Váš nákupní košík:  prázdný Přihlášení obchod@sagit.cz

Navigace:  Úvod  »  Zákony  »  Sbírka zákonů

Sbírka zákonů

  • Předpis č. 287/2002 Sb., zdroj: SBÍRKA ZÁKONŮ ročník 2002, částka 104, ze dne 28. 6. 2002

287

VYHLÁŠKA
Ministerstva vnitra

ze dne 17. června 2002,

kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky

Ministerstvo vnitra stanoví podle § 4 odst. 5, § 13, § 15 odst. 3, § 16 odst. 2, § 19 odst. 3, § 20 odst. 3, § 26, § 45 odst. 2, § 46 odst. 3, § 52 odst. 3, § 53 odst. 4, § 55 odst. 2, § 58 odst. 2, § 64 odst. 5, § 66 odst. 3, § 68 odst. 3, § 95 odst. 2, § 99 odst. 3, § 121 a 138 zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění zákona č. 326/1993 Sb. a zákona č. 40/1994 Sb., (dále jen "zákon"):

ČÁST PRVNĺ
Vznik a změny služebního poměru příslušníka policie České republiky

HLAVA I
Přijímací řízení
(K § 4 odst. 5 zákona)

§ 1
Doklady pro přijímací řízení

(1) Státní občan České republiky, který se uchází o přijetí do služebního poměru příslušníka Policie České republiky (dále jen "uchazeč"), předkládá funkcionáři, který je oprávněn jménem Policie České republiky jednat a rozhodovat ve věcech služebního poměru (dále jen "služební funkcionář"),1)

a)   vyplněný tiskopis osobního dotazníku a životopis,
b)   přehled o dosavadním průběhu praxe,
c)   rodný nebo rodný a křestní list nebo jejich ověřené kopie,
d)   doklad o nejvyšším dosaženém vzdělání nebo jeho ověřenou kopii,
e)   doklad osvědčující státní občanství,2)
f)   vojenskou knížku, podléhá-li služební povinnosti podle zvláštního právního předpisu,3) nebo odvodní rozhodnutí, je-li odveden,
g)   výpis z evidence Rejstříku trestů, který není starší 3 měsíců,
h)   písemný souhlas s provedením šetření v evidencích Policie České republiky (dále jen "policie").

(2) Uchazeč předloží na požádání služebního funkcionáře také pracovní posudek z předchozího zaměstnání nebo posudek o služební činnosti z předchozího služebního poměru anebo posudek o průběhu základní, popřípadě náhradní služby, jestliže byl vyhotoven, a doklady o splnění podmínek stanovených zvláštními právními předpisy4) pro výkon funkce, do které má být při přijetí do služebního poměru ustanoven.

(3) Služební funkcionář si opatří k osobě uchazeče

a)   výsledek šetření v evidencích policie,
b)   informace policie, které se vztahují k jeho bezúhonnosti,
c)   výsledek posouzení fyzické a duševní způsobilosti k výkonu služby odbornými orgány policie,
d)   výsledek posouzení zdravotní způsobilosti k výkonu služby,
e)   výsledek šetření na omamné a psychotropní látky.

HLAVA II
Jmenování a povyšování do hodnosti
(K § 13 zákona)

Jmenování do hodnosti při přijetí do služebního poměru
§ 2

(1) Při přijetí příslušníka policie (dále jen "policista"), který dosáhl vysokoškolského vzdělání, do služebního poměru k policii (dále jen "služební poměr") jej lze jmenovat do hodnosti poručíka nebo do hodnosti vyšší, jestliže po ukončení vysokoškolského vzdělání získaného absolvováním alespoň bakalářského studijního programu vykonával odbornou praxi, kterou uplatní ve funkci, do níž bude ustanoven. Policistu lze jmenovat nejvýše do hodnosti stanovené pro funkci, do níž je ustanovován.

(2) Doba odborné praxe pro jmenování do hodnosti činí

a)  1 rok    - pro poručíka,
b)  3 roky    - pro nadporučíka,
c)  6 let    - pro kapitána,
d)  10 let    - pro majora,
e)  15 let    - pro podplukovníka a
f)  21 let    - pro plukovníka.

(3) Policistu, který byl při přijetí do služebního poměru jmenován do hodnosti poručíka nebo do hodnosti vyšší, lze povýšit po skončení zkušební doby do hodnosti nadporučíka nebo do hodnosti vyšší, nejvýše však do hodnosti, která je stanovena pro funkci, do níž je ustanoven, jestliže před přijetím do služebního poměru vykonával odbornou praxi po dobu, která odpovídá dvojnásobku doby stanovené v odstavci 2 písm. a) až c) nebo jedenapůlnásobku doby stanovené v odstavci 2 písm. d) až f).

§ 3

(1) Při opětovném přijetí do služebního poměru je policista jmenován, není-li mu přiznána hodnost vyšší podle § 9 zákona nebo podle § 2, do hodnosti, kterou dosáhl v předchozím služebním poměru, nejvýše však do hodnosti plukovník.

(2) Podle odstavce 1 je postupováno i v případě, že jde o policistu, který byl před přijetím do služebního poměru5) v jiném služebním poměru a splňuje kvalifikační předpoklad pro funkci, do níž má být ustanoven.

(3) Policista, který byl ve služebním poměru příslušníka Celní správy České republiky, je při přijetí do služebního poměru jmenován do hodnosti, která je srovnatelná s jeho předchozí hodností. Za srovnatelné hodnosti jsou považovány tyto hodnosti:

a)  celní čekatel   - rotný,
b)  celní strážmistr    - strážmistr,
c)  celní nadstrážmistr    - nadstrážmistr,
d)  vrchní celní nadstrážmistr   - praporčík,
e)  celní asistent    - podporučík,
f)  vrchní celní kontrolor    - poručík,
g)  celní inspektor    - poručík,
h)  vrchní celní inspektor    - nadporučík,
i)  celní rada    - kapitán,
j)  vrchní celní rada    - major,
k)  ministerský celní rada    - podplukovník,
l)  celní prezident    - plukovník.

(4) Policista, který byl ve služebním poměru vojáka z povolání, je při přijetí do služebního poměru jmenován do hodnosti, která je srovnatelná s jeho předchozí hodností. Za srovnatelné hodnosti jsou považovány tyto hodnosti:

a)  rotný    - rotný,
b)  rotmistr    - strážmistr,
c)  nadrotmistr a štábní rotmistr    - nadstrážmistr,
d)  podpraporčík    - podpraporčík,
e)  praporčík    - praporčík,
f)  nadpraporčík a štábní praporčík    - nadpraporčík,
g)  podporučík    - podporučík,
h)  poručík    - poručík,
i)  nadporučík    - nadporučík,
j)  kapitán    - kapitán,
k)  major    - major,
l)  podplukovník    - podplukovník,
m)  plukovník    - plukovník.

§ 4
Doba výsluhy let v hodnosti

(1) Doba výsluhy let v hodnosti činí

a)   u praporčických hodností:
   1. strážmistr    - 2 roky,
   2. nadstrážmistr    - 3 roky,
   3. podpraporčík    - 4 roky,
   4. praporčík    - 5 let a
b)   u důstojnických hodností
   1. podporučík    - 1 rok,
   2. poručík    - 2 roky,
   3. nadporučík    - 3 roky,
   4. kapitán    - 4 roky,
   5. major    - 5 let,
   6. podplukovník    - 6 let.

(2) Za dobu výsluhy let v hodnosti se považuje doba trvání služebního poměru policisty s výjimkou doby

a)   zproštění výkonu služby, jestliže mu nebyl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,
b)   výkonu vazby, jestliže nebylo trestní stíhání proti němu zastaveno nebo ukončeno zprošťujícím rozsudkem,
c)   služebního volna bez nároku na služební příjem, jestliže trvalo nepřetržitě alespoň 1 měsíc,
d)   rodičovské dovolené,6) nebo
e)   dočasné neschopnosti k službě pro nemoc, zranění nebo jiný úraz, jestliže nemá nárok na služební příjem v nemoci nebo na nemocenské.7)

(3) Za dobu úspěšného výkonu funkce, pro kterou je stanovena důstojnická hodnost,8) se pro jmenování policisty v praporčické hodnosti do hodnosti podporučíka považuje doba 6 let.

HLAVA III
SLUŽEBNĺ HODNOCENĺ
(K § 15 odst. 3 zákona)

§ 5
Vypracování služebního hodnocení

(1) Služební hodnocení se vypracovává na policistu vždy,

a)   má-li u něj uplynout doba úspěšného výkonu funkce podle § 4 odst. 3,
b)   má-li být ustanoven do řídící funkce,
c)   došlo-li u něj k závažným změnám ve způsobilosti vykonávat dosavadní funkci, nebo
d)   požádal-li o jeho vypracování.

(2) Služební hodnocení se vypracovává na žádost policisty nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne, kdy poslední služební hodnocení nabylo právní moci.

(3) Služební hodnocení vychází z průběžného hodnocení, které provádí nadřízený policisty v průběhu kalendářního roku a schvaluje jej služební funkcionář.1)

§ 6
Obsah služebního hodnocení

(1) Služební hodnocení obsahuje část hodnotící, závěr a poučení o možnosti podat odvolání.9)

(2) Část hodnotící obsahuje informace o způsobilosti policisty pro výkon funkce podle jeho odbornosti, služební aktivity, množství, kvality a náročnosti plnění služebních úkolů, jakož i o jeho osobnostních předpokladech, zejména o

a)   uplatňování dosaženého vzdělání a dalších kvalifikačních předpokladů pro výkon funkce, popřípadě dalších požadavků pro řádný výkon služby, speciálních znalostí v praxi a jejich rozšiřování nebo zvyšování v souladu s potřebami výkonu služby,
b)   úrovni praktických zkušeností a speciálních schopností, popřípadě zručností,
c)   samostatnosti při výkonu funkce, systematičnosti a efektivnosti při řešení služebních úkolů, popřípadě při vedení podřízených policistů,
d)   odpovědnosti a spolehlivosti při plnění služebních úkolů,
e)   dodržování služební kázně a projevech morálně volních vlastností při plnění služebních úkolů,
f)   způsobilosti seznamovat se s utajovanými skutečnostmi a schopnosti zabezpečovat jejich ochranu,10)
g)   připravenosti realizovat oprávnění a plnit povinnosti vyplývající ze zákona včetně zvládnutí taktiky služebních zákroků podle charakteru vykonávané funkce a
h)   zdravotní, duševní a fyzické způsobilosti pro výkon funkce.

(3) V závěru se uvede, zda policista je, nebo není způsobilý vykonávat dosavadní funkci.

(4) Je-li policista způsobilý vykonávat dosavadní funkci, v závěru se dále uvede, zda

a)   dosahuje dobrých výsledků ve výkonu služby pro účely povýšení do vyšší hodnosti,
b)   splňuje podmínku úspěšného výkonu funkce, pro kterou je stanovena důstojnická hodnost, nebo
c)   je způsobilý vykonávat i vyšší funkci.

(5) Je-li policista nezpůsobilý vykonávat dosavadní funkci, v závěru se dále uvede, zda je způsobilý vykonávat jinou funkci.

HLAVA I
Výběrové řízení
(K § 16 odst. 2 zákona)

§ 7
Funkce obsazované výběrovým řízením

(1) Na základě výběrového řízení jsou obsazovány volné funkce služebních funkcionářů, kteří jsou oprávněni ustanovovat policisty do funkcí, a volné funkce jejich zástupců; to neplatí pro policisty povolané k plnění úkolů v Úřadu pro zahraniční styky a informace.

(2) Výběrové řízení se nevyhlašuje na volnou funkci, na kterou má být podle § 17 odst. 1 písm. a) zákona převeden policista, který dosud zastává funkci stejné nebo vyšší úrovně.

(3) Jestliže se do výběrového řízení přihlásí policista, který zastává funkci stejné nebo vyšší úrovně anebo od doby, kdy ji zastával, uplynulo méně než 3 roky, může služební funkcionář výběrové řízení zrušit a do funkce ustanovit tohoto policistu. Jestliže se do výběrového řízení přihlásí více policistů uvedených ve větě první, služební funkcionář může rozhodnout, kterého policistu ustanoví do funkce, a to na základě posouzení jeho vhodnosti z hlediska splnění kvalifikačních předpokladů a závěru služebního hodnocení.

Průběh výběrového řízení
§ 8

(1) Výběrové řízení vyhlašuje služební funkcionář, který je oprávněn ustanovit policistu do funkce obsazované na základě výběrového řízení (dále jen "vyhlašovatel"), uveřejněním v publikačním prostředku policie nebo Ministerstva vnitra (dále jen "ministerstvo"), popřípadě také v hromadných sdělovacích prostředcích.

(2) Vyhlášení výběrového řízení obsahuje

a)   označení vyhlašovatele,
b)   název obsazované funkce,
c)   místo služebního působiště,
d)   předpokládaný termín obsazení funkce,
e)   platový tarif služebního příjmu stanovený podle zvláštních právních předpisů,11)
f)   kvalifikační předpoklady vzdělání a další požadavky pro výkon obsazované funkce,
g)   výčet požadovaných dokladů, které je nutno k přihlášce připojit,
h)   adresu pro podání přihlášky a
i)   lhůtu pro podání přihlášky, která je delší než 30 dnů ode dne vyhlášení výběrového řízení.

§ 9

(1) Vyhlašovatel ustanoví k provedení výběrového řízení nejméně pětičlennou výběrovou poradní komisi (dále jen "výběrová komise"), určí jejího předsedu a tajemníka.

(2) Výběrová komise vyhodnotí doklady předložené účastníkem výběrového řízení (dále jen "účastník"). Účastníkovi, který požadavky výběrového řízení nesplňuje, předseda výběrové komise písemně oznámí, jaké požadavky nesplňuje, a vrátí mu předložené doklady bez zbytečného odkladu. Účastníka, který požadavky výběrového řízení splňuje, předseda výběrové komise bez zbytečného odkladu písemně pozve k osobnímu pohovoru.

(3) Účastníka, který splňuje požadavky výběrového řízení, pozve předseda výběrové komise k osobnímu pohovoru ve výběrové komisi. V rámci něho lze zadat účastníkovi písemné zpracování stručného tematického úkolu ve vymezeném časovém limitu nebo jiným způsobem ověřit jeho vhodnost pro výkon obsazované funkce.

§ 10

(1) Výběrová komise vyhodnotí informace o každém účastníkovi, který se účastnil výběrového řízení, vybere vhodné účastníky pro výkon funkce, stanoví pořadí jejich vhodnosti a toto pořadí doporučí vyhlašovateli. Výběrová komise může ukončit výběrové řízení i se závěrem, že žádný z účastníků není vhodný pro výkon funkce.

(2) Vyhlašovatel seznámí účastníka, který se účastnil výběrového řízení, bez zbytečného odkladu, s výsledkem výběrového řízení.

HLAVA V
Změny služebního poměru

Díl 1
Zastupování ve funkci a pověření výkonem funkce
(K § 19 odst. 3 zákona)

§ 11
Zastupování ve funkci

(1) Policistu lze pověřit zastupováním jiného policisty ve funkci po dobu jeho nepřítomnosti ve službě, má-li tato nepřítomnost trvat déle než 1 měsíc.

(2) Po dobu zastupování ve funkci neplní policista služební úkoly, které pro něj vyplývají z funkce, do níž je ustanoven.

§ 12
Pověření výkonem funkce

(1) Policistu lze pověřit výkonem funkce stejné nebo vyšší úrovně, jestliže není dočasně obsazena.

(2) Policista je před pověřením výkonem funkce odvolán z dosavadní funkce dnem, jenž předchází dni pověření výkonem funkce.

(3) Policista je dnem, jenž následuje po dni ukončení pověření výkonem funkce, ustanoven do funkce stejné úrovně, kterou zastával před tímto pověřením.

Díl 2
Služební cesta a studijní pobyt
(K § 20 odst. 3 zákona)

§ 13
Služební cesta

(1) Policista vyslaný na služební cestu plní služební úkoly, jež pro něj vyplývají ze zastávané funkce, na jiném místě, než je jeho místo služebního působiště.

(2) Vyžaduje-li to plnění služebních úkolů, může nadřízený12) policisty rozhodnout, že po dobu služební cesty řídí policistu i jiný nadřízený.

§ 14
Studijní pobyt

(1) Policistu lze vyslat na studijní pobyt k získání vědomostí, zkušeností, dovedností a návyků i do jiného místa, než je jeho místo služebního působiště.

(2) Vyžaduje-li to studijní pobyt, může nadřízený12) policisty rozhodnout, že po dobu studijního pobytu řídí policistu i jiný nadřízený.

Díl 3
Zařazování do záloh
(K § 26 zákona)

§ 15
Obecné ustanovení

(1) Policista je před zařazením do zálohy odvolán služebním funkcionářem z dosavadní funkce dnem, jenž předchází dni zařazení do zálohy.

(2) Policista je po vynětí ze zálohy ustanoven do funkce dnem, jenž následuje po dni vynětí ze zálohy; jde-li o vynětí z činné zálohy, je ustanoven do funkce alespoň stejné úrovně, jakou zastával před zařazením do zálohy.

§ 16
Činná záloha

Policistovi náleží po dobu činné zálohy služební příjem podle vykonávané činnosti.13)

§ 17
Záloha pro policisty studující na školách

(1) Do zálohy pro policisty studující na školách je zařazen policista, jemuž bylo uděleno služební volno v rozsahu denního studia. Služební příjem policisty zůstává po dobu zařazení v této záloze nezměněn.

(2) Vynětí policisty z této zálohy je provedeno ke dni, v němž policista skončí nebo přeruší studium.14)

§ 18
Záloha pro přechodně nezařazené policisty

Policista, který je zařazen do zálohy pro přechodně nezařazené policisty, vykonává činnosti uložené služebním funkcionářem, jež odpovídají druhu služby, kterou vykonával před zařazením do zálohy. Zařazení do zálohy lze provést nejdéle na dobu 6 měsíců. Služební příjem policisty zůstává po dobu zařazení v této záloze nezměněn.

ČÁST DRUHÁ
Doba služby a doba odpočinku

HLAVA I
Nařizování služební pohotovosti
(K § 45 odst. 2 zákona)

§ 19

Služební funkcionář nařizuje policistovi služební pohotovost mimo dobu služby v týdnu, a to v místě

a)   které určí jako jeho pracoviště, nebo
b)   trvalého pobytu15) anebo ubytování, popřípadě v místě, které určí na jeho žádost.

HLAVA II
Doby, které se posuzují jko doba výkonu služby pro účely dobolené
(K § 46 odst. 3 zákona)

§ 20

Jako doba výkonu služby pro účely dovolené je posuzována doba

a)   dočasné neschopnosti k službě vzniklá následkem služebního úrazu nebo nemoci z povolání,
b)   dovolené a dodatkové dovolené,
c)   preventivní rehabilitace,
d)   náhradního volna,
e)   služebního volna s nárokem na služební příjem,
f)   po níž nekoná službu proto, že je svátek,16)
g)   zproštění výkonu služby, jestliže mu byl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,
h)   výkonu vazby, jestliže bylo trestní stíhání proti němu zastaveno nebo jestliže byl zproštěn obžaloby, nebo
i)   mateřské dovolené a u příslušníka rodičovské dovolené udělené v rozsahu, v jakém je udělována příslušnici mateřská dovolená.17)

HLAVA III
Dodatková dovolená
(K § 52 odst. 3 zákona)

§ 21
Služba zdraví škodlivá a zvlášť obtížná

Pro účely dodatkové dovolené policisty je považován za službu zdraví škodlivou nebo zvlášť obtížnou výkon služby

a)   v zásahových jednotkách18) při zákrocích,
b)   ve funkci přímé bezpečnostní povahy při odhalování organizovaného zločinu,
c)   pyrotechnika,
d)   potápěče za zvýšeného tlaku v potápěčských oblecích,
e)   ostrahy v policejních celách a eskorty osob zadržených nebo zajištěných v rozsahu alespoň poloviny základní doby služby v rozhodném období,
f)   člena posádky letadla,
g)   v prostředí, v němž je vystaven ekvivalentní hladině hluku přesahující 85 dB (A) v rozsahu alespoň poloviny základní doby služby v rozhodném období,
h)   při níž je vystaven nepříznivým vlivům ionizujícího záření v prostředí otevřených zářičů a rentgenových přístrojů, jestliže je tato doba služby konána v měsíčním průměru alespoň 3 hodiny denně,
i)   při níž přichází do styku se škodlivými biologickými nebo chemickými látkami anebo infekčním materiálem v rozsahu alespoň poloviny základní doby služby v rozhodném období,
j)   při níž je vystaven nadměrnému vlivu škodlivin všeho druhu při službách, které jsou určeny orgánem hygienické služby jako rizikové, v rozsahu alespoň poloviny základní doby služby v rozhodném období, nebo
k)   v zahraničí v rámci jednotky mnohonárodních sil nebo mezinárodních policejních sborů.

ČÁST TŘETĺ
Služební volno
(K § 53 odst. 4 zákona)

HLAVA I
Společné ustanovení o služebním volnu

§ 22
Poskytování služebního volna

(1) Služební volno je poskytováno policistovi ve dnech, které jsou jinak jeho obvyklými dny výkonu služby. Čerpá-li policista s nerovnoměrně rozvrženou dobou výkonu služby služební volno určené počtem dnů, náleží mu volno na tolik obvyklých dnů výkonu služby, kolik jich připadá na určený počet dnů v celoročním průměru.

(2) Čerpání služebního volna se přerušuje dočasnou neschopností policisty k službě pro nemoc, zranění nebo jiný úraz.19)

HLAVA II
Služební volno pro překážky ve službě

§ 23
Překážka ve službě z důvodu obecného zájmu

(1) Překážkou ve službě z důvodu obecného zájmu je výkon veřejné funkce, plnění občanské povinnosti nebo jiného úkonu v obecném zájmu uvedeného v příloze č. 1.

(2) Výkonem veřejné funkce je například výkon povinností, které vyplývají policistovi z funkce přísedícího u soudu, člena obecního nebo krajského zastupitelstva, poslance Poslanecké sněmovny nebo senátora Senátu Parlamentu.

(3) Plněním občanské povinnosti je například výkon povinnosti svědka, tlumočníka nebo jiných osob předvolaných k jednání soudu, jinému státnímu orgánu nebo orgánu obce.

(4) Policistovi se poskytne služební volno s nárokem na služební příjem pro překážku ve službě z důvodu výkonu veřejné funkce, plnění občanské povinnosti nebo jiného úkonu v obecném zájmu na dobu nezbytně nutnou.

(5) Je-li policista uvolněn k výkonu veřejné funkce dlouhodobě, nejméně však po dobu 1 měsíce, poskytne se mu služební volno bez nároku na služební příjem.

§ 24
Důležitá osobní překážka ve službě

(1) Důležitou osobní překážkou ve službě je překážka uvedená v příloze č. 2.

(2) Nevykonává-li policista službu pro důležitou osobní překážku, poskytne se mu služební volno s nárokem na služební příjem.

HLAVA III
Studijní volno

§ 25
Rozsah studijního volna

Policistovi, který studuje při výkonu služby a byla s ním uzavřena dohoda podle § 64 zákona, je poskytováno studijní volno s nárokem na služební příjem

a)   při studiu ve střední škole nebo vyšší odborné škole v rozsahu
1.  nezbytně nutném k účasti na studijních soustředěních (konzultacích), které jsou součástí studijního plánu,
2.  8 dnů v každém školním roce,
3.  10 dnů na přípravu a vykonání závěrečné zkoušky nebo maturitní zkoušky,20)
4.  20 dnů na přípravu a vykonání absolutoria21) a
b)   při studiu v bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu na vysoké škole v rozsahu
1.  nezbytně nutném k účasti na studijních soustředěních (konzultacích),
2.  14 dnů v každém akademickém roce,
3.  2 dny na přípravu a vykonání každé zkoušky nebo 1 den na vykonání zkoušky, jde-li o zkoušku opravnou,
4.  celkem 40 dnů na přípravu a vykonání státní závěrečné zkoušky22) v bakalářském studijním programu,
5.  celkem 80 dnů na přípravu a vykonání státní závěrečné zkoušky23) v magisterském studijním programu nebo celkem 40 dnů, navazuje-li magisterský studijní program na bakalářský studijní program,
6.  celkem 40 dnů na přípravu a vykonání státní doktorské zkoušky.24)

ČÁST ČTVRTÁ
Náležitosti policisty

HLAVA I
Naturální náležitosti potřebné pro výkon služby
(K § 55 odst. 2 zákona)

§ 26
Obecné ustanovení

Za naturální náležitosti potřebné pro výkon služby jsou považovány výstrojní náležitosti.

§ 27
Výstrojní náležitosti

Policistovi náleží tyto výstrojní náležitosti:

a)   služební stejnokroj (dále jen "stejnokroj"),
b)   občanský oděv a obuv,
c)   sportovní oděv a obuv,
d)   součástky určené na obměnu stejnokroje,
e)   součástky určené na obměnu občanského oděvu,
f)   součástky určené na obměnu sportovního oděvu,
g)   služby spojené s údržbou stejnokroje, občanského nebo sportovního oděvu.

Podmínky pro poskytování výstrojních
náležitostí

§ 28
Výstrojní normy

(1) Výstrojní náležitosti jsou poskytovány policistovi podle výstrojních norem

a)   stejnokrojové, jestliže policista vykonává službu ve stejnokroji,
b)   občanské, jestliže policista vykonává službu v občanském oděvu, nebo
c)   kombinované, jestliže policista vykonává službu střídavě ve stejnokroji a v občanském oděvu.

(2) Skladba a rozsah součástek stejnokroje (dále jen "základní výbava") jsou podle stejnokrojové a kombinované normy stanoveny podle funkce, kterou policista vykonává.

§ 29
Výstrojní náležitosti při vzniku služebního poměru

(1) Policistovi ve stejnokrojové a kombinované normě je poskytována základní výbava.

(2) Policistce, která je zařazena do stejnokrojové normy, je poskytnut peněžní příspěvek jako náhrada za součástky, které policie nezabezpečuje (dále jen "nezabezpečované součástky"), až do výše 6 400 Kč. Policistce, která je zařazena do kombinované normy, je poskytnut peněžní příspěvek až do výše 3 200 Kč. 

(3) Policistovi, který je zařazen do občanské normy, je poskytnuta peněžní náhrada za neposkytnutí občanského oděvu a obuvi ve výši 16 000 Kč. Policistovi, který je zařazen do kombinované normy, je poskytnuta peněžní náhrada ve výši 8 000 Kč. 

(4) Policista, jehož služební poměr skončil do 1 roku ode dne, kdy vznikl, vrací součástky základní výbavy nebo poměrnou část peněžní náhrady za neposkytnutí občanského oděvu a obuvi.

Výstrojní náležitosti po dobu trvání služebního poměru
§ 30

(1) Policistovi jsou poskytovány výstrojní náležitosti uvedené v § 27 písm. d) až g) za kalendářní den, ve kterém náleží policistovi služební příjem; to neplatí v případě, že byl zproštěn výkonu služby a nebyl mu doplacen rozdíl, o který mu byl služební příjem zkrácen. Hodnota těchto výstrojních náležitostí činí 20 Kč; u policisty vyslaného nebo přiděleného k výkonu služby v zahraničí a u policisty povolaného k plnění úkolů v Úřadu pro zahraniční styky a informace může být tato hodnota zvýšena až na 30 Kč. 

(2) Jestliže nelze poskytnout policistovi výstrojní náležitosti uvedené v odstavci 1, náleží mu za ně náhrada v penězích.

(3) Policistce, která je zařazena do stejnokrojové normy, je poskytována náhrada v penězích za nezabezpečované součástky ve výši 40 % výstrojní náležitosti uvedené v odstavci 1. Policistce, která je zařazena do kombinované normy, je poskytována náhrada v penězích za nezabezpečované součástky ve výši 20 %.

(4) Policistovi, který je zařazen do občanské normy, je poskytována náhrada v penězích za neposkytnuté součástky občanského oděvu ve výši 80 % výstrojní náležitosti uvedené v odstavci 1. Policistovi, který je zařazen do kombinované normy, je poskytována náhrada v penězích za neposkytnuté součástky občanského oděvu ve výši 40 %.

(5) Vykonává-li policista zařazený do stejnokrojové normy službu v občanském oděvu déle než 1 měsíc, je mu poskytována náhrada v penězích za součástky určené na obměnu stejnokroje.

(6) Policistovi je poskytována náhrada v penězích za neposkytnuté součástky sportovního oděvu ve výši 10 % výstrojní náležitosti uvedené v odstavci 1.

(7) Policistovi je poskytována náhrada v penězích za neposkytnuté služby spojené s údržbou stejnokroje, občanského a sportovního oděvu ve výši 10 % výstrojní náležitosti uvedené v odstavci 1.

(8) Policistovi nenáleží výstrojní náležitosti uvedené v odstavci 1 po dobu 1 roku ode dne poskytnutí základní výbavy nebo peněžní náhrady za neposkytnutí občanského oděvu a obuvi.

(9) Policistovi je vyplácena peněžitá náhrada ve výplatním termínu, který je shodný s výplatním termínem služebního příjmu za měsíc červen a prosinec.

(10) Policistovi jsou poskytovány náhrady v penězích jen v případě, že nevyčerpá hodnotu výstrojních náležitostí uvedenou v odstavci 1 na součástky určené na obměnu stejnokroje.

§ 31

Je-li policista ustanoven do jiné funkce nebo dojde-li u něj k podstatné změně druhu vykonávané služby, poskytnou se mu výstrojní náležitosti v rozsahu, v jakém to jiná funkce nebo druh vykonávané služby vyžaduje.

§ 32
Náhrada za nevyčer pané výstrojní náležitosti

Policistovi, který ke dni ustanovení do jiné funkce, změně druhu vykonávané služby nebo skončení služebního poměru nevyčerpá výstrojní náležitosti uvedené v § 27 písm. d), je poskytnuta náhrada za ně v penězích až do výše jejich hodnoty, na níž mu vznikl nárok za poslední rok trvání služebního poměru.

HLAVA II
Náhrady cestovních výdajů
(K § 58 odst. 2)

Díl 1
Obecná ustanovení

§ 33

Náhrady cestovních výdajů poskytovaných policistům v souvislosti s výkonem služby zahrnují cestovní náhrady při služební cestě, studijním pobytu, studiu, vzniku nebo změně služebního poměru, preventivní rehabilitaci a přidělení nebo vyslání policisty k výkonu služby v zahraničí.

§ 34

(1) Pro účely náhrad cestovních výdajů poskytovaných policistům v souvislosti s výkonem služby je služební cestou doba, která počíná nástupem policisty na cestu za účelem plnění služebních povinností v jiném místě, než je místo jeho pravidelného pracoviště, včetně plnění služebních povinností v tomto místě, a končí návratem policisty z této cesty.

(2) Pravidelným pracovištěm policisty je místo služebního působiště, jestliže služební funkcionář blíže neurčí jako pravidelné pracoviště místo, kde policista zpravidla vykonává službu; pravidelným pracovištěm policisty provádějícího kontrolu cestovních dokladů osob překračujících státní hranice25) je část území České republiky a sousedního státu vymezená podle mezinárodních smluv,26) kde je prováděna kontrola cestovních dokladů (dále jen "hraniční přechod").

(3) Zahraniční služební cestou je služební cesta konaná mimo území České republiky podle odstavce 1; za zahraniční služební cestu nelze považovat služební cestu konanou na hraniční přechod. Dobou rozhodnou pro vznik nároku policisty na náhradu cestovních výdajů v cizí měně je doba přechodu státní hranice České republiky nebo doba odletu anebo příletu letadla při letecké přepravě.

§ 35

Služební funkcionář, který vysílá policistu na služební cestu, určí dobu a místo nástupu služební cesty, dobu a místo ukončení služební cesty, místo plnění služebních povinností, způsob dopravy na služební cestě, způsob ubytování, popřípadě další podrobnosti.

Díl 2
Náhrada výdajů při služební cestě

§ 36
Druhy cestovních náhrad

Policistovi vyslanému na služební cestu je za podmínek dále stanovených poskytnuta náhrada

a)   jízdních výdajů,
b)   jízdních výdajů za cesty k návštěvě rodiny,
c)   výdajů za ubytování,
d)   zvýšených stravovacích výdajů (dále jen "stravné"),
e)   nutných vedlejších výdajů.

§ 37
Náhrada jízdních výdajů při služební cestě

(1) Policistovi náleží při služební cestě náhrada prokázaných jízdních výdajů za použití veřejných dopravních prostředků, jež vynaložil v souladu s § 35.

(2) Použije-li policista se souhlasem služebního funkcionáře při služební cestě silniční motorové vozidlo, s výjimkou služebního silničního motorového vozidla, náleží mu za každý 1 km jízdy sazba základní náhrady a náhrada výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu ve výši stanovené zvláštním právním předpisem pro zaměstnance v pracovním poměru.27)

(3) Výši sazby základní náhrady u nákladních automobilů a autobusů dohodne služební funkcionář s policistou písemně před nástupem policisty na služební cestu.

(4) Náhrada výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu se vypočte z ceny pohonné hmoty a ze spotřeby pohonné hmoty silničního motorového vozidla.

(5) Při výpočtu náhrady výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu se vychází z ceny pohonné hmoty prokázané policistou. Jestliže policista cenu pohonné hmoty neprokáže, vypočte se mu náhrada výdajů z průměrné ceny pohonné hmoty stanovené zvláštním právním předpisem pro zaměstnance v pracovním poměru.28)

(6) Spotřeba pohonné hmoty silničního motorového vozidla se vypočte aritmetickým průměrem z údajů o spotřebě paliva uvedených v technickém průkazu tohoto vozidla. Jestliže je technický průkaz neobsahuje, náleží policistovi náhrada výdajů za pohonnou hmotu jen v případě, že spotřebu pohonné hmoty prokáže technickým průkazem jiného silničního motorového vozidla shodného typu se shodným objemem válců motoru.

(7) Použije-li policista se souhlasem služebního funkcionáře při služební cestě silniční motorové vozidlo, s výjimkou služebního silničního motorového vozidla, lze s ním předem dohodnout též poskytnutí náhrady výdajů za použití silničního motorového vozidla ve výši odpovídající ceně jízdenky hromadného dopravního prostředku dálkové přepravy.

§ 38
Náhrada jízdních výdajů za cesty k návštěvě rodiny

(1) Policistovi náleží náhrada jízdních výdajů podle § 37 za cesty k návštěvě rodiny do místa trvalého pobytu rodiny nebo jiného předem dohodnutého místa pobytu rodiny na území České republiky nebo státu Evropské unie, které schválí služební funkcionář na základě žádosti policisty.

(2) Náhrada jízdních výdajů za cesty k návštěvě rodiny podle odstavce 1 náleží policistovi, jestliže doba služební cesty trvá déle než 7 kalendářních dnů, a to za každý kalendářní týden trvání služební cesty, neurčí-li služební funkcionář dobu delší, nejdéle však jedenkrát za měsíc.

§ 39
Náhrada výdajů za ubytování

Policistovi náleží při služební cestě náhrada prokázaných výdajů za ubytování, jež vynaložil v souladu s § 35.

§ 40
Stravné

(1) Policistovi náleží za dobu trvání služební cesty v kalendářním dni stravné ve výši stanovené zvláštním právním předpisem pro zaměstnance v pracovním poměru.29)

(2) Zabezpečí-li služební funkcionář policistovi na služební cestě bezplatné stravování, stravné policistovi nenáleží. Zabezpečí-li služební funkcionář policistovi bezplatné stravování jen částečně, krátí se mu náležející stravné o 20 % za snídani, o 40 % za oběd a o 40 % za večeři. Stravné zkrácené podle věty druhé se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

(3) Policistovi vyslanému na služební cestu, která trvá 5 a více hodin a jejíž nástup je určen na dobu po 19. hodině kalendářního dne a doba ukončení je určena na dobu před 5. hodinou následujícího kalendářního dne, náleží stravné podle odstavce 1 stanovené pro časové pásmo 5 až 12 hodin.

(4) Je-li policista vyslán na služební cestu, která trvá déle než 1 kalendářní den, a je ubytován v místě trvalého pobytu nebo v místě trvalého pobytu rodiny anebo se denně vrací k ubytování do místa trvalého pobytu nebo místa trvalého pobytu rodiny, náleží mu stravné v průběhu trvání služební cesty pouze za dobu plnění služebních povinností na služební cestě.

(5) Policistovi, který uskuteční cestu k návštěvě rodiny, náleží stravné do skončení výkonu služby před odjezdem a od počátku výkonu služby po příjezdu z této cesty.

§ 41
Náhrada nutných vedlejších výdajů

(1) Policistovi náleží při služební cestě náhrada prokázaných nutných vedlejších výdajů.

(2) Nelze-li výši nutných vedlejších výdajů prokázat, náleží policistovi náhrada ve výši, kterou určí služební funkcionář podle ceny obvyklé v době a místě konání služební cesty.

Díl 3
Náhrada výdajů při zahraniční služební cestě

§ 42
Obecné ustanovení

(1) Na poskytování náhrad cestovních výdajů při zahraniční služební cestě se vztahuje § 35 až 37 a § 39 až 41, jestliže není dále stanoveno jinak.

(2) Poskytování náhrad cestovních výdajů při zahraniční služební cestě, která je uskutečněna na základě dohody o vzájemné výměně policistů, upravuje zvláštní právní předpis.30)

§ 43
Náhrada jízdních výdajů

(1) Použije-li policista se souhlasem služebního funkcionáře při zahraniční služební cestě silniční motorové vozidlo, s výjimkou služebního silničního motorového vozidla, náleží mu náhrada jízdních výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu v cizí měně za ujeté kilometry mimo území České republiky.

(2) Policistovi náleží náhrada jízdních výdajů podle § 37 za cesty k návštěvě rodiny do jejího místa trvalého pobytu na území České republiky nebo státu Evropské unie.

§ 44
Stravné

(1) Policistovi náleží, za podmínek dále uvedených, stravné v cizí měně stanovené zvláštním právním předpisem pro zaměstnance v pracovním poměru.31) Výše stravného v cizí měně se stanoví ze základní sazby stravného stanovené pro stát, v němž pobývá policista nejvíce času v kalendářním dni.

(2) Policistovi náleží stravné v cizí měně ve výši základní sazby stravného v cizí měně, jestliže doba zahraniční služební cesty strávená mimo území České republiky trvá vcelku v kalendářním dni déle než 12 hodin. Trvá-li tato doba 12 a méně hodin, policistovi náleží stravné v cizí měně ve výši, která se určí násobkem dvanáctiny poloviční výše základní sazby stravného v cizí měně a počtu celých hodin zahraniční služební cesty strávených mimo území České republiky.

(3) Policistovi nenáleží stravné v cizí měně, jestliže doba zahraniční služební cesty strávená mimo území České republiky trvá méně než 1 hodinu.

(4) Policistovi náleží stravné v české měně podle § 40 za dobu zahraniční služební cesty strávené na území České republiky; jako doba strávená na území České republiky se posuzuje i doba mimo její území, jestliže trvá méně než 1 hodinu.

(5) Policistovi, který provádí kontrolu cestovních dokladů osob překračujících státní hranice v dopravních prostředcích během jízdy nebo plavby na trase stanovené mezinárodní smlouvou,31) náleží stravné v cizí měně podle odstavců 1 až 4.

§ 45
Kapesné

(1) Policistovi lze přiznat při zahraniční služební cestě kapesné v příslušné cizí měně až do výše 40 % stravného stanoveného podle § 44.

(2) Policistovi, který provádí kontrolu cestovních dokladů osob překračujících státní hranice v dopravních prostředcích během jízdy nebo plavby lze přiznat kapesné v příslušné cizí měně až do výše 20 % stravného stanoveného podle § 44.

Díl 4
Náhrada cestovních výdajů v ostatních případech

§ 46
Náhrada cestovních výdajů při studijním pobytu a při studiu

(1) Policistovi, který je vyslán na studijní pobyt do jiného místa, než je místo jeho pravidelného pracoviště, nebo zařazen do zálohy pro policisty studující na školách32) a studium probíhá v jiném místě, než je místo jeho pravidelného pracoviště, náleží náhrada cestovních výdajů jako při služební cestě.

(2) Policistovi, s nímž byla uzavřena dohoda o rozšíření nebo zvýšení vzdělání, náleží náhrada cestovních výdajů jako při služební cestě za dobu související s účastí na studijních soustředěních (konzultacích) a konáním zkoušek v jiném místě, než je místo jeho pravidelného pracoviště.

§ 47
Náhrada cestovních výdajů souvisejících se vznikem nebo změnou služebního poměru

(1) Policistovi, který z důvodu přijetí do služebního poměru nebo přeložení do jiného místa služebního působiště na vlastní žádost je nucen žít odloučeně od rodiny, lze poskytnout náhradu cestovních výdajů až do výše a rozsahu, který je určen pro služební cestu, s výjimkou stravného, které lze poskytovat nejdéle po dobu 3 let.

(2) Policistovi, kterému bylo podle odstavce 1 přiznáno stravné nižší, než je stravné podle § 40 stanovené pro časové pásmo nad 18 hodin, náleží při uskutečnění cesty k návštěvě rodiny stravné do skončení výkonu služby před odjezdem a od počátku výkonu služby po příjezdu z této cesty, a to ve výši

a)   41 % přiznaného stravného, trvá-li tato doba 5 až 12 hodin,
b)   64 % přiznaného stravného, trvá-li tato doba déle než 12 hodin, nejvýše však 18 hodin, nebo
c)   100 % přiznaného stravného, trvá-li tato doba déle než 18 hodin.

(3) Stravné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

(4) Policistovi, který z důvodu

a)   přeložení v důležitém zájmu služby,
b)   pověření výkonem funkce nebo zastupování ve funkci,
c)   zařazení do činné zálohy, s výjimkou zařazení do činné zálohy z důvodu přidělení nebo vyslání k výkonu služby v zahraničí, nebo
d)   ustanovení do funkce po vynětí ze zálohy

vykonává službu v jiném místě služebního působiště, náleží náhrada výdajů jako při služební cestě. Náhrady cestovních výdajů se poskytují nejdéle do doby přestěhování policisty do místa služebního působiště ; stravné se poskytuje nejdéle po dobu 6 let.

(5) Policistovi, který je převeden na jinou funkci, náleží náhrada cestovních výdajů podle odstavců 1 a 4 v rozsahu, v jakém mu byla poskytována bezprostředně před převedením na jinou funkci. Náhrada výdajů náleží policistovi jen v případě, že ještě neuplynula doba, na niž je mu přiznána.

§ 48
Náhrada cestovních výdajů při preventivní rehabilitaci

(1) Policistovi, kterému je poskytnuta preventivní rehabilitace, jež je prováděna v jiném místě, než je jeho místo služebního působiště nebo místo jeho trvalého pobytu, náleží

a)   náhrada jízdních výdajů podle § 37 nebo § 43 odst. 1,
b)   náhrada výdajů za ubytování podle § 39 a
c)   stravné podle § 40 nebo § 44.

(2) Policistovi, kterému je poskytnuta preventivní rehabilitace formou lázeňské léčby spojené s částí dovolené, náleží náhrada jízdních výdajů podle odstavce 1 písm. a) za cestu do obce, v níž je preventivní rehabilitace vykonávána, a zpět, jestliže není hrazena podle zvláštních právních předpisů.33) Náhrada cestovních výdajů při zařazení do činné zálohy z důvodu přidělení nebo vyslání k výkonu služby v zahraničí

§ 49

(1) Policistovi, který je zařazen do činné zálohy z důvodu přidělení nebo vyslání k výkonu služby v zahraničí, s výjimkou policisty, který je přidělen nebo vyslán k výkonu služby v zahraničí v rámci mnohonárodních sil nebo mezinárodních policejních sborů,34) náleží za dobu cesty z České republiky do místa pravidelného pracoviště v zahraničí a zpět a za služební cesty v zahraničí náhrada výdajů jako při zahraniční služební cestě. Stravné mu za dobu služební cesty strávené na území České republiky a na území státu, kde má místo pravidelného pracoviště, nenáleží.

(2) Policistovi náleží za dobu cesty z České republiky do místa pravidelného pracoviště v zahraničí a zpět náhrada prokázaných jízdních, ubytovacích a nutných vedlejších výdajů vynaložených za člena rodiny, který s ním cestuje do zahraničí na základě rozhodnutí služebního funkcionáře.

(3) Policistovi náleží náhrada některých dalších výdajů ve výši a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.35)

(4) Odstavce 1 až 3 se nevztahují na policistu, který provádí kontrolu cestovních dokladů osob, jež překračují státní hranice.

§ 50

Policistovi, který je zařazený do činné zálohy z důvodu přidělení nebo vyslání k výkonu služby v zahraničí v rámci jednotky mnohonárodních sil nebo mezinárodních policejních sborů, náleží náhrada cestovních výdajů jako při zahraniční služební cestě.

Díl 5
Náhrada jiných cestovních výdajů

§ 51

Policistovi, který má místo služebního působiště určeno jako pravidelné pracoviště, náleží náhrada jízdních výdajů za místní hromadnou dopravu za cesty, jež koná v místě pravidelného pracoviště za účelem plnění služebních povinností. Ustanovení věty první se nepoužije na cesty konané do služby a na cesty konané ze služby.

HLAVA III
Náhrada stěhovacích výdajů

§ 52

(1) Policistovi, který splňuje podmínky nároku na poskytnutí náhrady cestovních výdajů podle § 47 a přestěhuje se do obce, v níž mu nárok na poskytování těchto náhrad zanikne, náleží náhrada prokázaných

a)   výdajů za přepravu bytového zařízení a svršků policisty a jeho rodiny,
b)   jízdních výdajů a jízdních výdajů člena rodiny z místa trvalého pobytu do nového místa trvalého pobytu a
c)   nutných vedlejších výdajů souvisejících s přepravou bytového zařízení a svršků policisty a jeho rodiny.

(2) Policistovi, který je uveden v odstavci 1, náleží náhrada nutných prokázaných výdajů spojených s úpravou bytu až do výše 10 000 Kč. 

HLAVA IV
Společná ustanovení k náhradám cestovních a stěhovacích výdajů

§ 53

(1) Náhrady cestovních a stěhovacích výdajů lze paušalizovat. Služební funkcionář vychází při výpočtu paušální částky z průměrných podmínek rozhodných pro poskytování náhrad výdajů policistovi nebo skupině policistů. Jestliže se změní okolnosti, za nichž byly paušální částky stanoveny, služební funkcionář paušální částky upraví.

(2) Kde tato vyhláška požaduje, aby policista prokázal cestovní nebo stěhovací výdaje, a policista je neprokáže, lze mu přiznat náhrady ve výši uznané služebním funkcionářem jen výjimečně s přihlédnutím k § 35; to neplatí, jde-li o náhradu výdajů za ubytování, jízdních výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu a za místní hromadnou dopravu v místě služebního působiště. Koná-li policista služební cestu v obci, ve které má místo služebního působiště, náleží mu náhrada jízdních výdajů za místní hromadnou dopravu v prokázané výši. Jestliže policista tyto výdaje neprokáže, náleží mu náhrada jízdních výdajů ve výši stanovené služebním funkcionářem podle ceny jízdného, která je platná v době konání služební cesty, a podle způsobu dopravy.

(3) Každou změnu skutečnosti, která je rozhodná pro poskytnutí náhrady cestovních nebo stěhovacích výdajů, oznámí policista služebnímu funkcionáři bez zbytečného odkladu.

(4) Policistovi se poskytne na jeho žádost záloha na náhrady cestovních a stěhovacích výdajů.

(5) Policistovi náleží při zahraniční služební cestě záloha v příslušné cizí měně ve výši, která odpovídá předpokládané době trvání a podmínkám cesty. Služební funkcionář může na žádost policisty rozhodnout o poskytnutí zálohy i v jiné cizí měně, než je stanovena pro příslušný stát, jestliže Česká národní banka vyhlašuje kurz devizového trhu k této měně. Při určení výše stravného v jiné měně se zjistí korunová hodnota stravného ve stanovené měně, která se přepočítá na jinou měnu. Pro určení korunové hodnoty stravného a částky stravného v jiné měně se použijí kurzy devizového trhu vyhlášené Českou národní bankou platné v den poskytnutí zálohy.

(6) Částku, o kterou záloha poskytnutá policistovi při zahraniční služební cestě převýší výši náležející náhrady, vrací policista v měně, v níž mu byla poskytnuta, nebo v měně, na kterou ji směnil v zahraničí, anebo v české měně. Jestliže byla policistovi poskytnuta záloha nižší, než mu náleží náhrady, doplatí se mu rozdíl v české měně. Při vyúčtování zálohy se použije prokázaný kurz, kterým mu byla poskytnutá měna v zahraničí směněna na jinou měnu, jinak se použije kurz uvedený v odstavci 5.

(7) Policista předkládá doklady potřebné k vyúčtování služební cesty služebnímu funkcionáři do 14 dnů ode dne ukončení služební cesty.

(8) Vyúčtování služební cesty se provede do 14 dnů ode dne předložení dokladů potřebných k jejímu vyúčtování.

§ 54

(1) Policistovi, který je vyslán na zahraniční služební cestu, přidělen nebo vyslán k výkonu služby v zahraničí a po tuto dobu mu náleží podle mezinárodní smlouvy náhrada cestovních výdajů, náhrada některých výdajů nebo náhrada obdobných výdajů v nižší výši než podle této vyhlášky, náleží náhrada cestovních výdajů nebo náhrada některých výdajů ve výši rozdílu mezi nárokem podle této vyhlášky a náhradou výdajů poskytovanou podle mezinárodní smlouvy.

(2) Policistovi, který je vyslán na zahraniční služební cestu, přidělen nebo vyslán k výkonu služby v zahraničí a po tuto dobu mu náleží podle mezinárodní smlouvy náhrada cestovních výdajů, náhrada některých výdajů nebo náhrada obdobných výdajů ve stejné výši nebo vyšší než podle této vyhlášky, nenáleží náhrada cestovních výdajů nebo náhrada některých výdajů podle této vyhlášky.

(3) Náhrada cestovních výdajů, náhrada některých výdajů nebo náhrada obdobných výdajů, které jsou poskytovány policistovi podle mezinárodní smlouvy, se považuje za náhradu cestovních výdajů nebo za náhradu některých výdajů poskytovaných podle této vyhlášky.

(4) Policistovi, kterému vznikne souběh náhrad cestovních výdajů podle více ustanovení této vyhlášky, náleží náhrada, jež je pro něj výhodnější.

HLAVA V
Náhrada za používání vlastních předmětů pro výkon služby

§ 55

(1) Policistovi, který používá se souhlasem služebního funkcionáře vlastní předmět potřebný pro výkon služby, s výjimkou silničního motorového vozidla nebo předmětu běžně zabezpečovaného policií, náleží náhrada za jeho používání. Výši náhrady určuje služební funkcionář podle nákladů, které policista účelně vynaložil v souvislosti s údržbou a opotřebením předmětu.

(2) Náhradu lze paušalizovat. Při paušalizaci náhrady se postupuje podle § 53 odst. 1 vět druhé a třetí. Policista uplatňuje náhradu u služebního funkcionáře bez zbytečného odkladu.

(3) Náhrada je vyplácena ve výplatním termínu, který je stanoven pro výplatu služebního příjmu.

(4) Náhrada se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

ČÁST PÁTÁ
Péče o policistu

HLAVA I
Dohoda o rozšíření nebo zvýšení vzdělání
(K § 64 odst. 5 zákona)

§ 56
Sjednávání dohody o rozšíření nebo zvýšení vzdělání

(1) Dohodu o rozšíření nebo zvýšení vzdělání (dále jen "dohoda") uzavírá služební funkcionář s policistou, jestliže vzdělání, které má policista získat, je v zájmu služby.

(2) V dohodě se policista zavazuje, že po skončení studia setrvá ve služebním poměru po dobu

a)   trojnásobku trvání denního studia, nebo
b)   jednonásobku trvání studia při výkonu služby.

(3) Uzavření dohody je podmínkou pro poskytování studijního volna policistovi.

(4) Za trvání studia je považována doba, po kterou je policista žákem nebo studentem školy.

(5) Za skončení studia36) je považováno

a)   absolvování studia,
b)   zanechání studia,
c)   vyloučení ze studia,
d)   nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu podle studijního nebo zkušebního řádu,
e)   odnětí nebo zánik akreditace studijního programu, jestliže policista nepokračuje ve studiu na jiné škole, nebo
f)   přerušení studia.

Za skončení studia je považována i změna oboru nebo formy studia, jestliže nedojde ke změně dohody.

§ 57
Úhrada nákladů vynaložených na rozšíření nebo zvýšení vzdělání

(1) Úhrada nákladů vynaložených na rozšíření nebo zvýšení vzdělání zahrnuje hrubý služební příjem poskytnutý policistovi po dobu studijního volna a náhrady cestovních výdajů.

(2) Výše nákladů, které se zavazuje policista uhradit v případě, že nesplní závazek setrvání ve služebním poměru nebo skončí služební poměr před dokončením studia, nemůže překročit částku

a)   150 000 Kč za studium na střední nebo vyšší odborné škole při zařazení do zálohy pro policisty studující na školách a 70 000 Kč za studium při výkonu služby,
b)   300 000 Kč za studium v bakalářském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou při zařazení do zálohy pro policisty studující na školách a 150 000 Kč za studium při výkonu služby,
c)   100 000 Kč za studium v magisterském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou při zařazení do zálohy pro policisty studující na školách a 50 000 Kč za studium při výkonu služby, navazuje-li toto studium na bakalářský studijní program,
d)   400 000 Kč za studium v magisterském studijním programu na vysoké škole při zařazení do zálohy pro policisty studující na školách a 200 000 Kč za studium při výkonu služby a
e)   200 000 Kč za studium v doktorském studijním programu na vysoké škole.

HLAVA II
Převentivní rehabilitace
(K § 66 odst. 3)

§ 58
Podmínky pro poskytování preventivní rehabilitace

(1) Preventivní rehabilitace se poskytuje policistovi,

a)   který vykonává službu zdraví škodlivou nebo zvlášť obtížnou,
b)   jestliže jeho služební poměr trval alespoň 15 let, nebo
c)   jestliže jeho služební poměr trval alespoň 5 let a je starší 40 let.

(2) Policistovi lze poskytnout preventivní rehabilitaci na základě doporučení lékaře zdravotnického zařízení policie, i když nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 1.

(3) Preventivní rehabilitaci nelze poskytnout policistovi, který

a)   požádal o uvolnění ze služebního poměru nebo bylo rozhodnuto o jeho propuštění ze služebního poměru,
b)   je zařazen do neplacené zálohy,
c)   byl zařazen do zálohy pro policisty studující na školách v kalendářním roce po dobu delší než 6 měsíců, nebo
d)   je zproštěn výkonu služby.

(4) Za trvání služebního poměru podle odstavce 1 písm. b) a c) se považuje doba, která je rozhodná pro vznik nároku na odchodné nebo na příspěvek za službu podle § 70 a 75.

§ 59
Způsob provádění preventivní rehabilitace

(1) Preventivní rehabilitace je poskytována policistovi formou

a)   rehabilitace v lázeňském zařízení,
b)   rekondice, nebo
c)   pracovní rehabilitace.

Uvedené formy lze vzájemně kombinovat, přičemž pracovní rehabilitace je poskytována v rozsahu 1 kalendářního týdnu.

(2) Rehabilitace v lázeňském zařízení je poskytována na základě doporučení lékaře zdravotnického zařízení policie nebo ministerstva; není-li to možné, je prováděna i v jiných lázeňských zařízeních.

(3) Rekondice je prováděna sportovními, psychologickými nebo zdravotními aktivitami, které směřují k obnovení standardních tělesných a duševních schopností policisty, v místě, které určí služební funkcionář.

(4) Pracovní rehabilitace je prováděna fyzicky nenáročnými pracemi, k jejichž výkonu není třeba odborné způsobilosti, na údržbě objektů a zařízení policie nebo ministerstva.

(5) Preventivní rehabilitace je poskytována zpravidla vcelku v rozsahu 40 hodin v týdnu a posuzuje se jako výkon služby.

HLAVA III
Zvláštní podmínky pro výkon služby
(K § 68 odst. 3 zákona)

§ 60

(1) Funkce a služby zakázané těhotným policistkám a matkám do konce devátého měsíce po porodu jsou uvedeny v příloze č. 3.

(2) Policistka je pro účely této vyhlášky považována za těhotnou ode dne, kdy předloží služebnímu funkcionáři potvrzení lékaře o svém těhotenství.

ČÁST ŠESTÁ
Náhrada škody

HLAVA I
Odpovědnost policie za škoku
(K § 95 odst. 2 zákona)

§ 61
Obdobně nebezpečné podmínky

Obdobně nebezpečné podmínky, které odpovídají podmínkám uvedeným v § 92 odst. 4 zákona, za nichž došlo k poškození zdraví policisty, jsou

a)   služební zákrok proti teroristům nebo jiným zvlášť nebezpečným pachatelům anebo výcvik na takový zákrok,
b)   nasazení do organizované skupiny pachatelů trestné činnosti,
c)   pyrotechnické práce při likvidaci, dopravě nebo delaboraci výbušnin a munice,
d)   plnění úkolů v bezpečnostní akci policie při použití letadel,
e)   záchranné nebo havarijní práce při živelní pohromě nebo v místech s vysokým rizikem výbuchu, požáru nebo akutní otravy,
f)   plnění zvláštních úkolů v zahraničí,
g)   vyhledávací, záchranné nebo havarijní práce pod vodou, při nichž je nutné používat potápěcího přístroje se vzduchem stlačeným v láhvi, kyslíkového přístroje s regenerací vzdušnin nebo jiných zařízení pro práci pod vodou anebo při výcviku k této činnosti, nebo
h)   práce na montáži rádiových a televizních zařízení nebo dalších telekomunikačních pracích na stožárech spojených s rizikem pádu z výšek prováděných v nucených polohách, bez pracovních plošin, z pracovních plošin, z provazových žebříků, visutých sedaček, v závěsu na ochranném pásu nebo v omezeném pracovním prostoru na pracovní lávce, zpravidla ve výškách nad 10 metrů.

§ 62
Výkon služby a přímá souvislost s ním

(1) Za výkon služby se považuje výkon povinností, které vyplývají pro policistu ze služebního poměru, výkonu zastávané funkce a vykonávané činnosti na rozkaz nebo pokyn nadřízeného.13)

(2) Za přímou souvislost s výkonem služby se považuje úkon potřebný k výkonu služby a úkon policisty během služby obvyklý nebo nutný před počátkem služby anebo po jejím skončení, služební cesta na místo určené k výkonu služby a zpět a účast na výběrovém řízení.

(3) Za úkon potřebný k výkonu služby nebo úkon nutný před počátkem služby anebo po jejím skončení se nepovažuje cesta do služby a zpět (cesta z místa trvalého pobytu nebo ubytování policisty do místa vstupu do objektu policie nebo na jiné místo určené policistovi k plnění služebních úkolů a zpět), stravování, vyšetření, popřípadě ošetření ve zdravotnickém zařízení ani cesta k nim a zpět, jestliže není konána v objektu policie; to neplatí o vyšetření ve zdravotnickém zařízení provedeném na rozkaz služebního funkcionáře nebo o ošetření při první pomoci a cestě k nim a zpět.

§ 63
Čistý služební příjem před vznikem škody

(1) Čistým služebním příjmem policisty před vznikem škody způsobené služebním úrazem nebo nemocí z povolání je pro účely výpočtu náhrady za ztrátu na služebním příjmu průměrný hrubý měsíční příjem zjištěný podle zvláštního právního předpisu37) po odečtení zálohy na daň z příjmů fyzických osob, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění.

(2) Při výpočtu výše průměrného čistého měsíčního služebního příjmu policisty se nepřihlíží k přechodné změně jeho výše, která je způsobena uložením kázeňského trestu nebo zproštěním výkonu služby.

(3) Při výpočtu výše náhrady za ztrátu na služebním příjmu policisty, který byl převeden na jinou funkci z důvodu ohrožení nemocí z povolání nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání po převedení, se vychází z výše jeho průměrného čistého služebního příjmu, jehož dosáhl přede dnem převedení, jestliže je pro něj výhodnější; totéž platí pro policistku převedenou na jinou funkci z důvodu těhotenství nebo mateřství.

§ 64
Náhrada za ztrátu na služebním příjmu v souvislosti se služebním úrazem nebo nemocí z povolání

(1) Při výpočtu výše náhrady za ztrátu na služebním příjmu policisty, který vykonával současně jinou výdělečnou činnost v pracovním poměru nebo byl činný na základě dohody o pracovní činnosti v době, kdy u něj došlo ke služebnímu úrazu nebo kdy u něj byla zjištěna nemoc z povolání, je vycházeno z jeho průměrného čistého služebního příjmu a průměrného výdělku z jiné výdělečné činnosti za dobu, po kterou měla nebo mohla tato činnost trvat.

(2) Policistovi, který utrpěl služební úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání ve služebním poměru sjednaném na dobu určitou, náleží náhrada za ztrátu na služebním příjmu bez ohledu na dobu, kdy měl služební poměr skončit.

(3) U bývalého policisty, který je zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání a pobírá hmotné zabezpečení, je částka hmotného zabezpečení považována za výdělek rozhodný pro stanovení náhrady za ztrátu na služebním příjmu. Je-li i po skončení nároku na výplatu hmotného zabezpečení zařazen v evidenci, odečítá se mu minimální mzda.

(4) Bývalému policistovi, kterému není poskytováno hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání z jím zaviněných důvodů, náhrada za ztrátu na služebním příjmu nenáleží.

(5) Je-li bývalý policista osobou samostatně výdělečně činnou, určí se mu náhrada za ztrátu na služebním příjmu podle dokladu o přiznání daně z příjmů fyzických osob.

(6) Nedosahuje-li bývalý policista výdělku ve výši minimální mzdy, je považována minimální mzda za výdělek.

(7) Příspěvek za službu je považován za výdělek v případě, že si bývalý policista zvolil příspěvek za službu místo plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu. V takovém případě se za výdělek považuje ta část příspěvku za službu, která odpovídá výši plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu, který by mu jinak náležel.

§ 65
Náhrada za bolest

Policistovi náleží náhrada za bolest ve dvojnásobné výši, než stanoví zvláštní právní předpis pro zaměstnance v pracovním poměru,38) jestliže došlo k poškození jeho zdraví při služebním zákroku osobou, jejíž jednání směřovalo proti tomuto zákroku, nebo jestliže došlo k poškození jeho zdraví pro výkon služby.

§ 66
Výše jednorázového mimořádného odškodnění

Výše jednorázového mimořádného odškodnění se řídí mírou ztížení společenského uplatnění policisty. Dojde-li k poškození zdraví policisty za podmínek uvedených v § 61 písm. a) až f), určí služební funkcionář výši jednorázového mimořádného odškodnění v horní hranici stanovené v § 92 odst. 4 zákona.

§ 67
Náklady spojené s pohřbem

(1) Za náklady spojené s pohřbem policisty se považují náklady účtované pohřebním ústavem, hřbitovní poplatky, náklady na zřízení pomníku nebo desky a úpravu hrobu, cestovní výlohy a jedna třetina obvyklých nákladů na smuteční ošacení.

(2) Náhrada nákladů na zřízení pomníku nebo desky se poskytuje ve výši dvojnásobku částky stanovené zvláštními právními předpisy pro zaměstnance v pracovním poměru.39) Náhrada nákladů na smuteční ošacení a cestovní výlohy náleží jen pozůstalým.40)

§ 68
Jednorázové odškodnění pozůstalých vyšší částkou

Zemře-li policista následkem služebního úrazu nebo nemoci z povolání za podmínek stanovených v § 92 odst. 4 zákona, náleží pozůstalým40) jednorázové odškodnění ve výši čtyřnásobku částky stanovené zvláštním právním předpisem pro zaměstnance v pracovním poměru.41)

HLAVA II
Postup služebních funkconářů při učování odpověsnosti za škodu
(K § 99 odst. 3 zákona)

§ 69
Řízení o náhradě škody

(1) Řízení o náhradě škody zahajuje služební funkcionář bez zbytečného odkladu.

(2) Služební funkcionář může zřídit škodní komisi za účelem posouzení škodní události, zjištění míry odpovědnosti policisty nebo policie za škodu a výše požadované náhrady škody.

(3) Škodní komise prošetří a posoudí škodní událost ze všech rozhodujících hledisek a předloží služebnímu funkcionáři návrh na rozhodnutí ve věci.

ČÁST SEDMÁ
Nároky související se skončením služebního poměru
(K § 121 zákona)

HLAVA I
Odchodné

§ 70
Doba trvání služebního poměru rozhodná pro vznik nároku na odchodné

(1) Dobou trvání služebního poměru rozhodnou pro vznik nároku na odchodné je doba trvání služebního poměru a doba trvání předchozích služebních poměrů na území České republiky a do 31. prosince 1992 též doba trvání služebních poměrů na území československého státu. Za služební poměr se považuje též služba vojáka v další službě, jestliže byl hmotně zabezpečen jako voják z povolání.

(2) Do doby rozhodné pro vznik nároku na odchodné se započítávají též doby pracovního poměru příslušníků Sboru ozbrojené ochrany železnic a Sboru požární ochrany, jestliže byly započitatelné podle zvláštních právních předpisů42) jako doby služebního poměru.

(3) Do doby trvání služebního poměru rozhodné pro vznik nároku na odchodné se nezapočítává doba, která je vyloučena z doby rozhodné pro výsluhu let v hodnosti (§ 4 odst. 2).

§ 71
Odchodné při opětovném skončení služebního poměru

Jestliže bylo policistovi při skončení předchozího služebního poměru vyplaceno odchodné ve výši nižší, než je odchodné, na které mu vznikl nárok při opětovném skončení služebního poměru, vyplatí se mu odchodné ve výši rozdílu mezi odchodným, na které mu vznikl nárok, a dříve vyplaceným odchodným. Jestliže bylo policistovi při skončení předchozího služebního poměru vyplaceno odchodné ve výši stejné nebo vyšší, než činí odchodné, na které mu vznikl nárok, odchodné se mu nevyplatí.

HLAVA II
Platové vyrovnání

§ 72
Poskytování platového vyrovnání

(1) Platové vyrovnání se poskytuje bývalému policistovi ve výši rozdílu mezi posledním čistým měsíčním služebním příjmem a čistým měsíčním výdělkem z výdělečné činnosti nebo hmotným zabezpečením uchazeče o zaměstnání.

(2) Má-li bývalý policista v pracovním nebo obdobném poměru stanovenou kratší pracovní dobu, než činila délka jeho doby služby v týdnu v posledním měsíci trvání služebního poměru, určí se mu výše platového vyrovnání podle posledního čistého měsíčního služebního příjmu upraveného podle délky pracovní doby.

(3) Platové vyrovnání se neposkytuje bývalému policistovi po dobu, po kterou

a)   pobíral dávky nemocenské péče, na které mu vznikl nárok před skončením služebního poměru nebo v ochranné lhůtě po skončení služebního poměru,43) nebo
b)   po zahájení výdělečné činnosti nepobíral výdělek nebo dávky nemocenského pojištění anebo dávky nemocenské péče.

§ 73
Čistý měsíční výdělek z výdělečné činnosti

(1) Pro účely zjištění čistého měsíčního výdělku z výdělečné činnosti bývalého policisty se za hrubý výdělek považuje

a)   plat nebo mzda podle zvláštních právních předpisů,44) jestliže se zahrnuje do hrubého výdělku, z něhož se zjišťuje průměrný výdělek pro pracovněprávní účely, a u souběžných pracovních nebo obdobných poměrů součet těchto platů nebo mezd,
b)   odměna za práci konanou na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr,
c)   náhrada mzdy poskytovaná za dobu, po kterou nebyla práce vykonávána, s výjimkou náhrady mzdy za nevyčerpanou dovolenou, nebo
d)   odměna, i když se nezahrnuje do hrubého výdělku, z něhož se zjišťuje průměrný výdělek pro pracovněprávní účely.

(2) Čistým měsíčním výdělkem z výdělečné činnosti bývalého policisty je

a)   úhrn příjmů, které mu byly zúčtovány zaměstnavatelem po odečtení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pojistného na všeobecné zdravotní pojištění a zálohy na daň z příjmů fyzických osob, nebo
b)   jedna dvanáctina ročního základu daně z příjmů fyzických osob,45) který je snížený o jednu dvanáctinu roční daně z příjmů fyzických osob v příslušném kalendářním roce na základě předloženého daňového přiznání, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou.

(3) Za čistý měsíční výdělek podle odstavce 2 písm. a) se považuje

a)   dávka nemocenského pojištění nebo nemocenské péče,
b)   náhrada za ztrátu na služebním příjmu nebo na výdělku poskytovaná podle zvláštních právních předpisů,46) nebo
c)   hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání vyplacené za jednotlivé kalendářní měsíce doby, po kterou byl bývalý policista veden v evidenci uchazečů o zaměstnání.

HLAVA III
Příspěvek za službu

§ 74
Souběh příspěvku za službu s důchodem z důchodového pojištění nebo s výsluhovým příspěvkem

(1) Zanikne-li bývalému policistovi nárok na plný invalidní důchod nebo na částečný invalidní důchod, popřípadě na výplatu částečného invalidního důchodu a splňuje-li podmínky nároku na příspěvek za službu, vyplácí se mu příspěvek za službu na jeho žádost ode dne, který následuje po dni zániku nároku na důchod nebo na jeho výplatu.

(2) Uplatní-li bývalý policista, který je poživatelem plného invalidního důchodu nebo částečného invalidního důchodu, nárok na příspěvek za službu, vyplácí se mu tento příspěvek nejdříve od prvního dne kalendářního měsíce, který následuje po zastavení výplaty důchodu.

(3) Náleží-li policistovi při skončení služebního poměru příspěvek za službu podle § 116 až 119 zákona ve stejné výši jako výsluhový příspěvek podle zvláštního právního předpisu,47) vyplácí se mu příspěvek za službu jen v případě, že mu není vyplácen výsluhový příspěvek.

§ 75
Doba konání služby rozhodná pro vznik nároku na příspěvek za službu

Dobou rozhodnou pro nárok na příspěvek za službu je doba trvání služby započitatelná podle zákona o důchodovém pojištění.48) Do ní se započte i zvýšený zápočet doby služby výkonného letce, výkonu funkcí zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti provedený podle zákona o sociálním zabezpečení49) v jeho znění ke dni 31. května 1992, za dobu služby vykonanou do 31. prosince 1992 po vyloučení dob uvedených v § 153 odst. 2 zákona a jejich započtených násobků.

HLAVA IV
Společné ustanovení k nárokům souvisejícím se skončenímslužebního poměru

§ 76
Poslední hrubý měsíční služební příjem a poslední čistý služební příjem

(1) Posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn dalších služebních příjmů, jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

(2) Za poslední hrubý měsíční služební příjem policisty, jemuž nenáležel v kalendářním měsíci, v němž skončil služební poměr, služební příjem nebo jemuž náležela pouze jeho část, se považuje služební příjem, jenž by mu náležel, kdyby konal službu po celý kalendářní měsíc; ke snížení hrubého měsíčního služebního příjmu z důvodu zproštění výkonu služby nebo uložení kázeňského trestu se nepřihlíží. Skončil-li služební poměr policisty, kterému nenáležel služební příjem z důvodu poskytnutí služebního volna bez nároku na služební příjem, považuje se za poslední hrubý měsíční služební příjem policisty služební příjem, který mu náležel v měsíci, kdy jeho služební poměr skončil; pro výpočet tohoto hrubého měsíčního služebního příjmu platí ustanovení odstavce 1.

(3) Posledním čistým služebním příjmem policisty pro stanovení výše platového vyrovnání je jeho poslední hrubý měsíční služební příjem po odečtení pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, sociální zabezpečení a zálohy na daň z příjmů fyzických osob.

(4) Za složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou podle odstavce 1 se pro účely posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty považují

a)   platový tarif,
b)   osobní příplatek,
c)   příplatek za vedení,
d)   příplatek za zastupování,
e)   hodnostní příplatek a
f)   zvláštní příplatek.

(5) Za složky služebního příjmu policisty stanovené proměnlivou měsíční výměrou podle odstavce 1 se pro účely posledního hrubého měsíčního služebního příjmu považují

a)   příplatek za službu v noci,
b)   příplatek za službu v sobotu a neděli,
c)   služební příjem za službu ve svátek ,
d)   příplatek za dělenou směnu a
e)   služební příjem za službu konanou nad základní dobu služby.

ČÁST OSMÁ
Řízení ve věcech služebního poměru
(K § 138 zákona)

§ 77
Poradní komise

(1) Poradní komisi (dále jen "komise") tvoří předseda, jeho zástupce, tajemník a dalších nejméně 5 členů. Předseda komise určí k projednání odvolání senát. Jeho členem je i zástupce odborové organizace, jestliže o to odborový orgán požádá.

(2) Senát je složen z předsedy senátu a nejméně 2 členů. Z účasti na jednání senátu je vyloučen člen, u něhož lze mít pochybnosti o jeho nepodjatosti s ohledem na vztah k projednávané věci nebo k účastníku řízení. O vyloučení člena rozhoduje předseda komise.

(3) Je-li to účelné z důvodu rychlosti a hospodárnosti odvolacího řízení, lze zřídit společnou komisi pro více odvolacích orgánů.

(4) Jednání senátu je neveřejné. Podle potřeby je k němu přizván účastník řízení, popřípadě i jiné osoby, jestliže mohou poskytnout informace potřebné pro posouzení věci. Účastník řízení je přizván k jednání senátu vždy, když o to požádá.

(5) Předseda senátu si vyžádá od služebního funkcionáře dokumentaci potřebnou k projednání odvolání. Není-li dokumentace úplná, vrátí ji služebnímu funkcionáři k doplnění nebo její doplnění sám zabezpečí. Je-li k rozhodnutí potřebné odborné stanovisko nebo znalecký posudek, vyžádá si jej předseda senátu u příslušného odborného pracoviště nebo soudního znalce.

(6) Předseda senátu předloží předsedovi komise návrh na rozhodnutí. Předseda komise jej předloží odvolacímu orgánu tak, aby mohl odvolací orgán rozhodnout o odvolání ve lhůtě uvedené v § 133 odst. 2 zákona.

ČÁST DEVÁTÁ
Společné ustanovení a závěrečná ustanovení

§ 78
Společné ustanovení

Za rodinu policisty jsou považováni manžel nebo manželka, vlastní děti, osvojenci, děti svěřené do pěstounské péče nebo do výchovy, rodiče, osvojitelé a další osoby, které žijí s policistou v domácnosti.50)

§ 79
Přechodné ustanovení

(1) Policistovi, kterému byly ke dni nabytí účinnosti vyhlášky poskytovány náhrady cestovních výdajů v souvislosti se změnou služebního poměru podle § 16 odst. 1 vyhlášky č. 31/2000 Sb., o náhradách výdajů poskytovaných příslušníkům Policie České republiky v souvislosti s výkonem služby, jsou ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky poskytovány náhrady cestovních výdajů podle § 47 odst. 4, s výjimkou stravného, které je poskytováno nejdéle po dobu 6 let.

(2) Policistovi, kterému byly ke dni nabytí účinnosti této vyhlášky poskytovány náhrady cestovních výdajů v souvislosti se vznikem nebo změnou služebního poměru podle § 16 odst. 2 vyhlášky č. 31/2000 Sb., o náhradách výdajů poskytovaných příslušníkům Policie České republiky v souvislosti s výkonem služby, jsou ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky poskytovány náhrady cestovních výdajů podle § 47 odst. 1, s výjimkou stravného, které je poskytováno nejdéle po dobu 3 let.

(3) Policistovi, kterému nebyly ke dni nabytí účinnosti této vyhlášky poskytovány náhrady cestovních výdajů v souvislosti se vznikem nebo změnou služebního poměru podle § 16 vyhlášky č. 31/2000 Sb., o náhradách výdajů poskytovaných příslušníkům Policie České republiky v souvislosti s výkonem služby, a je nucen žít odloučeně od rodiny, lze přiznat po nabytí účinnosti této vyhlášky náhradu výdajů za ubytování a náhradu jízdních výdajů za cesty k návštěvě rodiny.

§ 80
Zrušovací ustanovení

Zrušují se:

1. 

Výnos č. 428/1992 Sb., o náležitostech a náhradách výdajů poskytovaných příslušníkům Policie České republiky v souvislosti s výkonem služby.

2. 

Vyhláška č. 32/1993 Sb., kterou se mění a doplňuje výnos Ministerstva vnitra České republiky č. 428/1992 Sb., o náležitostech a náhradách výdajů poskytovaných příslušníkům Policie České republiky v souvislosti s výkonem služby.

3. 

Vyhláška č. 31/2000 Sb., o náhradách výdajů poskytovaných příslušníkům Policie České republiky v souvislosti s výkonem služby.

4. 

Vyhláška č. 161/2000 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky.

5. 

Vyhláška č. 380/2000 Sb., kterou se mění vyhláška č.  161/2000 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky.

6. 

Vyhláška č. 489/2000 Sb., kterou se mění vyhláška č.  31/2000 Sb., o náhradách výdajů poskytovaných příslušníkům Policie České republiky v souvislosti s výkonem služby

.§ 81
Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2002, s výjimkou částí textů vymezujících místo pobytu rodiny na území státu Evropské unie v § 38 odst. 1 a § 43 odst. 2, které nabývají účinnosti ke dni vstupu smlouvy o přistoupení České republiky do Evropské unie v platnost.

Ministr:
Mgr. Gross v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 287/2002 Sb.

(Příloha je dostupná na adrese: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu.
Na www.sagit.cz není k dispozici v textové podobě)

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 287/2002 Sb.

(Příloha je dostupná na adrese: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu.
Na www.sagit.cz není k dispozici v textové podobě)

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 287/2002 Sb.

(Příloha je dostupná na adrese: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu.
Na www.sagit.cz není k dispozici v textové podobě)

E-shop

Účetní průvodce MáDáti, předplatné na 12 měsíců

Účetní průvodce MáDáti, předplatné na 12 měsíců

Sagit, a. s.

Účetní průvodce MáDáti vědomosti pro každodenní praxi www.madati.cz

Cena: 3 400 KčKOUPIT

Občanský zákoník, velký komentář, I. svazek (§ 1 až 117)

Občanský zákoník, velký komentář, I. svazek (§ 1 až 117)

Melzer, Tégl a kolektiv - Nakladatelství Leges, s. r. o.

První svazek komentáře k novému občanskému zákoníku je prvním z celkem tří svazků, které jsou věnovány jeho obecné části. Obsahuje úvod do zákonné úpravy, představovaný zejména jejími základními hodnotovými východisky. V nich je – s jistou nadsázkou – shrnuto to nejpodstatnější pro ...

Cena: 1 190 KčKOUPIT

Lichva: trestný čin a společenský jev

Lichva: trestný čin a společenský jev

JUDr. Ladislav Koudelka, Ph.D. - Wolters Kluwer, a. s.

Lichva je v současné společnosti velmi aktuálním problémem. Předkládaná monografie je jedinečným pojednáním o tomto trestném činu a společenském jevu – spojuje pohled veřejnoprávní a soukromoprávní, opírá se o důkladnou teoretickou průpravu a zároveň v ní autor uplatňuje svůj ...

Cena: 497 KčKOUPIT

Právní předpisy

Sbírka zákonů ČR

 /
Číslo  /
Částka  /

Sbírka mezinárodních smluv

 /
Číslo  /
Částka  /

Finanční zpravodaj

 /
Číslo  /

Provozovatel

Nakladatelství Sagit, a. s.
Horní 457/1, 700 30 Ostrava-Hrabůvka
Společnost je zapsaná v obchodním
rejstříku vedeném KS v Ostravě,
oddíl B, vložka 3086.
IČ: 277 76 981
DIČ: CZ27776981

Telefony


Zásilkový obchod: 558 944 614
Předplatné ÚZ: 558 944 615
Software: 558 944 629
Knihkupci: 558 944 621
Inzerce: 558 944 634

E-maily


Zásilkový obchod: obchod@sagit.cz
Předplatné ÚZ: predplatne@sagit.cz
Software: software@sagit.cz
Knihkupci: knihkupci@sagit.cz
Inzerce: inzerce@sagit.cz

Obchodní podmínky

© 1996–2017 Nakladatelství Sagit, a. s. Všechna práva vyhrazena.