materiální a personální vybavení přiměřené povaze a rozsahu jím poskytovaných služeb.

§ 13
Deník obchodníka s cennými papíry

(1) Deníkem obchodníka s cennými papíry se rozumí evidence přijatých pokynů k obstarání koupě, prodeje nebo jiného převodu investičních nástrojů a obchodů uzavřených na základě těchto pokynů.

(2) Obchodník s cennými papíry je povinen vést deník obchodníka s cennými papíry, ve kterém eviduje zejména

a)   přijaté pokyny k obstarání koupě, prodeje nebo jiného převodu investičního nástroje,
b)   obchody s investičními nástroji uzavřené na účet zákazníka,
c)   obchody s investičními nástroji uzavřené obchodníkem s cennými papíry na vlastní účet, bez ohledu na to, zda byly uzavřeny za účelem poskytnutí investiční služby.

(3) Deník obchodníka s cennými papíry je veden v elektronické podobě.

(4) Způsob vedení a náležitosti deníku obchodníka s cennými papíry stanoví prováděcí právní předpis.

§ 14
Makléř

(1) Makléř je fyzická osoba, která na základě povolení Komise vykonává odbornou obchodní činnost při poskytování investiční služby.

(2) Komise udělí povolení k činnosti makléře na základě žádosti, jestliže žadatel složil makléřskou zkoušku a je důvěryhodný.

(3) Komise může prominout složení makléřské zkoušky osobě, která

a)   prokáže složení obdobné zkoušky před samosprávnou organizací působící v oblasti kapitálového trhu, nebo
b)   prokáže složení obdobné zkoušky v zahraničí a prokáže znalost právních předpisů upravujících kapitálový trh v České republice.

(4) Žádost o povolení k činnosti makléře musí obsahovat údaje a k ní připojené doklady musejí prokazovat skutečnosti uvedené v odstavci 2. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

(5) Povolení k činnosti makléře obsahuje druh odborné specializace makléře. Povolení se uděluje na dobu neurčitou.

(6) Obsahem makléřské zkoušky je, podle specializace makléře, prověření znalosti investičních nástrojů a obchodování s nimi, znalosti vnitřních předpisů organizátorů regulovaných trhů, znalosti právních předpisů upravujících kapitálový trh s důrazem na znalosti pravidel obezřetného poskytování investičních služeb a jednání obchodníka s cennými papíry se zákazníky.

(7) Druhy specializací makléře s uvedením odborných obchodních činností, které je makléř s příslušnou specializací oprávněn vykonávat, způsob výkonu makléřské zkoušky a výši úplaty spojené s makléřskou zkouškou stanoví prováděcí právní předpis.

(8) Osoba, které Komise odňala povolení k činnosti makléře a která znovu žádá o udělení tohoto povolení, musí znovu složit makléřskou zkoušku.

§ 15
Jednání obchodníka s cennými papíry se zákazníky

(1) Obchodník s cennými papíry

a)   je povinen poskytovat investiční služby s odbornou péčí spočívající zejména v kvalifikovaném, čestném a spravedlivém jednání v nejlepším zájmu zákazníků a řádného fungování trhu,
b)   je povinen požadovat od zákazníka, podle druhu a rozsahu zákazníkem požadovaných investičních služeb, informaci o jeho hospodářské situaci, zkušenostech v oblasti investic do investičních nástrojů a cílech, které mají být požadovanou službou dosaženy,
c)   je povinen informovat zákazníka úplně, pravdivě a srozumitelně o každé podstatné skutečnosti související s poskytnutím investiční služby, zejména o možných rizicích,
d)   je povinen požadovat písemný souhlas zákazníka k poskytnutí investiční služby, ze které vyplývají další finanční závazky,
e)   je povinen informovat neprodleně zákazníka o obchodech, které pro něho uzavřel,
f)   nelze-li se vyhnout střetu zájmů, je povinen dát přednost zájmům zákazníka před zájmy vlastními a při střetu zájmů zákazníků musí jednat spravedlivě,
g)   plní pokyny zákazníků za nejlepších podmínek a vyřizuje je v pořadí, v jakém je přijal,
h)   je povinen podrobně informovat zákazníka o podmínkách poskytování náhrad z Garančního fondu obchodníků s cennými papíry (dále jen "Garanční fond") a na žádost zákazníka jej informovat o způsobu uplatňování nároku na výplatu náhrady,
i)   při propagaci svých investičních služeb je povinen používat pravdivé informace,
j)   při poskytování investičních služeb formou uzavírání smluv při použití výhradně prostředků komunikace na dálku je povinen dodržovat povinnosti stanovené zvláštním právním předpisem upravujícím cenné papíry.

(2) Obchodník s cennými papíry nesmí

a)   poskytovat klamavé informace,
b)   zneužívat Garanční fond,
c)   zamlčovat důležité skutečnosti,
d)   nabízet výhody, jejichž spolehlivost nemůže zaručit.

(3) Obchodník s cennými papíry dodržuje pravidla podle odstavců 1 a 2 se zvláštním zřetelem k úrovni odborných znalostí a zkušeností zákazníka, kterému poskytuje službu. Zákazníkovi, který je profesionálním investorem, není povinen obchodník s cennými papíry poskytnout vysvětlení, poučení či informaci, o kterých se profesionální investor výslovně vyjádřil, že mu jsou známy a že jejich poskytnutí nepožaduje.

(4) Podrobnosti pravidel jednání obchodníka s cennými papíry se zákazníky (odstavce 1 až 3) stanoví prováděcí právní předpis.

§ 16
Informační povinnosti obchodníka s cennými papíry

(1) Obchodník s cennými papíry nejpozději do 4 měsíců po skončení účetního období předkládá Komisi svou výroční zprávu a konsolidovanou výroční zprávu podle zvláštního právního předpisu upravujícího účetnictví, jejichž součástí je účetní závěrka ověřená auditorem, a uveřejňuje je způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pokud valná hromada obchodníka s cennými papíry neschválí v uvedené lhůtě účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku, obchodník s cennými papíry zasílá Komisi a uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup důvody neschválení účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky a způsob řešení připomínek valné hromady. Tím nejsou dotčeny povinnosti akciové společnosti při zveřejňování účetní závěrky a výroční zprávy podle zvláštních právních předpisů.

(2) Obchodník s cennými papíry nejpozději do 1 měsíce po uplynutí kalendářního čtvrtletí informuje Komisi

a)   o své hospodářské situaci,
b)   o druzích a rozsahu investičních služeb poskytnutých v tomto čtvrtletí,
c)   o všech regulovaných trzích včetně zahraničních a osobách, jejichž prostřednictvím prováděl pokyny zákazníků v tomto čtvrtletí, s uvedením skutečností, které ovlivnily výběr těchto osob, a případného prospěchu, který od těchto osob obdržel jako odměnu za využití jejich služeb,
d)   o obchodech, které uzavřel nebo obstaral prostřednictvím regulovaných trhů nebo jiných osob,
e)   o objemu majetku zákazníků (§ 129 odst. 1) k poslednímu dni každého měsíce tohoto čtvrtletí.

(3) Obchodník s cennými papíry uveřejňuje informace podle odstavce 2 písm. a) a b) do 1 měsíce po uplynutí kalendářního čtvrtletí způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(4) Obchodník s cennými papíry, který není bankou, informuje Komisi nejpozději do jednoho měsíce po uplynutí kalendářního čtvrtletí o dodržování pravidel kapitálové přiměřenosti.

(5) Obchodník s cennými papíry, který není bankou, předkládá Komisi jednou ročně, nejpozději do jednoho měsíce po konání řádné valné hromady, seznam osob, které na něm měly v uplynulém roce kvalifikovanou účast nebo které s ním byly úzce propojeny.

(6) Obchodník s cennými papíry oznámí Komisi bez zbytečného odkladu každou změnu ve skutečnostech, na jejichž základě mu bylo uděleno povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry.

(7) Obsah informačních povinností obchodníka s cennými papíry podle odstavců 1 až 5 a způsob jejich plnění stanoví prováděcí právní předpis.

§ 17
Uchovávání dokumentů obchodníka
s cennými papíry

Obchodník s cennými papíry uchovává

a)   dokumenty týkající se poskytnuté investiční služby nejméně 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém byla služba poskytnuta,
b)   záznamy komunikace se zákazníkem týkající se poskytnuté investiční služby nejméně 3 roky od konce kalendářního roku, ve kterém byla služba poskytnuta.

Díl 5
Zrušení, změna předmětu podnikání nebo přeměna obchodníka s cennými papíry a převod, zastavení nebo nájem podniku obchodníka s cennými papíry

§ 18
Zrušení nebo změna předmětu podnikání
obchodníka s cennými papíry

(1) Jestliže valná hromada obchodníka s cennými papíry rozhodne o zrušení společnosti s likvidací nebo změně předmětu podnikání, je obchodník s cennými papíry povinen tuto skutečnost oznámit Komisi neprodleně po rozhodnutí valné hromady.

(2) Ode dne vstupu obchodníka s cennými papíry do likvidace nebo ode dne změny jeho předmětu podnikání nesmí osoba, která vstoupila do likvidace nebo změnila předmět podnikání, poskytovat investiční služby, a není-li bankou, může pouze vydat zákaznický majetek a vypořádávat své pohledávky a závazky vyplývající z poskytnutých investičních služeb; do vypořádání těchto pohledávek a závazků se taková osoba považuje za obchodníka s cennými papíry. Vstupem do likvidace nebo změnou předmětu podnikání povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry zaniká.

(3) Obchodník s cennými papíry zašle pozvánku na valnou hromadu, na jejíž program je zařazeno jednání o jeho zrušení nebo o změně jeho předmětu podnikání, na vědomí Komisi.

§ 19
Přeměna obchodníka s cennými papíry

(1) K fúzi obchodníka s cennými papíry, který není bankou, s jiným obchodníkem s cennými papíry, k rozdělení obchodníka s cennými papíry, který není bankou, nebo k převodu obchodního jmění obchodníka s cennými papíry, který není bankou, na jeho akcionáře nebo k převodu obchodního jmění jiné osoby na obchodníka s cennými papíry, který není bankou, je třeba povolení Komise.

(2) Žádost o povolení k fúzi obchodníka s cennými papíry, který není bankou, s jiným obchodníkem s cennými papíry, žádost o povolení rozdělení obchodníka s cennými papíry, který není bankou, žádost o povolení převodu obchodního jmění obchodníka s cennými papíry, který není bankou, na jeho akcionáře nebo žádost o povolení převodu obchodního jmění jiné osoby na obchodníka s cennými papíry, který není bankou, obsahují údaje a doklady nezbytné pro posouzení důvodů fúze, rozdělení nebo převodu obchodního jmění. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Fúze obchodníka s cennými papíry, který není bankou, s osobou, která není obchodníkem s cennými papíry, není přípustná.

(4) Obchodník s cennými papíry zašle pozvánku na valnou hromadu, na jejíž program je zařazeno jednání o jeho přeměně, na vědomí Komisi.

§ 20
Převod, zastavení nebo nájem podniku obchodníka s cennými papíry

(1) K uzavření smlouvy o převodu podniku nebo části podniku obchodníka s cennými papíry, který není bankou, smlouvy o zastavení podniku nebo části podniku obchodníka s cennými papíry, který není bankou, nebo smlouvy o nájmu podniku nebo části podniku obchodníka s cennými papíry, který není bankou, je třeba povolení Komise.

(2) Žádost o povolení podle odstavce 1 obsahuje údaje a doklady nezbytné pro posouzení důvodů převodu, zastavení nebo nájmu podniku obchodníka s cennými papíry, který není bankou, nebo jeho části. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Obchodník s cennými papíry, který není bankou, zašle pozvánku na valnou hromadu, na jejíž program je zařazeno jednání o převodu nebo nájmu podniku obchodníka s cennými papíry, který není bankou, nebo jeho části, též na vědomí Komisi.

Hlava III
Poskytování investičních služeb na
území členských států Evropské unie

Díl 1
Poskytování investičních služeb obchodníkem
s cennými papíry v jiném členském státě Evropské unie

§ 21

(1) Obchodník s cennými papíry, který hodlá poskytovat investiční služby v jiném členském státě Evropské unie (dále jen "hostitelský stát") prostřednictvím organizační složky svého podniku (dále jen "organizační složka"), oznámí tuto skutečnost předem Komisi.

(2) Oznámení podle odstavce 1 obsahuje

a)   hostitelský stát, ve kterém má být organizační složka umístěna,
b)   plán obchodní činnosti obsahující zejména druhy a rozsah investičních služeb, které mají být v hostitelském státě poskytovány,
c)   organizační strukturu organizační složky,
d)   adresu organizační složky, na které mohou být požadovány informace a dokumenty,
e)   údaje o vedoucím organizační složky.

(3) Jestliže Komise nemá námitky proti umístění organizační složky obchodníka s cennými papíry v hostitelském státě, sdělí do 3 měsíců ode dne doručení oznámení podle odstavce 1 dozorovému úřadu hostitelského státu údaje podle odstavce 2 a informuje jej o podmínkách poskytování náhrad z Garančního fondu. Komise bez zbytečného odkladu informuje obchodníka s cennými papíry o sdělení údajů dozorovému úřadu hostitelského státu.

(4) Obchodník s cennými papíry může začít poskytovat investiční služby v hostitelském státě po uplynutí 2 měsíců ode dne, kdy dozorový úřad hostitelského státu obdrží od Komise údaje podle odstavce 2.

(5) Jestliže Komise nepovažuje umístění organizační složky obchodníka s cennými papíry v hostitelském státě za vhodné z důvodu organizační struktury nebo finanční situace obchodníka s cennými papíry ve vztahu k obchodnímu plánu organizační složky, zašle do 3 měsíců ode dne doručení oznámení podle odstavce 1 obchodníkovi s cennými papíry rozhodnutí o tom, že odmítá sdělit dozorovému úřadu hostitelského státu údaje podle odstavce 2. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

(6) Obchodník s cennými papíry, který má organizační složku umístěnou na území hostitelského státu, oznámí Komisi a dozorovému úřadu hostitelského státu každou změnu ve skutečnostech uvedených v odstavci 2 písm. b) až e) nejpozději 1 měsíc přede dnem jejího provedení; pokud obchodník s cennými papíry nemůže tuto lhůtu z objektivních důvodů dodržet, oznámí změnu bez zbytečného odkladu. Při posuzování změn se použije odstavec 3 nebo 5 obdobně.

(7) Komise bez zbytečného odkladu informuje dozorový úřad hostitelského státu o každé změně týkající se podmínek poskytování náhrad z Garančního fondu.

(8) Postup podle odstavců 1 až 7 se nepoužije, jestliže se obchodník s cennými papíry, který je bankou, rozhodne postupovat podle zvláštního právního předpisu, který upravuje činnost bank; v takovém případě informuje dozorový úřad hostitelského státu o podmínkách poskytování náhrad z Garančního fondu a o změnách týkajících se podmínek poskytování náhrad z Garančního fondu Česká národní banka.

§ 22

(1) Obchodník s cennými papíry, který hodlá poskytovat investiční služby v hostitelském státě bez umístění organizační složky, oznámí tuto skutečnost Komisi.

(2) Oznámení podle odstavce 1 obsahuje

a)   hostitelský stát, ve kterém obchodník s cennými papíry hodlá poskytovat investiční službu,
b)   plán obchodní činnosti obsahující zejména druhy a rozsah investičních služeb, které obchodník s cennými papíry hodlá poskytovat.

(3) Komise do 1 měsíce ode dne doručení oznámení podle odstavce 1 předá údaje uvedené v tomto oznámení dozorovému úřadu hostitelského státu a informuje jej o podmínkách poskytování náhrad z Garančního fondu.

(4) Obchodník s cennými papíry může začít poskytovat investiční služby v hostitelském státě, jakmile dozorový úřad tohoto státu obdrží od Komise oznámení podle odstavce 1.

(5) Obchodník s cennými papíry, který poskytuje investiční službu na území hostitelského státu, oznámí Komisi a dozorovému úřadu hostitelského státu každou změnu ve skutečnostech uvedených v odstavci 2 písm. b).

(6) Komise bez zbytečného odkladu informuje dozorový úřad hostitelského státu o každé změně týkající se podmínek poskytování náhrad z Garančního fondu.

(7) Postup podle odstavců 1 až 6 se nepoužije, jestliže se obchodník s cennými papíry, který je bankou, rozhodne postupovat podle zvláštního právního předpisu, který upravuje činnost bank; v takovém případě informuje dozorový úřad hostitelského státu o podmínkách poskytování náhrad z Garančního fondu a o změnách týkajících se podmínek poskytování náhrad z Garančního fondu Česká národní banka.

§ 23

Komise bez zbytečného odkladu informuje dozorový úřad hostitelského státu o odnětí povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry.

Díl 2
Poskytování investičních služeb zahraniční osobou se sídlem v jiném členském státě Evropské unie na území České republiky

§ 24
Poskytování investičních služeb prostřednictvím organizační složky

(1) Zahraniční osobě, která má sídlo v jiném členském státě Evropské unie a povolení dozorového úřadu tohoto státu k poskytování investičních služeb (dále jen "domovský stát") a která hodlá poskytovat investiční služby v České republice prostřednictvím organizační složky, Komise

a)   zašle neprodleně informaci o tom, že obdržela od dozorového úřadu domovského státu údaje týkající se zamýšleného poskytování investičních služeb touto osobou v České republice,
b)   sdělí do 2 měsíců ode dne, kdy obdržela od dozorového úřadu domovského státu údaje týkající se zamýšleného poskytování investičních služeb v České republice, informační povinnosti a pravidla jednání se zákazníky.

(2) Zahraniční osoba, která má sídlo v jiném členském státě Evropské unie a povolení dozorového úřadu tohoto státu k poskytování investičních služeb, může začít poskytovat investiční služby v České republice prostřednictvím organizační složky ode dne, kdy jí Komise sdělila informační povinnosti a pravidla jednání se zákazníky, nebo po uplynutí lhůty podle odstavce 1 písm. b).

(3) Komise informuje zahraniční osobu, která poskytuje investiční služby v České republice podle odstavce 2, o každé změně informačních povinností a pravidel jednání se zákazníky.

(4) Zahraniční osoba, která poskytuje investiční služby v České republice podle odstavce 2, oznámí Komisi nejméně 1 měsíc předem každou změnu

a)   v údajích o organizační složce,
b)   v organizační struktuře, nebo
c)   v plánu obchodní činnosti.

(5) Pokud zahraniční osoba nemůže lhůtu podle odstavce 4 z objektivních důvodů dodržet, oznámí změnu bez zbytečného odkladu.

(6) Postup podle odstavců 1 až 5 se nepoužije, jestliže se zahraniční osoba rozhodne postupovat podle zvláštního právního předpisu, který upravuje činnost bank.

(7) Zahraniční osoba, která poskytuje investiční služby v České republice podle odstavce 2, nebo zahraniční osoba se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, která je na základě jednotné licence podle zvláštního právního předpisu, který upravuje činnost bank, oprávněna poskytovat v České republice investiční služby

a)   plní informační povinnosti obchodníka s cennými papíry podle tohoto zákona (§ 16) s výjimkou povinností podle § 16 odst. 4 až 6. Informace podle § 16 odst. 2 písm. b) až e) se uvedou ohledně investičních služeb, které uvedená osoba poskytuje prostřednictvím organizační složky, případně ohledně zákazníků, jimž se tímto způsobem investiční služby poskytují,
b)   dodržuje pravidla jednání obchodníka s cennými papíry se zákazníky (§ 15).

§ 25
Poskytování investičních služeb bez umístění
organizační složky

(1) Zahraniční osobu, která má sídlo v jiném členském státě Evropské unie a povolení dozorového úřadu tohoto státu k poskytování investičních služeb a která hodlá poskytovat investiční služby v České republice bez umístění organizační složky na území České republiky, Komise informuje neprodleně o tom, že obdržela od dozorového úřadu domovského státu údaje týkající se zamýšleného poskytování investičních služeb touto osobou v České republice.

(2) Zahraniční osoba, která má sídlo v jiném členském státě Evropské unie a povolení dozorového úřadu tohoto státu k poskytování investičních služeb, může začít poskytovat investiční služby v České republice bez umístění organizační složky ode dne, kdy Komise obdrží od dozorového úřadu domovského státu údaje týkající se poskytování investičních služeb touto osobou v České republice, nebo po uplynutí 1 měsíce ode dne, kdy tyto údaje obdržel dozorový úřad domovského státu.

(3) Zahraniční osoba, která poskytuje investiční služby v České republice podle odstavce 2,

a)   dodržuje informační povinnosti obchodníka s cennými papíry podle tohoto zákona (§ 16),
b)   oznámí předem Komisi každou změnu svého plánu obchodní činnosti,
c)   dodržuje pravidla jednání obchodníka s cennými papíry se zákazníky (§ 15).

(4) Postup podle odstavců 1, 2 a odstavce 3 písm. b) se nepoužije, jestliže se zahraniční osoba rozhodne postupovat podle zvláštního právního předpisu, který upravuje činnost bank.

§ 26
Spolupráce s Komisí Evropských společenství

(1) Komise informuje neprodleně Komisi Evropských společenství o tom, že

a)   udělila povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry osobě, kterou ovládá osoba se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie,
b)   obchodníka s cennými papíry ovládla osoba se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie.

(2) Informace podle odstavce 1 obsahuje údaje o obchodníkovi s cennými papíry, o osobě ovládající tohoto obchodníka s cennými papíry a o způsobu jejich propojení.

(3) Komise informuje Komisi Evropských společenství o problémech, se kterými se setkávají obchodníci s cennými papíry při poskytování investičních služeb ve státech, které nejsou členskými státy Evropské unie.

(4) Komise informuje Komisi Evropských společenství

a)   o počtu a druzích případů, ve kterých svým rozhodnutím podle § 21 odst. 5 odmítla sdělit dozorovému úřadu jiného členského státu Evropské unie údaje o obchodníkovi s cennými papíry, který měl zájem v tomto státě poskytovat investiční služby prostřednictvím organizační složky,
b)   o opatřeních k nápravě a sankcích, které uložila zahraničním osobám se sídlem v jiném členském státě Evropské unie v souvislosti s poskytováním investičních služeb v České republice.

§ 27
Spolupráce mezi dozorovými úřady členských států Evropské unie

(1) Komise poskytne dozorovému úřadu hostitelského státu údaje potřebné pro výkon dozoru nad obchodníkem s cennými papíry, zejména

a)   údaje o každé vedoucí osobě obchodníka s cennými papíry nebo údaje o vedoucím organizační složky obchodníka s cennými papíry umístěné na území hostitelského státu,
b)   údaje o každé osobě, která má podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech obchodníka s cennými papíry.

(2) Komise na žádost dozorového úřadu jiného členského státu poskytne bez zbytečného odkladu informaci týkající se ochrany vnitřních informací (§ 124) a manipulace s trhem (§ 126).

(3) Pokud Komise nemůže informaci podle odstavce 2 poskytnout, je povinna sdělit důvod.

(4) Komise může odmítnout poskytnout informaci podle odstavce 2, pokud

a)   by její poskytnutí mohlo nepříznivě ovlivnit suverenitu, bezpečnost nebo veřejný pořádek v České republice,
b)   bylo zahájeno v České republice soudní řízení ve věci, které se informace týká, nebo
c)   nabyl právní moci rozsudek proti osobě, které se informace týká.

(5) Komise je povinna oznámit každé důvodné podezření na využití vnitřních informací nebo manipulaci s trhem v jiném členském státě Evropské unie dozorovému úřadu tohoto členského státu.

(6) Komise může požádat dozorový úřad jiného členského státu Evropské unie, aby provedl šetření týkající se jejího podezření na využití vnitřních informací nebo manipulaci s trhem. Komise může požádat, aby její zaměstnanci byli tomuto šetření přítomni.

(7) Jestliže Komise obdrží od dozorového úřadu jiného členského státu Evropské unie oznámení o podezření na využití vnitřních informací nebo manipulaci s trhem v České republice, uloží opatření k nápravě nebo pokutu osobě, která se takového jednání dopustila, a informuje o tom oznamovatele.

(8) Jestliže Komise obdrží žádost dozorového úřadu jiného členského státu Evropské unie, aby provedla šetření týkající jeho podezření na využití vnitřních informací nebo manipulaci s trhem, je povinna této žádosti vyhovět. Komise je povinna vyhovět též žádosti tohoto dozorového úřadu, aby jeho zaměstnanci byli tomuto šetření přítomni.

(9) Z důvodů uvedených v odstavci 4 Komise nemusí žádosti podle odstavce 8 vyhovět.

Hlava IV
Organizační složka zahraniční osoby, která má sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie a poskytuje investiční služby v České republice

§ 28

(1) Zahraniční osoba, která má sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie, může poskytovat investiční služby v České republice, pokud má povolení Komise k poskytování investičních služeb prostřednictvím organizační složky.

(2) Komise udělí povolení k poskytování investičních služeb prostřednictvím organizační složky, jestliže

a)   sídlo i skutečné sídlo žadatele jsou ve stejném státě,
b)   žadatel má povolení dozorového úřadu státu, ve kterém má sídlo, k poskytování investičních služeb, které jsou předmětem žádosti o povolení podle odstavce 1,
c)   žadatel má sídlo ve státě, který zaručuje alespoň stejnou ochranu investorů jako Česká republika,
d)   žadatel je důvěryhodný,
e)   žadatel zajistí organizační složce finanční prostředky, které odpovídají rozsahu investičních služeb poskytovaných v České republice a jejichž původ je průhledný a nezávadný,
f)   navržený vedoucí organizační složky je důvěryhodný a odborně způsobilý,
g)   žadatel doloží věcné, organizační a personální předpoklady organizační složky pro poskytování investičních služeb uvedených v žádosti,
h)   žadatel předloží plán obchodní činnosti organizační složky podložený reálnými ekonomickými kalkulacemi,
i)   žadatel informuje Komisi o své účasti v záručním systému, ze kterého se vyplácejí náhrady zákazníkům; pokud žadatel je účastníkem takového systému, doloží zároveň výši náhrad vyplácených zákazníkům, okruh zákazníků a rozsah jejich majetku krytých tímto záručním systémem včetně teritoriální působnosti tohoto záručního systému,
j)   žadatel předloží návrh pravidel obezřetného poskytování investičních služeb a návrh pravidel jednání obchodníka s cennými papíry se zákazníky, která splňují požadavky tohoto zákona,
k)   na žadateli mají kvalifikovanou účast osoby vhodné z hlediska zdravého a obezřetného vedení obchodníka s cennými papíry se zřetelem k organizační složce,
l)   úzké propojení žadatele s jinou osobou nebrání účinnému výkonu dozoru.

(3) Žádost o povolení k poskytování investičních služeb prostřednictvím organizační složky musí obsahovat údaje a k ní připojené doklady musejí prokazovat skutečnosti uvedené v odstavci 2. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

(4) K výkonu funkce vedoucího organizační složky je třeba předchozí souhlas Komise obdobně podle § 10.

(5) V povolení k poskytování investičních služeb prostřednictvím organizační složky Komise uvede, které investiční služby je organizační složka oprávněna poskytovat a ve vztahu ke kterým investičním nástrojům. Komise může v povolení stanovit podmínky, které musí organizační složka splnit před zahájením povolené činnosti nebo dodržovat při výkonu povolené činnosti. Povolení se uděluje na dobu neurčitou.

(6) Zahraniční osoba, která má sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie, a poskytuje investiční služby na území České republiky prostřednictvím organizační složky, oznámí Komisi bez zbytečného odkladu všechny změny ve skutečnostech, na jejichž základě jí bylo uděleno povolení k poskytování investičních služeb prostřednictvím organizační složky.

(7) Zahraniční osoba, která má sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie, a poskytuje investiční služby v České republice prostřednictvím organizační složky,

a)   dodržuje pravidla obezřetného poskytování služeb obdobně podle § 12,
b)   vede řádně deník obchodníka s cennými papíry obdobně podle § 13,
c)   dodržuje pravidla jednání se zákazníky obdobně podle § 15,
d)   plní informační povinnosti obdobně podle § 16,
e)   uchovává dokumenty obdobně podle § 17,
f)   dodržuje pravidla pro organizování veřejné dražby cenných papírů obdobně podle § 33.

Hlava V
Investiční zprostředkovatel

§ 29
Základní ustanovení

(1) Investiční zprostředkovatel je osoba, která poskytuje investiční službu přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních cenných papírů nebo cenných papírů vydaných fondem kolektivního investování, avšak

a)   nepřijímá peněžní prostředky nebo investiční nástroje zákazníků,
b)   pokyny předává pouze
1.  bance,
2.  obchodníkovi s cennými papíry,
3.  zahraniční osobě, která má sídlo v členském státě Evropské unie a jejíž předmět podnikání odpovídá činnosti některé z osob uvedených v bodech 1 a 2,
4.  organizační složce zahraniční osoby, která má povolení podle § 28 odst. 1,
5.  investiční společnosti,
6.  investičnímu fondu, nebo
7.  zahraniční osobě oprávněné veřejně nabízet a vydávat své cenné papíry fondu kolektivního investování v České republice.

(2) Činnost investičního zprostředkovatele může vykonávat pouze osoba, která je zaregistrovaná u Komise.

§ 30
Registrace investičního zprostředkovatele

(1) Investiční zprostředkovatel, který je právnickou osobou, může vykonávat činnosti podle § 29 odst. 1 pouze

a)   statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu,
b)   zaměstnancem,
c)   společníkem, který je fyzickou osobou a není akcionářem tohoto investičního zprostředkovatele, nebo
d)   svým členem, který je fyzickou osobou.

(2) Fyzická osoba uvedená v odstavci 1 písm. b) až d) musí být důvěryhodná, musí mít ukončené středoškolské vzdělání a musí mít přiměřené zkušenosti s kapitálovým trhem nebo být absolventem odborného kurzu zaměřeného na nabízení investičních nástrojů včetně poskytování informací o těchto investičních nástrojích.

(3) Investiční zprostředkovatel, který je fyzickou osobou, může činnosti podle § 29 odst. 1 vykonávat sám nebo je může vykonávat jeho zaměstnanec, který je důvěryhodný, má ukončené středoškolské vzdělání a přiměřené zkušenosti s kapitálovým trhem nebo absolvoval odborný kurz zaměřený na nabízení investičních nástrojů včetně poskytování informací o těchto investičních nástrojích.

(4) Pro investičního zprostředkovatele může činnosti podle § 29 odst. 1 vykonávat též jiný investiční zprostředkovatel, který nesmí k výkonu těchto činností použít dalšího investičního zprostředkovatele.

(5) Komise zaregistruje jako investičního zprostředkovatele právnickou osobu, která předložila potvrzení svého místně příslušného finančního úřadu o tom, že nemá evidovány finanční nedoplatky, a jejíž statutární orgán nebo jeho členové

a)   dosáhli věku 18 let,
b)   jsou způsobilí k právním úkonům,
c)   jsou důvěryhodní,
d)   mají ukončené středoškolské vzdělání,
e)   mají přiměřené zkušenosti s kapitálovým trhem nebo absolvovali odborný kurz zaměřený na nabízení investičních nástrojů včetně poskytování informací o těchto investičních nástrojích.

(6) Komise zaregistruje jako investičního zprostředkovatele fyzickou osobu, která

a)   dosáhla věku 18 let,
b)   je způsobilá k právním úkonům,
c)   je důvěryhodná,
d)   předložila potvrzení svého místně příslušného finančního úřadu o tom, že nemá evidovány finanční nedoplatky, pokud
e)   má ukončené středoškolské vzdělání,
f)   má přiměřené zkušenosti s kapitálovým trhem nebo absolvovala odborný kurz zaměřený na nabízení investičních nástrojů včetně poskytování informací o těchto investičních nástrojích.

(7) Žádost o registraci investičního zprostředkovatele musí obsahovat údaje a k ní připojené doklady musejí prokazovat skutečnosti uvedené v odstavci 5 nebo 6. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

(8) Komise vydá osvědčení o registraci investičního zprostředkovatele do 30 kalendářních dnů od doručení žádosti.

§ 31

Osoba, která přebírá pokyny od investičního zprostředkovatele [§ 29 odst. 1 písm. b)],

a)   informuje investičního zprostředkovatele podrobně a pravdivě o investičních nástrojích, jichž se týkají pokyny přijímané a předávané investičním zprostředkovatelem,
b)   poskytne potřebnou součinnost při zajištění odbornosti osob podle § 30 odst. 2 a 3,
c)   informuje investičního zprostředkovatele neprodleně o každé změně v informacích poskytnutých podle písmene a).

§ 32
Povinnosti investičního zprostředkovatele

(1) Investiční zprostředkovatel

a)   vede evidenci přijatých a předaných pokynů týkajících se investičních nástrojů,
b)   dodržuje pravidla jednání se zákazníky,
c)   zavede administrativní postupy a mechanizmus vnitřní kontroly nezbytné pro řádný výkon činnosti investičního zprostředkovatele.

(2) Investiční zprostředkovatel informuje zákazníka o osobě, pro kterou vykonává činnost uvedenou v § 29 odst. 1, zejména na základě jakého povolení tato osoba podniká a v jakém rozsahu podléhá státnímu dozoru. Investiční zprostředkovatel informuje zákazníka případně též o investičním zprostředkovateli, pro kterého vykonává činnost uvedenou v § 29 odst. 1.

(3) Investiční zprostředkovatel oznámí Komisi bez zbytečného odkladu všechny změny ve skutečnostech, na jejichž základě byl zaregistrován u Komise.

(4) Pravidla jednání investičního zprostředkovatele se zákazníky a zásady pro vedení evidence přijatých a předaných pokynů, administrativní postupy a mechanizmus vnitřní kontroly nezbytné pro řádný výkon činnosti stanoví prováděcí právní předpis.

ČÁST TŘETÍ
VEŘEJNÁ DRAŽBA CENNÝCH PAPĺRŮ

§ 33

(1) Organizovat veřejné dražby cenných papírů může pouze obchodník s cennými papíry, který má povolení k poskytování investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. b) (dále jen "dražebník cenných papírů").

(2) Na veřejnou dražbu cenných papírů se vztahuje zvláštní právní předpis upravující veřejné dražby, pokud tento zákon nestanoví jinak nebo pokud povaha cenného papíru užití tohoto právního předpisu nevylučuje.

(3) Pravidla organizování veřejné dražby cenných papírů upraví dražebník cenných papírů dražebním řádem.

(4) Dražební řád a každou jeho změnu schvaluje Komise. Jestliže Komise neodešle žadateli do 30 dnů ode dne doručení žádosti o schválení dražebního řádu nebo jeho změny rozhodnutí o této žádosti, proti kterému lze podat rozklad, platí, že dražební řád nebo jeho změna byly schváleny. Pokud je řízení o žádosti přerušeno, lhůta podle věty první neběží.

(5) Při nedobrovolné veřejné dražbě investičních cenných papírů tvoří přílohu dražební vyhlášky znalecký posudek o zjištění ceny předmětu dražby; nepřesahuje-li nejnižší podání částku 100 000 Kč, lze znalecký posudek ceny předmětu dražby nahradit zápisem o odhadu ceny předmětu dražby podle zvláštního právního předpisu upravujícího veřejné dražby. Dražebník zašle dražební vyhlášku ve lhůtách stanovených podle zvláštního právního předpisu upravujícího veřejné dražby také Komisi pro cenné papíry.

(6) Jestliže předmětem veřejné dražby cenných papírů je zaknihovaný cenný papír, zaregistruje centrální depozitář přechod cenného papíru na vydražitele k okamžiku příklepu na základě potvrzení o nabytí vlastnictví na příkaz dražebníka nebo vydražitele. V případě listinného cenného papíru na řad dražebník vyznačí na základě potvrzení o nabytí vlastnictví přechod cenného papíru na vydražitele k okamžiku příklepu.

(7) Nedobrovolnou veřejnou dražbu cenných papírů je možno provést též,

a)   pokud navrhovatel prokáže, že vlastník cenného papíru je v prodlení s převzetím, předložením nebo odevzdáním listinného cenného papíru, přestože byl upozorněn na možný prodej cenného papíru v dražbě, nebo
b)   pokud není řádně a včas splněna pohledávka zajištěná zástavním právem k cennému papíru podle zvláštního právního předpisu upravujícího cenné papíry.

ČÁST ČTVRTÁ
VEŘEJNÁ NABĺDKA INVESTIČNĺCH CENNÝCH PAPĺRŮ

§ 34
Základní ustanovení

(1) Veřejnou nabídkou investičních cenných papírů (dále jen "veřejná nabídka cenných papírů") se rozumí jakékoli jednání, kterým se sděluje širšímu okruhu osob dostatek informací o nabízených cenných papírech a podmínkách pro jejich nabytí, které investor potřebuje pro své rozhodnutí pro koupi nebo úpis těchto cenných papírů.

(2) Veřejná nabídka cenných papírů podle odstavce 1 se vztahuje pouze na investiční cenné papíry.

(3) Osoba, která hodlá veřejně nabízet cenné papíry, je povinna nejpozději v okamžiku veřejné nabídky uveřejnit užší prospekt nebo prospekt cenného papíru (dále jen "prospekt"); pokud byla pro tyto cenné papíry podána žádost o přijetí k obchodování na regulovaném trhu, musí být uveřejněn prospekt.

(4) Prospekt nebo užší prospekt se uveřejňuje

a)   v úplném znění způsobem umožňujícím dálkový přístup,
b)   v úplném znění v alespoň jednom celostátně distribuovaném deníku, nebo formou inzerátu v alespoň jednom celostátně distribuovaném deníku, který obsahuje adresu místa, kde je veřejnosti bezplatně poskytována brožura s úplným zněním prospektu nebo užšího prospektu.

(5) Dokument oznamující veřejnou nabídku cenných papírů

a)   nesmí obsahovat údaje, které jsou v rozporu s obsahem užšího prospektu nebo prospektu,
b)   musí obsahovat informaci o tom, kde je uveřejněn užší prospekt nebo prospekt,
c)   nesmí obsahovat nesprávné, klamavé nebo zavádějící informace,
d)   musí být před uveřejněním zaslán Komisi.

(6) Veřejná nabídka podílových listů podílového fondu nebo akcií investičního fondu se řídí zvláštním právním předpisem, který upravuje kolektivní investování.

(7) Užší prospekt nebo prospekt se nevypracovává pro státní dluhopisy a cenné papíry vydávané Českou národní bankou.

Užší prospekt

§ 35

(1) Užší prospekt schvaluje Komise.

(2) Užší prospekt se uveřejňuje po schválení Komisí.

(3) Užší prospekt

a)   musí obsahovat veškeré informace, které jsou nezbytné pro investory k přesnému a správnému posouzení cenného papíru, majetku a závazků emitenta, jeho finanční situace, zisku a ztrát a budoucího vývoje jeho podnikání, včetně jeho finanční situace,
b)   nesmí obsahovat nesprávné, klamavé nebo zavádějící informace,
c)   musí být formulován srozumitelně, způsobem umožňujícím snadnou analýzu,
d)   musí být vypracován v českém jazyce.

(4) Minimální náležitosti užšího prospektu stanoví prováděcí právní předpis.

(5) Přílohu žádosti o schválení užšího prospektu tvoří 2 výtisky návrhu užšího prospektu.

(6) Komise schválí užší prospekt, pokud obsahuje veškeré náležitosti stanovené prováděcím právním předpisem.

(7) Komise může povolit zúžení užšího prospektu o některé náležitosti, pokud se tím užší prospekt nestane klamavým a pokud bude zúžen pouze o náležitosti,

a)   které nejsou nezbytné pro posouzení majetkové a finanční situace emitenta a jeho budoucího vývoje ani pro posouzení cenného papíru vydaného emitentem,
b)   jejichž uveřejnění by bylo v rozporu s veřejným zájmem,
c)   jejichž uveřejnění by mohlo významně poškodit emitenta, nebo
d)   ke kterým nemá nabízející, který není emitentem, přístup.

(8) Jestliže předmětem veřejné nabídky jsou cenné papíry, se kterými je spojeno právo na získání akcií emitenta se sídlem v jiném členském státě Evropské unie a tyto akcie jsou přijaty k obchodování na oficiálním trhu burzy cenných papírů (dále jen "burza") ve státě, ve kterém má emitent sídlo, Komise si před schválením užšího prospektu vyžádá stanovisko orgánu, který rozhodl o přijetí akcií k obchodování.

(9) Nejsou-li některé údaje, které má užší prospekt obsahovat, ke dni schvalování užšího prospektu známy, může Komise užší prospekt schválit, pokud obsahuje informaci o tom, jakým způsobem budou tyto údaje stanoveny a doplněny. Údaje musejí být nejpozději do uveřejnění užšího prospektu oznámeny Komisi a uveřejněny spolu s užším prospektem.

(10) Dojde-li v období mezi schválením užšího prospektu a koncem doby závaznosti veřejné nabídky cenného papíru k podstatné změně některé skutečnosti uvedené v užším prospektu, nebo obsahuje-li užší prospekt významně nepřesný údaj, musí být neprodleně předložen Komisi ke schválení a uveřejněn způsobem podle § 34 odst. 4 dodatek užšího prospektu. Za podstatnou změnu se považuje taková změna, která může ovlivnit přesné a správné posouzení cenného papíru nebo jeho emitenta.

(11) Pokud byl během posledních 12 měsíců před veřejnou nabídkou cenných papírů uveřejněn užší prospekt pro cenné papíry vydané stejným emitentem, může být předložen Komisi ke schválení dodatek užšího prospektu, který obsahuje podstatnou změnu schváleného užšího prospektu nebo opravu jeho nepřesnosti. Přílohu dodatku užšího prospektu tvoří schválený užší prospekt. Dodatek se uveřejní spolu se schváleným užším prospektem.

§ 36

(1) Veřejnou nabídkou není nabízení cenných papírů

a)   pouze institucionálním investorům nebo obchodníkům s cennými papíry,
b)   pouze osobám v souvislosti s jejich podnikáním, zaměstnáním nebo povoláním,
c)   omezenému okruhu osob, který nepřesahuje počet 100, nepočítaje v to profesionální investory,
d)   jejichž prodejní cena nebo emisní kurz nepřesáhne celkem v korunách českých částku odpovídající 40 000 eur, nebo
e)   jestliže nejnižší možná investice pro jednoho investora je v korunách českých částka odpovídající 40 000 eur.

(2) Veřejnou nabídkou není též nabízení

a)   cenných papírů, jejichž jmenovitá hodnota nebo cena za 1 kus se rovná v korunách českých alespoň částce odpovídající 40 000 eur,
b)   cenných papírů emitovaných členským státem Evropské unie nebo územním samosprávným celkem členského státu Evropské unie,
c)   cenných papírů emitovaných centrální bankou členského státu Evropské unie, Evropskou centrální bankou nebo Evropskou investiční bankou,
d)   cenných papírů emitovaných veřejnoprávní mezinárodní organizací, jejímž členem je jeden nebo více členských států,
e)   cenných papírů v souvislosti s nabídkou převzetí,
f)   cenných papírů v souvislosti s přeměnou společnosti,
g)   akcií bezúplatně dosavadním akcionářům,
h)   akcií nebo jim odpovídajících cenných papírů výměnou za jiné akcie téhož emitenta, pokud tím nedochází ke zvýšení upsaného základního kapitálu,
i)   cenných papírů vydaných zaměstnavatelem nebo společností tvořící s ním koncern a nabízených současným nebo bývalým zaměstnancům,
j)   cenných papírů výměnou za vyměnitelné dluhopisy nebo na základě výkonu práva k prioritním dluhopisům, pokud byl uveřejněn prospekt nebo užší prospekt těchto vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů, nebo
k)   cenných papírů Euro, pro které není vedena veřejná reklamní kampaň.

(3) Cennými papíry Euro se pro účely tohoto zákona rozumí cenné papíry,

a)   které jsou upisované a prodávané sdružením více osob, z nichž alespoň dvě mají sídlo v různých členských státech Evropské unie,
b)   z nichž většina je nabízena veřejnosti v jiném členském státě Evropské unie, než ve kterém má emitent sídlo, a
c)   které mohou být upisovány nebo nabývány pouze prostřednictvím banky nebo jiné finanční instituce.

ČÁST PÁTÁ
TRH S INVESTIČNĺMI NÁSTROJI

Hlava I
Základní ustanovení

Regulovaný trh s investičními nástroji

§ 37

(1) Regulovaným trhem s investičními nástroji (dále jen "regulovaný trh") se rozumí trh

a)   který má stanovená pravidla pro přijímání investičních nástrojů k obchodování,
b)   na kterém se obchoduje pravidelně,
c)   který má stanovená pravidla pro tvorbu kurzů investičních nástrojů,
d)   který pravidelně uveřejňuje kurzy investičních nástrojů dosažené při obchodování,
e)   který podléhá dozoru dozorového úřadu státu, ve kterém má sídlo a skutečné sídlo,
f)   uvedený v seznamu regulovaných trhů zveřejněném v Úředním věstníku Evropské unie, který uveřejňuje Komise podle zvláštního právního předpisu.

(2) Regulovaný trh může v České republice organizovat burza nebo organizátor mimoburzovního trhu s investičními nástroji (dále jen "mimoburzovní trh").

§ 38

Podle podmínek pro přijetí investičního nástroje k obchodování může být regulovaný trh rozdělen na

a)   oficiální trh s cennými papíry (dále jen "oficiální trh"), který může být v souladu s vnitřními předpisy organizátora regulovaného trhu rozdělen na více částí,
b)   speciální trh s investičními nástroji, které nejsou cennými papíry (dále jen "speciální trh").

§ 39

(1) Podmínky pro přijímání akcií, cenných papírů zastupujících akcie a dluhopisů k obchodování na oficiálním trhu a informační povinnosti emitenta spojené s jejich přijetím k obchodování na oficiálním trhu stanoví tento zákon (§ 44, § 118 až 121 a § 125). Organizátor regulovaného trhu může stanovit další podmínky nebo informační povinnosti ve svých všeobecných obchodních podmínkách.

(2) Podmínky pro přijímání jiných cenných papírů než uvedených v odstavci 1 k obchodování na oficiálním trhu stanoví organizátor regulovaného trhu ve svých všeobecných obchodních podmínkách. Informační povinnosti spojené s jejich přijetím k obchodování na oficiálním trhu stanoví tento zákon (§ 44, § 118 až 121 a § 125) a případně též organizátor regulovaného trhu ve svých všeobecných obchodních podmínkách.

(3) Podmínky pro přijímání investičních nástrojů, které nejsou cennými papíry, k obchodování na speciálním trhu stanoví organizátor regulovaného trhu ve svých všeobecných obchodních podmínkách. Informační povinnosti spojené s jejich přijetím k obchodování na speciálním trhu stanoví tento zákon (§ 125) a případně též organizátor regulovaného trhu ve svých všeobecných obchodních podmínkách.

§ 40
Volný trh

(1) Organizátor regulovaného trhu může organizovat též volný trh. Volným trhem je trh s investičními nástroji, pro který podmínky pro přijímání investičních nástrojů k obchodování, podmínky pro vyloučení investičních nástrojů z obchodování, podmínky pro pozastavení obchodování s investičními nástroji a případné informační povinnosti spojené s přijetím investičních nástrojů k obchodování stanoví organizátor regulovaného trhu ve svých všeobecných obchodních podmínkách.

(2) Organizátor regulovaného trhu uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup a ve svém sídle na místě přístupném veřejnosti užší prospekt cenného papíru přijatého k obchodování na volném trhu.

§ 41
Inforamační povinnost organizátora
regulovaného trhu

Organizátor regulovaného trhu zasílá Komisi informace a podklady potřebné pro výkon státního dozoru. Lhůty pro zasílání informací a podkladů, podrobnosti o jejich obsahu, formě, členění a způsobu zasílání stanoví prováděcí právní předpis.

§ 42
Obchod uzavřený na regulovaném trhu

(1) Obchodem uzavřeným na regulovaném trhu je uzavření smlouvy o koupi a prodeji investičního nástroje na regulovaném trhu,

a)   na jejíchž podstatných náležitostech se strany dohodly prostřednictvím automatizovaného obchodního systému organizátora regulovaného trhu v souladu s vnitřními předpisy organizátora regulovaného trhu, nebo
b)   která byla uzavřena mimo automatizovaný obchodní systém organizátora regulovaného trhu a následně zahrnuta mezi smlouvy uzavřené prostřednictvím automatizovaného systému v souladu s vnitřními předpisy organizátora regulovaného trhu.

(2) Vypořádání obchodů uzavřených na regulovaném trhu zabezpečuje organizátor regulovaného trhu.

§ 43
Uveřejňování kurzu investičního nástroje

(1) Organizátor regulovaného trhu uveřejňuje

a)   aktuální kurz investičního nástroje, se kterým se obchoduje na jím organizovaném trhu,
b)   závěrečný kurz investičního nástroje, se kterým se obchoduje na jím organizovaném trhu; závěrečný kurz se uveřejňuje po skončení obchodního dne v kurzovním lístku.

(2) Formu, lhůtu a způsob uveřejňování kurzů investičních nástrojů přijatých k obchodování na regulovaném trhu stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Jestliže investor může před uzavřením obchodu na regulovaném trhu získat informace o kurzech investičních nástrojů a objemech obchodů s investičními nástroji, které mohou být na tomto trhu uzavřeny, organizátor regulovaného trhu zabezpečí, aby

a)   tyto informace byly na trhu k dispozici po celou dobu, po kterou je možno obchod uzavřít,
b)   investor mohl uzavřít obchod s investičním nástrojem za oznámený kurz pro oznámený objem.

§ 44
Podmínky pro přijetí cenného papíru
k obchodování na oficiálním trhu

(1) Kótovaný cenný papír je cenný papír přijatý k obchodování na oficiálním trhu.

(2) Organizátor regulovaného trhu může přijmout akcie nebo dluhopisy k obchodování na oficiálním trhu,

a)   jestliže byl uveřejněn prospekt těchto akcií nebo dluhopisů a od jeho uveřejnění uplynul alespoň 1 den,
b)   jestliže právní postavení emitenta těchto akcií nebo dluhopisů je v souladu s právem státu, ve kterém má emitent sídlo a skutečné sídlo,
c)   jestliže kurz akcie nebo její předpokládaný kurz násobený počtem vydávaných akcií dosahují v korunách českých částky odpovídající alespoň 1 000 000 eur; pokud nelze předpokládaný kurz odhadem určit, musí dosahovat alespoň uvedené částky vlastní kapitál emitenta akcií; podmínka nejnižší částky nemusí být splněna, pokud již emitent vydal akcie stejného druhu a tyto akcie byly přijaty k obchodování na regulovaném trhu, na kterém se o přijetí akcií k obchodování žádá, nebo pokud bude zajištěno bezproblémové obchodování s těmito akciemi,
d)   jestliže celková jmenovitá hodnota emise dluhopisu dosahuje v korunách českých hodnoty odpovídající alespoň 200 000 eur; podmínka nejnižší celkové jmenovité hodnoty nemusí být splněna, pokud bude zajištěno bezproblémové obchodování s těmito dluhopisy,
e)   jestliže emitent těchto akcií nebo dluhopisů zveřejnil účetní závěrku podle zvláštního právního předpisu upravujícího účetnictví nejméně za 3 po sobě následující účetní období předcházející účetnímu období, ve kterém je podána žádost o přijetí cenného papíru k obchodování na regulovaném trhu; podmínka zveřejnění účetní závěrky za 3 po sobě následující účetní období nemusí být splněna, jestliže emitent existuje podle zápisu do příslušného rejstříku méně než 3 roky a přijetí akcií nebo dluhopisů k obchodování na oficiálním trhu je v zájmu emitenta nebo investorů a jestliže investoři mají dostatek informací nezbytných k posouzení emitenta a cenného papíru,
f)   jestliže tyto akcie nebo dluhopisy splňují požadavky práva státu, podle kterého byly vydány,
g)   jestliže není vyloučena ani omezena převoditelnost těchto akcií nebo dluhopisů; akcie mohou být též přijaty k obchodování na oficiálním trhu, pokud je jejich převoditelnost omezena pouze požadavkem souhlasu orgánů společnosti a pokud jejich přijetí k obchodování nenaruší obchodování na tomto trhu,
h)   je plně splacen emisní kurz těchto akcií nebo dluhopisů; emisní kurz nemusí být plně splacen, pokud to zvláštní právní předpis dovoluje a pokud je zajištěno bezproblémové obchodování s nimi a pokud je v jejich prospektu výslovně uvedeno, že emisní kurz nebyl splacen a jsou uvedena opatření, která byla v souvislosti s tím přijata,
i)   jestliže alespoň 25 % akcií, které mají být přijaty k obchodování na oficiálním trhu, je ve vlastnictví veřejnosti členských států Evropské unie, nebo je-li ve vlastnictví veřejnosti členských států Evropské unie alespoň takové procento akcií, které zaručuje bezproblémové obchodování na oficiálním trhu; to není třeba, jestliže
1.  vlastnictví akcií veřejností členských států Evropské unie má být zajištěno teprve obchodováním na tomto trhu a organizátor regulovaného trhu usoudí, že požadovaného vlastnictví veřejností bude dosaženo během krátké doby po přijetí akcií k obchodování, nebo
2.  akcie téhož emitenta a druhu jsou přijaty k obchodování na obdobném oficiálním trhu státu, který není členským státem Evropské unie, a v tomto státě je ve vlastnictví veřejnosti takový jejich objem, který zaručuje bezproblémové obchodování na oficiálním trhu,
j)   jestliže se žádost o přijetí k obchodování vztahuje na všechny dluhopisy stejné emise nebo na všechny akcie stejného druhu; žádost o přijetí k obchodování nemusí zahrnovat akcie držené za účelem ovládání emitenta nebo na akcie, se kterými nelze na základě dohody po určitou dobu obchodovat, pokud obchodováním pouze s částí akcií stejného druhu nevzniknou investorům žádné nevýhody; skutečnost, že se žádost o přijetí k obchodování na oficiálním trhu vztahuje pouze na část akcií stejného druhu, musí být výslovně uvedena v prospektu spolu s uvedením důvodu,
k)   jestliže akcie nebo dluhopisy, které jsou listinnými cennými papíry, jsou vytištěny v souladu s požadavky kladenými na tisk listinných cenných papírů podle práva státu, ve kterém má emitent sídlo; pokud tyto požadavky nedosahují úrovně požadavků kladených na tisk listinných cenných papírů v České republice, uvede se tato skutečnost výslovně v prospektu; pokud se neuveřejňuje prospekt, uveřejní se tato skutečnost způsobem umožňujícím dálkový přístup,
l)   pokud je emitentem těchto akcií nebo dluhopisů osoba se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, a tyto akcie nebo dluhopisy nebyly přijaty k obchodování na oficiálním trhu burzy ve státě, ve kterém má emitent sídlo a skutečné sídlo, ani ve státě, ve kterém je ve vlastnictví veřejnosti největší podíl těchto akcií nebo dluhopisů, ale organizátor regulovaného trhu, na kterém se žádá o přijetí, je přesvědčen, že důvodem nepřijetí k obchodování není ochrana investorů,
m)   jedná-li se o vyměnitelné dluhopisy, prioritní dluhopisy nebo dluhopisy s opčním listem, které mají být vyměněny za akcie, a akcie stejného druhu jsou již přijaté k obchodování na oficiálním trhu nebo investorům jsou k dispozici všechny informace nezbytné k posouzení hodnoty těchto akcií,
n)   jestliže emise těchto akcií nebo dluhopisů byla vydána v jedné podobě a všechny její kusy mají stejnou jmenovitou hodnotu a stejné identifikační označení podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírů,
o)   jestliže emitent těchto akcií nebo dluhopisů nemá sídlo a skutečné sídlo ve státě, který je členem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a přitom

1. 

je ohodnocen ratingovou agenturou (§ 193) uvedenou v seznamu ratingových agentur vedeném Komisí, nebo

2. 

se s akciemi obchoduje na zahraničním regulovaném trhu uvedeném v seznamu regulovaných trhů vedeném Komisí,

p)   pokud organizátorovi regulovaného trhu nejsou známy okolnosti, které by v případě přijetí těchto akcií nebo dluhopisů k obchodování na oficiálním trhu mohly vést k poškození investorů, k ohrožení jejich zájmů nebo k ohrožení důležitých veřejných zájmů.

(3) Akcie nebo dluhopisy, které jsou listinnými cennými papíry, jejichž emitent má sídlo v České republice, a které mají být přijaty k obchodování na oficiálním trhu, musejí být vytištěny v tiskárně, která má povolení k tisku cenných papírů, a musejí splňovat náležitosti technického provedení listinného cenného papíru. Povinnost emitenta nechat vytisknout cenný papír v tiskárně, která má povolení k tisku cenných papírů, se nevztahuje na sběrný dluhopis.

(4) Přijímá-li se k obchodování na oficiálním trhu cenný papír přijatý k obchodování na oficiálním trhu jiného organizátora regulovaného trhu, nevyžaduje se nové schválení ani uveřejnění prospektu.

(5) Cenné papíry zastupující akcie mohou být přijaty k obchodování na oficiálním trhu, jestliže

a)   emitent akcií, které cenný papír zastupuje, splňuje podmínky podle odstavce 2 písm. b) a e) a plní pro zastupované akcie informační povinnosti emitenta akcií přijatých k obchodování na oficiálním trhu,
b)   splňují podmínky podle odstavce 2 písm. f), g), i) až k) a odstavce 7,
c)   akcie, které cenný papír zastupuje, splňují podmínku podle odstavce 2 písm. c).

(6) Jestliže předmětem žádosti o přijetí k obchodování na oficiálním trhu jsou cenné papíry, se kterými je spojeno právo na získání cenných papírů představujících podíl na společnosti se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, a cenné papíry představující podíl na společnosti jsou přijaty k obchodování na oficiálním trhu burzy ve státě, ve kterém má jejich emitent sídlo, organizátor regulovaného trhu si před rozhodnutím o žádosti vyžádá stanovisko orgánu, který rozhodl o jejich přijetí k obchodování.

(7) Jestliže jsou akcie nebo dluhopisy upisovány na základě veřejné nabídky, lze obchodování s nimi zahájit až po uplynutí lhůty pro upisování uvedené ve veřejné nabídce; to neplatí, pokud lhůta nebyla stanovena.

(8) Podmínky pro přijímání cenných papírů k obchodování na oficiálním trhu podle odstavce 2 písm. a) až f), h), i) a l) až p) se nevztahují na státní dluhopisy vydané Českou republikou, členským státem Evropské unie nebo členským státem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, komunální dluhopisy nebo dluhopisy vydané subjekty mezinárodního práva.

§ 45
Povolení k tisku kótovaných listinných cenných papírů

(1) Povolení tiskárně k tisku kótovaných listinných cenných papírů vydává Komise.

(2) Náležitosti žádosti o povolení k tisku kótovaných listinných cenných papírů a její přílohy a náležitosti technického provedení kótovaného listinného cenného papíru stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Komise udělí povolení k tisku kótovaných listinných cenných papírů tiskárně, která má věcné, organizační, personální a bezpečnostní předpoklady k tisku kótovaných listinných cenných papírů.

§ 46
Registrace cenných papírů vydaných fondem
kolektivního investov ání na oficiálním trhu

(1) Cenný papír vydaný fondem kolektivního investování, který není kótovaným cenným papírem, může být za účelem uveřejňování jeho hodnoty registrován na oficiálním trhu.

(2) Podmínky pro registraci cenného papíru vydaného fondem kolektivního investování a způsob stanovení jeho hodnoty stanoví organizátor regulovaného trhu svým vnitřním předpisem.

§ 47
Vyřazení cenného papíru z obchodování
na oficiálním trhu

(1) Emitent nebo akcionář, který sám nebo společně s osobami, s nimiž jedná ve shodě, má účast na společnosti alespoň 95 % hlasovacích práv, kteří rozhodli o podání žádosti o vyřazení cenného papíru z obchodování na oficiálním trhu, tuto skutečnost neprodleně

a)   oznámí Komisi a organizátorovi regulovaného trhu, na kterém je cenný papír přijat k obchodování,
b)   uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Emitent zašle žádost o vyřazení cenného papíru z obchodování na oficiálním trhu bez zbytečného odkladu organizátorovi regulovaného trhu. Přílohu žádosti tvoří doklad prokazující, že emitent nebo jiná oprávněná osoba rozhodli o vyřazení cenného papíru z obchodování na oficiálním trhu v souladu s obchodním zákoníkem nebo se zvláštním právním předpisem upravujícím dluhopisy.

(3) Organizátor regulovaného trhu vyřadí cenný papír z obchodování na oficiálním trhu bez zbytečného odkladu po splnění povinností vyplývajících ze zvláštních právních předpisů.

(4) Organizátor regulovaného trhu oznámí neprodleně vyřazení cenného papíru z obchodování na regulovaném trhu centrálnímu depozitáři a Komisi.

§ 48

Pozastavení obchodování s cenným papírem
a vyloučení cenného papíru z obchodování na oficiálním trhu

(1) Organizátor regulovaného trhu pozastaví obchodování s cenným papírem na oficiálním trhu

a)   jestliže je dočasně ohroženo řádné fungování trhu, nebo
b)   v zájmu ochrany investorů.

(2) Organizátor regulovaného trhu vyloučí cenný papír z obchodování na oficiálním trhu, jestliže

a)   má doloženo, že nadále není možné udržet pravidelné obchodování s cenným papírem, nebo
b)   cenný papír nebo jeho emitent přestali splňovat podmínky pro přijetí cenného papíru k obchodování na oficiálním trhu.

§ 49
Rozhodnutí o nepřijetí cenného papíru
k obchodování, o pozastavení obchodování s cenným
papírem nebo o vyloučení cenného papíru z obchodování

(1) Rozhodnutí o nepřijetí cenného papíru k obchodování na oficiálním trhu, o pozastavení obchodování s cenným papírem na oficiálním trhu nebo o vyloučení cenného papíru z obchodování na oficiálním trhu se vydávají ve správním řízení. Řízení se zahajuje vydáním rozhodnutí.

(2) O opravném prostředku proti rozhodnutí organizátora regulovaného trhu podle odstavce 1 rozhoduje Komise.

(3) Rozhodnutí o nepřijetí cenného papíru k obchodování na oficiálním trhu musí být vydáno do 6 měsíců ode dne podání žádosti o přijetí tohoto cenného papíru k obchodování nebo jejího doplnění.

(4) Při pozastavení obchodování s cenným papírem na oficiálním trhu z technických důvodů stanovených ve všeobecných obchodních podmínkách se nepostupuje podle správního řádu.

Prospekt cenného papíru

§ 50

(1) Prospekt musí obsahovat veškeré informace, které jsou nezbytné pro investory a jejich odborné poradce k přesnému a správnému posouzení cenného papíru, majetku a závazků emitenta, jeho finanční situace, zisku a ztrát a budoucího vývoje jeho podnikání a budoucí finanční situace. Informace obsažené v prospektu musejí umožňovat odborné a zasvěcené posouzení investice. Prospekt musí být formulován srozumitelně, způsobem umožňujícím snadnou analýzu. Minimální náležitosti prospektu stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Za správné vyhotovení prospektu odpovídá osoba uvedená v prospektu. Za správnost údajů uvedených v prospektu odpovídá emitent.

§ 51

(1) Prospekt schvaluje Komise na žádost emitenta, obchodníka s cennými papíry nebo organizátora regulovaného trhu.

(2) Přílohu žádosti o schválení prospektu tvoří

a)   2 výtisky návrhu prospektu,
b)   v případě listinného cenného papíru též vzorový výtisk cenného papíru a údaje o tiskárně, která jej vytiskla.

(3) Při schvalování prospektu může Komise požádat o předložení doplňující zprávy ke zprávě o auditu, která byla použita při vypracování prospektu. Svou žádost Komise odůvodní.

(4) Komise schválí prospekt, který obsahuje veškeré náležitosti stanovené právním předpisem.

(5) Komise může povolit zúžení prospektu o některé náležitosti, pokud se tím prospekt nestane klamavým a pokud bude zúžen pouze o náležitosti,

a)   které nejsou nezbytné pro posouzení majetkové a finanční situace emitenta a jejich budoucího vývoje ani pro posouzení cenného papíru vydaného emitentem,
b)   jejichž uveřejnění by bylo v rozporu s veřejným zájmem, nebo
c)   jejichž uveřejnění by mohlo významně poškodit emitenta.

(6) Nejsou-li některé údaje, které má prospekt obsahovat, ke dni schvalování prospektu známy, může Komise prospekt schválit, pokud obsahuje informaci o tom, jakým způsobem budou tyto údaje stanoveny a doplněny. Údaje musejí být nejpozději do uveřejnění prospektu oznámeny Komisi a uveřejněny spolu s prospektem.

§ 52

(1) Prospekt se uveřejňuje podle § 34 odst. 4 a v sídle organizátora regulovaného trhu po schválení Komisí.

(2) Pokud je splnění závazku vyplývajícího z cenného papíru, pro který je prospekt vypracován, zajištěno třetí osobou, smlouva o zajištění musí být přístupná veřejnosti a prospekt musí obsahovat informaci o tom, kde je smlouva o zajištění přístupná veřejnosti.

(3) Dojde-li před přijetím cenného papíru k obchodování na oficiálním trhu k podstatné změně v některé skutečnosti uvedené v prospektu, nebo obsahuje-li prospekt významně nepřesný údaj, musí být Komisi předložen ke schválení a uveřejněn podle § 34 odst. 4 dodatek prospektu. Za podstatnou změnu prospektu se považuje taková změna, která může ovlivnit přesné a správné posouzení cenného papíru nebo jeho emitenta.

(4) Prospekt musí být uveřejněn do 6 měsíců od schválení Komisí, jinak právní účinky rozhodnutí o schválení prospektu zanikají.

(5) Každé oznámení o uveřejnění prospektu nebo oznámení o přijetí cenných papírů k obchodování na oficiálním trhu, které obsahuje podstatné údaje o tomto cenném papíru, musejí obsahovat též údaj o tom, kde je uveřejněn prospekt, a musejí být před svým uveřejněním zaslány Komisi. Oznámení nesmí obsahovat údaj, který je v rozporu s obsahem prospektu nebo který je klamavý.

Uznávání prospektu cenného papíru

§ 53

Pro účely veřejné nabídky cenného papíru v jiném členském státu Evropské unie nebo pro účely žádosti o přijetí cenného papíru k obchodování na oficiálním trhu burzy se sídlem v jiném členském státě Evropské unie vystaví Komise na žádost emitenta nebo obchodníka s cennými papíry potvrzení o schválení prospektu, ve kterém uvede datum schválení prospektu a informaci o případném zúžení obsahu prospektu s uvedením důvodů jeho zúžení.

§ 54

(1) Pro účely veřejné nabídky cenného papíru nebo pro účely žádosti o přijetí cenného papíru k obchodování na oficiálním trhu Komise uzná prospekt, od jehož schválení neuplynuly 3 měsíce a který byl schválen dozorovým úřadem

a)   domovského státu emitenta, nebo
b)   jiného členského státu Evropské unie, ve kterém emitent nebo osoba s povolením k poskytování investičních služeb požádala o schválení prospektu, nemá-li emitent sídlo v členském státě Evropské unie.

(2) Přílohu žádosti o uznání prospektu tvoří

a)   schválený prospekt a jeho překlad do českého jazyka; překlad do českého jazyka nemusí být přiložen v odůvodněných případech, pokud s tím Komise souhlasí,
b)   potvrzení dozorového úřadu jiného členského státu Evropské unie o schválení prospektu.

(3) Jestliže předmětem žádosti o přijetí k obchodování na oficiálním trhu jsou cenné papíry přijaté k obchodování na oficiálním trhu burzy v jiném členském státě Evropské unie a od jejich přijetí k obchodování v době podání žádosti neuplynulo 6 měsíců, může Komise po vyžádání stanoviska orgánu, který o přijetí rozhodl, zprostit emitenta povinnosti předložit nový prospekt, pokud byl prospekt aktualizován a přeložen do českého jazyka.

(4) Komise může požadovat doplnění prospektu o údaje nezbytné pro investory v České republice, zejména

a)   údaje o osobách, jejichž prostřednictvím jsou nabízeny cenné papíry a vypláceny výnosy z těchto cenných papírů,
b)   údaje o způsobu uveřejňování informací pro investory,
c)   údaje o zdaňování příjmu z převodu cenného papírů, údaje o zdaňování výnosu z cenného papíru a údaje o darovací dani z cenných papírů.

(5) Jestliže dozorový úřad jiného členského státu Evropské unie povolil zúžení prospektu, uzná Komise prospekt pouze v případě, že jeho zúžení není v rozporu s tímto zákonem.

(6) Jestliže předmětem žádosti o přijetí k obchodování na oficiálním trhu jsou cenné papíry, se kterými je spojeno právo na získání akcií emitenta se sídlem v jiném členském státě Evropské unie a tyto akcie jsou přijaty k obchodování na oficiálním trhu burzy ve státě, ve kterém má emitent sídlo, Komise si před schválením prospektu vyžádá stanovisko orgánu, který rozhodl o přijetí akcií k obchodování.

§ 55

Ustanovení § 53 a 54 o uznávání prospektu schváleného dozorovým úřadem jiného členského státu Evropské unie se vztahují též na prospekty schválené dozorovým úřadem státu, který není členským státem Evropské unie a se kterým Evropské společenství uzavřelo dohodu o vzájemném uznávání prospektů.

Hlava II
Burza cenných papírů

§ 56
Základní ustanovení

(1) Burza je právnická osoba, která organizuje trh s investičními nástroji pro osoby oprávněné uzavírat burzovní obchody.

(2) K činnosti burzy je třeba povolení Komise.

(3) Obchodní firma burzy obsahuje označení "burza cenných papírů". Osoba, která nemá povolení k činnosti burzy, nesmí používat označení "burza cenných papírů".

§ 57
Povolení k činnosti burzy

(1) Komise udělí povolení k činnosti burzy pouze akciové společnosti,

a)   která vydávává pouze akcie na jméno,
b)   která má sídlo i skutečné sídlo na území České republiky,
c)   která má základní kapitál alespoň 100 000 000 Kč,
d)   která má průhledný a nezávadný původ základního kapitálu,
e)   která má věcné, personální a organizační předpoklady pro výkon činnosti burzy, zejména
1.  splacen základní kapitál,
2.  její vedoucí osoby splňují podmínky schvalování osob obdobně podle § 10,
f)   na které mají kvalifikovanou účast osoby vhodné z hlediska zdravého a obezřetného vedení burzy,
g)   u které úzké propojení s jinou osobou nebrání účinnému výkonu státního dozoru nad burzou; při úzkém propojení s osobou, která má sídlo a skutečné sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie, nesmějí právní řád a způsob jeho uplatňování včetně vymahatelnosti práva bránit účinnému výkonu státního dozoru nad burzou,
h)   která předloží návrh burzovních pravidel, která obsahují zejména strukturu trhů, které burza organizuje, podmínky pro přijímání investičních nástrojů k obchodování na jednotlivých trzích a informační povinnosti spojené s přijetím investičních nástrojů k obchodování na jednotlivých trzích; návrh burzovních pravidel Komise neschvaluje.

(2) Žádost o povolení k činnosti burzy musí obsahovat údaje a k ní připojené doklady musejí prokazovat skutečnosti uvedené v odstavci 1. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

(3) V povolení k činnosti burzy Komise

a)   uvede investiční nástroje, se kterými může burza organizovat trh,
b)   může stanovit podmínky, které žadatel musí splnit před zahájením organizování trhu s investičními nástroji nebo dodržovat při jeho organizování.

(4) Povolení k činnosti burzy se uděluje na dobu neurčitou.

(5) Komise informuje bez zbytečného odkladu Komisi Evropských společenství o tom, že udělila povolení k činnosti burzy. Přílohu této informace tvoří burzovní pravidla. Dále Komise informuje o každé změně v údajích o burze, o změně burzovních pravidel nebo o odnětí povolení k činnosti burzy.

§ 58

(1) Předmětem podnikání burzy mohou být pouze činnosti uvedené v povolení k činnosti burzy a činnosti související.

(2) Burza může

a)   poskytovat služby prostřednictvím jiného regulovaného trhu, včetně zahraničního,
b)   umožnit jinému organizátorovi regulovaného trhu, včetně zahraničního, poskytovat služby prostřednictvím svého trhu.

(3) Burza oznámí Komisi bez zbytečného odkladu všechny změny ve skutečnostech, na jejichž základě jí bylo uděleno povolení k činnosti burzy.

(4) Podmínkou výkonu funkce vedoucí osoby burzy je předchozí souhlas Komise obdobně podle § 10.

(5) Změnu burzovních pravidel zasílá burza na vědomí Komisi.

(6) Burza poskytuje služby s odbornou péčí.

§ 59
Neslučitelnost funkcí vedoucí osoby burzy

Vedoucí osobou burzy nesmějí být

a)   poslanec nebo senátor Parlamentu České republiky,
b)   člen bankovní rady České národní banky, nebo
c)   vedoucí osoba nebo zaměstnanec jiného organizátora regulovaného trhu nebo zahraniční osoby s obdobným předmětem podnikání; to neplatí, jestliže burza a jiný organizátor regulovaného trhu nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání jsou součástí jednoho koncernu.

§ 60
Zrušení burzy nebo změna předmětu podnikání burzy

(1) Jestliže valná hromada burzy rozhodne o zrušení společnosti s likvidací nebo o změně předmětu podnikání, je burza povinna tuto skutečnost oznámit Komisi neprodleně po rozhodnutí valné hromady.

(2) Ode dne vstupu burzy do likvidace nebo ode dne změny jejího předmětu podnikání nesmí osoba, která vstoupila do likvidace nebo změnila předmět podnikání, organizovat trh s investičními nástroji a může pouze vypořádávat své pohledávky a závazky vyplývající z organizování trhu s investičními nástroji; do vypořádání pohledávek a závazků se taková osoba považuje za burzu.

(3) Burza zašle pozvánku na valnou hromadu, na jejíž program je zařazeno jednání o jejím zrušení nebo o změně jejího předmětu podnikání, na vědomí Komisi.

§ 61
Přeměna burzy

(1) K fúzi burzy s jiným organizátorem regulovaného trhu nebo provozovatelem vypořádacího systému, k převodu obchodního jmění burzy na jejího akcionáře nebo k převodu obchodního jmění jiné osoby na burzu je třeba povolení Komise.

(2) Žádost o povolení k fúzi burzy, žádost o povolení převodu obchodního jmění burzy nebo žádost o povolení převodu obchodního jmění jiné osoby na burzu obsahuje údaje a doklady nezbytné pro posouzení důsledků fúze. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Rozdělení burzy nebo fúze burzy s osobou, která není organizátorem regulovaného trhu nebo provozovatelem vypořádacího systému, nejsou přípustné.

(4) Burza zašle pozvánku na valnou hromadu, na jejíž program je zařazeno jednání o její přeměně, na vědomí Komisi.

§ 62
Převod, zastavení nebo nájem podniku burzy

(1) K uzavření smlouvy o převodu podniku burzy nebo jeho části, smlouvy o zastavení podniku burzy nebo jeho části nebo smlouvy o nájmu podniku burzy nebo jeho části je třeba povolení Komise.

(2) Žádost o povolení podle odstavce 1 obsahuje údaje a doklady nezbytné pro posouzení důvodů převodu, zastavení nebo nájmu podniku burzy nebo jeho části. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Burza zašle pozvánku na valnou hromadu, na jejíž program je zařazeno jednání o převodu nebo nájmu podniku burzy nebo jeho části, na vědomí Komisi.

§ 63
Akcie burzy

Akcie burzy jsou převoditelné na jinou osobu jen s předchozím souhlasem burzovní komory.

§ 64
Valná hromada

(1) Jednání valné hromady se mohou s hlasem poradním účastnit generální ředitel burzy a zástupce Komise.

(2) Valná hromada schvaluje řád burzovního rozhodčího soudu a jeho změny včetně sazebníku poplatků za řízení před ním.

(3) Akcionář burzy má na jednání valné hromady hlasovací právo podle jmenovité hodnoty svých akcií, nejvýše však 20 % z celkového počtu hlasů.

§ 65
Burzovní komora

(1) Burzovní komora je statutárním orgánem burzy a plní funkci představenstva.

(2) Na zasedání burzovní komory musí být přítomna alespoň polovina členů burzovní komory. Burzovní komora rozhoduje prostou většinou hlasů. Při volbě a odvolání předsedy nebo místopředsedy burzovní komory, při projednávání burzovních pravidel nebo návrhu jejich změn, návrhu řádu burzovního rozhodčího soudu nebo návrhu jeho změn, při jmenování nebo odvolání generálního ředitele musejí být přítomny alespoň dvě třetiny členů burzovní komory a rozhodnutí musí být schváleno alespoň dvoutřetinovou většinou hlasů přítomných členů.

§ 66
Práva a povinnosti burzovní komory

(1) Burzovní komora

a)   schvaluje burzovní pravidla a jejich změny,
b)   vyhlašuje výběrové řízení na funkci generálního ředitele burzy, jmenuje generálního ředitele burzy a odvolává jej,
c)   uděluje předchozí souhlas k převodu akcií burzy,
d)   rozhoduje o přijetí investičních nástrojů k burzovnímu obchodu,
e)   uděluje a odnímá členství na burze.

(2) Burzovní komora zasedá nejméně jednou za 2 měsíce.

§ 67
Burzovní výbory

(1) Burzovní komora může zřídit k výkonu činností uvedených v § 66 odst. 1 písm. d) a e) burzovní výbory, které jsou orgánem burzy.

(2) Burzovní komora při rozhodnutí o zřízení burzovního výboru zároveň schválí jeho statut.

(3) Předsedu a členy burzovního výboru jmenuje a odvolává burzovní komora.

(4) Burzovní výbor je stálý nebo dočasný.

(5) Burzovní výbor přijímá svůj jednací řád.

§ 68
Generální ředitel burzy

Generální ředitel burzy

a)   přijímá opatření, jejichž účelem je zabránit ohrožení činnosti burzy nebo zájmů jejích akcionářů a účastníků kapitálového trhu, zejména mění harmonogram burzovního dne, pozastavuje zčásti nebo zcela obchodování na burze a zrušuje burzovní obchod, nestanoví-li tento zákon jinak,
b)   jmenuje svého zástupce, který ho zastupuje a přijímá opatření podle písmene a).

§ 69
Burzovní obchod

Burzovním obchodem je obchod podle § 42 uzavřený na burze. Jedná-li se o obchod podle § 42 odst. 1 písm. b), musí být za podmínek stanovených burzovními pravidly alespoň jednou smluvní stranou osoba oprávněná uzavírat burzovní obchody.

Osoba oprávněná uzavírat burzovní obchody

§ 70

(1) Burzovní obchody může uzavírat

a)   člen burzy,
b)   Česká národní banka,
c)   Česká republika jednající prostřednictvím Ministerstva financí (dále jen "ministerstvo"),
d)   Česká konsolidační agentura,
e)   osoba, které to umožňují burzovní pravidla, jestliže je druhou stranou obchodu osoba uvedená v písmenech a) až d) a jedná-li se o burzovní obchod uzavřený mimo automatizovaný obchodní systém burzy.

(2) Členem burzy může být obchodník s cennými papíry nebo zahraniční osoba s povolením k poskytování investičních služeb, kteří splňují podmínky stanovené burzovními pravidly a zaplatili poplatek za udělení členství.

(3) Osoba oprávněná uzavírat burzovní obchody

a)   je povinna dodržovat burzovní pravidla,
b)   může uzavírat mimoburzovní obchody s investičními nástroji přijatými k obchodování na oficiálním nebo speciálním trhu burzy pouze v rozsahu povoleném burzovní komorou a o těchto obchodech je povinna informovat burzu,
c)   nesmí úmyslně šířit nepravdivou zprávu, která může ovlivnit kurz investičního nástroje.

(4) Česká národní banka může uzavírat mimoburzovní obchody s investičními nástroji přijatými k obchodování na oficiálním nebo speciálním trhu burzy bez povolení burzovní komory; o takovém obchodu není povinna informovat burzu. K uzavření takového obchodu nepotřebuje povolení burzovní komory ani druhá strana takového obchodu a bez souhlasu České národní banky není oprávněna informovat burzu o takovém obchodu.

(5) Česká republika jednající prostřednictvím ministerstva může uzavírat mimoburzovní obchody s investičními nástroji přijatými k obchodování na oficiálním nebo speciálním trhu burzy bez povolení burzovní komory; o takovém obchodu není povinna informovat burzu. K uzavření takového obchodu nepotřebuje povolení burzovní komory ani druhá strana takového obchodu a bez souhlasu České republiky jednající prostřednictvím ministerstva není oprávněna informovat burzu o takovém obchodu.

§ 71

Burza zajistí osobám oprávněným uzavírat burzovní obchody rovný přístup ke službám poskytovaným burzou za podmínek stanovených burzovními pravidly a zajistí dostupnost stejných informací o skutečnostech významných pro vývoj kurzů investičních nástrojů ve stejnou dobu.

§ 72
Burzovní rozhodčí soud

(1) Burzovní rozhodčí soud rozhoduje spory z burzovních obchodů, pokud se strany nedohodnou jinak.

(2) Burzovní rozhodčí soud zřizuje burza.

(3) Burzovní rozhodčí soud může též rozhodovat spory z ostatních obchodů s investičními nástroji, spory z podnikání na kapitálovém trhu, peněžním trhu, pojišťovacím trhu a trhu penzijního připojištění, pokud se na tom strany dohodnou.

(4) Na burzovní rozhodčí soud se vztahuje zvláštní právní předpis, který upravuje rozhodčí řízení a výkon rozhodčích nálezů, pokud tento zákon nestanoví jinak.

Hlava III
Mimoburzovní trh

§ 73
Základní ustanovení

(1) Organizátor mimoburzovního trhu organizuje trh s investičními nástroji.

(2) K organizování mimoburzovního trhu je třeba povolení Komise.

§ 74
Povolení k organizování mimoburzovního trhu

(1) Komise udělí povolení k organizování mimoburzovního trhu pouze akciové společnosti,

a)   která vydává pouze akcie na jméno,
b)   která má sídlo a skutečné sídlo v České republice,
c)   která má základní kapitál alespoň 10 000 000 Kč,
d)   která má průhledný a nezávadný původ základního kapitálu,
e)   která má věcné, personální a organizační předpoklady pro organizovní mimoburzovního trhu, zejména
1.  splacen základní kapitál,
2.  její vedoucí osoby splňují podmínky schvalování osob obdobně podle § 10,
f)   která předloží návrh pravidel obezřetného poskytování služeb organizátora mimoburzovního trhu a návrh pravidel jednání organizátora mimoburzovního trhu se zákazníky, která jsou v souladu s tímto zákonem,
g)   na které mají kvalifikovanou účast osoby vhodné z hlediska zdravého a obezřetného vedení organizátora mimoburzovního trhu,
h)   u které úzké propojení s jinou osobou nebrání výkonu dozoru nad organizátorem mimoburzovního trhu; při úzkém propojení s osobou, která má sídlo a skutečné sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie, nesmí právní řád a způsob jeho uplatňování včetně vymahatelnosti práva bránit účinnému výkonu dozoru nad organizátorem regulovaného trhu,
i)   která předloží návrh pravidel obchodování na mimoburzovním trhu obsahující zejména strukturu trhů, které organizátor mimoburzovního trhu organizuje, podmínky pro přijímání investičních nástrojů k obchodování na jednotlivých trzích a informační povinnosti spojené s přijetím investičních nástrojů k obchodování na jednotlivých trzích.

(2) Žádost o povolení k organizování mimoburzovního trhu musí obsahovat údaje a k ní připojené doklady musejí prokazovat skutečnosti uvedené v odstavci 1. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

(3) V povolení k organizování mimoburzovního trhu Komise

a)   uvede investiční nástroje, se kterými může organizátor mimoburzovního trhu organizovat trh,
b)   schválí pravidla obchodování na mimoburzovním trhu,
c)   může stanovit podmínky, které žadatel musí splnit před zahájením organizování trhu s investičními nástroji, popřípadě dodržovat při jeho organizování.

(4) Povolení k organizování mimoburzovního trhu se uděluje na dobu neurčitou.

(5) Komise bez zbytečného odkladu informuje Komisi Evropských společenství o tom, že udělila povolení organizování mimoburzovního trhu. Přílohu této informace tvoří pravidla obchodování na mimoburzovním trhu. Dále Komise informuje o každé změně v údajích o organizátorovi mimoburzovního trhu, změně pravidel obchodování na mimoburzovním trhu nebo o odnětí povolení k organizování mimoburzovního trhu.

§ 75

(1) Předmětem podnikání organizátora mimoburzovního trhu mohou být pouze činnosti uvedené v povolení k organizování mimoburzovního trhu a činnosti související.

(2) Organizátor mimoburzovního trhu oznámí Komisi bez zbytečného odkladu každou změnu ve skutečnostech, na jejichž základě bylo uděleno povolení k organizování mimoburzovního trhu.

(3) Každá změna pravidel obchodování na mimoburzovním trhu musí být předem schválena Komisí.

(4) Komise odešle prvoinstanční rozhodnutí o schválení změny pravidel obchodování na mimoburzovním trhu do 30 kalendářních dnů ode dne doručení nebo doplnění žádosti. Neodešle-li Komise rozhodnutí v této lhůtě, považuje se změna pravidel obchodování na mimoburzovním trhu za schválenou.

(5) Pravidla obchodování na mimoburzovním trhu a jejich změny nabývají účinnosti okamžikem uveřejnění, nestanoví-li organizátor mimoburzovního trhu datum pozdější.

(6) Organizátor mimoburzovního trhu dodržuje pravidla obchodování na mimoburzovním trhu.

(7) Podmínkou výkonu funkce vedoucí osoby organizátora mimoburzovního trhu je předchozí souhlas Komise obdobně podle § 10.

(8) Organizátor mimoburzovního trhu může

a)   poskytovat služby prostřednictvím jiného regulovaného trhu, a to i zahraničního,
b)   umožnit organizátorovi regulovaného trhu, a to i zahraničnímu, poskytovat služby prostřednictvím svého trhu.

§ 76
Neslučitelnost funkcí vedoucí osoby organizátora mimoburzovního trhu

Vedoucí osobou organizátora mimoburzovního trhu nesmějí být

a)   poslanec nebo senátor Parlamentu České republiky,
b)   člen bankovní rady České národní banky, nebo
c)   vedoucí osoba nebo zaměstnanec jiného organizátora regulovaného trhu nebo zahraniční osoby s obdobným předmětem podnikání; to neplatí, jestliže organizátor mimoburzovního trhu a jiný organizátor regulovaného trhu nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání jsou součástí jednoho koncernu.

§ 77
Zrušení nebo změna předmětu podnikání organizátora mimoburzovního trhu

(1) Jestliže valná hromada organizátora mimoburzovního trhu rozhodne o zrušení společnosti s likvidací nebo o změně předmětu podnikání, je organizátor mimoburzovního trhu povinen oznámit tuto skutečnost Komisi neprodleně po rozhodnutí valné hromady.

(2) Ode dne vstupu organizátora mimoburzovního trhu do likvidace nebo ode dne změny jeho předmětu podnikání nesmí osoba, která vstoupila do likvidace nebo změnila předmět podnikání, organizovat trh s investičními nástroji a může pouze vypořádávat své pohledávky a závazky vyplývající z organizování trhu s investičními nástroji; při výkonu této činnosti se taková osoba považuje za organizátora mimoburzovního trhu.

(3) Organizátor mimoburzovního trhu zašle pozvánku na valnou hromadu, na jejíž program je zařazeno jednání o jeho zrušení nebo o změně jeho předmětu podnikání, na vědomí Komisi.

§ 78
Přeměna organizátora mimoburzovního trhu

(1) K fúzi organizátora mimoburzovního trhu s jiným organizátorem regulovaného trhu nebo provozovatelem vypořádacího systému, k převodu obchodního jmění organizátora mimoburzovního trhu na jeho akcionáře nebo k převodu obchodního jmění jiné osoby na organizátora mimoburzovního trhu je třeba povolení Komise.

(2) Žádost o povolení k fúzi organizátora mimoburzovního trhu, žádost o povolení převodu obchodního jmění organizátora mimoburzovního trhu na jeho akcionáře nebo žádost o povolení převodu obchodního jmění jiné osoby na organizátora mimoburzovního trhu obsahují údaje a doklady nezbytné pro posouzení důsledků fúze. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Rozdělení organizátora mimoburzovního trhu nebo fúze organizátora mimoburzovního trhu s osobou, která není organizátorem regulovaného trhu nebo provozovatelem vypořádacího systému, nejsou dovoleny.

(4) Organizátor mimoburzovního trhu zašle pozvánku na valnou hromadu, na jejíž program je zařazeno jednání o jeho přeměně, na vědomí Komisi.

§ 79
Převod, za stavení nebo nájem podniku organizátora mimoburzovního trhu

(1) K uzavření smlouvy o převodu podniku organizátora mimoburzovního trhu nebo jeho části, smlouvy o zastavení podniku organizátora mimoburzovního trhu nebo jeho části nebo smlouvy o nájmu podniku organizátora mimoburzovního trhu nebo jeho části je třeba povolení Komise.

(2) Žádost o povolení podle odstavce 1 obsahuje údaje a doklady nezbytné pro posouzení důvodů převodu, zastavení nebo nájmu podniku organizátora mimoburzovního trhu nebo jeho části. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Organizátor mimoburzovního trhu zašle pozvánku na valnou hromadu, na jejíž program je zařazeno jednání o převodu nebo nájmu podniku organizátora mimoburzovního trhu nebo jeho části, na vědomí Komisi.

Povinnosti organizátora mimoburzovního trhu

§ 80

(1) Organizátor mimoburzovního trhu přijme a dodržuje pravidla obezřetného poskytování služeb, pravidla jednání se zákazníky a informační povinnosti přiměřeně jako obchodník s cennými papíry.

(2) Peněžní prostředky a investiční nástroje svěřené organizátorovi mimoburzovního trhu za účelem uskutečnění transakce na jím organizovaném trhu s investičními nástroji a peněžní prostředky a investiční nástroje získané za tyto hodnoty pro zákazníka nejsou majetkem organizátora mimoburzovního trhu a proto nejsou součástí konkurzní podstaty organizátora mimoburzovního trhu. V případě konkurzu je správce konkurzní podstaty povinen tento majetek bez zbytečného odkladu vydat zákazníkům; pro vydání tohoto majetku platí § 132 obdobně.

§ 81

Pravidla obchodování na mimoburzovním trhu musí být uveřejněna v aktuálním znění způsobem umožňujícím dálkový přístup a musí být k nahlédnutí v sídle organizátora mimoburzovního trhu a ve všech jeho obchodních místech v obchodních hodinách.

ČÁST ŠESTÁ
VYPOŘÁDACĺ SYSTÉM

§ 82
Základní ustanovení

(1) Vypořádáním obchodů s investičními nástroji se v tomto zákoně rozumí zúčtování vzájemných pohledávek a závazků z obchodů s investičními nástroji.

(2) Vypořádacím systémem se v tomto zákoně rozumí systém,

a)   který zajišťuje vypořádání obchodů s investičními nástroji, jestliže má alespoň 3 účastníky uvedené v odstavci 4 a je provozován podle pravidel dohodnutých mezi provozovatelem vypořádacího systému (§ 83 odst. 9) a jeho účastníky (dále jen "pravidla vypořádacího systému"),
b)   jehož účastníci se dohodli, že se jejich vztahy vyplývající z účasti v systému řídí českým právem, a
c)   jehož existence a název byl nahlášen Komisi Evropských společenství.

(3) Příkazem k vypořádání se v tomto zákoně rozumí pokyn účastníka vypořádacího systému, na jehož základě se v souladu s pravidly vypořádacího systému vypořádávají závazky a pohledávky účastníka vypořádacího systému z jeho obchodů s investičními nástroji převodem investičních nástrojů nebo peněžních prostředků.

(4) Účastníkem vypořádacího systému může být

a)   banka,
b)   spořitelní a úvěrní družstvo,
c)   osoba oprávněná vydávat elektronické peněžní prostředky na základě jednotné bankovní licence podle zvláštního právního předpisu upravujícího činnost bank,
d)   obchodník s cennými papíry,
e)   investiční společnost, která obhospodařuje majetek zákazníků,
f)   osoba veřejného práva nebo osoba se zárukou osoby veřejného práva, pokud to umožňují předpisy, na jejichž základě byly zřízeny,
g)   zahraniční osoba, jejíž předmět podnikání odpovídá činnosti některé z osob uvedených v písmenech a) až e),
h)   Česká národní banka, zahraniční centrální banka nebo Evropská centrální banka.

(5) Účastníkem vypořádacího systému může být též osoba, která

a)   přijímá příkazy k vypořádání, které podali účastníci vypořádacího systému, a je jejich výlučným prostředníkem při vypořádání obchodů (dále jen "ústřední protistrana"),
b)   vede účty, na nichž se provádí zúčtování příkazů k vypořádání, které podali účastníci vypořádacího systému nebo jejich ústřední protistrany (dále jen "zúčtovatel"), nebo
c)   provádí zúčtování vzájemných pohledávek a závazků z příkazů k vypořádání, které podali účastníci vypořádacího systému, jejich ústřední protistrany nebo zúčtovatelé (dále jen "clearingová instituce").

(6) Účast na vypořádacím systému vzniká smlouvou.

(7) Účastník vypořádacího systému může zajišťovat i více činností podle odstavce 5. Činnost podle odstavce 5 může být zajištěna i více účastníky vypořádacího systému.

(8) Účastník vypořádacího systému podle odstavce 4 odpovídá za splnění finančních závazků vyplývajících z jeho účasti ve vypořádacím systému.

§ 83
Povolení k provozování vypořádacího systému

(1) Provozovatel vypořádacího systému je právnická osoba, která zajišťuje vypořádání obchodů s investičními nástroji mezi účastníky vypořádacího systému.

(2) K provozování vypořádacího systému je třeba povolení Komise.

(3) Komise udělí povolení k provozování vypořádacího systému pouze akciové společnosti,

a)   která vydává pouze akcie na jméno,
b)   která je účastníkem vypořádacího systému,
c)   která má sídlo a skutečné sídlo na území České republiky,
d)   která má věcné, organizační a personální předpoklady pro vypořádání obchodů s investičními nástroji, zejména
1.  splacen základní kapitál,
2.  její vedoucí osoby jsou odborně způsobilé a důvěryhodné,
e)   která předloží návrh systému řízení rizik, který odpovídá rozsahu poskytovaných služeb,
f)   která předloží návrh pravidel vypořádacího systému a vzorový návrh smlouvy s účastníkem vypořádacího systému,
g)   pokud účastníky vypořádacího systému jsou pouze osoby uvedené v § 82 odst. 4 a 5.

(4) Žádost o povolení k provozování vypořádacího systému musí obsahovat údaje a k ní připojené doklady musejí prokazovat skutečnosti uvedené v odstavci 3. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

(5) V povolení k provozování vypořádacího systému Komise

a)   uvede investiční nástroje, u kterých může provozovatel vypořádacího systému vypořádávat pohledávky a závazky z obchodů,
b)   schválí pravidla vypořádacího systému,
c)   případně stanoví podmínky, které musí provozovatel vypořádacího systému splnit před zahájením činnosti, popřípadě dodržovat při výkonu své činnosti.

(6) Povolení k provozování vypořádacího systému se uděluje na dobu neurčitou.

(7) Každá změna pravidel vypořádacího systému musí být předem schválena Komisí.

(8) Komise odešle prvoinstanční rozhodnutí o schválení změny pravidel vypořádacího systému do 30 pracovních dnů ode dne doručení nebo doplnění žádosti. Neodešle-li Komise rozhodnutí v této lhůtě, považuje se změna za schválenou a má se za to, že rozhodnutí nabylo právních účinků.

(9) Pravidla vypořádacího systému stanoví zejména

a)   podmínky účasti ve vypořádacím systému,
b)   práva a povinnosti účastníků vypořádacího systému,
c)   podmínky vypořádání pohledávek a závazků z obchodů s investičními nástroji,
d)   způsob a podmínky zajištění závazků z obchodů s investičními nástroji,
e)   náležitosti příkazů k vypořádání a podmínky a způsob jejich zadávání do vypořádacího systému,
f)   provozní dobu, v níž vypořádací systém přijímá příkazy k vypořádání,
g)   okamžik, ke kterému se příkaz k vypořádání považuje za přijatý vypořádacím systémem,
h)   časový harmonogram provádění vypořádání včetně harmonogramu jednotlivých fází vypořádání,
i)   postup při změně pravidel vypořádacího systému,
j)   způsob zabezpečení neodvolatelnosti příkazu k vypořádání vloženého do vypořádacího systému,
k)   systém řízení rizik.

(10) Pravidla vypořádacího systému musí být uveřejněna v aktuálním znění způsobem umožňujícím dálkový přístup a musí být k nahlédnutí veřejnosti v sídle provozovatele vypořádacího systému v jeho provozních hodinách.

(11) Provozovatel vypořádacího systému a účastníci vypořádacího systému dodržují pravidla vypořádacího systému.

(12) Peněžní prostředky nebo investiční nástroje, které byly provozovateli vypořádacího systému svěřeny do správy nebo jako zajištění závazku plynoucího z vypořádávaného obchodu s investičními nástroji, nejsou součástí majetku provozovatele vypořádacího systému. Provozovatel vypořádacího systému účtuje o svěřeném majetku odděleně od svého majetku.

(13) Provozovatel vypořádacího systému poskytuje své služby s odbornou péčí.

§ 84
Zrušení nebo změna předmětu podnikání provozovatele vypořádacího systému

(1) Jestliže valná hromada provozovatele vypořádacího systému rozhodne o zrušení společnosti s likvidací nebo o změně předmětu podnikání, je provozovatel vypořádacího systému povinen oznámit tuto skutečnost Komisi neprodleně po rozhodnutí valné hromady.

(2) Ode dne vstupu provozovatele vypořádacího systému do likvidace nebo ode dne změny jeho předmětu podnikání nesmí osoba, která vstoupila do likvidace nebo změnila předmět podnikání, provozovat vypořádací systém a může pouze vydat majetek účastníků a vypořádat příkazy účastníků vypořádacího systému, které byly přijaty do dne vstupu do likvidace nebo změny předmětu podnikání, a vypořádat všechny svoje závazky a pohledávky vůči účastníkům vypořádacího systému; do vypořádání pohledávek a závazků se taková osoba považuje za provozovatele vypořádacího systému.

(3) Provozovatel vypořádacího systému zašle pozvánku na valnou hromadu, na jejíž program je zařazeno jednání o jeho zrušení nebo o změně jeho předmětu podnikání, na vědomí Komisi.

§ 85
Přeměna provozovatele vypořádacího systému

(1) K rozdělení nebo fúzi provozovatele vypořádacího systému je třeba povolení Komise.

(2) Žádost o povolení k rozdělení nebo fúzi provozovatele vypořádacího systému musí obsahovat údaje a k ní připojené doklady musejí prokazovat skutečnosti nezbytné pro posouzení důvodů rozdělení nebo fúze. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Provozovatel vypořádacího systému zašle pozvánku na valnou hromadu, na jejíž program je zařazeno jednání o jeho přeměně, na vědomí Komisi.

§ 86
Neodvolatelnost příkazu k vypořádání

(1) Účastník vypořádacího systému nebo třetí osoba nesmějí příkaz k vypořádání jednostranně odvolat od okamžiku stanoveného v pravidlech vypořádacího systému.

(2) Prohlášením konkurzu na majetek účastníka vypořádacího systému nebo uložením jiného opatření veřejným orgánem směřujícího vůči majetku účastníka vypořádacího systému, kterým se ukládá povinnost zastavit či omezit převody investičních nástrojů nebo peněžních prostředků tohoto účastníka nebo jiná povinnost týkající se těchto investičních nástrojů nebo peněžních prostředků, není dotčena povinnost provést příkazy k vypořádání ani platnost, účinnost nebo vymahatelnost těchto příkazů, jedná-li se o příkazy k vypořádání, které byly přijaty vypořádacím systémem v souladu s jeho pravidly

a)   před prohlášením konkurzu nebo před uložením jiného opatření,
b)   v okamžiku prohlášení konkurzu či uložení jiného opatření nebo po okamžiku prohlášení konkurzu či uložení jiného opatření a byly vypořádány v den prohlášení konkurzu či uložení jiného opatření, prokáží-li všichni účastníci vypořádacího systému podle § 83 odst. 5, že jim prohlášení konkurzu nebo uložení jiného opatření Komise neoznámila a ani jim nebylo jinak známo.

(3) Prohlášením konkurzu na majetek účastníka vypořádacího systému nebo doručením jiného opatření veřejného orgánu směřujícího vůči majetku účastníka vypořádacího systému není dotčeno právo na zajištění, které tento účastník poskytl

a)   jinému účastníkovi vypořádacího systému v souvislosti s jeho účastí v tomto systému,
b)   České národní bance, centrální bance členského státu Evropské unie nebo Evropské centrální bance.

§ 87
Informační povinnosti provozovatele vypořádacího systému

Provozovatel vypořádacího systému zasílá Komisi informace a podklady potřebné pro výkon státního dozoru. Lhůty pro zasílání informací a podkladů, podrobnosti o jejich obsahu, formě a způsobu zasílání stanoví prováděcí právní předpis.

§ 88
Informační povinnosti o účastnících vypořádacího systému

(1) Provozovatel vypořádacího systému oznámí Komisi bez zbytečného odkladu každou změnu ve složení účastníků vypořádacího systému nebo změnu v údajích o účastníkovi vypořádacího systému.

(2) Účastník vypořádacího systému oznámí provozovateli vypořádacího systému každou změnu ve svých údajích podle § 2 písm. b).

(3) Účastník vypořádacího systému poskytne osobě, která prokáže právní zájem, na její žádost informaci o vypořádacích systémech, kterých se účastní, a o jejich hlavních pravidlech.

(4) Osoba, která má sídlo v České republice a je účastníkem vypořádacího systému provozovaného podle právního řádu jiného členského státu Evropské unie,

a)   poskytne osobě, která prokáže právní zájem, na její žádost informaci o vypořádacích systémech, kterých se účastní, a o jejich hlavních pravidlech,
b)   oznámí Komisi neprodleně změnu svého sídla.

§ 89
Oznamovací povinnosti Komise a provozovatele vypořáda cího systému

(1) Komise informuje Komisi Evropských společenství o vypořádacích systémech podle tohoto zákona, o účastnících těchto vypořádacích systémů, o změnách v údajích o účastnících vypořádacích systémů, o změnách v účastnících vypořádacích systémů nebo o odnětí povolení k provozování vypořádacího systému.

(2) Jestliže Komise obdrží informaci o prohlášení konkurzu na majetek účastníka vypořádacího systému nebo o tom, že účastníkovi tohoto vypořádacího systému bylo uloženo opatření, kterým se ukládá povinnost zastavit či omezit převody investičních nástrojů nebo peněžních prostředků nebo jiná povinnost týkající se těchto investičních nástrojů nebo peněžních prostředků, neprodleně informuje provozovatele tohoto vypořádacího systému a provozovatel vypořádacího systému neprodleně informuje ostatní účastníky vypořádacího systému.

(3) Jestliže Komise obdrží informaci o prohlášení konkurzu na majetek účastníka vypořádacího systému provozovaného podle práva jiného členského státu Evropské unie, má-li tento účastník sídlo nebo místo podnikání v České republice, nebo o uložení opatření takovému účastníkovi tohoto vypořádacího systému, kterým se ukládá povinnost zastavit či omezit převody investičních nástrojů nebo peněžních prostředků nebo jiná povinnost týkající se těchto investičních nástrojů nebo peněžních prostředků, informuje neprodleně příslušný orgán členského státu Evropské unie, jehož právem se tento vypořádací systém řídí.

§ 90

(1) Vypořádacím systémem podle tohoto zákona je též systém vypořádání obchodů s cennými papíry provozovaný Českou národní bankou podle zvláštního právního předpisu.

(2) Pravidla vypořádacího systému podle odstavce 1 stanoví Česká národní banka v souladu s § 83 odst. 9.

(3) Na vypořádací systém podle odstavce 1 se vztahují ustanovení § 82, § 83 odst. 10 až 12, § 86 a 88.

ČÁST SEDMÁ
EVIDENCE INVESTIČNĺCH NÁSTROJŮ

Hlava I
Základní ustanovení

Díl 1
Zaknihovaný cenný papír

§ 91

Zastupitelné listinné cenné papíry mohou být nahrazeny zápisem do centrální evidence cenných papírů, v případě podílových listů otevřeného podílového fondu do samostatné evidence, nebo do evidence České národní banky podle zvláštního právního předpisu upravujícího činnost České národní banky (dále jen "zaknihovaný cenný papír").

Díl 2
Druhy evidencí investičních nástrojů

§ 92
Centrální evidence cenných papírů

(1) Centrální evidencí cenných papírů je evidence všech zaknihovaných cenných papírů vydaných v České republice, s výjimkou

a)   zaknihovaných podílových listů otevřeného podílového fondu, pokud jsou vedeny v samostatné evidenci (§ 93),
b)   zaknihovaných cenných papírů vedených v evidenci České národní banky podle zvláštního právního předpisu upravujícího činnost České národní banky.

(2) Centrální evidenci cenných papírů vede centrální depozitář a osoby oprávněné vést evidenci navazující na centrální evidenci cenných papírů vedenou centrálním depozitářem.

(3) Evidenci navazující na centrální evidenci cenných papírů vedenou centrálním depozitářem může vést

a)   obchodník s cennými papíry, který má v povolení uvedenou investiční službu úschova investičních nástrojů,
b)   investiční společnost, která má v povolení uvedenou investiční službu úschova investičních nástrojů,
c)   Česká národní banka,
d)   zahraniční osoba, jejíž předmět podnikání odpovídá činnosti osob uvedených v písmenech a) a b) a která je oprávněna poskytovat investiční služby v České republice,
e)   zahraniční centrální depozitář nebo zahraniční osoba oprávněná vést evidenci investičních nástrojů.

§ 93
Samostatná evidence investičních nástrojů

(1) V samostatné evidenci investičních nástrojů mohou být evidovány

a)   zaknihované podílové listy otevřeného podílového fondu,
b)   listinné investiční nástroje v úschově,
c)   zahraniční investiční nástroje, svěřené obchodníkovi s cennými papíry za účelem poskytnutí investiční služby,
d)   investiční nástroje, které nejsou uvedeny v písmenech a) až c) a jejichž povaha to umožňuje.

(2) Samostatnou evidenci investičních nástrojů může vést centrální depozitář a v závislosti na uděleném povolení též

a)   obchodník s cennými papíry, který má v povolení ke své činnosti uvedenou investiční službu úschova investičních nástrojů,
b)   investiční společnost, která má v povolení ke své činnosti uvedenou investiční službu úschova investičních nástrojů,
c)   banka, která má v bankovní licenci uvedenou investiční službu úschova investičních nástrojů,
d)   zahraniční osoba, jejíž předmět podnikání odpovídá činnosti některé z osob uvedených v písmenech a) až c) a která je oprávněna poskytovat investiční služby v České republice.

(3) Evidenci navazující na samostatnou evidenci může vést

a)   obchodník s cennými papíry, který má v povolení ke své činnosti uvedenou investiční službu úschova investičních nástrojů,
b)   investiční společnost, která má v povolení ke své činnosti uvedenou investiční službu úschova investičních nástrojů,
c)   banka, která má v bankovní licenci uvedenou investiční službu úschova investičních nástrojů,
d)   zahraniční osoba, jejíž předmět podnikání odpovídá činnosti některé z osob uvedených v písmenech a) až c) a která je oprávněna poskytovat investiční služby v České republice,
e)   zahraniční centrální depozitář nebo zahraniční osoba oprávněná vést evidenci investičních nástrojů.

(4) Způsob vedení samostatné evidence investičních nástrojů a evidence navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů stanoví prováděcí právní předpis.

(5) Samostatnou evidencí investičních nástrojů je též evidence cenných papírů vedená Českou národní bankou podle zvláštního právního předpisu upravujícího činnost České národní banky. Provozní řád pro vedení své evidence a jeho změny uveřejňuje Česká národní banka ve Věstníku České národní banky a způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(6) Osoba, která vede samostatnou evidenci investičních nástrojů, zasílá Komisi informace a podklady potřebné pro výkon státního dozoru. Lhůty pro zasílání informací a podkladů, podrobnosti o jejich obsahu, formě a způsobu zasílání stanoví prováděcí právní předpis.

Díl 3
Zásady vedení evidence investičních nástrojů

§ 94
Druhy účtů

(1) Majetkový účet může být veden

a)   pro osobu, která je vlastníkem investičních nástrojů evidovaných na tomto účtu (dále jen "účet vlastníka"), nebo
b)   pro osobu, která není vlastníkem investičních nástrojů evidovaných na tomto účtu (dále jen "účet zákazníků").

(2) Majetkový účet musí obsahovat údaje o osobě, pro kterou je veden, a u fyzické osoby též rodné číslo nebo datum narození. Na majetkovém účtu se evidují investiční nástroje, práva spojená s těmito investičními nástroji a údaje o osobě oprávněné tato práva vykonávat; u fyzické osoby oprávněné vykonávat práva spojená s investičními nástroji se eviduje též rodné číslo nebo datum narození.

(3) Vlastníkem investičních nástrojů evidovaných na účtu vlastníka je osoba, pro níž je účet vlastníka zřízen, pokud zákon nebo pravomocné rozhodnutí soudu neprokáží jinak.

(4) Na účtu zákazníků se evidují všechny investiční nástroje, které jejich vlastníci svěřili majiteli účtu.

(5) Centrální depozitář eviduje investiční nástroje na účtech vlastníků nebo účtech zákazníků.

(6) Osoba, která vede evidenci navazující na evidenci cenných papírů vedenou centrálním depozitářem, vede tuto evidenci na účtech vlastníků.

(7) Osoba, která vede samostatnou evidenci investičních nástrojů, vede tuto evidenci na účtech vlastníků nebo účtech zákazníků. Evidenci zaknihovaných podílových listů otevřeného podílového fondu je však možno vést pouze na účtech vlastníků.

(8) Osoba, která vede evidenci navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů, vede tuto evidenci na účtech vlastníků.

(9) Centrální depozitář vede vždy též evidenci emise zaknihovaných cenných papírů. Osoba, která vede evidenci investičních nástrojů, vede též evidenci emise investičních nástrojů, pokud ji o to emitent požádá. Právní vztah mezi emitentem a osobou, která vede evidenci investičních nástrojů, se řídí obchodním zákoníkem, pokud tento zákon nestanoví jinak.

§ 95
Zápis do evidence investičních nástrojů

(1) Rozhodující údaje pro uplatnění práv spojených se zaknihovaným investičním nástrojem jsou údaje zapsané na účtu vlastníka k závěrce dne [§ 104 odst. 1 písm. j)].

(2) Zápis do evidence investičních nástrojů se provede na základě příkazu oprávněné osoby, který obsahuje veškeré údaje, které se do této evidence zapisují. Zápis se provede neprodleně po přijetí příkazu, pokud oprávněná osoba nestanoví pozdější okamžik zápisu.

(3) Jestliže osoba dává příkaz k zápisu do evidence investičních nástrojů vedené centrálním depozitářem prostřednictvím účastníka centrálního depozitáře (§ 109), účastník centrálního depozitáře ověří oprávněnost této osoby k podání příkazu. V ostatních případech ověřuje oprávněnost osoby k podání příkazu k zápisu do evidence investičních nástrojů osoba, která tuto evidenci vede.

§ 96
Účinky převodu investičního nástroje

(1) Převádí-li se zaknihovaný investiční nástroj na nového vlastníka, dochází k převodu vlastnictví v okamžiku zápisu na účet zákazníků. Majitel účtu zákazníků je povinen neprodleně zapsat tuto změnu na účtu vlastníka, nejpozději však do závěrky dne; změna se zapíše k okamžiku zápisu na účet zákazníků.

(2) Převádí-li se zaknihovaný investiční nástroj a změna se nezapisuje na účtu zákazníků, dochází k převodu vlastnictví k okamžiku zápisu na účet vlastníka; změna se zapíše neprodleně, nejpozději však do závěrky dne.

(3) Pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, stává se ten, na koho je zaknihovaný cenný papír převáděn, vlastníkem tohoto cenného papíru i tehdy, jestliže převodce neměl právo zaknihovaný cenný papír převést; to neplatí, jestliže ten, na koho je zaknihovaný cenný papír převáděn, věděl nebo musel vědět, že převodce toto právo v době převodu neměl. V pochybnostech se dobrá víra předpokládá.

(4) Obchodník s cennými papíry, který obstaral převod investičního nástroje, dá neprodleně příkaz k zápisu změny vyplývající z převodu do příslušné evidence.

(5) Pokud se uskuteční převod investičního nástroje na regulovaném trhu, dává příkaz k zápisu změny vyplývající z převodu do příslušné evidence organizátor regulovaného trhu nebo provozovatel vypořádacího systému.

§ 97
Pozastavení výkonu práva vlastníka nakládat se zaknihovaným investičním ná strojem

(1) Příkaz k zápisu pozastavení výkonu práva vlastníka nakládat se zaknihovaným investičním nástrojem (dále jen "pozastavení nakládání s investičním nástrojem") do evidence investičních nástrojů dává

a)   organizátor regulovaného trhu nebo provozovatel vypořádacího systému, pokud má být zaknihovaný investiční nástroj prodán,
b)   příslušný soud nebo státní orgán, jestliže je to nezbytné v souvislosti s vydáním předběžného opatření nebo k jiným účelům soudního nebo správního řízení nebo stanoví-li tak zvláštní právní předpis,
c)   centrální depozitář, jestliže je to nezbytné v souvislosti s vypořádáním, případně jinými službami centrálního depozitáře podle § 100,
d)   depozitář fondu kolektivního investování podle zvláštního právního předpisu upravujícího kolektivní investování,
e)   emitent v případě žádosti o výpis z evidence emise nebo v případě žádosti o zápis změny do evidence emise,
f)   třetí osoba, pokud dává příkaz ve svůj prospěch a má k tomu souhlas vlastníka.

(2) V příkazu k zápisu pozastavení nakládání s investičním nástrojem se uvádí doba, na kterou se nakládání s investičním nástrojem pozastavuje. Nakládání s investičním nástrojem podle odstavce 1 písm. e) lze pozastavit na dobu nejdéle 7 dnů.

(3) Pozastavení nakládání s investičním nástrojem zaniká

a)   uplynutím doby, na kterou bylo nakládání s investičním nástrojem pozastaveno,
b)   z příkazu osoby, která dala příkaz k zápisu pozastavení nakládání s investičním nástrojem, nebo
c)   z příkazu osoby, která prokáže své oprávnění zrušit zápis pozastavení nakládání s investičním nástrojem.

(4) Státní orgán oprávněný dát příkaz k zápisu pozastavení nakládání s investičním nástrojem podle odstavce 1 písm. b) může dát též příkaz ke zrušení pozastavení nakládání s investičním nástrojem, k němuž dala příkaz jiná osoba.

(5) Po dobu pozastavení nakládání s investičním nástrojem není možné do evidence investičních nástrojů zapsat změnu vlastníka převodem tohoto investičního nástroje ani není možné zapsat smluvní zástavní právo k tomuto investičnímu nástroji.

§ 98
Oprava chyb v evidenci investičních nástrojů

(1) Osoba, která vede evidenci investičních nástrojů, opraví chybu ve své evidenci

a)   na základě námitky majitele účtu, emitenta, účastníka centrálního depozitáře, organizátora regulovaného trhu nebo provozovatele vypořádacího systému, kterou uzná jako oprávněnou,
b)   na základě pravomocného rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu,
c)   z vlastního podnětu, nebo
d)   na základě opravy provedené v evidenci investičních nástrojů, kterou vede jiná osoba, pokud o opravu chyby byla touto osobou požádána a požadavek uzná jako oprávněný.

(2) Osoba, která vede evidenci investičních nástrojů, provede opravu chyby ve své evidenci ke dni, ke kterému chyba v evidenci vznikla, pokud ze zákona nebo rozhodnutí soudu či jiného orgánu nevyplývá něco jiného. Nelze-li tento den určit, provede se oprava chyby ke dni, ke kterému byla chyba zjištěna.

(3) Osoba, která vede evidenci investičních nástrojů, vede též dokumentaci opravených chyb.

(4) Osoba, která vede evidenci investičních nástrojů, zašle osobě, na jejímž účtu opravila chybu, výpis z jejího účtu s odůvodněním provedené změny, a to neprodleně po opravení chyby.

(5) Osoby, které vedou evidenci investičních nástrojů, spolupracují tak, aby došlo k odstranění každé chyby v údajích obsažených v evidenci investičních nástrojů v co nejkratší době.

§ 99
Výpis z evidence investičních nástrojů

(1) Osoba, která vede evidenci investičních nástrojů, vydá majiteli účtu vedeného v této evidenci nebo emitentovi investičního nástroje vedeného v této evidenci výpis z evidence. Centrální depozitář vydá majiteli účtu výpis vždy prostřednictvím svého účastníka.

(2) Výpis z evidence investičních nástrojů prokazuje skutečnosti zapsané v této evidenci k závěrce dne [§ 104 odst. 1 písm. j)], ke kterému byl vydán a je účinný vůči všem osobám, pokud není prokázán opak.

(3) Jestliže se údaje na výpisu z evidence emise liší od údajů na výpisu z majetkového účtu, za rozhodující údaje se považují údaje na výpisu z evidence emise.

Hlava II
Centrální depozitář cenných papírů

Základní ustanovení

§ 100

(1) Centrální depozitář je právnická osoba, která

a)   vede centrální evidenci cenných papírů v České republice,
b)   přiděluje cenným papírům identifikační označení podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírů (ISIN),
c)   provozuje vypořádací systém, přičemž se na ni vztahují obdobně ustanovení § 82 odst. 4 až 8, § 83 odst. 7 až 13, § 86 až 88.

(2) Centrální depozitář může též vést samostatnou evidenci investičních nástrojů.

(3) Centrální depozitář může též, pokud to má uvedeno v povolení k činnosti centrálního depozitáře

a)   obstarávat splácení cenných papírů, vracení cenných papírů nebo vyplácení výnosů z cenných papírů,
b)   zajišťovat pro emitenta a pro své účastníky úschovu a správu investičních nástrojů,
c)   za účelem vypořádání obchodu s investičními nástroji prostřednictvím svého vypořádacího systému poskytovat svým účastníkům úvěry nebo půjčky, pokud jsou řádně zajištěny, nebo tyto úvěry či půjčky zprostředkovávat,
d)   poskytovat svým účastníkům půjčky cenných papírů vedených v centrální evidenci cenných papírů, pokud jsou řádně zajištěny, nebo tyto půjčky zprostředkovávat,
e)   spravovat peněžní prostředky a investiční nástroje složené jako jistota za splnění závazků plynoucích z vypořádávaných obchodů s investičními nástroji,
f)   zřizovat pro své účastníky účty zákazníků u zahraničních osob s obdobným předmětem činnosti jako má centrální depozitář,
g)   provádět zúčtování obchodů realizovaných na komoditních burzách podle zvláštního právního předpisu, který upravuje komoditní burzy,
h)   obstarávat pro své účastníky jiné činnosti související s činností centrálního depozitáře podle tohoto zákona.

§ 101

(1) Centrální depozitář musí mít základní kapitál alespoň 100 000 000 Kč. Emisní kurz jeho akcií musí být alespoň z jedné třetiny splacen peněžitými vklady.

(2) Obchodní firma centrálního depozitáře musí obsahovat označení "centrální depozitář cenných papírů". Osoba, která nemá povolení k činnosti centrálního depozitáře, nesmí používat označení "centrální depozitář cenných papírů".

(3) Centrální depozitář nesmí vydávat prioritní akcie.

(4) Akcionářem centrálního depozitáře může být pouze

a)   obchodník s cennými papíry,
b)   banka,
c)   organizátor regulovaného trhu,
d)   provozovatel vypořádacího systému,
e)   Česká republika jednající prostřednictvím ministerstva,
f)   členský stát Evropské unie,
g)   Česká národní banka,
h)   centrální banka členského státu Evropské unie,
i)   Evropská banka pro obnovu a rozvoj,
j)   Evropská centrální banka,
k)   centrální depozitář se sídlem v zahraničí,
l)   osoba se sídlem v zahraničí, která vykonává na území České republiky některou z činností jako osoby uvedené v písmenech a) až d).

(5) Akcie centrálního depozitáře jsou převoditelné pouze se souhlasem představenstva centrálního depozitáře.

§ 102

Centrální depozitář je oprávněn vést evidenci osobních údajů o majitelích účtů podle zvláštního právního předpisu upravujícího ochranu osobních údajů.

§ 103
Povolení k činnosti centrálního depozitáře

(1) K činnosti centrálního depozitáře je třeba povolení Komise.

(2) Komise udělí povolení k činnosti centrálního depozitáře, jestliže

a)   žadatel je akciovou společností, která vydává pouze akcie na jméno,
b)   žadatel prokáže připravenost vést centrální evidenci cenných papírů pro všechny zaknihované cenné papíry včetně dokumentace k této evidenci, kterou je povinna uchovávat podle zvláštního právního předpisu upravujícího archivnictví,
c)   žadatel splňuje podmínky uvedené v § 101 odst. 1 a odst. 3 až 5,
d)   žadatel splňuje podmínky obdobně podle § 6 odst. 1 písm. c), g) a h),
e)   žadatel má věcné, organizační a personální předpoklady pro výkon činnosti centrálního depozitáře, zejména plán obchodní činnosti a návrh organizační struktury.

(3) Žádost o povolení k činnosti centrálního depozitáře musí obsahovat údaje a k ní připojené doklady musejí prokazovat skutečnosti nezbytné pro posouzení věcných, organizačních a personálních předpokladů pro činnost centrálního depozitáře. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Komise v povolení k činnosti centrálního depozitáře

a)   uvede den, od kterého centrální depozitář vede centrální evidenci cenných papírů,
b)   uvede, které činnosti podle § 100 odst. 3 je centrální depozitář oprávněn vykonávat a v jakém rozsahu,
c)   schválí provozní řád centrálního depozitáře.

(5) Povolení k činnosti centrálního depozitáře se uděluje na dobu neurčitou. Na povolení není právní nárok.

(6) Předmětem podnikání centrálního depozitáře mohou být pouze činnosti uvedené v § 100 odst. 1 a činnosti uvedené v povolení k činnosti centrálního depozitáře.

(7) Centrální depozitář oznámí Komisi bez zbytečného odkladu každou změnu ve skutečnostech, na jejichž základě mu bylo uděleno povolení k činnosti centrálního depozitáře.

(8) Centrální depozitář poskytuje své služby s odbornou péčí.

§ 104
Provozní řád centrálního depozitáře

(1) Provozní řád centrálního depozitáře musí obsahovat zejména

a)   seznam služeb, které centrální depozitář poskytuje, a podmínky a způsob jejich poskytování,
b)   způsob zakládání a rušení majetkových účtů,
c)   způsob předávání příkazů k provedení změn na majetkových účtech,
d)   náležitosti nezbytné pro vedení evidence majetkových účtů v centrálním depozitáři,
e)   náležitosti nezbytné pro vedení evidence emisí v centrálním depozitáři,
f)   pravidla účasti v centrálním depozitáři,
g)   údaje, které účastník centrálního depozitáře poskytuje centrálnímu depozitáři k plnění jeho povinností a způsob jejich poskytování,
h)   druhy opatření, která může centrální depozitář uplatnit vůči svému účastníkovi, a postup při jejich uplatňování,
i)   způsob vedení evidence na účtu zákazníků, postup při zahájení a ukončení vedení této evidence,
j)   určení závěrky dne,
k)   druhy výpisů z evidence investičních nástrojů, jejich náležitosti a způsob jejich předávání.

(2) Centrální depozitář je povinen o každé změně svého provozního řádu informovat Komisi. Komise může do 10 pracovních dnů od doručení oznámení o změně provozního řádu centrálního depozitáře zahájit správní řízení o schválení jeho změny; účastníkem správního řízení je pouze centrální depozitář. Jestliže Komise nezahájí správní řízení v této lhůtě, považuje se změna za schválenou a má se za to, že rozhodnutí nabylo právní moci.

(3) Provozní řád centrálního depozitáře v aktuálním znění musí být uveřejněn způsobem umožňujícím dálkový přístup a musí být k nahlédnutí veřejnosti v sídle centrálního depozitáře v jeho úředních hodinách. Pokud centrální depozitář zřídí provozovnu, musí být provozní řád k nahlédnutí veřejnosti též v této provozovně.

(4) Provozní řád centrálního depozitáře nebo jeho změna nabývají účinnosti okamžikem uveřejnění, nestanoví-li centrální depozitář datum pozdější.

(5) Centrální depozitář, účastníci centrálního depozitáře a osoby, které vedou evidenci navazující na centrální evidenci cenných papírů, dodržují provozní řád centrálního depozitáře. Při poskytování informací podle § 115 je provozní řád centrálního depozitáře závazný též pro osoby, které vedou samostatnou evidenci investičních nástrojů.

§ 105
Zrušení nebo změna předmětu podnikání
centrálního depozitáře

(1) Rozhodnutí valné hromady o zrušení centrálního depozitáře s likvidací nabývá účinnosti nejdříve dnem nabytí právní moci rozhodnutí Komise o odnětí povolení k činnosti centrálního depozitáře.

(2) Při vstupu centrálního depozitáře do likvidace Komise odejme povolení k činnosti centrálního depozitáře na jeho žádost, pokud je zajištěn výkon všech jeho činností jiným centrálním depozitářem a dojde k úplnému převzetí všech jeho evidencí včetně archivních.

(3) Centrální depozitář zašle pozvánku na valnou hromadu, na jejíž program je zařazeno jednání o jeho zrušení s likvidací, na vědomí Komisi.

(4) Změna předmětu podnikání centrálního depozitáře není přípustná.

§ 106
Přeměna centrálního depozitáře

(1) K fúzi centrálního depozitáře s provozovatelem vypořádacího systému nebo k převodu obchodního jmění jiné osoby na centrální depozitář je třeba povolení Komise.

(2) Žádost o povolení k fúzi centrálního depozitáře s provozovatelem vypořádacího systému nebo žádost o povolení převodu obchodního jmění jiné osoby na centrální depozitář obsahuje údaje a doklady nezbytné pro posouzení důvodů fúze nebo převodu obchodního jmění. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Centrální depozitář zašle pozvánku na valnou hromadu, na jejíž program je zařazeno jednání o fúzi centrálního depozitáře, na vědomí Komisi.

(4) Rozdělení centrálního depozitáře, změna jeho právní formy, převod jmění centrálního depozitáře na akcionáře, fúze centrálního depozitáře s osobou, která není centrálním depozitářem nebo provozovatelem vypořádacího systému, nejsou přípustné.

§ 107
Převod, zastavení nebo nájem centrálního
depozitáře

(1) K uzavření smlouvy o převodu podniku centrálního depozitáře nebo jeho části, smlouvy o zastavení podniku centrálního depozitáře nebo jeho části nebo smlouvy o nájmu podniku centrálního depozitáře nebo jeho části je třeba povolení Komise.

(2) Žádost o povolení podle odstavce 1 musí obsahovat údaje a k ní připojené doklady musejí prokazovat skutečnosti nezbytné pro posouzení důvodů převodu, zastavení nebo nájmu podniku centrálního depozitáře nebo jeho části. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Centrální depozitář zašle pozvánku na valnou hromadu, na jejíž program je zařazeno jednání o převodu nebo nájmu podniku centrálního depozitáře nebo jeho části, na vědomí Komisi.

§ 108
Informační povinnosti centrálního depozitáře

(1) Centrální depozitář zasílá Komisi informace a podklady potřebné pro výkon státního dozoru. Lhůty pro zasílání informací a podkladů, podrobnosti o jejich obsahu, formě a způsobu zasílání stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Centrální depozitář

a)   zašle Komisi pozvánku na valnou hromadu, na jejíž program je zařazeno jednání
1.  o zrušení centrálního depozitáře,
2.  o snížení či zvýšení základního kapitálu centrálního depozitáře,
b)   informuje Komisi neprodleně
1.  o převodu nebo přechodu akcií centrálního depozitáře na jinou osobu,
2.  o změně účastníka centrálního depozitáře nebo o pozastavení účasti v centrálním depozitáři,
3.  o podání návrhu na prohlášení konkurzu na majetek centrálního depozitáře nebo návrhu na vyrovnání.

§ 109
Účastník centrálního depozitáře

(1) Účastník centrálního depozitáře je osoba, která podává centrálnímu depozitáři příkaz

a)   k založení nebo zrušení majetkového účtu,
b)   k provedení změny na majetkovém účtu,
c)   k provedení služby.

(2) Účastníkem centrálního depozitáře může být

a)   banka,
b)   obchodník s cennými papíry,
c)   investiční společnost,
d)   organizátor regulovaného trhu,
e)   zahraniční osoba s obdobným předmětem činnosti jako osoby uvedené v písmenech a) až d),
f)   zahraniční centrální depozitář,
g)   Česká republika jednající prostřednictvím ministerstva,
h)   Česká konsolidační agentura,
i)   Česká národní banka,
j)   centrální banka jiného státu,
k)   Evropská centrální banka.

(3) Účast v centrálním depozitáři vzniká smlouvou.

(4) Centrální depozitář uveřejňuje aktuální seznam svých účastníků způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(5) Účastníkem centrálního depozitáře nesmí být osoba,

a)   na jejíž majetek byl prohlášen konkurz, a to po dobu 5 let od skončení konkurzního řízení,
b)   které bylo povoleno vyrovnání, a to po dobu 5 let od skončení řízení o vyrovnání, nebo
c)   u níž byl návrh na prohlášení konkurzu zamítnut pro nedostatek majetku, a to po dobu 5 let od zamítnutí návrhu.

(6) Činnosti podle odstavce 1 provádí účastník centrálního depozitáře buď přímo nebo prostřednictvím organizátora regulovaného trhu, provozovatele vypořádacího systému nebo zahraniční osoby s obdobnými předměty činnosti.

(7) Právní vztah mezi vlastníkem investičního nástroje a účastníkem centrálního depozitáře se řídí obchodním zákoníkem, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(8) Právní vztah mezi centrálním depozitářem a jeho účastníkem se řídí obchodním zákoníkem, pokud tento zákon nestanoví jinak.

§ 110
Účet zákazníků

(1) Na účtu zákazníků mohou být evidovány pouze investiční nástroje, s jejichž vlastníkem majitel tohoto účtu uzavřel smlouvu o úschově investičních nástrojů. Tato smlouva může být nahrazena smlouvou o úschově investičních nástrojů uzavřenou s osobou podle § 92 odst. 3.

(2) Centrální depozitář zřídí účet zákazníků osobě, která je oprávněna vést evidenci navazující na centrální evidenci cenných papírů vedenou centrálním depozitářem, a to za podmínek stanovených provozním řádem centrálního depozitáře. Pokud tato osoba není účastníkem centrálního depozitáře, nakládá se svým účtem prostřednictvím účastníka centrálního depozitáře.

(3) Majitel účtu zákazníků eviduje investiční nástroje vedené na účtu zákazníků odděleně od svého majetku.

(4) Majitel účtu zákazníků nesmí bez souhlasu zástavního věřitele převést zastavený cenný papír evidovaný na tomto účtu na nového vlastníka.

§ 111
Evidence emisí zaknihovaných cenných papírů

(1) Centrální depozitář vede evidenci emisí zaknihovaných cenných papírů.

(2) Centrální depozitář předá emitentovi výpis emise při vydání nebo zrušení emise cenného papíru nebo na žádost emitenta; výpis emise obsahuje údaje o majiteli účtu, na kterém je cenný papír evidován, počet kusů cenného papíru a další údaje stanovené provozním řádem. Centrální depozitář zahrne do výpisu též informace, které obdržel od majitele účtu zákazníků podle odstavců 3 až 5.

(3) Pro účely výpisu z emise je majitel účtu zákazníků povinen sdělit centrálnímu depozitáři prostřednictvím účastníka centrálního depozitáře údaje o osobě oprávněné vykonávat práva spojená s cenným papírem.

(4) Centrální depozitář poskytne České národní bance na její žádost výpis z emise akcií banky. Centrální depozitář na základě této žádosti vyzve prostřednictvím účastníků centrálního depozitáře všechny majitele účtu zákazníků , aby mu poskytli údaje o vlastnících akcií, které jsou na účtu zákazníků evidovány, a tyto údaje zahrne do výpisu emise.

(5) Centrální depozitář na základě žádosti autorizované obalové společnosti podle zvláštního právního předpisu upravujícího hospodaření s obaly o výpis emise vyzve prostřednictvím účastníků centrálního depozitáře všechny majitele účtu zákazníků, aby mu poskytli údaje o vlastnících akcií této společnosti, evidovaných na těchto účtech. Tyto údaje zahrne do výpisu emise.

Přeměna podoby cenného papíru

§ 112

(1) Emitent, který rozhodl o přeměně listinného cenného papíru na zaknihovaný cenný papír, takové rozhodnutí bez zbytečného odkladu zveřejní v Obchodním věstníku a uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup včetně lhůty, ve které je vlastník cenného papíru povinen odevzdat emitentovi listinný cenný papír; tato lhůta nesmí být kratší než 2 měsíce a delší než 6 měsíců ode dne zveřejnění rozhodnutí o přeměně. Emitent, kterému zvláštní právní předpis ukládá vést evidenci vlastníků cenných papírů, zašle osobě uvedené v této evidenci oznámení o přeměně tohoto cenného papíru na zaknihovaný cenný papír; oznámení se posílá na adresu sídla nebo trvalého pobytu uvedenou v evidenci vlastníků cenných papírů.

(2) Pokud je vlastník cenného papíru v prodlení s vrácením listinných cenných papírů, vyhlásí emitent dodatečnou lhůtu pro jejich odevzdání. Po uplynutí této lhůty emitent prohlásí neodevzdané cenné papíry za neplatné. Na tuto skutečnost emitent upozorní při vyhlašování dodatečné lhůty.

(3) Vlastník cenného papíru, jehož emitent rozhodl o přeměně listinného cenného papíru na zaknihovaný cenný papír, sdělí emitentovi při odevzdání listinného cenného papíru číslo majetkového účtu, na který má být zaknihovaný cenný papír zaevidován.

(4) Po uplynutí lhůty podle odstavce 1 nebo před uplynutím této lhůty, byly-li odevzdány emitentovi všechny listinné cenné papíry, nebo po uplynutí lhůty podle odstavce 2 požádá emitent centrální depozitář, aby zaevidoval cenné papíry do centrální evidence obdobně jako při vydání zaknihovaného cenného papíru, a sdělí mu, na jaké majetkové účty mají být cenné papíry zaevidovány. Od podání žádosti emitenta o zaevidování cenného papíru do centrální evidence do zaevidování celé emise nelze s cenným papírem obchodovat na regulovaném trhu.

(5) Centrální depozitář vede zvláštní evidenci listinných cenných papírů, které nebyly odevzdány; to neplatí, pokud vedení takové evidence svěřuje zvláštní právní předpis jiné osobě.

(6) Listinné cenné papíry, u nichž emitent rozhodl o přeměně na zaknihované cenné papíry a které nebyly odevzdány, centrální depozitář eviduje na zvláštním technickém účtu neznámých vlastníků cenných papírů, jehož majitelem je emitent; zaevidováním na zvláštním účtu jsou tyto cenné papíry přeměněny.

(7) Nárok na vyplacení výnosu z cenného papíru uvedeného v odstavci 6 za dobu, která uplynula ode dne, kterým skončila lhůta k odevzdání listinného cenného papíru podle odstavce 1, vzniká až po odevzdání listinného cenného papíru emitentovi.

(8) Po prohlášení listinných cenných papírů za neplatné podle odstavce 2 emitent prodá zaknihované cenné papíry z účtu podle odstavce 6 prostřednictvím obchodníka s cennými papíry. Pokud budou cenné papíry prodávány ve veřejné dražbě, zveřejní emitent místo, dobu a předmět dražby nejméně 2 týdny před jejím konáním.

(9) Výtěžek z prodeje cenných papírů podle odstavce 8 po započtení pohledávek vzniklých v souvislosti s prohlášením cenných papírů za neplatné a jejich prodejem, vyplatí emitent bez zbytečného odkladu osobě, jejíž cenné papíry byly prohlášeny za neplatné, nebo jej uloží do úřední úschovy.

(10) Odstavce 1 až 7 se přiměřeně vztahují na listinné podílové listy otevřeného podílového fondu, které se přeměňují v zaknihované podílové listy vedené v samostatné evidenci.

§ 113

(1) Emitent, který rozhodl o přeměně zaknihovaného cenného papíru na listinný, takové rozhodnutí bez zbytečného odkladu

a)   zveřejní v Obchodním věstníku a uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup,
b)   oznámí centrálnímu depozitáři a organizátorovi regulovaného trhu, na kterém je tento cenný papír přijat k obchodování.

(2) Centrální depozitář do 30 dnů ode dne, kdy obdrží oznámení emitenta o přeměně zaknihovaného cenného papíru na listinný cenný papír, předá emitentovi výpis, který obsahuje

a)   údaje o emisi cenného papíru,
b)   údaje o vlastnících cenných papírů s uvedením údajů o pozastavení nakládání s cenným papírem a údajů o zastavení cenného papíru včetně údajů o zástavním věřiteli.

(3) Majitel účtu zákazníků je povinen sdělit centrálnímu depozitáři údaje podle odstavce 2 písm. b).

(4) Od vyhotovení výpisu podle odstavce 2 nesmí centrální depozitář ani majitel účtu zákazníků provést ve své evidenci žádný zápis týkající se cenného papíru, jehož podoba se přeměňuje.

(5) Centrální depozitář zruší evidenci emise zaknihovaného cenného papíru, který se přeměňuje na listinný, po vyhotovení výpisu podle odstavce 2 písm. a) ke dni stanovenému emitentem, nejdříve však ke dni vyhotovení výpisu podle odstavce 2. Od vyhotovení výpisu do zrušení evidence emise zaknihovaného cenného papíru nesmí uplynout více než 30 kalendářních dnů.

(6) Zrušení evidence emise zaknihovaného cenného papíru oznámí centrální depozitář

a)   organizátorovi regulovaného trhu, na kterém jsou tyto cenné papíry přijaty k obchodování,
b)   účastníkům centrálního depozitáře, kteří tuto skutečnost oznámí vlastníkům cenných papírů; majitel účtu zákazníků zruší evidenci cenných papírů ke stejnému dni jako centrální depozitář.

(7) Dnem zrušení evidence emise zaknihovaného cenného papíru vzniká vlastníkovi přeměněného cenného papíru právo na vydání listinného cenného papíru emitentem.

(8) Je-li ke dni zrušení evidence emise zaknihovaného cenného papíru pozastaveno nakládání s cenným papírem, k němuž dala příkaz osoba uvedená v § 97 odst. 1 písm. a) a c) až f), vznikne vlastníkovi tohoto cenného papíru právo na vydání listinného cenného papíru až po uplynutí doby, na kterou bylo pozastaveno nakládání s cenným papírem, nebo před uplynutím této doby v okamžiku, kdy osoba, která je oprávněna zrušit pozastavení nakládání s cenným papírem, dá emitentovi souhlas s odevzdáním listinného cenného papíru.

(9) Je-li ke dni zrušení evidence emise zaknihovaného cenného papíru pozastaveno nakládání s cenným papírem, k němuž dal příkaz soud nebo státní orgán, vzniká právo na vydání listinného cenného papíru tomuto soudu nebo státnímu orgánu.

(10) Je-li ke dni zrušení evidence emise zaknihovaného cenného papíru cenný papír zastaven, zůstávají účinky zastavení nedotčeny a právo na vydání listinného cenného papíru vzniká zástavnímu věřiteli. Povinnost vydat listinný cenný papír emitent splní též tím, že uloží listinný cenný papír se souhlasem zástavního věřitele do úschovy a předá schovateli prvopis nebo úředně ověřenou kopii zástavní smlouvy. Jestliže jde o přeměnu listinného cenného papíru na řad, vyznačí na cenném papíru prohlášení o jeho zastavení za majitele emitent.

(11) S cenným papírem, který byl přeměněn na listinný cenný papír, nelze obchodovat na regulovaném trhu, pokud Komise neschválí vzorový výtisk listinného cenného papíru.

(12) Emitent bez zbytečného odkladu po zrušení evidence emise zaknihovaného cenného papíru zveřejní v Obchodním věstníku a uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup výzvu vlastníkům tohoto cenného papíru k převzetí listinného cenného papíru ve lhůtě stanovené podle § 112 odst. 1. U cenného papíru na jméno nebo na řad emitent zašle též výzvu k převzetí listinného cenného papíru na jeho adresu sídla nebo trvalého pobytu uvedenou v evidenci vlastníků cenných papírů.

(13) Pokud vlastník nepřevezme listinný cenný papír ani v dodatečně stanovené lhůtě, prodá jej emitent prostřednictvím obchodníka s cennými papíry.

(14) Ustanovení § 112 odst. 8 o zveřejnění konání veřejné dražby a ustanovení § 112 odst. 9 platí obdobně.

(15) Odstavce 1 až 14 se přiměřeně vztahují na podílové listy otevřeného podílového fondu vedené v samostatné evidenci.

§ 114

(1) Přeměna podoby cenného papíru není novou emisí. Jestliže se přeměňuje zaknihovaný cenný papír na listinný cenný papír, který musí obsahovat podpis člena nebo členů představenstva, musí listinný cenný papír obsahovat podpis nebo otisk podpisu člena nebo členů představenstva oprávněných jednat jménem společnosti ke dni rozhodnutí o přeměně.

(2) Ustanovení obchodního zákoníku o změně podoby akcií zůstávají nedotčena.

Hlava III
Poskytování informací o vlastnících investičních nástrojů

§ 115

(1) Centrální depozitář a osoba, která vede samostatnou evidenci investičních nástrojů, poskytnou údaje o vlastnících investičních nástrojů vedených v jejich evidenci

a)   soudu pro účely soudního řízení, jehož účastníkem je vlastník investičního nástroje,
b)   exekutorovi pro účely exekučního řízení, jehož účastníkem je vlastník investičního nástroje,
c)   orgánům činným v trestním řízení pro účely trestního řízení, jehož účastníkem je vlastník investičního nástroje,
d)   správci daně pro účely správy daní, jehož účastníkem je vlastník investičního nástroje,
e)   Komisi pro účely státního dozoru,
f)   České národní bance pro účely
1.  bankovního informačního systému podle zvláštního právního předpisu, který upravuje činnost České národní banky,
2.  sestavování platební bilance České republiky podle devizového zákona,
3.  bankovního dohledu podle zvláštního právního předpisu, který upravuje činnost bank,
g)   správci konkurzní podstaty pro účely konkurzního řízení, jehož účastníkem je vlastník investičního nástroje,
h)   vyrovnacímu správci pro účely vyrovnacího řízení, jehož účastníkem je vlastník investičního nástroje,
i)   organizátorovi regulovaného trhu pro účely kontroly a ukládání sankcí,
j)   Bezpečnostní informační službě pro účely plnění úkolů podle zvláštního právního předpisu, který upravuje činnost Bezpečnostní informační služby.

(2) Osoba, která vede evidenci navazující na centrální evidenci cenných papírů, poskytne centrálnímu depozitáři na žádost údaje o vlastnících cenných papírů vedených v její evidenci.

(3) Osoba, která vede samostatnou evidenci investičních nástrojů, může poskytovat údaje podle odstavce 1 prostřednictvím centrálního depozitáře na jeho žádost a za podmínek stanovených smlouvou uzavřenou s centrálním depozitářem a provozním řádem centrálního depozitáře.

(4) Osoba, která vede evidenci navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů, poskytne osobě vedoucí samostatnou evidenci investičních nástrojů na žádost údaje o vlastnících cenných papírů vedených v její evidenci.

(5) Osoba, která vede evidenci investičních nástrojů, má při poskytování informací osobám uvedeným v odstavci 1 nárok vůči těmto osobám na úhradu vynaložených věcných nákladů. Způsob stanovení výše vynaložených věcných nákladů stanoví prováděcí právní předpis.

ČÁST OSMÁ
OCHRANA KAPITÁLOVÉHO TRHU A INVESTORŮ

Hlava I
Povinnosti účastníků trhu

§ 116
Informační povinnost obchodníka s cennými papíry, institucionálního investora a organizátora regulovaného trhu

(1) Obchodník s cennými papíry nebo institucionální investor informují Komisi o obchodech s investičními nástroji přijatými k obchodování na regulovaném trhu, které uzavřeli mimo regulovaný trh na vlastní účet nebo na účet jiné osoby; informační povinnost se nevztahuje na obchody uzavřené s Českou národní bankou nebo Českou republikou.

(2) Organizátor regulovaného trhu informuje Komisi o obchodech s investičními nástroji, které byly uzavřeny na jím organizovaném regulovaném trhu.

(3) Způsob, jakým obchodník s cennými papíry, institucionální investor nebo organizátor regulovaného trhu informují Komisi o obchodech s investičními nástroji přijatými k obchodování na regulovaném trhu a druhy takto hlášených obchodů stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Souhrnné údaje o obchodech s investičními nástroji přijatými k obchodování na regulovaném trhu uveřejňuje Komise způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 117
Povinnost mlčenlivosti

(1) Osoba, která je nebo byla vedoucí osobou, nuceným správcem, likvidátorem, správcem, konkurzním správcem, vyrovnacím správcem nebo zaměstnancem centrálního depozitáře nebo jiné osoby oprávněné vést evidenci investičních nástrojů, organizátora regulovaného trhu, obchodníka s cennými papíry, zahraniční osoby poskytující investiční služby v České republice, investičního zprostředkovatele, provozovatele vypořádacího systému, provozovatele tiskárny oprávněné k tisku kótovaných cenných papírů nebo osoby podléhající dozoru na konsolidovaném základě, který vykonává Komise, je povinna zachovávat mlčenlivost o informaci, která může mít význam pro posouzení vývoje na kapitálovém trhu nebo může významně poškodit osobu využívající služby poskytované na kapitálovém trhu a která nebyla uveřejněna.

(2) Nevyplývá-li ze zákona něco jiného, jsou osoby podle odstavce 1 zproštěny povinnosti zachovávat mlčenlivost pro účely

a)   občanského soudního řízení,
b)   soudního řízení správního,
c)   trestního řízení,
d)   správy daní a poplatků,
e)   dozoru Komise,
f)   poskytování informací Ministerstvu financí při plnění povinností podle zvláštního právního předpisu proti legalizaci výnosů z trestné činnosti,
g)   bankovního informačního systému České národní banky podle zvláštního právního předpisu, který upravuje činnost České národní banky,
h)   platební bilance České republiky sestavované Českou národní bankou,
i)   bankovního dohledu na konsolidovaném základě podle zvláštního právního předpisu, který upravuje činnost bank,
j)   exekučního řízení,
k)   konkurzního řízení,
l)   kontroly a ukládání sankcí organizátorem regulovaného trhu,
m)   poskytování informací Bezpečnostní informační službě při plnění úkolů podle zvláštního právního předpisu, který upravuje činnost Bezpečnostní informační služby.

(3) Povinnost mlčenlivosti trvá i po ukončení činnosti osob uvedených v odstavci 1.

§ 118
Výroční zpráva emitenta kótovaného cenného papíru

(1) Emitent kótovaného cenného papíru je povinen uveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup výroční zprávu a konsolidovanou výroční zprávu nejpozději do 4 měsíců po skončení účetního období nebo ve lhůtě, kterou stanoví právní řád státu, ve kterém má emitent sídlo, a zaslat je Komisi v jednom vyhotovení v písemné podobě a v elektronické podobě.

(2) Výroční zpráva musí obsahovat účetní závěrku ověřenou auditorem. Konsolidovaná výroční zpráva musí obsahovat konsolidovanou účetní závěrku ověřenou auditorem.

(3) Výroční zpráva nebo konsolidovaná výroční zpráva musejí poskytovat investorům věrný a poctivý obraz o finanční situaci, podnikatelské činnosti a hospodářských výsledcích emitenta za uplynulé účetní období a o vyhlídkách jejich budoucího vývoje. Výroční zpráva a konsolidovaná výroční zpráva musejí obsahovat kromě náležitostí podle zvláštního právního předpisu upravujícího účetnictví

a)   informace o hospodářských výsledcích, finanční situaci a podnikatelské činnosti za uplynulé účetní období v rozsahu údajů uváděných v prospektu,
b)   informace o předpokládané hospodářské a finanční situaci v následujícím účetním období,
c)   informace o všech peněžitých a naturálních příjmech, které přijali za účetní období vedoucí osoby a členové dozorčí rady od emitenta a od osob ovládaných emitentem, a to za každého člena představenstva, za každou jinou vedoucí osobu a za každého člena dozorčí rady,
d)   informace o počtu akcií vydaných emitentem, které jsou ve vlastnictví statutárních orgánů nebo jejich členů, ostatních vedoucích osob emitenta a členů dozorčí rady, včetně osob blízkých těmto osobám, informace o opčních a obdobných smlouvách, jejichž podkladovým aktivem jsou účastnické cenné papíry vydané emitentem a jejichž smluvními stranami jsou uvedené osoby nebo které jsou uzavřené ve prospěch uvedených osob, dále též informace o jednotlivých obchodech, které uvedené osoby uskutečnily v účetním období a jejichž předmětem nebo podkladovým aktivem jsou účastnické cenné papíry vydané emitentem; informace se uvádějí za každou z uvedených osob; uvedené osoby oznámí emitentovi na jeho žádost údaje potřebné pro splnění této povinnosti,
e)   principy odměňování vedoucích osob emitenta a členů dozorčí rady,
f)   informace o odměnách uhrazených za účetní období auditorům v členění za jednotlivé druhy služeb, a to zvlášť za emitenta a zvlášť za konsolidovaný celek.

(4) Pokud není do 4 měsíců po skončení účetního období účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka ověřena auditorem, emitent uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup a zašle bez zbytečného odkladu Komisi v jednom vyhotovení v písemné podobě a v elektronické podobě zprávu o auditu po jejím projednání se statutárním a dozorčím orgánem emitenta podle zvláštního právního předpisu upravujícího činnost auditorů.

(5) Pokud valná hromada účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku neschválí nebo pokud soud rozhodne o neplatnosti valné hromady, která schválila účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku, emitent bez zbytečného odkladu o těchto skutečnostech informuje Komisi a uveřejní je způsobem umožňujícím dálkový přístup; v informaci se uvede též způsob řešení připomínek valné hromady.

(6) Komise může povolit, aby emitent, který má povinnost sestavovat účetní závěrku i konsolidovanou účetní závěrku, uveřejnil při plnění své povinnosti podle odstavce 1 pouze jednu z nich.

(7) Prováděcí právní předpis stanoví formu výroční zprávy emitenta kótovaného cenného papíru, způsob jejího zasílání Komisi a podrobnější pravidla pro její uveřejňování.

§ 119
Pololetní zpráva emitenta kótovaného cenného papíru

(1) Emitent kótovaného cenného papíru do 2 měsíců po uplynutí prvních 6 měsíců účetního období vypracuje, uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup a zašle Komisi v elektronické podobě svou pololetní zprávu. Číselné údaje a informace uvedené v popisné části pololetní zprávy musejí poskytnout investorům věrný a poctivý obraz o finanční situaci, předmětu podnikání a hospodářských výsledcích emitenta za uplynulé pololetí a o vyhlídkách budoucího vývoje uvedených ukazatelů. Pololetní zpráva se uveřejňuje v konsolidované nebo nekonsolidované formě.

(2) Pololetní zpráva musí obsahovat

a)   číselné údaje v rozsahu rozvahy a výkazu zisku a ztráty,
b)   ke každému z údajů podle písmena a) údaje za odpovídající období předchozího roku,
c)   zprávu o auditu, pokud údaje podle písmena a) ověřuje auditor,
d)   popisnou část, která v rozsahu nezbytném pro přesné a správné posouzení vývoje podnikatelské činnosti emitenta a jeho hospodářských výsledků obsahuje
1.  popis podnikatelské činnosti a hospodářské výsledky emitenta za pololetí, na které se pololetní zpráva vztahuje, s uvedením důležitých faktorů, které ovlivnily podnikatelskou činnost a hospodářské výsledky emitenta,
2.  srovnání s odpovídajícím obdobím předchozího roku,
3.  předpokládaný budoucí vývoj podnikatelské činnosti emitenta a jeho hospodářských výsledků.

(3) Komise může povolit zúžení obsahu pololetní zprávy, pokud se tím pololetní zpráva nestane klamavou a pokud bude zúžena pouze o informace, jejichž uveřejnění

a)   je v rozporu s veřejným zájmem, nebo
b)   může významně poškodit emitenta, za předpokladu, že takové zúžení není nezbytné pro posouzení skutečností důležitých pro obchodování s cenným papírem.

(4) Prováděcí právní předpis stanoví formu pololetní zprávy emitenta kótovaného cenného papíru, způsob jejího zasílání Komisi a podrobnější pravidla pro její uveřejňování.

Ostatní povinnosti emitenta kótovaného cenného papíru

§ 120

(1) Emitent kótovaného cenného papíru

a)   zajistí rovné zacházení se všemi vlastníky cenných papírů, které vydal, jimž vyplývá z vlastnictví těchto cenných papírů stejné postavení; to není třeba v případě splacení dluhopisu před lhůtou jeho splatnosti v souladu s emisními podmínkami,
b)   zajistí výplatu výnosu z cenného papíru, který vydal; emitent vyplatí výnosy buď sám nebo prostřednictvím finanční instituce nebo pošty,
c)   neprodleně uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup každou změnu práva vztahujícího se ke kótovanému cennému papíru,
d)   předloží organizátorovi regulovaného trhu, na němž je tento cenný papír kótován, návrh každé změny svých stanov nebo návrh každého rozhodnutí o snížení nebo zvýšení základního kapitálu; emitent jiných cenných papírů než akcií má tuto povinnost pouze v případě, že navrhovaná změna má vliv na právo vlastníka tohoto cenného papíru,
e)   informuje neprodleně organizátora regulovaného trhu, na němž je cenný papír kótován, o každé skutečnosti významné pro ochranu investorů nebo pro řádné fungování trhu a tuto skutečnost uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Emitent kótovaných akcií rovněž

a)   uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup a zašle Komisi v elektronické podobě každou informaci o svolání valné hromady, rozhodnutí o vyplácení dividendy, rozhodnutí o vydání nových akcií, rozhodnutí o výkonu práva z vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů a výkonu upisovacího práva,
b)   pro akcie, které nově vydává a které jsou stejného druhu jako jím vydané akcie přijaté k obchodování na oficiálním trhu, podá do 1 roku od jejich vydání žádost o přijetí k obchodování na tomto trhu, pokud nedojde k jejich přijetí bez žádosti.

(3) Emitent kótovaných dluhopisů rovněž neprodleně uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup a zašle Komisi v elektronické podobě každou informaci

a)   o svolání schůze vlastníků dluhopisů, výkonu práva z vyměnitelného nebo prioritního dluhopisu, výplatě výnosu nebo splácení dluhopisu,
b)   o přijaté půjčce nebo úvěru a způsobu jejich zajištění nebo o jiné skutečnosti, které mohou podstatně ovlivnit schopnost emitenta plnit své závazky vyplývající z jím vydaných dluhopisů,
c)   o změně práva vztahujícího se k akciím, které mohou být nabyty na základě vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů.

(4) Jestliže jsou cenné papíry přijaty k obchodování na několika oficiálních trzích, včetně zahraničních, emitent uveřejní na všech těchto trzích stejné informace.

(5) Emitent je povinen zajistit mechanizmy, které umožňují akcionářům uplatňovat jejich akcionářská práva.

§ 121

Emitent nesmí při plnění svých informačních povinností

a)   používat nepravdivé, klamavé nebo zavádějící údaje,
b)   zamlčovat skutečnosti důležité pro rozhodování investorů,
c)   nabízet výhody, jejichž spolehlivost nemůže zaručit,
d)   uvádět nesprávné údaje o své hospodářské situaci.

§ 122
Oznamování podílu na hlasovacích právech

(1) Osoba, která dosáhne nebo překročí podíl na všech hlasovacích právech emitenta se sídlem v České republice, jehož akcie jsou přijaté k obchodování na oficiálním trhu v České republice nebo na oficiálním trhu burzy v jiném členském státě Evropské unie ve výši 3 %, je-li základní kapitál emitenta vyšší než 100 000 000 Kč, 5 %, 10 %, 15 %, 20 %, 25 %, 30 %, 40 %, 50 % nebo 75 %, nebo sníží svůj podíl na všech hlasovacích právech pod tyto hranice, oznámí tuto skutečnost emitentovi a Komisi. Stejnou povinnost má osoba, jejíž podíl na hlasovacích právech společnosti se sídlem v České republice, jejíž akcie byly poprvé přijaty k obchodování na oficiálním trhu v České republice nebo na oficiálním trhu burzy v jiném členském státě Evropské unie, dosahuje alespoň 5 %.

(2) Pro účely plnění oznamovací povinnosti podle odstavce 1 se považují za hlasovací práva plynoucí z účasti na emitentovi i hlasovací práva podle § 11 odst. 2 a hlasovací práva,

a)   která mohou nabýt oznamovatel nebo osoba uvedená pod písmeny a) až f) jednostranným projevem vůle, ke kterému jsou oprávněni na základě smlouvy; lhůta pro splnění oznamovací povinnosti začíná běžet ode dne, kdy došlo k uzavření smlouvy,
b)   která oznamovatel spravuje, obhospodařuje nebo jsou u něj uloženy na základě smlouvy o uložení cenných papírů, jestliže mu nebyly vlastníkem uděleny žádné pokyny týkající se hlasování; oznamovatel může splnit svou oznamovací povinnost tím, že svůj podíl na hlasovacích právech oznámí obchodníkovi s cennými papíry nejpozději 21 dnů před konáním valné hromady.

(3) Osoba, které vznikla oznamovací povinnost podle odstavce 1, oznámí dosažení, překročení nebo snížení podílu podle odstavce 1 do tří pracovních dnů poté, co se dozví nebo mohla dozvědět o skutečnosti, která zakládá vznik oznamovací povinnosti podle odstavce 1.

(4) Nabytí či zvýšení účasti na emitentovi bez splnění oznamovací povinnosti podle odstavce 1 nemá za následek neplatnost právního úkonu, ale hlasovací práva spojená s touto účastí nesmějí být vykonávána až do splnění oznamovací povinnosti.

(5) Oznámení podle odstavce 1 musí obsahovat

a)   údaje o oznamovateli,
b)   údaje o emitentovi,
c)   výši podílu oznamovatele na hlasovacích právech emitenta s rozčleněním hlasovacích práv podle odstavců 1 a 2,
d)   den, kdy oznamovatel stanovený podíl na hlasovacích právech dosáhl nebo překročil nebo kdy jeho podíl na hlasovacích právech poklesl pod stanovenou hranici.

(6) Komise uveřejní skutečnosti, které jí byly oznámeny podle odstavce 5, způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(7) Oznamovací povinnost podle odstavce 1 má i osoba, která zvýší nebo sníží podíl na hlasovacích právech v důsledku zvýšení nebo snížení základního kapitálu.

(8) Povinnost podle odstavce 1 vzniká bez ohledu na to, že osoba hlasovací práva z jakéhokoli důvodu nevykonává. V důsledku skutečnosti, že osoba hlasovací práva nevykonává, nedochází ke změně podílu na hlasovacích právech podle odstavce 1 této osoby ani jiných osob. Tím není dotčeno ustanovení odstavců 10 a 11.

(9) Jestliže podíl na hlasovacích právech podle odstavce 1 nabudou nebo pozbudou osoby jednající ve shodě, jejich podíly na hlasovacích právech se pro účely plnění oznamovací povinnosti sčítají; povinnost jednotlivé osoby podle odstavce 1 tím není dotčena. Oznamovací povinnosti podléhá i změna v rozložení podílu na hlasovacích právech mezi osobami jednajícími ve shodě v rozsahu zakládajícím oznamovací povinnost. Za osoby jednající ve shodě může oznamovací povinnost splnit jedna z osob jednajících ve shodě; v oznámení uvede stanovené údaje i o ostatních osobách jednajících ve shodě a jejich podíly na hlasovacích právech.

(10) Oznamovací povinnost podle odstavce 1 nemá

a)   osoba, za niž splnila oznamovací povinnost osoba, která ji ovládá,
b)   osoba, která je vlastníkem zaknihovaných akcií, jejíž podíl na hlasovacích právech lze zjistit z evidence centrálního depozitáře a která uzavřela s centrálním depozitářem smlouvu o tom, že bude plnit její oznamovací povinnost ve vztahu k emitentovi a Komisi; oznamovací povinnost vzniká v těchto případech centrálnímu depozitáři,
c)   obchodník s cennými papíry v případech, kdy jej Komise této povinnosti zprostila,
d)   vlastník akcií investičního fondu.

(11) Komise může zprostit oznamovací povinnosti podle odstavce 1 obchodníka s cennými papíry, který

a)   je členem burzy v České republice nebo v jiném členském státě Evropské unie,
b)   nabývá nebo zcizuje akcie, a to i krátkodobě, s úmyslem využít rozdílu mezi nabývací a prodejní cenou a
c)   prohlásí, že nebude vykonávat hlasovací práva spojená s těmito akciemi, a oznámí tuto skutečnost emitentovi.

(12) Hlasovací práva spojená s akciemi podle odstavce 12 nesmí obchodník s cennými papíry vykonávat po dobu, kdy jsou tyto akcie v jeho majetku.

(13) Komise uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup informaci o podílu na hlasovacích právech, kterou obdržela v oznámení podle odstavce 1, bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 7 kalendářních dnů po doručení oznámení nebo ode dne, kdy tuto skutečnost sama zjistí. Emitent informuje o podílu na hlasovacích právech veřejnost v členském státě Evropské unie, v němž je jím vydaný cenný papír přijat k obchodování na oficiálním trhu burzy, způsobem stanoveným právním řádem tohoto členského státu.

(14) Komise nemusí uveřejňovat informaci o podílu na hlasovacích právech a může zprostit emitenta povinnosti oznamovat podíl na hlasovacích právech v jiném členském státě Evropské unie, v němž je cenný papír přijat k obchodování na oficiálním trhu burzy, jestliže ji emitent o to požádá a jestliže uveřejnění oznámení

a)   je v rozporu s veřejným zájmem, nebo
b)   může významně poškodit emitenta a nemá pro veřejnost vliv na posouzení hodnoty akcií.

(15) Způsob plnění oznamovací povinnosti podle odstavce 1 stanoví prováděcí právní předpis.

§ 123
Výroční zpráva a pololetní zpráva emitenta cenných papírů přijatých k obchodování na oficiálním trhu burzy cenných papírů v jiném členském státě Evropské unie

(1) Výroční zpráva nebo pololetní zpráva emitenta kótovaných cenných papírů musejí být nejpozději v den prvního uveřejnění v kterémkoli jiném členském státě Evropské unie doručena Komisi.

(2) Jestliže má být výroční zpráva nebo pololetní zpráva uveřejněna v České republice a v jiném členském státě Evropské unie, spolupracuje Komise s dozorovým úřadem tohoto členského státu tak, aby emitent mohl uveřejnit v obou státech jednotné znění této zprávy, a to znění požadované v členském státě, ve kterém byly jeho cenné papíry přijaty k obchodování na oficiálním trhu burzy poprvé. Pokud byly cenné papíry přijaty k obchodování na oficiálním trhu burzy v obou státech současně, spolupracuje Komise s dozorovým úřadem jiného členského státu tak, aby za jednotné znění této zprávy bylo uznáno znění, které vyhovuje požadavkům členského státu, ve kterém má emitent sídlo. Jestliže emitent má sídlo nebo skutečné sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie, spolupracuje Komise s dozorovým úřadem jiného členského státu tak, aby bylo přijato jednotné znění této zprávy.

Ochrana vnitřních i nformací

§ 124

(1) Za vnitřní informaci se pro účely tohoto zákona považuje přesná informace, která se přímo nebo nepřímo týká investičního nástroje, který byl přijat k obchodování na regulovaném trhu členského státu Evropské unie nebo o jehož přijetí k obchodování na regulovaném trhu členského státu Evropské unie bylo požádáno, emitenta takových investičních nástrojů nebo jiné skutečnosti významné pro vývoj kurzu či jiné ceny investičního nástroje nebo jeho výnosu, a

a)   není veřejně známá,
b)   mohla by poté, co by se stala veřejně známou, významně ovlivnit kurz nebo výnos tohoto investičního nástroje.

(2) Za vnitřní informaci se považuje i informace podle odstavce 1 sdělená zákazníkem při předávání pokynu k poskytnutí investiční služby.

(3) Zasvěcenou osobou je osoba, která získá vnitřní informaci v souvislosti s výkonem svého zaměstnání, povolání nebo funkce, v souvislosti se svým podílem na základním kapitálu emitenta nebo podílem na hlasovacích právech emitenta, v souvislosti s plněním svých povinností nebo v souvislosti s trestným činem. Zasvěcenou osobou je též osoba, která získá vnitřní informaci jiným způsobem a ví nebo může vědět, že jde o vnitřní informaci.

(4) Zasvěcená osoba

a)   nesmí využít vnitřní informaci tím, že na svůj účet nebo na účet třetí osoby přímo či nepřímo nabude nebo zcizí investiční nástroj, jehož se vnitřní informace týká, nebo se o jeho nabytí či zcizení pokusí; to neplatí, jestliže zasvěcená osoba plní svůj závazek ze smlouvy uzavřené před získáním vnitřní informace,
b)   nesmí přímo nebo nepřímo učinit jiné osobě doporučení k nabytí nebo zcizení investičního nástroje, kterého se vnitřní informace týká,
c)   musí zachovávat mlčenlivost o vnitřní informaci a zamezit jiné osobě přístup k této informaci, pokud sdělení této informace není součástí její povinnosti nebo zaměstnání; povinnost mlčenlivosti trvá i po zániku postavení zasvěcené osoby; ustanovení § 117 odst. 2 platí obdobně.

(5) Osoba podílející se při výkonu svého zaměstnání, povolání nebo funkce, nebo v souvislosti s plněním svých povinností na obchodech s investičními nástroji, která má důvodné podezření na využití vnitřní informace při uzavření obchodu, informuje bez zbytečného odkladu Komisi.

(6) Ustanovení odstavců 1 až 4 se nevztahují na operace uskutečňované Českou národní bankou, centrální bankou členského státu Evropské unie, Evropskou centrální bankou nebo jinou oprávněnou osobou při uskutečňování měnové nebo devizové politiky nebo při správě veřejného dluhu.

§ 125

(1) Emitent investičního nástroje přijatého k obchodování na regulovaném trhu v členském státě Evropské unie nebo investičního nástroje, pro který byla podána žádost o přijetí k obchodování na regulovaném trhu v členském státě Evropské unie, uveřejní neprodleně způsobem umožňujícím dálkový přístup a zašle Komisi v elektronické podobě každou vnitřní informaci; uveřejněná informace musí být srozumitelná a nesmí být zkreslená. Povinnost podle věty první se nevztahuje na emitenta investičního nástroje, který o přijetí investičního nástroje na regulovaný trh nežádal ani s přijetím nesouhlasil.

(2) Emitent může odložit uveřejnění vnitřní informace podle odstavce 1 ze závažných důvodů, jestliže neuveřejněním informace není veřejnost klamána a jestliže emitent je schopen zajistit důvěrnost této informace. Odložení uveřejnění vnitřní informace s uvedením důvodů oznámí emitent neprodleně Komisi.

(3) Sdělí-li emitent nebo osoba jednající jeho jménem nebo z jeho pověření vnitřní informaci třetí osobě, uveřejní emitent současně tuto informaci způsobem umožňujícím dálkový přístup. Jestliže emitent nemohl sdělení informace předvídat, uveřejní informaci neprodleně po jejím sdělení. Povinnost uveřejnit informaci emitent nemá, je-li třetí osoba vázána povinností mlčenlivosti vyplývající z právních předpisů nebo smluvního ujednání.

(4) Emitent zajistí vedení seznamu osob, které mají přístup k vnitřním informacím emitenta, a zajistí na žádost jeho poskytnutí bez zbytečného odkladu Komisi.

(5) Fyzická osoba podílející se na rozhodování emitenta a osoby jí blízké, nebo právnická osoba podílející se na rozhodování emitenta a osoby tvořící s touto osobou podnikatelské seskupení zašlou neprodleně Komisi oznámení o každé transakci s cennými papíry vydanými emitentem nebo investičními nástroji odvozenými od těchto cenných papírů, kterou učinily na vlastní účet. Komise toto oznámení neprodleně uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(6) Osoby, které tvoří nebo rozšiřují

a)   informace, které jsou výsledkem výzkumů týkajících se investičních instrumentů nebo jejich emitentů,
b)   jiné informace doporučující nebo navrhující investiční strategii,

musí vynaložit přiměřenou péči k tomu, aby uvedené informace byly poctivě prezentovány, uveřejnit své zájmy nebo střety zájmů týkající se investičních instrumentů, které jsou předmětem informací podle písmena a) nebo b).

(7) Prováděcí právní předpis stanoví v souladu s právem Evropských společenství2) podrobnější pravidla pro

a)   uveřejňování vnitřní informace a její zasílání Komisi,
b)   odklad uveřejnění vnitřní informace včetně vymezení důvodů pro odklad uveřejnění a způsobu zajištění důvěrnosti vnitřní informace,
c)   poctivou prezentaci informací podle odstavce 6,
d)   uveřejňování zájmů a střetů zájmů, včetně způsobu uveřejnění a vymezení druhů zájmů a střetů zájmů,
e)   vedení seznamu osob, které mají přístup k vnitřním informacím, včetně podrobností o tom, které osoby mají být vedeny v tomto seznamu,
f)   oznamování obchodů Komisi podle odstavce 5, včetně způsobu zasílání oznámení Komisi a podrobnějšího vymezení druhů transakcí, na které se oznamovací povinnost vztahuje,
g)   vymezení pojmu vnitřní informace,
h)   oznamování Komisi o důvodném podezření z využití vnitřní informace nebo manipulace s trhem, včetně způsobu zasílání oznámení Komisi.

§ 126
Manipulace s trhem

(1) Manipulací s trhem se pro účely tohoto zákona rozumí jednání osoby, které může

a)   zkreslit představu účastníků kapitálového trhu o hodnotě investičního nástroje, který byl přijat k obchodování na regulovaném trhu členského státu Evropské unie nebo o jehož přijetí k obchodování na regulovaném trhu členského státu Evropské unie bylo požádáno, nebo o hodnotě jiného investičního nástroje odvozeného od tohoto investičního nástroje,
b)   zkreslit představu účastníků kapitálového trhu o nabídce investičního nástroje, který byl přijat k obchodování na regulovaném trhu členského státu Evropské unie nebo o jehož přijetí k obchodování na regulovaném trhu členského státu Evropské unie bylo požádáno, nebo o nabídce jiného investičního nástroje odvozeného od tohoto investičního nástroje,
c)   zkreslit představu účastníků kapitálového trhu o poptávce po investičním nástroji, který byl přijat k obchodování na regulovaném trhu členského státu Evropské unie nebo o jehož přijetí k obchodování na regulovaném trhu členského státu Evropské unie bylo požádáno, nebo o poptávce po jiném investičním nástroji odvozeném od tohoto investičního nástroje, nebo
d)   jiným způsobem zkreslit kurz investičního nástroje, který byl přijat k obchodování na regulovaném trhu členského státu Evropské unie nebo o jehož přijetí k obchodování na regulovaném trhu členského státu Evropské unie bylo požádáno, nebo zkreslit kurz jiného investičního nástroje, jehož hodnota je od tohoto investičního nástroje odvozena.

(2) Manipulací s trhem není

a)   pokyn k obchodu nebo uskutečnění obchodu, jestliže osoba podávající pokyn nebo osoba uskutečňující obchod prokáží, že mají řádný důvod k takovému pokynu nebo obchodu a tento pokyn nebo obchod je v souladu s postupy obecně uznávanými na regulovaném trhu,
b)   jednání spočívající v rozšiřování nepravdivé, klamavé nebo zavádějící informace, o níž osoba, která ji rozšiřuje, neví nebo nemůže vědět, že je nepravdivá, klamavá nebo zavádějící,
c)   rozšiřování informace novinářem při výkonu novinářské profese, pokud novinář jedná v souladu s pravidly novinářské profese a v souvislosti s rozšiřováním informace nezíská přímo nebo nepřímo jakýkoliv prospěch nad rámec obvyklé odměny,
d)   rozšiřování informace osobou provádějící průzkum, který se týká trhu s investičními nástroji nebo emitentů, nebo osobou, která doporučuje investiční strategii, pokud je taková informace nebo takové doporučení šířeno veřejně přístupnými prostředky a pokud takové osoby postupují při těchto činnostech korektně a uveřejní současně svůj případný konflikt zájmů,
e)   jednání při zpětném odkupu vlastních investičních nástrojů nebo při cenové stabilizaci investičního nástroje, nebo
f)   jednání České národní banky, centrální banky jiného členského státu Evropské unie, Evropské centrální banky nebo jiné oprávněné osoby při uskutečňování měnové nebo devizové politiky nebo při správě veřejného dluhu.

(3) Komise sdělí Komisi Evropských společenství bez zbytečného odkladu po nabytí účinnosti prováděcího právního předpisu podle odstavce 6 postup při šíření informací a uveřejňování konfliktu zájmů osob uvedených v odstavci 2 písm. d).

(4) Manipulace s trhem je zakázána.

(5) Každá osoba podílející se při výkonu zaměstnání, povolání, funkce nebo jiné povinnosti na obchodech s investičními nástroji, která má důvodné podezření, že určitý obchod může být manipulací s trhem, informuje o tomto podezření bez zbytečného odkladu Komisi.

(6) Prováděcí právní předpis stanoví v souladu s právem Evropských společenství3) podrobnější pravidla pro

a)   jednání na regulovaném trhu,
b)   posuzování manipulace s trhem,
c)   výměnu informací týkajících se manipulace s trhem s ostatními členskými státy Evropské unie a pro výkon dozoru nad manipulací s trhem v rámci členských států Evropské unie.

§ 127

Organizátor regulovaného trhu je povinen sledovat a vyhodnocovat obchodování na jím organizovaném trhu a přijímat opatření zabraňující zneužívání trhu. Pokud má důvodné podezření, že obchod byl uzavřen s využitím vnitřní informace nebo že obchod může být považován za manipulaci s trhem, je povinen tuto skutečnost neprodleně oznámit Komisi. Způsob informování Komise stanoví prováděcí právní předpis.

Hlava II
Garanční fond obchodníků s cennými papíry

§ 128
Základní ustanovení

(1) Garanční fond je právnická osoba, která zabezpečuje záruční systém, ze kterého se vyplácejí náhrady zákazníkům obchodníka s cennými papíry, který není schopen plnit své závazky vůči svým zákazníkům.

(2) Garanční fond

a)   kontroluje placení příspěvků do Garančního fondu,
b)   informuje Komisi o výši příspěvků, které jednotliví obchodníci s cennými papíry zaplatili Garančnímu fondu za příslušný kalendářní rok, a uveřejňuje tyto informace způsobem umožňujícím dálkový přístup do 30. dubna následujícího roku,
c)   zajišťuje ověřování nároků na vyplacení náhrad z Garančního fondu,
d)   zajišťuje vyplácení náhrad z Garančního fondu.

(3) Garanční fond je právnickou osobou, která se zapisuje do obchodního rejstříku.

(4) Garanční fond není státním fondem. Na Garanční fond se nevztahují zvláštní právní předpisy o pojišťovnictví.

(5) Garanční fond je řízen pětičlennou správní radou, která je jeho statutárním orgánem. Předsedu, místopředsedu a ostatní členy správní rady Garančního fondu jmenuje a odvolává ministr financí. Členové správní rady Garančního fondu jsou jmenováni na období 5 let, a to i opakovaně. Nejméně 1 člen je jmenován z řad zaměstnanců Komise, a to na návrh prezidia Komise. Nejméně 2 členové jsou jmenováni z řad členů představenstva nebo zaměstnanců obchodníků s cennými papíry.

(6) Pokud některému členovi správní rady Garančního fondu skončí členství ve správní radě před uplynutím jeho funkčního období, je na jeho místo jmenován nový člen správní rady, jehož funkční období skončí ke stejnému dni, ke kterému by skončilo funkční období jeho předchůdce.

(7) Člen správní rady je povinen vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře.

(8) Při porušení povinnosti podle odstavce 7 člen správní rady odpovídá za škodu, kterou způsobil,

a)   v případě úmyslného jednání v plné výši,
b)   v případě nedbalosti až do výše 100 000 Kč. 

(9) Každý obchodník s cennými papíry je povinen platit příspěvek do Garančního fondu.

(10) Zdrojem majetku Garančního fondu jsou příspěvky od obchodníků s cennými papíry, pokuty uložené obchodníkům s cennými papíry podle tohoto zákona, pokuty uložené investičním společnostem za porušení ustanovení týkajících se obhospodařování majetku zákazníků a výnosy z investování peněžních prostředků. Garanční fond může přijmout též úvěr.

(11) Prostředky Garančního fondu lze použít na

a)   náhrady plynoucí z neschopnosti obchodníka s cennými papíry splnit své závazky spočívající ve vydání majetku zákazníků zákazníkům, z důvodu přímo souvisejícího s jeho finanční situací,
b)   splátky přijatých úvěrů,
c)   úhradu nákladů na činnost Garančního fondu.

(12) Peněžní prostředky Garančního fondu mohou být investovány pouze bezpečným způsobem.

(13) Způsob zabezpečování činnosti Garančního fondu, způsob investování peněžních prostředků Garančního fondu a úhradu nákladů na činnost Garančního fondu podrobně upraví statut Garančního fondu, který vydá správní rada po předchozím souhlasu ministerstva. Souhlas ministerstva se vyžaduje též ke každé změně statutu Garančního fondu.

§ 129
Placení příspěvku do Garančního fondu

(1) Majetkem zákazníka se pro účely tohoto zákona rozumí peněžní prostředky a investiční nástroje svěřené obchodníkovi s cennými papíry za účelem poskytnutí investiční služby a peněžní prostředky a investiční nástroje získané za tyto hodnoty pro zákazníka.

(2) Obchodník s cennými papíry platí do Garančního fondu roční příspěvek ve výši 0,01 % hodnoty majetku zákazníka zjištěné jako aritmetický průměr hodnot tohoto majetku vykázaných v účetnictví obchodníka s cennými papíry ke konci posledního dne každého měsíce.

(3) Nevykonává-li obchodník s cennými papíry svou činnost po celý kalendářní rok, vypočítá se průměr podle odstavce 2 pouze z celých měsíců, ve kterých měl obchodník s cennými papíry povolení k činnosti.

(4) Pro účely výpočtu příspěvku do Garančního fondu se investiční nástroje ocení reálnou hodnotou. Roční příspěvek činí nejméně 10 000 Kč. 

(5) Příspěvek do Garančního fondu je splatný každoročně do 31. března, a to za předchozí kalendářní rok.

(6) Pokud obchodník s cennými papíry nezaplatí příspěvek do Garančního fondu ve lhůtě podle odstavce 5, oznámí Garanční fond neprodleně tuto skutečnost Komisi, která přijme vhodné opatření k nápravě; pokud je tímto obchodníkem banka, informuje Garanční fond též Českou národní banku.

Poskytování náhrady z Garančního fon du

§ 130

(1) Komise bez zbytečného odkladu oznámí Garančnímu fondu, že

a)   obchodník s cennými papíry z důvodu své finanční situace není schopen plnit své závazky spočívající ve vydání majetku zákazníkům a není pravděpodobné, že je splní do 1 roku, nebo
b)   soud prohlásil konkurz na majetek obchodníka s cennými papíry nebo vydal jiné rozhodnutí, které má za následek, že zákazníci obchodníka s cennými papíry se nemohou účinně domáhat vydání svého majetku vůči obchodníkovi s cennými papíry.

(2) Pokud obchodníkem s cennými papíry, který není schopen plnit své závazky vůči zákazníkům, je banka, oznámí Komise tuto skutečnost Garančnímu fondu po dohodě s Českou národní bankou.

(3) Garanční fond v dohodě s Komisí, a je-li obchodníkem s cennými papíry banka, též v dohodě s Českou národní bankou, neprodleně uveřejní vhodným způsobem oznámení, které obsahuje

a)   skutečnost, že obchodník s cennými papíry není schopen plnit své závazky,
b)   místo, způsob a lhůtu pro přihlášení nároků na náhradu a zahájení výplaty náhrad z Garančního fondu, a
c)   případné další skutečnosti související s přihlášením nároků.

(4) Lhůta pro přihlášení nároků nesmí být kratší než 5 měsíců ode dne uveřejnění oznámení podle odstavce 3.

(5) Na náhradu z Garančního fondu nemá nárok

a)   profesionální investor,
b)   Česká konsolidační agentura,
c)   podílník podílového fondu, účastník penzijního připojištění,
d)   územní samosprávný celek,
e)   osoba, která v průběhu 3 let předcházejících oznámení podle odstavce 3
1.  prováděla audit nebo se podílela na provádění auditu obchodníka s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu,
2.  byla vedoucí osobou obchodníka s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu,
3.  byla osobou s kvalifikovanou účastí na obchodníkovi s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu,
4.  byla osobou blízkou podle občanského zákoníku3) osobě podle bodů 1 až 3,
5.  byla osobou, která patří do stejného podnikatelského seskupení jako obchodník s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu,
6.  prováděla audit nebo se podílela na provádění auditu osoby, která patří do stejného podnikatelského seskupení jako obchodník s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu,
7.  byla vedoucí osobou osoby, která patří do stejného podnikatelského seskupení jako obchodník s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu,
f)   osoba, ve které má obchodník s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu, nebo osoba s kvalifikovanou účastí na tomto obchodníkovi s cennými papíry vyšší než 50% podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech,
g)   osoba, která v souvislosti s legalizací výnosů z trestné činnosti svěřila obchodníkovi s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu, prostředky získané trestným činem,
h)   osoba, která trestným činem způsobila neschopnost obchodníka s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu, splnit své závazky vůči zákazníkům.

(6) Garanční fond pozastaví výplatu náhrad

a)   za majetek zákazníka, o kterém je z průběhu trestního řízení zřejmé, že může jít o majetek podle odstavce 5 písm. g), nebo
b)   osobě podezřelé ze spáchání trestného činu, který způsobil neschopnost obchodníka s cennými papíry splnit své závazky vůči zákazníkům, a to po dobu trestního řízení vedeného proti této osobě.

(7) Garanční fond pozastaví výplatu náhrad podle odstavce 6 bez zbytečného odkladu poté, kdy se o uvedených skutečnostech dozvěděl.

(8) Pro výpočet náhrady z Garančního fondu se ke dni, ke kterému Garanční fond obdržel oznámení Komise podle odstavce 1 sečtou hodnoty všech složek majetku zákazníka, včetně jeho případného spoluvlastnického podílu na majetku jiného zákazníka, na jejichž vydání má zákazník nárok. Od výsledné částky se odečte hodnota závazků zákazníka vůči obchodníkovi s cennými papíry splatných ke dni, ke kterému Garanční fond obdržel oznámení Komise podle odstavce 1.

(9) Pro výpočet náhrady podle odstavce 8 jsou určující reálné hodnoty investičních nástrojů platné ke dni, ke kterému Garanční fond obdrží oznámení Komise podle odstavce 1. Při výpočtu se přihlédne ke smluvním ujednáním mezi obchodníkem s cennými papíry a zákazníkem, jsou-li obvyklá, zejména ke skutečně připsaným úrokům nebo jiným výnosům, na které vznikl zákazníkovi nárok.

(10) Náhrada se zákazníkovi poskytuje ve výši 90 % částky vypočtené podle odstavců 8 a 9, nejvýše se však vyplatí částka v korunách českých odpovídající 20 000 eurům pro jednoho zákazníka u jednoho obchodníka s cennými papíry.

(11) Náhrada z Garančního fondu musí být vyplacena do 3 měsíců od ověření přihlášeného nároku a vypočtení výše náhrady, nejpozději však do 12 měsíců od uveřejnění oznámení podle odstavce 3. Komise může ve výjimečných případech na žádost Garančního fondu prodloužit lhůty podle věty první nejvýše o 3 měsíce.

(12) Obchodník s cennými papíry nebo jiná osoba poskytnou Garančnímu fondu ve lhůtě stanovené Garančním fondem podklady potřebné pro zahájení výplat náhrad z Garančního fondu nebo k uplatňování práv, která přejdou na Garanční fond podle § 131 odst. 1. Podklady obsahují údaje o výši pohledávky zákazníka vůči obchodníkovi s cennými papíry a výši započitatelných pohledávek obchodníka s cennými papíry vůči zákazníkovi.

§ 131

(1) Okamžikem výplaty náhrady z Garančního fondu se Garanční fond stává věřitelem obchodníka s cennými papíry, a to v rozsahu vyplacené náhrady.

(2) Právo zákazníka na vyplacení náhrady z Garančního fondu se promlčuje uplynutím 5 let ode dne zahájení výplaty náhrad z Garančního fondu.

(3) V případě, že prostředky Garančního fondu nepostačují k vyplacení náhrad, obstará si Garanční fond potřebné peněžní prostředky na finančním trhu. Garanční fond dbá, aby podmínky, za kterých jsou peněžní prostředky Garančního fondu poskytnuty, byly pro něj co nejvýhodnější.

(4) Jestliže si Garanční fond obstaral peněžní prostředky na finančním trhu, zvyšuje se sazba příspěvku do Garančního fondu na dvojnásobek. Sazba se zvyšuje počínaje příspěvkem placeným za rok, ve kterém si Garanční fond tyto prostředky obstaral. Počínaje příspěvkem za rok, ve kterém byly peněžní prostředky získané na finančním trhu splaceny, se platí příspěvek v původní výši.

(5) Na majetek Garančního fondu nemůže být prohlášen konkurz.

§ 132
Vydání majetku zákazníků po prohlášení konkurzu na majetek obchodníka s cennými papíry

(1) Majetek zákazníka není součástí konkurzní podstaty obchodníka s cennými papíry a správce konkurzní podstaty jej bez zbytečného odkladu vydá zákazníkům. Náklady spojené s vydáním majetku zákazníka jsou pohledávkou za konkurzní podstatou a uspokojí se ve stejném pořadí jako náklady spojené s udržováním a správou konkurzní podstaty.

(2) Jestliže investiční nástroje téhož druhu, které tvoří majetek zákazníků a jsou vzájemně zastupitelné, postačují k plnému uspokojení všech zákazníků, kteří mají nárok na jejich vydání, vydají se tyto investiční nástroje zákazníkům. Totéž platí o peněžních prostředcích, které tvoří majetek zákazníků.

(3) Jestliže investiční nástroje téhož druhu, které tvoří majetek zákazníků a jsou vzájemně zastupitelné, nepostačují k uspokojení všech zákazníků, kteří mají nárok na jejich vydání, vydá se zákazníkům odpovídající podíl investičních nástrojů nebo jeho hodnota v penězích. Nepostačují-li peněžní prostředky k uspokojení všech zákazníků, kteří mají nárok na jejich vydání, uspokojí se nároky zákazníků poměrně.

(4) Nárok na vydání majetku zákazníka, který nebyl uspokojen postupem podle odstavce 2 nebo 3, je pohledávkou, jejíž uspokojení se řídí zvláštním právním předpisem upravujícím konkurzní řízení, a správce konkurzní podstaty přihlásí tuto pohledávku do konkurzu.

(5) Správci konkurzní podstaty přísluší za činnost podle odstavců 1 až 4 náhrada hotových výdajů a odměna, které jsou pohledávkou za konkurzní podstatou; v případě, že konkurzní podstata na vyplacení náhrady hotových výdajů a odměny nepostačuje, vyplatí je stát. Způsob stanovení náhrady hotových výdajů a odměny konkurzního správce, jejich maximální výši hrazenou státem a způsob výplaty stanoví prováděcí právní předpis.

§ 133
Placení příspěvku do Garančního fondu zahraniční osobou

(1) Zahraniční osoba, která poskytuje investiční služby v České republice a je účastníkem záručního systému osob poskytujících investiční služby ve státě, ve kterém má své sídlo a skutečné sídlo, se nemusí účastnit záručního systému zabezpečovaného Garančním fondem, pokud standard poskytování náhrad ze záručního systému, jehož je účastníkem, je shodný nebo vyšší než standard poskytování náhrad z Garančního fondu a pokud pravidla tohoto záručního systému umožňují výplatu náhrad při poskytování investičních služeb v České republice. Účast v zahraničním záručním systému a výši poskytovaných náhrad musí zahraniční osoba doložit Komisi, která rozhodne o účasti této osoby v záručním systému zabezpečovaném garančním fondem.

(2) Zahraniční osoba, která poskytuje investiční služby v České republice a není účastníkem záručního systému osob poskytujících investiční služby ve státě, ve kterém má své sídlo a skutečné sídlo, nebo je účastníkem takového záručního systému, ale náhrady poskytované z tohoto záručního systému se nevztahují na majetek zákazníků svěřený této osobě v České republice, se účastní záručního systému zabezpečovaného Garančním fondem za stejných podmínek jako obchodník s cennými papíry.

(3) Zahraniční osoba, která poskytuje investiční služby v České republice a je účastníkem záručního systému osob poskytujících investiční služby ve státě, ve kterém má své sídlo a skutečné sídlo, přičemž náhrada poskytovaná z tohoto záručního systému je nižší nebo rozsah náhrad poskytovaných z tohoto záručního systému je užší než u Garančního fondu, připojistí majetek zákazníka u Garančního fondu. Připojišťuje se majetek zákazníka svěřený zahraniční osobě při poskytování investičních služeb v České republice, a to tak, aby celková výše náhrady poskytované tomuto zákazníkovi a rozsah krytí odpovídaly náhradě poskytované z Garančního fondu.

(4) Do Garančního fondu se platí příspěvek a vyplácejí náhrady za majetek zákazníků svěřený zahraniční osobě při poskytování investičních služeb v České republice.

§ 134
Informační povinnosti a spolupráce

(1) Obchodník s cennými papíry informuje Garanční fond o své účasti v obdobném zahraničním záručním systému.

(2) Komise informuje zahraniční záruční systém, u kterého má obchodník s cennými papíry připojištěn majetek svých zákazníků, o tom, že obchodník s cennými papíry není schopen plnit své závazky spočívající ve vydání majetku zákazníkům z důvodu přímo souvisejícího s jeho finanční situací a není pravděpodobné, že je bude schopen splnit do 1 roku.

(3) Garanční fond spolupracuje se zahraničním záručním systémem, u kterého má obchodník s cennými papíry připojištěn majetek svých zákazníků, zejména při poskytování náhrad z obou těchto záručních systémů.

ČÁST DEVÁTÁ
STÁTNĺ DOZOR A SPRÁVNĺ DELIKTY

Hlava I
Státní dozor na individuálním základě

Díl 1
Základní ustanovení

§ 135
Osoby podléhající státnímu dozoru

(1) Státní dozor nad dodržováním práv a povinností stanovených tímto zákonem a podmínek stanovených v rozhodnutí vydaném podle tohoto zákona vykonává Komise. Dozoru Komise podléhá

a)   obchodník s cennými papíry,
b)   makléř,
c)   zahraniční osoba s povolením k poskytování investičních služeb, která poskytuje služby v České republice prostřednictvím organizační složky,
d)   investiční zprostředkovatel,
e)   osoba, která používá služeb investičních zprostředkovatelů,
f)   emitent cenného papíru,
g)   burza,
h)   organizátor mimoburzovního trhu,
i)   provozovatel vypořádacího systému,
j)   účastník vypořádacího systému,
k)   centrální depozitář,
l)   účastník centrálního depozitáře,
m)   osoba, která vede evidenci navazující na centrální evidenci cenných papírů,
n)   osoba, která vede samostatnou evidenci investičních nástrojů,
o)   osoba, která vede evidenci navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů,
p)   provozovatel tiskárny, která má povolení k tisku kótovaných listinných cenných papírů,
q)   institucionální investor,
r)   osoba, která má sídlo v České republice a je účastníkem vypořádacího systému provozovaného podle právního řádu jiného členského státu Evropské unie,
s)   nucený správce obchodníka s cennými papíry, který není bankou, nucený správce burzy, organizátora mimoburzovního trhu, provozovatele vypořádacího systému a centrálního depozitáře,
t)   osoba, která veřejně nabízí cenné papíry,
u)   zasvěcená osoba (§ 124 odst. 3),
v)   osoba, jejíž jednání může být tržní manipulací (§ 126 odst. 1),
w)   osoba, která má povinnost oznámit Komisi podezření na manipulaci s trhem (§ 126 odst. 5),
x)   osoba, která se podílí na rozhodování emitenta a má povinnost informovat Komisi o svých obchodech s investičními nástroji (§ 125 odst. 5),
y)   osoba, která má povinnost oznámit Komisi podezření na využití vnitřní informace (§ 124 odst. 5).

(2) Státnímu dozoru nepodléhá vydávání cenných papírů Českou národní bankou, vedení evidence cenných papírů Českou národní bankou, provozování vypořádacího systému Českou národní bankou a obchodování České národní banky s investičními nástroji a cennými papíry, které nejsou investičními cennými papíry.

(3) Při výkonu dozoru nad činností obchodníka s cennými papíry v hostitelském státě Komise může

a)   požádat dozorový úřad hostitelského státu, aby provedl kontrolu činnosti tohoto obchodníka vykonávané na území hostitelského státu, s uvedením rozsahu požadované kontroly, nebo
b)   provede kontrolu v hostitelském státě po předchozím informování dozorového úřadu hostitelského státu.

(4) Komise

a)   na základě žádosti dozorového úřadu domovského státu zahraniční osoby, která poskytuje investiční služby v České republice, provede kontrolu činnosti zahraniční osoby na území České republiky v rozsahu uvedeném v žádosti, nebo
b)   na základě oznámení dozorového úřadu domovského státu zahraniční osoby, která poskytuje investiční služby v České republice, umožní dozorovému úřadu domovského státu zahraniční osoby, aby provedl sám nebo prostřednictvím jiné pověřené osoby kontrolu této zahraniční osoby.

Díl 2
Opatření k nápravě a odnětí povolení

§ 136
Základní ustanovení

(1) Komise může uložit osobě podléhající státnímu dozoru, která porušila tento zákon nebo rozhodnutí vydané podle tohoto zákona, opatření k nápravě zjištěného nedostatku odpovídající povaze porušení a jeho závažnosti. Komise může dále

a)   nařídit mimořádné provedení auditu,
b)   nařídit změnu auditora,
c)   pozastavit nejdéle na dobu jednoho roku některou činnost podléhající státnímu dozoru,
d)   zakázat činnost podléhající státnímu dozoru,
e)   pozastavit obchodování s cennými papíry,
f)   zavést nucenou správu,
g)   změnit rozsah povolení uděleného podle tohoto zákona,
h)   odejmout povolení udělené podle tohoto zákona.

(2) Osoba, které Komise uložila opatření k nápravě podle odstavce 1, informuje Komisi o odstranění nedostatku a způsobu zjednání nápravy.

(3) Komise zakáže osobě nebo osobám jednajícím ve shodě, kterým udělila souhlas k nabytí účasti na obchodníkovi s cennými papíry podle § 11 a které přestaly splňovat podmínky pro udělení souhlasu, vykonávat hlasovací práva na obchodníkovi s cennými papíry nebo jinak uplatňovat významný vliv na jeho řízení.

§ 137
Pozastavení obchodování s cennými papíry

(1) Komise může pozastavit na dobu nejdéle 6 měsíců obchodování se všemi investičními nástroji na regulovaném trhu, obchodování s investičními nástroji na části regulovaného trhu nebo obchodování s určitým investičním nástrojem na regulovaném trhu. Řízení o pozastavení obchodování je možno zahájit vydáním rozhodnutí. Rozhodnutí je vykonatelné doručením organizátorovi regulovaného trhu.

(2) Komise pozastaví obchodování podle odstavce 1, jestliže není možné jinak zabránit velkým hospodářským ztrátám nebo závažnému ohrožení zájmů investorů. Pozastavit obchodování podle odstavce 1 lze i opakovaně.

(3) V rozhodnutí o pozastavení obchodování podle odstavce 1 musí být stanovena doba trvání pozastavení a jeho rozsah. Odpadnou-li důvody pozastavení, Komise pozastavení zruší.

(4) Komise může zároveň s rozhodnutím o pozastavení obchodování s určitým investičním nástrojem podle odstavce 1 uložit organizátorovi regulovaného trhu, aby ve stanovené lhůtě přezkoumal, zda jsou splněny podmínky pro vyloučení tohoto investičního nástroje z obchodování na jím organizovaném regulovaném trhu, a aby o výsledku informoval Komisi.

(5) Účastníkem řízení podle odstavce 1 je organizátor regulovaného trhu a vlastníci investičních nástrojů, se kterými bylo pozastaveno obchodování na regulovaném trhu. Jestliže bylo pozastaveno obchodování s určitým investičním nástrojem, je účastníkem řízení též emitent tohoto investičního nástroje.

(6) Rozhodnutí o pozastavení obchodování podle odstavce 1 Komise doručí vlastníkům investičních nástrojů, se kterými bylo pozastaveno obchodování na regulovaném trhu, veřejnou vyhláškou.

Nucená správa

§ 138

Komise může zavést nucenou správu obchodníka s cennými papíry, který není bankou, nebo provozovatele vypořádacího systému, který není bankou, a dále nucenou správu burzy, organizátora mimoburzovního trhu, nebo centrálního depozitáře, jestliže

a)   tato osoba opakovaně nebo závažně porušila tento zákon nebo nedodržela podmínku stanovenou v rozhodnutí vydaném podle tohoto zákona, nebo
b)   jsou ohroženy zájmy osob, kterým tato osoba poskytuje své služby, a hrozí nebezpečí z prodlení.

§ 139

(1) Rozhodnutí o zavedení nucené správy obsahuje

a)   důvod zavedení nucené správy,
b)   jmenování nuceného správce a údaje o něm,
c)   výši odměny nuceného správce nebo způsob jejího stanovení a termín její splatnosti,
d)   případné omezení činnosti osoby, u které se zavádí nucená správa,
e)   případné povinnosti nuceného správce s uvedením termínu jejich splnění.

(2) Řízení o zavedení nucené správy lze zahájit vydáním rozhodnutí o zavedení nucené správy.

(3) Rozhodnutí o zavedení nucené správy se doručuje společnosti, u které se nucená správa zavádí, a nucenému správci. Rozhodnutí je vykonatelné doručením nucenému správci.

(4) Rozhodnutí o zavedení nucené správy Komise uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(5) Zavedením nucené správy

a)   se pozastavuje výkon funkcí členů představenstva společnosti; tím není dotčeno právo členů představenstva podat žalobu proti rozhodnutí o zavedení nucené správy podle zvláštního právního předpisu upravujícího správní soudnictví,
b)   přechází působnost představenstva na nuceného správce, s výjimkou práva podat žalobu proti rozhodnutí o zavedení nucené správy.

(6) Na nuceného správce se vztahují jen ta omezení působnosti představenstva, která stanoví zákon.

(7) Nucený správce

a)   přijme neprodleně opatření ke zjednání nápravy zjištěných nedostatků v činnosti osoby, u které je zavedena nucená správa,
b)   zajistí ochranu práv osob, které využívají služeb osoby, u které je zavedena nucená správa,
c)   svolá valnou hromadu osoby, u které je zavedena nucená správa, tak, aby se konala do 6 měsíců od zavedení nucené správy, a
1.  předloží jí návrh na odvolání dosavadních a volbu nových osob do těch orgánů, které volí valná hromada, a návrh opatření k nápravě zjištěných nedostatků v činnosti osoby, u které je zavedena nucená správa, nebo
2.  navrhne zrušení společnosti.

(8) Lhůtu pro svolání valné hromady podle odstavce 7 písm. c) může Komise na návrh nuceného správce prodloužit z důvodů hodných zřetele až na 1 rok.

(9) Náklady spojené s výkonem nucené správy, odměna nuceného správce a hotové výdaje nuceného správce jsou placeny z majetku společnosti, u které je zavedena nucená správa.

(10) Nepostačuje-li majetek společnosti na vyplacení odměny nuceného správce a náhrady jeho hotových výdajů, vyplatí je stát.

(11) Způsob stanovení náhrady hotových výdajů a odměny nuceného správce, jejich maximální výši hrazenou státem a způsob výplaty stanoví prováděcí právní předpis.

§ 140

(1) Výkon funkce nuceného správce zaniká

a)   odstoupením nuceného správce,
b)   odvoláním nuceného správce,
c)   ukončením nucené správy,
d)   vyškrtnutím ze seznamu likvidátorů a nucených správců, nebo
e)   úmrtím nuceného správce.

(2) Nucený správce oznámí Komisi odstoupení z funkce nuceného správce nejméně 30 dnů předem.

(3) Komise odvolá nuceného správce, zejména jestliže závažně nebo opakovaně porušil svou povinnost nebo přestal splňovat předpoklady pro výkon této funkce.

(4) Opravný prostředek proti rozhodnutí o odvolání nuceného správce nemá odkladný účinek.

(5) Jestliže výkon nuceného správce zaniká podle odstavce 1 písm. a), b), d) a e), jmenuje Komise bez zbytečného odkladu jiného nuceného správce.

§ 141

Nucená správa končí

a)   dnem uvedeným v rozhodnutí Komise o ukončení nucené správy,
b)   prohlášením konkurzu na majetek společnosti, u níž je zavedena nucená správa, nebo
c)   dnem, ke kterému je jmenován likvidátor společnosti, u níž je zavedena nucená správa.

§ 142

(1) Do obchodního rejstříku se zapisuje

a)   den zavedení nucené správy,
b)   údaje o nuceném správci,
c)   omezení činnosti osoby, u které je zavedena nucená správa,
d)   den ukončení nucené správy.

(2) Návrh na povolení zápisu o zavedení nucené správy, jmenování nuceného správce nebo omezení činnosti osoby, u které se zavádí nucená správa, do obchodního rejstříku podává nucený správce bez zbytečného odkladu po zavedení nucené správy.

(3) Návrh na povolení zápisu o ukončení nucené správy do obchodního rejstříku podává nucený správce neprodleně po ukončení nucené správy; neučiní-li tak nucený správce, podá návrh na povolení zápisu představenstvo společnosti, jejíž nucená správa končí.

(4) Návrh na povolení zápisu o výmazu stávajícího nuceného správce a zápisu nového nuceného správce do obchodního rejstříku podává nově jmenovaný nucený správce neprodleně po doručení rozhodnutí o svém jmenování.

§ 143

Nuceným správcem může být pouze fyzická osoba zapsaná do seznamu likvidátorů a nucených správců vedeného Komisí,

a)   jejíž zájmy nejsou v rozporu se zájmy osoby, u které se zavádí nucená správa, nebo osob, které využívají jejích služeb,
b)   která nemá kvalifikovanou účast na osobě, u které se zavádí nucená správa, nebo není s touto osobou úzce propojená,
c)   která v posledních 3 letech neprováděla audit nebo se nepodílela na provedení auditu osoby, u které se zavádí nucená správa.

§ 144
Změna rozsahu povolení

(1) Komise může odejmout povolení k jednotlivé činnosti uvedené v povolení uděleném podle tohoto zákona, jestliže zjistí

a)   závažné porušení zákona při výkonu této činnosti, nebo
b)   závažné nebo opakované nedodržování předpokladů, za kterých bylo povolení uděleno.

(2) Komise změní rozsah povolení podle odstavce 1 nebo změní rozsah povolení na žádost tím, že vydá nové rozhodnutí, kterým zruší dosavadní povolení a ve kterém uvede nový rozsah povolených činností.

§ 145
Odnětí povolení, souhlasu nebo registrace

(1) Komise odejme povolení udělené podle tohoto zákona osobě,

a)   na jejíž majetek byl prohlášen konkurz, zamítnut návrh na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku nebo bylo povoleno vyrovnání, nebo
b)   které soud nebo správní úřad zakázal činnost.

(2) Komise může odejmout povolení udělené podle tohoto zákona, jestliže

a)   osoba, které bylo uděleno, nezačala do 12 měsíců od udělení povolení vykonávat povolenou činnost,
b)   osoba, které bylo uděleno, nevykonává déle než 6 měsíců činnost, ke které bylo uděleno povolení,
c)   povolení bylo uděleno na základě nepravdivých nebo neúplných údajů,
d)   osoba, které bylo uděleno, opakovaně nebo závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem,
e)   došlo k závažné změně skutečností, na jejichž základě bylo povolení uděleno, nebo
f)   dalším trváním nucené správy nelze dosáhnout jejího účelu.

(3) Ode dne odnětí povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry nesmí osoba, které bylo povolení odňato, poskytovat investiční služby a je povinna vydat zákazníkům zákaznický majetek. Není-li osoba, které bylo odňato povolení, bankou, může pouze vypořádávat své pohledávky a závazky vyplývající z poskytnutých investičních služeb. Do vypořádání těchto pohledávek a závazků se osoba, které bylo odňato povolení, považuje za obchodníka s cennými papíry.

(4) Osoba, které bylo odňato povolení udělené podle tohoto zákona, může požádat o nové povolení téhož druhu nejdříve po uplynutí 10 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo předchozí povolení odňato. Ustanovení věty první se nevztahuje na odnětí povolení na vlastní žádost nebo na odnětí povolení z důvodu uvedeného v odstavci 2 písm. a) nebo b).

(5) Komise může odejmout souhlas nebo registraci udělené podle tohoto zákona, jestliže došlo k závažné změně ve skutečnosti, na jejímž základě byly souhlas nebo registrace uděleny.

Díl 3
Státní dozor nad zahraniční osobou, která poskytuje investiční služby v České republice na základě povolení dozorového úřadu jiného členskéhostátu Evropské unie

§ 146

(1) Zahraniční osobu, která poskytuje investiční služby v České republice na základě povolení domovského státu a která nedodržuje informační povinnosti obchodníka s cennými papíry nebo pravidla jednání se zákazníky podle tohoto zákona, Komise na tuto skutečnost upozorní a požádá ji o zjednání nápravy.

(2) Nezjedná-li osoba podle odstavce 1 nápravu, informuje Komise dozorový úřad domovského státu.

(3) Jestliže opatření přijatá vůči osobě podle odstavce 1 dozorovým úřadem domovského státu nevedla k nápravě, může Komise po informování dozorového úřadu domovského státu uložit opatření k nápravě podle § 136 nebo sankci podle § 174.

(4) V případě možného ohrožení zájmů investorů může Komise uložit osobě podle odstavce 1 opatření k nápravě bez předchozího upozornění. O uložení opatření k nápravě Komise bez zbytečného odkladu informuje Komisi Evropských společenství a příslušné dozorové úřady jiných členských států Evropské unie. Jestliže Komise Evropských společenství po konzultaci s příslušnými dozorovými úřady jiných členských států Evropské unie rozhodne, že uložené opatření k nápravě má být změněno nebo zrušeno, Komise je tímto rozhodnutím vázána.

(5) Osoba podle odstavce 1, které dozorový úřad domovského státu odňal povolení k poskytování investiční služby, nesmí takovou službu poskytovat na území České republiky; Komise tuto skutečnost uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(6) Zahraniční osobě, která poskytuje investiční služby v České republice na základě povolení domovského státu a nedodržuje informační povinnosti obchodníka s cennými papíry nebo pravidla jednání se zákazníky podle tohoto zákona, může Komise místo postupu podle odstavců 1 až 4 uložit opatření k nápravě podle § 136 nebo sankci podle § 174.

Díl 4
Státní dozor nad obchodníkem s cennými papíry,
který poskytuje služby v jiném členském státě Evropské unie

§ 147

Obchodníkovi s cennými papíry, který poskytuje investiční služby v hostitelském státě, může Komise na základě oznámení dozorového úřadu hostitelského státu uložit opatření k nápravě podle tohoto zákona za porušení pravidel jednání nebo informačních povinností podle právních předpisů hostitelského státu. O uloženém opatření k nápravě Komise bez zbytečného odkladu informuje dozorový úřad hostitelského státu.

Díl 5
Státní dozor nad burzou

§ 148

(1) Státní dozor nad činností burzy vykonává Komise.

(2) Zaměstnanec Komise, který vykonává státní dozor nad činností burzy, nesmí být členem burzovní komory nebo dozorčí rady burzy.

(3) Komise je při výkonu státního dozoru nad burzou oprávněna

a)   kontrolovat burzovní obchod z hlediska dodržování právních předpisů a burzovních pravidel; o zjištěném porušení právního předpisu nebo burzovních pravidel informuje burzovní komoru,
b)   účastnit se zasedání burzovní komory a zasedání burzovního výboru,
c)   pozastavit výkon rozhodnutí burzovní komory nebo rozhodnutí burzovního výboru na dobu nejdéle 7 kalendářních dnů, pokud odporuje právnímu předpisu nebo burzovním pravidlům,
d)   požadovat, aby burzovní komora nebo burzovní výbor odstranili ve stanovené lhůtě zjištěné nedostatky,
e)   vyžadovat od orgánů burzy informace a doklady, které souvisejí s burzovním obchodem,
f)   vyžadovat od orgánů burzy informace o burzovních obchodech uzavíraných osobami oprávněnými uzavírat burzovní obchody.

(4) Ustanovením odstavce 3 zůstávají nedotčeny pravomoci Komise podle jiných ustanovení tohoto zákona nebo podle zvláštních právních předpisů.

(5) Burza oznámí Komisi každé podezření z porušení tohoto zákona osobou oprávněnou uzavírat burzovní obchody.

§ 149

Komise rozhodne o rozhodnutí burzovní komory nebo burzovního výboru, které pozastavila, do 7 kalendářních dnů ode dne jeho pozastavení. Řízení se zahajuje vydáním rozhodnutí.

Hlava II
Státní dozor na konsolidovaném základě

§ 150
Základní ustanovení

(1) Dozorem na konsolidovaném základě se rozumí sledování a regulace rizik u konsolidačních celků, jejichž součástí je obchodník s cennými papíry, za účelem omezení rizik, kterým je obchodník s cennými papíry vystaven na základě své účasti v konsolidačním celku.

(2) Dozor na konsolidovaném základě není dozorem nad jednotlivými osobami zahrnutými do konsolidačního celku a nenahrazuje se jím výkon dozoru nad činností obchodníků s cennými papíry na individuálním základě podle tohoto zákona ani bankovní dohled nebo dozor nad finančními institucemi podle zvláštního právního předpisu.

§ 151
Vymezení pojmů

(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí

a)   konsolidačním celkem skupina ovládajícího obchodníka s cennými papíry, skupina ovládající banky, skupina finanční holdingové společnosti anebo skupina smíšené holdingové společnosti, přičemž konsolidační celek tvoří nejméně dvě osoby,
b)   ovládajícím obchodníkem s cennými papíry obchodník s cennými papíry, který není bankou a ovládá alespoň jednu osobu nebo k němuž je přidružena alespoň jedna společnost, které jsou obchodníkem s cennými papíry, bankou nebo finanční institucí,
c)   ovládající bankou banka, která ovládá alespoň jednoho obchodníka s cennými papíry, který není bankou,
d)   finanční holdingovou společností osoba, která je finanční institucí jinou než pojišťovnou a ovládá výlučně nebo převážně obchodníky s cennými papíry, banky nebo finanční instituce, přičemž alespoň jedna jí ovládaná osoba musí být obchodníkem s cennými papíry, který není bankou,
e)   smíšenou holdingovou společností osoba, která není bankou, obchodníkem s cennými papíry nebo finanční holdingovou společností a ovládá alespoň jednoho obchodníka s cennými papíry, který není bankou,
f)   skupinou ovládajícího obchodníka s cennými papíry skupina tvořená ovládajícím obchodníkem s cennými papíry, jím ovládanými osobami a přidruženými společnostmi,
g)   skupinou ovládající banky skupina tvořená ovládající bankou, jí ovládanými osobami a přidruženými společnostmi,
h)   skupinou finanční holdingové společnosti skupina tvořená finanční holdingovou společností a jí ovládanými osobami a přidruženými společnostmi,
i)   skupinou smíšené holdingové společnosti skupina tvořená smíšenou holdingovou společností a jí ovládanými osobami a přidruženými společnostmi,
j)   přidruženou společností právnická osoba, ve které má jiná osoba přímý nebo nepřímý podíl nejméně 20% na základním kapitálu nebo hlasovacích právech, pokud tuto právnickou osobu neovládá,
k)   finanční institucí osoba, která není obchodníkem s cennými papíry ani bankou a jejíž rozhodující činností je nabývání účastí na jiných právnických osobách, nebo jejíž rozhodující činností je vykonávání některé z činností, které může vykonávat banka.

(2) Pokud není možné jednoznačně určit osobu ovládající konsolidační celek podle odstavce 1 písm. b) až e), je Komise oprávněna určit ovládající osobu nebo typ ovládající osoby po projednání s příslušným tuzemským nebo zahraničním úřadem dozoru nad bankami, obchodníky s cennými papíry nebo finančními institucemi.

Výkon dozoru na konsolidovaném základě

§ 152

(1) Dozor na konsolidovaném základě vykonává Komise, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.

(2) Do dozoru na konsolidovaném základě nemusí být zahrnuta osoba, která je součástí konsolidačního celku a

a)   má sídlo nebo skutečné sídlo ve státě, ve kterém existují překážky pro přenos informací,
b)   má nepatrný význam v rámci konsolidačního celku, nebo
c)   jejíž zahrnutí do konsolidačního celku není vhodné nebo může zkreslit výsledky dozoru na konsolidovaném základě.

(3) Při výkonu dozoru na konsolidovaném základě Komise spolupracuje s tuzemskými a zahraničními úřady dozoru nad bankami, osobami s povolením k poskytování investičních služeb nebo finančními institucemi a vyměňuje si s těmito dozorovými úřady informace.

(4) Komise je oprávněna pro účely dozoru na konsolidovaném základě

a)   vyžadovat informace a dokumenty od osoby zahrnuté do konsolidačního celku,
b)   provést kontrolu u osoby zahrnuté do konsolidačního celku; o zahájení, účelu a výsledcích kontroly na místě informuje příslušný dozorový úřad,
c)   požádat o provedení kontroly u osoby zahrnuté do konsolidačního celku příslušný dozorový úřad, včetně zahraničního, s uvedením důvodu žádosti,
d)   provést na žádost příslušného dozorového úřadu, včetně zahraničního, kontrolu u osoby zahrnuté do konsolidačního celku; o zahájení a výsledku kontroly informuje příslušný dozorový úřad.

§ 153

(1) Komise nevykonává dozor na konsolidovaném základě nad skupinou ovládající banky.

(2) Komise může upustit od výkonu dozoru na konsolidovaném základě nad konsolidačním celkem, nad nímž je vykonáván bankovní dohled na konsolidovaném základě nebo jiný srovnatelný dozor, a to po vzájemné dohodě s příslušným dozorovým úřadem. Komise však vždy vykonává dozor na konsolidovaném základě nad skupinou ovládajícího obchodníka s cennými papíry, který má sídlo v České republice.

(3) Není-li s příslušným dozorovým úřadem dohodnuto jinak, Komise nevykonává dozor nad skupinou finanční holdingové společnosti se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, jestliže členem této skupiny jsou obchodník s cennými papíry, který není bankou a má sídlo v České republice, a

a)   osoba s povolením k poskytování investičních služeb, která má sídlo ve státě, ve kterém má sídlo finanční holdingová společnost, nebo
b)   osoba s povolením k poskytování investičních služeb, která má sídlo v jiném členském státě než finanční holdingová společnost, přičemž obchodník s cennými papíry má v porovnání s touto osobou s povolením k poskytování investičních služeb nižší úhrn rozvahy nebo obě osoby mají stejně vysoký úhrn rozvahy, pokud obchodník s cennými papíry obdržel povolení k činnosti později.

Povinnosti osob podléhajících dozoru
na konsolidovaném základě

§ 154

(1) Ovládající obchodník s cennými papíry nebo finanční holdingová společnost, jejíchž konsolidační celky podléhají dozoru Komise na konsolidovaném základě, dodržují pravidla kapitálové přiměřenosti na konsolidovaném základě; tím není dotčeno ustanovení § 9 odst. 1. Pravidla pro výpočet kapitálové přiměřenosti na konsolidovaném základě stanoví pro ovládajícího obchodníka s cennými papíry a finanční holdingovou společnost prováděcí právní předpis.

(2) Osoba zahrnutá do konsolidačního celku sdělí Komisi přímo nebo prostřednictvím ovládající osoby nebo obchodníka s cennými papíry, který je součástí tohoto konsolidačního celku a je určen Komisí, každou informaci potřebnou pro provádění dozoru na konsolidovaném základě.

(3) Rozsah informací předávaných osobou zahrnutou do dozoru na konsolidovaném základě, včetně způsobu a periodicity jejich předávání, stanoví prováděcí právní předpis.

§ 155

(1) Osoby tvořící konsolidační celek vytvoří odpovídající kontrolní mechanismy zajišťující správnost poskytovaných informací pro účely dozoru na konsolidovaném základě.

(2) Ovládající osoba oznámí Komisi auditora, který bude provádět audit osob tvořících konsolidační celek.

§ 156
Opatření k nápravě

(1) Za nedostatek v činnosti osoby zahrnuté do skupiny ovládajícího obchodníka s cennými papíry může Komise ovládajícímu obchodníkovi s cennými papíry uložit opatření k nápravě zjištěného nedostatku, jestliže tento nedostatek může negativně ovlivnit činnost obchodníka s cennými papíry, který je součástí skupiny ovládajícího obchodníka s cennými papíry. Komise může dále

a)   nařídit zajištění mimořádného provedení auditu osoby, která je součástí skupiny ovládajícího obchodníka s cennými papíry, na náklady ovládajícího obchodníka s cennými papíry,
b)   zakázat nebo omezit uzavírání obchodů s investičními nástroji s osobami, které jsou součástí skupiny ovládajícího obchodníka s cennými papíry.

(2) Za nedostatek v činnosti osoby zahrnuté do skupiny finanční holdingové společnosti může Komise finanční holdingové společnosti uložit opatření k nápravě zjištěného nedostatku, jestliže tento nedostatek může negativně ovlivnit činnost obchodníka s cennými papíry, který není bankou a je součástí skupiny finanční holdingové společnosti. Komise může dále

a)   nařídit zajištění mimořádného provedení auditu osoby, která je součástí skupiny finanční holdingové společnosti, na náklady finanční holdingové společnosti,
b)   zakázat nebo omezit uzavírání obchodů s investičními nástroji s osobami, které jsou součástí skupiny finanční holdingové společnosti.

(3) Osoba zahrnutá do konsolidačního celku, která není obchodníkem s cennými papíry, uzavírá obchody s investičními nástroji způsobem, který nepoškozuje zájmy zákazníků obchodníka s cennými papíry, který je součástí stejného konsolidačního celku, a neohrožuje jeho finanční stabilitu nebo nenarušuje průhlednost finančního trhu.

Hlava III
Správní delikty

§ 157
Správní delikty obchodníka s cennými papíry

(1) Obchodník s cennými papíry se dopustí správního deliktu tím, že

a)   nevydá majetek zákazníků zákazníkům (§ 132 odst. 1),
b)   nepřihlásí majetek zákazníků jako pohledávku za svou konkurzní podstatou (§ 132 odst. 4),
c)   poskytuje investiční službu v hostitelském státě bez předchozího oznámení Komisi (§ 21 odst. 1 a § 22 odst. 1),
d)   poskytuje investiční službu v hostitelském státě přes odmítnutí Komise předat údaje dozorovému úřadu hostitelského státu (§ 21 odst. 5),
e)   neoznámí změny Komisi nebo dozorovému úřadu hostitelského státu (§ 21 odst. 6 a § 22 odst. 5),
f)   provede veřejnou dražbu cenných papírů v rozporu s tímto zákonem nebo poruší dražební řád (§ 33),
g)   poruší povinnost mlčenlivosti (§ 117),
h)   nezaplatí příspěvek do Garančního fondu ve stanovené lhůtě (§ 129 odst. 5),
i)   vykonává činnost v rozporu s uděleným povolením (§ 6 odst. 5),
j)   nedodrží kapitálovou přiměřenost na individuálním nebo konsolidovaném základě (§ 9, § 154 odst. 1),
k)   poruší pravidla obezřetného poskytování investičních služeb (§ 12),
l)   poruší povinnost vést řádně deník obchodníka s cennými papíry (§ 13),
m)   poruší pravidla jednání se zákazníky (§ 15),
n)   nesplní informační povinnost (§ 16),
o)   poruší povinnost uchovávat dokumenty a záznamy (§ 17), nebo
p)   neprovede opatření k nápravě v požadované lhůtě (§ 136).

(2) Za správní delikt obchodníka s cennými papíry se uloží pokuta do

a)   1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) až b),
b)   10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c) až h),
c)   20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. i) až p).

§ 158
Správní delikty investičního zprostředkovatele

Investičnímu zprostředkovateli, který

a)   vykonává činnost investičního zprostředkovatele prostřednictvím osob, které nesplňují požadavky § 30,
b)   poruší povinnost vést řádně evidenci přijatých a předaných pokynů [§ 32 odst. 1 písm. a)],
c)   poruší pravidla jednání se zákazníky [§ 32 odst. 1 písm. b)],
d)   poruší povinnost zavést administrativní postupy a mechanizmus vnitřní kontroly [§ 32 odst. 1 písm. c)],
e)   poruší povinnost informovat zákazníka o osobě, pro kterou vykonává činnost investičního zprostředkovatele (§ 32 odst. 2),
f)   neoznámí změnu Komisi (§ 32 odst. 3), nebo
g)   poruší povinnost mlčenlivosti (§ 117),

se uloží pokuta do 5 000 000 Kč. 

§ 159
Správní delikty osoby, která používá službu
investičního zprostředkovatele

Osobě, která používá službu investičního zprostředkovatele [§ 29 odst. 1 písm. b)] a

a)   poruší povinnost informovat investičního zprostředkovatele podrobně a pravdivě o investičních nástrojích, jichž se týkají pokyny přijímané a předávané investičním zprostředkovatelem [§ 31 písm. a)],
b)   neposkytne investičnímu zprostředkovateli potřebnou součinnost [§ 31 písm. b)], nebo
c)   poruší povinnost informovat investičního zprostředkovatele o změnách [§ 31 písm. c)],

se uloží pokuta do 5 000 000 Kč. 

§ 160
Správní delikty burzy cenných papírů

(1) Burza se dopustí správního deliktu tím, že

a)   nesplní informační povinnost (§ 116),
b)   poruší povinnost mlčenlivosti (§ 117),
c)   poruší povinnost poskytovat služby s odbornou péčí (§ 58 odst. 6),
d)   neoznámí Komisi změnu (§ 58 odst. 3),
e)   vykonává činnost v rozporu s uděleným povolením (§ 58 odst. 1),
f)   poruší povinnost uveřejňovat kurz investičního nástroje (§ 42),
g)   přijme k obchodování na oficiálním trhu cenný papír, který nesplňuje podmínky pro přijetí k obchodování na oficiálním trhu (§ 44),
h)   nesplní povinnost vyřadit nebo vyloučit cenný papír z obchodování na oficiálním trhu nebo pozastavit obchodování s cenným papírem na oficiálním trhu (§ 47 a 48),
i)   nezajistí rovný přístup ke službám a dostupnost stejných informací (§ 71),
j)   poruší povinnost sledovat obchodování na trhu, vyhodnocovat obchodování na trhu nebo přijímat opatření zabraňující zneužívání trhu (§ 127), nebo
k)   neprovede opatření k nápravě v požadované lhůtě (§ 136).

(2) Za správní delikt burzy se uloží pokuta

a)   do 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) až d),
b)   do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. e) až k).

§ 161
Správní delikty organizátora mimoburzovního trhu

(1) Organizátor mimoburzovního trhu se dopustí správního deliktu tím, že

a)   nesplní informační povinnost (§ 116),
b)   poruší povinnost mlčenlivosti (§ 117),
c)   poruší pravidla obchodování na mimoburzovním trhu (§ 75 odst. 6),
d)   neoznámí Komisi změnu (§ 75 odst. 2),
e)   neuveřejní pravidla obchodování na mimoburzovním trhu nebo jejich změnu (§ 81),
f)   poruší povinnost uveřejnit kurz investičního nástroje (§ 42),
g)   nepožádá Komisi o schválení změny pravidel obchodování (§ 75 odst. 3),
h)   přijme k obchodování na oficiálním trhu cenný papír, který nesplňuje podmínky pro přijetí k obchodování na oficiálním trhu (§ 44),
i)   nesplní povinnost vyřadit nebo vyloučit cenný papír z obchodování na oficiálním trhu nebo pozastavit obchodování s cenným papírem na oficiálním trhu (§ 47 a 48),
j)   vykovává činnost v rozporu s uděleným povolením (§ 75 odst. 1),
k)   nedodržuje pravidla obezřetného poskytování služeb, pravidla jednání se zákazníky nebo nesplní informační povinnost (§ 80),
l)   poruší povinnost sledovat obchodování na trhu, vyhodnocovat obchodování na trhu nebo přijímat opatření zabraňující zneužívání trhu (§ 127), nebo
m)   neprovede opatření k nápravě v požadované lhůtě (§ 136).

(2) Za správní delikt organizátora mimoburzovního trhu se uloží pokuta

a)   do 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) až f),
b)   do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. g) až m).

§ 162
Správní delikty provozovatele vypořádacího systému

(1) Provozovatel vypořádacího systému se dopustí správního deliktu tím, že

a)   nepožádá Komisi o schválení změny pravidel vypořádacího systému (§ 83 odst. 7),
b)   poruší oznamovací povinnost (§ 88),
c)   poruší povinnost mlčenlivosti (§ 117),
d)   neposkytne informace potřebné pro výkon dozoru (§ 87),
e)   vykonává činnost v rozporu s povolením (§ 83 odst. 2),
f)   poruší pravidla vypořádacího systému (§ 83 odst. 11), nebo
g)   neprovede opatření k nápravě v požadované lhůtě (§ 136).

(2) Za správní delikt provozovatele vypořádacího systému se uloží pokuta

a)   do 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) až d),
b)   do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. e) až g).

§ 163
Správní delikty účastníka vypořádacího systému

Účastníkovi vypořádacího systému, který

a)   neoznámí provozovateli vypořádacího systému nebo Komisi změnu [§ 88 odst. 2 a odst. 4 písm. b)],
b)   neposkytne informaci o vypořádacích systémech, kterých se účastní [§ 88 odst. 3 a odst. 4 písm. a)],
c)   poruší neodvolatelnost příkazu k vypořádání (§ 86), nebo
d)   neprovede opatření k nápravě v požadované lhůtě (§ 136),

se uloží pokuta do 10 000 000 Kč. 

§ 164
Správní delikty centrálního depozitáře

(1) Centrální depozitář se dopustí správního deliktu tím, že

a)   nepožádá Komisi o schválení změny provozního řádu (§ 104 odst. 2),
b)   nesplní informační povinnost (§ 108 a 115),
c)   poruší povinnost mlčenlivosti (§ 117),
d)   vykonává činnost v rozporu s povolením (§ 103 odst. 1 a 7),
e)   poruší provozní řád centrálního depozitáře (§ 104 odst. 5), nebo
f)   neprovede opatření k nápravě v požadované lhůtě (§ 136).

(2) Za správní delikt centrálního depozitáře se uloží pokuta

a)   do 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) až c),
b)   do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. d) až f).

§ 165
Správní delikty účastníka centrálního depozitáře

Účastníkovi centrálního depozitáře, který

a)   poruší provozní řád centrálního depozitáře (§ 104 odst. 5), nebo
b)   neprovede opatření k nápravě v požadované lhůtě (§ 136),

se uloží pokuta do 10 000 000 Kč. 

§ 166
Správní delikty osoby, která vede evidenci navazující na centrální evidenci cenných papírů vedenou
centrálním depozitářem

Osobě, která vede evidenci navazující na centrální evidenci cenných papírů a která

a)   poruší provozní řád centrálního depozitáře (§ 104 odst. 5),
b)   poruší povinnost mlčenlivosti (§ 117),
c)   nesplní informační povinnost (§ 115), nebo
d)   neprovede opatření k nápravě v požadované lhůtě (§ 136),

se uloží pokuta do 10 000 000 Kč. 

§ 167
Správní delikty osoby, která vede samostatnou
evidenci investičních nástrojů

Osobě, která vede samostatnou evidenci investičních nástrojů a která

a)   vede evidenci investičních nástrojů v rozporu s prováděcím právním předpisem (§ 93 odst. 4),
b)   poruší povinnost mlčenlivosti (§ 117),
c)   nesplní informační povinnost (§ 115), nebo
d)   neprovede opatření k nápravě v požadované lhůtě (§ 136),

se uloží pokuta do 10 000 000 Kč. 

§ 168
Správní delikty osoby, která vede evidenci navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů

Osobě, která vede evidenci navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů a která

a)   vede evidenci investičních nástrojů v rozporu s prováděcím právním předpisem (§ 93 odst. 4),
b)   poruší povinnost mlčenlivosti (§ 117),
c)   nesplní informační povinnost (§ 115), nebo
d)   neprovede opatření k nápravě v požadované lhůtě (§ 136),

se uloží pokuta do 10 000 000 Kč. 

§ 169
Správní delikty institucionálního investora

Institucionálnímu investorovi, který

a)   nesplní informační povinnost (§ 116), nebo
b)   neprovede opatření k nápravě v požadované lhůtě (§ 136),

se uloží pokuta do 10 000 000 Kč. 

§ 170

Správní delikty tiskárny

Tiskárně, která

a)   tiskne kótované cenné papíry bez povolení (§ 45 odst. 1), nebo
b)   poruší povinnost mlčenlivosti (§ 117),

se uloží pokuta do 10 000 000 Kč. 

§ 171
Správní delikty emitenta

Emitentovi cenného papíru, který

a)   nedodrží náležitosti oznámení nebo inzerátu o uveřejnění prospektu nebo o přijetí cenného papíru k obchodování (§ 52 odst. 5),
b)   nedodrží pravidla pro vypracování a uveřejnění prospektu (§ 50 odst. 1, § 52 odst. 1 až 4),
c)   nedodrží pravidla pro vypracování nebo uveřejnění výroční zprávy nebo nedoručí výroční zprávu Komisi (§ 118 a 123),
d)   nedodrží pravidla pro vypracování nebo uveřejnění pololetní zprávy nebo nedoručí pololetní zprávu Komisi (§ 119 a 123),
e)   nesplní povinnost podle § 120 a 121,
f)   neuveřejní nebo nezašle komisi vnitřní informaci, uveřejní nebo zašle Komisi nesrozumitelnou vnitřní informaci nebo uveřejní zkreslenou vnitřní informaci (§ 125 odst. 1),
g)   nedodrží povinnost vést seznam osob, které mají přístup k vnitřním informacím (§ 125 odst. 4), nebo
h)   neprovede opatření k nápravě v požadované lhůtě (§ 136),

se uloží pokuta do 10 000 000 Kč. 

Správní delikty při veřejné nabídce cenných papírů

§ 172

Osobě, která

a)   veřejně nabízí cenné papíry bez uveřejnění užšího prospektu nebo prospektu (§ 34 odst. 3, § 35 odst. 10),
b)   nedodrží náležitosti dokumentu o veřejné nabídce cenných papírů (§ 34 odst. 5),
c)   nedodrží pravidla pro vypracování a uveřejnění užšího prospektu nebo prospektu (§ 35 odst. 3, 4, 10 a 11, § 50 odst. 1, § 52 odst. 1 až 3), nebo
d)   neprovede opatření k nápravě v požadované lhůtě (§ 136),

se uloží pokuta do 10 000 000 Kč. 

§ 173

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a)   veřejně nabízí cenné papíry bez uveřejnění užšího prospektu nebo prospektu (§ 34 odst. 3, § 35 odst. 10),
b)   nedodrží náležitosti dokumentu o veřejné nabídce cenných papírů (§ 34 odst. 5),
c)   nedodrží pravidla pro vypracování a uveřejnění užšího prospektu nebo prospektu (§ 35 odst. 3, 4, 10 a 11, § 50 odst. 1, § 52 odst. 1 až 3), nebo
d)   neprovede opatření k nápravě v požadované lhůtě (§ 136).

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč. 

§ 174
Správní delikty zahraniční osoby, která
v České republice poskytuje investiční služby na základě povolení domovského státu

Zahraniční osobě, která v České republice poskytuje investiční služby na základě povolení domovského státu a která

a)   nesplní informační povinnost (§ 24 odst. 7 a § 25 odst. 3), nebo
b)   nedodrží pravidla jednání se zákazníky nebo opatření přijaté ve veřejném zájmu (§ 24 odst. 7 a § 25 odst. 3),

se uloží pokuta do 10 000 000 Kč. 

§ 175
Správní delikty zahraniční osoby, která poskytuje investiční služby v České republice prostřednictvím organizační složky

(1) Zahraniční osoba, která poskytuje investiční služby v České republice prostřednictvím organizační složky, se dopustí správního deliktu tím, že

a)   neoznámí změnu Komisi (§ 28 odst. 6),
b)   provede veřejnou dražbu cenných papírů v rozporu s tímto zákonem nebo poruší schválený dražební řád [§ 28 odst. 7 písm. f)],
c)   poruší povinnost mlčenlivosti (§ 117),
d)   nezaplatí příspěvek do Garančního fondu ve stanovené lhůtě (§ 128 odst. 9 a § 133 odst. 2 až 4),
e)   vykonává činnost v rozporu s uděleným povolením (§ 28 odst. 1),
f)   poruší pravidla obezřetného poskytování investičních služeb [§ 28 odst. 7 písm. a)],
g)   poruší povinnost vést řádně deník obchodníka s cennými papíry [§ 28 odst. 7 písm. b)],
h)   poruší pravidla jednání se zákazníky [§ 28 odst. 7 písm. c)],
i)   nesplní informační povinnost [§ 28 odst. 7 písm. d)],
j)   poruší povinnost uchovávat dokumenty [§ 28 odst. 7 písm. e)], nebo
k)   neprovede opatření k nápravě v požadované lhůtě (§ 136).

(2) Za správní delikt zahraniční osoby, která poskytuje investiční služby v České republice prostřednictvím organizační složky, se uloží pokuta do

a)   10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) až d),
b)   20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. e) až k).

§ 176
Správní delikty osoby podléhající dozoru
na konsolidovaném základě

Osobě podléhající dozoru na konsolidovaném základě, která

a)   neposkytne informaci pro účely dozoru na konsolidovaném základě (§ 154 odst. 2),
b)   poruší povinnost vytvořit odpovídající kontrolní mechanizmy (§ 155 odst. 1),
c)   poruší povinnost oznámit svého auditora (§ 155 odst. 2),
d)   poruší povinnost mlčenlivosti (§ 117), nebo
e)   neprovede opatření k nápravě v požadované lhůtě (§ 156),

se uloží pokuta do 10 000 000 Kč. 

Správní delikty zasvěcené osoby

§ 177

Osobě, která porušila povinnost stanovenou v § 124 odst. 4, se uloží pokuta do 10 000 000 Kč. 

§ 178

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost stanovenou v § 124 odst. 4.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč. 

Správní delikty osoby, která manipuluje s trhem

§ 179

Osobě, která manipuluje s trhem (§ 126 odst. 4), se uloží pokuta do výše 20 000 000 Kč. 

§ 180

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že manipuluje s trhem (§ 126 odst. 4).

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 20 000 000 Kč. 

Správní delikty osoby, která neoznámí tržní manipulaci

§ 181

Osobě, která poruší povinnost oznámit podezření na tržní manipulaci (§ 126 odst. 5), se uloží pokuta do výše 20 000 000 Kč. 

§ 182

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že neoznámí podezření na tržní manipulaci (§ 126 odst. 5).

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 20 000 000 Kč. 

Správní delikty osoby, která se podílí na
rozhodování emitenta a neinformuje o svých
obchodech s investičními nástroji

§ 183

Osobě podílející se na rozhodování emitenta nebo osobě tvořící s touto osobou podnikatelské seskupení, které neoznámí svůj obchod s investičním nástrojem (§ 125 odst. 5), se uloží pokuta do 10 000 000 Kč. 

§ 184

(1) Fyzická osoba podílející se na rozhodování emitenta nebo osoba jí blízká se dopustí přestupku tím, že neoznámí svůj obchod s investičním nástrojem (§ 125 odst. 5).

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč. 

Správní delikty osoby, která neoznámí využití vnitřní informace

§ 185

Osobě, která porušila povinnost oznámit využití vnitřní informace (§ 124 odst. 5), se uloží pokuta do výše 10 000 000 Kč. 

§ 186

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že neoznámí podezření na využití vnitřní informace (§ 124 odst. 5).

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč. 

Další správní delikty

§ 187

Osobě, která

a)   vykonává činnost, ke které je třeba povolení nebo registrace podle tohoto zákona (§ 5, § 28 odst. 1, § 29 odst. 2, § 45 odst. 1, § 56 odst. 2, § 73 odst. 2, § 83 odst. 2, § 103 odst. 1) bez povolení nebo registrace,
b)   nepožádá o souhlas s nabytím účasti na obchodníkovi s cennými papíry (§ 11 odst. 1),
c)   neoznámí nabytí cenných papírů přechodem nebo pozbytí účasti na obchodníkovi s cennými papíry (§ 11 odst. 8 a 9),
d)   neoprávněně používá označení "burza cenných papírů" (§ 56 odst. 3),
e)   neoprávněně používá označení "centrální depozitář cenných papírů" (§ 101 odst. 2), nebo
f)   neoznámí podíl na hlasovacích právech (§ 122),

se uloží pokuta do výše 5 000 000 Kč. 

Další přestupky

§ 188

(1) Makléř se dopustí přestupku tím, že vykonává odbornou obchodní činnost, ke které nemá povolení (§ 14 odst. 1).

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč. 

§ 189

(1) Nucený správce obchodníka s cennými papíry, burzy, organizátora mimoburzovního trhu, provozovatele vypořádacího systému nebo centrálního depozitáře se dopustí přestupku tím, že

a)   postupuje v rozporu s tímto zákonem (§ 139 odst. 7),
b)   nevyžádá si ke svému rozhodnutí předchozí souhlas Komise (§ 139 odst. 8), nebo
c)   poruší ustanovení § 139 odst. 6.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč. 

§ 190

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a)   vykonává činnost, ke které je třeba povolení nebo registrace podle tohoto zákona (§ 5, § 14 odst. 1, § 28 odst. 1, § 29 odst. 2, § 45 odst. 1, § 56 odst. 2, § 73 odst. 2, § 83 odst. 2, § 103 odst. 1) bez povolení nebo registrace,
b)   nesplní povinnost požádat o souhlas s nabytím účasti na obchodníkovi s cennými papíry (§ 11 odst. 1),
c)   nesplní povinnost oznámit pozbytí účasti na obchodníkovi s cennými papíry (§ 11 odst. 9),
d)   nesplní povinnost oznámit podíl na hlasovacích právech (§ 122),
e)   vykonává funkci vedoucí osoby nebo vedoucího organizační složky a nesplňuje podmínku neslučitelnosti funkcí (§ 10 odst. 3, § 28 odst. 4, § 59 a 76) nebo nemá k výkonu této funkce předchozí souhlas Komise (§ 10 odst. 1, § 28 odst. 4, § 58 odst. 4 a § 75 odst. 7), nebo
f)   v podkladech pro žádost o předchozí souhlas s výkonem funkce vedoucí osoby nebo vedoucího organizační složky zahraniční osoby (§ 10 odst. 1, § 28 odst. 4, § 58 odst. 4 a § 75 odst. 7) uvede nepravdivý údaj nebo zatají některou skutečnost.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč. 

§ 191
Správní delikty při poskytování investičních služeb v zahraničí

(1) Obchodníkovi s cennými papíry, který poskytuje investiční služby v hostitelském státě a poruší pravidla jednání nebo informační povinnost podle právních předpisů hostitelského státu, se na základě oznámení dozorového úřadu hostitelského státu uloží pokuta do 10 000 000 Kč. 

(2) O pokutě uložené podle odstavce 1 Komise bez zbytečného odkladu informuje dozorový úřad hostitelského státu.

§ 192
Společná ustanovení

(1) Právnická osoba neodpovídá za správní delikt, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby zabránila porušení právní povinnosti.

(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Komise o něm nezahájila řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděla, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Protiprávní jednání právnických osob a přestupky podle tohoto zákona projednává Komise.

(5) Správní delikty podle tohoto zákona projednává Komise.

(6) Na odpovědnost za správní delikt, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(7) Pokuty vybírá a vymáhá Komise. Příjem z pokut uložených obchodníkům s cennými papíry je příjmem Garančního fondu, příjem z ostatních pokut je příjmem státního rozpočtu.

(8) Při vybírání a vymáhání uložených pokut se postupuje podle zvláštního zákona, který upravuje správu daní a poplatků.

ČÁST ESÁTÁ
RATINGOVÉ AGENTURY

§ 193

(1) Osoba, jejímž předmětem podnikání je hodnocení kvality investičního nástroje nebo účastníka kapitálového trhu (dále jen "ratingová agentura"), může požádat Komisi o zápis do seznamu ratingových agentur uznaných Komisí.

(2) Komise zapíše do seznamu ratingových agentur ratingovou agenturu, která má předpoklady pro kvalifikované hodnocení investičního nástroje nebo účastníka kapitálového trhu, zejména

a)   věcné, organizační a personální vybavení,
b)   je-li fyzickou osobou, je důvěryhodná a odborně způsobilá, nebo je-li právnickou osobou, její vedoucí osoby jsou důvěryhodné a odborně způsobilé,
c)   kritéria pro hodnocení kvality investičního nástroje nebo účastníka kapitálového trhu.

(3) Komise vyškrtne ze seznamu ratingových agentur ratingovou agenturu, která přestane splňovat předpoklady pro kvalifikované hodnocení investičního nástroje nebo účastníka kapitálového trhu.

(4) O zamítnutí žádosti ratingové agentury o zápis do seznamu nebo o vyškrtnutí ratingové agentury ze seznamu vydá Komise rozhodnutí.

ČÁST JEDENÁCTÁ
USTANOVENĺ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

§ 194
Vztah k jiným právním předpisům

(1) Pro řízení podle tohoto zákona se použijí předpisy o správním řízení, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Pro řízení o přestupcích se použije zákon o přestupcích.

(3) Právní poměry obchodníka s cennými papíry, burzy, mimoburzovního trhu, provozovatele vypořádacího systému a centrálního depozitáře se řídí obchodním zákoníkem, pokud tento zákon nestanoví jinak.

§ 195

Pokud tento zákon hovoří o členském státě Evropské unie, rozumí se jimi i další státy tvořící Evropský hospodářský prostor.

§ 196

Pokud tento zákon vyžaduje uveřejňování informací na území České republiky, uveřejňují se tyto informace v českém jazyce.

§ 197

(1) Závěrečným vyrovnáním zisků a ztrát (dále jen "závěrečné vyrovnání") se rozumí výpočet čisté výše zbývajících závazků nebo pohledávek stran v souvislosti s ukončením a vypořádáním obchodů, které byly uzavřeny podle smlouvy o závěrečném vyrovnání nebo se takovou smlouvou řídí. Výpočet se provádí v souladu s touto smlouvou na základě výše zisku nebo ztráty, ať již skutečné nebo předpokládané, stanovené s ohledem na jakékoliv plnění nebo platbu, která by měla být uskutečněna, pokud by nedošlo k případu porušení závazků stran ze smlouvy o závěrečném vyrovnání, ke skutečnosti zakládající zánik smlouvy o závěrečném vyrovnání nebo k jakékoli jiné obdobné skutečnosti stanovené smlouvou o závěrečném vyrovnání, a to včetně jakýchkoli nákladů nebo výnosů vzniklých v souvislosti s ukončením a vypořádáním příslušných obchodů. Čistá výše závazků nebo pohledávek stran zbývajících po ukončení a vypořádání každého jednotlivého obchodu nebo skupiny obchodů podle smlouvy o závěrečném vyrovnání může být stanovena například jako čistý výsledek kotací příslušných sazeb, cen nebo kurzů získaných od jednoho či více obchodníků na relevantních trzích.

(2) Smlouvou o závěrečném vyrovnání se rozumí smlouva, včetně jakékoli rámcové smlouvy, která byla uzavřena k úpravě vztahů z jednoho nebo více obchodů s deriváty, repo obchodů, půjček cenných papírů, obchodů s devizovými hodnotami nebo jiných finančních obchodů uzavřených mimo organizované veřejné trhy a která stanoví, že na základě výše zisku či ztráty stran, ať již skutečné nebo předpokládané, má být vypočtena čistá výše zbývajících závazků nebo pohledávek stran v souvislosti s ukončením a vypořádáním jednoho nebo více obchodů uzavřených podle takové smlouvy.

§ 198
Seznam nucených správců a likvidátorů

(1) Komise vede seznam osob, které mohou být jmenovány

a)   nuceným správcem obchodníka s cennými papíry, který není bankou, investiční společnosti, investičního fondu, burzy, organizátora mimoburzovního trhu, provozovatele vypořádacího systému nebo centrálního depozitáře,
b)   likvidátorem investiční společnosti nebo investičního fondu.

(2) Do seznamu likvidátorů a nucených správců Komise zapíše osobu, která o to požádá, je způsobilá k právním úkonům, odborně způsobilá a důvěryhodná a nebyla v posledních 5 letech z tohoto seznamu vyškrtnuta.

(3) Žádost o zápis do seznamu likvidátorů a nucených správců obsahuje údaje a doklady nezbytné pro posouzení skutečností uvedených v odstavci 1. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Komise vyškrtne ze seznamu likvidátorů a nucených správců osobu, která

a)   se bez závažných důvodů vzdala funkce likvidátora nebo nuceného správce, do nichž byla Komisí jmenována,
b)   závažně nebo opakovaně porušila povinnosti plynoucí z funkce likvidátora nebo nuceného správce, do nichž byla Komisí jmenována,
c)   přestala splňovat předpoklady pro zapsání do tohoto seznamu,
d)   požádala o vyškrtnutí ze seznamu, nebo
e)   zemřela.

(5) O nezapsání do seznamu nebo vyškrtnutí ze seznamu se vydává správní rozhodnutí.

§ 199
Zmocnění

(1) Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob stanovení výše vynaložených věcných nákladů při poskytování informací osobou, která vede evidenci investičních nástrojů (§ 115 odst. 5).

(2) Komise stanoví vyhláškou

a)   náležitosti a přílohy žádostí podle § 7, § 10 odst. 4, § 11 odst. 4, § 14 odst. 4, § 19 odst. 2, § 20 odst. 2, § 28 odst. 3, § 30 odst. 7, § 45 odst. 2, § 57 odst. 2, § 61 odst. 2, § 62 odst. 2, § 74 odst. 2, § 78 odst. 2, § 79 odst. 2, § 83 odst. 4, § 85 odst. 2, § 103 odst. 3, § 106 odst. 2, § 107 odst. 2, § 198 odst. 3,
b)   pravidla pro výpočet kapitálové přiměřenosti obchodníka s cennými papíry, který není bankou (§ 9 odst. 2), na individuálním a konsolidovaném základě, pravidla pro výpočet kapitálové přiměřenosti finanční holdingové společnosti na konsolidovaném základě (§ 154 odst. 1) a rozsah informací předávaných osobou zahrnutou do dozoru na konsolidovaném základě, včetně způsobu a periodicity jejich předávání (§ 154 odst. 3),
c)   podrobnosti dodržování pravidel obezřetného poskytování služeb podle § 12 odst. 7,
d)   náležitosti a způsob vedení deníku obchodníka s cennými papíry (§ 13 odst. 4),
e)   druhy odborných obchodních činností, které musí obchodník s cennými papíry vykonávat prostřednictvím makléře, druhy specializací makléře, způsob výkonu makléřské zkoušky a výši úplaty spojené s makléřskou zkouškou (§ 12 odst. 8 a § 14 odst. 7),
f)   podrobnosti pravidel jednání obchodníka s cennými papíry se zákazníky podle § 15 odst. 4,
g)   obsah informačních povinností poskytovatelů služeb na kapitálovém trhu, lhůty, formu a způsob jejich plnění (§ 16 odst. 7, § 41, 87, § 93 odst. 6 a § 108 odst. 1),
h)   pravidla jednání investičního zprostředkovatele se zákazníky a zásady pro vedení evidence přijatých a předaných pokynů, administrativní postupy a mechanizmus vnitřní kontroly nezbytné pro řádný výkon činnosti podle § 32 odst. 4,
i)   minimální náležitosti prospektu cenného papíru (§ 50 odst. 1) a minimální náležitosti užšího prospektu cenného papíru (§ 35 odst. 4),
j)   formu, lhůtu a způsob uveřejňování kurzu investičního nástroje přijatého k obchodování na regulovaném trhu (§ 43 odst. 2),
k)   náležitosti technického provedení listinného cenného papíru (§ 45 odst. 2),
l)   způsob vedení samostatné evidence investičních nástrojů a evidence navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů (§ 93 odst. 4),
m)   druhy obchodů s investičními nástroji, které obchodník s cennými papíry, institucionální investor nebo organizátor regulovaného trhu hlásí Komisi, a způsob jejich hlášení (§ 116 odst. 3),
n)   formu výroční zprávy a pololetní zprávy emitenta kótovaného cenného papíru, způsob jejich zasílání Komisi a podrobnější pravidla pro jejich uveřejňování (§ 118 odst. 7 a § 119 odst. 4),
o)   způsob plnění oznamovací povinnosti podle § 122 odst. 15,
p)   pravidla pro nakládání s vnitřními informacemi (§ 125 odst. 7),
q)   pravidla pro jednání na regulovaném trhu, pravidla pro posuzování manipulace s trhem, způsob výměny informací týkajících se manipulace s trhem s ostatními členskými státy Evropské unie a způsob výkonu dozoru nad manipulací s trhem v rámci členských států Evropské unie (§ 126 odst. 6),
r)   způsob informování Komise o využívání vnitřních informací a o manipulaci s trhem (§ 127),
s)   způsob stanovení odměny nuceného správce a správce konkurzní podstaty, náhrady jejich hotových výdajů, jejich maximální výši hrazenou státem a způsob úhrady (§ 132 odst. 5 a § 139 odst. 11).

Ustanovení přechodná a závěrečná

§ 200

(1) Povolení k výkonu činnosti obchodníka s cennými papíry podle zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění zákona č. 89/1993 Sb., zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 152/1996 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 70/2000 Sb., zákona č. 307/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 259/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb. a zákona č. 308/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 476/2002 Sb. a zákona č. 88/2003 Sb., (dále jen "dosavadní zákon") se považuje za povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry podle tohoto zákona, v rozsahu investičních služeb uvedených v povolení.

(2) Garanční fond obchodníků s cennými papíry podle dosavadního zákona je Garančním fondem podle tohoto zákona; nároky na výplatu náhrady z Garančního fondu podle dosavadního zákona zůstávají zachovány. Průměrné hodnoty majetku zákazníků podle § 129 se začínají počítat od 1. července 2004.

(3) Povolení ke zřízení pobočky zahraničního obchodníka s cennými papíry podle dosavadního zákona je povolením k poskytování investičních služeb prostřednictvím organizační složky podle tohoto zákona.

(4) Povolení k činnosti makléře podle dosavadního zákona je povolením k výkonu činnosti makléře podle tohoto zákona, v rozsahu odborné specializace makléře uvedené v povolení.

(5) Povolení k organizování mimoburzovního trhu podle dosavadního zákona je povolením k organizování mimoburzovního trhu podle tohoto zákona, v rozsahu uvedeném v povolení.

(6) Povolení ke vzniku burzy podle dosavadního zákona je povolením k činnosti burzy podle tohoto zákona, v rozsahu uvedeném v povolení.

(7) Povolení k vypořádání obchodů s investičními nástroji podle dosavadního zákona je povolením k provozování vypořádacího systému podle tohoto zákona, v rozsahu uvedeném v povolení.

(8) Registrace podle § 45a dosavadního zákona je registrací investičního zprostředkovatele podle tohoto zákona.

(9) Povolení k tisku listinných cenných papírů podle dosavadního zákona je povolením k tisku listinných cenných papírů podle tohoto zákona.

(10) Dnem následujícím po dni, kdy centrální depozitář převezme evidenci zaknihovaných cenných papírů vedenou Střediskem cenných papírů podle dosavadního zákona, zaniká povolení k vedení části evidence Střediska cenných papírů, jakož i výkonu ostatních jeho činností podle dosavadního zákona.

(11) Souhlas s volbou nebo jmenováním člena představenstva obchodníka s cennými papíry podle dosavadního zákona je souhlasem s výkonem funkce vedoucí osoby obchodníka s cennými papíry podle tohoto zákona.

(12) Vedoucí osoba, které tento zákon nově zakládá povinnost mít k výkonu funkce předchozí souhlas Komise, požádá Komisi o souhlas do 6 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona; jestliže o souhlas v této lhůtě nepožádá nebo jestliže Komise souhlas neudělí, oprávnění k výkonu funkce zaniká.

(13) Souhlas s nabytím účasti na obchodníkovi s cennými papíry podle dosavadního zákona je souhlasem s nabytím účasti na obchodníkovi s cennými papíry podle tohoto zákona.

(14) Schválení dražebního řádu obchodníka s cennými papíry podle dosavadního zákona je schválením dražebního řádu podle tohoto zákona.

(15) Prospekt cenného papíru schválený podle dosavadního zákona je prospektem cenného papíru schváleným podle tohoto zákona.

(16) Užší prospekt cenného papíru schválený podle dosavadního zákona je prospektem cenného papíru schváleným podle tohoto zákona.

(17) Nucená správa zavedená podle dosavadního zákona, která nebyla do nabytí účinnosti tohoto zákona ukončena, je nucenou správou podle tohoto zákona.

(18) Povolení k uveřejnění pouze účetní závěrky nebo pouze konsolidované účetní závěrky podle dosavadního zákona je povolením k uveřejnění pouze účetní závěrky nebo pouze konsolidované účetní závěrky podle tohoto zákona.

(19) Registrované cenné papíry podle dosavadního zákona jsou kótovanými cennými papíry podle tohoto zákona.

§ 201

(1) Obchodník s cennými papíry je povinen uvést své postavení do souladu s tímto zákonem do 31. prosince 2004.

(2) Burza je povinna uvést své postavení do souladu s tímto zákonem do 31. prosince 2004.

(3) Organizátor mimoburzovního trhu je povinen uvést své postavení do souladu s tímto zákonem do 30. června 2005.

(4) Provozovatel vypořádacího systému je povinen uvést své postavení do souladu s tímto zákonem do 31. prosince 2004.

(5) Osoba, která je povinna dodržovat kapitálovou přiměřenost na konsolidovaném základě, je povinna uvést svou kapitálovou přiměřenost do souladu s tímto zákonem nejpozději do 31. prosince 2006.

§ 202

(1) Do doby, než centrální depozitář převezme evidenci zaknihovaných a imobilizovaných cenných papírů vedenou Střediskem cenných papírů,

a)   se nepoužijí ustanovení tohoto zákona upravující činnost centrálního depozitáře,
b)   Středisko cenných papírů vede evidenci zaknihovaných a imobilizovaných cenných papírů, evidenci rozhodnutí Komise a plní informační povinnosti podle dosavadního zákona,
c)   identifikační označení podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírů přiděluje Komise podle dosavadního zákona.

(2) Česká republika jednající prostřednictvím ministerstva převede evidence Střediska cenných papírů na centrální depozitář za úplatu. Výše úplaty se stanoví na základě ocenění jednoho znalce z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady s příslušnou specializací, na základě dohody mezi ministerstvem a centrálním depozitářem.

(3) Česká republika jednající prostřednictvím ministerstva převede evidence Střediska cenných papírů na centrální depozitář bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy mezi Českou republikou jednající prostřednictvím ministerstva a centrálním depozitářem o převodu této evidence. Smlouva o převodu evidence musí být uzavřena nejpozději do 2 měsíců ode dne, kdy centrální depozitář obdrží povolení ke své činnosti.

(4) Dnem, kdy centrální depozitář převezme evidenci zaknihovaných a imobilizovaných cenných papírů vedenou Střediskem cenných papírů a začne vykonávat svou činnost podle tohoto zákona, přestává Středisko cenných papírů vykonávat svou činnost podle dosavadních právních předpisů.

(5) Na centrální depozitář nepřecházejí práva, povinnosti ani závazky Střediska cenných papírů.

(6) Chybu v evidenci zaknihovaných a imobilizovaných cenných papírů, kterou centrální depozitář převezme od Střediska cenných papírů, opraví centrální depozitář podle tohoto zákona. Odpovědnost státu za vzniklou škodu tím není dotčena.

§ 203

(1) Řízení o uložení opatření k nápravě nebo sankce, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadního zákona. Opatření k nápravě nebo sankce se uloží podle dosavadního zákona.

(2) Porušení dosavadního zákona nebo rozhodnutí Komise vydaného podle dosavadního zákona se posuzují podle dosavadního zákona.

(3) Řízení o udělení povolení, řízení o registraci nebo řízení o schválení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle tohoto zákona; lhůty, jejichž běh započal podle dosavadního zákona, běží ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona znovu.

(4) Řízení o souhlasu s udělením koncese hodnocení kvality investičního instrumentu a účastníka kapitálového trhu (rating) zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se zastavují dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

§ 204

Komise oznámí Komisi Evropských společenství ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona seznam regulovaných trhů, které mají povolení Komise. Přílohu oznámení tvoří vnitřní předpisy uznaných regulovaných trhů.

§ 205

Zrušuje se:

1.   zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů,
2.   zákon č. 251/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů, ve znění pozdějších předpisů,
3.   vyhláška č. 88/1993 Sb., o podrobnostech technického provedení veřejně obchodovatelných listinných cenných papírů,
4.   vyhláška č. 82/2001 Sb., kterou se stanoví minimální náležitosti prospektu cenného papíru a užšího prospektu cenného papíru,
5.   vyhláška č. 105/2001 Sb., o hlášení obchodů s investičními instrumenty uzavřenými mimo veřejný trh,
6.   vyhláška č. 305/2001 Sb., o makléřské zkoušce,
7.   vyhláška č. 375/2001 Sb., kterou se mění vyhláška č. 88/1993 Sb., o podrobnostech technického provedení veřejně obchodovatelných listinných cenných papírů,
8.   vyhláška č. 17/2002 Sb., kterou se stanoví forma, lhůta a způsob uveřejňování kurzů instrumentů kapitálového trhu,
9.   vyhláška č. 178/2002 Sb., o podrobnějších pravidlech pro plnění povinnosti oznámit podíl na hlasovacích právech,
10.   vyhláška č. 466/2002 Sb., kterou se stanoví podrobnější pravidla organizace vnitřního provozu obchodníka s cennými papíry a podrobnější pravidla jednání obchodníka s cennými papíry ve vztahu k zákazníkům,
11.   vyhláška č. 467/2002 Sb., o rozsahu odborných obchodních činností obchodníka s cennými papíry vykonávaných pomocí makléře a o druzích odborné specializace makléře,
12.   vyhláška č. 468/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 305/2001 Sb., o makléřské zkoušce,
13.   vyhláška č. 64/2003 Sb., o kapitálové přiměřenosti obchodníka s cennými papíry, který není bankou nebo pobočkou zahraniční banky, na individuálním základě,
14.   vyhláška č. 73/2003 Sb., o hlášení kapitálové přiměřenosti obchodníka s cennými papíry, který není bankou nebo pobočkou zahraniční banky.

§ 206
Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

Zaorálek v. r.
Klaus v. r.
Špidla v. r.

Obsah zákona o podnikání na kapitálovém trhu

ČÁST PRVNÍ
ZÁKLADNĺ USTANOVENĺ

Předmět úpravy
§ 1

Vymezení pojmů
§ 2

ČÁST DRUHÁ
INVESTIČNĺ SLUŽBY

Hlava I
Základní ustanovení
§ 3 a 4

Hlava II
Obchodník s cennými papíry
§ 5 - 20

Díl 1
Základní ustanovení
§ 5

Díl 2
Povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry
§ 6 - 8

Díl 3
Některé podmínky podnikání obchodníka s cennými papíry
§ 9 - 11

Díl 4
Pravidla činnosti a hospodaření obchodníka s cennými papíry
§ 12 - 17

Díl 5
Zrušení, změna předmětu podnikání nebo přeměna obchodníka s cennými papíry a převod,
 zastavení nebo nájem podniku obchodníka s cennými papíry
§ 18 - 20

Hlava III
Poskytování investičních služeb na území členských států Evropské unie
§ 21 - 27

Díl 1
Poskytování investičních služeb obchodníkem s cennými papíryf
fv jiném členském státě Evropské unie
§ 21 - 23

Díl 2
Poskytování investičních služeb zahraniční osobou se sídlem v jiném členském
  státě Evropské unie na území České republiky
§ 24 - 27

Hlava IV
Organizační složka zahraniční osoby, která má sídlo ve státě, který není členským
státem Evropské unie a poskytuje investiční služby v České republice
§ 28

Hlava V
Investiční zprostředkovatel
§ 29 - 32

ČÁST TŘETÍ
VEŘEJNÁ DRAŽBA CENNÝCH PAPĺRŮ
§ 33

ČÁST ČTVRTÁ
VEŘEJNÁ NABĺDKA INVESTIČNĺCH CENNÝCH PAPĺRŮ

Základní ustanovení
§ 34

Užší prospekt
§ 35 a 36

ČÁST PÁTÁ
TRH S INVESTIČNĺMI NÁSTROJI

Hlava I
Základní ustanovení
§ 37 - 55

Hlava II
Burza cenných papírů
§ 56 - 72

Hlava III
Mimoburzovní trh
§ 73 - 81

ČÁST ŠESTÁ
VYPOŘÁDACĺ SYSTÉM
§ 82 - 90

ČÁST SEDMÁ
EVIDENCE INVESTIČNĺCH NÁSTROJŮ

Hlava I
Základní ustanovení
§ 91 - 99

Díl 1
Zaknihovaný cenný papír
§ 91

Díl 2
Druhy evidencí investičních nástrojů
§ 92 a 93

Díl 3
Zásady vedení evidence investičních nástrojů
§ 94 - 99

Hlava II
Centrální depozitář cenných papírů
§ 100 - 114

Hlava III
Poskytování informací o vlastnících investičních nástrojů
§ 115

ČÁST OSMÁ
OCHRANA KAPITÁLOVÉHO TRHU A INVESTORŮ

Hlava I
Povinnosti účastníků trhu
§ 116 - 127

Hlava II
Garanční fond obchodníků s cennými papíry
§ 128 - 134

ČÁST DEVÁTÁ
STÁTNĺ DOZOR A SPRÁVNĺ DELIKTY

Hlava I
Státní dozor na individuálním základě
§ 135 - 149

Díl 1
Základní ustanovení
§ 135

Díl 2
Opatření k nápravě a odnětí povolení
§ 136 - 145

Díl 3
Státní dozor nad zahraniční osobou, která poskytuje investiční služby
 v České republice na základě povolení dozorového úřadu jiného
 členského státu Evropské unie
§ 146

Díl 4
Státní dozor nad obchodníkem s cennými papíry, který
 poskytuje služby v jiném členském státě Evropské unie
§ 147

Díl 5
Státní dozor nad burzou
§ 148 a 149

Hlava II
Státní dozor na konsolidovaném základě
§150 - 156

Hlava III
Správní delikty
§ 157 - 192

ČÁST DESÁTÁ
RATINGOVÉ AGENTURY
§ 193

ČÁST JEDENÁCTÁ
USTANOVENĺ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

Vztah k jiným právním předpisům
§ 194

Seznam nucených správců a likvidátorů
§ 198

Zmocnění
§ 199

Ustanovení přechodná a závěrečná
§ 200 - 205

Účinnost
§ 206


1)   Směrnice Rady 89/298/EHS ze dne 17. dubna 1989 o koordinaci požadavků na sestavení, kontrolu a šíření prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce převoditelných cenných papírů.
Směrnice Rady 93/6/EHS ze dne 15. března 1993 o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí, ve znění směrnic 98/31/ES a 98/33/ES.
Směrnice Rady 93/22/EHS ze dne 10. května 1993 o investičních službách v oblasti cenných papírů, ve znění směrnic 95/ /26/ES, 97/9/ES a 2000/64/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/9/ES ze dne 3. března 1997 o systémech pro odškodnění investorů.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES ze dne 20. března 2000 týkající se přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu, v části ustanovení uvedených v článku 2 odst. 2.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/34/ES ze dne 28. května 2001 o přijetí cenných papírů ke kótování na burze cenných papírů a o informacích, které k nim mají být zveřejněny, ve znění směrnice 2003/6/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES ze dne 28. ledna 2003 o obchodování zasvěcených osob a tržní manipulaci (zneužívání trhu).
2)   Čl. 6 odst. 10 a čl. 16 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES.
3)   Článek 1 a čl. 16 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES.

 

Nabídka k tématu

Investiční služby v právní teorii a praxi

Investiční služby v právní teorii a praxi

Martin Hobza - Nakladatelství Leges, s. r. o.

Monografie je věnována problematice investičních služeb a regulace jejich poskytování. Kromě vysvětlení základních teoretických východisek autor nabízí řešení otázek a problémů vznikajících při praktické aplikaci právní úpravy investičního zprostředkování, resp. poskytování ...

Cena: 240 KčKOUPIT

ÚZ č. 1222 - Cenné papíry, Kapitálový trh, Investiční společnosti a fondy, Komoditní burzy

ÚZ č. 1222 - Cenné papíry, Kapitálový trh, Investiční společnosti a fondy, Komoditní burzy

Sagit, a. s.

Publikace obsahuje předpisy rozdělené do šesti kapitol: cenné papíry, dohled nad kapitálovým trhem, podnikání na kapitálovém trhu, investiční společnosti a investiční fondy, komoditní burzy, seznam dalších ...

Cena: 349 KčKOUPIT

Investiční služby a nástroje po rekodifikaci

Investiční služby a nástroje po rekodifikaci

Husták, Smutný - C. H. Beck

Publikace komplexně zpracovává materii investičních služeb a investičních nástrojů ve světle nového civilního práva a směrnice MiFID, zohledňuje též hlavní změny plynoucí z připravované transpozice směrnice MiFID 2. Záměrem publikace je podat ucelený přehled východisek právní ...

Cena: 590 KčKOUPIT

Zákon o podnikání na kapitálovém trhu - komentář

Zákon o podnikání na kapitálovém trhu - komentář

Husták, Šovar, Franěk, Smutný, Celtová, Doležalová - C. H. Beck

Popis Zákon o podnikání na kapitálovém trhu. Komentář: - Komentář podrobně zachycuje změny právní regulace kapitálového trhu, oblasti, jejíž regulaci v posledních letech zaznamenala mnoho zásadních změn. - Autoři podávají ucelený přehled právní úpravy obchodování na kapitálovém ...

Cena: 2 010 KčKOUPIT

Právní předpisy

Sbírka zákonů ČR

 /
Číslo  /
Částka  /

Sbírka mezinárodních smluv

 /
Číslo  /
Částka  /

Finanční zpravodaj

 /
Číslo  /

Provozovatel

Nakladatelství Sagit, a. s.
Horní 457/1, 700 30 Ostrava-Hrabůvka
Společnost je zapsaná v obchodním
rejstříku vedeném KS v Ostravě,
oddíl B, vložka 3086.
IČ: 277 76 981
DIČ: CZ27776981

Telefony


Zásilkový obchod: 558 944 614
Předplatné ÚZ: 558 944 615
Software: 558 944 629
Knihkupci: 558 944 621
Inzerce: 558 944 634

E-maily


Zásilkový obchod: obchod@sagit.cz
Předplatné ÚZ: predplatne@sagit.cz
Software: software@sagit.cz
Knihkupci: knihkupci@sagit.cz
Inzerce: inzerce@sagit.cz

Obchodní podmínky

© 1996–2017 Nakladatelství Sagit, a. s. Všechna práva vyhrazena.