Váš nákupní košík:  prázdný Přihlášení obchod@sagit.cz

Navigace:  Úvod  »  Zákony  »  Sbírka zákonů

Sbírka zákonů


219

ZÁKON

ze dne 25. června 2003

o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů
(zákon o oběhu osiva a sadby)

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNĺ
Odrůdy,osivo a sadba pěstovaných rostlin

Hlava první
Obecná ustanovení

§ 1
Předmět úpravy

(1) Tento zákon upravuje uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin, registraci odrůd druhů pěstovaných rostlin, uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu (dále jen "druhový seznam"), dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem právnickým a fyzickým osobám a sankce za jejich porušení. Zákon dále upravuje výši poplatku za podání žádosti o registraci osoby uvádějící rozmnožovací materiál do oběhu.

(2) Tento zákon se nevztahuje na rozmnožovací materiál pěstovaných rostlin pro výzkumné a pokusné účely, pro šlechtění nových odrůd rostlin a pro uchovávání genetické rozmanitosti rostlin. Dále se tento zákon nevztahuje na reprodukční materiál lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určených k obnově lesa a zalesňování a pro udržování a zvyšování biologické různorodosti lesa včetně genetické různorodosti stromů a pro trvale udržitelné hospodaření v lesích.

§ 2
Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a)   odrůdou soubor rostlin náležející k nejnižšímu stupni botanického třídění, který lze vymezit projevem znaků vyplývajících z určitého genotypu nebo kombinace genotypů, odlišitelný od každého jiného souboru rostlin projevem nejméně jednoho z těchto znaků a považovaný za jednotku rozmnožovatelnou beze změny,
b)   rozmnožovacím materiálem pěstovaných rostlin (dále jen "rozmnožovací materiál") semena k pěstování rostlin (dále jen "osivo") nebo hlízy, oddenky, oddělky, cibule, sazenice révy, školkařské výpěstky, sadba chmele, části rostlin sloužící k rozmnožování a výpěstky získané z buněčných nebo tkáňových kultur, k pěstování rostlin (dále jen "sadba"),
c)   komponentami odrůdy linie, klony nebo jiné odrůdy, z nichž se daná odrůda skládá nebo z nichž se vyrábí rozmnožovací materiál dané odrůdy,
d)   geneticky modifikovanou odrůdou odrůda, která zahrnuje geneticky modifikované rostliny,1)
e)   udržovacím šlechtěním odrůdy systematický postup podle obecně uznávané praxe, zajišťující zachování uniformity a stálosti odrůdy,2)
f)   udržovatelem odrůdy osoba, která provádí nebo zajišťuje udržovací šlechtění odrůdy,
g)   uváděním do oběhu obchodní skladování, prodej, dovoz nebo jiný způsob převodu nebo přechodu rozmnožovacího materiálu na jinou osobu, pokud jsou tyto činnosti prováděny za účelem jeho obchodního využívání; za uvádění do oběhu se pro účely tohoto zákona považuje i nabízení k prodeji; za uvádění do oběhu se nepovažuje výroba nebo úprava rozmnožovacího materiálu u jiné osoby, která není spojena s převodem nebo přechodem rozmnožovacího materiálu, a poskytnutí rozmnožovacího materiálu pro šlechtitelské, výzkumné a pokusné účely,
h)   uznávacím řízením proces úředního zkoušení množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu; formou uznávacího řízení je též osvědčování vlastností rozmnožovacího materiálu pro účely vývozu s vydáváním mezinárodně platných certifikátů,
i)   sazenicemi zeleniny mladé rostliny vyrobené z osiva, sadby nebo částí rostlin k výsadbě pro pěstování zeleniny ke konečné spotřebě,
j)   podnoží výpěstek odpovídajícího druhu nebo odrůdy vhodný pro štěpování odrůdy révy, ovocných druhů, okrasných druhů, nebo zeleniny,
k)   úředním popisem odrůdy popis zahrnující znaky, jimiž je odrůda vymezena, sestavený na základě úředních zkoušek odlišnosti, uniformity a stálosti odrůdy, vztahující se na rostliny vypěstované z uznaného nebo standardního osiva anebo sadby,
l)   kategorií rozmnožovacího materiálu šlechtitelský rozmnožovací materiál, rozmnožovací materiál předstupně, základní rozmnožovací materiál, certifikovaný rozmnožovací materiál, standardní rozmnožovací materiál, konformní rozmnožovací materiál nebo obchodní rozmnožovací materiál, kterým je rozlišena biologická hodnota a rozsah sledování vlastností příslušného rozmnožovacího materiálu,
m)   šlechtitelským rozmnožovacím materiálem rozmnožovací materiál odpovídající úřednímu popisu odrůdy v péči udržovatele odrůdy, který slouží k výrobě rozmnožovacího materiálu předstupňů a nepodléhá uznávacímu řízení, pokud není uváděn do oběhu nebo využíván pro výrobu certifikovaného rozmnožovacího materiálu,
n)   rozmnožovacím materiálem předstupňů rozmnožovací materiál vyráběný nebo zajišťovaný udržovatelem odrůdy jako kategorie předcházející základnímu rozmnožovacímu materiálu,
o)   základním rozmnožovacím materiálem rozmnožovací materiál vyrobený udržovatelem nebo pod jeho dohledem přímo ze šlechtitelského rozmnožovacího materiálu nebo z rozmnožovacího materiálu předstupně sloužící k výrobě certifikovaného rozmnožovacího materiálu,
p)   certifikovaným rozmnožovacím materiálem rozmnožovací materiál vyrobený přímo z uznaného šlechtitelského rozmnožovacího materiálu, z rozmnožovacího materiálu předstupně nebo ze základního rozmnožovacího materiálu nebo z certifikovaného rozmnožovacího materiálu,
r)   standardním rozmnožovacím materiálem rozmnožovací materiál registrované odrůdy zeleniny, který nepodléhá uznávacímu řízení,
s)   konformním rozmnožovacím materiálem rozmnožovací materiál odrůdy ovocného druhu a révy, který nepodléhá uznávacímu řízení,
t)   obchodním rozmnožovacím materiálem rozmnožovací materiál druhů uvedených v druhovém seznamu uváděný do oběhu, který nemá vlastnosti základního rozmnožovacího materiálu, certifikovaného rozmnožovacího materiálu, standardního rozmnožovacího materiálu nebo konformního rozmnožovacího materiálu,
u)   generací ročník nebo pořadí (stupeň) následného množení v rámci jedné kategorie rozmnožovacího materiálu používané u rozmnožovacího materiálu předstupňů a certifikovaného rozmnožovacího materiálu,
v)   množitelským porostem rostlinný porost sloužící k výrobě rozmnožovacího materiálu,
w)   dodavatelem právnická nebo fyzická osoba, která uvádí do oběhu, případně vyrábí rozmnožovací materiál,
x)   klonem potomstvo vegetativně množené odrůdy z určitých stanovištních podmínek, které na základě znaků fenotypu a zdravotního stavu výchozích rostlin odpovídá popisu odrůdy; označení klonu lze při uznávacím řízení používat spolu s názvem odrůdy,
y)   partií rozmnožovacího materiálu nejvyšší povolené množství vyjádřené hmotností nebo počtem kusů stejnorodého rozmnožovacího materiálu určitého druhu, odrůdy nebo směsi osiv představované jedním průměrným vzorkem nebo jednotkou rozmnožovacího materiálu,
z)   Státní odrůdovou knihou úřední seznam odrůd rostlin, které jsou v České republice zaregistrovány,
 aa)  uzavřenou pěstitelskou oblastí katastrální území, v němž je uplatňován zvláštní režim ochrany rozmnožovacího materiálu,
bb)  zdravotní třídou označení rozmnožovacího materiálu révy, chmele, ovocného a okrasného druhu, který je viruprostý nebo testovaný na viry,
 cc)  členským státem členský stát Evropských společenství,
dd)  společným katalogem odrůd seznam odrůd druhů zemědělských rostlin a odrůd druhů zelenin sestavený příslušným orgánem Evropských společenství na základě národních seznamů odrůd členských států,
 ee)  úřední zkouškou odborné a zkušební úkony provedené Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (dále jen "Ústav") podle tohoto zákona a podle zvláštního zákona.3)

Hlava druhá
Oběh osiva a sadby

§ 3
Uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu

(1) Rozmnožovací materiál se smí uvádět do oběhu v kategoriích

a)   šlechtitelský rozmnožovací materiál, rozmnožovací materiál předstupňů, základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál zemědělských druhů, chmele, zeleniny, révy a ovocných druhů,
b)   standardní rozmnožovací materiál zeleniny nebo konformní rozmnožovací materiál u ovocných druhů a révy za podmínek uvedených v § 9 a 10, nebo
c)   obchodní rozmnožovací materiál povolený Ministerstvem zemědělství (dále jen "ministerstvo") u zemědělských druhů za podmínek uvedených v § 11.

(2) Rozmnožovací materiál zemědělských druhů a zeleniny lze též uvádět do oběhu jako směs osiv podle § 12 nebo u zeleniny jako sazenice zeleniny podle § 15.

(3) Rozmnožovací materiál podle odstavce 1 se smí uvádět do oběhu za předpokladu, že jsou splněny požadavky na jeho kvalitu, zejména na čistotu, výskyt jiných rostlinných druhů a škodlivých příměsí, na klíčivost, vlhkost, zdravotní stav, pravost druhu a odrůdy a na další vlastnosti významné pro použití rozmnožovacího materiálu (dále jen "vlastnosti"), které ministerstvo stanoví vyhláškou.

(4) Rozmnožovací materiál révy, ovocných a okrasných druhů a zeleniny pro okrasné účely lze uvádět do oběhu podle § 25.

(5) Dodavatel, který vyrábí rozmnožovací materiál v kategoriích standardní rozmnožovací materiál, konformní rozmnožovací materiál, sazenice zeleniny nebo rozmnožovací materiál okrasných druhů podle odstavce 4, je kromě splnění podmínek uvedených v § 9 pro standardní rozmnožovací materiál nebo v § 10 pro konformní rozmnožovací materiál povinen

a)   popsat kritické body a zajistit jejich kontrolu ve výrobním procesu,
b)   zabezpečit čistotu a pravost druhu nebo odrůdy rozmnožovacího materiálu a kontrolovat jeho zdravotní stav,
c)   zajistit vedení záznamů o kontrole kritických bodů a kontrolách správních úřadů a jejich uchovávání po dobu 5 let.

(6) Na dodavatele, který nevyrábí rozmnožovací materiál, se vztahuje ustanovení odstavce 5 písm. b).

(7) Druhy, jejichž základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál smí být uváděn do oběhu jen mořený nebo je u nich stanovena mezní hodnota výskytu škodlivých organizmů, na základě které je stanovena povinnost moření, stanoví ministerstvo vyhláškou.

(8) Rozmnožovací materiál předstupňů může být vyráběn i z rozmnožovacího materiálu předstupňů po vymezený počet generací. Ministerstvo stanoví vyhláškou počty generací u jednotlivých druhů rostlin.

(9) Certifikovaný rozmnožovací materiál může být vyráběn i z certifikovaného rozmnožovacího materiálu pocházejícího přímo z uznaného šlechtitelského rozmnožovacího materiálu, rozmnožovacího materiálu předstupňů a základního rozmnožovacího materiálu u druhů, které stanoví ministerstvo vyhláškou.

(10) Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu podle odstavců 1, 3, 7, 8 a 9.

§ 4
Uznávací řízení

(1) Uznávací řízení zahrnuje

a)   řízení o uznání množitelského porostu a
b)   řízení o uznání rozmnožovacího materiálu.

(2) U rozmnožovacího materiálu révy, chmele, ovocných a okrasných druhů, který má charakter školkařského výpěstku nebo části rostliny sloužící k rozmnožování, je řízení o uznání množitelského porostu a o uznání rozmnožovacího materiálu společné.

(3) Uznávacímu řízení podléhají tyto kategorie rozmnožovacího materiálu:

a)   šlechtitelský rozmnožovací materiál, je-li uváděn do oběhu nebo využíván pro výrobu certifikovaného rozmnožovacího materiálu,
b)   rozmnožovací materiál předstupňů, je-li rozmnožovací materiál z něj vyráběný uváděn do oběhu,
c)   základní rozmnožovací materiál,
d)   certifikovaný rozmnožovací materiál.

(4) Předpokladem pro uznání rozmnožovacího materiálu je, že

a)   odrůda
1.  je registrovaná,
2.  jejíž registrace skončila, avšak lhůta podle § 37 odst. 5 dosud běží,
3.  je zapsána ve společném katalogu odrůd nebo alespoň v jednom ze seznamu členských států,
4.  není registrovaná, ale množená dodavatelem jen pro zahraničního odběratele, jejíž dovoz byl Ústavem povolen podle § 18 odst. 5, a která je uvedena v seznamu odrůd vhodných pro certifikaci v mezinárodním obchodu podle schémat systému Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, a u které existuje úřední popis, nebo
5.  není registrovaná, ale množená dodavatelem jen pro zahraničního odběratele u révy, chmele, ovocných a okrasných druhů, a existuje její popis,
b)   vzorek je odebrán z uzavřeného a označeného obalu podle § 19; je-li vzorek odebrán z obalu neuzavřeného podle § 19, musí být rozmnožovací materiál uložen a zajištěn tak, aby nemohlo dojít k manipulaci nebo úpravám, které by vedly k jeho záměně, smíchání nebo znehodnocení.

(5) Uznávací řízení se může provést i u odrůdy přihlášené k registraci podle § 28, u které existuje úřední popis odrůdy. Množitelské porosty a rozmnožovací materiál se uzná podle § 5 až 7, přičemž právní účinky tohoto uznání nastávají až dnem nabytí právní moci rozhodnutí o registraci odrůdy.

(6) Uznávací řízení provádí Ústav nebo jím pověřená osoba na základě žádosti dodavatele o uznání množitelského porostu a na základě žádosti o uznání rozmnožovacího materiálu, která se podává po skončeném řízení o uznání množitelského porostu. Uznávání množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu u révy, chmele, ovocných a okrasných druhů provádí Ústav.

(7) Dodavatel, který vyrábí rozmnožovací materiál podléhající uznávacímu řízení podle odstavce 3, je povinen

a)   podat žádost o uznání množitelského porostu v termínu, který stanoví ministerstvo vyhláškou,
b)   podat žádost o uznání rozmnožovacího materiálu.

(8) Při odběru vzorku z partie rozmnožovacího materiálu musí být

a)   dodržen technologický postup, který stanoví ministerstvo vyhláškou, a
b)   provedena kontrola průvodních dokladů partie rozmnožovacího materiálu a dodrženy závazné pokyny pro opětovné uzavírání a označování obalů po provedené kontrole.

(9) O uznání množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu vydá Ústav nebo jím pověřená osoba uznávací list, který nemá povahu rozhodnutí podle předpisů o správním řízení.

(10) Pokud byla žádost podána u Ústavu a v řízení bylo zjištěno, že nejsou splněny podmínky pro vydání uznávacího listu, Ústav rozhodne o zamítnutí žádosti.

(11) Pokud byla žádost podána u pověřené osoby a v řízení bylo zjištěno, že nejsou splněny podmínky pro vydání uznávacího listu, pověřená osoba předá dokumentaci Ústavu k dalšímu řízení.

(12) Jestliže Ústav v řízení podle odstavce 11 zjistí, že podmínky pro vydání uznávacího listu byly splněny, žádosti vyhoví, v opačném případě, při zjištění, že podmínky splněny nebyly, rozhodne o zamítnutí žádosti.

(13) Uznávací řízení nebo jeho části podle odstavce 1 může probíhat též v členských státech; výsledky těchto řízení, o nichž je dodavatel povinen písemně informovat Ústav, jsou pro podmínky České republiky rovnocenné. Je-li prováděno ve třetí zemi, musí dodavatel předložit Ústavu mezinárodní certifikát nebo certifikát úřední autority příslušného státu.

(14) Ministerstvo stanoví vyhláškou technologický postup a způsob odběru vzorků, postup při kontrole průvodních dokladů partie rozmnožovacího materiálu a závazné pokyny pro opětovné uzavírání a označování obalů po provedené kontrole.

§ 5
Uznávání množitelských porostů

(1) Žádost o uznání množitelského porostu podává dodavatel Ústavu. Žádost obsahuje

a)   u fyzických osob jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu,4) identifikační číslo, místo trvalého pobytu a místo podnikání dodavatele, liší-li se od místa trvalého pobytu, včetně přiděleného čísla registrace podle § 16; u právnických osob obchodní firmu, identifikační číslo a sídlo,
b)   název druhu a název odrůdy rozmnožovacího materiálu; u révy, chmele, ovocných a okrasných druhů popřípadě též označení klonu,
c)   kategorii rozmnožovacího materiálu a generaci, která má být vyrobena; u révy, chmele, ovocných a okrasných druhů též zdravotní třídu, pokud tak stanoví ministerstvo vyhláškou,
d)   jméno, příjmení, místo trvalého pobytu, popřípadě obchodní firmu a identifikační číslo osoby, která s dodavatelem uzavřela písemnou smlouvu o výrobě rozmnožovacího materiálu, jde-li o fyzickou osobu, nebo obchodní firmu, identifikační číslo a sídlo, jde-li o právnickou osobu,
e)   výměru množitelského porostu a jeho umístění v příslušném katastrálním území,
f)   původ a množství osiva nebo sadby použité k založení porostu,
g)   sled předplodin na pozemku v předcházejících letech podle požadavků, které ministerstvo stanoví vyhláškou,
h)   souhlas držitele šlechtitelských práv, je-li odrůda chráněna podle zvláštního právního předpisu;2) u trvalých kultur postačí předložit tento souhlas v průběhu uznávacího řízení,
i)   doklady potřebné k ověření původu rozmnožovacího materiálu, které ministerstvo stanoví vyhláškou,
j)   označení pověřené osoby, která provede uznávací řízení množitelského porostu,
k)   u révy, chmele, ovocných a okrasných druhů název skupiny porostu, které ministerstvo stanoví vyhláškou.

(2) Dodavatel, který žádá o uznání množitelského porostu, je povinen podle pokynů Ústavu viditelně označit pozemek číslem množitelského porostu. Povinnost označení se nevztahuje na množitelské porosty révy, chmele, ovocných a okrasných druhů.

(3) Ústav řízení o uznání množitelského porostu zastaví, nejsou-li splněny podmínky stanovené v odstavcích 1 a 2, a to ani ve lhůtě uvedené ve výzvě k doplnění žádosti.

(4) Ústav nebo pověřená osoba provede přehlídku množitelského porostu a o jejím výsledku vyhotoví záznam, který zašle dodavateli, jenž žádost o uznání množitelského porostu podal.

(5) Ústav nebo pověřená osoba vydá uznávací list, jestliže

a)   vlastnosti množitelského porostu a výsledky úředních zkoušek vyhovují požadavkům stanoveným vyhláškou,
b)   množitelský porost splňuje podmínku minimální vzdálenosti od porostu stejného nebo příbuzného druhu, který by mohl cizosprášením, přenosem chorob nebo jiným způsobem ohrozit množitelský porost.

(6) Množitelský porost se neuzná, nejsou-li splněny podmínky podle odstavce 5, nebo i tehdy, vyskytují-li se v něm karanténní škodlivé organismy.

(7) Uznávací list o uznání množitelského porostu obsahuje

a)   název druhu, název odrůdy, u révy, chmele, ovocných a okrasných druhů popřípadě též označení klonu,
b)   údaj o výměře množitelského porostu,
c)   výsledek přehlídky množitelského porostu, popřípadě dalších předepsaných úředních zkoušek,
d)   kategorii rozmnožovacího materiálu a generaci,
e)   u ovocných a okrasných druhů i zdravotní třídu.

(8) Uznávací list množitelského porostu vydávaný pověřenou osobou obsahuje kromě náležitostí uvedených v odstavci 7 také údaj o oprávnění vydat tento uznávací list.

Uznávání rozmnožovacího materiálu
§ 6

(1) Žádost o uznání rozmnožovacího materiálu podává dodavatel Ústavu. Žádost obsahuje kromě údajů uvedených v § 5 odst. 1 písm. a) až c)

a)   množství rozmnožovacího materiálu s uvedením počtu a druhu balení a čísla použitých návěsek s výjimkou vegetativně množených odrůd révy, chmele, ovocných a okrasných druhů,
b)   rok sklizně rozmnožovacího materiálu,
c)   číslo uznávacího listu o uznání množitelského porostu, z něhož byl rozmnožovací materiál bezprostředně vyroben,
d)   číslo partie rozmnožovacího materiálu,
e)   údaj o chemickém nebo jiném ošetření, pokud byl rozmnožovací materiál před odběrem vzorku takto ošetřen,
f)   údaj o místě, kde je rozmnožovací materiál uložen,
g)   označení pověřené osoby, která provede uznávací řízení rozmnožovacího materiálu,
h)   u ovocných a okrasných druhů i zdravotní třídu.

(2) Ústav provede kontrolu splnění podmínek žádosti o uznání rozmnožovacího materiálu podle odstavce 1, a zjistí-li, že žádost obsahuje nedostatky, vyzve dodavatele k jejich odstranění a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu.

(3) Uznání rozmnožovacího materiálu se zastaví, nejsou-li splněny podmínky stanovené v odstavci 1 nebo neodstraní-li dodavatel nedostatky v žádosti ve lhůtě stanovené Ústavem.

(4) Ústav nebo pověřená osoba odebere vzorek rozmnožovacího materiálu z partie rozmnožovacího materiálu a provede zkoušky potřebné k vydání uznávacího listu. Dodavateli nevzniká nárok na finanční náhradu za odebraný vzorek. Uznávací list je vydán, jestliže z výsledku provedených zkoušek u odebraného vzorku je zřejmé, že rozmnožovací materiál má ke dni uznání vlastnosti stanovené pro jednotlivé druhy vyhláškou.

(5) Ústav rozmnožovací materiál neuzná, obsahuje-li karanténní škodlivé organismy nebo nemá vlastnosti stanovené vyhláškou pro jednotlivé druhy.

(6) Dokladem o uznání rozmnožovacího materiálu je uznávací list vydaný Ústavem nebo pověřenou osobou. Dokladem o neuznání rozmnožovacího materiálu je rozhodnutí vydané Ústavem.

(7) Uznávací list obsahuje

a)   název druhu rozmnožovacího materiálu a název odrůdy,
b)   údaj o množství rozmnožovacího materiálu, včetně počtu a druhu balení,
c)   číslo partie rozmnožovacího materiálu,
d)   číslo uznávacího listu o uznání množitelského porostu, ze kterého byl rozmnožovací materiál vyroben,
e)   údaj o způsobu úpravy rozmnožovacího materiálu a o použitém chemickém přípravku, byl-li použit,
f)   čísla použitých návěsek, s výjimkou vegetativně množených odrůd révy, chmele, ovocných a okrasných druhů,
g)   výsledky zkoušek,
h)   u ovocných a okrasných druhů i zdravotní třídu.

(8) Uznávací list vydávaný pověřenou osobou obsahuje kromě náležitostí uvedených v odstavci 7 také údaj o oprávnění vydat tento uznávací list.

(9) Ministerstvo stanoví vyhláškou výčet a rozsah úředních zkoušek rozmnožovacího materiálu.

§ 7

(1) Dodavatel, který požádal o uznání rozmnožovacího materiálu, je povinen vést a uchovávat po dobu 5 let záznamy o

a)   hmotnosti nebo počtu kusů, původu a vlastnostech rozmnožovacího materiálu použitého k výrobě rozmnožovacího materiálu,
b)   hmotnosti nebo počtu kusů a vlastnostech vyrobeného rozmnožovacího materiálu,
c)   hmotnosti nebo počtu kusů vyrobeného rozmnožovacího materiálu, z něhož byl odebírán vzorek podle § 4 odst. 4 písm. b).

(2) Ústav v uznávacím řízení provádí odborné a zkušební úkony, jimiž opatřuje nezbytné podklady pro vydání uznávacího listu. Ústav může k provedení těchto úkonů uzavřít smlouvu s fyzickou nebo právnickou osobou, která splňuje podmínky podle § 17. Ústav může pověřit osobu k činnostem uvedeným v § 17.

(3) Náklady za provedení odborných a zkušebních úkonů spojených s uznávacím řízením hradí Ústavu dodavatel podle zvláštního zákona.3) Pověřeným osobám hradí náklady dodavatel podle písemně dohodnutých podmínek.

(4) Seznam území obcí uzavřených pěstitelských oblastí pro výrobu základního rozmnožovacího materiálu sadby brambor, mimo které není sadba brambor z přehlížených množitelských porostů určených k její výrobě uznávána, a ve kterých smí být pěstovány brambory výhradně z předstupňů, ze základního rozmnožovacího materiálu nebo certifikovaného rozmnožovacího materiálu, stanoví příloha č. 2 k tomuto zákonu.

(5) Ministerstvo může stanovit vyhláškou seznam uzavřených pěstebních oblastí pro výrobu základního rozmnožovacího materiálu révy, chmele, ovocných a okrasných druhů, kde je zakázána výsadba jiného než na zdravotní stav testovaného materiálu.

(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou

a)   minimální vzdálenost množitelského porostu od porostů stejného nebo příbuzného druhu, které by mohly cizosprášením, přenosem chorob nebo jiným způsobem ohrozit množitelský porost, a požadavky na vlastnosti množitelského porostu,
b)   požadavky na předplodiny množitelských porostů vymezených druhů v předcházejících letech,
c)   postupy pro hodnocení množitelských porostů, včetně hodnocení u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě,
d)   požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu stanovené pro jednotlivé druhy,
e)   druhy, jejichž rozmnožovací materiál předstupňů smí být vyráběn po vymezený počet generací z uznaného rozmnožovacího materiálu předstupňů, a způsob označování těchto generací,
f)   druhy, jejichž certifikovaný rozmnožovací materiál smí být vyráběn z certifikovaného rozmnožovacího materiálu pocházejícího bezprostředně z uznaného šlechtitelského rozmnožovacího materiálu, rozmnožovacího materiálu předstupňů a základního rozmnožovacího materiálu,
g)   pro vymezené druhy způsob označování zdravotních tříd základního rozmnožovacího materiálu nebo certifikovaného rozmnožovacího materiálu vyrobeného postupy vhodnými k výrobě zdravého rozmnožovacího materiálu a stanoví vlastnosti, které takto označený základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál musí mít,
h)   termíny a způsoby podávání žádostí o uznání množitelského porostu a rozmnožovacího materiálu včetně vzorů formulářů,
i)   doklady potřebné k ověření původu rozmnožovacího materiálu,
j)   způsob vedení evidence při výrobě rozmnožovacího materiálu,
k)   metody zkoušení rozmnožovacího materiálu ke zjištění jeho vlastností,
l)   náležitosti čísla množitelského porostu a čísla partie rozmnožovacího materiálu a maximální hmotnost nebo počet kusů v partii rozmnožovacího materiálu,
m)   použití měrných jednotek hmotnosti a plochy pro jednotlivé druhy rostlin,
n)   zkoušky potřebné ke zjištění vlastností množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu u jednotlivých druhů,
o)   požadavky na přípustné limity zjišťované u množitelského porostu úředními zkouškami,
p)   podmínky na vlastnosti pozemku, na kterém je množitelský porost, a vlastnosti půdy, popřípadě substrátu, ve kterém je množitelský porost a rozmnožovací materiál pěstován,
r)   vzory dokladů vydávaných Ústavem nebo pověřenými osobami.

§ 8
Uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti

(1) Rozmnožovací materiál lze uvést do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti nebo zkoušky klíčivosti provedené pověřenou osobou za předpokladu, že dodavatel

a)   podá žádost o uznání rozmnožovacího materiálu podle § 6,
b)   zajistí provedení zkoušek stanovených vyhláškou,
c)   písemně nebo prostřednictvím dálkového přenosu dat oznámí odběrateli hodnoty zjištěné zkouškou podle písmene b) a na návěsce obalu nebo v doprovodném dokladu uvede jméno, příjmení a místo trvalého pobytu dodavatele, číslo partie, výsledek zkoušky klíčivosti a text "dodáno do oběhu před ukončením zkoušky klíčivosti",
d)   vede evidenci o rozmnožovacím materiálu uvedeném do oběhu před ukončením zkoušky klíčivosti včetně údajů o prvním odběrateli tohoto materiálu; způsob vedení evidence stanoví vyhláška.

(2) Není-li splněn některý z požadavků uvedených v odstavci 1 nebo rozmnožovací materiál nesplňuje požadavky na jeho vlastnosti [§ 7 odst. 6 písm. d)], dodavatel nesmí uvést rozmnožovací materiál do oběhu před ukončením zkoušky klíčivosti.

(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou zkoušky podle odstavce 1 písm. b), způsob vedení evidence podle odstavce 1 písm. d) a požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu pro jednotlivé druhy podle odstavce 2.

§ 9
Standardní rozmnožovací materiál

(1) Standardní rozmnožovací materiál uváděný do oběhu musí být druhově a odrůdově pravý, odrůdově čistý a musí splňovat požadavky na vlastnosti, které ministerstvo stanoví vyhláškou. Za tyto vlastnosti rozmnožovacího materiálu odpovídá dodavatel, který je povinen odběrateli písemně oznámit skutečně zjištěné vlastnosti rozmnožovacího materiálu uváděného do oběhu.

(2) Ústav provádí následnou kontrolu standardního rozmnožovacího materiálu. Zjistí-li, že rozmnožovací materiál nemá vlastnosti standardního rozmnožovacího materiálu stanovené tímto zákonem a jeho prováděcími předpisy, zakáže jeho další uvádění do oběhu a nařídí odstranit označení deklarující rozmnožovací materiál jako standardní.

(3) Standardní rozmnožovací materiál, u kterého byly následnou kontrolou zjištěny vlastnosti porušující ustanovení tohoto zákona a jeho prováděcích předpisů, musí být dodavatelem na jeho náklady zničen a o likvidaci pořízen protokol; toto opatření se nevztahuje na hodnoty nižší klíčivosti.

(4) Dodavatel, který vyrábí standardní rozmnožovací materiál, je povinen

a)   odebírat vzorky z každé vyrobené partie rozmnožovacího materiálu a uchovávat je pro účely následné kontroly po dobu 2 let; tato povinnost se nevztahuje na rozmnožovací materiál česneku a šalotky,
b)   vést a uchovávat po dobu 5 let záznamy o
1.  původu, hmotnosti nebo počtu kusů rozmnožovacího materiálu použitého k výrobě,
2.  stavu množitelského porostu k výrobě rozmnožovacího materiálu, které ministerstvo stanoví vyhláškou,
3.  hmotnosti nebo počtu kusů vyrobeného rozmnožovacího materiálu a o osobě, jíž byl předán,
4.  hmotnosti nebo počtu kusů rozmnožovacího materiálu použitého ve vlastním podniku,
5.  vlastnostech vyrobeného rozmnožovacího materiálu.

(5) Dodavatel, který jako první uvádí do oběhu standardní rozmnožovací materiál v České republice nebo jej přebalí, je povinen vést a uchovávat po dobu 5 let záznamy o

a)   původu, hmotnosti nebo počtu kusů rozmnožovacího materiálu k prodeji,
b)   prodeji rozmnožovacího materiálu s uvedením množství a vlastností rozmnožovacího materiálu,
c)   osobě odběratele a datu prodeje,
d)   hmotnosti nebo počtu kusů rozmnožovacího materiálu použitého ve vlastní firmě,
e)   hmotnosti nebo počtu kusů rozmnožovacího materiálu, který byl zničen podle odstavce 3.

§ 10
Konformní rozmnožovací materiál

(1) V kategorii konformní rozmnožovací materiál může být uváděn do oběhu jen rozmnožovací materiál odrůd ovocných druhů a odrůd révy.

(2) Konformní rozmnožovací materiál musí být druhově pravý, odrůdově čistý a musí splňovat stanovené požadavky na vlastnosti; zejména musí být prostý škodlivých organizmů, nesmí vykazovat příznaky napadení škodlivými organizmy, nebo vykazovat vlastnosti snižující způsobilost jeho použití. Podrobnosti stanoví ministerstvo vyhláškou. Konformní rozmnožovací materiál lze označovat zkratkou CAC.

(3) Dodavatel vyrábějící konformní rozmnožovací materiál je povinen provádět kontrolu jeho druhové pravosti, odrůdové čistoty a stanovených požadavků na jeho vlastnosti, jakož i vést a po dobu 5 let uchovávat záznamy o

a)   jeho původu a vlastnostech,
b)   jeho hmotnosti nebo o počtu kusů rozmnožovacího materiálu použitého k výrobě,
c)   technologickém postupu pěstování,
d)   stavu množitelského porostu, z něhož bude vyráběn konformní rozmnožovací materiál,
e)   způsobu chemického ošetření rostlin,
f)   výživě rostlin,
g)   zdravotním stavu rostlin podle zvláštního zákona,5)
h)   sklizni,
i)   hmotnosti nebo počtu kusů vyrobeného konformního rozmnožovacího materiálu,
j)   nákupu, výrobě a prodeji konformního rozmnožovacího materiálu a o prováděných kontrolách.

(4) Dodavatel konformního rozmnožovacího materiálu odpovídá za vlastnosti tohoto materiálu.

(5) Množitelský porost musí svými vlastnostmi splňovat požadavky stanovené prováděcím právním předpisem. Ministerstvo stanoví vyhláškou požadavky na vlastnosti množitelského porostu.

(6) Konformní rozmnožovací materiál uváděný do oběhu musí svými vlastnostmi, balením a označením odpovídat požadavkům, které ministerstvo stanoví vyhláškou.

(7) Konformní rozmnožovací materiál uváděný do oběhu musí být označen názvem druhu a odrůdy.

(8) Konformní rozmnožovací materiál se smí uvádět do oběhu jen za podmínek, že se jedná o odrůdu

a)   chráněnou podle zvláštního zákona,2) nebo
b)   registrovanou, nebo
c)   zapsanou v seznamu vedeném dodavatelem a jejíž popis je u dodavatele uložen.

(9) Množitelský porost a rozmnožovací materiál v kategorii konformní rozmnožovací materiál podléhají namátkové kontrole Ústavu nejméně jedenkrát za kalendářní rok u každého dodavatele, který konformní rozmnožovací materiál vyrábí.

(10) Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti uvádění do oběhu konformního rozmnožovacího materiálu podle odstavců 1 až 9.

§ 11
Obchodní rozmnožovací materiál

(1) Rozmnožovací materiál druhů uvedených v druhovém seznamu se smí uvádět do oběhu jako obchodní, pokud bylo vydáno povolení podle § 40 odst. 1.

(2) Obchodní rozmnožovací materiál může uvádět do oběhu pouze dodavatel, který

a)   splní požadavky na označování a balení podle § 19,
b)   označí, zda jde o formu jarní nebo ozimou nebo jiné zvláštní použití rozmnožovacího materiálu,
c)   vede evidenci o hmotnosti nebo počtu kusů, dodavateli a odběrateli rozmnožovacího materiálu a uchovává ji po dobu 5 let.

(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou výčet druhů uvedených v druhovém seznamu, u nichž je možno uvádět do oběhu rozmnožovací materiál v kategorii obchodní rozmnožovací materiál.

§ 12
Směs osiv

(1) Směs osiv odrůd jednoho nebo více druhů uváděná do oběhu k použití pro zemědělskou výrobu (dále jen "směs") smí obsahovat jen takové osivo jednotlivých odrůd, jaké dovoluje tento zákon uvádět do oběhu samostatně.

(2) Kdo hodlá vyrábět směs k uvádění do oběhu, je povinen sdělit Ústavu předem podíl jednotlivých druhů a názvy odrůd ve směsi a případný obchodní název směsi.

(3) Ústav

a)   eviduje směs podle odstavce 2 a přidělí každé směsi před uvedením do oběhu registrační číslo,
b)   odebere úřední vzorek a uchová jej pro případ následné kontroly po dobu 5 let.

(4) Způsob přidělení registračního čísla, odběr vzorku a údaje o způsobu míchání a evidence stanoví ministerstvo vyhláškou.

(5) Směs uváděná do oběhu musí být zřetelně označená jako směs a musí být označena údaji a způsobem podle § 19 odst. 7.

(6) Směs pro zemědělskou výrobu lze uvádět do oběhu, pokud

a)   osivo bylo před smícháním uznáno jako základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál, nebo bylo povoleno jako standardní rozmnožovací materiál nebo obchodní rozmnožovací materiál,
b)   směs je určena a označena pro použití jako směs
1.  obilnin nebo směs obilnin a luskovin pro výrobu zrna,
2.  jiných druhů kromě trav pro krmné účely,
3.  trav a jiných pícnin pro krmné účely,
4.  různých druhů pro zelené hnojení.

(7) Směs k využití mimo zemědělskou výrobu

a)   smí obsahovat i druhy neuvedené v druhovém seznamu,
b)   podléhá ustanovením tohoto zákona, obsahuje-li podíl druhů uvedených v druhovém seznamu.

(8) Do oběhu smí být uváděna směs standardního osiva zeleniny odrůd téhož druhu za předpokladu, že budou dodržena ustanovení § 19 odst. 12 a § 19 odst. 13 písm. f).

§ 13
Rozmnožovací materiál  v ekologickém zemědělství

(1) Výrobu rozmnožovacího materiálu pro ekologické zemědělství upravuje zvláštní zákon.6)

(2) Obal7) rozmnožovacího materiálu pro ekologické zemědělství musí být výrazně označen slovy "Určeno pro ekologické zemědělství".

(3) Pro ekologické zemědělství lze použít pouze rozmnožovací materiál, který nevyžaduje moření podle § 3 odst. 7.

§ 14
Rozmnožovací materiál geneticky modifikovaných odrůd

(1) Uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu geneticky modifikovaných odrůd musí být v souladu s ustanoveními tohoto zákona a s ustanoveními zvláštního zákona.1)

(2) Použití rozmnožovacího materiálu geneticky modifikované odrůdy, která není v České republice registrována, pro pokusné účely a zkoušky se řídí ustanoveními zvláštního zákona.1)

(3) Údaje na obalu rozmnožovacího materiálu geneticky modifikovaných odrůd uváděných do oběhu podle odstavce 1 musí obsahovat označení podle zvláštního zákona.1)

(4) Každá osoba, která uvádí rozmnožovací materiál geneticky modifikované odrůdy do oběhu, musí ve svém obchodním katalogu zřetelně označit, že se jedná o geneticky modifikovanou odrůdu.

(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti o údajích na obalu rozmnožovacího materiálu geneticky modifikovaných odrůd uváděných do oběhu.

§ 15
Sazenice zeleniny

(1) Sazenice zeleninových druhů uvedených v druhovém seznamu lze uvádět do oběhu, pokud

a)   pochází z osiva, sadby nebo části rostliny registrované odrůdy v kategorii základní rozmnožovací materiál, certifikovaný rozmnožovací materiál nebo standardní rozmnožovací materiál,
b)   byly vypěstovány a uchovávány odděleně a nedošlo ke smíchání jednotlivých partií rozmnožovacího materiálu zeleniny,
c)   vykazují vlastnosti a jsou baleny a označeny způsobem, který stanoví tento zákon a vyhláška,
d)   neobsahují škodlivé organismy nebo nevykazují zjevné příznaky poškození škodlivými organismy.

(2) Dodavatel, který vyrábí sazenice zeleniny a uvádí je do oběhu, musí

a)   být pro tuto činnost registrován podle § 16,
b)   informovat Ústav a podle zvláštního zákona také Státní rostlinolékařskou správu o výskytu škodlivých organismů,5)
c)   splňovat podmínky pro
1.  sledování a kontrolu kritických bodů výrobního procesu,
2.  odběr vzorků Ústavem nebo pověřenou osobou,
3.  evidenci a vedení záznamů.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se vztahují rovněž na česnek, sazečku cibule a šalotku.

(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou

a)   požadované vlastnosti sazenic zeleniny,
b)   podrobnosti způsobu balení a označování sazenic zeleniny,
c)   podmínky pro sledování a kontrolu kritických bodů výrobního procesu sazenic zeleniny,
d)   podrobnosti postupu při odběru vzorků,
e)   náležitosti evidence a způsob vedení záznamů.

§ 16
Registrace činnosti a povinnost ohlašování a vedení záznamů

(1) Dodavatel, který vyrábí nebo dováží rozmnožovací materiál révy, chmele, ovocných a okrasných druhů a sazenice zeleniny za účelem uvedení do oběhu, musí být pro tuto činnost registrován u Ústavu. U dodavatelů rozmnožovacího materiálu okrasných druhů se povinnost registrace vztahuje i na dodavatele, kteří je pouze uvádějí do oběhu, a to jiným než konečným spotřebitelům. Ústav na základě žádosti registruje osobu,4) která

a)   prokáže odbornou způsobilost podle požadavků, které ministerstvo stanoví vyhláškou,
b)   uhradí správní poplatek.8)

(2) Žádost o registraci musí obsahovat

a)   u fyzických osob jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu, identifikační číslo, místo trvalého pobytu a místo podnikání, liší-li se od místa trvalého pobytu, u právnických osob obchodní firmu, identifikační číslo a sídlo,
b)   druh a rozsah činnosti, o kterou je žádáno,
c)   jméno a příjmení osoby odpovědné za daný úsek činnosti,
d)   registrační číslo, bylo-li již osobě, která žádost podává, přiděleno podle zvláštního zákona.5)

(3) Ústav může registraci zrušit na základě žádosti dodavatele nebo při porušení ustanovení tohoto zákona.

(4) Dodavatelé, kteří nepodléhají registraci podle odstavce 1, musí Ústavu oznámit zahájení činnosti alespoň 1 měsíc písemně předem. Vzor oznámení a jeho náležitosti stanoví ministerstvo vyhláškou.

(5) Ústav přidělí každému dodavateli podle odstavce 1 registrační číslo a dodavateli podle odstavce 4 evidenční číslo.

(6) Ústav vede evidenci osob uvedených v odstavcích 1 a 4.

(7) Registraci podle odstavce 1 a oznámení o zahájení činnosti podle odstavce 4 nepodléhá dodavatel, který vyrábí sazenice zeleniny s určením pro konečného spotřebitele, jehož činností není výroba zeleniny za účelem jejího prodeje, nebo dodává rozmnožovací materiál okrasných druhů výlučně konečnému spotřebiteli.

(8) Dodavatel, který vyrábí konformní rozmnožovací materiál, je povinen oznámit Ústavu rozsah výroby v kalendářním roce v termínech, které ministerstvo stanoví vyhláškou.

§ 17
Smlouvy o provádění zkušebních úkonů a pověřování osob

(1) Ústav může uzavřít smlouvu s právnickou nebo fyzickou osobou k provádění dílčích zkušebních úkonů podle § 7 odst. 2, jestliže

a)   je odborně a technicky způsobilá k provádění zkušebních úkonů,
b)   při předchozím provádění zkoušek jednala objektivně, odborně a způsobem, který jí nepřivodil neoprávněný majetkový prospěch nebo jinou neoprávněnou výhodu.

(2) Ústav může pověřit fyzické osoby

a)   k provádění přehlídek množitelských porostů a k vydávání dokladů o uznání nebo neuznání těchto množitelských porostů,
b)   k odběru vzorků rozmnožovacího materiálu pro zkoušení v pověřené laboratoři,
c)   k vedení pověřené zkušební laboratoře s oprávněním vydávat doklad o uznání nebo neuznání rozmnožovacího materiálu.

(3) Smlouvy podle odstavce 1 se uzavírají na 2 roky; pověření podle odstavce 2 může být uděleno na dobu 3 let. Platnost smlouvy i pověření končí vždy datem 31. prosince druhého nebo třetího roku, který následuje po roce, v němž byla uzavřena smlouva nebo uděleno pověření. Platnost smlouvy i pověření mohou být po skončení doby jejich platnosti prodlouženy.

(4) Osoby podle odstavce 1 nebo 2 jsou povinny vést evidenci o činnostech, které jsou předmětem smlouvy nebo pověření, a na vyžádání Ústavu je musí kdykoli předložit.

(5) Všechny úkony prováděné osobami podle odstavců 1 nebo 2 podléhají dozoru Ústavu. Při nesplnění podmínek může Ústav osobám, s nimiž uzavřel smlouvu nebo jimž udělil pověření, smlouvu nebo pověření zrušit spolu s uvedením důvodů. Opakovaně lze pak se stejnou osobou uzavřít smlouvu nebo udělit pověření po uplynutí nejméně 3 let.

(6) Osobě, s níž byla uzavřena smlouva nebo které bylo uděleno pověření, neplyne ze strany Ústavu žádný finanční nebo hmotný nárok.

(7) Ministerstvo stanoví vyhláškou

a)   kvalifikační a technické předpoklady způsobilosti a rozsah znalostí osob podle odstavce 1 nebo 2 a způsob prokazování těchto předpokladů a znalostí,
b)   způsob prokazování technických předpokladů a prokazování znalostí.

§ 18
Dovoz rozmnožovacího materiálu

(1) Dovážet lze rozmnožovací materiál

a)   odrůd registrovaných v České republice, jde-li o druhy uvedené v druhovém seznamu,
b)   okrasných druhů a ostatních druhů neuvedených v druhovém seznamu,
c)   odrůd zapsaných ve společném katalogu odrůd nebo v jednom ze seznamů odrůd členských států.

(2) Rozmnožovací materiál podle odstavce 1 písm. a) smí být dovážen, je-li v zemi původu úředně uznán jako rozmnožovací materiál předstupňů, základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál a je opatřen platnými doklady mezinárodních organizací nebo obdobnými platnými doklady jiného oprávněného orgánu.

(3) Standardní rozmnožovací materiál může být dovážen, jen je-li odrůda v České republice registrována.

(4) Konformní rozmnožovací materiál ovocných druhů se nesmí dovážet, mimo konformního rozmnožovacího materiálu z členských států.

(5) Jen s povolením Ústavu lze dovážet

a)   rozmnožovací materiál v České republice neregistrovaných odrůd druhů uvedených v druhovém seznamu, který bude na základě smlouvy mezi dodavatelem v České republice a osobou jiné země rozmnožován nebo upravován výhradně pro vývoz jako rozmnožovací materiál,
b)   rozmnožovací materiál odrůd, o jejichž registraci byl Ústav požádán a registrační řízení nebylo dosud ukončeno; tento rozmnožovací materiál smí být dovážen jen v kategoriích rozmnožovací materiál předstupňů a základní rozmnožovací materiál v množství, které stanoví vyhláška; rozmnožovací materiál z něho vyrobený nesmí být uveden do oběhu dříve, než je odrůda registrována.

(6) Ústav vydá povolení k dovozu rozmnožovacího materiálu podle odstavce 5 osobě, která

a)   předloží Ústavu kopii smlouvy podle odstavce 5 písm. a) a umožní odběr vzorků pro následnou kontrolu,
b)   uhradí správní poplatek8) a
c)   v žádosti o povolení uvede
1.  u fyzických osob jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu, identifikační číslo, bydliště, místo trvalého pobytu, včetně přiděleného čísla registrace podle § 16; u právnických osob obchodní firmu, identifikační číslo a sídlo dodavatele nebo osoby, která dovoz zajišťuje,
2.  množství a kategorii rozmnožovacího materiálu,
3.  vědecký název druhu a název odrůdy,
4.  u fyzických osob jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu, identifikační číslo, bydliště, místo trvalého pobytu nebo sídlo osoby, která má v České republice právo s dovezeným rozmnožovacím materiálem po propuštění celním orgánem nakládat; u právnických osob obchodní firmu, identifikační číslo a sídlo,
5.  jméno , příjmení, bydliště a místo trvalého pobytu nebo sídlo osoby, které je rozmnožovací materiál vyrobený z dovezeného rozmnožovacího materiálu smluvně určen; u právnických osob obchodní firmu, identifikační číslo a sídlo,
6.  že rozmnožovací materiál, který bude v České republice rozmnožován nebo upraven, bude beze zbytku vyvezen, nedojde-li v roce, ve kterém byl vyroben, k registraci odrůdy.

(7) Celní orgán propustí do režimu volného oběhu9) nebo aktivního zušlechťovacího styku9) rozmnožovací materiál, u něhož jsou splněny podmínky podle odstavců 1 až 6.

(8) Nesmějí být dováženy

a)   směsi osiv pro zemědělskou výrobu,
b)   rozmnožovací materiál odrůd, které obsahují geneticky modifikované organismy, s výjimkou případů povolených podle zvláštního právního předpisu.1)

(9) Dovozce je povinen oznámit Ústavu každý jednotlivý případ dovozu rozmnožovacího materiálu předstupňů, základního rozmnožovacího materiálu, certifikovaného rozmnožovacího materiálu, standardního rozmnožovacího materiálu, konformního rozmnožovacího materiálu nebo obchodního rozmnožovacího materiálu nejpozději do 7 dnů od uvolnění z celního režimu. Na požádání je povinen předložit Ústavu kopie mezinárodních certifikátů nebo obdobných dokladů vydaných příslušným úřadem země původu.

(10) Ministerstvo stanoví vyhláškou množství rozmnožovacího materiálu, který může být dovážen podle odstavce 5 písm. b).

§ 19
Označování a balení rozmnožovacího materiálu

(1) Rozmnožovací materiál uváděný do oběhu musí nést vždy označení druhu, popřípadě formy k odlišení pěstitelských nebo užitkových vlastností.

(2) Název odrůdy

a)   musí být uveden u všech druhů obsažených v druhovém seznamu v kategoriích šlechtitelský rozmnožovací materiál, rozmnožovací materiál předstupňů, základní rozmnožovací materiál, certifikovaný rozmnožovací materiál a standardní rozmnožovací materiál,
b)   musí být uveden u konformního rozmnožovacího materiálu podle § 10 odst. 7,
c)   se neuvádí u obchodního rozmnožovacího materiálu; označení odrůdy může být použito jen jako informace dodavatele rozmnožovacího materiálu, a to v případech, kdy je pro způsob pěstování taková informace potřebná,
d)   u okrasných druhů může být uváděn podle § 25.

(3) Rozmnožovací materiál, který je uznáván podle § 4 až 7, smí být uváděn do oběhu jen v obalech uzavřených úředně nebo pod dozorem Ústavu, zamezujících účinně jeho záměnu. Obalem se rozumí i materiál použitý k vytvoření svazku rostlin, velkoobjemové vaky a kontejnery z tuhého materiálu. Sadba brambor může být uváděna do oběhu jen na základě žádosti dodavatele podané Ústavu a se souhlasem konečného spotřebitele i v neuzavřených obalech za předpokladu, že jejich označení a zaevidování bylo provedeno pod dozorem Ústavu.

(4) Obaly rozmnožovacího materiálu, který je uznáván podle § 4 až 7, musí být pod dozorem Ústavu opatřeny úřední pojistkou a úřední návěskou. Náklady na pořízení úředních pojistek a úředních návěsek hradí dodavatel. Toto ustanovení se vztahuje též na uzavírání a označování podle certifikačních schémat systému Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj.

(5) Obaly, které byly úředně nebo pod dozorem Ústavu uzavřeny, smí být znovu uzavřeny pouze úředně nebo pod dozorem Ústavu. Pokud dojde k opětovnému uzavření, musí být tato skutečnost vyznačena na úřední návěsce spolu s datem posledního uzavření a názvem úřadu, který takové uzavření provedl.

(6) Údaje na návěsce rozmnožovacího materiálu uváděného do oběhu a vyžadované tímto zákonem musí být dobře čitelné a nesmazatelné.

(7) Na návěsce rozmnožovacího materiálu uváděného do oběhu, s výjimkou révy, chmele, ovocných a okrasných druhů a malých balení určených pro konečného spotřebitele, musí být uvedeny tyto náležitosti:

a)   označení druhu nebo druhů, jde-li o směs včetně váhového procentuálního zastoupení ve směsi,
b)   označení odrůdy (odrůd u směsi), nejde-li o obchodní rozmnožovací materiál,
c)   údaj o kategorii a generaci rozmnožovacího materiálu,
d)   číslo partie rozmnožovacího materiálu,
e)   hmotnost nebo počet kusů rozmnožovacího materiálu v obalu; v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností; u sadby brambor též velikostní třídění,
f)   měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu,
g)   druh chemického ošetření a použitý přípravek,
h)   název dodavatele, který zajišťuje výrobu nebo dovoz rozmnožovacího materiálu,
i)   označování a další údaje hybridních odrůd a linií, které ministerstvo stanoví vyhláškou,
j)   označení certifikačního úřadu a státu nebo jejich počáteční písmena,
k)   označení země výroby.

(8) Dojde-li k novému přezkoušení vlastností osiva nebo alespoň klíčivosti, mohou být na úřední návěsce nebo na jejím dodatku uvedena slova "znovu přezkoušeno (měsíc a rok)".

(9) Návěska révy, chmele a ovocných druhů musí obsahovat údaje uvedené v odstavci 7 písm. a), b), c), e), h), j) a k). Návěska pro okrasné druhy musí obsahovat náležitosti uvedené v odstavci 7 písm. a), e), h) a k). Další náležitosti návěsky stanoví ministerstvo vyhláškou.

(10) Rozmnožovací materiál, který je uznáván podle § 4 až 7, a standardní rozmnožovací materiál, obchodní rozmnožovací materiál a konformní rozmnožovací materiál musí být označován návěskou předepsaného rozměru, barvy a obsahu.

(11) Návěsky a případné pojistky obalů standardního rozmnožovacího materiálu, obchodního rozmnožovacího materiálu, konformního rozmnožovacího materiálu a rozmnožovacího materiálu okrasných druhů nesmějí být svým vzhledem zaměnitelné s úředními návěskami a úředními pojistkami.

(12) Rozmnožovací materiál uváděný do oběhu v malém balení musí být zajištěn tak, aby obal nebylo možno otevřít bez zjevného poškození a údaje na něm musí být srozumitelné pro spotřebitele.

(13) Ministerstvo stanoví vyhláškou

a)   způsob označování obalů, jejich uzavírání a zabezpečení uzávěru,
b)   opatření, která jsou považována za úřední pojistku podle odstavce 4,
c)   další požadavky, které musí splňovat úřední návěska,
d)   požadavky na návěsku a na uvádění povinných údajů stanovených Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj,
e)   opatření pro označování a balení směsí osiv,
f)   nejvyšší hmotnost nebo počet kusů rozmnožovacího materiálu, které se považují za malá balení, a údaje o jejich označování,
g)   podrobnosti pro balení a označování rozmnožovacího materiálu vegetativně množených druhů.

§ 20
Zákaz klamání

(1) Rozmnožovací materiál nesmí být uváděn do oběhu s údaji, které jsou nepravdivé, neúplné, přehnané nebo jinak klamající, ani v obalech, které mohou vyvolat nesprávné představy o jejich obsahu.

(2) Jako rozmnožovací materiál nesmí být uváděn do oběhu jiný rostlinný materiál, který je svým vzhledem, úpravou nebo způsobem uvádění do oběhu s ním zaměnitelný. Nejedná-li se o rozmnožovací materiál podle tohoto zákona, nesmí být použito označení "vhodný k setí" nebo "vhodný k sázení".

§ 21
Zvláštní ustanovení o odpovědnosti za vady

Při koupi rozmnožovacího materiálu jednoletých druhů, s výjimkou sazenic zeleniny, je záruční doba 1 rok, pokud nebude sjednána doba delší. U víceletých druhů končí záruční doba 1 rok po dosažení vývojového stupně potřebného k určení pravosti odrůdy. U sazenic zeleniny a květin je záruční doba 3 týdny.

§ 22
Kontrola výroby a uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu

(1) Ústav u rozmnožovacího materiálu uváděného do oběhu

a)   provádí přezkoumání vlastností uznaného rozmnožovacího materiálu,
b)   kontroluje dodržování ustanovení tohoto zákona a vyhlášek ze strany osob uvádějících rozmnožovací materiál do oběhu,
c)   koná správní řízení při zjištění porušení zákona.

(2) Pověření zaměstnanci Ústavu jsou oprávněni

a)   vstupovat na pozemky, kde se rozmnožovací materiál vyrábí, a na pozemky dotčené a do prostor, kde se rozmnožovací materiál upravuje, skladuje, označuje, balí a prodává, jakož i do dopravních prostředků, kterými je přepravován,
b)   vyžadovat od osob uvedených v odstavci 3 písm. a) bodu 1 potřebné doklady, včetně skladové a účetní evidence; informace a nezbytnou věcnou, osobní a jinou součinnost potřebnou k výkonu jejich kontrolní činnosti, včetně poskytnutí kontrolních vzorků rozmnožovacího materiálu,
c)   zakázat prodej a zaplombovat rozmnožovací materiál u dodavatele a u konečného prodejce, zjistí-li při kontrole na místě, že rozmnožovací materiál určený k prodeji nemá vlastnosti stanovené tímto zákonem,
d)   kontrolovat v uzavřené pěstitelské oblasti dodržování povinností podle § 7 odst. 4.

(3) Kontrolované osoby jsou

a)   povinny pověřeným zaměstnancům Ústavu

1. 

poskytnout potřebné doklady včetně skladové a účetní evidence, informace a nezbytnou věcnou, osobní a jinou součinnost potřebnou k výkonu jejich činnosti, včetně poskytnutí kontrolních vzorků rozmnožovacího materiálu,

2. 

umožnit vstup na pozemky, kde se rozmnožovací materiál vyrábí, a na pozemky dotčené a do prostor, kde se rozmnožovací materiál upravuje, skladuje, označuje, balí a obchoduje se s ním, jakož i umožnit prohlídku dopravních prostředků, kterými je přepravován,

b)   oprávněny vyžadovat od Ústavu úhradu za odebrané kontrolní vzorky, pokud kontrolou bylo zjištěno splnění vlastností požadovaných zákonem.

(4) Pokud tento zákon nestanoví jinak, postupuje Ústav při výkonu kontroly podle zvláštního zákona.10)

(5) Ústav zvláštním opatřením dodavateli

a)   zakáže uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu, jehož vlastnosti neodpovídají tomuto zákonu, avšak je možné je napravit,
b)   nařídí zničení vyrobeného, dovezeného nebo skladovaného rozmnožovacího materiálu, jehož vlastnosti neodpovídají ustanovením tohoto zákona a nelze je napravit,
c)   nařídí zničení rozmnožovacího materiálu, jehož uvádění do oběhu by ohrozilo zdraví lidí, zvířat a životní prostředí; v takovém případě Ústav určí způsob jeho likvidace.

(6) Prokáže-li následná kontrola, že rozmnožovací materiál nesplňuje požadavky stanovené tímto zákonem a jeho prováděcími předpisy, Ústav zruší uznávací list o uznání rozmnožovacího materiálu.

Hlava třetí
Zvláštní režim oběhu osiva a sadby

§ 23
Rozmnožovací materiál révy

(1) Rozmnožovací materiál révy se smí uvádět do oběhu podle § 3 odst. 1 písm. a) a b), je-li prostý škodlivých organismů nebo bez zjevných příznaků napadení těmito organismy.

(2) Rozmnožovací materiál odrůdy révy, která je v řízení o registraci podle § 28 a 29 nejméně čtvrtý rok po výsadbě odrůdy do zkoušek pro registraci, může být uváděn do oběhu jako uznaný, a to pouze osobou, která o registraci požádala, za předpokladu, že tento rozmnožovací materiál je opatřen popisem odrůdy, který vyhotovil Ústav.

(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou pro rozmnožovací materiál révy požadavky na množitelské porosty a požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu.

§ 24
Rozmnožovací materiál ovocných druhů

(1) Rozmnožovací materiál ovocných druhů může být uváděn do oběhu jako

a)   uznaný podle § 3 odst. 1 písm. a), nebo
b)   konformní podle § 10.

(2) Uznávat lze rozmnožovací materiál odrůd ovocných druhů, které jsou

a)   registrované podle § 26 odst. 1,
b)   právně chráněné podle zvláštního zákona.2)

(3) K uznání lze přihlásit podnože a ostatní části rostlin druhů nebo jejich hybridů, u nichž Ústav neprovádí registraci odrůd, je-li nebo má-li na ně být naroubován materiál některého z druhů zařazených do druhového seznamu nebo jejich hybridů. Generativně množené podnože, které mají být použity k výrobě uznaných školkařských výpěstků ovocných druhů uvedených v druhovém seznamu, musí pocházet z uznaného rozmnožovacího materiálu. Podnož meruzalky, která má být použita k výrobě uznaných školkařských výpěstků ovocných druhů uvedených v druhovém seznamu, musí pocházet z uznaného množitelského porostu.

(4) Ústav zřídí kolekci odrůd za účelem ověření, zda rozmnožovací materiál splňuje požadavky podle tohoto zákona.

(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou požadavky na vlastnosti množitelských porostů a požadavky na osivo a sadbu ovocných druhů.

§ 25
Rozmnožovací materiál okrasných druhů

(1) Rozmnožovací materiál okrasných druhů může být uznáván nebo označován názvem odrůdy, pouze jedná-li se o odrůdu

a)   registrovanou,
b)   právně chráněnou,2) nebo
c)   zapsanou v seznamu vedeném dodavatelem a u dodavatele je uložen její popis.

(2) Pokud materiál podléhá uznávání, označí se úřední návěskou.

(3) Rozmnožovací materiál okrasných druhů uváděný do oběhu musí

a)   být druhově pravý a čistý, a je-li označen názvem odrůdy, také odrůdově pravý a odrůdově čistý,
b)   být prostý škodlivých organismů, nesmí mít zjevné příznaky napadení těmito organismy, nebo vykazovat nedostatky, které snižují způsobilost jeho použití,
c)   být prostý vad, které by mohly snížit jeho kvalitu,
d)   vykazovat dostatečnou klíčivost, jde-li o osivo,
e)   vykazovat dostatečnou životaschopnost a velikost odpovídající jeho použití jako rozmnožovacího materiálu.

(4) Za jakost a vlastnosti rozmnožovacího materiálu okrasných druhů odpovídá dodavatel, který je povinen písemně deklarovat skupinu rostlin, druh, případně odrůdu, označení dodavatele, počet nebo hmotnost podle druhu a charakteru rozmnožovacího materiálu a další vlastnosti stanovené vyhláškou. Dodavatel opatří rozmnožovací materiál uváděný do oběhu návěskou, štítkem nebo jiným dokumentem. V případě prodeje rozmnožovacího materiálu konečnému spotřebiteli se mohou náležitosti označení omezit pouze na příslušnou informaci o zboží. Je-li rozmnožovací materiál uváděný do oběhu pouze s označením skupiny rostlin, dodavatel označí skupinu rostlin takovým způsobem, aby nemohlo dojít k záměně s označením ostatních odrůd. K označení používá dodavatel vlastní návěsky.

(5) Dodavatel, který vyrábí rozmnožovací materiál okrasných druhů, je povinen

a)   popsat a kontrolovat kritické body ve výrobním procesu, které ovlivňují kvalitu materiálu podle § 10 odst. 3 písm. a), c), e) až g), a o výsledcích kontroly vést záznamy,
b)   zajistit čistotu a pravost rozmnožovacího materiálu skupin rostlin, nebo druhů, nebo odrůd podle odstavce 3,
c)   vést popisy obecně známých nebo popsaných odrůd jím uváděných do oběhu,
d)   vést záznamy o nákupu a prodeji rozmnožovacího materiálu,
e)   uchovávat veškeré záznamy po dobu 5 let.

(6) Ustanovení odstavců 1 až 4 se vztahují rovněž na rozmnožovací materiál lesních dřevin pěstovaných na zemědělské půdě jako intenzivní kultury rychlerostoucích dřevin pro energetické účely (dále jen "účelové lignoformní kultury") nebo intenzivní kultury jehličnanů pěstovaných jako vánoční stromky (dále jen "vánoční stromky"), pokud doba jejich pěstování nepřekročí 10 let (dále jen "doba sklizně"); dojde-li k překročení stanovené doby sklizně, nařídí ministerstvo smýcení porostu účelových lignoformních kultur nebo vánočních stromků anebo s přihlédnutím ke stanovisku ústředního orgánu státní správy lesů rozhodne o jejich jiném využití. Ministerstvo nařídí smýcení porostu účelových lignoformních kultur nebo vánočních stromků po době sklizně, nejdéle však do 1 roku, případně ve stanovené lhůtě a v souladu se závazným stanoviskem ústředního orgánu státní správy lesů umožní jejich užití jiným způsobem.

(7) Ministerstvo stanoví podrobnosti o pěstování, případně i o vlastnostech rozmnožovacího materiálu účelových lignoformních dřevin a vánočních stromků vyhláškou.

Hlava čtvrtá
Odrůdový řád

§ 26
Podmínky pro registraci odrůdy

(1) Předpokladem pro registraci odrůdy je zjištění, že odrůda

a)   je odlišná podle odstavce 4,
b)   je uniformní podle odstavce 5,
c)   je stálá podle odstavce 6,
d)   má užitnou hodnotu podle odstavce 7, není-li dále stanoveno jinak,
e)   má název vyhovující požadavkům podle § 27,
f)   má zajištěné udržovací šlechtění,
g)   geneticky modifikovaná zahrnuje pouze geneticky modifikované rostliny, které lze uvádět do oběhu v České republice podle zvláštního zákona;1) jsou-li rostliny nebo části rostlin takové odrůdy určeny pro výrobu potravin nebo složek potravin, musí být tyto potraviny nebo složky schváleny podle zvláštního zákona.11)

(2) Požadavek podle odstavce 1 písm. a) až d) nemusí být splněn u odrůd uchovávaných z důvodů zachování genetické rozmanitosti.

(3) Užitná hodnota není podmínkou registrace odrůd, jde-li o

a)   komponenty hybridů,
b)   odrůdy trav, které nejsou určeny k využití jako pícnina,
c)   odrůdy zeleninových, ovocných a okrasných druhů a léčivých a aromatických rostlin,
d)   odrůdy, u kterých je vyžadována registrace pouze pro vývoz mimo členské státy,
e)   odrůdy neuvedené pod písmeny a) až d), pokud byl požadavek užitné hodnoty splněn při registraci v jiném členském státě a pokud žadatel požádá o registraci odrůdy bez zkoušení užitné hodnoty.

(4) Odrůda se považuje za odlišnou, jestliže se zřetelně odlišuje projevem nejméně jednoho znaku od každé jiné odrůdy,

a)   která je zapsaná ve Státní odrůdové knize v České republice nebo v obdobném seznamu členského státu nebo ve společném katalogu odrůd,
b)   u které byla v České republice nebo v členském státě podána žádost o zápis do úředního seznamu, nebo
c)   která je uváděna do oběhu podle tohoto zákona.

(5) Odrůda se považuje za uniformní, jestliže je dostatečně jednotná v projevu znaků, které se zahrnují do zkoušení odlišnosti, jakož i znaků používaných k popisu odrůdy, s výhradou odchylek, které lze oprávněně očekávat v důsledku zvláštností jejího rozmnožování.

(6) Odrůda se považuje za stálou, jestliže v projevu znaků zahrnutých do zkoušení odlišnosti, jakož i ve znacích používaných k popisu odrůdy zůstává beze změny po opakovaném množení, nebo v případě zvláštního rozmnožovacího cyklu na konci každého takového cyklu.

(7) Odrůda má užitnou hodnotu, představuje-li souhrnem svých vlastností ve srovnání s jinými registrovanými odrůdami alespoň v některé pěstitelské oblasti zřejmý přínos pro pěstování nebo pro její využití anebo pro produkty od ní odvozené. Vykazuje-li odrůda některé vynikající vlastnosti, může být od jednotlivých horších vlastností odhlédnuto.

§ 27
Název odrůdy

(1) Pro jednu a tutéž odrůdu musí být použit stejný název v České republice jako v jiném členském státě nebo členu Unie.2) To neplatí, pokud název odporuje ustanovení odstavce 2.

(2) Není přípustný název odrůdy

a)   složený pouze z čísel, s výjimkou případů, kdy je takové označení zavedenou praxí pro označování odrůd,
b)   shodný nebo zaměnitelný s názvem používaným pro jinou odrůdu téhož nebo příbuzného druhu v České republice, v členském státě nebo členu Unie,2)
c)   vyvolávající nesprávné představy o hodnotě, vlastnostech, původu odrůdy nebo totožnosti šlechtitele,
d)   shodný nebo zaměnitelný s ochrannou známkou, označením původu nebo zeměpisným označením pro stejné nebo podobné výrobky, nebo jinak porušující práva nebo chráněné zájmy jiných osob,
e)   obtížně vyslovitelný, obsahující vulgarismy nebo jinak jazykově nevhodný.

(3) Podrobnosti pro posouzení vhodnosti názvu odrůdy vzhledem k požadavkům podle odstavce 2 stanoví ministerstvo vyhláškou.

(4) Osoba, která podává žádost, je povinna sdělit Ústavu do 6 měsíců před předpokládaným ukončením zkoušek návrh názvu odrůdy vyhovující požadavkům podle odstavců 1 a 2.

(5) Ústav zveřejňuje návrh názvu odrůdy ve Věstníku Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (dále jen "Věstník Ústavu"). Námitku proti názvu odrůdy lze vznést u Ústavu do 3 měsíců po zveřejnění návrhu názvu. O námitkách rozhoduje Ústav přiměřeně podle ustanovení správního řádu; proti jeho rozhodnutí není přípustné odvolání.

(6) Jestliže se po vydání rozhodnutí o registraci prokáže, že název odrůdy v době rozhodnutí o registraci nevyhovoval požadavkům uvedeným v odstavcích 1 až 3, musí být název odrůdy upraven v souladu s těmito požadavky. Ústav může schválit používání původního názvu odrůdy jako doplňkového označení.

§ 28
Podání žádosti o registraci odrůdy

(1) Žádost o registraci odrůdy se podává Ústavu.

(2) Registrovány mohou být odrůdy druhů uvedených v druhovém seznamu a odrůdy okrasných, léčivých a aromatických rostlin.

(3) O registraci odrůdy může požádat osoba (dále jen "žadatel"), která

a)   je držitelem šlechtitelských práv k odrůdě podle zvláštního zákona,2) nebo
b)   podala žádost o udělení ochranných práv k odrůdě podle zvláštního zákona2) a o udělení ochranných práv k odrůdě ještě nebylo rozhodnuto, nebo
c)   je udržovatelem odrůdy, která není chráněná podle zvláštního zákona.2)

(4) Osoby uvedené v odstavci 3, které nemají bydliště, trvalý pobyt nebo sídlo v České republice nebo v členském státě, musí k podání žádosti a k jednání v řízení o registraci odrůdy zmocnit zástupce, který má bydliště, trvalý pobyt nebo sídlo v České republice.

§ 29
Řízení o registraci

(1) Žádost musí obsahovat

a)   jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu nebo název a místo trvalého pobytu žadatele, jde-li o fyzickou osobu, nebo obchodní firmu nebo název a sídlo, jde-li o právnickou osobu,
b)   jméno, příjmení a místo trvalého pobytu zmocněné osoby, jde-li o fyzickou osobu, nebo obchodní firmu a sídlo, jde-li o právnickou osobu, v případě postupu podle § 28 odst. 4,
c)   latinský a český název druhu, popřípadě jiný stupeň botanického třídění,
d)   název nebo předběžné označení odrůdy, která je předmětem žádosti,
e)   údaj o tom, zda se jedná o geneticky modifikovanou odrůdu,
f)   údaje o výjimečných vlastnostech odrůdy vyžadujících zvláštní způsob zkoušení,
g)   charakteristiku hlavních znaků odrůdy,
h)   údaj o tom, ze kterých případných komponent se odrůda skládá,
i)   informaci o tom, ve kterých zemích a pod jakým názvem je odrůda zapsána v úředním seznamu odrůd, popřípadě probíhá řízení o takovém zápisu,
j)   informaci o tom, kdo je udržovatelem odrůdy a kde je udržovací šlechtění prováděno,
k)   informaci o užitkovém zaměření odrůdy, je-li na tom závislý způsob zkoušení,
l)   informaci o tom, zda je odrůda určena výhradně pro vývoz.

(2) Při podání žádosti musí žadatel

a)   uhradit správní poplatek,8)
b)   doložit v případě, že jde o geneticky modifikovanou odrůdu, že geneticky modifikované rostliny, které zahrnuje, lze uvádět do oběhu v České republice podle zvláštního zákona1) v rozsahu umožňujícím zkoušení odrůdy podle § 30 odst. 2.

(3) Nesplňuje-li žádost náležitosti a požadavky stanovené tímto zákonem nebo vyskytují-li se překážky, které brání dalšímu řízení, Ústav vyzve žadatele, aby nedostatky odstranil, a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu; současně ho upozorní, že v případě neodstranění nedostatků v žádosti bude řízení zastaveno. Pokud žadatel nedostatky v žádosti neodstraní, Ústav řízení zastaví.

§ 30
Zkoušení odrůd

(1) Žadatel je povinen

a)   dodat Ústavu bezplatně rozmnožovací materiál v potřebném množství a jakosti, nezbytný k přezkoumání odrůdy podle odstavce 2 ve lhůtě zveřejněné ve Věstníku Ústavu; pokud žadatel rozmnožovací materiál dodá opožděně, Ústav odloží zahájení zkoušek do následujícího zkušebního období,
b)   uhradit Ústavu náklady za odborné úkony spojené s registračním řízením; Ústav je oprávněn požadovat zálohu od osoby, na jejíž žádost se odborné úkony mají provést, popřípadě i úhradu nákladů předem, je-li zřejmé, že budou provedeny a jaká bude jejich přibližná výše; Ústav je povinen oznámit žadateli tuto skutečnost do 90 dnů po zahájení řízení o registraci odrůdy včetně výše a termínů takto požadovaných úhrad. Ústav řízení přeruší, pokud žadatel náklady neuhradí.

(2) Ústav přezkoumá, zda odrůda vyhovuje požadavkům stanoveným v § 26, jestliže jsou splněny náležitosti a požadavky podle § 28 a 29.

(3) Ústav ke zjišťování odlišnosti, uniformity, stálosti a užitné hodnoty provádí polní a laboratorní zkoušky podle metodik, které zveřejňuje ve Věstníku Ústavu.

(4) Ústav umožní osobě, která prokáže důvodný zájem, aby se seznámila se zkouškami prováděnými podle odstavce 3.

(5) Ústav může k provádění dílčích zkušebních úkonů podle zvláštního zákona3) uzavřít smlouvu s jinou odborně způsobilou fyzickou nebo právnickou osobou za předpokladu, že tyto dílčí zkušební úkony budou prováděny pod odborným dozorem Ústavu.

(6) Ústav ukončí další zkoušení a zamítne žádost o registraci, prokáží-li dílčí výsledky zkoušení, že odrůda nesplňuje některý z předpokladů pro registraci stanovených zákonem.

(7) Ústav je oprávněn přezkoumat stav a dokumentaci udržovacího šlechtění zkoušené odrůdy. Zjistí-li Ústav, že stav udržovacího šlechtění nezaručuje další existenci odrůdy nebo výrobu rozmnožovacího materiálu s vlastnostmi požadovanými tímto zákonem nebo není vedena dokumentace udržovacího šlechtění, vyzve žadatele, aby nedostatky odstranil, a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu. Nejsou-li nedostatky odstraněny ve stanovené lhůtě, Ústav žádost o registraci odrůdy zamítne.

(8) Ústav po ukončeném vegetačním cyklu zkoušené odrůdy sdělí dílčí výsledky

a)   žadateli o registraci,
b)   Odrůdové komisi,
c)   dalším zájemcům na požádání.

§ 31
Odrůdová komise

(1) Odrůdovou komisi jmenuje ministr zemědělství na návrh ředitele Ústavu na dobu 5 let z okruhu zemědělských odborníků, představitelů výzkumu, školství, šlechtitelů, množitelů a zájmových svazů. Za každého člena je jmenován náhradník.

(2) Odrůdová komise je sedmičlenná, řízená předsedou voleným členy komise.

(3) Jednání Odrůdové komise svolává předseda, a to minimálně jednou za 6 měsíců.

(4) Jednání Odrůdové komise se řídí jejím jednacím řádem, který komise přijme na svém prvním zasedání. Jednací řád schvaluje ministerstvo.

(5) Odrůdová komise si může přizvat na svá jednání experty, kteří nemají hlasovací právo.

(6) Odrůdová komise vydává doporučení k

a)   registraci odrůdy s ohledem na splnění předpokladů podle § 26 odst. 1 písm. d) na základě výsledků provedených zkoušek,
b)   metodikám zkoušek užitné hodnoty,
c)   zařazení odrůd do zkoušek podle § 38 odst. 3,
d)   metodikám, výsledkům i k publikaci výsledků zkoušek podle § 38 odst. 5.

Doporučení sděluje Odrůdová komise Ústavu ve lhůtě do 30 dnů.

§ 32
Rozhodnutí o registraci

(1) Ústav vydá rozhodnutí o registraci odrůdy, jejíž zkoušení bylo ukončeno, a zapíše odrůdu do Státní odrůdové knihy, jestliže

a)   jsou splněny předpoklady uvedené v § 26 odst. 1,
b)   byla s výsledky zkoušek odrůdy, u které je podmínkou registrace zjišťování užitné hodnoty, seznámena Odrůdová komise a do 30 dnů doručila své doporučení.

(2) Ústav vydá rozhodnutí o registraci odrůdy, nevydá-li Odrůdová komise ve stanovené lhůtě doporučení podle odstavce 1.

§ 33
Zápis do Státní odrůdové knihy

(1) Zápis do Státní odrůdové knihy obsahuje

a)   název odrůdy,
b)   latinský a český název druhu, k němuž odrůda náleží,
c)   jméno a adresu žadatele,
d)   jméno a adresu udržovatele odrůdy,
e)   datum podání žádosti o registraci,
f)   den nabytí právní moci rozhodnutí o registraci,
g)   stručný popis významných pěstebních a užitkových vlastností odrůdy,
h)   v případě geneticky modifikované odrůdy identifikační údaje o schválení pro uvádění do oběhu v České republice podle zvláštního zákona;1) údaje o funkci genetické modifikace,1) a pokud je odrůda určena k použití jako potravina nebo pro výrobu potravin, i údaje o schválení podle zvláštního zákona.11)

(2) Ústav do Státní odrůdové knihy zapisuje též prodloužení registrace, uplynutí doby registrace, zrušení registrace a změny údajů o udržovateli odrůdy, dalšího udržovatele odrůdy a v případě klonů též jejich označení.

(3) Jestliže je odrůda v členském státě registrována s odchylným názvem od názvu schváleného v České republice nebo má-li být pro označování rozmnožovacího materiálu registrované odrůdy vyráběného a uznávaného pro vývoz použito odchylného názvu, zapíše Ústav do Státní odrůdové knihy i tento název.

(4) Ústav každoročně zveřejňuje seznam všech odrůd zapsaných ve Státní odrůdové knize, včetně údajů o jejich udržovatelích. Odrůda hybridní, odrůda geneticky modifikovaná a odrůda uchovávaná z důvodu zachování biologické rozmanitosti se v seznamu uvádí s tímto označením.

(5) Udržovatel registrované odrůdy je povinen sdělit Ústavu do 30 dnů změny údajů uvedených v odstavci 1 písm. d) a h) a v odstavci 3.

(6) Všechny zápisy, změny a doplňky zápisů do Státní odrůdové knihy jsou zveřejňovány ve Věstníku Ústavu.

§ 34
Doba registrace

(1) Odrůda se registruje na dobu do konce desátého kalendářního roku od data zaregistrování odrůdy. Odrůda révy, chmele, ovocné a okrasné dřeviny se registruje na dobu do konce patnáctého kalendářního roku od roku zaregistrování odrůdy.

(2) Registrace může být na žádost udržovatele opakovaně prodloužena. Podáním žádosti se registrace předběžně prodlužuje až do nabytí právní moci rozhodnutí o žádosti.

(3) Žádost o prodloužení registrace se předkládá Ústavu nejpozději 2 roky před uplynutím doby registrace. Je-li žádost podána po této lhůtě, Ústav žádost zamítne.

(4) Udržovatel, který požádal o prodloužení registrace, je povinen dodat Ústavu bezplatně vzorek rozmnožovacího materiálu v množství, jakosti a termínu, které stanoví Ústav. Vyžádá-li si to Ústav, je povinen poskytnout další nezbytné informace o odrůdě.

(5) Jestliže odrůda splňuje podmínky registrace podle § 26 odst. 1, Ústav prodlouží rozhodnutím registraci odrůdy o 10 let.

§ 35
Udržování odrůdy

(1) Po dobu registrace musí být odrůda udržována udržovacím šlechtěním v České republice nebo v členském státě.

(2) Odrůda může být udržována v jiném státě, pokud je zabezpečena rovnocenná kontrola udržovacího šlechtění. V takovém případě musí být udržovatelem nebo udržovateli pro jednání s Ústavem zmocněn zástupce s trvalým pobytem nebo sídlem v České republice.

(3) Pokud odrůdu udržují další udržovatelé,

a)   může každý z nich podat žádost o zápis jako další udržovatel odrůdy; jedná-li se o chráněnou odrůdu, musí být doložen písemný souhlas držitele šlechtitelských práv,
b)   další udržovatel je povinen dodat Ústavu bezplatně vzorek rozmnožovacího materiálu v množství, jakosti a termínu, které stanoví Ústav. Vyžádá-li si to Ústav, je povinen poskytnout další nezbytné informace o odrůdě,
c)   Ústav udržovatele zapíše, pokud se na základě provedených zkoušek prokáže, že odrůda má vlastnosti, které byly podmínkou její registrace; náklady na zkušební úkony hradí žadatel o zápis jako další udržovatel odrůdy.

(4) Ústav zapíše jako udržovatele osobu, která převzala udržovací šlechtění odrůdy od udržovatele zapsaného ve Státní odrůdové knize. Takovéto převzetí nevyžaduje provedení zkoušek podle odstavce 3 písm. c).

(5) Udržovatel odrůdy je povinen vést záznamy o udržovacím šlechtění a o množství produkovaného rozmnožovacího materiálu a předložit je na požádání Ústavu.

§ 36
Kontrola odr ů d po registraci

(1) Ústav je povinen kontrolovat, zda odrůda má ještě vlastnosti, které byly podmínkou registrace podle § 26 odst. 1.

(2) Udržovatel odrůdy je povinen na vyžádání Ústavu dodat zdarma kontrolní vzorky rozmnožovacího materiálu registrované odrůdy za účelem zjištění, zda má odrůda ještě vlastnosti, které byly podmínkou registrace podle § 26 odst. 1, a předložit dokumentaci udržovacího šlechtění.

(3) Pověření zaměstnanci Ústavu mají právo odebírat vzorky rozmnožovacího materiálu z udržovacího šlechtění registrované odrůdy pro zjištění, zda odrůda je uniformní a stálá.

(4) Zjistí-li Ústav, že registrovaná odrůda již nemá vlastnosti podle § 26 odst. 1 nebo že stav udržovacího šlechtění nezaručuje udržení těchto vlastností, uloží udržovateli odrůdy, aby ve stanovené lhůtě zajistil nápravu, je-li možná. Náklady ověřovacích zkoušek hradí udržovatel odrůdy Ústavu pouze v případě, odpovídá-li za to, že odrůda nesplňuje vlastnosti podle § 26 odst. 1. Nejsou-li nedostatky odstraněny ve stanovené lhůtě, rozhodne Ústav buď o zrušení registrace odrůdy, anebo o zrušení zápisu udržovatele, jestliže odrůdu udržují i další udržovatelé.

§ 37
Zrušení registrace

(1) Ústav ve Státní odrůdové knize vyznačí uplynutí doby registrace, jestliže tato doba podle § 34 uplynula.

(2) Ústav rozhodne o zrušení registrace odrůdy a zrušení vyznačí ve Státní odrůdové knize, jestliže

a)   o to požádá udržovatel odrůdy; je-li udržovatelů více, musí žádost podat všichni udržovatelé,
b)   odrůda ztratila užitnou hodnotu, pokud je užitná hodnota podmínkou registrace,
c)   odrůda ztratila uniformitu nebo stálost,
d)   odrůda ohrožuje zdraví lidí, zvířat nebo rostlin anebo životní prostředí,
e)   vyjde dodatečně najevo, že nebyly splněny podmínky pro registraci; Ústav v takovém případě může rozhodnout, že se na rozhodnutí o registraci odrůdy hledí, jako by nebylo uděleno,
f)   stav udržovacího šlechtění nebo jeho dokumentace neumožňuje další udržení odrůdy, nebo není-li zajištěno udržovací šlechtění odrůdy,
g)   odrůda zahrnuje geneticky modifikované rostliny, které již nelze uvádět do oběhu v České republice podle zvláštního zákona.1)

(3) Jestliže končí registrace odrůdy z důvodů uvedených v odstavci 2 písm. d) nebo g), musí být rozmnožovací materiál stažen z oběhu bez prodlení po vydání rozhodnutí o zrušení registrace.

(4) Jestliže končí registrace odrůdy z důvodů uvedených v odstavci 2 písm. e), musí být rozmnožovací materiál stažen z oběhu ve lhůtě uvedené v rozhodnutí, nejpozději však do konce roku, v němž bylo o zrušení registrace rozhodnuto.

(5) Jestliže končí registrace odrůdy podle odstavce 1 nebo z důvodů uvedených v odstavci 2 písm. a) až c) a f) a odrůda náleží k druhu uvedenému v druhovém seznamu, smí být její rozmnožovací materiál uznáván a uváděn do oběhu ve lhůtě stanovené Ústavem, nejpozději však do 30. června třetího roku po zrušení registrace.

§ 38
Informace o registrovaných odrůdách

(1) Každý má právo se seznámit s vlastnostmi registrované odrůdy zjištěnými Ústavem i s výsledky jejich zkoušek.

(2) Ústav zveřejňuje informace o významných pěstebních a užitkových vlastnostech registrované odrůdy; tím nejsou dotčena ustanovení zvláštního zákona.12)

(3) Ministerstvo může pověřit Ústav, aby pro účely poskytování informací podle odstavce 2 organizoval s registrovanými odrůdami samostatné zkoušky, které mohou být zakládány i jinou odborně způsobilou fyzickou nebo právnickou osobou.

(4) Výsledky zkoušek podle odstavce 3 jsou Ústavem každoročně zveřejňovány jako Seznam doporučených odrůd. Ústav je oprávněn od zájemců o Seznam doporučených odrůd žádat úhradu nákladů za jeho vytištění. Výše této úhrady je stanovena v ceníku Ústavu.

(5) Zkoušky podle odstavce 3 se provádějí v souladu s metodikami, které ministerstvo pro tento účel zveřejňuje ve Věstníku Ministerstva zemědělství (dále jen "Věstník ministerstva").

(6) Na postup podle odstavců 3 až 5 se nevztahují obecná ustanovení předpisů pro správní řízení.

Hlava pátá
Závěrečná ustanovení

§ 39
Zveřejňování údajů

Ústav ve Věstníku Ústavu zveřejňuje

a)   přehled registrovaných a evidovaných dodavatelů,
b)   informace o výměře přihlášených a uznaných množitelských porostů podle jednotlivých odrůd za sklizňový rok,
c)   informace o množství uznaného rozmnožovacího materiálu podle jednotlivých odrůd za sklizňový rok,
d)   seznam odrůd ovocných druhů, jejichž rozmnožovací materiál lze uvádět do oběhu jako konformní rozmnožovací materiál podle § 10,
e)   seznam neregistrovaných odrůd révy, jejichž rozmnožovací materiál lze uvádět do oběhu jako konformní rozmnožovací materiál,
f)   informace o podaných žádostech o registraci odrůdy,
g)   informace o názvech odrůd podle § 27,
h)   oznámení o registraci odrůdy a zápisu do Státní odrůdové knihy podle § 32,
i)   změny a doplňky zápisů do Státní odrůdové knihy podle § 33,
j)   seznam odrůd zapsaných ve Státní odrůdové knize podle § 33,
k)   oznámení o zrušení registrace odrůdy podle § 37,
l)   požadavky na termín podání žádosti o registraci odrůdy a na termín, místo dodání, množství a jakost rozmnožovacího materiálu pro zkoušky v příslušném vegetačním období podle § 30 odst. 1 písm. a),
m)   metodiky zkoušek odrůd podle § 30 odst. 3,
n)   seznam klonů odrůd révy, chmele, ovocných a okrasných druhů.

§ 40
Oprávnění ministerstva v mimořádných případech

(1) Ministerstvo může, je-li vážně ohroženo zásobení trhu certifikovaným rozmnožovacím materiálem některého druhu uvedeného v druhovém seznamu, stanovit a ve Věstníku ministerstva oznámit druhy, jejichž rozmnožovací materiál se smí nejdéle po dobu 1 roku uvádět do oběhu se sníženými požadavky na vlastnosti; současně může stanovit druhy, jejichž rozmnožovací materiál se smí uvádět do oběhu jako obchodní, stanovit snížené požadavky na vlastnosti, které musí mít, a způsob jeho kontroly.

(2) Ministerstvo může, jde-li o odvracení škod v důsledku nedostatku rozmnožovacího materiálu registrované odrůdy, stanovit a ve Věstníku ministerstva oznámit, že rozmnožovací materiál vymezené neregistrované odrůdy je dovoleno uvádět do oběhu na dobu nejvýše 1 roku.

(3) Ministerstvo může stanovit a ve Věstníku ministerstva oznámit, že rozmnožovací materiál neregistrované odrůdy smí být uváděn do oběhu po dobu trvání zkoušek podle § 30, nejdéle však po dobu 3 let, jde-li o druh uvedený v druhovém seznamu a ve Státní odrůdové knize není zapsána žádná odrůda daného druhu.

(4) Ministerstvo může v postupu podle příslušných předpisů Evropských společenství zakázat uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu odrůdy zapsané ve společném katalogu, pokud se prokáže, že by její pěstování mohlo ohrozit zdraví lidí, zvířat nebo rostlin anebo životní prostředí.

§ 41
Pokuty

(1) Pokutu do výše 200 000 Kč uloží Ústav osobě, která ztěžuje nebo maří výkon kontroly prováděné v souladu s tímto zákonem.

(2) Pokutu do výše 500 000 Kč uloží Ústav osobě, která

a)   uvede do oběhu rozmnožovací materiál včetně směsi a sazenic zelenin, který podle tohoto zákona není dovoleno uvádět do oběhu,
b)   nevede záznamy vyžadované tímto zákonem nebo neuchovává je po dobu stanovenou tímto zákonem,
c)   neuchovává vzorky, které tento zákon přikazuje uchovávat,
d)   uvede do oběhu rozmnožovací materiál včetně směsi, který není balen nebo označen způsobem vyžadovaným v § 13, 14 a 19,
e)   nesplní registrační nebo ohlašovací povinnost podle § 16,
f)   nesplní ohlašovací povinnost nebo povinnost podání žádosti při dovozu rozmnožovacího materiálu podle § 18,
g)   v uzavřené oblasti pro výrobu základní sadby brambor nedodržuje ustanovení § 7 odst. 4,
h)   poruší ustanovení § 8 pro uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti,
i)   nevede seznam odrůd nebo nemá uloženy popisy odrůd podle § 10 odst. 8 písm. c) nebo § 25 odst. 1 písm. c).

(3) Pokutu až do výše 1 000 000 Kč uloží Ústav osobě, která

a)   poruší zákaz klamání podle § 20,
b)   vydává za rozmnožovací materiál a uvádí do oběhu materiál, který není rozmnožovacím materiálem ve smyslu tohoto zákona,
c)   nedodrží Ústavem nařízené zvláštní opatření podle § 22 odst. 5,
d)   uvede do oběhu rozmnožovací materiál, který svými vlastnostmi neodpovídá vlastnostem uvedeným v uznávacím listu.

(4) Pokutu až do výše 2 000 000 Kč uloží Ústav osobě pověřené podle § 17 odst. 2, která

a)   poruší postup pro hodnocení množitelských porostů,
b)   vydá uznávací list nebo doklad o neuznání množitelského porostu, aniž by provedla jeho přehlídku,
c)   nedodržela ustanovení § 4 odst. 6,
d)   vydá uznávací list o uznání rozmnožovacího materiálu, aniž by provedla zkoušky potřebné k jeho vydání.

(5) Pokutu až do výše 5 000 000 Kč uloží Ústav osobě, která uvede do oběhu rozmnožovací materiál odrůdy, jejíž registrace skončila podle § 37 odst. 2 písm. d) nebo g).

(6) Pokutu do výše dvojnásobku částek uvedených v odstavcích 2 až 4 uloží Ústav osobě, která se dopustila jednání podle odstavců 2 až 4 opětovně. Opětovným porušením povinnosti se rozumí porušení povinnosti stanovené tímto zákonem stejnou osobou v době do 1 roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jímž jí byla uložena pokuta za předchozí porušení povinnosti podle tohoto zákona.

(7) Při stanovení výše pokuty se přihlédne zejména k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání.

(8) Řízení o uložení pokuty musí být zahájeno do 1 roku ode dne, kdy Ústav zjistil porušení povinností. Pokutu lze uložit nejdéle do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

(9) Pokuty vybírá Ústav. Pokutu vymáhá územní finanční orgán. Při vybírání a vymáhání pokut se postupuje podle zvláštního zákona.13)

(10) Výnos pokut je příjmem státního rozpočtu.

§ 42
Vztah ke správnímu řádu

(1) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, na rozhodování správních orgánů podle tohoto zákona se vztahuje správní řád,14) s výjimkou ustanovení o lhůtách pro rozhodování, jsou-li v rámci řízení prováděny zkoušky nezbytné pro vydání rozhodnutí; v takovém případě Ústav rozhodne nejpozději do 30 dnů ode dne ukončení těchto zkoušek.

(2) Ústav rozhodne o registraci odrůdy nejpozději do 3 měsíců po ukončení zkoušek nezbytných pro rozhodnutí, nebo po obdržení výsledků těchto zkoušek provedených jinými odbornými pracovišti, a uplynula-li lhůta pro podání námitek proti názvu odrůdy.

(3) Odvolání proti rozhodnutím Ústavu vydaným podle § 9 odst. 2 nebo 3, § 22 odst. 5 a § 37 odst. 3 nemá odkladný účinek.

(4) Ústav může požadovat pro účely správního řízení a vydání rozhodnutí podklady v českém jazyce včetně řízení podle § 4.

§ 43
Přechodná ustanovení

(1) Zápisy odrůd ve Státní odrůdové knize provedené před nabytím účinnosti tohoto zákona zůstávají nedotčeny.

(2) Rozhodnutí vydaná podle dosavadních právních předpisů zůstávají v platnosti.

(3) Řízení o registraci odrůdy zahájená a neskončená před nabytím účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

(4) Množitelské porosty založené podle dosavadních právních předpisů a rozmnožovací materiál z nich vyrobený se uznávají podle dosavadních právních předpisů. Rozmnožovací materiál vyrobený z množitelských porostů založených podle dosavadních právních předpisů se uznává podle dosavadních právních předpisů u révy, chmele a ovocných druhů po dobu 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(5) Registrace osob podle dosavadních právních předpisů se považuje za registraci nebo evidenci osob podle tohoto zákona.

(6) Osoby podléhající nově registraci podle § 16 musí podat žádost o registraci nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(7) Návěsky podle dosavadních právních předpisů lze používat nejdéle po dobu 3 let, u révy, chmele a ovocných druhů nejdéle po dobu 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(8) Odrůdy nově zařazených druhů v příloze č. 1 k tomuto zákonu se smějí uvádět do oběhu jako neregistrované nejdéle po dobu 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona za předpokladu, že bude podána žádost o registraci odrůdy nejpozději do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(9) Rozmnožovací materiál okrasných druhů lze podle tohoto zákona uvádět do oběhu až ode dne vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

§ 44
Zrušovací ustanovení

Zrušuje se:

1.  Zákon č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin.
2.  Zákon č. 357/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, a zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST DRUHÁ
Změna zákona č. 153/2000 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty a o změně některých souvisejících zákonů

§ 45

V zákoně č. 153/2000 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty a o změně některých souvisejících zákonů, se část třetí zrušuje.

ČÁST TŘETĺ
Změna zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

§ 46

Sazebník správních poplatků uvedený v příloze k zákonu č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 223/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 357/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 62/2000 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 153/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 156/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 242/2000 Sb., zákona č. 307/2000 Sb., zákona č. 365/2000 Sb., zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 107/2002 Sb., zákona č. 149/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 146/2002 Sb., zákona č. 173/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 129/2003 Sb., zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 148/2003 Sb. a zákona č. 149/2003 Sb., se mění takto:

Položka 87 zní:"

Položka 87
Podání žádosti
a) o registraci osoby k uvádění rozmnožovacího materiálu
do oběhu (§ 16 zákona)
Kč  100,-
b) o registraci odrůdy (§ 28 a 29 zákona)  Kč  2 000,-
c) o prodloužení registrace odrůdy Kč   500,-".

ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů,
(zákon o ochraně práv k odrůdám)

§ 47

Zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám), ve znění zákona č. 147/2002 Sb. a zákona č. 149/2002 Sb., se mění takto:

1. V § 2 písmeno e) zní:

"e) členem Unie stát nebo mezivládní organizace, které jsou členy Unie pro ochranu nových odrůd rostlin,2)".

 2. V § 7 odst. 1 věta první zní: "Pro jednu a tutéž odrůdu musí být použit stejný název v České republice jako v jiném státě, který je členem Unie (dále jen "členský stát").".

3. V § 7 odst. 2 písmeno b) zní:

"b) shodný nebo zaměnitelný s názvem používaným pro jinou odrůdu téhož nebo příbuzného druhu v České republice nebo v členském státě,".

  4. § 8 zní:

"§ 8

(1) K podání žádosti o udělení ochranných práv k odrůdě (dále jen "žádost") je oprávněn šlechtitel, který je občanem České republiky nebo právnickou osobou, která má sídlo v České republice, anebo šlechtitel, který je občanem členského státu nebo právnickou osobou, která má sídlo v členském státě, (dále jen "žadatel"). Žádost může podat i více žadatelů společně.

(2) Osobám, na které se nevztahuje ustanovení odstavce 1, může být oprávnění k podání žádosti Ústavem přiznáno v případě, že půjde o

a)   občany země, která poskytuje osobám z členských států obdobnou ochranu pro odrůdy téhož stupně botanického třídění, nebo
b)   právnické osoby, které mají sídlo v zemi, která poskytuje osobám z členských států obdobnou ochranu pro odrůdy stejného stupně botanického třídění.".

5. V § 12 odst. 1 se slova "kterékoli členské zemi" nahrazují slovy "kterémkoli členském státu".

6. V § 12 odstavec 2 zní:

"(2) Podá-li žadatel před podáním žádosti v České republice žádost v jiném členském státu, požívá pro podání žádosti k téže odrůdě v České republice po dobu 12 měsíců od podání dřívější žádosti v jiném členském státu právo přednosti, jestliže toto právo uplatnil v žádosti podané u Ústavu. K právu přednosti Ústav nepřihlédne, pokud žadatel do 3 měsíců od podání žádosti u Ústavu nedoloží úředně ověřenou kopii dřívější žádosti podané v jiném členském státu.".

7. V § 17 odstavec 2 zní:

"(2) Název chráněné odrůdy nebo odrůdy chráněné v jiném členském státu, nebo název s tímto názvem zaměnitelný nesmí být používán pro jinou odrůdu stejného nebo příbuzného druhu.".

8. V § 30 větách druhé a třetí se slova "členské zemi" nahrazují slovy "členském státu".

9. Část druhá se zrušuje.

ČÁST PÁTÁ
Účinnost

§ 48

(1) Tento zákon nabývá účinnosti třicátým dnem po dni jeho vyhlášení s výjimkou ustanovení § 4 odst. 4 písm. a) bodu 3, § 18 odst. 1 písm. c), § 18 odst. 4, § 18 odst. 8 písm. a) a § 40 odst. 4 , která nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

(2) Ustanovení § 18 odst. 3 a § 43 odst. 8 pozbývají platnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

Zaorálek v. r.
Klaus v. r.
Špidla v. r.


1)   Zákon č. 153/2000 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty a o změně některých souvisejících zákonů.
2)   Zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin, ve znění pozdějších předpisů.
3)   Zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském, ve znění pozdějších předpisů.
4)   Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
5)   Zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči, ve znění pozdějších předpisů.
6)   Zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství.
7)   § 2 písm. a) zákona č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech).
8)   Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
9)   Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
10)   Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.
11)   Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
12)   Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů.
13)   Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
14)   Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.

Příloha č. 1 k zákonu č. 219/2003 Sb.

Druhový seznam

(Příloha je dostupná na adrese: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu.
Na www.sagit.cz není k dispozici v textové podobě)

Příloha č. 2 k zákonu č. 219/2003 Sb.

Seznam území obcí uzavřených pěstitelských oblastí pro výrobu základní sadby brambor
(§ 7 odst. 4 zákona)

(Příloha je dostupná na adrese: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu.
Na www.sagit.cz není k dispozici v textové podobě)

E-shop

Odpovědnost advokáta za škodu

Odpovědnost advokáta za škodu

Luboš Tichý - C. H. Beck

Publikace se zabývá nejdůležitější částí odpovědnosti advokáta, a to jeho odpovědností za škodu. Přestože se advokáti stali nedílnou součástí právního systému ČR a jejich vliv na právní zájmy klientů (i třetích osob) je obrovský, není odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu ...

Cena: 390 KčKOUPIT

Zákon o platebním styku, komentář

Zákon o platebním styku, komentář

Beran, Doležalová, Strnadel, Štěpánová - C. H. Beck

Nový zákon o platebním styku z roku 2009 přinesl řadu zásadních novinek v oblasti soukromoprávní úpravy vztahů mezi poskytovateli platebních služeb a jejich klienty a v oblasti regulace tzv. nebankovních poskytovatelů platebních služeb (např. mobilní operátoři nebo vydavatelé ...

Cena: 1 040 KčKOUPIT

ÚZ č. 1199 - Daň z přidané hodnoty

ÚZ č. 1199 - Daň z přidané hodnoty

Sagit, a. s.

Zákon o DPH byl k 1. 7. 2017 podstatně novelizován – celkem 135 změn a doplnění. Změny se týkají zejména režimu přenesení daňové povinnosti, uskutečnění zdanitelného plnění ve specifických případech, skupinové registrace, zvláštního postupu registrace u společnosti ad. Publikace dále ...

Cena: 119 KčKOUPIT

Právní předpisy

Sbírka zákonů ČR

 /
Číslo  /
Částka  /

Sbírka mezinárodních smluv

 /
Číslo  /
Částka  /

Finanční zpravodaj

 /
Číslo  /

Provozovatel

Nakladatelství Sagit, a. s.
Horní 457/1, 700 30 Ostrava-Hrabůvka
Společnost je zapsaná v obchodním
rejstříku vedeném KS v Ostravě,
oddíl B, vložka 3086.
IČ: 277 76 981
DIČ: CZ27776981

Telefony


Zásilkový obchod: 558 944 614
Předplatné ÚZ: 558 944 615
Software: 558 944 629
Knihkupci: 558 944 621
Inzerce: 558 944 634

E-maily


Zásilkový obchod: obchod@sagit.cz
Předplatné ÚZ: predplatne@sagit.cz
Software: software@sagit.cz
Knihkupci: knihkupci@sagit.cz
Inzerce: inzerce@sagit.cz

Obchodní podmínky

© 1996–2017 Nakladatelství Sagit, a. s. Všechna práva vyhrazena.