Váš nákupní košík:  prázdný Přihlášení obchod@sagit.cz

Navigace:  Úvod  »  Zákony  »  Sbírka zákonů

Sbírka zákonů


299

VYHLÁŠKA

ze dne 1. září 2003

o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka

Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 78 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 131/2003 Sb., (dále jen "zákon") k provedení § 6 odst. 9 písm. d) a e) a § 10 odst. 3 zákona:

Úvodní ustanovení
§ 1

Tato vyhláška upravuje v souladu s právem Evropských společenství1)

a)   hlášení nákaz a jiných onemocnění zvířat (dále jen "nákaza") a nemocí přenosných ze zvířat na člověka (dále jen "zoonóza"), pohotovostní plány pro případ výskytu některých nákaz (dále jen "pohotovostní plán"), programy ozdravování zvířat (dále jen "program ozdravování") a jejich očkování,
b)   obecná a zvláštní opatření pro tlumení nákaz a zoonóz a pro jejich zdolávání,
c)   zvláštní opatření k ozdravování zvířat od některých nákaz.

§ 2

Pro účely této vyhlášky se rozumí pod pojmem

a)   zvíře - každé hospodářské zvíře a zvíře v zájmovém chovu toho druhu, který může být přímo postižen příslušnou nákazou, a každý volně žijící obratlovec, který by se mohl podílet na vzniku nebo šíření příslušné nákazy jako nositel nebo rezervoár jejího původce,
b)   primární ohnisko nákazy - hospodářství nebo jiné místo, kde jsou zvířata shromážděna a kde byl úředně potvrzen jeden nebo více případů výskytu nákazy, které nesouvisí z epizootologického hlediska s ohniskem nákazy, dříve zjištěným v téže oblasti, anebo s ohniskem nákazy, které je prvním výskytem uvedené nákazy v jiné oblasti,
c)   potvrzení nákazy - úřední zjištění výskytu nákazy, které je podloženo laboratorními výsledky, popřípadě jde-li o epizootii výsledkem klinického vyšetření nebo epizootologického šetření, a které je důvodem pro nařízení ochranných a zdolávacích opatření,
d)   vektor - každé zvíře patřící k obratlovcům nebo bezobratlým, které může mechanicky nebo biologicky přenášet a šířit původce příslušné nákazy,
e)   inkubační doba - časové období, které plyne od okamžiku, kdy zvíře přišlo do styku s původcem nákazy, do doby, kdy se objevily klinické příznaky této nákazy. Délka tohoto období je pro některé nákazy uvedena v příloze č. 1 k této vyhlášce,
f)   zvíře vnímavého druhu - jakékoli domácí nebo volně žijící zvíře, které může onemocnět určitou nákazou,
g)   zoonóza - jakákoli nákaza nebo jiná nemoc, která může být přenesena přirozeným způsobem ze zvířat na člověka,
h)   původce zoonózy - jakákoli bakterie, anebo jakýkoli virus nebo parazit, který může vyvolat zoonózu,
i)   odběr vzorků - odebírání vzorků ze zvířat a jejich prostředí nebo z produktů živočišného původu, zajišťující statisticky správné zastoupení prováděné za účelem stanovení diagnózy nemoci, příbuzenského vztahu, sledování zdraví, monitoringu výskytu mikrobiologických agens nebo určitých látek v živočišných produktech,
j)   vzorek - vzorek odebraný buď chovatelem, vlastníkem nebo osobou odpovědnou za hospodářství, podnik nebo zvířata, anebo jejich jménem k laboratornímu vyšetření,
k)   úřední vzorek - vzorek odebraný úředním veterinárním lékařem k laboratornímu vyšetření,
l)   kuchyňské odpady - jakékoli odpady potravin určených pro lidskou spotřebu z restaurací, stravovacích zařízení nebo kuchyní, včetně průmyslových kuchyní a domácností chovatelů.

ČÁST PRVNĺ
OBECNÁ OPATŘENĺ PRO PREVENCI A ZDOLÁVÁNĺ NÁKAZ

Hlava I
Pohotovostní plány a programy ozdravování

Pohotovostní plány
§ 3

(1) Státní veterinární správa v souladu s § 10 odst. 1 a § 48 odst. 1 písm. c) zákona vypracovává a aktualizuje celostátní pohotovostní plány, které obsahují ochranná a zdolávací opatření pro případ výskytu nákaz uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce, popřípadě i některých dalších nákaz uvedených v příloze č. 1 k zákonu. Tyto plány musí umožňovat přístup ke všemu, co je považováno za nezbytné k rychlé a účinné likvidaci ohniska nákazy, zejména k budovám, jejich vybavení, prostředkům a materiálům, nezbytným k řádnému provedení ochranných a zdolávacích opatření.

(2) Kritéria, která musí celostátní pohotovostní plány splňovat, jsou uvedena v příloze č. 3 k této vyhlášce.

(3) Státní veterinární správa předloží v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona celostátní pohotovostní plány Evropské komisi (dále jen "Komise"), a to nejpozději do 30. dubna 2004.

§ 4

(1) Státní veterinární správa v souladu s § 10 odst. 1 a § 48 odst. 1 písm. c) zákona upravuje a doplňuje celostátní pohotovostní plány zejména se zřetelem na vývoj nákazové situace a na vývoj poznatků a zkušeností, týkajících se jednotlivých nákaz a jejich zdolávání.

(2) Krajské veterinární správy a Městská veterinární správa v Praze (dále jen "krajská veterinární správa") v souladu s § 10 odst. 1 a § 49 odst. 1 písm. a) zákona vypracovávají, upravují a doplňují krajské pohotovostní plány na základě celostátních pohotovostních plánů s přihlédnutím k místním podmínkám.

Programy ozdravování
§ 5

(1) Se zřetelem na stav a vývoj nákazové situace Státní veterinární správa v souladu s § 10 odst. 1 a § 48 odst. 1 písm. b) zákona vypracovává návrhy programů ozdravování od některých nákaz, a to zejména z hlediska nákaz uvedených v příloze č. 4 k této vyhlášce.

(2) Programy ozdravování jsou vypracovávány buď jako programy eradikace, anebo jako programy sledování určité nákazy. Specifickým druhem těchto programů je program tlumení vztekliny.

(3) Kritéria pro vypracování programů ozdravování jsou uvedena v příloze č. 5 k této vyhlášce.

§ 6

(1) Požaduje-li se finanční příspěvek Evropské unie (dále jen "Unie") na financování programu ozdravování, Státní veterinární správa v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) zákona informuje Komisi o Ministerstvem zemědělství schváleném programu ozdravování, a to nejpozději 31. května kalendářního roku, jenž předchází roku, pro který je příspěvek požadován.

(2) Spolu s programem ozdravování poskytne Státní veterinární správa v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) zákona Komisi veškeré potřebné, s programem související informace finanční povahy, zejména odhad výdajů na realizaci programu, a jde-li o víceletý program, dobu jeho trvání a přibližné odhady výdajů na jeho realizaci v jednotlivých letech. V případě víceletého programu se uvedené informace poskytují nejenom pro první rok, ale také pro každý další rok trvání programu; v případě probíhajícího programu se předkládá vždy před 1. červnem jeho technické a finanční vyhodnocení.

Hlava II
Hlášení nákaz a očkování zvířat

Hlášení nákaz
§ 7

(1) Hlášení Státní veterinární správy podávané v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona přímo Komisi a členským státům Evropské unie (dále jen "členský stát") obsahuje

a)   primární ohnisko nákazy uvedené v příloze č. 1 k zákonu, jakož i infekční anémie lososů a virové hemoragické septikémie, zjištěné na území České republiky,
b)   po zániku posledního ohniska nákazy zrušení ochranných a zdolávacích opatření, nařízených a prováděných v souvislosti s výskytem nákazy uvedené pod písmenem a).

(2) Hlášení podle odstavce 1 se podává do 24 hodin; obsahuje informace uvedené v příloze č. 2 k této vyhlášce.

§ 8

(1) Státní veterinární správa v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona hlásí přímo Komisi také každé další (sekundární) ohnisko nákazy uvedené v příloze č. 1 k zákonu, jakož i infekční anémie lososů a virové hemoragické septikémie, zjištěné na území České republiky.

(2) Hlášení podle odstavce 1 se podává nejpozději v první pracovní den každého týdne a zahrnuje týden, který končí o půlnoci v neděli, jež předchází hlášení; obsahuje informace uvedené v příloze č. 2 k této vyhlášce.

(3) Není-li podáno Komisi hlášení podle odstavce 1, má se za to, že se v průběhu doby uvedené v odstavci 2 neobjevilo žádné další (sekundární) ohnisko nákazy.

§ 9

Hlášení nákaz uvedených v příloze č. 2 k zákonu v rámci soustavy orgánů veterinární správy a hlášení nákaz Mezinárodnímu úřadu pro nákazy (OIE) se řídí zvláštním právním předpisem.

Očkování zvířat
§ 10

(1) Není-li dále stanoveno jinak, lze provádět očkování zvířat proti nákazám uvedeným v příloze č. 6 k této vyhlášce pouze jako součást nařízených ochranných a zdolávacích opatření v případě výskytu příslušné nákazy, a to za předpokladu, že

a)   zavedení očkování v rámci uvedených opatření je založeno zejména na těchto kritériích:
1.  koncentrace zvířat příslušných druhů v zamořené oblasti,
2.  typ, vlastnosti a složení použitých očkovacích látek,
3.  způsoby kontroly distribuce, skladování a použití očkovacích látek,
4.  druh, kategorie a stáří zvířat, která mohou nebo musí být podrobena očkování,
5.  oblasti, v nichž může nebo musí být provedeno očkování,
6.  doba trvání očkování,
b)   se zavedením očkování na základě uvedených kritérií vydala kladné vyjádření Komise v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona.

(2) V souvislosti s očkováním podle odstavce 1 však nesmí být

a)   očkována nebo přeočkována zvířata vnímavých druhů v hospodářstvích uvedených v § 13 odst. 1,
b)   použito hyperimunní sérum.

§ 11

(1) Dojde-li k očkování zvířat podle § 10 odst. 1, všechna očkovaná zvířata

a)   se označí zřetelnou a čitelnou značkou, používanou v těchto případech v Unii,
b)   zůstávají v oblasti očkování s výjimkou těch zvířat, která jsou odeslána na jatky určené krajskou veterinární správou za účelem okamžité porážky. Jejich přemístění může být provedeno jen po vyšetření všech zvířat vnímavých druhů v hospodářství úředním veterinárním lékařem, který potvrdí, že žádné z vyšetřených zvířat není podezřelé z nákazy.

(2) Je-li očkování zvířat podle § 10 odst. 1 ukončeno, může být povoleno přemístění zvířat vnímavých druhů z oblasti očkování jen kladným vyjádřením Komise v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona, a to po uplynutí jí stanovené doby.

(3) Státní veterinární správa informuje v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi o opatřeních, která se týkají očkování, a o jejich průběhu.

§ 12

Pouze výjimečně lze přistoupit k nouzovému očkování zvířat i v případech neuvedených v § 10 odst. 1, jestliže Státní veterinární správa v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona uvědomila o tomto opatření Komisi a jestliže tímto očkováním se neohrozí základní zájmy Unie. Musí být přitom brán zřetel zejména na stupeň koncentrace zvířat v určitých oblastech, na nezbytnost chránit určitá plemena zvířat a na zeměpisnou oblast, v níž se nouzové očkování zvířat provádí. Státní veterinární správa určí na základě kladného vyjádření Komise, že je třeba změnit, rozšířit, ukončit nouzové očkování nebo v něm pokračovat.

Hlava III
Postup při tlumení a zdolávání nákaz

§ 13

(1) Jsou-li v hospodářství zvířata podezřelá z nákazy nebo podezřelá z nakažení (dále jen "podezřelá zvířata") některou z nákaz uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce, krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona

a)   zahájí neprodleně v rámci výkonu státního veterinárního dozoru cílené sledování (dále jen "sledování") tohoto hospodářství a vyšetřování podezřelých zvířat za účelem potvrzení nebo vyloučení výskytu příslušné nákazy, včetně odběru vzorků k laboratornímu vyšetření. K tomuto účelu mohou být pod státním veterinárním dozorem a za vhodných opatření k zabránění šíření nákazy přepravena do laboratoře i podezřelá zvířata;
b)   nařídí chovateli zejména, aby
1.  provedl soupis všech zvířat vnímavých druhů, uvádějící u každé kategorie počet již uhynulých, nakažených a podezřelých zvířat. Údaje soupisu musí být aktualizovány, aby byla brána v úvahu zvířata narozená nebo uhynulá během doby podezření, a na požádání musí být předkládány orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor,
2.  držel všechna zvířata vnímavých druhů v hospodářství na jejich ustájovacích místech, popřípadě na jiných místech umožňujících jejich karanténu, a zabezpečil, že nebudou přemísťována z hospodářství nebo do hospodářství. Přitom se podle potřeby přihlíží i k případné úloze vektorů,
3.  umístil ve vchodech do budov, prostorů a míst, kde jsou ustájena zvířata vnímavých druhů, a ve východech z nich, jakož i při vjezdech a výjezdech do hospodářství a z hospodářství vhodné dezinfekční prostředky.

(2) Veškerý pohyb osob, zvířat jiných druhů, nevnímavých na nákazu, dopravních prostředků, živočišných produktů, konfiskátů živočišného původu, nářadí, krmiva, steliva, hnoje, močůvky a jiných předmětů či materiálů, které mohou přenášet původce nákazy, z hospodářství nebo do hospodářství podléhá souhlasu krajské veterinární správy v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona.

(3) Krajská veterinární správa v souladu s § 13 odst. 1 písm. d) a § 49 odst. 1 písm. d) zákona provádí epizootologické šetření, při němž sleduje

a)   dobu, po kterou se mohla nákaza vyskytovat v hospodářství předtím, než byla ohlášena, popřípadě než bylo vysloveno podezření z jejího výskytu,
b)   možný původ nákazy v hospodářství a zjištění (určení) dalších hospodářství, v nichž jsou zvířata vnímavých druhů, která by mohla být podezřelá,
c)   pohyb osob, zvířat, dopravních prostředků, živočišných produktů, konfiskátů živočišného původu, nářadí, krmiva, steliva, hnoje, močůvky a jiných předmětů či materiálů, které mohou přenášet původce nákazy, z hospodářství nebo do hospodářství,
d)   případný výskyt a rozšíření vektorů.

(4) Do uložení ochranných a zdolávacích opatření uvedených v odstavci 1 písm. b) a v odstavci 2 činí chovatel v souladu s § 12 odst. 1 zákona vhodná opatření, odpovídající témuž účelu.

§ 14

(1) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 13 odst. 1 písm. b), odst. 2 a 3 mohou být přijata i ve vztahu k dalším hospodářstvím, o kterých se lze vzhledem k jejich umístění, uspořádání nebo stykům s hospodářstvím, v němž existuje podezření z výskytu příslušné nákazy, domnívat, že jsou důvodně podezřelá z možné kontaminace.

(2) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 13 trvají, dokud nejsou zrušena vzhledem k vyloučení podezření z výskytu nákazy.

§ 15

(1) Byl-li v hospodářství potvrzen výskyt některé z nákaz uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce, nařídí příslušný orgán v souladu s § 15 zákona k ochranným a zdolávacím opatřením uvedeným v § 13 odst. 1 písm. b), odst. 2 a 3 další ochranná a zdolávací opatření, a to

a)   neodkladné utracení (na místě) všech zvířat vnímavých druhů v hospodářství. Kadávery utracených a uhynulých zvířat, popřípadě jiné konfiskáty živočišného původu musí být v souladu se zvláštním právním předpisem2) neškodně odstraněny v podniku, jehož předmětem činnosti je sběr, svoz, neškodné odstraňování i další zpracovávání konfiskátů živočišného původu (dále jen "asanační podnik"), anebo spáleny či zahrabány. Tyto činnosti musí být prováděny takovým způsobem, aby se nebezpečí šíření původce nákazy snížilo na nejnižší možnou míru. Zahrabání (zakopání) musí být provedeno na vhodném místě tak, aby se zabránilo kontaminaci spodních vod a jakémukoli znečištění prostředí, a v dostatečné hloubce, aby konfiskáty živočišného původu nemohly být vyhrabány masožravými zvířaty;
b)   neškodné odstranění nebo vhodné ošetření veškerých předmětů či materiálů, které mohou přenášet původce nákazy, jako jsou nářadí, krmivo, stelivo, hnůj a močůvka. Tímto ošetřením, prováděným podle pokynů krajské veterinární správy v souladu s § 13 odst. 1 písm. b) a § 49 odst. 1 písm. d) zákona, musí být zajištěno zničení původce nákazy nebo jeho vektora;
c)   po splnění ochranných a zdolávacích opatření uvedených pod písmeny a) a b) čištění a dezinfekci, podle potřeby i dezinsekci a deratizaci budov, v nichž jsou ustájena zvířata vnímavých druhů, a jejich okolí, jakož i dopravních prostředků a veškerých zařízení, jež by mohly být kontaminovány, a to způsobem a za podmínek uvedených v § 23.

(2) Pro provedení epizootologického šetření a pro ochranná a zdolávací opatření přijatá ve vztahu k dalším hospodářstvím platí § 13 odst. 3 a § 14 odst. 1 obdobně.

(3) Za účelem koordinace ochranných a zdolávacích opatření, jakož i provedení epizootologického šetření se zřizuje v souladu s § 49 odst. 1 písm. a) zákona celostátní krizové centrum (krizová jednotka), popřípadě se zřizují i krajská krizová centra (krizové jednotky).

§ 16

(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 13 odst. 1 písm. b) a § 49 odst. 1 písm. f) zákona může v infikovaném hospodářství, sestávajícím ze 2 nebo více oddělených stád, postupovat ve vztahu ke zdravým stádům tohoto hospodářství odlišně od § 15 odst. 1 písm. a) za předpokladu, že

a)   tato stáda jsou zcela oddělena, pokud jde o ustájení, ošetřování, krmení, zařízení a zaměstnance,
b)   jejich oddělení zabraňuje šíření původce nákazy z jednoho stáda do druhého.

(2) Dojde-li krajská veterinární správa v souladu s § 13 odst. 1 písm. b) a § 49 odst. 1 písm. f) zákona k závěru, že nákaza mohla být zavlečena

a)   z jiných hospodářství do hospodářství uvedeného v § 13, anebo naopak z tohoto hospodářství do dalších hospodářství v důsledku pohybu osob, zvířat, dopravních prostředků nebo jakýmkoli jiným způsobem, sleduje tato další hospodářství v souladu s § 13 do té doby, dokud není podezření z výskytu nákazy vyloučeno;
b)   z jiných hospodářství do hospodářství uvedeného v § 14, anebo naopak z tohoto hospodářství do dalších hospodářství v důsledku pohybu osob, zvířat, dopravních prostředků nebo jakýmkoli jiným způsobem, sleduje tato další hospodářství v souladu s § 13 do té doby, dokud není podezření z výskytu nákazy vyloučeno, popřípadě dokud neuplyne nejdelší inkubační doba příslušné nákazy počínaje dnem jejího pravděpodobného zavlečení do hospodářství, stanoveným na základě epizootologického šetření.

(3) Dojde-li krajská veterinární správa k závěru, že to podmínky dovolují, může opatření podle odstavce 2 omezit jen na část hospodářství a na zvířata, která se v ní nacházejí, avšak pouze tehdy, jestliže hospodářství splňuje požadavky uvedené v odstavci 1, anebo jestliže mohou být opatření uplatňována jen na zvířata druhů vnímavých na příslušnou nákazu.

§ 17

(1) Byl-li výskyt nákazy potvrzen, krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. f) zákona vymezí kolem infikovaného hospodářství ochranné pásmo o poloměru, který činí zpravidla nejméně 3 km. Ochranné pásmo je součástí pásma dozoru o poloměru, který činí zpravidla nejméně 10 km.

(2) Při vymezování ochranného pásma a pásma dozoru se berou v úvahu zejména epizootologické, zeměpisné, administrativní a ekologické faktory, související jednak s příslušnou nákazou, jednak s organizací zdolávání nákazy a s orgány, které rozhodují o ochranných a zdolávacích opatřeních a dozírají na jejich plnění.

(3) Krajská veterinární správa v souladu s § 49 odst. 1 písm. d) zákona provede všechna nutná opatření, včetně zabezpečení rozmístění výrazného značení a výstražných upozornění, jakož i spolupráce se sdělovacími prostředky, k zajištění náležité informovanosti osob uvnitř ochranného pásma a pásma dozoru o ochranných a zdolávacích opatřeních.

(4) Zasahuje-li pásmo uvedené v odstavci 1 na území sousedního státu, spolupracuje krajská veterinární správa při jeho vymezování s příslušnými orgány tohoto státu.

(5) Státní veterinární správa v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona může požádat Komisi o zmenšení nebo zvětšení pásem uvedených v odstavci 1 a o změnu doby trvání ochranných a zdolávacích opatření; přitom se berou v úvahu zeměpisné a ekologické faktory, meteorologické podmínky, přítomnost, rozšíření a typ vektorů, výsledky epizootologického šetření a laboratorních vyšetření a účinnost uplatňovaných ochranných a zdolávacích opatření.

§ 18

(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) a f) zákona zajistí, aby byla v ochranném pásmu uplatňována tato ochranná a zdolávací opatření:

a)   identifikace (soupis) všech hospodářství se zvířaty vnímavých druhů uvnitř pásma;
b)   pravidelné veterinární kontroly hospodářství se zvířaty vnímavých druhů a klinické vyšetření těchto zvířat, zahrnující v případě potřeby i odběr vzorků a jejich laboratorní vyšetření. Počet a četnost kontrol musí být úměrné závažnosti, s jakou se projevuje nákaza v těch hospodářstvích, jež představují největší riziko. O kontrolách, vyšetřeních a jejich výsledcích se vedou záznamy;
c)   zákaz přemísťování a přepravy zvířat vnímavých druhů po veřejných i soukromých cestách s výjimkou účelových komunikací uvnitř hospodářství. Výjimečně může krajská veterinární správa povolit přepravu zvířat po silnici nebo železnici pod podmínkou, že se tato přeprava uskuteční bez překládání a bez zastávky;
d)   zákaz přemísťování zvířat vnímavých druhů z hospodářství, v nichž se nacházejí, vyjma jejich přímé přepravy na nutnou porážku na jatky, které jsou v ochranném pásmu, anebo - pokud v ochranném pásmu nejsou takové jatky - na jatky v pásmu dozoru určené krajskou veterinární správou. Krajská veterinární správa však povolí takovou přepravu až po vyšetření všech zvířat vnímavých druhů v hospodářství úředním veterinárním lékařem, který potvrdí, že žádné ze zvířat není podezřelé z nákazy. Jsou-li jatky v územním obvodu jiné krajské veterinární správy, musí být tato krajská veterinární správa o této přepravě předem informována.

(2) Ochranná a zdolávací opatření uplatňovaná v ochranném pásmu musí být dodržována nejméně do té doby, dokud po odstranění zvířat z infikovaného hospodářství podle § 15 odst. 1 písm. a) a po provedení čištění a dezinfekce podle § 21 neuplyne nejdelší inkubační doba příslušné nákazy. Je-li nákaza přenášena hmyzem, může krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona stanovit jinou dobu trvání uplatňovaných ochranných a zdolávacích opatření, v případě potřeby pak stanovit též pozorovací dobu pro ustájení kontrolních vnímavých zvířat jako biologických indikátorů nákazy.

(3) Státní veterinární správa v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona informuje o přijatých ochranných a zdolávacích opatřeních Komisi a členské státy prostřednictvím Stálého veterinárního výboru.

(4) Po uplynutí doby uvedené v odstavci 2 se v ochranném pásmu uplatňují ochranná a zdolávací opatření stanovená pro pásmo dozoru.

§ 19

(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) a f) zákona zajistí, aby byla v pásmu dozoru uplatňována tato ochranná a zdolávací opatření:

a)   identifikace (soupis) všech hospodářství se zvířaty vnímavých druhů uvnitř pásma;
b)   zákaz pohybu zvířat vnímavých druhů po veřejných cestách s výjimkou vyhánění zvířat na pastvu nebo přemísťování zvířat do stájí pro ně určených. Výjimečně může krajská veterinární správa povolit přepravu zvířat po železnici nebo silnici pod podmínkou, že se tato přeprava uskuteční bez překládání a bez zastávky;
c)   přeprava zvířat vnímavých druhů uvnitř pásma je podmíněna souhlasem krajské veterinární správy;
d)   zákaz přemísťování zvířat vnímavých druhů uvnitř pásma nejméně po dobu, která odpovídá nejdelší inkubační době příslušné nákazy od posledního zaznamenaného případu onemocnění. Po uplynutí této doby mohou být zvířata z pásma dozoru přemístěna a přímou cestou přepravena za účelem nutné porážky na jatky určené krajskou veterinární správou. Krajská veterinární správa však povolí takovou přepravu až po vyšetření všech zvířat vnímavých druhů v hospodářství úředním veterinárním lékařem, který potvrdí, že žádné ze zvířat není podezřelé z nákazy. Jsou-li jatky v územním obvodu jiné krajské veterinární správy, musí být tato krajská veterinární správa o této přepravě předem informována.

(2) Pro dobu dodržování ochranných a zdolávacích opatření uplatňovaných v pásmu dozoru platí § 18 odst. 2 obdobně.

§ 20

(1) Jsou-li zakazující ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 18 odst. 1 písm. d) a v § 19 odst. 1 písm. d) uplatňována po dobu delší než 30 dnů v důsledku výskytu nových případů onemocnění a vznikají-li tím potíže s ustájením zvířat, může krajská veterinární správa v souladu s § 17 odst. 3 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona na základě žádosti chovatele povolit přemístění zvířat z hospodářství nacházejícího se v ochranném pásmu nebo v pásmu dozoru, pokud si chovatelem uváděné skutečnosti a důvody ověřila a pokud

a)   všechna zvířata v hospodářství byla vyšetřena,
b)   zvířata, která mají být přepravována, byla klinicky vyšetřena s negativním výsledkem,
c)   každé zvíře je označeno v souladu se zvláštním právním předpisem,3)
d)   hospodářství určení leží buď v ochranném pásmu, anebo uvnitř pásma dozoru.

(2) V souvislosti s přepravou podle odstavce 1 musí být provedena nezbytná opatření, aby se zabránilo šíření původce nákazy, zejména musí být provedeny čištění a dezinfekce dopravních prostředků po uskutečněné přepravě.

§ 21

(1) Čištění, dezinfekce, dezinsekce a deratizace infikovaného hospodářství nařízené v souladu s § 13 odst. 1 písm. c) a § 49 odst. 1 písm. d) zákona jsou prováděny

a)   způsobem vylučujícím jakékoli riziko šíření nebo přežití původce nákazy,
b)   dezinfekčními, dezinsekčními a deratizačními prostředky v koncentracích schválených krajskou veterinární správou,
c)   podle pokynů krajské veterinární správy a pod dohledem úředního veterinárního lékaře.

(2) Po provedení úkonů spojených s čištěním, dezinfekcí, dezinsekcí a deratizací krajská veterinární správa v souladu s § 13 odst. 1 písm. c) a § 49 odst. 1 písm. d) zákona prověří, zda byla všechna nařízená opatření náležitě splněna, včetně specifických postupů stanovených pro některé nákazy, a zda uplynula přiměřená doba, zpravidla nejméně 21 dnů, zajišťující úplné zdolání nákazy před zahájením nového chovu zvířat (dále jen "repopulace") v hospodářství.

§ 22

Repopulace v hospodářství podléhá souhlasu krajské veterinární správy v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona, která jej vydá, byly-li podle výsledků kontroly provedené úředním veterinárním lékařem provedeny čištění a dezinfekce, popřípadě i dezinsekce a deratizace podle § 21.

§ 23

Jsou-li nakažena nebo podezřelá volně žijící zvířata, přijme příslušný orgán vhodná opatření, odpovídající povaze nákazy, možnostem jejího šíření, způsobu jejího zdolávání a místním podmínkám. Státní veterinární správa v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona informuje o přijatých opatřeních Komisi a členské státy prostřednictvím Stálého veterinárního výboru.

§ 24

(1) Vzorky odebrané za účelem laboratorního vyšetření vyšetřují v souladu s § 52 odst. 4 zákona příslušné národní referenční laboratoře, popřípadě referenční laboratoře. Používají přitom diagnostické metody stanovené v souladu s právem Evropských společenství.

(2) Národní referenční laboratoře

a)   koordinují standardy a diagnostické metody používané v ostatních diagnostických laboratořích při diagnostice příslušných nákaz a kontrolují jejich dodržování,
b)   odpovídají za používání a kontrolu jakosti diagnostických činidel a za testování a kontrolu účinnosti a čistoty očkovacích látek proti příslušným nákazám,
c)   zjišťují typy, subtypy a varianty příslušných virů, zajišťují potvrzování pozitivních výsledků získaných v ostatních diagnostických laboratořích a uchovávají izoláty virů příslušných nákaz, pocházejících z potvrzených případů výskytu těchto nákaz,
d)   organizují srovnávací testy,
e)   spolupracují s příslušnými referenčními laboratořemi Unie.

§ 25

(1) Není-li v ustanoveních části druhé o zvláštních opatřeních pro tlumení a zdolávání některých nákaz stanoveno něco jiného, platí § 13 až 24 i pro tlumení a zdolávání těchto nákaz.

(2) Pro tlumení a zdolávání nákazy, která není uvedena v příloze č. 1 k této vyhlášce ani v ustanoveních části druhé o zvláštních opatřeních pro tlumení a zdolávání některých nákaz, se použijí § 13 až 24 přiměřeně se zřetelem na povahu a závažnost příslušné nákazy, na možnosti jejího šíření a na způsob jejího zdolávání, jakož i na místní podmínky.

ČÁST DRUHÁ
zvláštní opatření pro tlumení a zdolávání některých nákaz

Hlava IV
ezikulární choroba prasat

§ 26

Výskyt vezikulární choroby prasat je potvrzen, na rozdíl od potvrzení nákazy podle § 2 písm. c),

a)   v hospodářství, ve kterém
1.  byl izolován virus vezikulární choroby prasat buď z prasat, anebo z prostředí,
2.  jsou prasata, která jsou séropozitivní na vezikulární chorobu prasat, pokud tato nebo jiná prasata v hospodářství vykazují změny příznačné pro tuto nákazu, nebo
3.  jsou prasata s klinickými příznaky onemocnění vezikulární chorobou prasat nebo jsou séropozitivní pod podmínkou, že existuje přímá epizootologická souvislost s potvrzeným ohniskem nákazy,
b)   v ostatních stádech, ve kterých byla zjištěna séropozitivní prasata. V tomto případě provede krajská veterinární správa doplňující vyšetření, zejména nové testy se vzorky odebranými v intervalu nejméně 28 dnů od předchozího odběru vzorků, dříve, než potvrdí výskyt vezikulární choroby prasat. Ochranná a zdolávací opatření podle § 13 zůstávají v platnosti až do skončení těchto doplňujících vyšetření. Jestliže doplňující vyšetření neprokážou výskyt této nákazy a testovaná prasata jsou stále séropozitivní, krajská veterinární správa nařídí, aby byla pod dohledem úředního veterinárního lékaře utracena a neškodně odstraněna, anebo poražena na jatkách k tomu účelu určených. Tato prasata musí být na jatkách držena a porážena odděleně od ostatních prasat a jejich maso musí být určeno výhradně pro tuzemský trh.

§ 27

(1) Byl-li potvrzen výskyt vezikulární choroby prasat, krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona zajistí, aby byla v ochranném pásmu uplatňována tato ochranná a zdolávací opatření:

a)   identifikace (soupis) všech hospodářství s prasaty uvnitř pásma;
b)   pravidelné veterinární kontroly hospodářství s prasaty a klinické vyšetření těchto prasat, zahrnující v případě potřeby i odběr vzorků a jejich laboratorní vyšetření. Počet a četnost kontrol musí být úměrné závažnosti, s jakou se projevuje nákaza v těch hospodářstvích, jež představují největší riziko. O kontrolách, vyšetřeních a jejich výsledcích se vedou záznamy;
c)   zákaz přemísťování a přepravy prasat po veřejných i soukromých cestách s výjimkou účelových komunikací uvnitř hospodářství. Výjimečně může krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona povolit přepravu prasat po silnici nebo železnici pod podmínkou, že se tato přeprava uskuteční bez překládání a bez zastávky. Státní veterinární správa v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona však může požádat Komisi také o výjimku pro jatečná prasata pocházející z hospodářství mimo ochranné pásmo, která jsou přepravována na jatky nacházející se v tomto pásmu;
d)   dopravní prostředky a zařízení (vybavení) používané uvnitř ochranného pásma k přepravě prasat, jiných zvířat nebo materiálů, které by mohly být kontaminovány (krmivo, stelivo, hnůj, močůvka apod.), nesmí opustit hospodářství uvnitř ochranného pásma, ochranné pásmo nebo jatky, aniž by byly vyčištěny a dezinfikovány podle pokynů krajské veterinární správy v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona. Tyto pokyny musí zejména zabezpečit, že žádný dopravní prostředek použitý k přepravě prasat neopustí ochranné pásmo bez toho, že by byl zkontrolován úředním veterinárním lékařem;
e)   prasata nesmí opustit hospodářství, v němž jsou držena, po dobu 21 dnů, které následují po provedení předběžného čištění a dezinfekce infikovaného hospodářství podle § 21 a v souladu s přílohou č. 7 k této vyhlášce. Po této době může krajská veterinární správa v souladu s § 13 odst. 1 písm. b) a § 49 odst. 1 písm. d) zákona povolit přemístění prasat z hospodářství
1.  přímo na jatky jí určené, přednostně uvnitř ochranného pásma nebo pásma dozoru, pokud všechna prasata přítomná v hospodářství byla zkontrolována, prasata určená k přepravě na jatky byla klinicky vyšetřena, každé prase bylo označeno v souladu se zvláštním právním předpisem3) a přeprava prasat se uskutečňuje dopravními prostředky zaplombovanými krajskou veterinární správou. Jsou-li jatky v územním obvodu jiné krajské veterinární správy, musí být tato krajská veterinární správa o této přepravě předem informována. Po vstupu na jatky jsou prasata držena a porážena odděleně od ostatních prasat. Dopravní prostředky a zařízení (vybavení) použité k přepravě prasat se před opuštěním jatek vyčistí a dezinfikují. Při provádění prohlídky prasat před poražením a po poražení má úřední veterinární lékař na zřeteli příznaky, které by mohly souviset s přítomností viru vezikulární choroby prasat. Po poražení prasat se odebere statisticky reprezentativní počet vzorků jejich krve a v případě pozitivních výsledků jejich vyšetření, potvrzujících přítomnost vezikulární choroby prasat, se uplatní ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 29 odst. 1 písm. c),
2.  výjimečně přímo do jiných míst uvnitř ochranného pásma, pokud všechna prasata přítomná v hospodářství byla zkontrolována, prasata určená k přepravě byla klinicky vyšetřena s negativním výsledkem a každé prase bylo označeno v souladu se zvláštním právním předpisem,3)
f)   čerstvé maso pocházející z prasat uvedených pod písmenem e) bodem 1 je označeno způsobem uvedeným ve zvláštním právním předpisu4) a v podniku určeném krajskou veterinární správou v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona následně ošetřeno v souladu se zvláštním právním předpisem.5) Zásilka tohoto masa musí být před přepravou do podniku, v němž má být toto maso ošetřeno, a po celou dobu přepravy zaplombována. Státní veterinární správa v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona však může požádat Komisi o odlišné řešení, týkající se zejména označování masa a jeho pozdějšího použití, jakož i místa určení takto ošetřeného masa.

(2) Ochranná a zdolávací opatření uplatňovaná v ochranném pásmu jsou dodržována nejméně do provedení

a)   čištění a dezinfekce podle § 21 a v souladu s přílohou č. 7 k této vyhlášce,
b)   klinického vyšetření prasat ve všech hospodářstvích v pásmu, jež umožňuje konstatovat, že tato prasata nejeví žádné příznaky onemocnění, z nichž by bylo možno usuzovat na přítomnost vezikulární choroby prasat, jakož i sérologického vyšetření statisticky reprezentativního vzorku těchto prasat, provedeného způsobem uplatňovaným v Unii se zřetelem ke způsobu přenosu vezikulární choroby prasat a ke způsobu ustájení prasat, jímž nebyla zjištěna přítomnost protilátek proti viru této nákazy.

(3) Vyšetření a odběr vzorků podle odstavce 2 písm. b) mohou být provedeny až za 28 dnů po čištění a dezinfekci infikovaného hospodářství.

(4) Po uplynutí doby uvedené v odstavci 3 se v ochranném pásmu uplatňují ochranná a zdolávací opatření stanovená pro pásmo dozoru.

§ 28

(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 13 odst. 1 písm. b), § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona zajistí, aby byla v pásmu dozoru uplatňována tato ochranná a zdolávací opatření:

a)   identifikace (soupis) všech hospodářství s prasaty;
b)   přemísťování prasat uvnitř pásma dozoru jinam než přímo na jatky je možné, jen pokud v předcházejících 21 dnech nebylo do hospodářství, z něhož mají být prasata přemístěna, zařazeno žádné prase. Chovatel musí zaznamenávat veškerá přemístění prasat;
c)   přemístění prasat z pásma dozoru může být krajskou veterinární správou povoleno, jestliže
1.  všechna prasata přítomná v hospodářství byla během 48 hodin před přepravou zkontrolována,
2.  všechna prasata určená k přepravě byla během 48 hodin před přepravou klinicky vyšetřena s negativním výsledkem,
3.  sérologickým vyšetřením statisticky reprezentativního vzorku prasat určených k přepravě, provedeným během 14 dnů před přepravou, nebyla zjištěna přítomnost protilátek proti viru vezikulární choroby prasat. Pokud jde o jatečná prasata, sérologické vyšetření může být provedeno se vzorky krve odebranými na jatkách, na něž jsou prasata podle určení krajské veterinární správy přepravována. V případě pozitivních výsledků vyšetření, potvrzujících přítomnost vezikulární choroby prasat, se uplatní ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 29 odst. 1 písm. c),
4.  každé prase bylo označeno v souladu se zvláštním právním předpisem,3)
5.  dopravní prostředky a zařízení (vybavení) použité k přepravě těchto prasat byly po přepravě vyčištěny a dezinfikovány;
d)   dopravní prostředky a zařízení (vybavení) používané k přepravě prasat, jiných zvířat nebo materiálů, které by mohly být kontaminovány, uvnitř pásma dozoru mohou opustit toto pásmo jen po čištění a dezinfekci způsobem stanoveným krajskou veterinární správou.

(2) Ochranná a zdolávací opatření uplatňovaná v pásmu dozoru jsou dodržována do náležitého provedení

a)   čištění a dezinfekce podle § 21 a v souladu s přílohou č. 7 k této vyhlášce,
b)   ochranných a zdolávacích opatření nařízených pro ochranné pásmo.

§ 29

(1) Příslušný orgán nařídí dále v případě

a)   potvrzení výskytu vezikulární choroby prasat, aby kromě ochranných a zdolávacích opatření podle § 13 a 15
1.  bylo maso prasat poražených v období mezi pravděpodobným zavlečením nákazy do hospodářství a nařízením ochranných a zdolávacích opatření podle možnosti pod dohledem úředního veterinárního lékaře dohledáno a neškodně odstraněno takovým způsobem, který vyloučí všechny možnosti šíření viru vezikulární choroby prasat,
2.  byly při odesílání prasat a čerstvého vepřového masa do členských států poskytovány záruky shodné se zárukami, které jsou poskytovány podle zvláštního právního předpisu, jenž upravuje veterinární podmínky obchodování se zvířaty a živočišnými produkty, v případě výskytu slintavky a kulhavky,
b)   důvodného předpokladu, že prasata některého hospodářství byla kontaminována v důsledku pohybu osob, zvířat, dopravních prostředků nebo jakýmkoli jiným způsobem, aby prasata z tohoto hospodářství podléhala omezujícím ochranným a zdolávacím opatřením uvedeným v § 16 odst. 2 a 3 nejméně do doby, kdy se v hospodářství provede jednak klinické vyšetření prasat s negativním výsledkem, jednak v souladu s § 27 odst. 2 písm. b) sérologické vyšetření statisticky reprezentativního vzorku prasat, při němž se neprokáže přítomnost protilátek proti viru vezikulární choroby prasat. Klinické a sérologické vyšetření může být provedeno až za 28 dnů, které uplynou od případné kontaminace prasat,
c)   potvrzení výskytu vezikulární choroby prasat na jatkách, aby
1.  všechna prasata přítomná na jatkách byla neprodleně poražena,
2.  jatečně opracovaná těla a droby infikovaných a kontaminovaných prasat byly neškodně odstraněny tak, aby se vyloučilo nebezpečí šíření viru vezikulární choroby prasat,
3.  bylo provedeno čištění a dezinfekce budov a jejich vybavení, včetně dopravních prostředků, podle pokynů krajské veterinární správy a pod dohledem úředního veterinárního lékaře,
4.  žádná prasata nebyla dodána k porážce před uplynutím nejméně 24 hodin po dokončení čištění a dezinfekce podle bodu 3.

(2) Krajská veterinární správa provede epizootologické šetření.

§ 30

(1) Repopulace v hospodářství je možná za podmínek § 22, a to až po uplynutí 4 týdnů po provedení závěrečného čištění a dezinfekce podle § 21 a v souladu s přílohou č. 7 k této vyhlášce.

(2) Při opětovném ustájení zvířat v případě

a)   chovu pod širým nebem začíná repopulace ustájením určitého omezeného počtu kontrolních indikátorových selat, která reagovala negativně při kontrole přítomnosti protilátek proti viru vezikulární choroby prasat. Kontrolní indikátorová selata se podle požadavků krajské veterinární správy v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona rozmístí v celém prostoru infikovaného hospodářství a po 28 dnech po jejich rozmístění se u nich provede klinické vyšetření a odběr vzorků k sérologickému vyšetření. Jestliže žádné z těchto selat nevykazuje klinické příznaky vezikulární choroby prasat a jestliže u žádného z nich nedošlo k vytvoření protilátek proti viru této nákazy, může být provedena celková repopulace;
b)   ostatních způsobů chovu lze postupovat podle písmene a), anebo provést celkovou repopulaci za předpokladu, že
1.  všechna prasata, která pocházejí z hospodářství nacházejícího se mimo oblast, v níž jsou uplatňována omezující ochranná a zdolávací opatření z důvodu vezikulární choroby prasat, a jsou séronegativní, se přemístí do chovu během 8 dnů,
2.  žádné z těchto prasat neopustí hospodářství po dobu 60 dnů od přemístění posledních prasat do hospodářství,
3.  prasata přemístěná do chovu (repopulované stádo) se podle pokynů krajské veterinární správy vyšetří klinicky a sérologicky. Toto vyšetření může být provedeno nejdříve za 28 dnů po přemístění posledních prasat do hospodářství.

Hlava II
Katarální horečka ovcí

§ 31

Pro účely této hlavy se rozumí pod pojmem

a)   zvíře vnímavého druhu - kterýkoli přežvýkavec,
b)   vektor - hmyz druhu Culicoides imicola nebo jakýkoli jiný hmyz rodu Culicoides schopný přenášet katarální horečku ovcí.

§ 32

(1) Je-li v hospodářství jeden nebo více přežvýkavců podezřelých z nákazy katarální horečkou ovcí, krajská veterinární správa v souladu s § 13, 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona

a)   zahájí neprodleně sledování tohoto hospodářství a šetření za účelem potvrzení nebo vyloučení výskytu této nákazy, klinicky vyšetřuje, popřípadě i pitvá podezřelá a uhynulá zvířata;
b)   zajistí, aby byl proveden soupis míst, která mohou umožňovat přežívání vektora nebo která ho mohou hostit, zejména míst vhodných k jeho rozmnožování;
c)   nařídí chovateli zejména, aby
1.  provedl soupis všech přežvýkavců, uvádějící pro každý druh počet zvířat již uhynulých, nakažených a podezřelých. Údaje soupisu musí být aktualizovány, aby byla brána v úvahu zvířata narozená nebo uhynulá během doby podezření, a na požádání musí být předkládány orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor,
2.  dodržoval zákaz jakéhokoli přemísťování přežvýkavců z hospodářství nebo do hospodářství,
3.  omezil možnost pohybu přežvýkavců v době aktivity vektorů, pokud lze předpokládat, že jsou k dispozici prostředky k provedení tohoto opatření,
4.  ošetřoval pravidelně přežvýkavce, budovy používané k jejich ustájení a jejich okolí, především místa příznivá pro hmyz rodu Culicoides, schválenými insekticidními prostředky. Četnost ošetření určí krajská veterinární správa se zřetelem na perzistenci použitého insekticidního prostředku a na klimatické podmínky,
5.  zabezpečil neškodné odstranění kadáverů přežvýkavců uhynulých v hospodářství v souladu se zvláštním právním předpisem.2)

(2) Krajská veterinární správa v souladu s § 13, 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona provede epizootologické šetření.

§ 33

(1) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 32 mohou být uplatněna i ve vztahu k dalším hospodářstvím, o kterých lze důvodně předpokládat, že jsou infikována.

(2) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 32 mohou být odvolána, jen dojde-li k vyloučení podezření z výskytu katarální horečky ovcí.

§ 34

(1) Byl-li v hospodářství potvrzen výskyt katarální horečky ovcí,

a)   příslušný orgán nařídí
1.  poražení přežvýkavců v rozsahu, který pokládá za nezbytný k zamezení šíření nákazy,
2.  neškodné odstranění jejich kadáverů v souladu se zvláštním právním předpisem,2)
3.  rozšíření ochranných a zdolávacích opatření stanovených v § 32 odst. 1 na hospodářství umístěná v pásmu o poloměru 20 km (včetně ochranného pásma) okolo infikovaného hospodářství (infikovaných hospodářství). Toto pásmo může být rozšířeno nebo zúženo na základě epizootologických, zeměpisných, ekologických nebo meteorologických faktorů,
4.  uplatnění dalších opatření stanovených v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisí, zejména pokud jde o zavedení programu očkování,
b)   krajská veterinární správa provede epizootologické šetření.

(2) Státní veterinární správa v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona uvědomí o ochranném a zdolávacím opatření podle odstavce 1 písm. a) bodu 1 a o případném rozšíření nebo zúžení pásma uvedeného v odstavci 1 písm. a) bodu 3 Komisi.

§ 35

(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona vedle ochranných a zdolávacích opatření uvedených v § 34 odst. 1 vymezí ochranné pásmo a pásmo dozoru, přičemž bere v úvahu zejména epizootologické, zeměpisné, administrativní a ekologické faktory, související jednak s katarální horečkou ovcí, jednak s organizací jejího zdolávání a s orgány, které rozhodují o ochranných a zdolávacích opatřeních a dozírají na jejich plnění.

(2) Ochranné pásmo se vymezuje o poloměru nejméně 100 km okolo infikovaného hospodářství. Na ně navazuje pásmo dozoru, které tvoří část území v šíři nejméně 50 km za ochranným pásmem, v němž nebylo v posledních 12 měsících prováděno žádné očkování.

§ 36

(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona zajistí, aby byla v ochranném pásmu uplatňována tato ochranná a zdolávací opatření:

a)   identifikace (soupis) všech hospodářství s přežvýkavci uvnitř pásma;
b)   uskutečňování programu epizootologického dozoru, založeného na sledování indikátorových skupin skotu nebo jiného druhu přežvýkavců, není-li skot k dispozici, jakož i populací vektora,
c)   zákaz přemísťování přežvýkavců z pásma, pokud Státní veterinární správa v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona nestanovila na základě rozhodnutí Komise o výjimkách odlišný postup zejména pro zvířata nacházející se v části pásma, ve které je prokázána nepřítomnost viru nebo vektora.

(2) S kladným vyjádřením Komise v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona může být v ochranném pásmu provedeno i očkování přežvýkavců proti katarální horečce ovcí a označení očkovaných zvířat způsobem používaným v těchto případech v Unii.

§ 37

(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona zajistí, aby v pásmu dozoru

a)   byla uplatňována ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 36 odst. 1,
b)   byl důsledně dodržován zákaz jakéhokoli očkování proti katarální horečce ovcí.

(2) Ochranná a zdolávací opatření přijatá podle § 34 odst. 1, § 35 a 36 a podle odstavce 1 se mění nebo zrušují v souladu s opatřeními stanovenými v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisí.

Hlava III
Klasický mor prasat

§ 38

Pro účely této hlavy se rozumí pod pojmem

a)   prase - jakékoli zvíře z čeledi prasatovitých (Suidae), včetně prasat divokých,
b)   prase divoké - prase, které není drženo ani chováno v hospodářství,
c)   prase podezřelé z nákazy virem klasického moru prasat - jakékoli prase (živé, kadáver nebo jatečně opracované tělo) s takovými klinickými příznaky nebo postmortálními změnami, anebo s reakcemi při laboratorních testech provedených v souladu s postupy stanovenými příručkou k zajištění jednotné diagnostiky klasického moru prasat (dále jen "diagnostická příručka"), vydanou Státní veterinární správou a odpovídající diagnostické příručce schválené v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisí, jež vyvolávají podezření na možnost výskytu klasického moru prasat,
d)   případ klasického moru prasat nebo prase nakažené klasickým morem prasat - jakékoli prase (živé, kadáver nebo jatečně opracované tělo), u něhož byly potvrzeny klinické příznaky nebo postmortální změny klasického moru prasat, anebo u něhož byl potvrzen výskyt této nákazy na základě laboratorního vyšetření provedeného v souladu s postupy stanovenými v diagnostické příručce,
e)   primární případ klasického moru prasat u prasat divokých - jakýkoli případ klasického moru prasat zjištěný u prasat divokých žijících v oblasti, v níž nejsou nařízena žádná ochranná a zdolávací opatření,
f)   meta-populace prasat divokých - jakákoli skupina či subpopulace prasat divokých s omezenými kontakty s jinými skupinami či subpopulacemi,
g)   vnímavá populace prasat divokých - část populace volně žijících prasat, u nichž se nevytvořila imunita vůči viru klasického moru prasat,
h)   zpracování - jeden ze způsobů ošetření vysokorizikových konfiskátů živočišného původu uvedených ve zvláštním právním předpisu,2) které se uplatňují způsobem, jenž zamezuje riziku šíření klasického moru prasat,
i)   markerová vakcína - očkovací látka, která dokáže vyvolat ochrannou imunitu, jež je prostřednictvím laboratorních vyšetření prováděných v souladu s diagnostickou příručkou odlišitelná od imunitní reakce vyvolané přirozenou nákazou volně kolujícím typem viru,
j)   oblast s vysokou hustotou výskytu prasat - oblast v okruhu 10 km kolem hospodářství, v němž se nacházejí prasata podezřelá z nakažení klasickým morem prasat nebo nakažená touto nákazou, kde výskyt prasat přesahuje hustotu 800 prasat na 1 km2; dotyčné hospodářství se musí nacházet buď v regionu, v němž hustota prasat chovaných v hospodářstvích přesahuje 300 prasat na 1 km2, anebo ve vzdálenosti menší než 20 km od takového regionu,
k)   kontaktní hospodářství - hospodářství, do něhož mohla být příslušná nákaza zavlečena, ať již v důsledku umístění tohoto hospodářství, pohybu osob, zvířat nebo vozidel, anebo jakýmkoli jiným způsobem.

§ 39

(1) Státní veterinární správa hlásí v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi a členským státům prostřednictvím Stálého veterinárního výboru

a)   ohniska klasického moru prasat potvrzená v hospodářství,
b)   případy klasického moru prasat potvrzené na jatkách nebo v dopravních prostředcích,
c)   primární případy klasického moru prasat potvrzené u prasat divokých,
d)   výsledky epizootologického šetření.

(2) Ustanovením odstavce 1 není dotčena povinnost ohlašování primárních a dalších (sekundárních) ohnisek nákazy podle § 7 až 9.

(3) Státní veterinární správa informuje v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi a členské státy prostřednictvím Stálého veterinárního výboru

a)   o dalších případech klasického moru prasat potvrzených u prasat divokých v zamořené oblasti v souladu s § 51 odst. 1 písm. a) a odst. 2,
b)   o poznatcích, které naznačují, že se klasický mor prasat mohl šířit z hospodářství nebo do hospodářství, nacházejících se v některém členském státě.

§ 40

(1) Je-li v hospodářství jedno nebo více prasat podezřelých z nákazy virem klasického moru prasat, krajská veterinární správa zahájí neprodleně v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona a s diagnostickou příručkou šetření, které potvrdí nebo vyloučí výskyt této nákazy; provede též kontrolu, zda jsou prasata v hospodářství označena podle zvláštního právního předpisu.3)

(2) Dojde-li krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona k závěru, že podezření na výskyt klasického moru prasat v hospodářství nelze vyloučit,

a)   sleduje příslušné hospodářství;
b)   provede epizootologické šetření;
c)   nařídí chovateli zejména, aby
1.  sečetl všechna prasata různých kategorií v hospodářství a provedl soupis počtů prasat v každé kategorii, uvádějící u každé kategorie počet prasat již uhynulých, nakažených či podezřelých. Údaje soupisu musí být aktualizovány, aby byla brána v úvahu zvířata narozená nebo uhynulá během doby podezření, a na požádání musí být předkládány orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor,
2.  držel všechna prasata na jejich ustájovacích místech, popřípadě je uzavřel na jiných místech umožňujících jejich karanténu,
3.  dodržoval zákaz přemísťování prasat z hospodářství nebo do hospodářství, jakož i zákaz odvozu kadáverů z hospodářství bez souhlasu krajské veterinární správy. V případě nutnosti může krajská veterinární správa rozšířit zákaz opouštění hospodářství též na jiné druhy zvířat a požadovat vhodná opatření k hubení hlodavců či hmyzu,
4.  dodržoval zákaz přepravy vepřového masa a výrobků z tohoto masa, spermatu, vaječných buněk a embryí prasat, krmiv, odpadů, předmětů a materiálů, u nichž je pravděpodobnost přenosu klasického moru prasat, z hospodářství bez souhlasu krajské veterinární správy. Vepřové maso, výrobky z tohoto masa, sperma, vaječné buňky a embrya prasat z hospodářství nesmí být předmětem obchodování s členskými státy (dále jen "obchodování"),
5.  zabránil pohybu osob a dopravních prostředků z hospodářství nebo do hospodářství bez písemného souhlasu krajské veterinární správy,
6.  umístil ve vchodech a východech do budov a z budov, v nichž jsou ustájena prasata, jakož i při vjezdech a výjezdech do hospodářství a z hospodářství vhodné dezinfekční prostředky. Osoby vstupující do hospodářství s chovem prasat, anebo z tohoto hospodářství odcházející musí být podrobeny odpovídajícím hygienickým opatřením, nutným pro snížení rizika šíření viru klasického moru prasat, a všechny dopravní prostředky musí být před opuštěním hospodářství účinně dezinfikovány.

(3) Vyžaduje-li to nákazová situace, zejména nachází-li se hospodářství s podezřelými prasaty v oblasti s vysokou hustotou výskytu prasat, může krajská veterinární správa

a)   uplatnit v hospodářství uvedeném v odstavci 2 ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 41 odst. 1. Dovolují-li to podmínky, může tato opatření omezit pouze na prasata podezřelá z nákazy či nakažená virem klasického moru prasat a na tu část hospodářství, v níž byla tato prasata držena, pokud jsou tato prasata ustájena, ošetřována a krmena zcela odděleně od ostatních prasat v hospodářství. Vždy však musí být odebráno dostatečné množství vzorků od utracených prasat, aby bylo možno v souladu s diagnostickou příručkou potvrdit nebo vyloučit přítomnost viru klasického moru prasat;
b)   vymezit dočasné ochranné pásmo kolem hospodářství uvedeného v odstavci 2 a uplatnit v něm všechna nebo některá ochranná a zdolávací opatření uvedená v odstavcích 1 a 2.

(4) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v odstavci 2 trvají, dokud nejsou zrušena vzhledem k vyloučení podezření z výskytu klasického moru prasat.

§ 41

(1) Byl-li v hospodářství potvrzen výskyt klasického moru prasat, příslušný orgán nařídí vedle ochranných a zdolávacích opatření podle § 40 odst. 2 další ochranná a zdolávací opatření, a to:

a)   neodkladné utracení všech prasat v hospodářství tak, aby během přepravy nebo utrácení těchto zvířat bylo vyloučeno riziko šíření viru klasického moru prasat, jakož i neškodné odstranění kadáverů uhynulých nebo utracených zvířat;
b)   odběr dostatečného počtu vzorků od utracených prasat v souladu s diagnostickou příručkou za účelem zjištění způsobu, jakým byl virus klasického moru prasat do hospodářství zavlečen, a doby, po kterou se mohl v hospodářství vyskytovat před ohlášením nákazy;
c)   dohledání masa prasat poražených v období mezi pravděpodobným zavlečením nákazy do hospodářství a nařízením ochranných a zdolávacích opatření, a to s využitím veškerých možností, a jeho zpracování pod dohledem úředního veterinárního lékaře;
d)   dohledání spermatu, vaječných buněk a embryí prasat přepravených z hospodářství v období mezi pravděpodobným zavlečením nákazy do hospodářství a nařízením ochranných a zdolávacích opatření a jejich neškodné odstranění pod dohledem úředního veterinárního lékaře, a to takovým způsobem, aby se zabránilo šíření viru klasického moru prasat;
e)   ošetření odpadů, předmětů, materiálů a látek, které mohou být kontaminovány, zejména pak předmětů a materiálů pro jedno použití, které jsou používány při porážení, podle pokynů krajské veterinární správy v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona způsobem zajišťujícím zničení viru klasického moru prasat;
f)   provedení čištění a dezinfekce budov sloužících k ustájení prasat, dopravních prostředků sloužících k jejich přepravě nebo k přepravě jejich kadáverů, vybavení budov, steliva, hnoje a kejdy, u nichž pravděpodobně došlo k jejich kontaminaci, v souladu s § 46.

(2) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona provede dále

a)   v případě primárního výskytu klasického moru prasat laboratorní vyšetření izolátu viru klasického moru prasat v souladu s diagnostickou příručkou za účelem zjištění genetického typu tohoto viru,
b)   epizootologické šetření.

(3) Bylo-li potvrzeno ohnisko klasického moru prasat v chovu laboratorních zvířat, zoologické zahradě, oboře, rezervaci zvěře nebo na ohrazeném území, na němž jsou prasata držena pro výzkumné účely nebo pro účely související s uchováním druhu či vzácných plemen, může příslušný orgán rozhodnout odlišně od odstavce 1 písm. a) a d) za předpokladu, že tím nebudou ohroženy základní zájmy Unie; o takovém postupu Státní veterinární správa neprodleně uvědomí v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi.

§ 42

(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona může v případě potvrzení výskytu klasického moru prasat v hospodářství, sestávajícím ze 2 nebo více oddělených stád, postupovat z důvodu dokončení výkrmu prasat ve vztahu ke zdravým stádům tohoto hospodářství odlišně od ustanovení § 41 odst. 1 písm. a) za předpokladu, že podle jejího zjištění

a)   prostorové uspořádání a velikost těchto stájí, v nichž jsou tato stáda umístěna, vzdálenost mezi nimi a povaha činností v nich prováděných umožňují důsledné oddělení prostorů pro ustájení, ošetřování a krmení;
b)   uvedené oddělení zabraňuje šíření viru klasického moru prasat z jednoho stáda do druhého.

(2) Dojde-li k postupu podle odstavce 1, stanoví Státní veterinární správa podrobná pravidla jeho uplatňování z hlediska možného poskytnutí veterinárních záruk a neprodleně uvědomí o jeho uplatnění v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi.

(3) V kontaktních hospodářstvích, za něž se s přihlédnutím k výsledkům epizootologického šetření považují hospodářství uvedená v § 40 nebo § 41, do nichž mohl být klasický mor prasat zavlečen z jiných hospodářství, anebo hospodářství, do nichž mohl být klasický mor prasat zavlečen z hospodářství uvedených v § 40 nebo § 41, se uplatňují ochranná a zdolávací opatření podle § 40 do té doby, dokud není podezření z klasického moru prasat vyloučeno. Ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 41 odst. 1 a 2 se v kontaktním hospodářství uplatňují tehdy, když to vyžaduje nákazová situace; v souladu s diagnostickou příručkou musí být odebráno dostatečné množství vzorků od utracených prasat, aby bylo možno potvrdit nebo vyloučit přítomnost viru klasického moru prasat.

(4) Hlavní kritéria a rizikové faktory, které jsou rozhodující pro zvažování, zda má být v kontaktním hospodářství uplatněno opatření uvedené v § 41 odst. 1 písm. a), jsou stanovena v příloze č. 8 k této vyhlášce.

§ 43

(1) Byl-li výskyt klasického moru prasat v hospodářství potvrzen, krajská veterinární správa vymezí ochranné pásmo o poloměru nejméně 3 km kolem ohniska nákazy. Na ochranné pásmo navazuje pásmo dozoru o poloměru nejméně 10 km; ochranné pásmo je součástí pásma dozoru.

(2) Při vymezování ochranného pásma a pásma dozoru se berou v úvahu zejména výsledky epizootologického šetření, zeměpisná situace (hlavně přírodní a umělé hranice), umístění hospodářství a jeho okolí, obvyklý režim přemísťování prasat a obchodování s nimi, dostupnost jatek, dostupnost orgánů vykonávajících státní veterinární dozor nad přemísťováním prasat v rámci obou pásem a jejich vybavení, zejména musí-li být prasata určená k utracení přemístěna z původního hospodářství.

§ 44

(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona zajistí, aby byla v ochranném pásmu uplatňována tato ochranná a zdolávací opatření:

a)   identifikace (soupis) všech hospodářství s chovem prasat,
b)   klinické vyšetření prasat v těchto hospodářstvích a kontrola jejich označení podle zvláštního právního předpisu,3) a to do 7 dnů po vymezení ochranného pásma,
c)   zákaz přemísťování a přepravy prasat po veřejných i soukromých cestách s výjimkou nutných případů přepravy po účelových komunikacích uvnitř hospodářství, pokud nejde o přepravu, s níž vyslovila souhlas krajská veterinární správa v souladu s písmenem g). Tento zákaz však nemusí být uplatněn, jde-li o přepravu prasat po silnici nebo železnici, uskutečněnou bez překládání a bez zastávky, a o přepravu prasat pocházejících z území vně ochranného pásma za účelem okamžité porážky na jatky, které se nacházejí v pásmu dozoru,
d)   čištění, dezinfekce a ošetření dopravních prostředků a vybavení sloužících k přepravě prasat, jiných hospodářských zvířat, předmětů a materiálů (kadávery, krmivo, stelivo, hnůj, kejda apod.), které by mohly být kontaminovány, a to v souladu s § 46. Žádný dopravní prostředek použitý pro přepravu prasat nesmí opustit ochranné pásmo bez souhlasu krajské veterinární správy a bez toho, že by byl předtím vyčištěn, dezinfikován a zkontrolován,
e)   zákaz vstupu jiných hospodářských zvířat a zvířat v zájmovém chovu do hospodářství nebo opuštění hospodářství těmito zvířaty bez souhlasu krajské veterinární správy,
f)   neprodlené hlášení všech uhynulých nebo nakažených prasat v hospodářství krajské veterinární správě, která provede šetření v souladu s diagnostickou příručkou,
g)   zákaz přemísťování prasat z hospodářství, v němž jsou chována, po dobu nejméně 30 dnů po skončení předběžného čištění a dezinfekce infikovaného hospodářství. Po 30 dnech může povolit krajská veterinární správa za podmínek odstavce 3 přímou přepravu prasat z hospodářství
1.  na jatky jí určené, pokud možno uvnitř ochranného pásma nebo pásma dozoru, za účelem okamžité porážky,
2.  do asanačního podniku, v němž jsou prasata okamžitě utracena a kadávery neškodně odstraněny pod dohledem úředního veterinárního lékaře, nebo
3.  za mimořádných okolností na jiné místo v ochranném pásmu. O tom musí Státní veterinární správa neprodleně informovat v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi,
h)   zákaz přemísťování spermatu, vaječných buněk a embryí prasat z hospodářství uvnitř ochranného pásma,
i)   dodržování hygienických opatření, nutných ke snížení rizika šíření viru klasického moru prasat, všemi osobami, které vstupují do hospodářství nebo je opouštějí.

(2) Trvají-li ochranná a zdolávací opatření podle odstavce 1 po dobu delší než 30 dnů z důvodu výskytu dalších ohnisek nákazy a vznikají-li v souvislosti s tím potíže narušující pohodu prasat nebo jiné potíže projevující se v jejich chovu, může krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona povolit na žádost chovatele a za podmínek uvedených v odstavci 3 přemístění prasat z hospodářství přímo

a)   na jatky jí určené, nejlépe uvnitř ochranného pásma nebo pásma dozoru, za účelem okamžité porážky,
b)   do asanačního podniku, v němž jsou prasata okamžitě utracena a kadávery neškodně odstraněny pod dohledem úředního veterinárního lékaře, nebo
c)   za mimořádných okolností na jiné místo v ochranném pásmu. O tom musí Státní veterinární správa neprodleně informovat v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi.

(3) Povolení přepravy z hospodářství podle odstavce 1 písm. g) a odstavce 2 je možné při splnění těchto podmínek:

a)   úřední veterinární lékař provede klinické vyšetření prasat v hospodářství, především těch, která mají být přemístěna, včetně změření tělesné teploty u odpovídajícího počtu z nich, a zkontroluje jejich označení. Tímto vyšetřením a kontrolou musí být prokázáno, že prasata nejeví žádné příznaky klasického moru prasat a že jsou označena v souladu se zvláštním právním předpisem,3)
b)   prasata jsou přemísťována v dopravních prostředcích, zaplombovaných krajskou veterinární správou v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona,
c)   dopravní prostředek a vybavení, použité k přepravě, jsou po jejím skončení neprodleně vyčištěny a dezinfikovány v souladu s § 46,
d)   od prasat, která jsou určena k poražení nebo k utracení, je odebrán v souladu s diagnostickou příručkou dostatečný počet vzorků, aby bylo možno potvrdit nebo vyloučit přítomnost viru klasického moru prasat,
e)   v případě přemístění těchto prasat na jatky
1.  krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona, která vykonává na jatkách státní veterinární dozor, musí být uvědoměna o záměru přemístit prasata na tyto jatky a musí o jejich příjezdu na jatky uvědomit krajskou veterinární správu v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona odpovědnou za odeslání prasat,
2.  prasata jsou po vstupu na jatky ustájena a poražena odděleně od ostatních prasat,
3.  při prohlídce před poražením a po poražení na určených jatkách sleduje úřední veterinární lékař všechny příznaky vztahující se k přítomnosti viru klasického moru prasat,
4.  čerstvé maso pocházející z těchto prasat je označeno způsobem uvedeným ve zvláštním právním předpisu4) a v podniku určeném krajskou veterinární správou v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona následně ošetřeno v souladu se zvláštním právním předpisem.5) Zásilka tohoto masa musí být před přepravou do podniku, v němž má být maso ošetřeno, zaplombována krajskou veterinární správou v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona a musí tak zůstat po celou dobu přepravy.

(4) Ochranná a zdolávací opatření uplatňovaná v ochranném pásmu jsou dodržována nejméně do provedení

a)   čištění a dezinfekce v infikovaných hospodářstvích,
b)   klinického a laboratorního vyšetření prasat ve všech hospodářstvích v souladu s diagnostickou příručkou za účelem zjištění případné přítomnosti viru klasického moru prasat.

(5) Vyšetření podle odstavce 4 písm. b) se neprovádí dříve než za 30 dnů po dokončení předběžného čištění a dezinfekce v infikovaných hospodářstvích.

§ 45

(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona zajistí, aby byla v pásmu dozoru uplatňována tato ochranná a zdolávací opatření:

a)   identifikace (soupis) všech hospodářství s chovem prasat,
b)   zákaz přemísťování a přepravy prasat po veřejných i soukromých cestách s výjimkou nutných případů přepravy po účelových komunikacích uvnitř hospodářství bez souhlasu krajské veterinární správy. Tento zákaz však nemusí být uplatněn, jde-li o přepravu prasat po silnici nebo železnici, uskutečněnou bez překládání a bez zastávky, a o přepravu prasat pocházejících z území vně ochranného pásma, za účelem okamžité porážky na jatky, které se nacházejí v pásmu dozoru,
c)   čištění, dezinfekce a ošetření dopravních prostředků a vybavení sloužících k přepravě prasat, jiných hospodářských zvířat, předmětů a materiálů (kadávery, krmivo, stelivo, hnůj, kejda apod.), které by mohly být kontaminovány, v nejkratší možné době po kontaminaci, a to v souladu s § 46. Žádný dopravní prostředek, použitý pro přepravu prasat, nesmí opustit pásmo dozoru bez toho, že by byl předtím vyčištěn a dezinfikován,
d)   zákaz vstupu jiných hospodářských zvířat a zvířat v zájmovém chovu do hospodářství nebo opuštění hospodářství těmito zvířaty během prvních 7 dnů po vymezení pásma dozoru bez souhlasu krajské veterinární správy,
e)   neprodlené hlášení všech uhynulých nebo nakažených prasat v hospodářství krajské veterinární správě, která provede šetření v souladu s diagnostickou příručkou,
f)   zákaz přemísťování prasat z hospodářství, v němž jsou chována, po dobu nejméně 21 dnů po skončení předběžného čištění a dezinfekce hospodářství. Po 21 dnech může povolit krajská veterinární správa za podmínek § 44 odst. 3 přemístění prasat z hospodářství
1.  na jatky jí určené, nejlépe uvnitř ochranného pásma nebo pásma dozoru, za účelem okamžité porážky,
2.  do asanačního podniku, v němž jsou prasata okamžitě utracena a kadávery neškodně odstraněny pod dohledem úředního veterinárního lékaře, nebo
3.  za mimořádných okolností na jiné místo v ochranném pásmu nebo pásmu dozoru. O tom musí Státní veterinární správa neprodleně informovat v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi,
g)   zákaz přemísťování spermatu, vaječných buněk a embryí prasat z hospodářství uvnitř pásma dozoru,
h)   dodržování hygienických opatření, nutných ke snížení rizika šíření viru klasického moru prasat, všemi osobami, které vstupují do hospodářství nebo je opouštějí.

(2) Trvají-li ochranná a zdolávací opatření podle odstavce 1 po dobu delší než 30 dnů z důvodu výskytu dalších ohnisek nákazy a vznikají-li v souvislosti s tím potíže narušující pohodu prasat nebo jiné potíže projevující se v jejich chovu, může krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona povolit za podmínek uvedených v § 44 odst. 3 na žádost chovatele přemístění prasat z hospodářství přímo

a)   na jatky jí určené, nejlépe uvnitř pásma dozoru, za účelem okamžité porážky,
b)   do asanačního podniku, v němž jsou prasata okamžitě utracena a kadávery neškodně odstraněny pod dohledem úředního veterinárního lékaře, nebo
c)   za mimořádných okolností na jiné místo v ochranném pásmu nebo pásmu dozoru. O tom musí Státní veterinární správa neprodleně informovat v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi.

(3) Ochranná a zdolávací opatření uplatňovaná v pásmu dozoru jsou dodržována nejméně do provedení

a)   čištění a dezinfekce v infikovaných hospodářstvích,
b)   klinického a laboratorního vyšetření prasat ve všech hospodářstvích v souladu s diagnostickou příručkou za účelem zjištění případné přítomnosti viru klasického moru prasat.

(4) Vyšetření podle odstavce 3 písm. b) se neprovádí dříve než za 20 dnů po dokončení předběžného čištění a dezinfekce v infikovaných hospodářstvích.

§ 46

Pro čištění a dezinfekci platí § 21 obdobně s tím, že tyto úkony musí být prováděny v souladu s postupy uvedenými v příloze č. 9 k této vyhlášce.

§ 47

(1) Repopulace v hospodářství je možná až po uplynutí 30 dnů po provedení závěrečného čištění a dezinfekce podle § 46.

(2) Při opětovném ustájení zvířat v případě

a)   chovu pod širým nebem začíná repopulace ustájením kontrolních indikátorových prasat, která pocházejí z hospodářství, jež nepodléhají žádným omezujícím ochranným a zdolávacím opatřením v souvislosti s klasickým morem prasat a u nichž nebyla při laboratorním vyšetření prokázána přítomnost protilátek proti viru klasického moru prasat. Tato indikátorová prasata jsou podle požadavků krajské veterinární správy v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona rozmístěna v celém prostoru infikovaného hospodářství a po 40 dnech po jejich rozmístění se u nich v souladu s diagnostickou příručkou odeberou vzorky k vyšetření na přítomnost protilátek proti viru klasického moru prasat. Pokud se u žádného z těchto prasat nevytvořily uvedené protilátky, je možno přistoupit k celkové repopulaci. Z hospodářství nesmí být přemístěna žádná prasata dříve, než budou k dispozici negativní výsledky sérologického vyšetření;
b)   ostatních způsobů chovu lze postupovat podle písmene a), anebo provést celkovou repopulaci za předpokladu, že
1.  všechna prasata, která musí pocházet z hospodářství nepodléhajících žádným omezujícím ochranným a zdolávacím opatřením v souvislosti s klasickým morem prasat, se přemístí do chovu během 20 dnů,
2.  žádné z těchto prasat neopustí hospodářství dříve, než budou k dispozici negativní výsledky sérologického vyšetření,
3.  repopulované stádo se podrobí sérologickému vyšetření v souladu s diagnostickou příručkou. Odběr vzorků pro toto vyšetření proběhne nejdříve za 40 dnů po přemístění posledních prasat do hospodářství.

(3) Uplyneli však více než 6 měsíců od dokončení čištění a dezinfekce, může krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona povolit se zřetelem na nákazovou situaci postup odlišný od postupu uvedeného v odstavci 2.

§ 48

(1) V případě

a)   podezření na výskyt klasického moru prasat na jatkách nebo v dopravních prostředcích zahájí krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona neprodleně v souladu s diagnostickou příručkou šetření k potvrzení nebo vyloučení výskytu uvedené nákazy,
b)   zjištění klasického moru prasat na jatkách nebo v dopravních prostředcích zajistí krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona, aby byla uplatněna tato ochranná a zdolávací opatření:
1.  neprodlené utracení všech vnímavých zvířat na jatkách či v dopravních prostředcích,
2.  neškodné odstranění, popřípadě zpracování kadáverů, vnitřností a odpadů, které by mohly být kontaminovány, pod dohledem úředního veterinárního lékaře,
3.  předběžné čištění a dezinfekci budov a vybavení včetně dopravních prostředků podle § 46,
4.  epizootologické šetření,
5.  izolace viru klasického moru prasat v souladu s diagnostickou příručkou za účelem určení genetického typu tohoto viru,
6.  zákaz přemísťování dalších zvířat na jatky k poražení nebo jejich přepravy dopravními prostředky, v nichž byl zjištěn klasický mor prasat, po dobu nejméně 24 hodin po skončení čištění a dezinfekce provedených v souladu s § 46.

(2) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 42 odst. 3 se uplatňují v hospodářství, z něhož pocházejí nakažená prasata či kadávery, a v ostatních kontaktních hospodářstvích. Jestliže epizootologické šetření neukáže na jiný zdroj nebo směr šíření nákazy, uplatňují se v hospodářství, z něhož pocházejí nakažená prasata či kadávery, ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 41 odst. 1 a 2.

Podezření a potvrzení výskytu klasického moru prasat u prasat divokých
§ 49

(1) Jakmile krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona získá poznatky o tom, že prasata divoká jsou podezřelá z klasického moru prasat,

a)   provede veškerá šetření vedoucí k potvrzení či vyloučení výskytu této nákazy,
b)   informuje o tomto podezření chovatele prasat a uživatele honitby podle zvláštního právního předpisu,6)
c)   vyšetří, a to i laboratorně, všechna prasata divoká, která byla ulovena či nalezena mrtvá.

(2) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona ihned po potvrzení primárního případu klasického moru prasat u prasat divokých za účelem omezení jeho šíření

a)   ustaví odbornou skupinu, složenou z veterinárních lékařů, biologů se zaměřením na volně žijící zvěř a myslivců s úkolem spolupracovat s krajskou veterinární správou v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona při
1.  zkoumání nákazové situace a vymezení zamořené oblasti v souladu s § 51 odst. 1 písm. b),
2.  stanovení vhodných ochranných a zdolávacích opatření v zamořeném pásmu, jež mohou zahrnovat i zákaz lovu a krmení prasat divokých,
3.  vypracování plánu eradikace,
4.  provádění kontrol k ověřování účinnosti ochranných a zdolávacích opatření, přijatých k eradikaci klasického moru prasat v zamořené oblasti;
b)   sleduje hospodářství s chovem prasat v zamořené oblasti a nařídí zejména tato ochranná a zdolávací opatření:
1.  soupis prasat všech kategorií ve všech hospodářstvích, jenž musí být průběžně aktualizován a na požádání musí být předkládán orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor. Jdeli o hospodářství s chovem prasat pod širým nebem, může být první soupis proveden na základě odhadu,
2.  držení všech prasat v hospodářství na jejich ustájovacích místech, popřípadě na jiných místech, na nichž mohou být trvale oddělena od prasat divokých. Prasata divoká nesmí mít přístup k žádnému materiálu, který se může následně dostat do styku s prasaty v hospodářství,
3.  zákaz přemísťování prasat. Žádná prasata nesmí vstupovat do hospodářství ani je opouštět, aniž by k tomu dala krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona souhlas po zhodnocení nákazové situace,
4.  použití vhodných dezinfekčních prostředků ve vchodech a východech do budov a z budov, v nichž jsou ustájena prasata, jakož i při vjezdech a výjezdech do hospodářství a z hospodářství,
5.  dodržování hygienických opatření, nutných ke snížení rizika šíření viru klasického moru prasat, všemi osobami, které přišly do styku s prasaty divokými, popřípadě i dočasný zákaz vstupu těchto osob do hospodářství s chovem prasat,
6.  vyšetření všech prasat v hospodářství, která uhynula nebo onemocněla za příznaků klasického moru prasat, na průkaz této nákazy,
7.  zákaz přemísťování jakékoli části kteréhokoli prasete divokého, ať již bylo uloveno nebo nalezeno uhynulé, jakož i jakéhokoli vybavení či materiálu, jež by mohly být kontaminovány virem klasického moru prasat, do hospodářství s chovem prasat,
8.  zákaz přepravy prasat, spermatu, vaječných buněk či embryí prasat ze zamořeného pásma za účelem obchodování s nimi.

(3) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona zajistí, aby

a)   všechna prasata divoká, jež byla ulovena či nalezena uhynulá ve vymezeném zamořeném pásmu, byla prohlédnuta a vyšetřena v souladu s diagnostickou příručkou na klasický mor prasat; kadávery prasat, které byly vyšetřeny s pozitivním výsledkem, musí být neškodně odstraněny pod dohledem úředního veterinárního lékaře. Těla a maso prasat, která byla vyšetřena s negativním výsledkem, nesmí být předmětem obchodování. Části, které nejsou určeny k lidské spotřebě, se zpracovávají pod dohledem úředního veterinárního lékaře;
b)   izolát viru klasického moru prasat byl laboratorně vyšetřen v souladu s diagnostickou příručkou za účelem určení genetického typu tohoto viru.

(4) Byl-li zjištěn výskyt klasického moru prasat v oblasti, která leží v blízkosti území sousedního členského státu, spolupracuje krajská veterinární správa s příslušnými orgány tohoto státu při zavádění ochranných a zdolávacích opatření k tlumení této nákazy.

§ 50
Plán eradikace klasického moru prasat v populaci prasat divokých

(1) Státní veterinární správa předloží v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi ke schválení do 90 dnů od potvrzení primárního případu klasického moru prasat u prasat divokých plán eradikace této nákazy v zamořené oblasti, který obsahuje ochranná a zdolávací opatření

a)   přijatá ke zdolání této nákazy v oblasti, jež byla vymezena jako zamořená,
b)   uplatňovaná v hospodářstvích v uvedené oblasti.

(2) Plán uvedený v odstavci 1 se mění a doplňuje se zřetelem na vývoj nákazové situace. Týkají-li se změny a doplňky plánem vymezené zamořené oblasti, uvědomí o nich Státní veterinární správa neprodleně v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi a členské státy prostřednictvím Stálého veterinárního výboru. Týkají-li se jiných ochranných a zdolávacích opatření obsažených v plánu, předloží Státní veterinární správa v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona plán se změnami a doplňky k dalšímu postupu Komisi.

(3) Ochranná a zdolávací opatření uplatňovaná podle plánu uvedeného v odstavci 1 nahradí ochranná a zdolávací opatření přijatá podle § 49, a to ode dne stanoveného při schvalování plánu.

§ 51

(1) Plán eradikace obsahuje:

a)   výsledky epizootologického šetření a kontrol prováděných v souladu s § 49 a zeměpisným rozšířením nákazy;
b)   vymezení zamořené oblasti. Při jejím vymezování se bere zřetel na výsledky epizootologického šetření a zeměpisné rozšíření nákazy, na populaci prasat divokých v oblasti a na přírodní či umělé překážky, omezující pohyb prasat divokých;
c)   organizaci spolupráce mezi orgány vykonávajícími státní veterinární dozor, biology, uživateli honitby6) a ochránci volně žijící zvěře;
d)   obsah a zaměření informační kampaně určené myslivcům a působící na ně v tom směru, aby přijali vlastní opatření odpovídající plánu eradikace;
e)   způsoby určování počtu a lokalizace meta-populací prasat divokých uvnitř zamořené oblasti a v jejím okolí;
f)   přibližný počet meta-populací prasat divokých a jejich velikost v zamořené oblasti a v jejím okolí;
g)   postupy k určení rozšíření nákazy v populaci prasat divokých, včetně vyšetření prasat ulovených myslivci nebo nalezených kadáverů prasat uhynulých, laboratorního vyšetření a epizootologických šetření podle věkových kategorií prasat divokých;
h)   ochranná a zdolávací opatření přijatá k omezení šíření nákazy v důsledku pohybu prasat divokých nebo styku mezi meta-populacemi prasat divokých. Tato opatření mohou zahrnovat i zákaz lovu;
i)   ochranná a zdolávací opatření přijatá k omezení populace vnímavých prasat divokých, zejména jejich mláďat;
j)   požadavky, které musí být dodržovány myslivci v zájmu zabránění šíření nákazy;
k)   způsoby neškodného odstraňování kadáverů ulovených a uhynulých prasat divokých, které musí zajistit, aby tyto kadávery, popřípadě jejich části byly odstraňovány pod dohledem úředního veterinárního lékaře, aby jím byly prohlédnuty a aby byly laboratorně vyšetřeny v souladu s diagnostickou příručkou. I v případě negativního výsledku testu na klasický mor prasat musí být těla prasat divokých, popřípadě jejich části vyloučena z oběhu;
l)   epizootologické šetření prováděné u každého uloveného nebo uhynulého prasete divokého. Součástí tohoto šetření je vždy vyplnění dotazníku, obsahujícího údaje o oblasti (včetně čísla a názvu katastrálního území), v níž bylo prase uloveno nebo nalezeno uhynulé, o datu jeho ulovení nebo nalezení, o osobě, která je ulovila nebo nalezla, o stáří a pohlaví prasete, v případě uloveného prasete též o příznacích zjištěných před jeho ulovením, v případě uhynulého prasete též o stavu kadáveru, a o výsledcích laboratorního vyšetření;
m)   sledování hospodářství uvnitř vymezené zamořené oblasti, podle potřeby i v jejím okolí, a preventivní opatření uplatňovaná v těchto hospodářstvích, včetně omezení pohybu a přepravy zvířat uvnitř zamořené oblasti, do této oblasti a z této oblasti. Tato opatření musí zahrnovat přinejmenším zákaz pohybu a přepravy prasat, jejich spermatu, vaječných buněk a embryí ze zamořené oblasti za účelem obchodování s nimi;
n)   kritéria pro zrušení ochranných a zdolávacích opatření uplatňovaných ve vymezené zamořené oblasti a v hospodářstvích v této oblasti;
o)   orgán pověřený koordinací plnění úkolů, vyplývajících z plánu eradikace, a dozorem nad jejich plněním;
p)   vytvoření systému, který umožní odborné skupině, uvedené v § 49 odst. 2 písm. a), pravidelně posuzovat výsledky plnění plánu eradikace;
q)   opatření ke sledování nákazy, uplatňovaná ve vymezené zamořené oblasti po uplynutí alespoň 12 měsíců od posledního potvrzeného případu klasického moru prasat u prasat divokých. Tato opatření musí být v platnosti po dobu nejméně 12 měsíců a musí zahrnovat opatření již přijatá v souladu s písmeny g), k) a l).

(2) Státní veterinární správa předkládá v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi a členským státům prostřednictvím Stálého veterinárního výboru každých 6 měsíců zprávu o nákazové situaci ve vymezené zamořené oblasti a o výsledcích plnění plánu eradikace.

§ 52
Diagnostické postupy a požadavky biologické bezpečnosti

(1) Diagnostické postupy, odběr vzorků a laboratorní vyšetření ke zjištění výskytu klasického moru prasat se řídí diagnostickou příručkou. Odebrané vzorky se vyšetřují v národní referenční laboratoři pro klasický mor prasat, popřípadě v příslušných referenčních laboratořích.

(2) Veškeré manipulace s virem klasického moru prasat, jeho genomem a antigeny k výzkumným a diagnostickým účelům, jakož i s očkovacími látkami proti němu mohou probíhat pouze v laboratořích a jiných zařízeních schválených pro tento účel Státní veterinární správou. Seznam těchto míst předá Státní veterinární správa v souladu s § 10 odst. 2 a 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi do 31. března 2004.

Očkování proti klasickému moru prasat
§ 53

(1) Není-li dále stanoveno jinak, je očkování proti klasickému moru prasat zakázáno.

(2) Výroba, skladování, zásobování, distribuce a prodej očkovacích látek proti klasickému moru prasat mohou probíhat jen pod státním veterinárním dozorem.

(3) K nouzovému očkování (§ 12) lze přistoupit po zvážení kritérií a rizikových faktorů, uvedených v příloze č. 10 k této vyhlášce, v hospodářstvích s chovem prasat, v nichž byl potvrzen výskyt klasického moru prasat, pokud dostupné údaje o nákazové situaci nasvědčují nebezpečí jeho šíření.

§ 54

(1) Před zavedením nouzového očkování podle § 53 odst. 3 předloží Státní veterinární správa v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi ke schválení jeho plán, který obsahuje údaje o

a)   nákazové situaci, kterou je odůvodňováno zavedení nouzového očkování,
b)   oblasti, ve které má být nouzové očkování prováděno, a o počtu hospodářství s chovem prasat v této oblasti,
c)   kategoriích a přibližném počtu prasat, která mají být očkována,
d)   očkovací látce, která má být použita,
e)   době trvání očkování,
f)   označování a evidenci očkovaných prasat,
g)   opatřeních, která se týkají přemísťování prasat a jejich produktů,
h)   kritériích, která jsou důležitá pro rozhodování, zda očkování nebo ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 41 odst. 1 a 2 mají být uplatněna v kontaktních hospodářstvích,
i)   dalších důležitých skutečnostech, včetně klinických a laboratorních vyšetření, která se provádějí u vzorků odebraných v hospodářstvích, v nichž bylo provedeno očkování, i v ostatních hospodářstvích v oblasti očkování, zejména má-li být použita markerová vakcína.

(2) Bez dotčení § 44 a 45 musí být v průběhu období očkování uplatňována tato ochranná a zdolávací opatření:

a)   oblast očkování nesmí opustit žádná živá prasata s výjimkou jejich přepravy na jatky určené krajskou veterinární správou v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona, nacházející se v oblasti očkování nebo v její blízkosti, k okamžité porážce, anebo do asanačního podniku nebo na jiné vhodné místo k neprodlenému utracení a neškodnému odstranění jejich kadáverů pod dohledem úředního veterinárního lékaře;
b)   všechno čerstvé vepřové maso prasat očkovaných během nouzového očkování se buď zpracuje nebo označí a naloží se s ním způsobem uvedeným v § 44 odst. 3 písm. e) bodě 4;
c)   sperma, oplodněná vajíčka a embrya odebraná prasatům, která mají být očkována, v období 30 dnů před očkováním, se dohledají a zničí pod dohledem úředního veterinárního lékaře.

(3) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v odstavci 2 musí být dodržována po dobu nejméně 6 měsíců po skončení očkování v oblasti.

(4) Před skončením doby uvedené v odstavci 3 se v souladu s rozhodnutím Komise a v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona zavádějí ochranná a zdolávací opatření zakazující

a)   přepravu sérologicky pozitivních prasat z hospodářství, v nichž jsou chována, s výjimkou přepravy k okamžité porážce;
b)   odběr spermatu, oplodněných vajíček a embryí od sérologicky pozitivních prasat;
c)   přepravu selat sérologicky pozitivních prasnic z hospodářství původu, s výjimkou přepravy
1.  na jatky k okamžité porážce,
2.  do hospodářství určeného krajskou veterinární správou v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona, z něhož mají být po výkrmu odeslána přímo na jatky,
3.  do jiného hospodářství po obdržení negativního výsledku sérologického vyšetření na protilátky proti viru klasického moru prasat.

(5) Odchylně od odstavce 1 může být zavedeno nouzové očkování za předpokladu, že tím nejsou ohroženy zájmy Unie a že jsou splněny následující podmínky:

a)   Státní veterinární správa vypracuje plán nouzového očkování v souladu s § 55 ještě před zahájením tohoto očkování a předloží jej v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi ke schválení;
b)   tento plán musí obsahovat údaje uvedené v odstavci 1 a stanovit, že všechna prasata v hospodářstvích, v nichž bude očkování prováděno, budou v souladu s ustanovením odstavce 2 písm. a) poražena nebo utracena co nejdříve po skončení očkování a že čerstvé maso, získané z těchto prasat, bude zpracováno nebo označeno a následně ošetřeno v souladu s § 44 odst. 3 písm. e) bodem 4.

(6) Bez ohledu na ustanovení odstavců 3 a 4 mohou být ochranná a zdolávací opatření uvedená v odstavci 2 zrušena, jestliže

a)   všechna prasata v hospodářstvích, v nichž bylo prováděno očkování, byla poražena nebo utracena v souladu s ustanovením odstavce 2 písm. a) a čerstvé maso bylo zpracováno nebo označeno a následně ošetřeno v souladu s § 44 odst. 3 písm. e) bodem 4,
b)   všechna hospodářství, v nichž byla očkovaná prasata držena, byla vyčištěna a dezinfikována v souladu s § 46.

(7) V místech, kde byla ochranná a zdolávací opatření uvedená v odstavci 2 zrušena,

a)   může být repopulace v hospodářství provedena poté, co byla všechna prasata v hospodářstvích, v nichž bylo očkování prováděno, poražena nebo utracena, a nejdříve po uplynutí 10 dnů od skončení čištění a dezinfekce,
b)   musí projít všechna nově ustájená prasata ve všech hospodářstvích klinickým a laboratorním vyšetřením v souladu s diagnostickou příručkou za účelem zjištění možné přítomnosti viru klasického moru prasat. V případě nového ustájení prasat v hospodářstvích, v nichž bylo prováděno očkování, musí být tato vyšetření provedena nejdříve po uplynutí 40 dnů od nového ustájení prasat a v průběhu této doby nesmí být povoleno přemísťování prasat z hospodářství.

(8) Byla-li při nouzovém očkování použita markerová vakcína, může Státní veterinární správa v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona s kladným vyjádřením Komise povolit s přihlédnutím k míře rizika šíření viru klasického moru prasat při přemísťování očkovaných prasat, jejich potomstva a produktů postup odlišný od ustanovení odstavců 2, 3 a 4, zejména v souvislosti s označováním masa očkovaných prasat a jeho následným použitím a s místem určení ošetřených produktů. To je však možné jen za předpokladu, že

a)   před zahájením nouzového očkování byl schválen jeho plán odpovídající ustanovení odstavce 1,
b)   Státní veterinární správa předložila v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi zvláštní žádost doplněnou komplexní zprávou o průběhu očkování, jeho výsledcích a celkové nákazové situaci,
c)   byla provedena kontrola provádění očkování na místě ve spolupráci s orgány Komise v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona, vyžaduje-li to zajištění jednotného uplatňování stanovených postupů při nouzovém očkování proti klasickému moru prasat.

§ 55

(1) K nouzovému očkování prasat divokých lze přistoupit, dojde-li k potvrzení klasického moru prasat u prasat divokých a nasvědčují-li dostupné epizootologické údaje nebezpečí jeho šíření.

(2) Před zahájením nouzového očkování podle odstavce 1 předloží Státní veterinární správa v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi ke schválení jeho plán, který obsahuje údaje o

a)   nákazové situaci, kterou je odůvodňováno zavedení nouzového očkování;
b)   oblasti, ve které má být nouzové očkování prováděno. Tato oblast je vždy součástí zamořené oblasti vymezené podle § 51 odst. 1 písm. b);
c)   očkovací látce, která má být použita, a postupu očkování;
d)   zabezpečení očkování mláďat;
e)   předpokládané době trvání očkování;
f)   přibližném počtu prasat divokých, která mají být očkována;
g)   ochranných a zdolávacích opatřeních přijatých k zamezení značného pohybu (přemísťování) populace prasat divokých;
h)   ochranných a zdolávacích opatřeních přijatých k zamezení šíření očkovacího viru na prasata chovaná v hospodářstvích, je-li to v daném případě nutné;
i)   předpokládaných výsledcích očkování a kritériích, která budou zvažována při ověřování účinnosti očkování;
j)   orgánu pověřeném koordinací plnění úkolů, vyplývajících z plánu, a dozorem nad jejich plněním;
k)   vytvoření systému, který umožní odborné skupině, uvedené v § 49 odst. 2 písm. a), pravidelně posuzovat výsledky plnění plánu;
l)   dalších skutečnostech, vztahujících se k dané mimořádné situaci.

(3) Nachází-li se oblast nouzového očkování v blízkosti území sousedního členského státu, v němž jsou také uplatňována ochranná a zdolávací opatření k tlumení klasického moru prasat u prasat divokých, musí být zajištěn soulad mezi plánem očkování a ochrannými a zdolávacími opatřeními, která jsou uplatňována v sousedním členském státě.

(4) Státní veterinární správa předkládá v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi a členským státům každých 6 měsíců zprávu o výsledcích očkování společně se zprávou uvedenou v § 51 odst. 2.

§ 56
Pohotovostní plán pro případ výskytu klasického moru prasat

(1) Státní veterinární správa v souladu s § 10 odst. 1 a § 48 odst. 1 písm. c) zákona vypracovává a nejméně jednou za 5 let aktualizuje pohotovostní plán pro případ výskytu klasického moru prasat. Tento plán musí umožňovat přístup k zařízením, vybavení a materiálům, nezbytným k rychlé a účinné likvidaci ohniska nákazy, rovněž musí obsahovat přesné určení

a)   požadavků na očkovací látku, která je pokládána za potřebnou pro případ nouzového očkování,
b)   regionů, v nichž se nacházejí oblasti s vysokou hustotou výskytu prasat, aby v nich bylo možno zajistit vyšší úroveň sledování a připravenosti vzhledem k možnosti výskytu nákazy.

(2) Kritéria a požadavky, z nichž se vychází při vypracování pohotovostního plánu podle odstavce 1, jsou uvedena v příloze č. 11 k této vyhlášce.

(3) Státní veterinární správa předloží v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona pohotovostní plán uvedený v odstavci 1 Komisi ke schválení, a to do 30. dubna 2004.

§ 57
Centra tlumení nákazy a odborná skupina

(1) V případě vzniku ohnisek klasického moru prasat se neprodleně zřizuje celostátní krizové centrum tlumení nákazy, popřípadě se zřizují i krajská krizová centra tlumení nákazy, a skupina odborníků za účelem udržování úrovně odborných znalostí a poskytnutí odborné pomoci příslušným orgánům při tlumení a zdolávání nákazy. Centra tlumení nákazy musí být odpovídajícím způsobem personálně a materiálně vybavena, včetně potřebných komunikačních systémů, a musí mít jasnou a účinnou strukturu řízení k zajištění rychlého provádění opatření k tlumení nákazy; podrobnosti stanoví pohotovostní plán.

(2) Celostátní centrum tlumení nákazy odpovídá zejména za

a)   určení nezbytných opatření k tlumení nákazy,
b)   koordinaci postupů krajských center tlumení nákazy, zajištění pohotového a účinného zavedení uvedených opatření krajskými centry tlumení nákazy a za rozmístění osob a materiálových zdrojů do krajských center tlumení nákazy, byla-li tato centra zřízena,
c)   poskytování informací příslušným orgánům a osobám,
d)   v případě potřeby organizaci nouzového očkování a vymezení oblastí očkování,
e)   zajištění spolupráce s diagnostickými laboratořemi, policejními orgány a sdělovacími prostředky.

(3) Některé úkoly celostátního centra tlumení nákazy mohou být delegovány krajským centrům tlumení nákazy, pokud byla tato centra zřízena a pokud tím nebudou ohroženy cíle celostátního centra tlumení nákazy.

(4) Úkolem skupiny odborníků je poskytnout odbornou pomoc příslušným orgánům zejména při

a)   epizootologickém šetření,
b)   odběru vzorků, jejich laboratorním vyšetření a interpretaci jeho výsledků,
c)   zavádění opatření k tlumení nákazy.

§ 58
Použití kuchyňských odpadů

(1) Kuchyňské odpady nesmí být používány ke krmení zvířat.

(2) Kuchyňské odpady z dopravních prostředků z mezinárodní dopravy musí být shromažďovány a neškodně odstraňovány pod úředním dohledem.

(3) Státní veterinární správa informuje v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi každoročně počínaje rokem 2004 o dodržování ustanovení odstavců 1 a 2, a to vždy nejpozději do 31. října příslušného roku.

Hlava IV
Slintavka a kulhavka

§ 59

Pro účely této hlavy se rozumí pod pojmem

a)   zvíře vnímavého druhu - jakýkoli domácí nebo volně žijící přežvýkavec nebo prase, přítomný v hospodářství,
b)   zvíře vnímavé - jakékoli zvíře vnímavého druhu, které není očkováno proti slintavce a kulhavce, anebo které je očkováno proti této nákaze, ale jeho imunitní ochrana je považována za nedostatečnou,
c)   nakažené zvíře - jakékoli zvíře vnímavého druhu, u kterého byly zjištěny klinické příznaky nebo postmortální změny, jež mohl způsobit virus slintavky a kulhavky, anebo u kterého byl výskyt slintavky a kulhavky úředně potvrzen na základě výsledků laboratorního vyšetření,
d)   zvíře podezřelé z nákazy - jakékoli zvíře vnímavého druhu, které vykazuje takové klinické příznaky nebo postmortální změny, jež opravňují k podezření na slintavku a kulhavku,
e)   zvířetem podezřelým z nakažení - jakékoli zvíře vnímavého druhu, které mohlo podle získaných epizootologických informací přijít přímo nebo nepřímo do styku s virem slintavky a kulhavky.

§ 60

(1) Je-li v hospodářství jedno nebo více zvířat podezřelých z nákazy nebo z nakažení slintavkou a kulhavkou, krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona

a)   zahájí neprodleně sledování tohoto hospodářství a šetření, které potvrdí nebo vyloučí výskyt této nákazy, včetně odběru vzorků k laboratornímu vyšetření;
b)   nařídí chovateli zejména, aby
1.  provedl soupis všech kategorií zvířat vnímavých druhů, uvádějící u každé kategorie počet zvířat již uhynulých, nakažených a podezřelých. Údaje soupisu musí být aktualizovány, aby byla brána v úvahu zvířata narozená nebo uhynulá během doby podezření, a na požádání musí být předkládány orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor,
2.  držel všechna zvířata vnímavých druhů v hospodářství na jejich ustájovacích místech nebo na jiných místech, umožňujících jejich karanténu, a aby zabezpečil, že tato zvířata nebudou přemísťována z hospodářství nebo do hospodářství a že zvířata ostatních druhů nebudou vstupovat do hospodářství ani je opouštět bez souhlasu krajské veterinární správy,
3.  dodržoval zákaz přemísťování masa, mléka, konfiskátů živočišného původu, jmenovitě kadáverů zvířat vnímavých druhů, nářadí, krmiva, steliva, hnoje, močůvky a jiných předmětů či materiálů, kterými by mohla být slintavka a kulhavka přenesena, z hospodářství bez souhlasu krajské veterinární správy,
4.  dodržoval zákaz pohybu osob do hospodářství nebo z hospodářství, jakož i vjezdu a výjezdu dopravních prostředků do hospodářství a z hospodářství, bez souhlasu krajské veterinární správy, která stanoví podmínky k zabránění šíření viru slintavky a kulhavky,
5.  umístil ve vchodech do budov, jiných prostorů a míst, kde jsou ustájena zvířata vnímavých druhů, a ve východech z nich, jakož i při vjezdech a výjezdech do hospodářství a z hospodářství vhodné dezinfekční prostředky;
c)   provede epizootologické šetření.

(2) V případě nedostatečné kapacity se skladováním mléka v hospodářství může krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona povolit přepravu mléka z hospodářství do podniku pro ošetření nebo zpracovatelského podniku, v němž bude provedeno jeho tepelné ošetření zajišťující zničení viru slintavky a kulhavky.

(3) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v odstavci 1, jakož i ochranná a zdolávací opatření uplatňovaná případně ve vztahu k dalším hospodářstvím mohou být zrušena až po vyloučení podezření z výskytu slintavky a kulhavky.

§ 61

(1) Bylo-li potvrzeno, že se v hospodářství nachází jedno nebo více nakažených zvířat,

a)   krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona zajistí odběr vzorků k laboratornímu vyšetření v laboratoři oprávněné k manipulaci se živým virem slintavky a kulhavky, pokud se tak již nestalo v souladu s § 60 odst. 1 během období podezření, anebo pokud nejde o výskyt dalšího (sekundárního) ohniska nákazy, které epizootologicky souvisí s primárním ohniskem nákazy, v němž již byly vzorky odebrány,
b)   orgán státní správy ve věcech veterinární péče nařídí neprodleně další ochranná a zdolávací opatření, a to:
1.  utracení všech zvířat vnímavých druhů v hospodářství a neškodné odstranění kadáverů utracených a uhynulých zvířat pod dohledem úředního veterinárního lékaře takovým způsobem, který vyloučí nebezpečí šíření viru slintavky a kulhavky,
2.  dohledání a neškodné odstranění masa ze zvířat vnímavých druhů, pocházejících z hospodářství a poražených v době mezi pravděpodobným zavlečením nákazy do hospodářství a uplatněním ochranných a zdolávacích opatření, a to pod dohledem úředního veterinárního lékaře způsobem, který vyloučí nebezpečí šíření viru slintavky a kulhavky,
3.  neškodné odstranění nebo vhodné ošetření veškerých předmětů či materiálů uvedených v § 60 odst. 1 písm. b) bodě 3, kterými by mohla být slintavka a kulhavka přenesena. Tímto ošetřením, prováděným pod dohledem úředního veterinárního lékaře, musí být zajištěno zničení viru slintavky a kulhavky,
4.  neškodné odstranění mléka a výrobků z mléka způsobem, který vyloučí nebezpečí šíření viru slintavky a kulhavky,
5.  po splnění ochranných a zdolávacích opatření uvedených v bodech 1 a 3 čištění a dezinfekci stájí, v nichž jsou ustájena zvířata vnímavých druhů, a jejich okolí, jakož i dopravních prostředků použitých k přepravě zvířat a veškerého zařízení, jež by mohlo být kontaminováno,
c)   krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona provede epizootologické šetření.

(2) Krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona může v infikovaném hospodářství, sestávajícím ze 2 nebo více oddělených stád, upustit po zhodnocení všech podmínek a okolností, které se vztahují k možnému šíření slintavky a kulhavky, od požadavků uvedených v odstavci 1 písm. b) bodě 1, jedná-li se o zdravá stáda, jsou-li tato stáda zcela oddělena, pokud jde o ustájení, ošetření a krmení, takže se původce nákazy nemůže šířit z jednoho stáda do druhého, a není-li riziko šíření viru slintavky a kulhavky mezi jednotlivými stády větší než jeho šíření mezi různými hospodářstvími. Je-li v každém stádě prováděno zcela odděleně též dojení, lze upustit i od požadavku uvedeného v odstavci 1 písm. b) bodě 4 pro hospodářství s mléčnou produkcí.

(3) Jde-li o intenzívně řízenou stáj, v níž se nacházejí zdravá zvířata, je možno postupovat podle odstavce 2 za předpokladu, že

a)   tato stáj je konstrukčně oddělena od stájí, v nichž se nacházejí nakažená zvířata, a nemá s nimi žádné společné prostory ani mezi nimi není žádné spojení,
b)   tato stáj má oddělené sklady pro vybavení, krmivo, odvod odpadních vod, v případě potřeby i mléčnice,
c)   tato stáj má u vchodu a východu vlastní dezinfekční prostředky,
d)   nedošlo k žádné výměně techniky nebo jiného vybavení, zvířat, živočišných produktů, nářadí, krmiva, jiných předmětů či materiálů nebo látek (včetně odpadních) mezi touto stájí a infikovanými stájemi, kterou by mohlo dojít k přenesení slintavky a kulhavky.

(4) Podmínky uvedené v odstavcích 2 a 3 musí být splněny se zřetelem na pravděpodobnou inkubační dobu již přede dnem, kdy bylo v hospodářství přítomno jedno nebo více nakažených zvířat.

§ 62

(1) Dojde-li krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona k závěru, že slintavka a kulhavka mohla být zavlečena

a)   z jiných hospodářství do hospodářství uvedeného v § 60, anebo naopak z tohoto hospodářství do dalších hospodářství v důsledku pohybu osob, zvířat, dopravních prostředků nebo jakýmkoli jiným způsobem, sleduje tato další hospodářství v souladu s § 60 až do vyloučení podezření z výskytu slintavky a kulhavky v hospodářství uvedeném v § 60 a nařídí zákaz přemísťování zvířat z těchto hospodářství na dobu 15 dnů;
b)   z jiných hospodářství do hospodářství uvedeného v § 61 v důsledku pohybu osob, zvířat, dopravních prostředků nebo jakýmkoli jiným způsobem, sleduje tato další hospodářství v souladu s § 60 a nařídí zákaz přemísťování zvířat z těchto hospodářství na dobu 15 dnů;
c)   z hospodářství uvedeného v § 61 do dalších hospodářství v důsledku pohybu osob, zvířat, dopravních prostředků nebo jakýmkoli jiným způsobem, podléhají tato další hospodářství ochranným a zdolávacím opatřením podle § 60; zákaz přemísťování zvířat z těchto hospodářství se stanoví na dobu 21 dnů.

(2) Výjimkou ze zákazu přemísťování zvířat z hospodářství, uvedeného v odstavci 1, je přímá přeprava zvířat za účelem nutné porážky. Krajská veterinární správa však může povolit takovou přepravu až po vyšetření zvířat vnímavých druhů v hospodářství úředním veterinárním lékařem, který potvrdí, že žádné zvíře není podezřelé z nákazy.

(3) Dojde-li krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona k závěru, že to podmínky dovolují, může omezit ochranná a zdolávací opatření podle odstavce 1 písm. a) a b) na část hospodářství a na zvířata v něm umístěná, pokud jsou tato zvířata ustájena, ošetřována a krmena zcela odděleně.

§ 63

Byl-li výskyt slintavky a kulhavky potvrzen, krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona vymezí kolem infikovaného hospodářství ochranné pásmo o poloměru nejméně 3 km a pásmo dozoru o poloměru nejméně 10 km; ochranné pásmo je součástí pásma dozoru. Při vymezování obou pásem se berou v úvahu zejména přirozené hranice, poznatky umožňující předvídat šíření viru vzduchem nebo jinými způsoby a možnosti kontroly plnění ochranných a zdolávacích opatření; podle potřeby mohou být hranice pásem upravovány.

§ 64

(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona zajistí, aby byla v ochranném pásmu uplatňována tato ochranná a zdolávací opatření:

a)   soupis všech hospodářství se zvířaty vnímavých druhů. Tato hospodářství podléhají pravidelným veterinárním kontrolám;
b)   zákaz pohybu a přepravy zvířat vnímavých druhů po veřejných i soukromých cestách s výjimkou účelových komunikací uvnitř hospodářství;
c)   zákaz přemísťování zvířat vnímavých druhů z hospodářství, v nichž se nacházejí, po dobu prvních 15 dnů, s výjimkou jejich přímé přepravy na nutnou porážku na jatky, které jsou v ochranném pásmu, anebo pokud v tomto pásmu nejsou jatky, na jatky v pásmu dozoru určené krajskou veterinární správou. Krajská veterinární správa však povolí takovou přepravu až po vyšetření všech zvířat vnímavých druhů v hospodářství úředním veterinárním lékařem, který vyloučí přítomnost zvířat podezřelých z nákazy;
d)   zákaz připouštění zvířat, při němž dochází k jejich přemístění, a po dobu prvních 15 dnů i zákaz umělé inseminace s výjimkou inseminace, kterou provádí chovatel semenem, které je v hospodářství nebo které je získáno přímo z inseminační stanice;
e)   zákaz konání trhů, výstav, přehlídek a jiných svodů vnímavých zvířat, jakož i jejich shromažďování a obchodování s nimi;
f)   zákaz přepravy zvířat ochranným pásmem s výjimkou přepravy vedené po hlavních dopravních tazích.

(2) Ochranná a zdolávací opatření v ochranném pásmu musí být dodržována po dobu nejméně 15 dnů po vyřazení všech zvířat uvedených v § 61 z hospodářství a po provedení čištění a dezinfekce v tomto hospodářství v souladu s § 21. Ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 65 odst. 1 však zůstávají v ochranném pásmu v platnosti po dobu uvedenou v § 65 odst. 2.

§ 65

(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona zajistí, aby byla v pásmu dozoru uplatňována tato ochranná a zdolávací opatření:

a)   soupis všech hospodářství se zvířaty vnímavých druhů;
b)   zákaz pohybu zvířat vnímavých druhů po veřejných cestách s výjimkou jejich vyhánění na pastvu;
c)   přeprava zvířat vnímavých druhů uvnitř pásma je podmíněna povolením krajské veterinární správy;
d)   zákaz opuštění pásma zvířaty po dobu prvních 15 dnů. Mezi 15. a 30. dnem nesmí zvířata opustit pásmo s výjimkou jejich přepravy přímo na jatky za účelem nutné porážky. Krajská veterinární správa však může povolit takovou přepravu až po vyšetření všech zvířat, jichž se tato přeprava týká, úředním veterinárním lékařem, který potvrdí, že žádné zvíře není podezřelé z nákazy;
e)   zákaz připouštění zvířat, při němž dochází k jejich přemístění;
f)   zákaz konání trhů, výstav, přehlídek a jiných svodů vnímavých zvířat.

(2) Ochranná a zdolávací opatření v pásmu dozoru musí být dodržována po dobu nejméně 30 dnů od vyřazení všech zvířat uvedených v § 61 z hospodářství a po provedení čištění a dezinfekce v tomto hospodářství v souladu s § 21.

§ 66

Laboratorní vyšetření k prokázání slintavky a kulhavky, prováděné v národní referenční laboratoři pro slintavku a kulhavku, musí být v případě potřeby, zejména v případě prvního výskytu této nákazy, zaměřeno na upřesnění typu, subtypu, popřípadě i varianty příslušného viru.

§ 67

(1) Není-li dále stanoveno jinak, je používání očkovacích látek proti slintavce a kulhavce zakázáno. Jejich výroba, skladování, zásobování, distribuce a prodej může probíhat jen pod státním veterinárním dozorem.

(2) Manipulovat s virem slintavky a kulhavky k výzkumným a diagnostickým účelům, jakož i při výrobě očkovacích látek lze jen v laboratořích, podnicích a jiných zařízeních, které jsou pro tyto činnosti příslušným orgánem schváleny.

(3) K nouzovému očkování zvířat proti slintavce a kulhavce lze přistoupit jen poté, kdy byl výskyt slintavky a kulhavky potvrzen a kdy hrozí její rozšíření. Musí být provedeno postupy, které zaručují dosažení plné imunity očkovaných zvířat. Jinak platí pro nouzové očkování zvířat proti slintavce a kulhavce přiměřeně § 12 s tím, že

a)   při úvaze o tomto očkování musí být brán zřetel také na rozsah území, kde má být nouzové očkování provedeno, na druh a stáří zvířat, která mají být očkována, a na dobu trvání očkování,
b)   takto očkovaná zvířata musí být zvlášť označena a registrována a nesmí být přemísťována stejně jako jejich produkty.

Hlava V
Aviární influenza

§ 68

Pro účely této hlavy se rozumí pod pojmem

a)   nakažená drůbež - veškerá drůbež, u které byla vyšetřením ve schválené laboratoři potvrzena aviární influenza, anebo jedná-li se o druhé nebo další ohnisko nákazy, u které byly zjištěny klinické příznaky nebo postmortální změny, svědčící pro aviární influenzu,
b)   drůbež podezřelá z nákazy - veškerá drůbež vykazující klinické příznaky nebo postmortální změny, které umožňují vyslovit pravděpodobné podezření na přítomnost aviární influenzy, anebo veškerá drůbež, které byla prokázána přítomnost viru influenzy typu A a subtypu H 5 nebo H 7,
c)   drůbež podezřelá z nakažení - veškerá drůbež, která mohla být v přímém nebo nepřímém kontaktu s virem aviární influenzy nebo s virem influenzy typu A a subtypu H 5 nebo H 7.

§ 69

(1) Je-li v hospodářství drůbež podezřelá z nákazy nebo z nakažení aviární influenzou, krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona

a)   zahájí neprodleně sledování tohoto hospodářství a šetření za účelem potvrzení nebo vyloučení výskytu této nákazy, včetně odběru vzorků k laboratornímu vyšetření;
b)   nařídí chovateli zejména, aby
1.  provedl soupis drůbeže všech kategorií v hospodářství, uvádějící u každé kategorie počet uhynulé drůbeže, drůbeže s klinickými příznaky nákazy a drůbeže bez těchto příznaků. Údaje soupisu musí být aktualizovány, aby byla brána v úvahu drůbež vylíhlá nebo uhynulá během doby podezření, a na požádání musí být předkládány orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor,
2.  držel všechnu drůbež v hospodářství v prostorech, v nichž je chována, popřípadě v jiných prostorech umožňujících její karanténu,
3.  zabezpečil, že žádná drůbež nebude přemísťována z hospodářství nebo do hospodářství,
4.  dodržoval zákaz odesílání vajec z hospodářství s výjimkou jejich odesílání přímo do podniku pro výrobu nebo ošetření vaječných výrobků, schváleného podle zvláštního právního předpisu,7) pokud jsou přepravována se souhlasem krajské veterinární správy a za podmínek uvedených v příloze č. 12 k této vyhlášce,
5.  umístil ve vchodech a východech do budov a z budov, v nichž je chována drůbež, jakož i při vjezdech a výjezdech do hospodářství a z hospodářství vhodné dezinfekční prostředky;
c)   provede epizootologické šetření.

(2) Veškerý pohyb osob, zvířat jiných druhů a dopravních prostředků z hospodářství nebo do hospodářství, jakož i veškerá přeprava (přemísťování) masa, konfiskátů živočišného původu, nářadí, krmiva, podestýlky, hnoje a jiných předmětů či materiálů, které mohou přenášet aviární influenzu, z hospodářství nebo do hospodářství podléhá souhlasu krajské veterinární správy v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona.

§ 70

Ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 69, jakož i ochranná a zdolávací opatření uplatňovaná případně ve vztahu k dalším hospodářstvím trvají, dokud nejsou zrušena vzhledem k vyloučení podezření z výskytu aviární influenzy.

§ 71

(1) Byl-li v hospodářství potvrzen výskyt aviární influenzy, nařídí příslušný orgán další ochranná a zdolávací opatření, a to:

a)   neodkladné utracení (na místě) veškeré drůbeže v hospodářství a neškodné odstranění uhynulé a utracené drůbeže a všech vajec takovým způsobem, aby se snížilo riziko šíření nákazy na nejmenší možnou míru;
b)   neškodné odstranění nebo vhodné ošetření veškerých předmětů a materiálů, které mohou být kontaminovány, jako jsou nářadí, krmivo, podestýlka a hnůj. Tímto ošetřením, prováděným podle pokynů krajské veterinární správy v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona, musí být zajištěno zničení viru aviární influenzy;
c)   dohledání všemi možnými prostředky a neškodné odstranění drůbežího masa, které pochází z drůbeže z infikovaného hospodářství a které bylo získáno jejím poražením v průběhu předpokládané inkubační doby;
d)   dohledání všemi možnými prostředky a neškodné odstranění násadových vajec, která byla snesena v průběhu předpokládané inkubační doby a která opustila hospodářství, s tím, že drůbež již vylíhlá z těchto vajec musí být sledována, jakož i dohledání všemi možnými prostředky a neškodné odstranění konzumních vajec, jež byla snesena v předpokládané inkubační době a opustila hospodářství s výjimkou těch, která byla předtím řádně dezinfikována;
e)   po splnění ochranných a zdolávacích opatření uvedených pod písmeny a) a b) čištění a dezinfekce budov, v nichž je chována drůbež, a jejich okolí, jakož i dopravních prostředků a veškerých zařízení a materiálů, jež by mohly být kontaminovány, a to způsobem a za podmínek uvedených v § 76.

(2) Krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona provede epizootologické šetření.

(3) Repopulace v hospodářství může být provedena nejdříve za 21 dnů po dokončení čištění a dezinfekce podle odstavce 1 písm. e).

§ 72

(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona může v infikovaném hospodářství, v němž jsou chována 2 nebo více oddělených hejn, postupovat ve vztahu ke zdravým hejnům tohoto hospodářství odlišně od § 71 odst. 1 za předpokladu, že jsou v hospodářství uplatňovány takové postupy, jimiž bylo dosaženo naprosté oddělení hejn, pokud jde o ustájení, ošetřování a krmení, a to v takové míře, že se virus aviární influenzy nemůže šířit z jednoho hejna do druhého.

(2) Má-li krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona důvodné podezření, že drůbež v nějakém hospodářství mohla být kontaminována v důsledku pohybu osob, zvířat, dopravních prostředků nebo jakýmkoli jiným způsobem, sleduje toto hospodářství zejména za účelem provedení soupisu drůbeže v hospodářství a kontroly jejího přemísťování.

(3) Je-li hospodářství sledováno podle odstavce 2, uplatňuje se v něm zákaz přemísťování drůbeže z hospodářství, pokud nejde o její přímou přepravu na jatky k okamžité porážce. Krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona však povolí takovou přepravu až po klinickém vyšetření veškeré drůbeže úředním veterinárním lékařem, které umožní vyloučit výskyt aviární influenzy v hospodářství. Uvedený zákaz přemísťování se zavádí zpravidla na dobu 21 dnů počínaje posledním dnem předpokládané kontaminace drůbeže; musí být uplatňován po dobu nejméně 7 dnů.

(4) Dojde-li krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona k závěru, že to podmínky dovolují, může ochranná a zdolávací opatření podle odstavců 2 a 3 omezit na část hospodářství a na drůbež, která se v ní nachází, avšak pouze tehdy, jestliže je tato drůbež umístěna, ošetřována a krmena za podmínek, které umožňují její úplné oddělení, a jestliže o ni pečují jiné osoby.

§ 73

(1) Byl-li výskyt aviární influenzy potvrzen, krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona vymezí kolem infikovaného hospodářství ochranné pásmo o poloměru nejméně 3 km. Ochranné pásmo je součástí pásma dozoru o poloměru nejméně 10 km.

(2) Při vymezování ochranného pásma a pásma dozoru se berou v úvahu zejména epizootologické, zeměpisné, administrativní a ekologické faktory, související jednak s aviární influenzou, jednak s organizací jejího zdolávání a s orgány, které rozhodují o ochranných a zdolávacích opatřeních a dozírají na jejich plnění.

§ 74

(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona zajistí, aby byla v ochranném pásmu uplatňována tato ochranná a zdolávací opatření:

a)   identifikace (soupis) všech hospodářství s drůbeží uvnitř pásma;
b)   pravidelné veterinární kontroly hospodářství s drůbeží a její klinické vyšetření, zahrnující v případě potřeby i odběr vzorků a jejich laboratorní vyšetření. O kontrolách, vyšetřeních a jejich výsledcích se vedou záznamy;
c)   držení veškeré drůbeže na místech, na nichž je chována, nebo na jiném místě, které umožňuje její karanténu;
d)   používání vhodných dezinfekčních prostředků ve vchodech a vjezdech do hospodářství a ve východech a výjezdech z hospodářství;
e)   zákaz přepravy drůbeže s výjimkou její přepravy po hlavních dopravních tazích8) a zákaz přemísťování drůbeže a násadových vajec z hospodářství, pokud nejde o krajskou veterinární správou povolené přemístění
1.  drůbeže k okamžité porážce na jatky, které jsou v ochranném pásmu, a není-li to možné, na jiné jatky, určené krajskou veterinární správou. Maso této drůbeže musí být opatřeno zvláštním označením podle zvláštního právního předpisu,9)
2.  jednodenních kuřat nebo kuřic připravených ke snášce do hospodářství v pásmu dozoru, ve kterém není žádná jiná drůbež,
3.  násadových vajec do líhně určené krajskou veterinární správou s tím, že tato vejce a jejich obaly musí být před odesláním dezinfikovány;
f)   kontrola pohybu osob, které zacházejí s drůbeží, s kadávery drůbeže a s vejci, jakož i kontrola dopravních prostředků, v nichž se přepravuje drůbež, její kadávery a vejce uvnitř pásma;
g)   zákaz přemísťování nebo rozhazování použité podestýlky a hnoje drůbeže bez souhlasu krajské veterinární správy;
h)   zákaz konání trhů, výstav a jiných svodů drůbeže a jiných ptáků.

(2) Přemísťování podle odstavce 1 písm. e) bodů 1 až 3 může být povoleno až po veterinární kontrole hospodářství a musí být provedeno přímo co nejkratší cestou; dopravní prostředky musí být vyčištěny a dezinfikovány před použitím i po použití.

(3) Ochranná a zdolávací opatření uplatňovaná v ochranném pásmu mohou být zrušena nejdříve za 21 dnů po provedení předběžného čištění a dezinfekce infikovaného hospodářství podle § 76; ochranné pásmo se pak stává součástí pásma dozoru.

§ 75

(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona zajistí, aby byla v pásmu dozoru uplatňována tato ochranná a zdolávací opatření:

a)   identifikace (soupis) všech hospodářství s drůbeží uvnitř pásma;
b)   kontrola přemísťování drůbeže a násadových vajec v pásmu;
c)   zákaz přemísťování drůbeže mimo pásmo po dobu prvních 15 dnů s výjimkou její přímé přepravy na jatky mimo pásma dozoru, určené krajskou veterinární správou. Maso této drůbeže musí být opatřeno zvláštním označením zdravotní nezávadnosti podle zvláštního právního předpisu;9)
d)   zákaz přemísťování násadových vajec mimo pásmo dozoru s výjimkou jejich přemísťování do líhní určených krajskou veterinární správou s tím, že tato vejce a jejich obaly musí být před odesláním dezinfikovány;
e)   zákaz přemísťování použité podestýlky a hnoje drůbeže mimo pásmo;
f)   zákaz konání trhů, výstav a jiných svodů drůbeže a jiných ptáků;
g)   bez dotčení ochranných a zdolávacích opatření uvedených pod písmeny a) a b) zákaz přepravy drůbeže s výjimkou její přepravy po hlavních dopravních tazích.8)

(2) Ochranná a zdolávací opatření uplatňovaná v pásmu dozoru mohou být zrušena nejdříve za 30 dnů po provedení předběžného čištění a dezinfekce infikovaného hospodářství podle § 76.

§ 76

Pro čištění a dezinfekci platí § 21 obdobně s tím, že tyto úkony musí být prováděny v souladu s postupy uvedenými v příloze č. 13 k této vyhlášce.

§ 77

Odběr vzorků a jejich laboratorní vyšetření za účelem zjištění viru aviární influenzy se provádějí podle metodického návodu Státní veterinární správy v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona, týkajícího se diagnostických metod pro potvrzení a diferenciální diagnostiku aviární influenzy.

§ 78

(1) Není-li v odstavcích 2 a 3 stanoveno jinak, lze provádět očkování drůbeže proti aviární influenze pouze jako součást nařízených ochranných a zdolávacích opatření v případě výskytu této nákazy, a to s používáním schválených očkovacích látek a za podmínek uvedených v § 10.

(2) Bude-li očkování prováděno v souladu se stanoviskem Komise a v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona jen na části území České republiky, nebude tím dotčen status jejího ostatního území za předpokladu, že po stanovenou dobu budou uplatňována účinná ochranná a zdolávací opatření, která zabrání přemísťování očkované drůbeže.

(3) Výjimečně lze přistoupit k nouzovému očkování drůbeže proti aviární influenze kolem ohniska nákazy, a to za podmínek uvedených v § 12.

Hlava VI
Newcastleská choroba (pseudomor drůbeže)

§ 79

Pro účely této hlavy se rozumí pod pojmem

a)   nakažená drůbež - veškerá drůbež, u které byla vyšetřením ve schválené laboratoři potvrzena newcastleská choroba, anebo jedná-li se o druhé nebo další ohnisko nákazy, u které byly zjištěny klinické příznaky nebo postmortální změny, svědčící pro newcastleskou chorobu,
b)   drůbež podezřelá z nákazy - veškerá drůbež vykazující klinické příznaky nebo postmortální změny, které umožňují vyslovit pravděpodobné podezření na přítomnost newcastleské choroby,
c)   drůbež podezřelá z nakažení - veškerá drůbež, která mohla být v přímém nebo nepřímém kontaktu s virem newcastleské choroby,
d)   poštovní holub - každý holub, který je přemístěn nebo určen k přemístění ze zařízení, v němž je držen nebo chován (dále jen " holubník") k vypuštění takovým způsobem, aby se mohl volně pomocí letu vrátit do svého holubníku nebo na jiné místo určení.

§ 80

(1) Je-li v hospodářství drůbež podezřelá z nákazy nebo z nakažení newcastleskou chorobou, krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona

a)   zahájí neprodleně sledování tohoto hospodářství a šetření za účelem potvrzení nebo vyloučení výskytu této nákazy, včetně odběru vzorků k laboratornímu vyšetření;
b)   nařídí chovateli zejména, aby
1.  provedl soupis drůbeže všech kategorií v hospodářství, uvádějící u každé kategorie počet uhynulé drůbeže, drůbeže s klinickými příznaky nákazy a drůbeže bez těchto příznaků. Údaje musí být aktualizovány, aby byla brána v úvahu drůbež vylíhlá nebo uhynulá během doby podezření, a na požádání musí být předkládány orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor,
2.  držel všechnu drůbež v hospodářství v prostorech, v nichž je chována, popřípadě v jiných prostorech umožňujících její karanténu,
3.  zabezpečil, že žádná drůbež nebude přemísťována z hospodářství nebo do hospodářství,
4.  dodržoval zákaz odesílání vajec z hospodářství s výjimkou jejich odesílání přímo do podniku pro výrobu nebo ošetření vaječných výrobků, schváleného podle zvláštního právního předpisu,7) pokud jsou přepravována se souhlasem krajské veterinární správy a za podmínek uvedených v příloze č. 12 k této vyhlášce,
5.  umístil ve vchodech a východech do budov a z budov, v nichž je chována drůbež, jakož i při vjezdech a výjezdech do hospodářství a z hospodářství vhodné dezinfekční prostředky;
c)   provede epizootologické šetření.

(2) Veškerý pohyb osob, zvířat jiných druhů a dopravních prostředků z hospodářství nebo do hospodářství, jakož i veškerá přeprava (přemísťování) masa, konfiskátů živočišného původu, nářadí, krmiv, podestýlky, hnoje a jiných předmětů či materiálů, které mohou přenášet newcastleskou chorobu, z hospodářství nebo do hospodářství podléhá souhlasu krajské veterinární správy v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona.

§ 81

Ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 80, jakož i ochranná a zdolávací opatření přijatá případně ve vztahu k dalším hospodářstvím trvají, dokud nejsou zrušena vzhledem k vyloučení podezření z výskytu newcastleské choroby.

§ 82

(1) Byl-li v hospodářství potvrzen výskyt new-castleské choroby, nařídí příslušný orgán další ochranná a zdolávací opatření, a to:

a)   neprodlené utracení (na místě) veškeré drůbeže v hospodářství a neškodné odstranění uhynulé a utracené drůbeže a všech vajec takovým způsobem, aby se snížilo riziko šíření nákazy na nejmenší možnou míru;
b)   neškodné odstranění nebo vhodné ošetření veškerých předmětů a materiálů, které mohou být kontaminovány, jako jsou nářadí, krmivo, podestýlka a hnůj. Tímto ošetřením, prováděným podle pokynů krajské veterinární správy v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona, musí být zajištěno zničení viru newcastleské choroby;
c)   dohledání všemi možnými prostředky a neškodné odstranění drůbežího masa, které pochází z drůbeže z infikovaného hospodářství a které bylo získáno jejím poražením v průběhu předpokládané inkubační doby;
d)   dohledání všemi možnými prostředky a neškodné odstranění násadových vajec, která byla snesena v průběhu předpokládané inkubační doby a která opustila hospodářství, s tím, že drůbež již vylíhlá z těchto vajec musí být sledována, jakož i dohledání všemi možnými prostředky a neškodné odstranění konzumních vajec, jež byla snesena v předpokládané inkubační době a opustila hospodářství s výjimkou těch, která byla předtím řádně dezinfikována;
e)   po splnění ochranných a zdolávacích opatření uvedených pod písmeny a) a b) čištění a dezinfekci budov, v nichž je chována drůbež, a jejich okolí, jakož i dopravních prostředků a veškerých zařízení a materiálů, jež by mohly být kontaminovány, a to způsobem a za podmínek uvedených v § 88.

(2) Krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona provede epizootologické šetření.

(3) Repopulace v hospodářství může být provedena nejdříve za 21 dnů po dokončení čištění a dezinfekce podle odstavce 1 písm. e).

§ 83

(1) Byl-li kmen viru newcastleské choroby, mající index intracelebrální patogenity (ICPI) vyšší než 0,7 a nižší než 1,2, izolován v hejnu drůbeže, v němž se neprojevují žádné klinické příznaky newcastleské choroby, a bylo-li prokázáno příslušnou referenční laboratoří Unie, že tento izolát viru pochází ze živé oslabené očkovací látky proti newcastleské chorobě, může se orgán nařizující další ochranná a zdolávací opatření odchýlit od požadavků uvedených v § 82 odst. 1 písm. a) až e) a odst. 2 za předpokladu, že

a)   hospodářství, o něž se jedná, bude po dobu 30 dnů sledováno,
b)   budou uplatněna ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 80 odst. 1 písm. b) bodech 1, 2, 4 a 5 a odst. 2,
c)   žádná drůbež neopustí hospodářství s výjimkou drůbeže, která je přepravována přímo na jatky určené krajskou veterinární správou v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona; o záměru odeslat tuto drůbež na jatky k porážce musí být informován orgán vykonávající na těchto jatkách státní veterinární dozor. Po příchodu na jatky musí být tato drůbež držena a porážena odděleně od ostatní drůbeže.

(2) Čerstvé drůbeží maso, pocházející z drůbeže uvedené v odstavci 1, musí být opatřeno označením zdravotní nezávadnosti podle zvláštního právního předpisu.9)

§ 84

(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona může v infikovaném hospodářství, v němž jsou chována 2 nebo více oddělených hejn, postupovat ve vztahu ke zdravým hejnům tohoto hospodářství odlišně od § 82 odst. 1 za předpokladu, že jsou v hospodářství uplatňovány takové postupy, jimiž bylo dosaženo naprosté oddělení hejn, pokud jde o ustájení, ošetřování a krmení, a to v takové míře, že se virus newcastleské choroby nemůže šířit z jednoho hejna do druhého.

(2) Má-li krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona důvodné podezření, že drůbež v nějakém hospodářství mohla být kontaminována v důsledku pohybu osob, zvířat, dopravních prostředků nebo jakýmkoli jiným způsobem, sleduje toto hospodářství zejména za účelem provedení soupisu drůbeže v hospodářství a kontroly jejího přemísťování.

(3) Je-li hospodářství sledováno podle odstavce 2, uplatňuje se v něm zákaz přemísťování drůbeže z hospodářství, pokud nejde o její přímou přepravu na jatky k okamžité porážce. Krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona však povolí takovou přepravu až po klinickém vyšetření veškeré drůbeže úředním veterinárním lékařem, které umožní vyloučit výskyt newcastleské choroby v hospodářství. Uvedený zákaz přemísťování se zavádí zpravidla na dobu 21 dnů počínaje posledním dnem předpokládané kontaminace drůbeže; musí být uplatňován po dobu nejméně 7 dnů.

(4) Dojde-li krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona k závěru, že to podmínky dovolují, může ochranná a zdolávací opatření podle odstavců 2 a 3 omezit na část hospodářství a na drůbež, která se v ní nachází, avšak pouze tehdy, jestliže je tato drůbež umístěna, ošetřována a krmena za podmínek, které umožňují její úplné oddělení, a jestliže o ni pečují jiné osoby.

(5) Má-li krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona důvodné podezření, že poštovní holubi nebo celý holubník byli kontaminováni virem newcastleské choroby, přijme veškerá vhodná ochranná a zdolávací opatření včetně zákazu pohybu poštovních holubů mimo holubník po dobu 21 dnů.

§ 85

(1) Byl-li výskyt newcastleské choroby potvrzen, krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona vymezí kolem infikovaného hospodářství ochranné pásmo o poloměru nejméně 3 km. Ochranné pásmo je součástí pásma dozoru o poloměru nejméně 10 km.

(2) Při vymezování ochranného pásma a pásma dozoru se berou v úvahu zejména epizootologické, zeměpisné, administrativní a ekologické faktory, související jednak s newcastleskou chorobou, jednak s organizací jejího zdolávání a s orgány, které rozhodují o ochranných a zdolávacích opatřeních a dozírají na jejich plnění.

§ 86

(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona zajistí, aby byla v ochranném pásmu uplatňována tato ochranná a zdolávací opatření:

a)   identifikace (soupis) všech hospodářství s drůbeží uvnitř pásma;
b)   pravidelné veterinární kontroly hospodářství s drůbeží a její klinické vyšetření, zahrnující v případě potřeby i odběr vzorků a jejich laboratorní vyšetření. O kontrolách, vyšetřeních a jejich výsledcích se vedou záznamy;
c)   držení veškeré drůbeže na místech, na nichž je chována, nebo na jiném místě, které umožňuje její karanténu;
d)   používání vhodných dezinfekčních prostředků ve vchodech a vjezdech do hospodářství a východech a výjezdech z hospodářství;
e)   zákaz přepravy drůbeže s výjimkou její přepravy po hlavních dopravních tazích8) a zákaz přemísťování drůbeže a násadových vajec z hospodářství, pokud nejde o krajskou veterinární správou povolené přemístění
1.  drůbeže k okamžité porážce na jatky, které jsou v zamořené oblasti, a není-li to možné, na jiné jatky určené krajskou veterinární správou. Maso této drůbeže musí být opatřeno zvláštním označením zdravotní nezávadnosti podle zvláštního právního předpisu,9)
2.  jednodenních kuřat nebo kuřic připravených ke snášce do hospodářství v pásmu dozoru, ve kterém není žádná jiná drůbež,
3.  násadových vajec do líhně určené krajskou veterinární správou s tím, že tato vejce a jejich obaly musí být před odesláním dezinfikovány;
f)   kontrola pohybu osob, které zacházejí s drůbeží, s kadávery drůbeže a s vejci, jakož i kontrola dopravních prostředků, v nichž se přepravuje drůbež, její kadávery a vejce uvnitř pásma;
g)   zákaz přemísťování nebo rozhazování použité podestýlky a hnoje drůbeže bez souhlasu krajské veterinární správy;
h)   zákaz konání trhů, výstav a jiných svodů drůbeže a jiných ptáků.

(2) Přemísťování podle odstavce 1 písm. e) bodů 1 až 3 může být provedeno až po veterinární kontrole hospodářství a musí být provedeno přímo co nejkratší cestou; dopravní prostředky musí být vyčištěny a dezinfikovány před použitím i po použití.

(3) Ochranná a zdolávací opatření uplatňovaná v ochranném pásmu mohou být zrušena nejdříve za 21 dnů po provedení předběžného čištění a dezinfekce infikovaného hospodářství podle § 88; ochranné pásmo se pak stává součástí pásma dozoru.

§ 87

(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona zajistí, aby byla v pásmu dozoru uplatňována tato ochranná a zdolávací opatření:

a)   identifikace (soupis) všech hospodářství s drůbeží uvnitř pásma;
b)   kontrola přemísťování drůbeže a násadových vajec v pásmu;
c)   zákaz přemísťování drůbeže mimo pásmo po dobu prvních 15 dnů s výjimkou její přímé přepravy na jatky mimo pásma dozoru, určené krajskou veterinární správou. Maso této drůbeže musí být opatřeno zvláštním označením zdravotní nezávadnosti podle zvláštního právního předpisu;9)
d)   zákaz přemísťování násadových vajec mimo pásmo dozoru s výjimkou jejich přemísťování do líhní určených krajskou veterinární správou s tím, že tato vejce a jejich obaly musí být před odesláním dezinfikovány;
e)   zákaz přemísťování použité podestýlky a hnoje drůbeže mimo pásmo;
f)   zákaz konání trhů, výstav nebo jiných svodů drůbeže a jiných ptáků;
g)   bez dotčení ochranných a zdolávacích opatření uvedených pod písmeny a) a b) zákaz přepravy drůbeže s výjimkou její přepravy po hlavních dopravních tazích.8)

(2) Ochranná a zdolávací opatření uplatňovaná v pásmu dozoru mohou být zrušena nejdříve za 30 dnů po provedení předběžného čištění a dezinfekce infikovaného hospodářství podle § 88.

§ 88

Pro čištění a dezinfekci platí § 21 obdobně s tím, že tyto úkony musí být prováděny v souladu s postupy uvedenými v příloze č. 13 k této vyhlášce.

§ 89

Odběr vzorků a jejich laboratorní vyšetření za účelem zjištění viru newcastleské choroby se provádějí podle metodického návodu Státní veterinární správy v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona, týkajícího se diagnostických metod pro potvrzení a diferenciální diagnostiku newcastleské choroby.

§ 90

(1) Očkování drůbeže proti newcastleské chorobě lze provádět v rámci preventivních opatření nebo jako součást nařízených ochranných a zdolávacích opatření v případě výskytu této nákazy, a to s použitím schválených očkovacích látek a za podmínek uvedených v § 10.

(2) Provádí-li se očkování v rámci preventivních opatření, informuje o tom Státní veterinární správa v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi a členské státy prostřednictvím Stálého veterinárního výboru. Informace musí obsahovat údaje o vlastnostech a složení každé použité očkovací látky, způsobech kontroly její distribuce, skladování a použi-tí, druzích a kategoriích drůbeže, která může nebo musí být podrobena očkování, oblasti, ve kterých může nebo musí být provedeno očkování, a důvodech, pro něž bylo očkování prováděno.

(3) Výjimečně lze přistoupit k nouzovému očkování drůbeže proti newcastleské chorobě, a to za podmínek uvedených v § 12 a po informaci Komise a členských států v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona prostřednictvím Stálého veterinárního výboru o nákazové situaci, týkající se newcastleské choroby, a o programu nouzového očkování. V souvislosti s nouzovým očkováním nesmí být očkována nebo přeočkována drůbež v hospodářství, které podléhá omezujícím ochranným a zdolávacím opatřením podle § 80 a 82.

(4) Mají-li být očkováni poštovní holubi, musí o tom být informována v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komise a orgány veterinární správy musí zajistit, aby pořadatelé soutěží a výstav poštovních holubů přijali pokyny, podle nichž budou do seznamů pro tyto soutěže a výstavy zapisováni pouze poštovní holubi, kteří jsou očkováni proti newcastleské chorobě.

§ 91

(1) Dojde-li k očkování podle § 90 odst. 3, musí být

a)   očkovány všechny druhy drůbeže určené k očkování v co nejkratší době,
b)   očkována v rámci tohoto očkování nebo již dříve všechna drůbež určeného druhu, narozená nebo začleněná do hospodářství v oblasti očkování,
c)   zakázáno v průběhu očkování přemísťování drůbeže, která patří k druhům určeným k očkování a která je chována v hospodářstvích v oblasti očkování, s výjimkou
1.  jednodenních kuřat přemísťovaných do hospodářství v oblasti očkování, v nichž jsou očkována,
2.  drůbeže přepravované přímo na jatky v oblasti očkování k okamžité porážce. Jsou-li jatky mimo oblast očkování, nelze do nich přepravovat drůbež dříve, než krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona provede kontrolu hospodářství.

(2) Jakmile je očkování skončeno, může být povoleno přemístění z oblasti očkování

a)   pro jednodenní kuřata určená k produkci masa, která jsou přemísťována do hospodářství, v němž jsou očkována. Toto hospodářství musí být sledováno až do doby, kdy jsou kuřata poražena,
b)   po uplynutí 21 dnů pro očkovanou drůbež, která je určena k okamžité porážce,
c)   pro násadová vejce, která pocházejí od drůbeže určené k reprodukci a očkované nejméně před 3 týdny, pokud tato vejce a jejich obaly byly předem dezinfikovány.

(3) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v odstavci 1 písm. b) a v odstavci 2 se uplatňují po dobu 3 měsíců od skončení očkování; mohou být obnovena na jedno nebo několik dalších tříměsíčních období.

(4) Od očkování určitých hejn drůbeže, která mají mimořádnou hodnotu z vědeckého hlediska podle odstavce 1 písm. a) a b), lze upustit, a to za podmínky, že bude zajištěna ochrana zdraví těchto hejn a že tato hejna budou podléhat periodickému sérologickému sledování.

§ 92

(1) Jsou-li poštovní holubi nebo jiní ptáci držení v zajetí podezřelí z nákazy newcastleskou chorobou, krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona

a)   zahájí neprodleně sledování holubníku nebo hospodářství a šetření za účelem potvrzení nebo vyloučení výskytu této nákazy, včetně odběru vzorků k laboratornímu vyšetření,
b)   nařídí chovateli zejména, aby žádný holub nebo jiný pták držený v zajetí, co může přenášet new-castleskou chorobu, neopustil holubník nebo hospodářství.

(2) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v odstavci 1 trvají, dokud nejsou zrušena vzhledem k vyloučení podezření z výskytu newcastleské choroby.

(3) Byl-li potvrzen výskyt newcastleské choroby, nařídí příslušný orgán pro poštovní holuby nebo jiné ptáky držené v zajetí a pro holubníky nebo hospodářství

a)   další ochranná a zdolávací opatření, uvedená v § 82 odst. 1 písm. a), b), e) a odst. 2, nebo přinejmenším
b)   zákaz pohybu poštovních holubů nebo jiných ptáků držených v zajetí mimo holubník nebo hospodářství na dobu nejméně 60 dnů po posledním zjištění klinických příznaků newcastleské choroby a neškodné odstraňování nebo vhodné ošetření veškerých předmětů a materiálů, které mohou být kontaminovány. Tímto ošetřením musí být zajištěno zničení viru newcastleské choroby a likvidace všech odpadů nahromaděných během uvedeného období 60 dnů.

§ 93

(1) Kuchyňské odpady z mezinárodních dopravních prostředků nesmí být používány k výživě drůbeže. Tyto odpady musí být shromažďovány a neškodně odstraňovány pod úředním dohledem.

(2) Využití jiných kuchyňských nebo drůbežích odpadů k výživě drůbeže může být povoleno pouze po jejich tepelném ošetření ve vhodných zařízeních, které zajistí zničení viru newcastleské choroby.

Hlava VII
Mor koní

§ 94

Pro účely této hlavy se rozumí pod pojmem vektor - hmyz druhu Culicoides imicola nebo jakýkoli jiný hmyz rodu Culicoides, který může přenášet mor koní.

§ 95

(1) Je-li v hospodářství jeden nebo více koňovitých podezřelých z nákazy morem koní, krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona

a)   zahájí neprodleně sledování tohoto hospodářství a šetření za účelem potvrzení nebo vyloučení výskytu této nákazy, včetně odběru vzorků k laboratornímu vyšetření, klinicky vyšetří každého koňovitého, popřípadě i pitvá podezřelá a uhynulá zvířata;
b)   zajistí, aby byl proveden soupis míst, která mohou umožňovat přežívání vektora nebo která ho mohou hostit, a aby byly použity vhodné prostředky k dezinfekci těchto míst;
c)   nařídí chovateli zejména, aby
1.  provedl soupis všech koňovitých, uvádějící pro každý druh počet zvířat již uhynulých, nakažených a podezřelých. Údaje soupisu musí být aktualizovány, aby byla brána v úvahu zvířata narozená nebo uhynulá během doby podezření, a na požádání musí být předkládány orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor,
2.  držel všechny koňovité na jejich stáních, popřípadě na jiných místech chráněných proti vektorovi,
3.  dodržoval zákaz přemísťování koňovitých z hospodářství nebo do hospodářství,
4.  použil vhodné dezinfekční prostředky v budovách, v nichž jsou koňovití ustájeni, a v jejich okolí,
5.  zabezpečil neškodné odstranění kadáverů koňovitých v souladu se zvláštním právním předpisem.2)

(2) Krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona provede epizootologické šetření.

§ 96

Ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 95, jakož i ochranná a zdolávací opatření uplatňovaná případně ve vztahu k dalším hospodářstvím mohou být odvolána, jen dojde-li k vyloučení podezření z výskytu moru koní.

§ 97

(1) Byl-li v hospodářství potvrzen výskyt moru koní,

a)   příslušný orgán nařídí
1.  utracení všech koňovitých v infikovaném hospodářství, kteří jsou nakaženi nebo vykazují klinické příznaky moru koní,
2.  neškodné odstranění jejich kadáverů v souladu se zvláštním právním předpisem,2)
3.  rozšíření ochranných a zdolávacích opatření stanovených v § 95 odst. 1 na hospodářství umístěná v pásmu o poloměru 20 km okolo infikovaného hospodářství (infikovaných hospodářství), zahrnutého do ochranného pásma,
4.  očkování všech koňovitých v pásmu uvedeném v bodě 3 schválenou očkovací látkou a jejich označení zřetelnou a neodstranitelnou značkou používanou v těchto případech v Unii. Na základě epizootologických, zeměpisných, meteorologických a klimatických faktorů však může být od očkování upuštěno. O tom musí být uvědoměna v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komise,
b)   krajská veterinární správa provede epizootologické šetření.

(2) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v odstavci 1 mohou být rozšířena i mimo pásmo uvedené v odstavci 1 písm. a) bodě 3, pokud vzhledem k zeměpisným, meteorologickým či klimatickým okolnostem nebo k přemísťování koňovitých z hospodářství či do hospodářství je důvodné podezření na rozšíření moru koní. O tomto rozšíření ochranných a zdolávacích opatření musí být informována v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komise.

(3) Pro vymezování pásma uvedeného v odstavci 1 písm. a) bodě 3 platí § 17 odst. 4 obdobně.

§ 98

(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona vedle ochranných a zdolávacích opatření uvedených v § 97 odst. 1 vymezí ochranné pásmo a pásmo dozoru tak, jak to umožňují epizootologické, zeměpisné, administrativní a ekologické faktory související jednak s morem koní, jednak s organizací jeho zdolávání a s orgány, které rozhodují o ochranných a zdolávacích opatřeních a dozírají na jejich plnění.

(2) Ochranné pásmo se vymezuje o poloměru nejméně 100 km okolo infikovaného hospodářství. Na ně navazuje pásmo dozoru, které tvoří část území v šíři nejméně 50 km za ochranným pásmem, v níž nebylo v posledních 12 měsících prováděno žádné očkování.

§ 99

(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona zajistí, aby byla v ochranném pásmu uplatňována tato ochranná a zdolávací opatření:

a)   identifikace (soupis) všech hospodářství s koňovitými uvnitř pásma;
b)   zákaz opouštění hospodářství koňovitými s výjimkou jejich přepravy k nutné porážce na jatky v ochranném pásmu, anebo pokud nejsou jatky v ochranném pásmu na jatky v pásmu dozoru určené krajskou veterinární správou.

(2) Krajská veterinární správa provádí pravidelné kontroly hospodářství uvedených v odstavci 1 písm. a) a klinické vyšetření koňovitých v těchto hospodářstvích, zahrnující v případě potřeby též odběr vzorků k laboratornímu vyšetření. O kontrolách, vyšetřeních a jejich výsledcích se vedou záznamy.

(3) Státní veterinární správa v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona může s kladným vyjádřením Komise nařídit, aby bylo v ochranném pásmu provedeno i očkování koňovitých proti moru koní a označení očkovaných zvířat zvláštní značkou používanou v těchto případech v Unii.

§ 100

(1) Krajská veterinární správa zajistí, aby v pásmu dozoru

a)   byla uplatňována ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 99 odst. 1 a 2. Nejsou-li v pásmu dozoru jatky, mohou být koňovití poráženi v ochranném pásmu na jatkách určených krajskou veterinární správou v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona,
b)   byl dodržován zákaz jakéhokoli očkování proti moru koní.

(2) Ochranná a zdolávací opatření přijatá podle § 97 odst. 1, § 98 odst. 1 a 2, § 99 a podle odstavce 1 se mění nebo zrušují v souladu s postupem stanoveným Komisí v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona. Bylo-li prováděno očkování podle § 97 odst. 1 písm. a) bodu 4 nebo podle § 99 odst. 3, nesmí být doba uplatňování ochranných a zdolávacích opatření kratší než 12 měsíců.

§ 101

Koňovití mohou být přemísťováni, aniž je ustanovení § 99 odst. 1 písm. b) a § 100 odst. 1 písm. a) dotčeno,

a)   z ochranného pásma nebo z pásma dozoru za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem upravujícím veterinární podmínky, kterými se řídí přemísťování koňovitých a jejich dovoz z třetích zemí, do karanténní stanice,
b)   v pásmech se stejným statusem se souhlasem krajské veterinární správy v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona za těchto podmínek:
1.  koňovití se podrobí veterinární kontrole úředním veterinárním lékařem, jsou označeni v souladu se zvláštním právním předpisem3) a jsou provázeni požadovaným průvodním dokladem,
2.  koňovití neopustí hospodářství, v němž byli očkováni, dříve než po uplynutí 60 dnů od očkování,
3.  Státní veterinární správa informuje v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi o opatřeních přijatých v této oblasti.

Hlava VIII
Reprodukční a respiratorní syndrom prasat

§ 102

Pro účely této hlavy se rozumí pod pojmem

a)   zmetání - pozorované vypuzení plodů až do 109. dne březosti včetně, při kterém žádný z plodů nepřežije déle než 24 hodin,
b)   předčasný porod - pozorované vypuzení plodů až do 109. dne březosti včetně, při kterém některé z plodů přežijí déle než 24 hodin,
c)   infikované hospodářství - hospodářství, ve kterém byly pozorovány v průběhu posledních 8 týdnů před vydáním veterinárního osvědčení neobvyklé počty zmetání nebo předčasných porodů u prasnic nebo prasniček a úhyny a slabost u mladých selat a ve kterém byla diagnóza reprodukčního a respiratorního syndromu prasat potvrzena vhodným sérologickým testem.

§ 103

Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona nařídí v infikovaném hospodářství potřebná ochranná a zdolávací opatření k zabránění šíření reprodukčního a respiratorního syndromu prasat z tohoto hospodářství, zejména

a)   odstranění všech produktů, jako jsou plodové obaly, plody a mrtvá selata ze všech zmetání, předčasných porodů a normálních porodů,
b)   čištění a dezinfekci porodních prostorů po každém zmetání, předčasném porodu nebo normálním porodu,
c)   použití dezinfekčních prostředků ve vchodech a východech do budov a z budov, v nichž je ustájeno chovné stádo,
d)   zákaz přemísťování plemenných prasat (prasnic, prasniček a kanců) do neinfikovaných hospodářství.

Hlava IX
Transmisivní spongiformní encefalopatie

§ 104

Pro účely této hlavy se rozumí pod pojmem

a)   transmisivní spongiformní encefalopatie (dále jen zkratka "TSE") - všechny přenosné spongiformní encefalopatie s výjimkou spongiformních encefalopatií, které se vyskytují u člověka,
b)   zvíře podezřelé z nakažení TSE - živé, poražené nebo uhynulé zvíře, které vykazuje nebo vykazovalo nervové poruchy nebo poruchy chování, anebo progresivní zhoršování celkového stavu spojené s narušením centrálního nervového systému a u kterého poznatky získané na základě klinického vyšetření, reakce na léčbu, vyšetření post mortem nebo laboratorního vyšetření ante mortem nebo post mortem neumožňují stanovit jinou diagnózu. Skot je podezřelý ze spongiformní encefalopatie skotu (dále jen zkratka "BSE"), jestliže byl u něj proveden specifický rychlý test na BSE s pozitivním výsledkem,
c)   místní případ BSE - případ spongiformní encefalopatie skotu, u kterého nebylo nepochybně prokázáno, že je způsoben infekcí, k níž došlo před dovozem živého zvířete, embrya nebo vajíčka,
d)   oddělená tuková tkáň - vnitřní a vnější tělesný tuk odstraněný v průběhu porážky a bourání, zejména čerstvý tuk ze srdce, opony, ledvin a okruží skotu, a tuk z bouráren,
e)   kohorta - skupina zvířat, která se buď narodila ve stejném stádě jako postižený skot, a to v průběhu 12 měsíců před narozením nebo 12 měsíců po narození postiženého zvířete, anebo která byla chována spolu s postiženým zvířetem kdykoli v průběhu prvního roku svého života a která mohla být krmena stejným krmivem, jakým bylo krmeno postižené zvíře v průběhu prvního roku svého života,
f)   rychlé testy - metody vyšetření, stanovené metodickým návodem Státní veterinární správy v souladu s metodami používanými k diagnostice BSE v Unii, jejichž výsledky jsou známy do 24 hodin.

§ 105

(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona nařídí zákaz přemísťování

a)   zvířete podezřelého z TSE, dokud nejsou známy výsledky klinického a epizootologického vyšetření nebo dokud nebylo toto zvíře pod dohledem úředního veterinárního lékaře utraceno k diagnostickým účelům,
b)   veškerého skotu z hospodářství, v němž se nachází jedno nebo více zvířat podezřelých z BSE, dokud nejsou k dispozici výsledky laboratorního vyšetření podle metody (testu) stanovené metodickým návodem Státní veterinární správy v souladu s metodami (testy) používanými k diagnostice BSE v Unii,
c)   všech ovcí a koz z hospodářství, v němž se nachází jedno nebo více zvířat podezřelých z BSE nebo klusavky, dokud nejsou k dispozici výsledky laboratorního vyšetření podle metody (testu) stanovené metodickým návodem Státní veterinární správy v souladu s metodami (testy) používanými k diagnostice BSE a klusavky v Unii.

(2) Prokáže-li se, že hospodářství, v němž se zvíře nacházelo v době podezření na BSE, pravděpodobně není hospodářstvím, v němž toto zvíře mohlo být vystaveno BSE, může krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona rozhodnout, že se zákaz přemísťování bude vztahovat pouze na zvíře podezřelé z nákazy.

(3) Považuje-li to krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona za nutné na základě dostupných epizootologických informací, sleduje i další hospodářství, v nichž by zvířata mohla být vystavena BSE.

§ 106

(1) Dojde-li krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona k závěru, že možnost nákazy TSE nelze vyloučit, musí být zvíře, pokud je ještě naživu, utraceno k diagnostickým účelům a odebrané vzorky (mozek a ostatní určené tkáně) musí být odeslány k vyšetření do referenční laboratoře nebo národní referenční laboratoře pro TSE.

(2) Všechny části těla podezřelého zvířete včetně kůže musí být pod dohledem úředního veterinárního lékaře pozastaveny do vyloučení podezření z nákazy nebo do jejich neškodného odstranění jako specifikovaného rizikového materiálu.

§ 107

(1) Byl-li výskyt TSE potvrzen, krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona

a)   provádí za účelem určení všech rizikových (ohrožených) zvířat šetření v souladu s přílohou č. 14 (bodem 1) k této vyhlášce;
b)   nařídí
1.  neškodné odstranění všech částí těla zvířete, u kterého byla nákaza potvrzena, jako specifikovaného rizikového materiálu, s výjimkou materiálů ponechávaných pro účely záznamů podle části B (bodu II) přílohy č. 15 k této vyhlášce,
2.  utracení všech zvířat a neškodné odstranění jejich kadáverů a živočišných produktů, které byly zjištěny jako rizikové (ohrožené) šetřením uvedeným pod písmenem a), jako specifikovaného rizikového materiálu.

(2) Jiná ochranná a zdolávací opatření, poskytující rovnocennou ochranu, mohou být uplatňována jen s kladným vyjádřením Komise v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona.

(3) Hospodářství, v němž se zvíře nacházelo v době potvrzení TSE, je až do zavedení ochranných a zdolávacích opatření uvedených v odstavci 1 sledováno. Veškeré přemísťování zvířat vnímavých na TSE a živočišných produktů pocházejících od těchto zvířat z hospodářství nebo do hospodářství podléhá s ohledem na zajištění možnosti okamžitého zpětného vyhledání a zjištění totožnosti těchto zvířat a živočišných produktů souhlasu krajské veterinární správy v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona.

(4) Je-li prokázáno, že hospodářství, v němž se nacházelo zvíře v době potvrzení výskytu TSE, pravděpodobně není hospodářstvím, v němž toto zvíře bylo vystaveno TSE, může krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona rozhodnout, že budou sledována buď obě hospodářství, anebo jen hospodářství, v němž toto zvíře bylo vystaveno TSE.

§ 108

Je-li Česká republika nebo část jejího území zařazena na základě analýzy rizika výskytu BSE do klasifikační kategorie 2, 3, 4 nebo 5, nesmí se u skotu, ovcí a koz, jejichž maso je určeno k lidské spotřebě nebo ke krmení zvířat, používat po omráčení způsob spočívající v poškození centrální nervové tkáně průbojníkem zavedeným do lebeční dutiny.

§ 109

Státní veterinární správa

a)   zpracovává program sledování BSE a klusavky v souladu s přílohou č. 15 k této vyhlášce a organizuje jeho provádění,
b)   hlásí v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona každoročně Komisi potvrzený výskyt jakékoli jiné TSE než BSE,
c)   předkládá v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi nejpozději do 31. března následujícího roku zprávu za předcházející rok, zahrnující informace uvedené v části B (bodě I) přílohy č.  15 k této vyhlášce,
d)   zpracovává studie o genotypech prionového proteinu u plemen ovcí podle přílohy č. 16 k této vyhlášce.

Hlava X
Nákazy ryb

§ 110

(1) Pro účely této hlavy se rozumí pod pojmem

a)   nákazy seznamu I - nákazy ryb uvedené na seznamu I přílohy č. 17 k této vyhlášce,
b)   nákazy seznamu II - nákazy ryb uvedené na seznamu II přílohy č. 17 k této vyhlášce,
c)   ryba podezřelá z nákazy - ryba, která vykazuje klinické příznaky, postmortální změny nebo dubiózní reakce laboratorních testů, které jsou důvodem k podezření na výskyt některé z nákaz seznamu I nebo seznamu II,
d)   ryba nakažená - ryba, u které byl na základě laboratorního vyšetření potvrzen výskyt některé z nákaz seznamu I nebo seznamu II, anebo v případě infekční anémie lososů byla nákaza potvrzena na základě klinického vyšetření a vyšetření post mortem,
e)   infikované hospodářství - hospodářství, ve kterém jsou nakažené ryby, jakož i hospodářství, z kterého byly ryby již odstraněny, ale nebylo dosud dezinfikováno,
f)   partie - určité množství produktů rybolovu, získaných za okolností v podstatě shodných.

(2) Schváleným (kontinentálním) pásmem pro ryby se rozumí pásmo, které splňuje podmínky části A přílohy č. 18 k této vyhlášce, schváleným (kontinentálním) hospodářstvím pro ryby se rozumí hospodářství, které splňuje podmínky části B přílohy č. 18 k této vyhlášce.

§ 111

(1) Všechna hospodářství, v nichž jsou ryby vnímavé k nákazám seznamu I nebo seznamu II, musí být registrována; jejich registrace musí být soustavně aktualizována.3)

(2) Chovatelé v hospodářstvích uvedených v odstavci 1 musí vést záznamy

a)   o živé rybě, jikře a gametě vstupující do hospodářství, včetně údajů týkajících se jejich dodávky, počtu nebo hmotnosti, velikosti, původu a dodavatelů,
b)   o živé rybě, jikře a gametě opouštějící hospodářství, včetně údajů týkajících se jejich expedice, počtu nebo hmotnosti, velikosti a místa určení,
c)   o zjištěném úhynu ryby.

(3) Záznamy podle odstavce 2 musí být pravidelně aktualizovány, uchovávány po dobu 4 let a na požádání předkládány orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor.

§ 112

(1) Jsou-li v hospodářství ryby podezřelé z nákazy uvedené na seznamu I, krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona

a)   zahájí neprodleně sledování tohoto hospodářství a šetření za účelem potvrzení nebo vyloučení výskytu této nákazy, včetně klinického vyšetření a odběru vzorků k laboratornímu vyšetření;
b)   nařídí chovateli zejména, aby
1.  provedl soupis všech druhů a kategorií ryb, uvádějící u každé kategorie počet ryb již uhynulých, nakažených nebo podezřelých. Údaje musí být aktualizovány, aby byly brány v úvahu jak nárůst populace, tak i zjištěné případy úhynů během doby podezření, a na požádání musí být předkládány orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor,
2.  zabezpečil, že žádná živá nebo uhynulá ryba, žádné jikry nebo gamety nevstoupí do hospodářství nebo je neopustí bez souhlasu krajské veterinární správy,
3.  neškodně odstranil mrtvé ryby nebo jejich vedlejší produkty pod dohledem úředního veterinárního lékaře,
4.  použil při vjezdech do hospodářství a výjezdech z hospodářství vhodné dezinfekční prostředky.

(2) Pohyb osob do hospodářství nebo z hospodářství, jakož i vjezd dopravních prostředků do hospodářství nebo výjezd z hospodářství podléhá souhlasu krajské veterinární správy v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona, která stanoví podmínky požadované pro prevenci šíření původců nákazy. Veškerý vstup nebo výstup nářadí, krmiva, konfiskátů živočišného původu a jiných předmětů či materiálů nebo látek, které mohou přenášet původce nákazy, podléhá souhlasu krajské veterinární správy v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona, která stanoví podmínky požadované pro prevenci šíření původců nákazy.

(3) Krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona provede epizootologické šetření.

(4) Všechna hospodářství ve stejném povodí jsou sledována a žádná ryba ani žádné jikry nebo gamety je nesmí opustit bez souhlasu krajské veterinární správy v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona. Jedná-li se však o povodí značného rozsahu, může krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona omezit tato ochranná a zdolávací opatření na menší rozlohu v blízkosti hospodářství podezřelého z nákazy, pokud má za to, že takto určená rozloha poskytuje dostatečné záruky pro zabránění šíření nákazy.

(5) Je-li to nutné, informuje Státní veterinární správa v souladu s § 13 zákona o podezření z nákazy příslušné orgány sousedního státu s tím, aby zvážily uplatnění ochranných a zdolávacích opatření uvedených v odstavcích 1 až 4.

(6) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v odstavci 1 písm. b), odstavcích 2, 3 a 4 trvají, dokud nejsou zrušena vzhledem k vyloučení podezření z výskytu nákazy.

§ 113

(1) Byl-li potvrzen výskyt některé z nákaz uvedených na seznamu I, nařídí příslušný orgán k ochranným a zdolávacím opatřením uvedeným v § 112 odst. 1 písm. b), odst. 2, 3 a 4 další ochranná a zdolávací opatření, a to v infikovaných hospodářstvích

a)   usmrcení všech ryb podle plánu vypracovaného Státní veterinární správou a schváleného Komisí v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona,
b)   v případě rybničních hospodářství vypuštění vody z rybníků, aby mohly být vyčištěny a dezinfikovány,
c)   neškodné odstranění všech jiker a gamet, mrtvých ryb a ryb s klinickými příznaky onemocnění jako vysokorizikových konfiskátů živočišného původu v souladu se zvláštním právními předpisem,2)
d)   usmrcení všech žijících ryb a jejich neškodné odstranění v souladu se zvláštním právním předpisem,2) anebo v případě ryb, které dosáhly obchodní velikosti a nevykazují žádný klinický příznak onemocnění, jejich usmrcení pod dohledem úředního veterinárního lékaře za účelem prodeje nebo zpracování pro lidskou spotřebu; v posléze uvedeném případě musí být všechny úkony provedeny neprodleně a v takových podmínkách, které zabrání šíření původce nákazy,
e)   po odstranění ryb, jiker a gamet co nejrychlejší vyčištění a dezinfekci rybníků, vybavení a všech materiálů a látek, které by mohly být kontaminovány, podle pokynů krajské veterinární správy a v souladu s postupy stanovenými v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisí takovým způsobem, aby byla vyloučena veškerá rizika šíření nebo přenášení původce nákazy,
f)   neškodné odstranění nebo vhodné ošetření veškerých předmětů či materiálů nebo látek, uvedených v § 112 odst. 2 větě druhé, které by mohly být kontaminovány, a to takovým způsobem, aby bylo zajištěno zničení všech původců nákazy.

(2) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona provede epizootologické šetření, které musí vždy zahrnovat odběr vzorků k laboratornímu vyšetření.

(3) Všechna hospodářství v povodí, v němž se nacházejí infikovaná hospodářství, jsou sledována. Zjistí-li se při výkonu tohoto dozoru pozitivní případ, uplatní se opatření podle odstavců 1 a 2.

(4) K repopulaci v hospodářství lze přistoupit jen se souhlasem krajské veterinární správy v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona, která jej vydá, byly-li podle výsledků kontroly provedené úředním veterinárním lékařem řádně provedeny čištění a dezinfekce a uplynula-li doba, kterou krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona považuje za přiměřenou z hlediska záruk zničení původce nákazy a jiných případných infekcí v daném povodí.

§ 114

Jestliže se na základě epizootologického šetření zjistí, že nákaza mohla být zavlečena z jiného povodí nebo nádrže, anebo přenesena do jiného povodí nebo nádrže v důsledku pohybu ryb, jiker nebo gamet, zvířat, osob nebo dopravních prostředků, popřípadě jakýmkoli jiným způsobem, jsou hospodářství těchto povodí nebo nádrží považována za podezřelá a uplatňují se v nich ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 112, v případě potvrzení výskytu nákazy ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 113.

§ 115

Jsou-li nakažené nebo z nákazy podezřelé volně žijící ryby, které nepatří žádnému hospodářství, anebo ryby jezer, rybníků nebo jiných zařízení určených ke sportovnímu rybolovu nebo k chovu okrasných ryb, přijme příslušný orgán vhodná ochranná a zdolávací opatření. Státní veterinární správa informuje v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona o přijatých opatřeních Komisi a členské státy prostřednictvím Stálého veterinárního výboru.

§ 116

(1) V případě podezření nebo potvrzení výskytu některé z nákaz uvedených na seznamu II ve schváleném pásmu nebo ve schváleném hospodářství nacházejícím se v neschváleném pásmu provede krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona epizootologické šetření s odběrem vzorků.

(2) Zjistí-li se na základě šetření uvedeného v odstavci 1, že nákaza mohla být zavlečena ze schváleného pásma nebo z jiného schváleného hospodářství, anebo že mohla být přenesena do jiného schváleného hospodářství v důsledku pohybu ryb, jiker nebo gamet, osob nebo dopravních prostředků, anebo jiným způsobem, jsou tato pásma nebo hospodářství považována za podezřelá a uplatňují se v nich příslušná ochranná a zdolávací opatření. Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona však může povolit výkrm ryb určených k zabití až do doby, kdy tyto ryby dosáhnou tržní velikosti.

§ 117

Jsou-li ryby podezřelé z nákazy uvedené na seznamu II v neschváleném hospodářství nacházejícím se v neschváleném pásmu, krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona

a)   zahájí neprodleně sledování tohoto hospodářství a šetření za účelem potvrzení nebo vyloučení výskytu této nákazy, včetně odběru vzorků k laboratornímu vyšetření,
b)   nařídí, aby
1.  byl proveden soupis infikovaných hospodářství, který se průběžně aktualizuje,
2.  byla povolována z infikovaných hospodářství pouze přeprava živých ryb, jiker nebo gamet určených do jiných hospodářství infikovaných stejnou nákazou, anebo určených k poražení pro lidskou spotřebu; ustanovení zvláštních právních předpisů upravujících veterinární podmínky uvádění živočichů a produktů vodního hospodářství do oběhu se v takovém případě neužije.

§ 118

Očkování může být povoleno jen výjimečně v případě vzplanutí nákazy uvedené na seznamu I za předpokladu, že podmínky tohoto očkování jsou specifikovány ve schváleném pohotovostním plánu a že program očkování je založen na těchto kritériích a údajích:

a)   nákazová situace, kterou je odůvodňováno očkování,
b)   informace o oblastech, místech a hospodářstvích, v nichž může být provedeno očkování; za žádných okolností nelze očkovat za hranicí zamořené oblasti, je-li to třeba, vymezí se kolem zamořené oblasti nárazníkové pásmo,
c)   podrobné informace o očkovací látce, která má být použita,
d)   podrobné informace o podmínkách očkování a použití očkovací látky (specifikace ryb a sádek apod.),
e)   hlediska pro skončení očkování,
f)   přijatá ochranná a zdolávací opatření, která zajistí vedení evidence o provádění očkování (data, místa a hospodářství, stanovení nárazníkového pásma apod.),
g)   přijatá ochranná a zdolávací opatření, která omezí pohyb ryb, aby bylo zaručeno, že ryby mohou opustit oblast očkování jen v případech, kdy jsou určeny k zabití pro lidskou spotřebu nebo k nezbytnému neškodnému odstranění,
h)   další ochranná a zdolávací opatření nezbytná pro očkování.

Vizuální prohlídka za účelem zjišťování parazitů v produktech rybolovu
§ 119

(1) Vizuální prohlídka, za niž se považuje prohlídka bez použití optických zvětšovacích prostředků za světelných podmínek vhodných pro lidský zrak, včetně prosvícení podle potřeby, se provádí na statisticky reprezentativním počtu vzorků.

(2) Pověřené osoby v podnicích, v nichž jsou produkty rybolovu zpracovávány, jakož i na zpracovatelských lodích určí rozsah a četnost prohlídek podle odstavce 1 v závislosti na druhu a povaze produktů rybolovu, jejich zeměpisném původu a jejich použití.

§ 120

(1) V průběhu zpracovávání produktů rybolovu se provádí vizuální prohlídka dutiny břišní, jater, jiker a mlíčí, určených pro lidskou spotřebu. Se zřetelem na použitý způsob kuchání se vizuální prohlídka provádí

a)   kontinuálně v době kuchání a mytí, jde-li o ruční kuchání,
b)   odběrem a prohlídkou statisticky reprezentativního počtu vzorků, který představuje ne méně než 10 ryb z jedné partie, jde-li o mechanické kuchání.

(2) Vizuální prohlídka rybích filet a rybích plátků se provádí v průběhu úpravy ryb po filetování nebo plátkování. Není-li individuální vyšetření dobře možné vzhledem k velikosti filet nebo k filetovacím postupům, musí být vypracován plán odběru vzorků, který je k dispozici orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor. Je-li z technického hlediska možné prosvěcování filet, zahrne se do plánu odběru vzorků.

Hlava XI
Nákazy mlžů

§ 121

Pro účely této hlavy se rozumí pod pojmem

a)   mlži - všichni mlži třídy Lamellibranchiata (Bivalvia), kteří získávají potravu filtrací vody, určení jak k přímé spotřebě, tak ke spotřebě po dalším zpracování,
b)   partie - určité množství živých mlžů sebrané z produkční oblasti a určené k odeslání do schváleného střediska pro expedici nebo střediska pro čištění, do sádkovací oblasti nebo zpracovatelského podniku,
c)   pozorovaná abnormální úmrtnost - náhlá úmrtnost mlžů postihující přibližně 15 % chovaného stavu a vyskytující se během krátkého období mezi 2 kontrolami (potvrzená do 15 dnů). V umělé líhni se úmrtnost považuje za abnormální, jestliže chovatel nemůže získat larvy z různých chovů během několika po sobě následujících tření, v odchovu plůdků se úmrtnost považuje za abnormální, jestliže se objeví náhlá krátkodobá, poměrně značná úmrtnost v řadě jednotek.

§ 122

(1) Všechna hospodářství s chovem mlžů musí být registrována; jejich registrace musí být průběžně aktualizována.

(2) Chovatelé v hospodářstvích uvedených v odstavci 1 musí vést záznamy

a)   o živém mlži vstupujícím do hospodářství, včetně údajů týkajících se jejich dodávky, počtu nebo hmotnosti, velikosti a původu,
b)   o živém mlži opouštějícím hospodářství za účelem nového ponoření, včetně údajů týkajících se jejich expedice, počtu nebo hmotnosti, velikosti a místa určení,
c)   o pozorované abnormální úmrtnosti.

(3) Záznamy podle odstavce 2 musí být pravidelně aktualizovány, uchovávány po dobu 4 let a na požádání předkládány orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor.

§ 123

(1) Státní veterinární správa v souladu s § 13 zákona stanoví program sledování a odběru vzorků v hospodářstvích s chovem mlžů a v chovných oblastech za účelem zjišťování abnormální úmrtnosti a nákazového stavu chovu; podle potřeby může být tento program zaveden i ve střediscích pro čištění.

(2) Zjistí-li krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona při provádění programu uvedeného v odstavci 1 abnormální úmrtnost, anebo má-li poznatky svědčící pro podezření z výskytu nákazy,

a)   vypracuje seznam míst, kde se vyskytují nákazy uvedené na seznamu II přílohy č.  17 k této vyhlášce, pokud se na tyto nákazy nevztahuje program schválený na základě zvláštního právního předpisu upravujícího veterinární podmínky uvádění živočichů a produktů vodního hospodářství, produktů rybolovu a živých mlžů na trh a jejich dovozu z třetích zemí,
b)   vypracuje seznam míst, kde byla pozorována abnormální úmrtnost v důsledku výskytu nákaz uvedených v příloze č. 19 k této vyhlášce, anebo míst, o kterých má krajská veterinární správa poznatky svědčící pro podezření z výskytu těchto nákaz,
c)   sleduje vývoj a zeměpisné rozšíření nákaz uvedených pod písmeny a) a b).

§ 124

(1) O každém podezření z výskytu některé z nákaz uvedených v § 123 a o každé abnormální úmrtnosti v hospodářství s chovem mlžů nebo v chovné oblasti, popřípadě ve středisku pro čištění musí být uvědoměna krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona, a to buď chovatelem, anebo jakoukoli jinou osobou, která se o této skutečnosti dověděla.

(2) Dozví-li se krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona o podezření z výskytu nákazy uvedené v § 123 nebo o abnormální úmrtnosti, zajistí, aby

a)   byl proveden odběr vzorků k laboratornímu vyšetření,
b)   bez souhlasu krajské veterinární správy žádní mlži neopustili dříve, než budou k dispozici výsledky vyšetření podle písmene a), příslušné hospodářství nebo příslušnou chovnou oblast, popřípadě středisko pro čištění, za účelem sádkování nebo nového ponoření v jiném hospodářství.

(3) Omezení podle odstavce 2 písm. b) trvá, dokud není zrušeno vzhledem k vyloučení podezření z nákazy.

§ 125

(1) Prokáže-li vyšetření podle § 124 odst. 2 písm. a) přítomnost původce nákazy, který je nebo by mohl být příčinou abnormální úmrtnosti nebo výskytu nákazy uvedené v § 123, provede krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona epizootologické šetření. Jeho účelem je zjistit možný způsob kontaminace a ověřit, zda mlži v období, které předcházelo pozorování abnormální úmrtnosti, neopustili hospodářství nebo chovnou oblast za účelem sádkování nebo nového ponoření na jiném místě.

(2) Zjistí-li se na základě šetření uvedeného v odstavci 1, že nákaza byla zavlečena do jednoho nebo více hospodářství, anebo chovných oblastí, zejména v důsledku přemístění mlžů, uplatňují se v těchto hospodářstvích a chovných oblastech ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 124 odst. 2. Odchylně od zvláštního právního předpisu upravujícího veterinární podmínky uvádění živočichů a produktů vodního hospodářství, produktů rybolovu a živých mlžů na trh a jejich dovozu z třetích zemí může však krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona povolit přemístění živých mlžů do jiných hospodářství nebo chovných oblastí, které jsou infikovány stejnou nákazou.

(3) Státní veterinární správa informuje v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi a členské státy prostřednictvím Stálého veterinárního výboru o případech pozorované abnormální úmrtnosti, o původci nákazy a příčině této úmrtnosti, o opatřeních přijatých ke zhodnocení nákazové situace a zdolání nákazy.

Hlava XII
Zoonózy

§ 126

Pro účely této hlavy se rozumí pod pojmem úřední vzorek - vzorek odebraný úředním veterinárním lékařem k vyšetření na původce zoonózy, opatřený údajem týkajícím se druhu, typu, významu a metody odběru i označení původu zvířete nebo živočišného produktu; musí být odebrán bez předchozího oznámení.

§ 127

(1) Provozovatelé podniků, schválených v souladu se zvláštními právními předpisy, jimiž jsou upraveny veterinární požadavky na čerstvé maso, čerstvé drůbeží maso a masné výrobky, uchovávají výsledky vyšetření týkající se zjišťování zoonóz uvedených v příloze č. 20 (bodě I) k této vyhlášce po dobu nejméně 2 let a na požádání je předkládají orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor.

(2) Příslušné diagnostické laboratoře, které provádějí izolaci a identifikaci původců zoonóz, předávají výsledky svého vyšetření krajským veterinárním správám v souladu s § 13 zákona, které shromažďují informace

a)   o původcích zoonóz, jejichž přítomnost byla laboratorními testy nebo vyšetřeními potvrzena,
b)   o klinických případech zoonóz uvedených v příloze č. 20 (bodě I) k této vyhlášce, které byly zjištěny u člověka nebo u zvířat.

(3) Státní veterinární správa v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona

a)   informuje Komisi a členské státy prostřednictvím Stálého veterinárního výboru o případech uvedených v odstavci 2 písm. b),
b)   sdělí Komisi do 31. května každého roku vývoj (tendence) a zdroje infekcí vyvolávajících zoonózy, které byly zjištěny během předcházejícího roku. Vyžadují-li to okolnosti, sděluje uvedené údaje i častěji,
c)   podává Komisi každoročně zprávu o epidemiologické situaci ve vztahu k trichinelóze.

§ 128

Státní veterinární správa předloží v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi plán opatření ke zjišťování zoonóz uvedených v příloze č. 20 (bodech I a II) k této vyhlášce a jejich původců, jakož i plán sledování salmonel v hejnech drůbeže, vypracovaný podle přílohy č. 21 k této vyhlášce, a to do 30. dubna 2004.

Kontrola a tlumení výskytu salmonel v plemenných hejnech drůbeže
§ 129

(1) Chovatel plemenného hejna drůbeže, za něž se považuje hejno, v němž je nejméně 250 ptáků (Gallus gallus) chovaných v jednom hospodářství za účelem produkce násadových vajec, provádí na vlastní náklady odběry vzorků k vyšetření k průkazu salmonel buď v příslušné schválené laboratoři, popřípadě v jiné laboratoři, které bylo vydáno pro příslušný okruh vyšetření osvědčení o akreditaci.10) Odběr vzorků se provádí způsobem a v rozsahu stanovených v příloze č. 22 k této vyhlášce.

(2) Chovatel plemenného hejna drůbeže a osoba odpovědná za laboratoř, která prováděla vyšetření vzorků, informují neprodleně krajskou veterinární správu v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona o zjištění přítomnosti Salmonella enteritidis nebo Salmonella typhimurium v plemenném hejnu.

§ 130

(1) Po oznámení výskytu Salmonella enteritidis nebo Salmonella typhimurium podle § 129 odst. 2 se v plemenném hejnu odebere úřední vzorek; při jeho odběru se postupuje podle přílohy č. 22 k této vyhlášce.

(2) Dojde-li k potvrzení výskytu Salmonella enteritidis nebo Salmonella typhimurium, přijme příslušný orgán zejména tato ochranná a zdolávací opatření:

a)   drůbež nesmí opustit budovu nebo jiné zařízení, v němž je chována, s výjimkou jeho opuštění se souhlasem krajské veterinární správy v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona za účelem jejího utracení a neškodného odstranění pod dohledem úředního veterinárního lékaře nebo za účelem jejího poražení na jatkách určených krajskou veterinární správou v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona,
b)   neinkubovaná vejce musí být neškodně odstraněna na místě, anebo po vhodném označení přepravena do schváleného podniku pro výrobu nebo ošetření vaječných výrobků, aby tam byla tepelně ošetřena v souladu se zvláštním právním předpisem,7)
c)   veškerá drůbež nacházející se v budově nebo jiném zařízení, v němž je chována, musí být poražena, a to na konci pracovního dne nebo za takových podmínek, za kterých je vyloučena kontaminace ostatní drůbeže, přičemž úřední veterinární lékař na jatkách musí být v souladu se zvláštním právním předpisem9) informován o určení drůbeže k poražení, anebo musí být utracena a neškodně odstraněna způsobem, který v nejvyšší možné míře sníží riziko šíření salmonel.

(3) K repopulaci budovy nebo jiného zařízení je možno přistoupit až po provedení řádného čištění a dezinfekce, včetně hygienického odstranění výkalů a podestýlky, podle pokynů krajské veterinární správy v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona. K repopulaci se použijí kuřata nebo drůbež, která byla vyšetřena v souladu s přílohou č. 22 (část A oddíl II bod A 1) k této vyhlášce.

(4) Násadová vejce pocházející z hejn, ve kterých byla potvrzena přítomnost Salmonella enteritidis nebo Salmonella typhimurium, musí být neškodně odstraněna nebo ošetřena jako vysokorizikové konfiskáty živočišného původu podle zvláštního právního předpisu.2)

Hlava XIII
Nákazy včel

Díl 1
Varroáza

§ 131

(1) Pro účely tohoto dílu se rozumí pod pojmem

a)   ohnisko nákazy - stanoviště včelstev, na němž byla zjištěna varroáza, a to při nálezu více jak 3 roztočů Varroa destructor (dále jen "roztoč") v průměru na jedno včelstvo,
b)   oblast méně plošně zamořená - oblast, ve které ochranná pásma kolem ohnisek nákazy nepřesahují 50 % její plochy,
c)   směsný vzorek - veškerá zimní měl nebo spad, jež byly odebrány po léčebném ošetření ze všech úlů jednoho stanoviště včelstev.

(2) K preventivním opatřením proti varroáze patří:

a)   pravidelné diagnostické ošetření a následné vyšetření včelstev,
b)   léčebné ošetřování včelstev,
c)   provádění vhodných chovatelských opatření (odstranění zavíčkovaného trubčího plodu, omezování plodování na podzim, nepřítomnost plodu ve včelstvu v době léčebného ošetřování včelstva apod.),
d)   utrácení rojů neznámého původu a divoce žijících včelstev.

§ 132

(1) Při prvním výskytu varroázy na území obce

a)   krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona vymezí ochranné pásmo v okruhu 5 km kolem ohniska nákazy,
b)   příslušný orgán nařídí pro toto pásmo ochranná a zdolávací opatření.

(2) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona stanoví na základě zhodnocení nákazové situace způsob léčebného ošetření včelstev včetně druhu použitého léčivého přípravku, počet léčebných opatření a část kalendářního roku, v němž se tato opatření provádějí.

(3) Jarní léčebné ošetření včelstev se omezuje jen na nezbytné případy. Chemické ošetření včelstev mimo stanovené období nelze provádět až do ukončení sběru medu s výjimkou ošetření včelstev kyselinou mravenčí.

§ 133

(1) Jsou-li vyhlášena ochranná a zdolávací opatření, musí být u všech včelstev vloženy na dna úlů podložky, a to k 30. září každého roku. Po ukončení diagnostického odběru spadu nebo po ukončení léčebného ošetření se tyto podložky řádně ometou, očistí a vrátí zpět na dno úlu.

(2) Krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona může nařídit zejména v oblastech méně plošně zamořených diagnostické ošetření včelstev schválenými přípravky, a to mezi 10. a 31. říjnem příslušného roku. Vzorek spadu se odebere 12 až 24 hodin po ošetření a vyšetří se v laboratoři státního veterinárního ústavu nebo v jiné schválené laboratoři.

(3) Po provedení podzimního léčebného ošetření nařídí krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona vyšetření směsného vzorku zimní měli odebraného do 15. února roku následujícího po léčebném ošetření; vyšetření vzorku se provede v laboratoři státního veterinárního ústavu nebo v jiné schválené laboratoři.

§ 134

(1) Trvalé přemístění včelstev může být povoleno do oblasti se stejnou nebo horší nákazovou situací,

a)   jestliže byla včelstva vyšetřena a léčebně ošetřena na základě stanovených ochranných a zdolávacích opatření a v souladu s nimi,
b)   jestliže jde o přemístění mimo období nařízeného vyšetření nebo léčebného ošetření včelstev,
c)   mají-li být včelstva přemístěna do obvodu působnosti jiné krajské veterinární správy v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona, jestliže k jejich přemístění dala tato krajská veterinární správa předchozí souhlas.

(2) Přemísťování včelstev kočováním může být povoleno do oblasti se stejnou nákazovou situací,

a)   jestliže byla včelstva vyšetřena a léčebně ošetřena na základě stanovených ochranných a zdolávacích opatření a v souladu s nimi, přičemž ve směsném vzorku zimní měli nebyli zjištěni více než 3 roztoči v průměru na jedno včelstvo,
b)   mají-li být včelstva takto přemísťována do obvodu působnosti jiné krajské veterinární správy v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona, jestliže k tomuto jejich přemístění dala tato krajská veterinární správa předchozí souhlas.

§ 135

(1) Přemístění matek a doprovodných včel může být povoleno po vyšetření a léčebném ošetření včelstev na základě stanovených ochranných a zdolávacích opatření a v souladu s nimi, a to v chovech

a)   s průměrným nálezem do 3 roztočů na jedno včelstvo bez dalšího opatření,
b)   s průměrným nálezem více jak 3 roztočů na jedno včelstvo ve směsném vzorku zimní měli až po provedeném jarním léčebném ošetření.

(2) Přemísťování vajíček a otevřených matečníků nepodléhá žádnému omezení.

(3) Krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona vystavuje pro všechny druhy komerčních chovů matek veterinární osvědčení a každoročně je obnovuje.

§ 136

(1) Po mechanické očistě úlů, plástů bez plodu, včelařských potřeb a pomůcek se provede dezinfekce. Úly a plásty bez plodu jsou použitelné za 10 dnů po provedené dezinfekci.

(2) V případě úhynu nebo likvidace včelstev musí být plásty s plodem přetaveny na vosk.

(3) Nákaza se prohlásí za zdolanou, jestliže

a)   se v ohnisku nákazy nevyskytne ve 2 po sobě následujících vyšetřeních zimní měli a spadu roztoč a v období mezi těmito 2 vyšetřeními se ani jinak nezjistí onemocnění nákazou,
b)   byla provedena závěrečná ohnisková dezinfekce.

§ 137

V případě včelstev, která nebyla vyšetřena a léčebně ošetřena na základě stanovených ochranných a zdolávacích opatření a v souladu s nimi, anebo která byla přemístěna bez souhlasu krajské veterinární správy v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona, přijme krajská veterinární správa zvláštní ochranná a zdolávací opatření, spočívající v

a)   odběru vzorků k vyšetření těchto včelstev na varroázu,
b)   provedení léčebného ošetření těchto včelstev na náklady chovatele, a není-li to možné vzhledem k roční době nebo k nákazovým důvodům, anebo mohla-li by být tato včelstva nebezpečným zdrojem nákazy v utracení těchto včelstev.

Díl 2
Mor a hniloba včelího plodu

§ 138

(1) Pro účely tohoto dílu se rozumí pod pojmem ohnisko nákazy - stanoviště včelstev, na němž byl zjištěn mor nebo hniloba včelího plodu.

(2) K preventivním opatřením proti moru a hnilobě včelího plodu patří:

a)   zjišťování příčin zimních úhynů a slábnutí včelstev,
b)   zákaz používání plástů, vosku, medu a pylu z oblastí s neznámou nákazovou situací k chovu a ke krmení včel,
c)   sledování komerčních chovů matek a výroby mezistěn,
d)   zamezení přístupu včel do neobsazených úlů a včelího díla,
e)   udržování prázdných úlů bez včelího díla,
f)   vyhledávání a utrácení rojů neznámého původu a divoce žijících včelstev,
g)   provádění průběžné dezinfekce úlů, zásobních plástů, včelařských potřeb a pomůcek,
h)   ošetření vosku při teplotě 117 °C po dobu 60 minut ve všech provozovnách vyrábějících mezistěny,
i)   pravidelné bakteriologické vyšetřování dováženého medu,
j)   namátkové vyšetřování tuzemského medu,
k)   nezařazování včelího díla, nedezinfikovaných úlů, včelařských potřeb, pomůcek a zařízení do chovu včel, zejména v případě neznalosti nákazové situace v místě a době jejich původu,
l)   pravidelné plošné preventivní prohlídky,
m)   soustavné omezování intenzity varroázy,
n)   zvýšená bdělost po dobu nejméně 5 let po zániku ohniska nákazy a zrušení ochranného pásma,
o)   zákaz léčení moru a hniloby včelího plodu.

§ 139

Vznikne-li podezření z výskytu moru nebo hniloby včelího plodu, krajská veterinární správa učiní v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona ochranná a zdolávací opatření, zejména

a)   odebere vzorky k laboratornímu vyšetření,
b)   nařídí uzávěru objektu a jeho označení výstražnou tabulkou,
c)   zakáže přemísťování včelstev, prodej a jakékoli přemísťování medu a ostatních včelích produktů,
d)   poskytne chovateli přiměřené poučení v zájmu okamžitého vytváření podmínek pro úspěšné zdolávání nákazy a zamezení jejího šíření.

§ 140

(1) V případě výskytu moru nebo hniloby včelího plodu

a)   krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona vymezí ochranné pásmo v okruhu 5 km kolem ohniska nákazy,
b)   příslušný orgán nařídí pro toto pásmo další ochranná a zdolávací opatření, zejména zákaz přemísťování včelstev v ochranném pásmu, do tohoto pásma a z tohoto pásma, a neprodlenou prohlídku včelstev v ohnisku nákazy a v ochranném pásmu s rozebráním díla.

(2) Příslušný orgán nařídí dále

a)   likvidaci všech včelstev a hořlavého materiálu (s výjimkou včelínu a kočovných vozů) v ohnisku nákazy, jestliže
1.  je na stanovišti více jak 50 % klinicky nemocných včelstev,
2.  jde o zanedbaný chov s nízkou úrovní včelařské péče, nebo
3.  nelze v chovu provést všechna následná ozdravná opatření,
b)   likvidaci klinicky nemocných včelstev a odebrání vzorků glycidových zásob od ostatních, klinicky zdravých včelstev v ohnisku nákazy.

(3) Likvidace všech nebo jen klinicky nemocných včelstev se provádí komisionelně na stanovišti včelstev spolu se spálením veškerého hořlavého materiálu, pokud nelze provést jeho důkladnou dezinfekci (jako např. úlů, pracovních oděvů). Utracení včel se provádí vysířením s okamžitým spálením; zároveň se likvidují zásobní plásty a souše.

(4) Po likvidaci klinicky nemocných včelstev se provede dezinfekce půdy pod a před výletem z úlů, dezinfekce stabilních včelínů, kočovných vozů a veškerého kovového materiálu.

(5) Při provádění prohlídky včelstev s rozebráním díla musí být použity ochranné rukavice (gumové nebo pro jednorázové použití); po skončení prohlídky musí být provedena dezinfekce rukou, oděvů a obuvi.

(6) Opakované vyšetření včelstev s rozebráním díla se provádí v ohnisku nákazy a ochranném pásmu v následujícím roce před ukončením pozorovací doby, průběžná dezinfekce se provádí v průběhu pozorovací doby.

§ 141

(1) Veškeré včelí produkty jako med, vosk, propolis, pyl a mateří kašička, pocházející od klinicky nemocných včelstev, se neškodně odstraňují v souladu se zvláštním právním předpisem.2)

(2) Med pocházející od klinicky zdravých včelstev v ohnisku nákazy a ochranném pásmu může být uváděn do oběhu jen po bakteriologickém vyšetření směsného vzorku ze stanoviště včelstev na původce nákazy, jimiž jsou Paenibacillus larvae larvae, Bacillus alvei a Melissococcus pluton, s negativním výsledkem. Nakládání s ostatními včelími produkty nepodléhá žádnému omezení.

(3) Med získaný nebo skladovaný v ochranném pásmu v pozorovací době může být uváděn do oběhu jen po laboratorním vyšetření na přítomnost spór Paenibacillus larvae larvae, Bacillus alvei a Melissococcus pluton. V případě pozitivního nálezu může být zpracován jen za kontrolovaných podmínek v pekárenském průmyslu. Při přepravě musí být provázen veterinárním osvědčením.

§ 142

(1) Před dezinfekcí se provádí mechanická očista předmětů určených k dezinfekci; naškrábaná hmota se spálí.

(2) Po vyžíhání předmětů plamenem se dezinfikuje půda.

(3) Nákaza se prohlásí za zdolanou, jestliže

a)   v ohnisku nákazy nedojde v průběhu pozorovací doby 1 roku po likvidaci klinicky nemocných včelstev a provedení ochranných a zdolávacích opatření k výskytu moru včelího plodu nebo k podezření z výskytu této nákazy,
b)   byla provedena závěrečná ohnisková dezinfekce.

ČÁST TŘETĺ
zvláštní opatření k ozdravování zvířat od některých nákaz

Hlava I
Brucelóza, tuberkulóza a enzootická leukóza skotu

§ 143

Pro účely této hlavy se rozumí pod pojmem

a)   stáda skotu typu B 1 - stáda, jejichž předchozí klinická anamnéza, očkování a sérologický status výskytu brucelózy nejsou známy,
b)   stáda skotu typu B 2 - stáda, jejichž předchozí klinická anamnéza, očkování a sérologický status výskytu brucelózy jsou známy a v nichž se provádějí pravidelné kontrolní testy pro dosažení statusu typu B 3 nebo B 4,
c)   stáda skotu typu B 3 - stáda prostá brucelózy ve smyslu přílohy č. 23 k této vyhlášce,
d)   stáda skotu typu B 4 - stáda úředně prostá brucelózy ve smyslu přílohy č. 23 k této vyhlášce,
e)   stáda skotu typu T 1 - stáda, jejichž předchozí klinická anamnéza a výsledky tuberkulinací nejsou známy,
f)   stáda skotu typu T 2 - stáda, jejichž předchozí klinická anamnéza a výsledky tuberkulinací jsou známy a v nichž se provádějí pravidelné kontrolní testy pro dosažení statusu typu T 3,
g)   stáda skotu typu T 3 - stáda úředně prostá tuberkulózy ve smyslu přílohy č.  23 k této vyhlášce,
h)   podezřelé zvíře - jakýkoli skot, který vykazuje příznaky svědčící pro možný výskyt brucelózy, tuberkulózy nebo enzootické leukózy skotu a u kterého nebyl vhodnou diagnostickou metodou úředně potvrzen nebo vyloučen výskyt jedné nebo více z těchto nákaz.

§ 144

(1) Je-li populace skotu nakažena brucelózou nebo tuberkulózou, Státní veterinární správa v souladu s § 10 odst. 1 zákona

a)   vypracuje vedle programu ozdravování plán pro urychlení eradikace příslušné nákazy (dále jen "plán rychlé eradikace"), který stanoví konkrétní opatření k rychlému zdolání nákazy a k její prevenci,
b)   sdělí v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi
1.  procentuální podíl a celkový počet stád podléhajících zdolávacím opatřením a počet stád s potvrzenou nákazou,
2.  celkový počet zvířat podléhajících ochranným a zdolávacím opatřením, zvířat podezřelých z nákazy nebo považovaných za nakažená, zvířat nakažených a zvířat poražených,
3.  plánovanou dobu trvání úvodního eradikačního programu a plánu rychlé eradikace,
4.  metody používané ke kontrole účelného provádění plánu rychlé eradikace,
5.  přidělení prostředků ze státního rozpočtu na eradikaci nákazy a přehled rozdělení těchto prostředků.

(2) Plány rychlé eradikace musí být navrženy tak, aby po jejich ukončení byla stáda klasifikována jako "úředně prostá brucelózy" nebo "úředně prostá tuberkulózy" v souladu s přílohou č. 23 k této vyhlášce.

(3) Údaje uvedené pod písmenem b) body 1 až 3 se poskytují za období 3 let před uplatňováním opatření vyplývajících z plánu rychlé eradikace a poté jednou ročně.

§ 145

Je-li populace skotu prostá brucelózy nebo tuberkulózy, informuje Státní veterinární správa v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi o veškerých opatřeních provedených za účelem prevence opětného vzplanutí příslušné nákazy.

§ 146

(1) Byla-li v populaci skotu zjištěna enzootická leukóza, Státní veterinární správa

a)   vypracuje plán eradikace této nákazy, který stanoví konkrétní opatření k jejímu zdolání,
b)   poskytne v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi na její žádost veškeré údaje týkající se provádění plánu uvedeného pod písmenem a).

(2) Kritéria pro klasifikaci stáda jako úředně prostého enzootické leukózy jsou uvedena v příloze č. 23 k této vyhlášce.

§ 147

Požaduje-li se finanční příspěvek Unie za zvířata poražená v rámci opatření stanovených plány uvedenými v § 144 až 146, musí být podána žádost o poskytnutí tohoto příspěvku za zvířata poražená v průběhu kalendářního roku do 1. července následujícího roku.

Díl 1
Brucelóza

§ 148

(1) Veškeré léčení brucelózy je zakázáno.

(2) Provádí-li se očkování proti brucelóze, musí být provedeno pod dohledem úředního veterinárního lékaře; musí být co nejdříve zastaveno, aby se stáda mohla zařadit ke stádům úředně prostým brucelózy.

§ 149

(1) Je-li ve stádě zvíře podezřelé z brucelózy, krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona zahájí neprodleně šetření k potvrzení nebo vyloučení výskytu této nákazy, sledování tohoto stáda a

a)   zakáže veškeré přemísťování zvířat ze stáda nebo do stáda s výjimkou krajskou veterinární správou povoleného přemístění za účelem okamžité porážky. Krajská veterinární správa může také povolit přemístění kastrovaného skotu v hospodářství, a to po odděleném umístění podezřelých zvířat a za předpokladu, že kastrovaná zvířata jsou přemístěna do výkrmových stád a odtud na jatky,
b)   nařídí karanténu podezřelých zvířat.

(2) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v odstavci 1 nemohou být zrušena, dokud nejsou výskyt brucelózy nebo podezření z výskytu této nákazy ve stádě vyloučeny.

§ 150

(1) Byl-li výskyt brucelózy ve stádě potvrzen, příslušný orgán nařídí tato ochranná a zdolávací opatření:

a)   zákaz veškerého přemísťování zvířat do tohoto stáda nebo z tohoto stáda s výjimkou krajskou veterinární správou v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona povoleného přemístění kastrovaného skotu hospodářství, a to po předporážkovém odděleném umístění a označení nakažených zvířat a zvířat považovaných krajskou veterinární správou za nakažená a za předpokladu, že kastrovaná zvířata jsou přemístěna do výkrmových stád a odtud na jatky;
b)   karanténu zvířat, u kterých byl výskyt brucelózy potvrzen, a zvířat, která se mohla od nich nakazit;
c)   neprodlené vyšetření skotu na brucelózu;
d)   karanténu a označení zvířat, u kterých byl výskyt brucelózy potvrzen, zvířat, která byla vyšetřena podle písmene c) s nepříznivými výsledky, a zvířat, která jsou považována krajskou veterinární správou v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona za nakažená, a to až do jejich porážky podle § 151,
e)   zkrmování mléka nakažených dojnic jen po vhodném tepelném ošetření a pouze zvířaty z téhož hospodářství;
f)   omezení dodávky mléka dojnic z infikovaného stáda do podniku pro ošetření mléka jen na případy, kdy je toto mléko určeno k vhodnému tepelnému ošetření;
g)   ošetření jatečně opracovaných těl, půlek, čtvrtí, menších částí masa a drobů, určených jako krmivo pro zvířata, způsobem bránícím kontaminaci;
h)   neprodlené neškodné odstranění plodů, mrtvě narozených telat, telat uhynulých na brucelózu po narození a placent, pokud nemají být vyšetřeny;
i)   neprodlené neškodné odstranění slámy, steliva nebo jiných materiálů či látek, které přišly do styku s nakaženým zvířetem nebo placentou, v souladu se zvláštním právním předpisem;2)
j)   uložení hnoje ze stájí či jiných prostorů, používaných pro zvířata, na místě nepřístupném pro hospodářská zvířata, jeho ošetření vhodným dezinfekčním prostředkem a skladování po dobu nejméně 3 týdnů. Použití dezinfekčního prostředku se nevyžaduje, je-li hnůj zakryt vrstvou nekontaminovaného hnoje nebo zeminy. Tekuté odpady ze stájí či jiných prostorů, používaných pro zvířata, musí být dezinfikovány, pokud nejsou odklízeny současně s hnojem.

(2) Neškodné odstraňování a další zpracovávání konfiskátů živočišného původu v asanačních podnicích musí probíhat tak, aby bylo vyloučeno nebezpečí šíření brucelózy výrobky těchto podniků.

§ 151

Nakažená zvířata a zvířata považovaná krajskou veterinární správou v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona za nakažená musí být po bakteriologickém, patologickém a sérologickém vyšetření pod dohledem úředního veterinárního lékaře co nejdříve poražena, nejpozději však do 30 dnů po seznámení chovatele s výsledky vyšetření a s povinností porazit tato zvířata ve stanovené lhůtě v rámci eradikačních opatření.

§ 152

(1) Po poražení skotu uvedeného v § 151 a před repopulací musí být stáje a s nimi související prostory, zařízení, nádoby a ostatní předměty používané pro zvířata pod dohledem a podle pokynů úředního veterinárního lékaře vyčištěny a dezinfikovány. Pastviny, na kterých se tato zvířata nacházela, nesmí být znovu používány dříve než za 60 dnů po jejich opuštění těmito zvířaty. V případě kastrovaných zvířat však může krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona učinit výjimku z tohoto omezení pod podmínkou, že kastrovaná zvířata opustí tyto prostory pouze v souvislosti s jejich přemístěním na porážku nebo do výkrmových stád a odtud na jatky.

(2) Všechny dopravní prostředky, zařízení a nádoby musí být po přepravě zvířat z infikovaného stáda, jakož i po přepravě předmětů, materiálů či látek, které byly s těmito zvířaty ve styku, vyčištěny a dezinfikovány. Prostory sloužící k nakládání těchto zvířat musí být po použití rovněž vyčištěny a dezinfikovány.

(3) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona určí, který dezinfekční prostředek a v jaké koncentraci má být použit.

§ 153

Po poražení skotu uvedeného v § 151

a)   nesmí žádný skot opustit stádo s výjimkou krajskou veterinární správou v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona povoleného přemístění za účelem okamžité porážky; ustanovení § 154 odst. 2 až 4 tím nejsou dotčena. Krajská veterinární správa však může také povolit přemístění kastrovaného skotu v hospodářství, jde-li o jeho přemístění do výkrmových stád a odtud na jatky,
b)   se ve stádě provádějí zdravotní zkoušky na brucelózu za účelem potvrzení vyloučení nákazy,
c)   nesmí být prováděna repopulace, dokud zvířata starší 12 měsíců, která zůstala ve stádě, nebyla podrobena jednomu nebo více sérologickým vyšetřením na brucelózu s negativním výsledkem. Toto vyšetření však nemusí být prováděno u skotu do stáří 18 měsíců, který byl očkován v souladu se zvláštním právním předpisem, který upravuje veterinární podmínky obchodování se zvířaty.

§ 154

(1) Ve stádech typů B 1 a B 2 se provádí sérologické vyšetřování do té doby, dokud tato stáda nedosáhnou statusu B 3 nebo B 4.

(2) Všechny samice a všichni býci ze stáda typu B 1, určení do stáda typu B 2, musí být,

a)   pokud jsou starší 12 měsíců, během 30 dnů před přemístěním podrobeni sérologickému vyšetření s negativním výsledkem a provázeni veterinárním osvědčením,
b)   bezprostředně po přemístění na dobu nejméně 60 dnů izolováni, a pokud jsou starší 12 měsíců, před zařazením do stáda typu B 2 podrobeni dalšímu sérologickému vyšetření s negativním výsledkem.

(3) Všechny samice a všichni býci ze stáda typu B 2, určení do stáda typu B 3,

a)   musí být, pokud jsou starší 12 měsíců, během 30  dnů před přemístěním podrobeni sérologickému vyšetření s negativním výsledkem a provázeni veterinárním osvědčením,
b)   nesmí přijít během přemísťování do styku se zvířaty ze stád s horším zdravotním (nákazovým) statusem.

(4) Přemísťování zvířat mezi stády typů B 3 a B 4 se provádí v souladu s přílohou č. 23 k této vyhlášce.

§ 155

(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona stanoví opatření, která brání opětovnému zavlečení brucelózy z jiných zdrojů nákazy do stáda, v němž byla brucelóza zdolána.

(2) Veškeré přemísťování skotu do stád nebo ve stádech, která jsou podrobena opatřením stanoveným plány uvedenými v § 144 až 146, podléhá státnímu veterinárnímu dozoru. Uplatňováním kontrolních opatření, jež vyplývají z výkonu tohoto dozoru, nejsou dotčena jiná opatření, jež se týkají přemísťování skotu do stád a ze stád prostých brucelózy a úředně prostých brucelózy.

Díl 2
Tuberkulóza

§ 156

Veškeré léčení a desenzibilizace tuberkulózy, jakož i očkování proti tuberkulóze jsou zakázány.

§ 157

(1) Je-li ve stádě zvíře podezřelé z tuberkulózy, krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona zahájí neprodleně šetření k potvrzení nebo vyloučení výskytu této nákazy, sledování tohoto stáda a

a)   zakáže veškeré přemísťování zvířat ze stáda nebo do stáda s výjimkou krajskou veterinární správou povoleného přemístění za účelem okamžité porážky,
b)   nařídí karanténu podezřelých zvířat.

(2) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v odstavci 1 nemohou být zrušena, dokud nejsou výskyt tuberkulózy nebo podezření z výskytu této nákazy ve stádě vyloučeny.

§ 158

(1) Byl-li výskyt tuberkulózy ve stádě potvrzen, příslušný orgán nařídí tato ochranná a zdolávací opatření:

a)   zákaz veškerého přemísťování zvířat do tohoto stáda nebo z tohoto stáda s výjimkou krajskou veterinární správou v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona povoleného přemístění za účelem okamžité porážky;
b)   karanténu zvířat, u kterých byl výskyt tuberkulózy potvrzen, a zvířat, která se mohla od nich nakazit;
c)   neprodlené vyšetření skotu na tuberkulózu;
d)   karanténu a označení zvířat, u kterých byl výskyt tuberkulózy potvrzen, zvířat, která byla vyšetřena podle písmene c) s pozitivními výsledky, a zvířat, která jsou považována krajskou veterinární správou v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona za nakažená, a to až do jejich porážky podle § 159 odst. 1;
e)   zkrmování mléka nakažených dojnic jen po vhodném tepelném ošetření a pouze zvířaty z téhož hospodářství;
f)   omezení dodávky mléka z infikovaného stáda do podniku pro ošetření mléka jen na případy, kdy je toto mléko určeno k vhodnému tepelnému ošetření;
g)   ošetření jatečně opracovaných těl, půlek, čtvrtí, menších částí masa a drobů, určených jako krmivo pro zvířata, způsobem bránícím kontaminaci;
h)   uložení hnoje ze stájí či jiných prostorů, používaných pro zvířata, na místě nepřístupném pro hospodářská zvířata, jeho ošetření vhodným dezinfekčním prostředkem a skladování po dobu nejméně 3 týdnů. Použití dezinfekčního prostředku se nevyžaduje, je-li hnůj zakryt vrstvou nekontaminovaného hnoje nebo zeminy. Tekuté odpady ze stájí či jiných prostorů, používaných pro zvířata, musí být dezinfikovány, pokud nejsou odklízeny současně s hnojem.

(2) Neškodné odstraňování a další zpracovávání konfiskátů živočišného původu v asanačních podnicích musí být prováděno tak, aby bylo vyloučeno nebezpečí šíření tuberkulózy výrobky těchto podniků.

§ 159

(1) Nakažená zvířata a zvířata považovaná krajskou veterinární správou v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona za nakažená musí být po bakteriologickém nebo patologickém vyšetření, anebo po tuberkulinaci pod dohledem úředního veterinárního lékaře co nejdříve poražena, nejpozději však do 30 dnů po seznámení chovatele s výsledky vyšetření a s povinností porazit tato zvířata ve stanovené lhůtě v rámci eradikačních opatření.

(2) V případě zvířat, která byla vyšetřena na tuberkulózu s pozitivními výsledky, ale která nevykazují klinické příznaky této nákazy, může krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona prodloužit lhůtu uvedenou v odstavci 1 až na 3 měsíce,

a)   jde-li o samici, u které se do 3 měsíců předpokládá porod,
b)   nařídí-li porážku všeho skotu ve stádě o více než 20 zvířatech v oblasti, ve které z technických důvodů, spojených s kapacitou jatek určených k tomuto účelu, nemůže být porážka provedena do 30 dnů.

§ 160

(1) Po poražení skotu uvedeného v § 159 odst. 1 a před repopulací musí být stáje a s nimi související prostory, zařízení, nádoby a ostatní předměty používané pro zvířata pod dohledem a podle pokynů úředního veterinárního lékaře vyčištěny a dezinfikovány.

(2) Všechny dopravní prostředky, zařízení a nádoby musí být po přepravě zvířat z infikovaného stáda, jakož i po přepravě předmětů, materiálů či látek, které byly s těmito zvířaty ve styku, vyčištěny a dezinfikovány. Prostory sloužící k nakládání těchto zvířat musí být po použití vyčištěny a dezinfikovány.

(3) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona určí, který dezinfekční prostředek a v jaké koncentraci má být použit.

§ 161

Po poražení skotu uvedeného v § 159 odst. 1

a)   nesmí žádný skot opustit stádo s výjimkou krajskou veterinární správou v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona povoleného přemístění za účelem okamžité porážky; ustanovení § 162 odst. 2 až 4 tím nejsou dotčena,
b)   se ve stádě provádějí zdravotní zkoušky na tuberkulózu za účelem potvrzení vyloučení nákazy,
c)   nesmí být prováděna repopulace, dokud zvířata starší 6 týdnů, která zůstala ve stádě, nebyla podrobena jedné nebo více zdravotním zkouškám na tuberkulózu s negativním výsledkem.

§ 162

(1) Ve stádech typu T 1 a T 2 se provádějí u veškerého skotu staršího 6 týdnů nejméně každých 6 měsíců pod dohledem úředního veterinárního lékaře intradermální tuberkulinace, a to do doby, než tato stáda dosáhnou statusu T 3.

(2) Jakékoli zvíře ze stáda typu T 1, určené do stáda typu T 2, musí být

a)   během 30 dnů před přemístěním podrobeno intradermální tuberkulinaci s negativním výsledkem a provázeno veterinárním osvědčením,
b)   bezprostředně po přemístění na dobu nejméně 60 dnů izolováno a před zařazením do stáda typu T 2 podrobeno další intradermální tuberkulinaci s negativním výsledkem.

(3) Jakékoli zvíře ze stáda typu T 2, určené do jiného stáda typu T 2,

a)   musí být během 30 dnů před přemístěním podrobeno intradermální tuberkulinaci s negativním výsledkem a provázeno veterinárním osvědčením,
b)   nesmí přijít během přemísťování do styku se zvířaty ze stád s horším zdravotním (nákazovým) statusem.

(4) Přemísťování zvířat mezi stády typu T 3 se provádí v souladu s přílohou č. 23 k této vyhlášce.

§ 163

Ustanovení § 155 platí pro opatření týkající se tuberkulózy obdobně.

Díl 3
Enzootická leukóza

§ 164

Veškeré léčení enzootické leukózy, jakož i očkování proti enzootické leukóze jsou zakázány.

§ 165

(1) Byl-li výskyt enzootické leukózy ve stádě potvrzen, příslušný orgán nařídí tato ochranná a zdolávací opatření:

a)   zákaz veškerého přemísťování zvířat z tohoto stáda s výjimkou krajskou veterinární správou v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona povoleného přemístění za účelem okamžité porážky;
b)   oddělené držení stáda tak, aby skot z tohoto stáda nemohl přijít do styku s jiným skotem;
c)   používání mléka nakažených dojnic jen pro účely krmení zvířat po vhodném tepelném ošetření, anebo jeho dodávání do podniku pro ošetření mléka pro účely takového tepelného ošetření. Zkrmování tohoto mléka, pokud nebylo tepelně ošetřeno, může být povoleno jen ve stádech, v nichž mají být všechna zvířata poražena podle § 166 odst. 1;
d)   ošetření jatečně opracovaných těl, půlek, čtvrtí, menších částí masa a drobů, určených jako krmivo pro zvířata, způsobem bránícím kontaminaci.

(2) Neškodné odstraňování a další zpracovávání konfiskátů živočišného původu v asanačních podnicích musí probíhat tak, aby bylo vyloučeno nebezpečí šíření enzootické leukózy výrobky těchto podniků.

§ 166

(1) Stanoví-li plán uvedený v § 146, že veškerý skot ve stádě, v němž byl potvrzen výskyt enzootické leukózy, bude poražen, musí být tato zvířata poražena ve lhůtě určené krajskou veterinární správou v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona.

(2) Stanoví-li plán uvedený v § 146, že budou poražena pouze zvířata, která jsou nakažená nebo považovaná krajskou veterinární správou v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona za nakažená, musí být tato zvířata poražena nejpozději do 30 dnů po seznámení chovatele s výsledky vyšetření a s povinností porazit tato zvířata ve stanovené lhůtě v rámci eradikačních opatření.

§ 167

Po poražení zvířat podle § 166 odst. 2

a)   nesmí žádný skot opustit stádo s výjimkou krajskou veterinární správou v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona povoleného přemístění za účelem okamžité porážky,
b)   se ve stádě provádějí zdravotní zkoušky na enzootickou leukózu za účelem potvrzení vyloučení nákazy,
c)   může být prováděna repopulace pouze s použitím zvířat ze stád, která krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona považuje za neinfikovaná enzootickou leukózou.

§ 168

(1) Po poražení skotu uvedeného v § 166 a před repopulací musí být stáje a s nimi související prostory, zařízení, nádoby a ostatní předměty používané pro zvířata pod dohledem a podle pokynů úředního veterinárního lékaře vyčištěny a dezinfikovány.

(2) Všechny dopravní prostředky, zařízení a nádoby musí být po přepravě zvířat z infikovaného stáda, jakož i po přepravě předmětů, materiálů či látek, které byly s těmito zvířaty ve styku, vyčištěny a dezinfikovány. Prostory sloužící k nakládání těchto zvířat musí být po použití vyčištěny a dezinfikovány.

(3) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona určí, který dezinfekční prostředek a v jaké koncentraci má být použit.

§ 169

Skot ze stáda klasifikovaného jako nepodezřelé nesmí přijít do styku se skotem ze stád takto neklasifikovaných.

Hlava II
Brucelóza ovcí a koz (B. melitensis)

§ 170

(1) Veškeré léčení brucelózy ovcí a koz je zakázáno.

(2) Provádí-li se očkování proti brucelóze ovcí a koz, musí být provedeno pod dohledem úředního veterinárního lékaře. Musí být co nejdříve zastaveno, aby se stáda mohla zařadit ke stádům úředně prostým brucelózy ovcí a koz.

(3) Je-li ve stádě zvíře podezřelé z brucelózy ovcí a koz, krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona zahájí neprodleně šetření k potvrzení nebo vyloučení výskytu této nákazy, sledování tohoto stáda a

a)   zakáže veškeré přemísťování zvířat ze stáda nebo do stáda s výjimkou krajskou veterinární správou povoleného přemístění za účelem okamžité porážky zvířat,
b)   nařídí karanténu podezřelých zvířat.

(4) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v odstavci 3 nemohou být zrušena, dokud nejsou výskyt brucelózy ovcí a koz nebo podezření z výskytu této nákazy ve stádě vyloučeny.

§ 171

Kritéria pro klasifikaci hospodářství ovcí nebo koz jako úředně prostého nebo prostého brucelózy ovcí a koz jsou uvedena v příloze č. 24 k této vyhlášce.

Hlava III
Klasický mor domácích prasat

§ 172

Pro účely této hlavy se rozumí pod pojmem

a)   hospodářství úředně prosté moru prasat - hospodářství, v němž
1.  a v okruhu o poloměru nejméně 2 km v předcházejících alespoň 12 měsících nebyl zjištěn klasický mor prasat,
2.  se nenacházejí žádná prasata očkovaná v průběhu předcházejících 12 měsíců proti klasickému moru prasat,
3.  po dobu předcházejících alespoň 12 měsíců nebylo povoleno očkování proti klasickému moru prasat,
b)   stát úředně prostý moru prasat - stát, v němž
1.  v předcházejících alespoň 12 měsících nebyl zjištěn klasický mor prasat,
2.  po dobu předcházejících alespoň 12 měsíců nebylo povoleno očkování proti klasickému moru prasat,
3.  se nenacházejí v hospodářstvích žádná prasata očkovaná v průběhu předcházejících 12 měsíců proti klasickému moru prasat,
a který byl jako úředně prostý moru prasat uznán Komisí v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona,
c)   region úředně prostý moru prasat - region, v němž
1.  v předcházejících alespoň 12 měsících nebyl zjištěn klasický mor prasat,
2.  po dobu předcházejících alespoň 12 měsíců nebylo povoleno očkování proti klasickému moru prasat,
3.  se nenacházejí v hospodářstvích žádná prasata očkovaná v průběhu předcházejících 12 měsíců proti klasickému moru prasat,
a který byl jako úředně prostý moru prasat uznán Komisí v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona,
d)   stát nebo region prostý moru prasat - stát nebo region, v němž v předcházejících alespoň 12 měsících nebyl zjištěn klasický mor prasat.

§ 173

(1) Nebude-li Česká republika úředně prostá moru prasat, vypracuje Státní veterinární správa plán rychlé eradikace této nákazy na dobu nepřesahující 6 let.

(2) Plán rychlé eradikace musí obsahovat podle potřeby:

a)   datum zákazu očkování plemenných prasat,
b)   datum zákazu, popřípadě v prvních 2 letech realizace plánu omezení očkování výkrmových prasat,
c)   datum zahájení šetření ke zjištění přítomnosti klasického moru prasat, pokud se ukáže nezbytným,
d)   opatření, zdroje a časový průběh, navržené za účelem dosažení cíle stanoveného v odstavci 1.

(3) Plán rychlé eradikace může být realizován na regionálním základě, pokud lze zaručit, že zdravotní status dotčených regionů bude chráněn a udržován. V tomto případě se údaje požadované podle odstavce 2 musí vztahovat na každý z regionů uvedených v plánu.

(4) Státní veterinární správa

a)   předloží v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona plán rychlé eradikace Komisi,
b)   sdělí v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi roční výdaje související s klasickým morem prasat v každém z uplynulých 3 let spolu s rozpisem těchto výdajů, jakož i předpokládané roční výdaje na šestiletý plán rychlé eradikace.

§ 174

(1) Nebude-li Česká republika úředně prostá moru prasat ani po ukončení opatření podle plánu rychlé eradikace, Státní veterinární správa vypracuje a předloží v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi nový plán pro dokončení eradikace, a to na dobu, která spolu s dobou, pro kterou byl vypracován plán rychlé eradikace, nepřekročí dobu 10 let.

(2) Nový plán uvedený v odstavci 1 musí obsahovat podle potřeby:

a)   v případě regionů, v nichž se provádí očkování déle než 12 měsíců,
1.  počet hospodářství vybraných pro získávání vzorků, které jsou reprezentativní pro příslušný region, a počet prasat v každém hospodářství,
2.  počet selat, která se narodila očkovaným prasnicím v těchto hospodářstvích a která nebudou očkována,
3.  počet a typ zdravotních zkoušek, které tato selata podstoupí v průběhu období 6 měsíců, aby se zjistilo, zda je přítomný virus klasického moru prasat,
4.  zda musí být očkování přerušeno, pokud se zdravotními zkouškami uvedenými v bodě 3 zjistí, že virus klasického moru prasat není přítomen, a datum, kdy zákaz pravděpodobně vstoupí v platnost;
b)   v případě regionů, v nichž se provádí očkování méně než 12 měsíců,
1.  datum zahájení očkování,
2.  pravděpodobné datum, k němuž budou zavedena opatření uvedená pod písmenem a);
c)   v případě České republiky nebo části jejího území, v nichž bylo očkování přerušeno, ale jež dosud nejsou úředně prosté moru prasat,
1.  počet stád (plemenná, rozmnožovací, smíšená a výkrmová stáda), v nichž budou prováděny namátkové kontroly,
2.  celkový počet a druh zdravotních zkoušek prováděných v těchto stádech každý rok,
3.  počet namátkových sérologických vyšetření, která budou provedena každý rok u jatečných prasat v době porážení.

§ 175

(1) O uznání České republiky jako státu úředně prostého moru prasat lze požádat Komisi, jestliže jsou splněny podmínky uvedené v § 172 písm. b).

(2) O uznání části území státu jako úředně prostého moru prasat lze požádat nejdříve 3 měsíce po splnění podmínek pro uznání státu jako úředně prostého moru prasat za předpokladu, že budou poskytnuty záruky, že status této části území státu bude udržen, zejména že bude prokázána existence ochranných a zdolávacích opatření

a)   zakazujících vstup prasat z hospodářství, která nejsou úředně prostá moru prasat, do této části území státu, nebo
b)   zakazujících očkovaným prasatům opouštět hospodářství nacházející se v části území státu, která není úředně prostá moru prasat nebo která není prostá moru prasat, s výjimkou jejich opouštění za účelem okamžitého poražení nebo vstupu do jiného hospodářství se stejným statusem.

ČÁST ČTVRTÁ
Účinnost

§ 176

(1) Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.

(2) Ustanovení § 104 písm. b) až e) a § 108 pozbývají platnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

Ministr:
Ing. Palas v. r.


1)   Směrnice Rady 92/119/EHS ze dne 17. 12. 1992 zavádějící všeobecná opatření Společenství pro tlumení určitých nákaz zvířat, jakož i specifická opatření ve vztahu k vezikulární chorobě prasat.
Směrnice Rady 82/894/EHS ze dne 21. 12. 1982 týkající se hlášení nákaz zvířat ve Společenství.
Směrnice Rady 2000/75/ES ze dne 20. 11. 2000 stanovující zvláštní ustanovení pro tlumení a eradikaci katarální horečky ovcí.
Směrnice Rady 2001/89/ES ze dne 22. 1. 2001 zavádějící opatření Společenství pro tlumení klasického moru prasat.
Směrnice Rady 85/511/EHS ze dne 18. 11. 1985 zavádějící opatření Společenství pro tlumení slintavky a kulhavky.
Směrnice Rady 90/423/EHS ze dne 26. 6. 1990 pozměňující směrnici 85/511/EHS zavádějící opatření Společenství pro tlumení slintavky a kulhavky, směrnici 64/432/EHS o veterinárních problémech ovlivňujících obchodování se skotem a prasaty uvnitř Společenství a směrnici 92/462/EHS o otázkách hygienických a veterinárních prohlídek při dovozu skotu a prasat, čerstvého masa nebo masných výrobků z třetích zemí.
Směrnice Rady 92/40/EHS ze dne 19. 5. 1992 zavádějící opatření Společenství pro tlumení influenzy ptáků.
Směrnice Rady 92/66/EHS ze dne 14. 7. 1992 zavádějící opatření Společenství pro tlumení newcastleské choroby (pseudomoru drůbeže).
Směrnice Rady 92/35/EHS ze dne 29. 4. 1992 stanovující pravidla a opatření pro tlumení moru koní.
Směrnice Rady 93/53/EHS ze dne 24. 6. 1993 zavádějící minimální opatření Společenství pro tlumení určitých nákaz ryb.
Směrnice Rady 91/67/EHS ze dne 28. 1. 1991 týkající se veterinárních podmínek, kterými se řídí uvádění na trh živočichů a produktů vodního hospodářství.
Směrnice Rady 95/70/ES ze dne 22. 12. 1995 zavádějící minimální opatření Společenství pro tlumení některých nemocí mlžů.
Směrnice Rady 78/52/EHS ze dne 13. 12. 1977 stanovující kritéria Společenství pro vnitrostátní plány urychlené eradikace brucelózy, tuberkulózy a enzootické leukózy u skotu.
Směrnice Rady 77/391/EHS ze dne 17. 5. 1977 zavádějící opatření Společenství pro eradikaci brucelózy, tuberkulózy a enzootické leukózy u skotu.
Směrnice Rady 82/400/EHS ze dne 14. 6. 1982 měnící směrnici 77/391/EHS a zavádějící doplňkové opatření Společenství pro eradikaci brucelózy, tuberkulózy a enzootické leukózy u skotu.
Směrnice Rady 64/432/EHS ze dne 26. 6. 1964 o veterinárních problémech ovlivňujících obchodování se skotem a prasaty uvnitř Společenství.
Směrnice Rady 91/68/EHS ze dne 28. 1. 1991 o veterinárních podmínkách, kterými se řídí obchodování s ovcemi a kozami uvnitř Společenství.
Směrnice Rady 80/1095/EHS ze dne 11. 11. 1980 stanovující podmínky pro vytvoření a udržení území Společenství prostého klasického moru prasat.
Směrnice Rady 92/117/EHS ze dne 17. 12. 1992 týkající se opatření pro ochranu proti určitým zoonózám a určitým původcům zoonóz u zvířat a v produktech živočišného původu za účelem zabránit ohniskům infekce a intoxikace způsobeným poživatinami.
2)   Vyhláška č. 295/2003 Sb., o konfiskátech živočišného původu, jejich neškodném odstraňování a dalším zpracovávání.
3)   Zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb. a zákona č. 282/2003 Sb.
4)   § 19 odst. 1 a příloha č. 1 (část XI oddíl B) vyhlášky č. 202/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na čerstvé maso, mleté maso, masné polotovary a masné výrobky.
5)   § 38 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 202/2003 Sb.
6)   § 3 odst. 2 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti.
7)   Vyhláška č. 200/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na vaječné výrobky.
8)   § 4 odst. 1 a § 5 odst. 2 písm. a) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 281/1997 Sb., zákona č. 259/1998 Sb., zákona č. 146/1999 Sb., zákona č. 102/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č.  489/2001 Sb., zákona č. 256/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb. a zákona č. 320/2002  Sb.
§ 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 23/2000 Sb.
9)   § 16 odst. 1 vyhlášky č. 201/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na čerstvé drůbeží maso, králičí maso, maso zvěře ve farmovém chovu a maso volně žijící zvěře.
10)   Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 102/2001  Sb. a zákona č. 205/2002 Sb.

E-shop

Právní postavení obcí a krajů – základy komunálního práva. 2. vydání

Právní postavení obcí a krajů – základy komunálního práva. 2. vydání

doc. JUDr. Martin Kopecký, CSc. - Wolters Kluwer, a. s.

Základem knihy je rozbor jednotlivých institutů Ústavy, obecního zřízení, krajského zřízení, zákona o hlavním městě Praze a dalších zákonů týkajících se činnosti územní samosprávy, včetně odkazu na historický ...

Cena: 597 KčKOUPIT

Bytové spoluvlastnictví v novém občanském zákoníku, komentář, § 1158-1222

Bytové spoluvlastnictví v novém občanském zákoníku, komentář, § 1158-1222

Kabelková, Schödelbauerová - C. H. Beck

Leden 2014 přinese řadu změn i v oblasti bytového spoluvlastnictví; dosavadní samostatná úprava vlastnictví bytů v zákoně č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, byla začleněna do nového občanského zákoníku. Změny ...

Cena: 790 KčKOUPIT

Zákon o ochraně průmyslových vzorů, komentář

Zákon o ochraně průmyslových vzorů, komentář

JUDr. Pavel Koukal, Ph.D., Mgr. Miroslav Černý, Ph.D., JUDr. Radim Charvát, Ph.D., LL.M. - Wolters Kluwer, a. s.

Odborný průvodce pro aplikaci zákona o ochraně průmyslových vzorů. Komentář: •seznamuje s komplexní právní úpravou problematiky ochrany průmyslových vzorů, •obsahuje úvodní výklad o právní ochraně designu v České republice a Evropské unii, •v rámci podrobného výkladu k textu ...

Cena: 620 KčKOUPIT

Právní předpisy

Sbírka zákonů ČR

 /
Číslo  /
Částka  /

Sbírka mezinárodních smluv

 /
Číslo  /
Částka  /

Finanční zpravodaj

 /
Číslo  /

Provozovatel

Nakladatelství Sagit, a. s.
Horní 457/1, 700 30 Ostrava-Hrabůvka
Společnost je zapsaná v obchodním
rejstříku vedeném KS v Ostravě,
oddíl B, vložka 3086.
IČ: 277 76 981
DIČ: CZ27776981

Telefony


Zásilkový obchod: 558 944 614
Předplatné ÚZ: 558 944 615
Software: 558 944 629
Knihkupci: 558 944 621
Inzerce: 558 944 634

E-maily


Zásilkový obchod: obchod@sagit.cz
Předplatné ÚZ: predplatne@sagit.cz
Software: software@sagit.cz
Knihkupci: knihkupci@sagit.cz
Inzerce: inzerce@sagit.cz

Obchodní podmínky

© 1996–2017 Nakladatelství Sagit, a. s. Všechna práva vyhrazena.