Váš nákupní košík:  prázdný Přihlášení obchod@sagit.cz

Navigace:  Úvod  »  Zákony  »  Sbírka zákonů

Sbírka zákonů


46

ZÁKON

ze dne 14. ledna 2004,

kterým se mění zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNĺ
Změna zákoníku práce

Čl. I

Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 88/1968 Sb., zákona č. 153/1969 Sb., zákona č. 100/1970 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 72/1982 Sb., zákona č. 111/1984 Sb., zákona č. 22/1985 Sb., zákona č. 52/1987 Sb., zákona č. 98/1987 Sb., zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 3/1991 Sb., zákona č. 297/1991 Sb., zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 74/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 287/1995 Sb., zákona č. 138/1996 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 257/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 177/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 136/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 312/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb. a zákona č. 362/2003 Sb., se mění takto:

1. V § 1 se na konci odstavce 3 doplňují slova "; za nerovné zacházení se nepovažuje rozlišování, které stanoví tento zákoník nebo zvláštní právní předpis nebo kdy je pro to věcný důvod spočívající v povaze práce, kterou zaměstnanec vykonává, a který je pro výkon této práce nezbytný".

2. V § 1 odstavec 4 zní:

"(4) V pracovněprávních vztazích je zakázána přímá i nepřímá diskriminace z důvodu pohlaví, sexuální orientace, rasového nebo etnického původu, národnosti, státního občanství, sociálního původu, rodu, jazyka, zdravotního stavu, věku, náboženství či víry, majetku, manželského a rodinného stavu nebo povinností k rodině, politického nebo jiného smýšlení, členství a činnosti v politických stranách nebo politických hnutích, v odborových organizacích nebo organizacích zaměstnavatelů; diskriminace z důvodu těhotenství nebo mateřství se považuje za diskriminaci z důvodu pohlaví. Za diskriminaci se považuje i jednání zahrnující podněcování, navádění nebo vyvolávání nátlaku směřujícího k diskriminaci.".

3. V § 1 se doplňují odstavce 5 až 10, které znějí:

"(5) Za diskriminaci se nepovažuje rozdílné zacházení z důvodu uvedeného v odstavci 4, pokud z povahy pracovních činností nebo souvislostí vyplývá, že tento důvod představuje podstatný a rozhodující požadavek pro výkon práce, kterou má zaměstnanec vykonávat, a který je pro výkon této práce nezbytný; cíl sledovaný takovou výjimkou musí být oprávněný a požadavek přiměřený. Za diskriminaci se rovněž nepovažuje dočasné opatření zaměstnavatele směřující k tomu, aby při přijímání zaměstnanců do pracovněprávního vztahu, při odborné přípravě a příležitosti dosáhnout funkčního nebo jiného postavení v zaměstnání bylo dosaženo rovnoměrného zastoupení mužů a žen, pokud k takovému opatření existuje důvod spočívající v nerovnoměrném zastoupení mužů a žen u zaměstnavatele. Postup zaměstnavatele však nesmí směřovat v neprospěch zaměstnance opačného pohlaví, jehož kvality jsou vyšší než kvality současně s ním přijímaných zaměstnanců do pracovněprávního vztahu.

(6) Přímou diskriminací se rozumí jednání nebo opomenutí, kdy je, bylo, nebo by bylo, na základě rozlišování podle vymezených diskriminačních důvodů (§ 1 odst. 4), se zaměstnancem zacházeno nevýhodněji či výhodněji než s jiným zaměstnancem.

(7) Nepřímou diskriminací se rozumí jednání nebo opomenutí, kdy zdánlivě neutrální rozhodnutí, rozlišování nebo postup zaměstnavatele znevýhodňuje či zvýhodňuje zaměstnance vůči jinému na základě rozlišování podle vymezených diskriminačních důvodů (§ 1 odst. 4); nepřímou diskriminací z důvodů zdravotního stavu je i odmítnutí nebo opomenutí přijmout přiměřená opatření, která jsou v konkrétním případě nezbytná, aby fyzická osoba se zdravotním postižením měla přístup k výkonu pracovní činnosti a funkčnímu nebo jinému postupu v zaměstnání.

(8) Obtěžováním se rozumí jednání, které je zaměstnancem, jehož se to týká, oprávněně vnímáno jako nevítané, nevhodné nebo urážlivé a jehož záměr nebo důsledek vede ke snížení důstojnosti fyzické osoby nebo k vytváření nepřátelského, ponižujícího nebo zneklidňujícího prostředí na pracovišti.

(9) Sexuálním obtěžováním se rozumí jednání sexuální povahy v jakékoliv formě, které je dotčeným zaměstnancem oprávněně vnímáno jako nevítané, nevhodné nebo urážlivé a jehož záměr nebo důsledek vede ke snížení důstojnosti fyzické osoby nebo k vytváření nepřátelského, ponižujícího nebo zneklidňujícího prostředí na pracovišti nebo které může být oprávněně vnímáno jako podmínka pro rozhodnutí, které ovlivní výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů.

(10) Obtěžování z důvodu pohlaví, sexuální orientace, rasového nebo etnického původu, zdravotního postižení, věku, náboženství či víry a sexuální obtěžování se považuje za diskriminaci.".

4. V § 6 odst. 2 větě první se za slova "jiného členského státu Evropských společenství" vkládají slova "nebo je-li zaměstnanec zaměstnavatele z jiného členského státu Evropských společenství vyslán k výkonu práce na území České republiky".

5. V § 6 odst. 2 větě druhé se slova "z českých právních předpisů" nahrazují slovy "z právních předpisů členského státu Evropských společenství, z něhož byl zaměstnanec vyslán".

6. V § 7 odstavec 2 zní:

"(2) Výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů účastníků pracovněprávního vztahu a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.".

7. V § 7 odst. 4 se slova "s muži a ženami" nahrazují slovy "nebo k diskriminaci".

8. V § 8 odst. 3 se slova "pravidly slušnosti a občanského soužití" nahrazují slovy "dobrými mravy".

9. V § 18 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena h) a i), která znějí:

"h)   opatřeních zaměstnavatele směřujících k zajištění rovného zacházení a k zamezení diskriminace,
  i)   nabídce volných pracovních míst na dobu neurčitou, která by byla vhodná pro další pracovní zařazení zaměstnanců pracujících u zaměstnavatele v pracovním poměru uzavřeném na dobu určitou.".

10. V § 24 odst. 2 se za slova "písm. a) až f)" vkládají slova " , h) a i)".

11. V § 28 větě třetí se slova "odst. 3 a 4" nahrazují slovy "odst. 3 až 5".

12. V § 29 odst. 2 se věty druhá a třetí zrušují.

13. V § 29 se odstavec 3 zrušuje.

14. Za § 29 se vkládá nový § 29a, který zní:

"§ 29a

(1) Zaměstnavatel může se zaměstnancem uzavřít dohodu, kterou se zaměstnanec zavazuje, že se po určitou dobu po skončení pracovního poměru, nejdéle však po dobu jednoho roku, zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu.

(2) Zaměstnavatel se v dohodě podle odstavce 1 zaváže, že zaměstnanci poskytne přiměřené peněžité vyrovnání, nejméně ve výši průměrného měsíčního výdělku, za každý měsíc plnění závazku. Peněžité vyrovnání je splatné pozadu za měsíční období.

(3) Dohodu podle odstavce 1 může zaměstnavatel se zaměstnancem uzavřít, jestliže to lze od zaměstnance spravedlivě požadovat s ohledem na povahu informací, poznatků, znalostí pracovních a technologických postupů, které získal v pracovním poměru u zaměstnavatele a jejichž využití při činnosti uvedené v odstavci 1 by mohlo zaměstnavateli závažným způsobem ztížit jeho činnost; jestliže byla se zaměstnancem sjednána zkušební doba (§ 31), lze dohodu uzavřít nejdříve po uplynutí zkušební doby, jinak je neplatná.

(4) V dohodě podle odstavce 1 může být sjednána peněžitá částka, kterou je zaměstnanec povinen zaměstnavateli zaplatit, jestliže závazek poruší. Zaplacením peněžité částky závazek zaměstnance zaniká. Výše peněžité částky musí být přiměřená povaze a významu podmínek uvedených v odstavci 3.

(5) Zaměstnavatel může od dohody odstoupit pouze po dobu trvání pracovního poměru zaměstnance.

(6) Zaměstnanec může dohodu vypovědět, jestliže mu zaměstnavatel nevyplatil peněžité vyrovnání (nebo jeho část) za příslušný měsíc do 15 dnů po uplynutí jeho splatnosti; dohoda zaniká prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi.

(7) Dohoda podle odstavců 1 a 2 musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná; to platí obdobně pro odstoupení od dohody a pro výpověď dohody podle odstavců 5 a 6.".

15. § 30 včetně poznámky pod čarou č. 30d) zní:

"§ 30

(1) Pracovní poměr je sjednán na dobu neurčitou, pokud nebyla v pracovní smlouvě výslovně určena doba jeho trvání.

(2) Pracovní poměr na dobu určitou mezi týmiž účastníky lze sjednat nebo dohodou účastníků prodlužovat celkem na dobu nejvýše dvou let ode dne vzniku tohoto pracovního poměru; to platí i pro každý další pracovní poměr na dobu určitou sjednaný v uvedené době mezi týmiž účastníky. Pokud od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou uplynula doba delší než šest měsíců, k předchozímu pracovnímu poměru na dobu určitou mezi týmiž účastníky se nepřihlíží.

(3) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na případy, kdy dochází ke sjednání pracovního poměru na dobu určitou

a)   podle zvláštního právního předpisu nebo kdy zvláštní právní předpis stanoví sjednání pracovního poměru na dobu určitou jako podmínku pro vznik dalších nároků,30d)
b)   z důvodu náhrady dočasně nepřítomného zaměstnance na dobu překážek v práci na straně zaměstnance (§ 124 až 128),
c)   z vážných provozních důvodů na straně zaměstnavatele nebo z důvodů spočívajících ve zvláštní povaze práce, kterou má zaměstnanec vykonávat; uvedené důvody zaměstnavatel blíže vymezí v písemné dohodě s příslušným odborovým orgánem, kterou lze nahradit písemným vymezením zaměstnavatele jen v případě, že u něho nepůsobí odborová organizace.

(4) Sjedná-li zaměstnavatel se zaměstnancem pracovní poměr na dobu určitou, ačkoliv nebyly splněny podmínky stanovené v odstavcích 2 a 3, a oznámil-li zaměstnanec před uplynutím sjednané doby písemně zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, platí, že pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou. Návrh na určení, zda byly splněny podmínky uvedené v odstavcích 2 a 3, může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit uplynutím sjednané doby.

(5) V kolektivní smlouvě lze dohodnout okruh zaměstnanců, se kterými nelze sjednat pracovní poměr na dobu určitou.


30d) Například § 37 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.".

16. § 50 se zrušuje.

17. V § 56 odst. 2 se slova " , pokud se zaměstnavatel nedohodne se zaměstnancem jinak" zrušují.

18. V § 60a se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

"(2) V kolektivní smlouvě lze sjednat, popřípadě ve vnitřním předpisu stanovit, že zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. d) nebo dohodou z týchž důvodů, náleží při skončení pracovního poměru odstupné za podmínek a ve výši násobku průměrného výdělku stanovených kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem.".Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.

19. V § 60b odst. 1 se za slova "§ 60a odst. 1" vkládají slova "a 2".

20. V § 65 odst. 3 větě třetí se za slova "nemá pro zaměstnance takovou práci," vkládají slova "nebo ji zaměstnanec odmítne,".

21. V § 70b odst. 2 se slova "§ 30 odst. 2" nahrazují slovy "§ 30 odst. 2 až 5" a číslovka "50," se zrušuje.

22. V § 84 odstavec 2 zní:

"(2) Při rovnoměrném rozvržení pracovní doby na jednotlivé týdny se stanovená týdenní pracovní doba rozvrhuje tak, aby délka směny nepřesáhla devět hodin.".

23. V § 85 odst. 2 se věta první zrušuje.

24. V § 89 odst. 1 se věta první nahrazuje větou "Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po šesti hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut; mladistvým musí být tato přestávka poskytnuta nejdéle po čtyři a půl hodinách nepřetržité práce.".

25. V § 89 odst. 4 se slovo "směny" nahrazuje slovy "pracovní doby".

26. V § 132b odstavec 1 zní:

"(1) Zaměstnavatel je povinen provádět úkoly v prevenci rizik; tyto úkoly zajišťuje především svým odborně způsobilým zaměstnancem. Nemá-li odborně způsobilého zaměstnance a není-li sám odborně způsobilý, je povinen zajistit provádění úkolů v prevenci rizik prostřednictvím jiné odborně způsobilé osoby.".

27. V § 134d větě první se za slovem "4-nitrodifenylem" slovo " , azbestem" zrušuje.

28. V § 134d se věta třetí zrušuje.

29. V § 134d se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

"(2) Zakázány jsou práce s azbestem. Zákaz těchto prací neplatí, jde-li o výzkumné laboratorní práce, analytické práce, práce při likvidaci zásob, odpadů a zařízení, která obsahují azbest, a práce při odstraňování staveb a částí staveb obsahujících azbest.".

30. V § 134d se doplňuje odstavec 3, který zní:

"(3) Aplikace azbestu nástřikem a pracovní postupy, které zahrnují použití tepelně nebo zvukově izolačních materiálů s hustotou menší než 1 g/cm3 obsahujících azbest, jsou zakázány.".

31. Na konci § 144 se doplňuje věta "Absolventem se rozumí zaměstnanec vstupující do pracovního poměru na práci odpovídající jeho kvalifikaci, jestliže celková doba jeho odborné praxe nedosáhla po úspěšném ukončení studia (přípravy) dvou let, přičemž se do této doby nezapočítává doba vojenské základní (náhradní) služby nebo civilní služby nahrazující tuto službu a doba mateřské nebo rodičovské dovolené.".

32. V § 178a odst. 3, § 187 odst. 1 a v § 240 odst. 3 se slova "pravidlům slušnosti a občanského soužití" nahrazují slovy "dobrým mravům".

33. V § 202 odst. 2 se na konci doplňují slova " ; to se vztahuje i na náhradu nákladů na výživu pozůstalých".

34. V § 238 odst. 1 větě čtvrté se slova "odst. 3 a 4" nahrazují slovy "odst. 3 až 5".

35. V § 239b odst. 1 větě druhé se slova "odst. 3 a 4" nahrazují slovy "odst. 3 až 5".

36. V § 242 odst. 1 písm. a) se slova "zájmům společnosti" nahrazují slovy "dobrým mravům".

37. V § 261 odst. 4 se za slova "v případech uvedených v" vkládají slova "§ 30 odst. 4,".

Čl. II
Přechodné ustanovení

Smlouvy o konkurenční doložce sjednané podle § 29 odst. 2 věty druhé a třetí a ujednání o odchodném sjednané podle § 29 odst. 3 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a pracovní poměry na dobu určitou, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními předpisy.

ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o úřednících územních samosprávných celků

Čl. III

Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, se mění takto:

1. V § 7 odst. 1 písm. b) se za slovo "poměru" vkládají slova "na dobu neurčitou".

2. V § 9 odst. 2 písm. c) se za slovo "seznam" vkládají slova "a pořadí".

3. V § 17 odst. 5 větě první se slovo "nejvýše" nahrazuje slovem "nejméně".

4. V § 40 se slova "o smlouvě podle § 29 odst. 2 věty druhé a třetí a odstavce 3" nahrazují slovy "§ 29a".

ČÁST TŘETĺ
Účinnost

Čl. IV

Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem prvního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou čl. I bodu 29, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2005.

Zaorálek v. r.
Klaus v. r.
Špidla v. r.

Nabídka k tématu

ÚZ č. 1170 - Zákoník práce, rejstřík

ÚZ č. 1170 - Zákoník práce, rejstřík

Sagit, a. s.

Zákoník práce doznal několika dalších změn, které jsou v textu vyznačeny tučně (mj. zaměstnávání nezletilých, pracovní volno související s brannou povinností, změny u elektronických podání). Do textu byly zařazeny sazby cestovních náhrad a minimální mzdy platné pro rok 2017.

Cena: 75 KčKOUPIT

ÚZ č. 1229 - Obce, Kraje, hl. m. Praha, Úředníci obcí a krajů, Obecní policie 2018

ÚZ č. 1229 - Obce, Kraje, hl. m. Praha, Úředníci obcí a krajů, Obecní policie 2018

Sagit, a. s.

Rozsáhlý soubor 23 předpisů v úplném znění je rozdělen od čtyř kapitol: územní samospráva, úředníci územních samosprávných celků, obecní policie, ostatní předpisy. Od minulého vydání došlo ke změnám v zákoně o ...

Cena: 139 KčKOUPIT

Zákon o úřednících územních samosprávných celků, komentář

Zákon o úřednících územních samosprávných celků, komentář

Mgr. Klára Pondělíčková, JUDr. Vít Šťastný - Wolters Kluwer, a. s.

Zákon o úřednících územních samosprávných celků je důležitým právním předpisem pro kvalitní, nestranný a efektivní výkon veřejné správy orgány územních samosprávných celků. Přestože je zákon v praxi používán již třináct let, setkávají se autoři stále s dotazy týkajícími se výkladu ...

Cena: 399 KčKOUPIT

Právní předpisy

Sbírka zákonů ČR

 /
Číslo  /
Částka  /

Sbírka mezinárodních smluv

 /
Číslo  /
Částka  /

Finanční zpravodaj

 /
Číslo  /

Provozovatel

Nakladatelství Sagit, a. s.
Horní 457/1, 700 30 Ostrava-Hrabůvka
Společnost je zapsaná v obchodním
rejstříku vedeném KS v Ostravě,
oddíl B, vložka 3086.
IČ: 277 76 981
DIČ: CZ27776981

Telefony


Zásilkový obchod: 558 944 614
Předplatné ÚZ: 558 944 615
Software: 558 944 629
Knihkupci: 558 944 621
Inzerce: 558 944 634

E-maily


Zásilkový obchod: obchod@sagit.cz
Předplatné ÚZ: predplatne@sagit.cz
Software: software@sagit.cz
Knihkupci: knihkupci@sagit.cz
Inzerce: inzerce@sagit.cz

Obchodní podmínky

© 1996–2017 Nakladatelství Sagit, a. s. Všechna práva vyhrazena.