Váš nákupní košík:  prázdný Přihlášení obchod@sagit.cz

Navigace:  Úvod  »  Zákony  »  Sbírka zákonů

Sbírka zákonů

  • Předpis č. 252/2002 Sb., zdroj: SBÍRKA ZÁKONŮ ročník 2002, částka 95, ze dne 28. 6. 2002
  • Stručnou charakteristiku změn najdete v redakční anotaci předpisu
  • Tento text je prvotním zněním předpisu tak, jak byl publikován ve Sbírce zákonů (bez zohlednění novelizací)
  • Pokud chcete znát aktuálně platný text, otevřete si úplné znění předpisu

252

VYHLÁŠKA
Ministerstva financí

ze dne 6. června 2002,

kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona

Ministerstvo financí stanoví podle § 1 odst. 4, § 46 odst. 1, § 46 odst. 6, § 48 odst. 4, § 50 odst. 4, § 56 odst. 3, § 65 odst. 4, § 65 odst. 6, § 75 odst. 5, § 76 odst. 2, § 79 odst. 3, § 80 odst. 4, § 85, § 93 odst. 4, § 102 odst. 4, § 104 odst. 5, § 104 odst. 9 písm. b), § 105 odst. 11, § 107 odst. 8, § 124 odst. 4, § 134 odst. 1, § 135 odst. 1, § 139c odst. 2, § 141 odst. 1, § 141a, § 144f odst. 3, § 144i odst. 3, § 144i odst. 4, § 144l odst. 5, § 144m odst. 2, § 144p odst. 1 písm. c), § 144p odst. 2, § 144p odst. 3, § 144u, § 144w odst. 3, § 144x odst. 2 písm. a), § 144x odst. 2 písm. c), § 144x odst. 2 písm. d), § 144x odst. 4, § 144x odst. 5, § 144bb, § 144dd odst. 3, § 144ee odst. 1, § 144ff odst. 1, § 144gg odst. 2, § 144gg odst. 4, § 144nn, 144oo, § 152 odst. 2, § 153 odst. 3, § 164 odst. 2, § 167 odst. 1 písm. b), § 168 odst. 1, § 169 odst. 2, § 178 odst. 3, § 180, § 182 písm. d), § 188 odst. 2, § 191, § 192 odst. 2, § 200 odst. 2, § 216e písm. b), § 234 odst. 5, § 235, § 256 odst. 8, § 259a odst. 3, § 260g odst. 1, § 260h odst. 1, § 260i, § 286 odst. 3 a § 316 odst. 3 a po dohodě s Ministerstvem zahraničních věcí a Ministerstvem průmyslu a obchodu podle § 56 odst. 4 zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 113/1997 Sb. a zákona č. 1/2002 Sb., (dále jen "zákon"):

ČÁST PRVNÍ
Průběh celního pohraničního pásma ve vnitrozemí
(K § 1 odst. 4 zákona)

§ 1

Hranici celního pohraničního pásma ve vnitrozemí tvoří myšlená čára spojující podle terénních bodů nebo vzdušnou čarou obce nebo jiná místa uvedená v Seznamu obcí (míst) tvořících průběh hranice celního pohraničního pásma ve vnitrozemí, který je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce. Obce, jimiž probíhá hranice celního pohraničního pásma ve vnitrozemí, jsou součástí celního pohraničního pásma.

ČÁST DRUHÁ
Forma a obsah žádostí o závaznou informaci
(K § 46 odst. 1 a 6 zákona)

§ 2

(1) Žádost o závaznou informaci o sazebním zařazení zboží se podává na tiskopise, jehož vzor je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce. Způsob uvádění údajů do této žádosti, jakož i další náležitosti související s jejím podáním je uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce.

(2) Žádost o závaznou informaci o původu zboží se podává na tiskopise, jehož vzor je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce. Způsob uvádění údajů do této žádosti, jakož i další náležitosti související s jejím podáním je uveden v příloze č. 5 k této vyhlášce.

(3) Rozhodnutí o sazebním zařazení zboží - Závazná informace o sazebním zařazení zboží se vydává na tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze č. 6 k této vyhlášce.

(4) Rozhodnutí o původu zboží - Závazná informace o původu zboží se vydává na tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze č. 7 k této vyhlášce.

ČÁST TŘETÍ
Způsob provádění osobní prohlídky(K § 48 odst. 4 zákona)

§ 3

(1) Osobní prohlídka se provádí

a)   v místnostech nebo vyhrazených prostorách (oddíl vlaku nebo lodi), které jsou osvětleny, mají dostatečnou teplotu, jsou vybaveny na odkládání oděvu a věcí osoby, u které je osobní prohlídka prováděna, a dosažitelným příslušenstvím umožňujícím umytí po provedené osobní prohlídce a které jsou zajištěny proti vstupu nepovolaných osob,
b)   celníkem stejného pohlaví a za přítomnosti nezúčastněné osoby stejného pohlaví jako osoba prohlížená, pokud o přítomnost nezúčastněné osoby kontrolovaná osoba požádala.

(2) Osobní prohlídka se provádí nejdříve prohlídkou pokrývky hlavy, obuvi a částí svrchního ošacení. Má-li celník důvodné podezření, že se ukrývané zboží nachází v konkrétní části oděvu nebo v obuvi, provede nejdříve prohlídku této části oděvu nebo obuvi.

(3) Po prohlídce pokrývky hlavy, obuvi a částí svrchního ošacení pokračuje celník prohlídkou prádla.

(4) Prohlídka tělních dutin a míst těla zakrytých obvazy může být provedena pouze lékařem přivolaným celním úřadem za přítomnosti celníka.

(5) Osobní prohlídku osoby nezletilé, osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům nebo osoby, jejíž způsobilost k právním úkonům byla omezena, lze provést jen za přítomnosti jejího zákonného zástupce, opatrovníka nebo osoby, která tuto osobu doprovází.

ČÁST ČTVRTÁ
Postup při celním dohledu zboží dopravovaného dopravci a poštou a podrobnosti o vybavení zařízení určených k dopravě nebo dočasnému uskladnění zboží podléhajícího celnímu dohledu, jakož i o místnostech a prostorách potřebných k provádění celního dohledu
(K § 50 odst. 4 zákona)

Hlava I
Poštovní styk

§ 4
Dovoz

Zásilka přepravovaná v rámci mezinárodních služeb1) (dále jen "mezinárodní zásilka") může být vydána určené osobě až poté, kdy ji celní úřad propustil do navrženého celního režimu nebo jí přidělil jiné celně schválené určení.

§ 5
Vývoz

(1) Poštovní zásilka může být vyvezena do zahraničí až poté, kdy jí celní úřad propustil do režimu vývozu.

(2) Poštovní zásilka obsahující zboží, které má obchodní charakter, musí být před jejím podáním k poštovní přepravě2) předložena celnímu úřadu.

(3) Poštovní zásilka obsahující zboží, které nemá obchodní charakter, musí být před jejím podáním k poštovní přepravě2) předložena celnímu úřadu tehdy, podléhá-li předmětné zboží zákazům nebo omezením stanoveným zvláštním právním předpisem.3)

Hlava II
Vybavení zařízení určených k dočasnému uskladnění zboží podléhajícího celnímu dohledu a místnosti a prostory potřebné k provádění celního dohledu

§ 6

(1) Místnosti a prostory potřebné k provádění celního dohledu jsou na takovém místě, aby pracovní postup celního úřadu a orgánů s ním spolupracujících byl účelný.

(2) Místnosti sloužící k provádění celního dohledu uzavírá dopravce a provozovatel poštovních a mezinárodních služeb.

(3) Místnosti a prostory dopravce a provozovatele poštovních a mezinárodních služeb, v nichž se provádí celní dohled, jsou řádně osvětleny a podle potřeby vybaveny zařízením určeným k dopravě nebo k dočasnému uskladnění zboží, např. nástroji, žebříky, pojízdnými schody, váhami, lampami, bezpečnostními lampami.

Hlava III
Zvláštní ustanovení týkající se zboží přepravovaného v letecké dopravě

§ 7
Obecná ustanovení

Je-li zboží dopraveno do tuzemska v letecké dopravě a má být na základě jediného přepravního dokumentu přepraveno stejným dopravním prostředkem bez překládky na jiné celní letiště, předkládá se k provedení celního řízení pouze celnímu úřadu na letišti, kde je vykládáno.

§ 8
Celní kontrola a celní řízení turistických a podnikových letadel

Celní kontrola a celní řízení týkající se turistických nebo podnikových letadel se provádí

a)   na prvním celním letišti,4) kde letadlo přilétající ze zahraničí poprvé přistálo a odkud pokračuje na další letiště v tuzemsku,
b)   na posledním celním letišti, kde má letadlo mezipřistání a odkud pokračuje v letu do zahraničí.

§ 9
Celní kontrola a celní řízení zavazadel cestujících přepravovaných v zavazadlovém prostoru letadla

(1) Celní kontrola a celní řízení týkající se zavazadel nacházejících se v zavazadlovém prostoru a patřících osobám přepravujícím se letadlem přilétajícím ze zahraničí, které po mezipřistání v tuzemsku pokračuje v letu na další letiště, se provádí na druhém letišti pouze tehdy, je-li toto letiště celním letištěm. V tomto případě se na zavazadla vztahují právní předpisy upravující dovoz zavazadel osob přilétajících ze zahraničí. To neplatí, prokáže-li příslušná osoba, že zboží obsažené v zavazadle bylo nabyto v tuzemsku.

(2) Celní kontrola a celní řízení týkající se zavazadel nacházejících se v zavazadlovém prostrou a patřících osobám přepravujícím se letadlem, které po mezipřistání na letišti v tuzemsku dále pokračuje v letu do zahraničí, se provádí na tomto letišti pouze tehdy, je-li celním letištěm.

(3) Na celním letišti se provede celní kontrola zavazadel dopravených ze zahraničí v zavazadlovém prostoru letadla

a)   překládaných do zavazadlového prostoru jiného letadla odlétajícího na jiné celní letiště, nebo
b)   překládaných na palubu letadla, která budou přepravena na jiné celní letiště a zde opět přeložena na palubu letadla odlétajícího do zahraničí.

§ 10

Dopravce přijme opatření k zajištění toho, aby

a)   při příletu bylo zabráněno předání zboží dříve, než bude u zavazadel nacházejících se v zavazadlovém prostoru provedeno celní řízení,
b)   při odletu bylo zabráněno předání zboží poté, co bylo u zavazadel nacházejících se v zavazadlovém prostoru provedeno celní řízení.

§ 11
Celní kontrola a celní řízení zavazadel cestujících dopravovaných na palubě letadla

(1) Jsou-li zavazadla, která byla do tuzemska dopravena na palubě letadla, které přiletělo ze zahraničí, přeložena na letišti do jiného letadla zajišťujícího let v tuzemsku a kterým jsou přepravena dále, provádí se celní kontrola a celní řízení

a)   na cílovém celním letišti, jedná-li se o zavazadla nacházející se v zavazadlovém prostoru, na prvním celním letišti se celní kontrola a celní řízení provedou pouze tehdy, je-li to z důvodů hodných zřetele nutné,
b)   na prvním celním letišti, jedná-li se o palubní zavazadla, na cílovém letišti může být provedena další kontrola.

(2) Jsou-li zavazadla naložena na palubu letadla zajišťujícího let v tuzemsku, kterým budou přepravena na jiné letiště a zde přeložena na palubu letadla odlétajícího do zahraničí, jsou celní kontrola a celní řízení provedeny na výchozím letišti, jedná-li se o zavazadla nacházející se v zavazadlovém prostoru a toto letiště je celním letištěm. Na posledním letišti bude celní kontrola provedena pouze tehdy, je-li to z důvodů hodných zřetele po celní kontrole palubních zavazadel nutné.

(3) Jsou-li zavazadla, která byla dopravena ze zahraničí na palubě letadla pravidelného nebo charterového letu, přeložena na letišti do turistického nebo podnikového letadla, která odlétají na jiné letiště, jsou celní kontrola a celní řízení provedeny na cílovém letišti pravidelného nebo charterového letu.

(4) Jsou-li zavazadla naložena na palubu turistického nebo podnikového letadla zajišťujícího let v tuzemsku, kterým jsou přepravena na jiné letiště a zde přeložena na palubu letadla zajišťujícího pravidelný nebo charterový let a odlétajícího do zahraničí, jsou celní kontrola a celní řízení provedeny na výchozím letišti pravidelného nebo charterového letu.

ČÁST PÁTÁ
Jednotná celní sazba u zboží, které nemá obchodní charakter, a použití smluvních sazeb při dovozu zboží pocházejícího ze států, s nimiž nebyla uzavřena smlouva o vzájemném poskytování celních výhod
(K § 56 odst. 3 a 4 zákona)

§ 12

(1) Jednotná celní sazba ve výši 5 % celní hodnoty se použije v případě, kdy celní hodnota nebo úhrnná celní hodnota zboží, které nemá obchodní charakter a které je dováženo v cestovním styku cestujícími nebo je dováženo pro fyzické osoby v zásilkách, nepřesahuje částku 8 000 Kč. 

(2) Jednotná celní sazba podle odstavce 1 se nepoužije, navrhne-li deklarant, aby celní úřad vyměřil clo podle sazeb stanovených v celním sazebníku.

(3) Smluvní celní sazba se použije i na zboží pocházející ze států uvedených v příloze č. 8 k této vyhlášce.

ČÁST ŠESTÁ
Celní hodnota

Hlava I
Osoby, které jsou považovány za členy stejné rodiny
(K § 65 odst. 4 zákona)

§ 13

(1) Osoby se považují za členy stejné rodiny pouze tehdy, jsou-li v příbuzenském vztahu

a)   manžel a manželka,
b)   rodič a dítě,
c)   sourozenci,
d)   prarodič a vnuk,
e)   strýc nebo teta a synovec nebo neteř,
f)   tchán nebo tchýně a zeť nebo snacha,
g)   švagr nebo švagrová.

(2) Příbuzenským vztahům vzniklým narozením jsou na roveň postaveny vztahy vzniklé osvojením.

Hlava II
Postup při určování celní hodnoty
(K § 65 odst. 6 zákona)

§ 14
Obecná ustanovení

(1) Nebyla-li cena za zboží skutečně zaplacena v době podstatné pro určení celní hodnoty, je základem pro určení celní hodnoty podle § 66 zákona cena, která má být za zboží v uvedené době zaplacena.

(2) Obsahuje-li cena skutečně placená nebo která má být za zboží zaplacena podle § 66 odst. 2 zákona částku vnitřní daně, která se uplatňuje na předmětné zboží v zemi původu nebo vývozu, nezahrnuje se tato částka do celní hodnoty tehdy, je-li možné celním orgánům prokázat, že předmětné zboží bylo od této daně osvobozeno nebo tato daň byla nebo bude vrácena ve prospěch kupujícího.

(3) Pro účely určení celní hodnoty podle § 66 zákona

a)   skutečnost, že zboží, které je předmětem prodeje, je navrženo k propuštění do volného oběhu, je dostatečným prokázáním toho, že bylo prodáno na vývoz do tuzemska,
b)   v případě postupných prodejů před určením celní hodnoty je prokázáním toho, že se jedná o prodej pro vývoz do tuzemska, pouze poslední prodej, který vedl k dovozu zboží do tuzemska, nebo prodej, který se uskutečnil v tuzemsku před propuštěním zboží do volného oběhu,
c)   je-li prohlašována cena vztahující se k prodeji, který se uskutečnil dříve než poslední prodej, který vedl k dovozu zboží do tuzemska, musí být celním orgánům vyhovujícím způsobem prokázáno, že se tento prodej uskutečnil za účelem vývozu do tuzemska,
d)   bylo-li zboží v době mezi prodejem a propuštěním do volného oběhu použito ve třetí zemi, není převodní hodnota celní hodnotou tohoto zboží,
e)   nemusí kupující splnit jiné podmínky než ty, které vyplývají z kupní smlouvy.

(4) Zjistí-li se při použití § 66 odst. 2 písm. b) zákona, že prodej nebo cena dováženého zboží jsou podrobeny podmínkám nebo plněním, jejichž hodnota může být zjištěna ve vztahu ke zboží, které má být hodnoceno, posuzuje se hodnota těchto podmínek nebo plnění jako nepřímá platba kupujícího prodávajícímu, která je částí ceny skutečně placené nebo která má být zaplacena, za předpokladu, že podmínky nebo plnění nesouvisí s

a)   činnostmi uvedenými v § 67 odst. 2 zákona, nebo
b)   prvky a hodnotami, které se podle § 75 zákona připočtou k ceně skutečně placené nebo která má být za zboží zaplacena.

(5) Činnosti uvedené v § 67 odst. 2 zákona provedené kupujícím se považují za činnosti prováděné na jeho účet i tehdy, když byly provedeny v rámci plnění závazku kupujícího, vyplývajícího z dohody s prodávajícím.

(6) Cena skutečně placená nebo která má být za zboží zaplacena, upravená prodávajícím podle § 74 odst. 2 zákona ve prospěch kupujícího po propuštění zboží do volného oběhu, může být při určení celní hodnoty podle § 67 zákona zohledněna, je-li celním orgánům uspokojivě doloženo, že

a)   zboží již bylo poškozeno před přijetím celního prohlášení,
b)   prodávající provedl úpravu ke splnění závazku ze záruky obsažené v kupní smlouvě uzavřené před propuštěním zboží do volného oběhu,
c)   vady nebo zkazitelnost zboží nebyly již zohledněny v příslušné kupní smlouvě.

(7) Cena skutečně placená nebo která má být za zboží zaplacena, upravená podle § 74 odst. 2 zákona, může být zohledněna při určení celní hodnoty pouze tehdy, byla-li úprava provedena nejdéle do 12 měsíců ode dne přijetí celního prohlášení na propuštění zboží do volného oběhu.

§ 15
Zboží stejné a zboží podobné

(1) Je-li celní hodnota určována podle § 68 zákona, vezme se převodní hodnota zboží vyrobeného jinou osobou v úvahu pouze tehdy, nemůže-li být zjištěna převodní hodnota stejného zboží vyrobeného stejnou osobou, která vyrobila zboží, které má být hodnoceno.

(2) Převodní hodnotou stejného dovezeného zboží pro účely § 68 zákona je celní hodnota, která již byla dříve určena podle § 66 a 67 zákona, upravená podle § 68 odst. 2 a 3 zákona.

(3) Při použití ustanovení § 69 zákona se převodní hodnota zboží vyrobeného jinou osobou vezme v úvahu pouze v případě, kdy nemůže být zjištěna převodní hodnota podobného zboží vyrobeného touž osobou, která vyrobila zboží, které má být hodnoceno.

(4) Pro účely § 69 zákona je převodní hodnotou podobného dovezeného zboží celní hodnota, která již byla dříve určena podle § 66 a 67 zákona, upravená podle ustanovení § 69 odst. 2 a 3 zákona.

§ 16
Celní hodnota založená na jednotkové ceně

(1) Pro účely § 70 zákona se

a)   jednotkovou cenou, za kterou je dovezené zboží prodáno v největším úhrnném množství, rozumí cena, za kterou je v tuzemsku prodán největší počet jednotek předmětného zboží osobám, které nejsou ve spojení s osobami, od nichž toto zboží kupují na první obchodní úrovni po dovozu,
b)   pro určení jednotkové ceny neberou v úvahu prodeje zboží a služby uvedené v § 75 odst. 1 písm. b) zákona uskutečněné v tuzemsku osobě, která dodá přímo nebo nepřímo, bezplatně nebo za sníženou cenu k použití při výrobě nebo k prodeji pro vývoz dovezeného zboží.

(2) Pro účely § 70 odst. 1 písm. a) zákona jsou uvedenými provizemi všeobecně placenými nebo dohodnutými, nebo přirážkami všeobecně používanými pro zisk a všeobecnými výlohami pouze tyto provize, přirážky a výlohy, pokud souvisejí s prodeji v tuzemsku. Pro účely § 70 odst. 1 písm. b) zákona jsou uvedenými výlohami pouze výlohy vzniklé v tuzemsku.

(3) Při použití § 70 odst. 1 písm. c) zákona se náklady a výlohy uvedené v § 75 odst. 1 písm. e) a f) zákona odečítají od jednotkové ceny pouze tehdy, jestliže

a)   pro zjištění jednotkové ceny byly použity prodeje stejného nebo podobného zboží za podmínek uvedených v § 70 odst. 1 zákona,
b)   náklady a výlohy uvedené v § 75 odst. 1 písm. e) a f) zákona byly u zboží, které je uvedeno pod písmenem a), vyšší než u zboží, které má být hodnoceno.

Od jednotkové ceny se odečte pouze rozdíl mezi náklady a výlohami uvedenými v § 75 odst. 1 písm. e) a f) zákona spojenými se zbožím uvedeným v písmenu a) a obdobnými náklady a výlohami spojenými se zbožím hodnoceným.

(4) Pro účely § 70 odst. 2 zákona se pojmem nejpozději rozumí den nejbližší po dnu, ve kterém se uskutečnily v tuzemsku prodeje dovezeného zboží nebo stejného nebo podobného dovezeného zboží v množství dostatečném pro určení jednotkové ceny, avšak před uplynutím 90 dnů od dovozu zboží, které má být hodnoceno.

§ 17
Celní hodnota vypočtená

(1) Do ceny nebo hodnoty materiálu, výroby nebo jiného pracovního postupu podle § 71 odst. 1 písm. a) zákona se zahrnují i ceny prvků uvedených v § 75 odst. 1 písm. a) bodů 2 a 3 zákona a vhodným způsobem rozvržená hodnota zboží a služeb uvedených v § 75 odst. 1 písm. b) zákona, které byly poskytnuty, přímo nebo nepřímo, kupujícím pro použití v souvislosti s výrobou dováženého zboží. Hodnota zboží a služeb uvedených v § 75 odst. 1 písm. b) bodu 4 zákona, poskytnutých v tuzemsku, se do ceny zahrne pouze ve výši, v jaké byly výrobci účtovány.

(2) Použijí-li se pro určení celní hodnoty podle § 71 odst. 1 zákona jiné informace než údaje poskytnuté výrobcem nebo jeho jménem, informuje celní orgán dovozce na jeho žádost o původu těchto informací, použitých údajích a výpočtech na nich založených, aniž by při tom bylo dotčeno ustanovení § 51 odst. 6 zákona.

(3) Všeobecné výlohy uvedené v § 71 odst. 1 písm. b) zákona zahrnují pouze přímé a nepřímé náklady na výrobu a prodej zboží pro vývoz, které nebyly zahrnuty na základě ustanovení § 71 odst. 1 písm. a) zákona.

§ 18
Připočitatelné a odpočitatelné položky

(1) Jsou-li nádoby uvedené v § 75 odst. 1 písm. a) bodu 2 zákona předmětem opakovaných dovozů, je na žádost deklaranta jejich cena rozdělena odpovídajícím způsobem podle všeobecně uznávaných účetních zásad.

(2) Pro účely § 75 odst. 1 písm. b) bodu 4 zákona se do celní hodnoty nezahrnují náklady na výzkum a předběžné nákresy.

(3) Pro účely § 75 odst. 1 písm. e) a f) a § 76 odst. 1 písm. a) zákona se za místo, kde zboží přepravované jiným způsobem než silniční, železniční, leteckou nebo vodní dopravou vstupuje do tuzemska, považuje místo, na kterém zboží přestoupilo státní hranice.

(4) Ustanovení § 76 odst. 1 písm. c) zákona se použije i v případech, kdy je celní hodnota určována jiným způsoben než na základě převodní hodnoty.

(5) Na návrh příslušné osoby celní orgán umožní, aby hodnota některých prvků byla určena na základě vhodných a určitých kritérií, na rozdíl od ustanovení

a)   § 75 odst. 3 zákona, u prvků, které mají být připočteny k ceně skutečně placené nebo která má být zaplacena, nejsou-li vyčíslitelné v okamžiku vzniku celního dluhu,
b)   § 76 zákona, u prvků, které se do celní hodnoty nezapočítávají, v případech, kdy částka týkající se určitého prvku není v okamžiku vzniku celního dluhu odlišena od ceny skutečně placené nebo která má být zaplacena.

Celní hodnota určená postupem podle písmen a) a b) se však nepovažuje za předběžnou hodnotu ve smyslu § 132a písm. b) zákona.

(6) Ustanovení odstavce 5 se použije tehdy, jestliže

a)   postup podle § 132f zákona za těchto okolností představuje nepřiměřené administrativní náklady,
b)   postup podle § 68 až 72 zákona by byl za těchto okolností nepřiměřený,
c)   existují odůvodněné předpoklady, že částka cla, která má být vybrána ve lhůtě stanovené pro tento postup, nebude nižší něž částka, která by byla vybrána, nebylo-li by postupováno podle odstavce 5,
d)   tímto postupem nejsou narušeny podmínky hospodářské soutěže na základě stanoviska Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

§ 19
Licenční poplatky

(1) Pro účely § 75 odst. 1 písm. c) zákona se licenčními poplatky rozumí zejména platby, které je nutno uhradit za použití práv vztahujících se k

a)   výrobě dovezeného zboží, zejména patenty, užitné vzory, výrobní know-how,
b)   prodeji na vývoz dovezeného zboží, zejména obchodní značky, registrované vzory, nebo
c)   použití nebo dalšímu prodeji dovezeného zboží, zejména autorská práva, výrobní postupy začleněné neoddělitelně v dovezeném zboží.

(2) Bez ohledu na ustanovení § 75 odst. 4 zákona, je-li celní hodnota dovezeného zboží určována podle ustanovení § 66 a 67 zákona, jsou licenční poplatky přičteny k ceně skutečně placené nebo která má být za dovezené zboží zaplacena, pouze tehdy, týkají-li se zboží, které má být hodnoceno, a jsou-li podmínkou prodeje tohoto zboží.

(3) Jestliže je dovezené zboží pouze přísadou nebo součástí zboží, které bylo vyrobeno v tuzemsku, může být licenční poplatek připočten k ceně skutečně placené nebo která má být za dovezené zboží zaplacena, pouze tehdy, vztahuje-li se licence k tomuto zboží.

(4) Jestliže se zboží dováží v nesmontovaném stavu nebo bylo-li podrobeno před dalším prodejem pouze nepodstatné úpravě, např. zředění nebo zabalení, nevylučují tyto okolnosti skutečnost, že se licenční poplatky k dovezenému zboží vztahují.

(5) Jestliže se licenční poplatky vztahují částečně k dovezenému zboží a částečně na jiné přísady nebo součásti, které byly ke zboží přidány po jeho dovozu, nebo k činnostem nebo službám na dovezené zboží po jeho dovozu vynaloženým, rozvrhnou se licenční poplatky přiměřeně pouze na základě objektivních a zjistitelných skutečností v souladu s vysvětlující poznámkou k § 75 odst. 3 zákona, uvedenou v příloze č. 9 k této vyhlášce.

(6) Licenční poplatek za poskytnutí práva používání obchodní značky se připočte k ceně skutečně placené nebo která má být za dovezené zboží zaplacena, pouze tehdy,

a)   týká-li se zboží, které bylo po svém dovozu opět prodáno v nezměněném stavu nebo bylo podrobeno pouze nepodstatnému zpracování nebo přepracování,
b)   je-li toto zboží uváděno na trh pod obchodní značkou, za niž se platí licenční poplatek, umístěnou na předmětném zboží již před jeho dovozem nebo až po něm,
c)   není-li kupujícímu povoleno, aby si obstaral stejné zboží u jiných dodavatelů, kteří nejsou ve spojení s prodávajícím.

(7) Platí-li kupující licenční poplatek třetí osobě, podmínky uvedené v odstavci 2 se nepovažují za splněné, nepožaduje-li prodávající nebo osoba, se kterou je ve spojení, od kupujícího tuto platbu.

(8) Je-li výpočet licenčního poplatku odvozen od ceny dováženého zboží, pokládá se, neprokáže-li se opak, licenční poplatek za platbu vztahující se na zboží, které má být hodnoceno. Případ, kdy se licenční poplatek vypočítává nezávisle na ceně dováženého zboží, nevylučuje to, že se platba licenčního poplatku může vztáhnout ke zboží, jehož hodnota se určuje.

(9) Při uplatnění ustanovení § 75 odst. 1 písm. c) zákona není podstatné, v jaké zemi má příjemce platby licenčního poplatku trvalý pobyt nebo sídlo.

§ 20
Vysvětlující poznámky a všeobecně uznávané účetní zásady

Vysvětlující poznámky upravující podrobnosti postupu celních orgánů při určování celní hodnoty podle § 65 až 76 jsou uvedeny v příloze č. 9 k této vyhlášce. Odkazují-li ustanovení zákona upravující určování celní hodnoty na všeobecně uznávané účetní zásady, použijí se zásady uvedené v příloze č. 10 k této vyhlášce.

Hlava III
Náklady na dopravu zboží
(K § 75 odst. 5 a § 76 odst. 2 zákona)

§ 21

(1) Neprokáže-li deklarant skutečnou výši nákladů na dopravu dováženého zboží na místo, kde toto zboží vstupuje do tuzemska, určí je celní úřad takto:

a)   je-li zboží dopravováno stejným druhem dopravy do místa v tuzemsku, které je za místem vstupu do tuzemska, oceňují se náklady na dopravu v poměru vzdálenosti v zahraničí ke vzdálenosti v tuzemsku,
b)   je-li zboží účtováno za jednotnou cenu vyplaceně do místa určení, která odpovídá ceně vyplaceně místo vstupu do tuzemska, neodečítají se od této ceny náklady na dopravu v tuzemsku. Odečtení je však možné, je-li celnímu úřadu předložen důkaz, že cena vyplaceně na místo vstupu do tuzemska by byla nižší než jednotná cena vyplaceně do místa určení,
c)   je-li doprava provedena zdarma nebo je-li zajištěna kupujícím, zahrnují se do celní hodnoty náklady na dopravu do místa vstupu do tuzemska vypočítané podle sazebníku dopravného obvykle používaného pro stejný druh dopravy.

(2) Všechny poštovní poplatky zaplacené za dopravu zboží zaslaného poštou až do místa určení v tuzemsku se zahrnou do celní hodnoty tohoto zboží, s výjimkou dodatečných poplatků vybíraných v tuzemsku.

(3) Poštovní poplatky za dopravu zboží se nepřipočítávají k deklarované hodnotě zboží, které nemá obchodní charakter.

(4) Ustanovení odstavců 2 a 3 se nepoužijí pro zboží přepravované expresními poštovními službami.

(5) Náklady na leteckou dopravu, které se zahrnují do celní hodnoty, se vypočtou podle pravidel a vysvětlivek uvedených v příloze č. 11 k této vyhlášce.

Hlava IV
Způsoby prokazování ceny zboží a deklarace údajů o celní hodnotě
(K § 79 odst. 3 zákona)

§ 22
Prokazování ceny zboží

(1) Cena dováženého zboží se prokazuje zejména účetním dokladem, smlouvou nebo jiným dokladem, který se týká daného převodu.

(2) Deklarant předá celnímu úřadu jedno vyhotovení nebo kopii dokladu, na jehož základě je celní hodnota dováženého zboží prohlašována. Je-li celní hodnota deklarována formou písemného prohlášení, připojí celní úřad vyhotovení (kopii) dokladu, na základě kterého je celní hodnota dováženého zboží prokazována, k tomuto prohlášení. Nebylo-li mezi kupujícím a prodávajícím nebo účastníky jiné smlouvy sjednáno vystavování faktur, je třeba tuto skutečnost uvést v deklaraci údajů o celní hodnotě způsobem uvedeným v příloze č. 12 k této vyhlášce.

Deklarace údajů o celní hodnotě
§ 23

(1) Je-li celní hodnota určována podle § 65 až 79 zákona, předkládá deklarant spolu s celním prohlášením vztahujícím se na dovážené zboží také Deklaraci údajů o celní hodnotě (dále jen "deklarace hodnoty"). Deklarace hodnoty se předkládá na tiskopise D.V.1, jehož vzor je uveden v příloze č. 13 k této vyhlášce. Vztahuje-li se celní prohlášení na zboží, které je zařazeno do více podpoložek celního sazebníku, předkládá se s deklarací hodnoty jeden nebo více Doplňkových listů D.V.1 bis (dále jen "doplňkový list"), a to na tiskopise, jehož vzor je uveden v příloze č. 14 k této vyhlášce. Údaje potřebné k určení celní hodnoty a způsob jejich uvádění v deklaraci hodnoty a doplňkovém listu jsou upraveny v příloze č. 12 k této vyhlášce.

(2) Deklaraci hodnoty předkládá deklarant.

(3) Nemůže-li být celní hodnota určena podle § 66 zákona, celní úřad předložení deklarace hodnoty nepožaduje. V těchto případech pro účely celního hodnocení podle dalších ustanovení zákona však deklarant celnímu úřadu poskytne nebo zajistí, aby byly poskytnuty, informace, které může celní úřad požadovat pro účely celního hodnocení podle jiného ustanovení než § 66 zákona, a to ve formě a způsobem určeným celním úřadem.

(4) Předložením deklarace hodnoty požadované podle odstavce 1 celnímu úřadu, bez ohledu na možnosti postihu za porušení celních předpisů, odpovídá deklarant za

a)   přesnost a úplnost údajů uvedených v deklaraci hodnoty,
b)   původnost a hodnověrnost dokladů, které jsou předloženy na podporu těchto údajů,
c)   poskytnutí doplňujících informací nebo dokumentů potřebných pro určení celní hodnoty zboží.

(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se nepoužijí, bude-li celní hodnota zboží určována zjednodušeným postupem na základě ustanovení § 79 odst. 2 zákona.

(6) Tiskopisy deklarace hodnoty vydané nebo schválené před nabytím účinnosti této vyhlášky mohou být používány do 31. prosince 2003.

§ 24

(1) Celní úřad upustí od požadavku na předložení deklarace hodnoty nebo její části

a)   nepřesáhne-li celní hodnota zboží dováženého v jedné zásilce částku 300 000 Kč, za podmínky, že se nejedná o rozdělené nebo postupně dovážené zásilky od stejného odesilatele stejnému příjemci,
b)   jedná-li se o dovoz zboží, které nemá obchodní charakter,
c)   jedná-li se o dovoz zboží, které nepodléhá clu a daním vybíraným při dovozu nebo které je plně od cla osvobozeno na základě zvláštních předpisů, nebo
d)   při dovozu zboží, na které se nevyžaduje písemné celní prohlášení.

(2) Z důvodů hodných zřetele mohou celní úřady vyžadovat předložení deklarace hodnoty i v případech uvedených v odstavci 1, je-li to potřebné pro účely vyměření cla a daní.

(3) V případě dovozu zboží, které stejný prodávající dodává pravidelně a za stejných obchodních podmínek stejnému kupujícímu, nemusí celní úřad vyžadovat, aby byly v dokladech předkládaných podle § 23 odst. 1 s každým celním prohlášením uváděny všechny údaje. Vyžadují se však při každé změně okolností; nedojde-li ke změně okolností, nejméně jednou za 3 roky.

(4) Zvýhodnění poskytnuté podle odstavce 3 může být zrušeno a předložení deklarace hodnoty může být vyžadováno, jestliže je zjištěno, že podmínka nezbytná pro toto zvýhodnění zanikla nebo není plněna.

(5) Je-li celní prohlášení podáváno elektronicky nebo je-li na zboží předkládáno neúplné celní prohlášení (§ 124 zákona) nebo zjednodušené celní prohlášení (§ 132g zákona), může celní úřad povolit odchylky ohledně formy předávání dat vyžadovaných pro určení celní hodnoty.

ČÁST SEDMÁ
Celní letiště a přístavy
(K § 80 odst. 4 zákona)

§ 25

Celní letiště a přístavy, kde je umístěn celní úřad, jsou uvedeny v příloze č. 15 k této vyhlášce.

ČÁST OSMÁ
Zvláštní úprava postupu předložení zboží k celnímu řízení
(K § 85 a § 105 odst. 11 zákona)

§ 26
Systém červená - zelená

(1) Systém červená - zelená je zvláštním způsobem provádění celního dohledu a celního prohlášení v cestovním styku, který může být použit u pohraničních celních úřadů na celních letištích nebo u silničních celních přechodů včetně dálničních.

(2) Zelený pruh je určen pro cestující, kteří dovážejí nebo vyvážejí jen zboží, které nepodléhá clu a daním nebo je od nich osvobozeno a nepodléhá zákazům a omezením stanoveným zvláštními předpisy. Ostatním cestujícím je vyhrazen červený pruh. Červený pruh je vyhrazen rovněž pro cestující, kteří musí splnit oznamovací povinnost podle zvláštního právního předpisu.5)

(3) Zelený pruh je označen zelenou značkou tvaru pravidelného osmiúhelníku s nápisem: "Nic k proclení".

(4) Červený pruh musí být označen červenou značkou čtvercového tvaru s nápisem: "Zboží k proclení".

§ 27
Volný oběh

Není-li celní prohlášení podáváno písemně nebo ústně, může být celní prohlášení na propuštění zboží do režimu volného oběhu učiněno jiným úkonem podle § 30, jde-li o

a)   zboží, které nemá obchodní charakter, dovážené cestujícím, které nepodléhá zákazům a omezením stanoveným zvláštními předpisy a je při dovozu osvobozeno od dovozního cla,
b)   zemědělské výrobky a zboží používané v zemědělské výrobě, které nepodléhá zákazům a omezením stanoveným právními předpisy a které je osvobozeno od dovozního cla,
c)   dopravní prostředky, které jsou při zpětném dovozu jako zboží původně české osvobozeny od dovozního cla.

§ 28
Vývoz

Není-li celní prohlášení podáváno písemně nebo ústně, může být celní prohlášení na propuštění zboží do režimu vývozu učiněno jiným úkonem podle § 30, jde-li o

a)   zboží, které nemá obchodní charakter, vyvážené cestujícím, které nepodléhá zákazům a omezením stanoveným zvláštními předpisy,
b)   dopravní prostředky registrované v tuzemsku, u kterých se předpokládá zpětný dovoz do tuzemska,
c)   materiál určený k upevnění a ochraně zboží při dopravě.

§ 29
Režim dočasného použití

(1) Není-li celní prohlášení podáváno písemně nebo ústně, může být celní prohlášení na propuštění zboží do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla učiněno jiným úkonem ve smyslu § 30, jedná-li se o

a)   osobní svršky cestujících a zboží dovážené ke sportovním účelům,
b)   dopravní prostředky,
c)   kontejnery, palety a obaly.

(2) Učinil-li deklarant při dovozu zboží uvedeného v odstavci 1 celní prohlášení jiným úkonem, činí se celní prohlášení při jeho zpětném vývozu rovněž jiným úkonem podle § 30.

Jiný úkon, jímž se podává celní prohlášení
§ 30

Jiný úkon podle § 27 až 29 lze pohraničnímu celnímu úřadu učinit při přepravě zboží

a)   průjezdem zeleného pruhu "Nic k proclení", jsou-li u příslušného celního úřadu oddělené vstupy zřízeny,
b)   průjezdem celního prostoru pohraničního celního úřadu, kde není zřízen systém "Červená - zelená", samočinným učiněním celního prohlášení.

Tímto jiným úkonem současně plní deklarant povinnost předložit celní prohlášení a navrhnout příslušný celní režim.

§ 31

(1) Bylo-li celní prohlášení učiněno jiným úkonem podle § 30 a zboží splňovalo podmínky uvedené v § 27 až 29, považuje se zboží za přihlášené a předložené pohraničnímu celnímu úřadu v okamžiku, kdy byl tento jiný úkon učiněn.

(2) Zjistí-li celní úřad při kontrole provedené po úkonu učiněném podle § 30, že dovážené nebo vyvážené zboží nesplňovalo podmínky uvedené v § 27 až 29, považuje se zboží za nezákonně dovezené nebo vyvezené.

ČÁST DEVÁTÁ
Celní řízení mimo celní prostor
(K § 102 odst. 4 zákona)

§ 32

(1) Celní řízení mimo celní prostor se provede za podmínky, že deklarant požádá o provedení celního řízení mimo celní prostor včas, oznámí celnímu úřadu přibližné množství zboží a jeho druh podle pojmenování obvyklého v obchodě a navrhne dobu, kdy má být celní řízení provedeno, a bez zbytečného odkladu oznámí celnímu úřadu dodatečné změny v těchto údajích. Za včas podanou žádost se považuje žádost předložená celnímu úřadu nejpozději v pracovní den, který předchází dni, kdy se má uskutečnit řízení mimo celní prostor. Nebude-li tím ztíženo provádění celního dohledu, může celní úřad upustit od podání žádosti ve stanovené lhůtě a celní úřad může vyhovět i žádosti podané v okamžiku předložení zboží. Žádost o provedení řízení mimo celní prostor nemusí mít písemnou podobu.

(2) Celní řízení mimo celní prostor se provede, je-li to odůvodněno hospodárností, zejména usnadní-li se tím doprava zboží, nebo je-li to jinak naléhavé a nebrání-li tomu provozní podmínky celního úřadu. V případě, kdy žádosti o provedení řízení mimo celní prostor celní úřad nevyhoví a řízení mimo celní prostor neprovede, zaznamená pověřený zaměstnanec celního úřadu důvody na zadní straně dílu písemného celního prohlášení určeného tomuto celnímu úřadu a dílu určeného deklarantovi. Obdobně se postupuje, jestliže se řízení mimo celní prostor neprovede podle odstavce 3.

(3) Celní řízení mimo celní prostor se neprovede, určí-li celní úřad, že celní dohled provede jen kontrolou dokladů a písemností.

(4) Celní řízení mimo celní prostor se provede za předpokladu, že v době navržené deklarantem jsou potřebné doklady, zboží a případně dopravní prostředek, v němž se zboží dopravuje, připraveny tak, aby bylo možno celní řízení bezodkladně zahájit a bez průtahů ukončit.

(5) Provede-li se celní řízení mimo celní prostor, hradí deklarant náklady tohoto řízení takto:

a)   za každou započatou hodinu celního řízení a cesty nutné k dostavení se na místo celního řízení a zpět v pracovní době celního úřadu 200 Kč,
b)   za každou započatou hodinu celního řízení a cesty nutné k dostavení se na místo celního řízení a zpět v pracovních dnech mimo pracovní dobu celního úřadu 300 Kč,
c)   za každou započatou hodinu celního řízení a cesty nutné k dostavení se na místo celního řízení a zpět ve dnech pracovního volna nebo pracovního klidu 400 Kč. 

(6) Kromě nákladů za provedení celního řízení mimo celní prostor uvedených v odstavci 5 hradí deklarant

a)   náklady prokázaných jízdních výdajů,6) nebo
b)   náhradu za používání silničních motorových vozidel při pracovních cestách.7)

(7) Je-li celní řízení mimo celní prostor prováděno v jednom místě u více deklarantů, hradí náklady na cestu nutné k dostavení se na místo celního řízení podle odstavce 5 a náklady podle odstavce 6 s tím spojené deklarant, u kterého bylo provedeno první celní řízení mimo celní prostor, náklady na cestu zpět podle odstavce 5 a náklady podle odstavce 6 s tím spojené hradí deklarant, u kterého bylo provedeno poslední celní řízení mimo celní prostor.

ČÁST DESÁTÁ
Způsob nakládání s jednotlivými vyhotoveními rozhodnutí, celní prohlášení a jeho prodávání v celním řízení
(K § 104 odst. 5 zákona, § 105 odst. 11 zákona)

Písemné celní prohlášení
§ 33

(1) Nestanoví-li zákon nebo zvláštní právní předpis jinak, podává se písemné celní prohlášení, jímž deklarant navrhuje propuštění zboží do celního režimu, na tiskopise Jednotná celní deklarace (dále jen "Deklarace"), jehož vzor je uveden v přílohách č. 16 a 17 k této vyhlášce, a v případě, že je více položek zboží, předkládá se rovněž na tiskopise Jednotná celní deklarace doplňková (dále jen "Doplňková deklarace"), jehož vzor je uveden v přílohách č. 18 a 19 k této vyhlášce. V režimu tranzitu, je-li více položek zboží, lze celní prohlášení podat rovněž na tiskopisu ložného listu, jehož vzor je uveden v příloze č. 20 k této vyhlášce (dále jen "Ložný list"), namísto Doplňkové deklarace.

(2) Způsob uvádění údajů v Deklaraci, Doplňkové deklaraci a Ložném listu, jakož i další náležitosti související s podáváním celního prohlášení na těchto tiskopisech je uveden v části I přílohy č. 21 k této vyhlášce, není-li dále v odstavci 3 nebo 4 stanoveno jinak.

(3) Deklarant, který je fyzickou osobou, uvádí v Deklaraci a Doplňkové deklaraci, jimiž navrhuje propuštění zboží, které nemá obchodní charakter, do celního režimu jiného než tranzit údaje v rozsahu uvedeném v části II přílohy č. 21 k této vyhlášce.

(4) Písemné celní prohlášení na propuštění zboží ozbrojených sil do režimu tranzitu podle § 139a písm. e) zákona lze podat na tiskopisu 302, který má formát A3 a jehož vzor je uveden v příloze č. 22 k této vyhlášce.

(5) Seznam doplňkových kódů a seznam zboží, jehož sazební zařazení se v písemném celním prohlášení uvádí desetimístným číselným kódem, je uveden v příloze č. 23 k této vyhlášce. Číslice na devátém a desátém místě označují doplňkový kód.

§ 34

(1) Deklarace a Doplňková deklarace se v úplné sadě skládá

a)   z osmi listů označených čísly 1 až 8, nebo
b)   ze čtyř listů označených čísly 1/6, 2/7, 3/8 a 4/5, které se používají zejména k vyhotovení Deklarace a Doplňkové deklarace výpočetní technikou.

(2) Deklarace s případně přiloženými Doplňkovými deklaracemi se používají v sadách skládajících se z listů označených čísly

a)   1, 2 a 3 k podávání celních prohlášení na propuštění zboží do režimu vývoz a režimu pasivní zušlechťovací styk nebo na ukončení režimu aktivní zušlechťovací styk a režimu dočasné použití zpětným vývozem, na zpětný vývoz zboží z režimu aktivní zušlechťovací styk nebo dočasné použití, byly-li tyto režimy ukončeny přidělením jiného celně schváleného určení, nebo na zpětný vývoz zboží z celního skladu s výjimkou celního skladu typu D,
b)   1, 4 a 5 k podávání celních prohlášení na propuštění zboží do režimu tranzit,
c)   6, 7 a 8 k podávání celních prohlášení na propuštění zboží do režimu volný oběh, uskladňování v celním skladu, aktivní zušlechťovací styk, přepracování pod celním dohledem a dočasného použití nebo na ukončení režimu aktivní zušlechťovací styk a dočasné použití jinak než zpětným vývozem nebo propuštěním do volného oběhu,
d)   1, 2, 3, 4 a 5 k podávání celních prohlášení na propuštění zboží do režimu vývoz nebo režimu pasivní zušlechťovací styk a současně do režimu tranzit,
e)   1, 2, 3, 4 a 5 k podávání celních prohlášení na ukončení režimu dočasného použití a současně na propuštění zboží do režimu tranzitu.

(3) Je-li k podání celního prohlášení použita Deklarace, případně Doplňková deklarace v sadě skládající se z listů označených čísly 1/6, 2/7, 3/8 a případně 4/5, proškrtne deklarant nehodící se číselné označení na Deklaraci a v Doplňkové deklaraci tak, aby číslování listů v sadě odpovídalo ustanovením uvedeným v odstavci 2.

(4) Deklarace a Doplňková deklarace se zhotovuje zeleným tiskem na bílý samopropisovací papír, který je bez vlastní fluorescence pod UV světlem a jehož hmotnost je nejméně 40g/m2. Rozměr tiskopisu je 210 x 297 mm, přičemž v odůvodněných případech může ministerstvo povolit odchylku v rozsahu - 5 až +8 mm. Jednotlivé listy jsou opatřeny samopropisovací vrstvou tak, aby se údaje uváděné na první list složky přímo propisovaly na ostatní listy, na kterých mají být uvedeny, a aby údaje uvedené na jedné straně listu neztěžovaly nebo neznemožňovaly čitelnost údajů uvedených na jeho druhé straně. Tiskopis se nesmí při běžném používání trhat a mačkat. Pravidla pro vyhotovení tiskopisu Deklarace a Doplňkové deklarace jsou uvedena v příloze č. 24 k této vyhlášce. Tiskopis Deklarace a Doplňkové deklarace může být nahrazen počítačovou sestavou, která splňuje všechny stanovené náležitosti, zejména musí odpovídat předepsanému vzoru tiskopisu, formátu, požadavku na vlastnosti použitého papíru, a obsahovat všechny předepsané údaje.

(5) Jednotlivé listy Deklarace a Doplňkové deklarace jsou číselně a barevně odlišeny. List s číslem 1 nebo 6 s červeným označením je určen pro celní úřad, který rozhoduje o propuštění zboží do navrženého režimu. List s číslem 2 nebo 7 se zeleným označením je využíván pro statistické účely a list s číslem 3 nebo 8 se žlutým označením je předáván deklarantovi nebo jeho zástupci jako rozhodnutí o propuštění zboží a vyměření cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu. Listy s čísly 4 a 5 s modrým označením doprovází zásilku zboží propuštěnou do režimu tranzitu od celního úřadu odeslání k celnímu úřadu určení. Je-li zboží propuštěno do režimu vývozu nebo režimu pasivního zušlechťovacího styku, doprovází list s číslem 2 zásilku zboží k pohraničnímu celnímu úřadu, a je-li zboží propuštěno do režimu vývozu s umístěním do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu, také k celnímu úřadu, v jehož územním obvodu je zboží do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu umístěno. List s číslem 3 je celním úřadem, který zboží do režimu vývozu nebo pasivního zušlechťovacího styku propustil, předáván deklarantovi nebo jeho zástupci po potvrzení výstupu zboží do zahraničí nebo umístění zboží do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu.

(6) Pro účely celního řízení se do Deklarace uvádí údaje podle přílohy č. 21 k této vyhlášce. Dovozem se pro tyto účely rozumí propuštění do režimu volného oběhu, aktivního zušlechťovacího styku, přepracování pod celním dohledem, uskladňování v celním skladu, dočasného použití a ukončení režimu aktivního zušlechťovacího styku a dočasného použití jinak než zpětným vývozem nebo propuštěním do volného oběhu, vývozem pak propouštění zboží do režimu vývozu a pasivního zušlechťovacího styku nebo ukončení režimu aktivního zušlechťovacího styku a dočasného použití zpětným vývozem nebo zpětný vývoz zboží z režimu aktivního zušlechťovacího styku nebo dočasného použití, byly-li tyto režimy ukončeny přidělením jiného celně schváleného určení.

(7) Pro účely statistiky o dováženém a vyváženém zboží se do Deklarace uvádí údaje stanovené zvláštním právním předpisem,8) a to způsobem stanoveným v § 35 odst. 1 a 6.

(8) Deklarace, kterou se navrhuje pouze ukončení režimu, se podává tehdy, je-li ukončován režim aktivního zušlechťovacího styku nebo dočasného použití a předmětnému zboží je přidělováno jiné celně schválené určení než režim volného oběhu.

(9) Deklarace, kterou se navrhuje pouze zpětný vývoz, se podává, je-li uskutečňován zpětný vývoz zboží z celního skladu s výjimkou celního skladu typu D. Zpětný vývoz zahraničního zboží, které bylo rozhodnutím v celním řízení propuštěno do režimu aktivní zušlechťovací styk, dočasné použití, uskladňování v celním skladu nebo přepracování pod celním dohledem, jakož i zboží, jemuž po dovozu do tuzemska nebylo přiděleno jiné celně schválené určení, se uskutečňuje v režimu tranzitu.

(10) Požaduje-li deklarant pro svoji potřebu další list Deklarace, příp. Doplňkové deklarace, může přiložit k předepsaným listům shodně vyplněný další list, a to při vývozu list číslo 3, při dovozu list číslo 8 a při tranzitu list číslo 1. Přiložený list pověřený zaměstnanec celního úřadu doplní a potvrdí stejným způsobem jako předepsaný list stejně číselně označený. Při vývozu a dovozu s tímto listem zaměstnanec celního úřadu nakládá stejně jako s listem 3 nebo 8 předávaným deklarantovi s tím, že jej předá deklarantovi po propuštění zboží (tzn. odlišně od ustanovení odstavce 5 i u zboží propuštěného do režimu vývoz nebo pasivní zušlechťovací styk bez potvrzení výstupu zboží do zahraničí nebo umístění zboží do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu). Při tranzitu přiložený list předá pověřený zaměstnanec celního úřadu deklarantovi rovněž po propuštění zboží do režimu tranzitu. Jako další list určený pro potřebu deklaranta může být použit pouze list tiskopisu Deklarace nebo Doplňkové deklarace, případně jeho čitelná fotokopie, přičemž v odstavci B dalšího listu Deklarace bude zřetelně uvedena poznámka "Určeno pro deklaranta", která nesmí být vyhotovena v červené barvě.

(11) Jedna Deklarace je určena pouze k vykázání jedné položky zboží. Je-li zásilka, na kterou se celní prohlášení vztahuje, složena z více položek zboží, přikládá se k tiskopisu Deklarace jeden nebo více tiskopisů Doplňkových deklarací. Na jednu Deklaraci s přiloženými Doplňkovými deklaracemi lze deklarovat pouze položky zboží, u nichž je údaj uváděný do levé části odstavce 37 Deklarace a Doplňkových deklarací shodný. Je-li na poslední přiložené Doplňkové deklaraci deklarována pouze jedna nebo dvě položky zboží, nevyužité místo pro uvedení případných dalších položek se proškrtává. Využití i oběh Doplňkových deklarací je totožný s využitím a oběhem Deklarace, se kterou jsou předkládány a jejíž přílohu tvoří.

(12) V režimu tranzitu může být Doplňková deklarace nahrazena Ložným listem a v národním tranzitu i Seznamem zboží, který se vyhotovuje při dopravě zboží pro potřebu ozbrojených sil ve stejném počtu výtisků jako Ložný list a manipuluje se s ním shodným způsobem. K jedné Deklaraci nelze současně přikládat Ložný list nebo Seznam zboží vztahující se na část zboží a Doplňkovou deklaraci vztahující se na další část zboží.

(13) Tiskopis Ložného listu může být vyhotoven tiskárnou počítače nebo jiným strojovým způsobem tak, aby byly zachovány obsahové náležitosti a jejich předepsané prostorové umístění. Orámovaný prostor vpravo nahoře musí mít rozměr 70 x 55 mm s rozdělením na horní část o velikosti 70 x 15 mm a dolní část o velikosti 70 x 40 mm. Celkový rozměr tiskopisu je 210 x 297 mm, přičemž je nutno používat papír s hmotností nejméně 40g/m2, který bude pevný tak, aby se při běžném používání netrhal ani nemačkal. Šířku sloupců v Ložném listu může deklarant přizpůsobovat podle potřeby, s výjimkou sloupce "Místo pro úřední záznamy", který musí být široký nejméně 30 mm. Tiskopis Ložného listu může být nahrazen počítačovou sestavou, která obsahuje všechny předepsané údaje.

(14) Ložný list se přikládá ke každému listu Deklarace a stává se jeho nedílnou přílohou. Vyplňuje se pouze přední strana tiskopisu.

§ 35

(1) Deklarace, Doplňkové deklarace a Ložné listy se vyplňují psacím strojem, mechanograficky nebo jiným podobným způsobem. Vypsat je lze i ručně tiskacím písmem, ne však obyčejnou nebo inkoustovou tužkou. Vyplněné údaje v nich musí být napsány modrou nebo černou barvou tak, aby byly nesmazatelné a co nejvíce čitelné. Údaje lze uvádět pouze do předepsaných částí a není přípustné je doplňovat jinými údaji, pro které nejsou příslušné odstavce vyhrazeny. Při vyplňování psacím strojem s typy podle mezinárodních norem je vhodné využít pro přesné umístění údajů nastavovací okénko v odstavci 2 Deklarace nebo Doplňkové deklarace.

(2) V Deklaraci, případně Doplňkové deklaraci vyplní deklarant údaje nebo zajistí jejich vyplnění v souladu s přílohou č. 21 k této vyhlášce do odstavců

a)   1, 3, 5, 6, 9, 14, 20 až 23, 25, 28, 31 až 33, 34a, 36, 37, 41, 44, 47, 49 a 54 při dovozu,
b)   1, 3, 5, 6, 9, 14, 20 až 23, 25, 31 až 33, 34a, 37, 41, 44, 47 a 54 při vývozu,
c)   1, 3 až 6, 8, 15, 17, 18, 21, 25, 31 až 33, 35, 38, 40, 44, 50, 51, 52, 53, 55 a 56 při tranzitu (odstavce se zeleným podtiskem).

(3) Je-li podáváno celní prohlášení na propuštění zboží do režimu tranzitu na sadách listů deklarace podle § 34 odst. 2 písm. b), d) nebo e), není považováno za chybu, jsou-li údaje uvedené do odstavců 8, 18, 21, 25, 40 a 44 na listu 5 Deklarace nečitelné nebo nezřetelné.

(4) Je-li podáváno celní prohlášení na propuštění zboží, u něhož je třeba v Deklaraci vyjádřit více různých údajů (kódů), zejména v odstavcích 1, 20, 22 a 23, musí být tyto údaje rozepsány do více Deklarací (například při placení jedné zásilky dvěma různými měnami je nutné ji poměrně rozdělit do dvou Deklarací, jedná-li se o nedělitelnou zásilku, lze podat jednu Deklaraci, v níž se jako měna, kterou je za zboží placeno nebo inkasováno, uvede měna, kterou je v přepočtu na koruny české placena větší část celkové částky, nebo měna dle výběru deklaranta, jedná-li se o shodné částky). Obdobně je třeba postupovat, bylo-li deklarantovi postupně vydáno k dovozu nebo vývozu stejného zboží za stejných podmínek více licencí (úřední povolení k dovozu a vývozu zboží a služeb9) a dovozem nebo vývozem jedné zásilky je čerpáno z více než jedné licence (například zásilka obsahuje 300 kusů stejného zboží, přičemž dovozem 100 kusů z nich je zcela vyčerpána jedna licence a dovozem zbylých 200 kusů je již čerpáno z další licence).

(5) Je-li pro vývoz a tranzit použita jedna sada listů Deklarace (Doplňkové deklarace), odpovídá deklarant za údaje, které se vztahují k režimu nebo k ukončení režimu, který sám nebo prostřednictvím svého zástupce navrhuje. Použije-li deklarant jako celní prohlášení příslušnou část sady listů Deklarace, která již byla vyplněna v souvislosti s jiným celním režimem, než který navrhuje, je povinen prověřit před jeho podáním správnost a platnost již v Deklaraci uvedených údajů, které se jej týkají, zejména údajů o deklarovaném zboží a o navrhovaném režimu. Zjištěné rozdíly, nejasnosti nebo nepřesnosti deklarant neprodleně oznámí celnímu úřadu. Případné propsání údajů, vyžadovaných pro tranzit, na listy číslo 2 a 3 se nepovažuje za závadu, i když při vývozu se tyto údaje neuvádějí.

(6) Číselné a kódované údaje uvedené v Deklaraci a Doplňkové deklaraci nesmějí být mazány ani přepisovány. Před přijetím celního prohlášení na propuštění zboží do navrženého režimu může deklarant provádět změny škrtnutím chybných údajů při zachování jejich čitelnosti a doplněním nových správných údajů do stejného odstavce vedle, nad nebo pod chybný údaj. Nelze-li takto změnu provést, musí být vyhotovena nová Deklarace nebo Doplňková deklarace. Po přijetí celního prohlášení může být oprava provedena, v souladu s ustanovením § 109 zákona, pouze podáním nového celního prohlášení.

§ 36

(1) Žádost o změnu údajů uvedených v Deklaraci, nebo o její zrušení, dokládá žadatel rozhodnutím (list číslo 3 nebo 8 Deklarace), které má být změněno nebo zrušeno. Po provedení změny nebo zrušení uvede celní úřad v příslušné Deklaraci poznámku o provedené změně nebo opravě a vrátí ji žadateli.

(2) Rozhodne-li celní úřad o určení celní hodnoty v jiné výši, než byla prohlášena deklarantem v přijatém písemném celním prohlášení, pověřený zaměstnanec celního úřadu opraví původní údaj o celní hodnotě tak, že jej přeškrtne a vedle, nad nebo pod něj uvede celním úřadem určenou celní hodnotu deklarovaného zboží. Obdobně postupuje pověřený zaměstnanec celního úřadu i u ostatních údajů v odstavcích, které vyplňuje deklarant a nesouhlasí s výsledkem celní kontroly a případné analýzy odebraných vzorků. Ustanovení zákona o zaznamenání rozsahu a výsledku celní kontroly na zadní straně dílu písemného celního prohlášení určeného tomuto celnímu úřadu tímto nejsou dotčena.

ČÁST JEDENÁCTÁ
Obsah, náležitosti a nakládání s osvědčením o elektronickém propuštění zboží do režimu tranzitu
[K § 104 odst. 9 písm. b) zákona]

§ 37
Osvědčení o elektronickém propuštění zboží do režimu tranzitu

(1) Je-li celní prohlášení na propuštění zboží do režimu tranzitu podáno elektronicky a celní úřad odeslání oznámí elektronicky propuštění zboží do režimu tranzitu, nahrazují se listy číslo 4 a 5 Deklarace tranzitním doprovodným dokladem, který odpovídá vzoru a náležitostem uvedeným v příloze č. 25 k této vyhlášce. Tranzitní doprovodný doklad se vyhotovuje a používá podle vysvětlivek uvedených v příloze č. 26 k této vyhlášce.

(2) Je-li v zásilce obsaženo více položek zboží, připojí se seznam položek, který odpovídá vzoru a náležitostem uvedeným v příloze č. 27 k této vyhlášce, a Ložný list. Seznam položek se vyhotovuje a používá podle vysvětlivek uvedených v příloze č. 28 k této vyhlášce.

(3) Celní úřad odeslání si ponechá elektronicky podané celní prohlášení a elektronické propuštění zboží oznámí vydáním tranzitního doprovodného dokladu hlavnímu povinnému.

(4) Jestliže celní úřad odeslání oznámil propuštění zboží hlavnímu povinnému elektronicky, může být tranzitní doprovodný doklad, na základě povolení celního úřadu, vyhotoven s použitím počítačového systému hlavního povinného.

(5) Ustanovení této vyhlášky upravující nakládání s listy 4 a 5 Deklarace doprovázejícími zásilku propuštěnou do režimu tranzitu, se pro tranzitní doprovodný doklad použijí obdobně.

§ 38
Poštovní styk

(1) U zboží dováženého v mezinárodních zásilkách se celní prohlášení k propuštění do volného oběhu považuje za podané

a)   v okamžiku vstupu do tuzemska, jedná-li se o mezinárodní zásilky, které tvoří pouze
   1. písemnosti obsahující sdělení,
   2. písemnosti pořízené hmatným písmem pro nevidomé, zvláštní papíry pro potřebu nevidomých a zvukové záznamy pro osobní potřebu nevidomých, nebo
   3. tiskoviny nepodléhající dovoznímu clu a daním nebo osvobozené od dovozního cla a daní,
b)   v okamžiku předložení celnímu úřadu, jedná-li se o mezinárodní zásilky obsahující zboží neuvedené pod písmenem a), které jsou opatřeny celním prohlášením o obsahu.

(2) Zboží vyvážené v poštovních zásilkách se považuje za navržené k propuštění do režimu vývozu

a)   v okamžiku podání k poštovní přepravě,2) jedná-li se o zboží nepodléhající vývoznímu clu, daním a poplatkům, nebo
b)   v okamžiku předložení celnímu úřadu, jedná-li se o zboží podléhající vývoznímu clu, daním a poplatkům, které je vyváženo v poštovních zásilkách opatřených celním prohlášením o obsahu.

(3) Jsou-li celnímu úřadu předloženy mezinárodní nebo poštovní zásilky neopatřené celním prohlášením o obsahu nebo je-li toto prohlášení neúplné, stanoví celní úřad formu, v níž je třeba celní prohlášení podat nebo je doplnit.

(4) Jedná-li se o zboží, které má obchodní charakter a jehož celková hodnota v jedné zásilce pro jednoho příjemce přesahuje 30 000 Kč, nebo jedná-li se o rozdělené zásilky nebo o zásilky postupně dovážené nebo vyvážené od stejného odesílatele stejnému příjemci, ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí.

ČÁST DVANÁCTÁ
Celní prohlášení
(K § 105 odst. 11 zákona)

Hlava I
Společný tranzit

§ 39

(1) Je-li zboží přepravováno ve společném tranzitu jinak než po železnici, odevzdává se tranzitnímu celnímu úřadu současně s tranzitním celním prohlášením také Potvrzení o přestupu hranice, a to na tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze č. 29 k této vyhlášce.

(2) Osobě, která předložila ve společném tranzitu zboží spolu s připojenými celními doklady celnímu úřadu určení, vystaví tento celní úřad na její žádost Potvrzení o dodání, jehož vzor je uveden v příloze č. 30 k této vyhlášce. Namísto Potvrzení o dodání může být použito i Potvrzení o předložení uvedené na zadní straně listu 5 Deklarace. Potvrzení o dodání nebo Potvrzení o předložení vyplňuje osoba, která o jeho vystavení žádá, a to před podáním žádosti celnímu úřadu určení. V Potvrzení o dodání mohou být uvedeny i jiné než předepsané údaje týkající se zásilky zboží, avšak závaznost potvrzení celního úřadu určení se vztahuje pouze na údaje v tiskopisu předepsané.

(3) Pro tiskopis Potvrzení o přestupu hranice, který má formát 210 x 148 mm, a pro tiskopis Potvrzení o dodání, který má formát 148 x 105 mm, se používá bílý papír o hmotnosti nejméně 40g/m2, který musí být tak pevný, že se při normálním používání netrhá ani nemačká. Tiskopisy se vyplňují buď na psacím stroji nebo jiným mechanografickým způsobem nebo čitelně rukou inkoustem nebo kuličkovým perem, a to tiskacím písmem.

Hlava II
Ústní celní prohlášení

§ 40
Volný oběh

(1) Celní prohlášení na propuštění zboží, které nemá obchodní charakter, do volného oběhu lze podat ústně, jedná-li se o

a)   zboží dovážené cestujícím,
b)   zboží v zásilkách, které jsou určeny fyzickým osobám, nebo
c)   jiné zboží než uvedené v písmenech a) a b), zejména zboží určené pro potřebu cizích ozbrojených sil a při zpětném dovozu zboží ozbrojených sil České republiky, je-li ústní celní prohlášení doloženo Prohlášením, jehož vzor je uveden v příloze č. 31 k této vyhlášce.

(2) Celní prohlášení k propuštění zboží, které má obchodní charakter, do volného oběhu lze podat ústně, jedná-li se o

a)   zboží, jehož celková hodnota v jedné zásilce pro jednoho příjemce nepřesahuje částku 30 000 Kč, a nejedná se o rozdělené zásilky nebo o zásilky postupně dovážené od stejného odesílatele stejnému příjemci,
b)   zboží uvedené v § 27 písm. b) a c).

Režim vývozu
§ 41

Celní prohlášení k propuštění zboží do režimu vývozu lze podat ústně, jedná-li se o

a)   zboží, které nemá obchodní charakter, vyvážené
   1. cestujícím,
   2. v zásilkách určených fyzickým osobám,
   3. ozbrojenými silami v souvislosti s jejich vysláním na území jiných států, je-li ústní celní prohlášení doloženo Prohlášením, jehož vzor je uveden v příloze č. 31 k této vyhlášce, nebo
   4. nepodléhá-li zákazům nebo omezením,
b)   zboží, které má obchodní charakter a jehož celková hodnota v jedné zásilce pro jednoho příjemce nepřevyšuje 30 000 Kč, za předpokladu, že se nejedná o rozdělené zásilky nebo o zásilky postupně vyvážené od stejného odesílatele stejnému příjemci,
c)   zboží uvedené v § 28 písm. b) a c).

§ 42

Podléhá-li zboží, na které bylo podle § 40 a 41 podáno ústní celní prohlášení, dovoznímu nebo vývoznímu clu, daním nebo poplatkům vybíraným při dovozu nebo vývozu, vydá celní úřad dlužníkovi potvrzení o zaplacení cla, daní nebo poplatků.

§ 43
Režim dočasného použití

(1) Celní prohlášení, kterým se navrhuje propuštění zboží do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla, lze podat ústně, jedná-li se o

a)   zařízení k výkonu povolání dovážené za účelem pořízení rozhlasových a televizních reportáží a vozidla speciálně upravená pro rozhlasové a televizní reportáže a jejich vybavení, dovezené se souhlasem celního úřadu zahraničními veřejnými nebo soukromými společnostmi, a ústní celní prohlášení bude doloženo seznamem tohoto zařízení ve dvojím vyhotovení,
b)   kontejnery, palety a obaly,
c)   osobní svršky cestujících a zboží dovážené ke sportovním účelům,
d)   léčiva pro vlastní potřebu cestujících,
e)   zboží dovážené v pohraničním styku,
f)   zboží k humanitárním účelům,
g)   dopravní prostředky,
h)   zvířata,
i)   zboží dovážené pro potřebu cizích ozbrojených sil, je-li ústní celní prohlášení doloženo Prohlášením, jehož vzor je uveden v příloze č. 31 k této vyhlášce.

(2) Je-li zboží uvedené v odstavci 1 po ukončení režimu dočasného použití vyváženo zpět, lze celní prohlášení podat ústně.

(3) Kontejner lze do režimu dočasného použití podle odstavce 1 propustit, zaváže-li se deklarant písemně, že na výzvu poskytne celnímu úřadu podrobné informace o pohybu každého propuštěného kontejneru, včetně času a místa vstupu do tuzemska a místa výstupu z tuzemska, nebo seznam kontejnerů s prohlášením, že je vyveze zpět.

(4) Palety a obaly lze do režimu dočasného použití podle odstavce 1 propustit, zaváže-li se deklarant, že je vyveze zpět.

(5) Zboží dovážené v pohraničním styku lze do režimu dočasného použití podle odstavce 1 propustit, předloží-li deklarant celnímu úřadu jeho seznam a písemně se zaváže, že toto zboží vyveze zpět.

(6) Celní úřad může požadovat, aby deklarant, jemuž je podle odstavce 1 propuštěno zboží dovážené k humanitárním účelům, předložil jeho soupis a písemně se zavázal, že je vyveze zpět.

(7) Celní úřad může požadovat, aby deklarant, jemuž jsou podle odstavce 1 propouštěna zvířata, předložil jejich soupis a písemně se zavázal, že je vyveze zpět.

§ 44
Národní tranzit

Celní prohlášení na propuštění zboží do přímého tranzitu lze podat ústně, jedná-li se o zboží cizích ozbrojených sil dopravované přes území České republiky, na základě kolektivních nebo individuálních rozkazů k přesunu,10) při přesunu jejich pravidelných jednotek, formací nebo jednotlivých příslušníků těchto ozbrojených sil, je-li současně doloženo Prohlášením, jehož vzor je uveden v příloze č. 31 k této vyhlášce, případně předložen příslušný rozkaz k přesunu, požaduje-li to celní úřad.

ČÁST TŘINÁCTÁ
Společný tranzit

§ 45
Kódy pro označení statusu zboží ve společném tranzitu a podmínky pro jejich použití
(K § 139c odst. 2 zákona)

Pro účely společného tranzitu se rozumí

a)   smluvní stranou Evropská společenství, Maďarská republika, Republika Island, Norské království, Polská republika, Slovenská republika, Švýcarská konfederace a Česká republika,
b)   členským státem Belgické království, Dánské království, Spolková republika Německo, Řecká republika, Španělské království, Francouzská republika, Irsko, Italská republika, Velkoknížectví Lucembursko, Nizozemské království, Rakouská republika, Portugalská republika, Finská republika, Švédské království, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Maďarská republika, Republika Island, Norské království, Polská republika, Slovenská republika, Švýcarská konfederace a Česká republika,
c)   třetím státem stát, který není členským státem.

§ 46

Kódem T2F se označuje status zboží Evropských společenství (dále jen "status Společenství"), které bylo dopraveno ve společném tranzitu z částí celního území Společenství, které nemají z daňového hlediska stejné postavení jako ostatní území Společenství a jimiž jsou Normanské ostrovy, Kanárské ostrovy, Athos, Alandské ostrovy a francouzská zámořská území Guadeloupe, Martinique, Guyana a Reunion.

§ 47

(1) Není-li zpětný vývoz zahraničního zboží, které má status Společenství, uskutečněn ve společném tranzitu nebo byl ve společném tranzitu uskutečněn, ale v písemném celním prohlášení na propuštění zboží do společného tranzitu nebyl uveden kód T2 nebo T2F, i když uveden býti mohl, lze osvědčit status Společenství dokladem T2L. Dokladem T2L se pro účely ustanovení o osvědčení statusu Společenství rozumí také doklad opatřený kódem "T2LF", který se užívá pro označení zboží z částí celního území Společenství uvedených v § 46, pokud

a)   předmětné zboží
   1. bylo do tuzemska dopraveno ve společném tranzitu a v tranzitním dokladu bylo deklarované zboží označeno kódem T2, nebo
   2. nebylo do tuzemska dopraveno ve společném tranzitu a status Společenství byl prokázán dokladem T2L, fakturou nebo přepravním dokladem, které byly opatřeny kódem T2L nebo T2LF ověřeným celním úřadem členského státu, z něhož bylo zboží odesláno,
b)   jsou splněny podmínky uvedené v § 139d zákona,
c)   zboží není určeno pro vývoz do třetího státu,
d)   je splněna podmínka přímé přepravy zboží, kterou se rozumí přeprava, během níž zboží neopustí celní území smluvních stran, s výjimkou případů, kdy přeprava mimo území smluvních stran je uskutečněna s jediným přepravním dokladem vyhotoveným v některé ze smluvních stran,
e)   zboží je vyváženo zpět v obalech, které mají status Společenství,
f)   zboží není vyváženo zpět na podkladě karnetu TIR s výjimkou případů, kdy
   1. zboží, které má být vyloženo na celním území členského státu, je dopravováno společně se zbožím, které má být vyloženo na celním území třetího státu, nebo
   2. zboží je dopravováno mezi smluvními stranami přes celní území třetího státu.

(2) Je-li zboží vyváženo zpět na podkladě karnetu TIR nebo karnetu ATA a jsou splněny podmínky pro osvědčení statusu Společenství dokladem T2L, může deklarant uvést do příslušných oddílů použitého karnetu, určených pro označení zboží, kód T2L nebo T2LF, který potvrdí svým podpisem. Tento zápis učiní deklarant ještě před předložením karnetu celnímu úřadu odeslání, který každý zapsaný kód T2L nebo T2LF ověří otiskem služebního razítka a podpisem pověřeného zaměstnance celního úřadu. V případech, kdy je na podkladu jednoho karnetu TIR nebo jednoho karnetu ATA spolu s jiným zbožím přepravováno také zboží, které má status Společenství, musí být v karnetu oba druhy zboží uvedeny odděleně a kód T2L nebo T2LF umístěn tak, aby se jednoznačně vztahoval pouze na zboží, které má status Společenství.

§ 48

(1) Doklad T2L se vyhotovuje na tiskopise, kterým je list číslo 4 nebo 4/5 Deklarace, který může být v případě více položek zboží doplněn listy číslo 4 nebo 4/5 Doplňkové deklarace nebo Ložným listem.

(2) Doklad T2L se vyplňuje v jazyce českém nebo slovenském a údaje v něm obsažené lze opravit způsobem uvedeným v § 40 odst. 5. Nevyplňují se odstavce 2, 6 až 13, 15, 15a, 15b, 16, 17a, 17b, 17 až 30, 34a, 34b, 36, 37, 39, 41 až 43 a 45 až 53 Deklarace, popřípadě Doplňkové deklarace, které deklarant proškrtne tak, aby případné další zápisy byly znemožněny.

(3) Doklad T2L nemusí doprovázet zásilku zpět vyváženého zboží a může být vystaven dodatečně. Doklad T2L spolu s předchozím celním dokladem označeným kódem T2 nebo T2L předkládá deklarant v jednom vyhotovení k ověření celnímu úřadu, v jehož územním obvodu byl nebo je zpětný vývoz uskutečněn.

(4) Údaje do dokladu T2L uvádí osoba osvědčující stanoveným způsobem status zboží Společenství podáním dokladu T2L, a to způsobem a v rozsahu uvedeném v části III. přílohy č. 21 k této vyhlášce.

§ 49

(1) Status Společenství, který lze podle § 47 a 48 osvědčit dokladem T2L, lze osvědčit také fakturou nebo přepravním dokladem, vztahují-li se tyto doklady pouze na zboží, které má status Společenství, a jsou-li splněny podmínky uvedené v odstavcích 2 až 4.

(2) Na faktuře nebo přepravním dokladu, které se použijí místo dokladu T2L, se kromě ostatních předepsaných náležitostí uvádí počet, druh, značky a čísla nákladových kusů, označení zboží, hrubá hmotnost v kilogramech, popřípadě čísla kontejnerů. Dále se do těchto dokladů uvádí obchodní jméno a sídlo nebo jméno, příjmení a adresa trvalého bydliště deklaranta nebo odesilatele, není-li deklarant odesilatelem, který na tento doklad zřetelně a viditelně uvede zkratku "T2L" nebo "T2LF", k níž připojí svůj vlastnoruční podpis.

(3) Faktura nebo přepravní doklad vyplněné způsobem uvedeným v odstavci 2 se předkládají k ověření celnímu úřadu, v jehož územním obvodu byl nebo je zpětný vývoz uskutečňován.

(4) Na fakturu nebo přepravní doklad, kterými má být osvědčen status Společenství, není nutno uvádět odkazy, zvláštní záznamy a poznámky z předchozího tranzitního dokladu T2 nebo celního dokladu T2L, kterým může být i faktura nebo přepravní doklad nahrazující doklad T2L, pokud je přiložen jejich ověřený opis nebo fotokopie.

ČÁST ČTRNÁCTÁ
Schválený odesilatel a schválený příjemce

Hlava I
Schválený odesilatel
(K § 144i odst. 4 zákona)

§ 50

(1) Do vyplněné Deklarace doplní schválený odesilatel před zahájením tranzitní operace do odstavce 44 případně předepsanou trasu a do odstavce D lhůtu k předložení zboží celnímu úřadu určení, opatření k zajištění totožnosti zboží a poznámku "Schválený odesilatel".

(2) Písemné celní prohlášení podané na tiskopise Deklarace ověří schválený odesilatel v odstavci C otiskem zvláštního kovového razítka, jehož vzor je uveden v příloze č. 32 k této vyhlášce, a svým podpisem.

(3) Po zahájení tranzitní operace předá schválený odesilatel list č. 1 Deklarace celnímu úřadu odeslání, nestanoví-li celní úřad, že se tento list předává ihned po vyplnění celního prohlášení.

(4) Provede-li celní úřad odeslání v souvislosti s propuštěním zboží do režimu tranzitu kontrolu zboží, zaznamená tuto skutečnost a výsledek kontroly v odstavci D Deklarace.

§ 51

Schválenému odesilateli, který ve všech tranzitních operacích vystupuje jako hlavní povinný a celní prohlášení ověřuje zvláštním kovovým razítkem podle § 50 odst. 2, může celní orgán povolit, aby toto celní prohlášení nepodepisoval. V tomto případě uvede schválený odesilatel do odstavce Deklarace určeného pro podpis hlavního povinného poznámku "Osvobození od podpisu".

Hlava II
Schválený příjemce
(K § 144l odst. 5 a § 144m odst. 2 zákona)

§ 52

(1) Dodání zboží oprávněné osobě při ukončení tranzitní operace se prokazuje Osvědčením o povolení schváleného příjemce, jehož vzor je uveden v příloze č. 33 k této vyhlášce, které se předkládá dopravci nebo hlavnímu povinnému.

(2) Při vystavení Osvědčení o povolení schváleného příjemce nebo kdykoliv později během jeho platnosti jmenuje schválený příjemce osoby, které jsou oprávněny podepisovat a jeho jménem vystavovat potvrzení o dodání zboží. Jmenování spočívá v uvedení jména, příjmení a podpisového vzoru oprávněné osoby v odstavci 7 na zadní straně tiskopisu, přičemž každý záznam potvrzuje schválený příjemce svým podpisem v odstavci 8 na zadní straně tiskopisu. Nepoužité rubriky na zadní straně tiskopisu může schválený příjemce proškrtnout. Zápis o oprávnění osoby může schválený příjemce kdykoliv zrušit přeškrtnutím jména a příjmení oprávněné osoby s uvedením data a poznámky "Zrušeno".

(3) Doba platnosti Osvědčení o povolení schváleného příjemce nesmí být delší než 2 roky. Dobu platnosti lze jednou prodloužit, a to nejvýše o další 2 roky.

(4) Tiskopis Osvědčení o povolení schváleného příjemce má formát 210 x 148 mm a je opatřen gravírovaným podtiskem v barvě žluté, na kterém je viditelné každé mechanické nebo chemické padělání. Pro výrobu tiskopisu se používá bílý bezdřevý papír o hmotnosti nejméně 100 g/m2. Tiskopis obsahuje název nebo značku tiskárny a označení tiskopisu.

(5) Osvědčení o povolení schváleného příjemce se vyplňuje psacím strojem nebo jiným mechanografickým způsobem, nikoliv ručně. Text zapsaný na přední straně není po vydání Osvědčení o povolení schváleného příjemce přípustné přepisovat, doplňovat ani jinak měnit. Záznamy lze provádět pouze do předepsaných odstavců a není dovoleno je doplňovat jinými údaji, než pro které jsou příslušné odstavce vyhrazeny.

(6) Pro potvrzení o dodání se použije tiskopis, jehož vzor je uveden v příloze č. 30 k této vyhlášce, s tím, že razítko úřadu se nahradí obchodní firmou a sídlem nebo jménem, příjmením a bydlištěm schváleného příjemce a číslem Osvědčení o povolení schváleného příjemce.

ČÁST PATNÁCTÁ
Doprava zboží po železnici

§ 53
Zavazadlový lístek
[K § 144p odst. 1 písm. c) zákona]

(1) Český železniční dopravce zajistí, aby zavazadlový lístek, jehož vzor je uveden v příloze č. 34 k této vyhlášce, byl na rubu označen zelenou nálepkou malého formátu, jejíž vzor je uveden v příloze č. 35 k této vyhlášce. Tato nálepka může být nahrazena zeleným otiskem razítka, které odpovídá vzoru nálepky.

(2) Pod nálepku nebo pod otisk razítka uvádí železniční dopravce název celního úřadu určení, číslo vlaku, datum podání, které doplní kódem železničního dopravce odeslání a číslem železniční stanice odeslání.

§ 54
Seznam železničních stanic
(K § 144p odst. 2 zákona)

Režim tranzitu do vnitrozemí se ukončuje u celního úřadu, v jehož územním obvodu je železniční stanice uvedená v seznamu železničních stanic, který je uveden v příloze č. 36 k této vyhlášce.

§ 55
Způsob nakládání se zavazadlovým lístkem
(K § 144p odst. 3 zákona)

(1) Železniční dopravce, který je hlavním povinným, předloží celnímu úřadu odeslání spolu se zbožím, které má být propuštěno do režimu tranzitu, zavazadlový lístek. Zaměstnanec celního úřadu odeslání, který rozhodne o propuštění zboží do režimu tranzitu, opatří zavazadlový lístek na jeho rubu otiskem služebního razítka, vlastnoručním podpisem s uvedením jména, příjmení a funkce, a byly-li přiloženy závěry, vyznačí zde jejich druh, počet a čísla.

(2) Po dodání zboží do železniční stanice uvedené v příloze č. 36 k této vyhlášce předloží železniční dopravce, který je hlavním povinným, zboží spolu se zavazadlovým lístkem celnímu úřadu určení, který režim tranzitu ukončí. Je-li režim tranzitu ukončen, vyznačí tuto skutečnost zaměstnanec celního úřadu určení na rubu zavazadlového lístku otiskem razítka "DODÁNO" a uvedením čísla, pod kterým vede celní úřad tento doklad ve své evidenci, a ověří tyto skutečnosti otiskem služebního razítka a svým podpisem. Potvrzený zavazadlový lístek vrátí hlavnímu povinnému.

(3) Cestovní zavazadla, přepravovaná v železniční dopravě na podkladu zavazadlového lístku v zavazadlových vozech, mohou být doprovázena také Celním prohlášením o cestovních zavazadlech, jehož vzor je uveden v příloze č. 37 k této vyhlášce. Toto celní prohlášení, vyplněné a podepsané cestujícím, se předává železniční společnosti některého ze států uvedených v příloze č. 38 k této vyhlášce současně s cestovním zavazadlem.

(4) Celní prohlášení o cestovních zavazadlech má stejné právní účinky jako ústní celní prohlášení podané na propuštění zboží do režimu vývozu, dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla nebo režimu volného oběhu s úplným osvobozením od dovozního cla nebo jako ústní žádost o zpětný vývoz zahraničního zboží dovezeného do tuzemska, podané cestujícím u pohraničního celního úřadu, jestliže

a)   přeprava má být uskutečněna do některého ze států uvedených v příloze č.  37 k této vyhlášce,
b)   cestovní zavazadlo je dopravováno železničním dopravcem na podkladu zavazadlového lístku,
c)   cestovní zavazadlo obsahuje pouze zboží uvedené v prohlášení cestujícího, které je součástí Celního prohlášení o cestovních zavazadlech,
d)   cestujícím vyplněné a podepsané Celní prohlášení o cestovních zavazadlech a cestovní zavazadlo předloží železniční dopravce na žádost celním orgánům.

(5) Mezinárodní jízdenka pro jízdní kola (dále jen "jízdenka"), jejíž vzor je uveden v příloze č. 39 k této vyhlášce a na jejímž podkladu bude jízdní kolo dopravováno železničním dopravcem jako cestovní zavazadlo, má stejné právní účinky jako ústní celní prohlášení na propuštění zboží do režimu vývozu, dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla, volného oběhu s úplným osvobozením od dovozního cla nebo jako žádost o zpětný vývoz zahraničního zboží dovezeného do tuzemska, podané cestujícím u pohraničního celního úřadu, obsahuje-li prohlášení, že jízdní kolo bude nebo bylo použito pouze k cestovním účelům a při jeho zpětném dovozu je požadováno osvobození od dovozního cla, a jestliže cestující

a)   v obou dílech jízdenky uvede své jméno, příjmení a bydliště a vlastnoručně je podepíše,
b)   na žádost předloží první díl jízdenky celním orgánům,
c)   druhý díl jízdenky připevní na jízdní kolo, z něhož až do výdeje jízdního kola cestujícímu v cílové železniční stanici nebude sejmut.

(6) Pro účely odstavců 3 a 4 se cestujícím rozumí

a)   při dovozu
   1. zahraniční fyzická osoba dočasně vstupující do tuzemska,
   2. česká fyzická osoba vracející se do tuzemska po dočasném pobytu v zahraničí,
b)   při vývozu
   1. česká fyzická osoba dočasně opouštějící tuzemsko,
   2. zahraniční fyzická osoba opouštějící po dočasném pobytu tuzemsko.

§ 56
Použití nálepky na mezinárodním nákladním listu CIM
(K § 144u zákona)

Český železniční dopravce zajistí označení přední strany listů č. 1, 2 a 3 mezinárodního nákladního listu CIM, jehož vzor je uveden v příloze č. 40 k této vyhlášce, nálepkou, jejíž vzor je uveden v příloze č. 35 k této vyhlášce, nebo zeleným otiskem razítka, který odpovídá vzoru nálepky.

§ 57
Způsob označování a určování statusu deklarovaného zboží
(K § 144w odst. 3 zákona)

(1) Jsou-li splněny podmínky uvedené v § 139 zákona, vyznačí celní úřad odeslání na listech 1, 2 a 3 mezinárodního nákladního listu CIM, že je zboží přepravováno ve společném tranzitním režimu T2, tak, že do odstavce 35 listů 1, 2 a 3 mezinárodního nákladního listu CIM určeného pro záznamy celních orgánů zřetelně vyznačí podle potřeby kód T2 nebo T2F. U zboží přepravovaného v režimu T1 se kód T1 do mezinárodního nákladního listu CIM nemusí uvádět.

(2) Je-li přepravováno zboží z jednoho místa ve Společenství na jiné místo ve Společenství přes území České republiky, uvádí celní úřad odeslání do odstavce 35 listů 1, 2 a 3 mezinárodního nákladního listu CIM, určeného pro záznamy celních orgánů, kód

a)   T1, je-li přepravováno zboží v režimu T1,
b)   T2 nebo T2F, podle potřeby, je-li přepravováno zboží v režimu T2 a předpisy Společenství stanovují uvádění tohoto kódu.

(3) Je-li přepravováno zboží v režimu T1 z místa odeslání ve Společenství do místa určení v tuzemsku, uvádí celní úřad odeslání do odstavce 35 listů 1, 2 a 3 mezinárodního nákladního listu CIM, určeného pro záznamy celních orgánů, kód T1.

(4) V případech jiných než uvedených v odstavcích 2 a 3 je zboží, které je přepravováno z jednoho místa ve Společenství na jiné místo ve Společenství přes území České republiky, a zboží přepravované z místa odeslání ve Společenství do místa určení v tuzemsku propuštěno do režimu T2, a to po celou dobu přepravy, aniž by byl celnímu úřadu odeslání předkládán mezinárodní nákladní list CIM vztahující se ke přepravovanému zboží.

(5) Je-li přepravováno zboží z jednoho místa ve Společenství na jiné místo ve Společenství přes území České republiky, nemusí být mezinárodní nákladní list CIM označen nálepkou nebo razítkem podle § 56.

Nakládání s jednotlivými listy mezinárodního nákladního listu CIM
§ 58
(K § 144w odst. 3 zákona)

(1) S výjimkou případů uvedených v § 144w odst. 1 zákona se jako celní prohlášení na propuštění zboží do režimu společného tranzitního režimu používají listy č. 1, 2, 3 mezinárodního nákladního listu CIM. Je-li přepravováno zboží v režimu T2, uvádí celní úřad odeslání do odstavce 35 těchto listů kód T2 nebo T2F. Je-li přepravováno zboží v režimu T1, nemusí celní úřad odeslání do tohoto odstavce kód T1 uvádět.

(2) Do odstavce 35 všech listů mezinárodního nákladního listu CIM uvádí pověřený zaměstnanec celního úřadu odeslání datum propuštění zboží, počet a označení celních závěr, popřípadě evidenční číslo o propuštění zboží do režimu tranzitu. Uvedené skutečnosti ověří otiskem služebního razítka a vlastnoručním podpisem. Zajistil-li železniční přepravce totožnost přepravovaného zboží, nemusí celní úřad přikládat na dopravní prostředky nebo nákladové kusy další závěry.

§ 59

(1) Není-li mezinárodní nákladní list CIM tranzitním celním prohlášením na propuštění zboží do společného tranzitního režimu a slouží pouze jako přepravní doklad, zajistí železniční dopravce, aby byl počet přiložených tranzitních dokladů a jejich evidenční čísla uvedeny do odstavce 36 všech listů mezinárodního nákladního listu CIM.

(2) Po propuštění zboží do společného tranzitního režimu obdrží listy č. 1, 2 a 3 mezinárodního nákladního listu CIM železniční dopravce.

(3) V souvislosti se vstupem zboží do tuzemska předkládá český železniční dopravce pohraničnímu celnímu úřadu vlastní evidenci o přestupu hranice.

(4) Je-li mezinárodní nákladní list CIM tranzitním celním prohlášením, doplní železniční dopravce evidenci podle odstavce 5 všemi mezinárodními nákladními listy CIM vztahujícími se k přepravovanému zboží.

(5) Je-li mezinárodní nákladní list CIM použit pouze jako přepravní doklad, předkládá český železniční dopravce společně s tímto nákladním listem všechna celní prohlášení vztahující se k přepravovanému zboží. Železniční dopravce zajistí uvedení počtu přiložených tranzitních celních prohlášení a jejich evidenční čísla do odstavce 36 všech listů mezinárodního nákladního listu CIM. Celní prohlášení na propuštění zboží do společného tranzitu, které je přiloženo k mezinárodnímu nákladnímu listu CIM, eviduje celní úřad v evidenci shodné s evidencí v silniční dopravě. Po zaevidování celního prohlášení ve své evidenci celní úřad zboží propustí do navrženého režimu.

§ 60

(1) Není-li výstupní celní úřad také celním úřadem odeslání, předkládá český železniční dopravce tomuto celnímu úřadu vlastní evidenci o výstupu zboží z tuzemska.

(2) Je-li mezinárodní nákladní list CIM tranzitním celním prohlášením, dokládá se evidence podle odstavce 1 všemi mezinárodními nákladními listy CIM vztahujícími se na přepravované zboží.

(3) Je-li mezinárodní nákladní list CIM pouze přepravním dokladem, předkládá český železniční dopravce společně s tímto nákladním listem všechna celní prohlášení vztahující se k přepravovanému zboží. Železniční dopravce zajistí uvedení počtu přiložených tranzitních celních prohlášení a jejich evidenční čísla do odstavce 36 všech listů mezinárodního nákladního listu CIM. Celní prohlášení na propuštění zboží do společného tranzitu, které je přiloženo k mezinárodnímu nákladnímu listu CIM, eviduje celní úřad v evidenci shodné s evidencí v silniční dopravě. Po zaevidování celního prohlášení ve své evidenci celní úřad zboží propustí do navrženého režimu.

§ 61

(1) Je-li tranzitní operace společného tranzitu ukončována v tuzemsku, předkládá český železniční dopravce listy č. 2 a 3 mezinárodního nákladního listu CIM celnímu úřadu určení, kterým je celní úřad, v jehož územním obvodu se nachází železniční stanice určení uvedená v tomto nákladním listu nebo jiná železniční stanice, v níž je společný tranzit ukončen a přepravovanému zboží přiděleno jiné celně schválené určení.

(2) Není-li na listu č. 3 mezinárodního nákladního listu CIM označen celní status deklarovaného zboží kódem, má se za to, není-li dodatečně prokázán opak, že se jedná o zboží, které nemá celní status Společenství.

(3) Po potvrzení vrátí celní úřad určení železničnímu dopravci nebo osobě železničním dopravcem pověřené list č. 2 mezinárodního nákladního listu CIM a list č. 3 si ponechá.

(4) Je-li mezinárodní nákladní list CIM pouze přepravním dokladem, předkládá český železniční dopravce společně s tímto nákladním listem všechna tranzitní celní prohlášení vztahující se k přepravovanému zboží.

ČÁST ŠESNÁCTÁ
Přeprava zboží po železnici a ve velkých kontejnerech ve společném tranzitu

§ 62
Seznam národních zástupců pro Českou republiku
[K § 144x odst. 2 písm. a) zákona]

Pro účely této vyhlášky se dopravním podnikem rozumí Intercontainer - Interfrigo (ICF) S. C. se sídlem Margarethenstrasse 38, CH - 4008 Basilej, Švýcarsko (dále jen "Intercontainer"), jehož národními zástupci pro Českou republiku jsou

a)   České dráhy, státní organizace, nábřeží Ludvíka Svobody 1222, 110 15 Praha 1,
b)   Metrans a. s., Podleská 926, 104 00 Praha 10-Uhříněves a
c)   Contrans s. r. o., Jankovcova 1446, 170 00 Praha 7.

§ 63
Náležitosti předávacího listu TR a použití a způsob manipulace s jeho jednotlivými listy
[K § 144x odst. 2 písm. c) zákona]

(1) Předávací list TR, jehož vzor je uveden v příloze č. 41 k této vyhlášce, se skládá ze sedmi listů. Jednotlivé listy jsou označeny a určeny takto:

a)   list č. 1 pro generální ředitelství dopravního podniku,
b)   list č. 2 pro národního zástupce dopravního podniku v místě určení zásilky,
c)   list č. 3A pro celní orgány,
d)   list č. 3B pro příjemce zásilky,
e)   list č. 4 pro generální ředitelství dopravního podniku,
f)   list č. 5 pro národního zástupce dopravního podniku v místě odeslání zásilky,
g)   list č. 6 pro odesilatele zásilky.

(2) V pravém horním rohu předávacího listu TR je uvedeno evidenční pořadové číslo, které se skládá z osmi číslic, před kterými jsou uvedena písmena "TR".

(3) Listy předávacího listu TR, s výjimkou listu uvedeného v odstavci 1 písm. c), mají na pravé straně přibližně 4 centimetry široký zelený okraj.

§ 64
Náležitosti Soupisu velkých kontejnerů, použití a způsob manipulace s jeho jednotlivými listy
[K § 144x odst. 2 písm. d) zákona]

(1) Přepravuje-li se zboží ve dvou nebo více velkých kontejnerech, je nedílnou součástí předávacího listu TR Soupis velkých kontejnerů (dále jen "Soupis"), jehož vzor je uveden v příloze č. 42 k této vyhlášce. Soupis se skládá ze sedmi listů. Jednotlivé listy jsou označeny a určeny takto:

a)   list č. 1 pro generální ředitelství dopravního podniku,
b)   list č. 2 pro národního zástupce dopravního podniku v místě určení zásilky,
c)   list č. 3A pro celní orgány,
d)   list č. 3B pro příjemce zásilky,
e)   list č. 4 pro generální ředitelství dopravního podniku,
f)   list č. 5 pro národního zástupce dopravního podniku v místě odeslání zásilky,
g)   list č. 6 pro odesilatele zásilky.

(2) Soupis se vystavuje ve stejném počtu listů, jako je počet listů předávacího listu TR.

(3) V pravém horním rohu Soupisu je uvedeno evidenční pořadové číslo příslušného předávacího listu TR, jehož je součástí, a pořadové číslo Soupisu.

(4) Počet Soupisů připojených k předávacímu listu TR se uvádí do odstavce 3 předávacího listu TR.

(5) Všechny listy Soupisu, s výjimkou listu uvedeného v odstavci 1 písm. c), mají na pravé straně přibližně 4 centimetry široký zelený okraj.

§ 65
Náležitosti mezinárodního nákladního listu CIM v případech, kdy celním prohlášením je předávací list TR
(K § 144x odst. 4 zákona)

(1) Přijal-li celní úřad předávací list TR jako celní prohlášení na propuštění zboží do režimu společného tranzitu, používá se mezinárodní nákladní list CIM pouze jako přepravní doklad.

(2) V odstavci 36 všech listů mezinárodního nákladního listu CIM se uvádí poznámka "Předávací list TR" a evidenční pořadové číslo předávacího listu TR. Mezinárodní nákladní list CIM se v tomto případě nálepkou neoznačuje.

(3) Listy č. 2 a 3 mezinárodního nákladního listu CIM a listy č. 1, 2 a 3A předávacího listu TR potvrzuje český železniční dopravce.

§ 66
Seznam států oprávněných schvalovat série kontejnerů
(K § 144x odst. 5 zákona)

Seznam států, jejichž celní orgány jsou oprávněny schvalovat série kontejnerů pro přepravu zboží pod celní závěrou, je uveden v příloze č. 43 k této vyhlášce.

§ 67
Označování předávacího listu TR nálepkou
(K § 144bb zákona)

Český dopravní podnik zajistí, aby listy č. 1, 2, 3A a 3B předávacího listu TR byly na levém okraji přední strany označeny nálepkou, jejíž vzor je uveden v příloze č. 35 k této vyhlášce, nebo zeleným otiskem razítka, který odpovídá vzoru nálepky. Nálepkou se označují také velké kontejnery se zbožím propouštěným v tuzemsku do režimu společného tranzitu.

§ 68
Způsob označování a určování statusu deklarovaného zboží
(K § 144dd odst. 3 zákona)

(1) Jsou-li splněny podmínky uvedené v § 139d zákona, vyznačí celní úřad odeslání na listech č. 1, 2, 3A a 3B předávacího listu TR, že je zboží přepravováno ve společném tranzitním režimu T2, a to tak, že na listech č. 1, 2, 3A a 3B předávacího listu TR do odstavce 15 zřetelně vyznačí kód T1, T2 nebo T2F. U zboží přepravovaného v režimu T1 se nemusí kód T1 do předávacího listu TR uvádět.

(2) Je-li přepravováno zboží z jednoho místa ve Společenství na jiné místo ve Společenství přes území České republiky, uvádí celní úřad odeslání na listech č. 1, 2, 3A a 3B předávacího listu TR do odstavce 15 kód

a)   T1, přepravuje-li se zboží v režimu T1,
b)   T2 nebo T2F, podle potřeby, přepravuje-li se zboží v režimu T2 a předpisy Společenství uvádění tohoto kódu stanoví.

(3) Přepravuje-li se zboží v režimu T1 z místa odeslání ve Společenství do místa určení v tuzemsku, uvádí celní úřad odeslání na listech č. 1, 2, 3A a 3B předávacího listu TR do odstavce 15 kód T1.

(4) V případech jiných než uvedených v odstavcích 2 a 3 je zboží přepravované

a)   z jednoho místa ve Společenství přes území České republiky na jiné místo ve Společenství,
b)   z místa odeslání ve Společenství do místa určení v tuzemsku,

propuštěno do režimu T2, po celou dobu přepravy od celního úřadu odeslání do celního úřadu určení, aniž by byl celnímu úřadu odeslání předkládán předávací list TR.

(5) Je-li použit předávací list TR společně se Soupisem, vyhotovuje se pro zboží mající stejný status samostatný Soupis. Do odstavce 15 listů č. 1, 2, 3A a 3B předávacího listu TR se uvádí sériové číslo Soupisu s kódem T1, T2 nebo T2F.

(6) Přepravuje-li se zboží z jednoho místa ve Společenství na jiné místo ve Společenství přes území České republiky, předávací list TR se nálepkou nebo otiskem razítka podle § 67 neoznačuje.

Nakládání s jednotlivými listy předávacího listu TR
(K § 144dd odst. 3 zákona)
§ 69

(1) S výjimkou případů uvedených v § 144dd odst. 1 zákona se jako celní prohlášení na propuštění zboží do režimu společného tranzitního režimu používají všechny listy předávacího listu TR. Je-li přepravováno zboží v režimu T2, uvádí celní úřad odeslání do odstavce 15 listů č. 1, 2, 3A a 3B předávacího listu TR kód T2 nebo T2F. Je-li přepravováno zboží v režimu T1, nemusí celní úřad odeslání kód T1 do tohoto odstavce uvádět.

(2) Do odstavce 15 listů č. 3A a 3B předávacího listu TR uvádí pověřený zaměstnanec celního úřadu odeslání datum propuštění zboží, počet a označení celních závěr, popřípadě evidenční číslo o propuštění zboží do režimu tranzitu. Uvedené skutečnosti ověří otiskem služebního razítka a vlastnoručním podpisem.

(3) Po propuštění zboží do společného tranzitního režimu vrátí celní úřad všechny listy předávacího listu TR dopravnímu podniku.

§ 70

(1) Při vstupu zboží do tuzemska předkládá český železniční dopravce pohraničnímu celnímu úřadu vlastní evidenci o přestupu zboží přes hranice.

(2) Je-li předávací list TR tranzitním dokladem, doplní český železniční dopravce evidenci podle odstavce 1 všemi předávacími listy TR vztahujícími se k přepravovanému zboží.

§ 71

(1) Není-li výstupní celní úřad také celním úřadem odeslání, předkládá český železniční dopravce tomuto celnímu úřadu vlastní evidenci o výstupu zboží z tuzemska.

(2) Je-li předávací list TR tranzitním celním prohlášením, dokládá český železniční dopravce evidenci podle odstavce 1 všemi předávacími listy TR, které se vztahují k přepravovanému zboží.

§ 72

(1) Je-li tranzitní operace společného tranzitu ukončována v tuzemsku, předkládá český dopravní podnik celnímu úřadu určení spolu se zbožím listy č. 1, 2 a 3A předávacího listu TR.

(2) Není-li na listu č. 3A předávacího listu TR označen status deklarovaného zboží kódem, má se za to, není-li dodatečně prokázán opak, že se jedná o zboží, které nemá celní status Společenství.

(3) Je-li zboží předložené celnímu úřadu určení propuštěno do režimu volný oběh nebo je mu přiděleno jiné celně schválené určení, vyznačí celní úřad určení na listech č. 1, 2 a 3A předávacího listu TR poznámku "Procleno".

(4) Celní úřad určení vyznačí na listech č. 1, 2 a 3A předávacího listu TR datum předložení zboží celnímu úřadu určení, výsledek celní kontroly a evidenční číslo, pod kterým vede doklad ve své evidenci. Uvedené skutečnosti ověří pověřený zaměstnanec celního úřadu určení otiskem služebního razítka a vlastnoručním podpisem a listy č. 1 a 2 předávacího listu TR vrátí dopravnímu podniku nebo jím pověřené osobě a list č. 3A si celní úřad určení ponechá.

§ 73
Náležitosti mezinárodního nákladního listu CIM a předávacího listu TR
(K § 144ee odst. 1 zákona)

Je-li jako tranzitní celní prohlášení použit mezinárodní nákladní list CIM nebo předávací list TR, může k nim být přiložen Ložný list.

§ 74
Náležitosti uváděné do přepravního dokladu
(K § 144ff odst. 1 zákona)

(1) Celní prohlášení na propuštění zboží do společného tranzitu, přepravovaného po železnici nebo ve velkých kontejnerech, může být podáno rovněž na tiskopisu Deklarace případně doplněném Doplňkovou deklarací nebo Ložným listem. V tomto případu při zahájení přepravy uvádí český železniční dopravce v příslušné části mezinárodního přepravního listu CIM nebo předávacího listu TR odkaz na Deklaraci, která je tranzitním dokladem, a to tak, že zde uvede označení celního úřadu odeslání, datum propuštění zboží do společného tranzitu, evidenční číslo uvedené celním úřadem odeslání v tranzitním dokladu a označení celního statusu deklarovaného zboží kódem T1, T2 nebo T2F.

(2) V případech uvedených v odstavci 1 se postupuje podle § 144s a 144u nebo § 144y a 144bb zákona. Je-li doprava po železnici ve společném tranzitu ukončena v železniční stanici v tuzemsku, umožní český železniční dopravce pokračovat v tranzitní operaci jiným druhem dopravy na podkladu tranzitního dokladu, který je uveden v mezinárodním nákladním listu CIM nebo předávacím listu TR, pouze tehdy, ověřil-li si, že celní dluh je pro Českou republiku zajištěn, a opatřil současně list č. 1 mezinárodního nákladního listu CIM nebo listy č. 1, 2 a 3A předávacího listu TR úředním záznamem, ve kterém osvědčí, že tranzitní operace pokračuje a zboží je dále dopravováno na podkladu jednoho nebo několika tranzitních dokladů. Není-li celní dluh pro Českou republiku zajištěn, neumožní český železniční dopravce pokračovat v tranzitní operaci a bez zbytečného odkladu o této skutečnosti informuje místně příslušný celní úřad, kterému předá tranzitní doklad. Tento celní úřad se stává novým celním úřadem určení.

(3) Převezme-li český železniční dopravce k dopravě po železnici zboží, které bylo propuštěno do společného tranzitu na podkladu jedné nebo více Deklarací, a toto zboží je přepravováno v kombinované dopravě silnice-železnice-silnice, odpovídá železniční dopravce za splnění celního dluhu, který vznikne porušením celních předpisů při dopravě po železnici, pouze tehdy, nebyl-li celní dluh zajištěn nebo je-li u hlavního povinného nebo ručitele nedobytný.

ČÁST SEDMNÁCTÁ
Letecká doprava
(K § 144gg odst. 2 zákona)

§ 75

Náležitosti uváděné do cargo manifestu

(1) Při letecké dopravě může být letecké společnosti příslušným celním úřadem povoleno, aby podávala celní prohlášení na propuštění zboží do společného tranzitu na tiskopisu cargo manifestu, jehož obsah odpovídá dodatku 3 přílohy 9 Úmluvy o mezinárodním civilním letectví (dále jen "cargo manifest").

(2) Vyplněný cargo manifest, který obsahuje název letecké společnosti přepravující zboží, číslo letu, datum letu a název letiště odeslání a letiště určení a který letecká společnost ověří uvedením data, podpisem oprávněné osoby, případně otiskem razítka a označí jej kódem T1, T2 nebo T2F, lze přijmout jako celní prohlášení na propuštění zboží do společného tranzitu.

(3) Cargo manifest obsahuje zejména tyto údaje:

a)   název letecké společnosti, která zboží přepravuje,
b)   číslo letu,
c)   datum letu,
d)   název letiště odeslání a letiště určení.

(4) Kromě údajů uvedených v odstavci 3 obsahuje cargo manifest pro každou zásilku uvedenou v tomto manifestu:

a)   číslo leteckého nákladního listu,
b)   počet nákladových kusů,
c)   hrubou hmotnost,
d)   obvyklé obchodní označení zboží obsahující všechny údaje potřebné pro jeho ztotožnění.

Při sběrných zásilkách lze popis zboží nahradit textem "Consolidation", který lze uvést i ve zkrácené formě. V tomto případu však musí být obvyklé obchodní označení zboží uvedeno v příslušném nákladním listu.

(5) Cargo manifest se vyhotovuje samostatně pro zboží, jehož celní status se označuje kódem T1, a samostatně pro zboží, jehož celní status se označuje kódem T2 nebo T2F. Letecká společnost, která provádí přepravu zboží uvedeného v manifestu, se pro tyto operace stává hlavním povinným.

§ 76
Způsob manipulace s jednotlivými listy cargo manifestu

(1) Letecká společnost, která je hlavním povinným v režimu tranzitu, předkládá celnímu úřadu odeslání cargo manifest ve dvojím vyhotovení. Pověřený zaměstnanec celního úřadu uvede do manifestu evidenční číslo, pod kterým celní úřad odeslání doklad vede ve své evidenci, označení a počet celních závěr, byly-li přiloženy, otisk služebního razítka a vlastnoruční podpis s uvedením jména, příjmení a funkce. Jedno vyhotovení manifestu poté vrátí hlavnímu povinnému. Při provádění celního dohledu může celní úřad odeslání vyžadovat předložení všech leteckých nákladních listů k zásilkám uvedeným na cargo manifestu.

(2) Je-li hlavní povinný schváleným odesilatelem, nemusí v souvislosti se zahájením tranzitní operace cargo manifest celnímu úřadu odeslání předkládat.

(3) Cargo manifest opatřený záznamem podle odstavce 1 předkládá hlavní povinný celnímu úřadu určení, který si jedno vyhotovení ponechá, a oznámí mu název letiště odeslání. Celní úřad určení může od oznámení letiště odeslání upustit, není-li o tomto letišti vzhledem k trasám letů pochyb. Celní úřad určení může požadovat předložení všech leteckých nákladních listů k zásilkám uvedeným na cargo manifestu a všech manifestů, které se týkají předloženého zboží.

Zjednodušený postup
§ 77

(1) Na žádost letecké společnosti, která uskutečňuje velký počet mezinárodních letů, může celní úřad odeslání a celní úřad určení povolit k podávání celního prohlášení použití cargo manifestu zasílaného prostřednictvím systémů elektronické výměny dat mezi leteckými společnostmi, prostřednictvím bilaterálních nebo multilaterálních dohod. Před udělením povolení si příslušný celní úřad vyžádá předběžný souhlas ministerstva.

(2) O podání žádosti informují české celní orgány celní orgány ostatních členských států, na jejichž území se nacházejí letiště odeslání a letiště určení, která jsou navzájem propojena systémy elektronické výměny dat, a vyžádají si jejich stanovisko.

(3) Povolení lze udělit leteckým společnostem, které

a)   mají sídlo nebo stálé zastoupení v tuzemsku a používají k výměně dat mezi letišti odeslání a určení systémy elektronické výměny dat,
b)   provozují značný počet leteckých linek mezi státy smluvních stran,
c)   často odesílají a přijímají letecké zásilky,
d)   vedou evidenci, která umožňuje celním orgánům provádět na letištích odeslání i určení účinné kontroly,
e)   nebyly pravomocně postiženy za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů,
f)   umožní celním orgánům přístup ke svým evidencím týkajícím se společného tranzitu,
g)   souhlasí s tím, že plně odpovídají celním orgánům za plnění svých povinností a spolupracují s nimi při řešení případných nesrovnalostí a porušení předpisů,
h)   vedou evidenci celního statusu všech zásilek ve svých obchodních záznamech,
i)   odpovídají celnímu úřadu určení za identifikaci a oznámení všech odchylek zjištěných na letišti určení,
j)   zjištěné odchylky a nesrovnalosti řeší podle postupů dohodnutých leteckou společností a celními orgány na letišti odeslání a na letišti určení.

§ 78

(1) Letecká společnost, která je hlavním povinným v režimu tranzitu, zašle cargo manifest vyhotovený na letišti odeslání letišti určení prostřednictvím systému elektronické výměny dat.

(2) Cargo manifest, kromě údajů uvedených v § 75 odst. 3 a 4, obsahuje u jednotlivých položek v manifestu označení celního statusu zboží, a to uvedením kódu T1, T2 nebo T2F, TD, C (ekvivalent ke kódu T2L), F (ekvivalent ke kódu T2LF) nebo X.

(3) Na žádost předloží letecká společnost celním orgánům na letišti odeslání a na letišti určení jeden výtisk cargo manifestu zaslaného prostřednictvím systému elektronické výměny dat.

(4) Společný tranzitní režim se považuje za ukončený, je-li manifest prostřednictvím elektronické výměny dat dán k dispozici celním orgánům na letišti určení a zboží je těmto orgánům předloženo.

§ 79
Obsah, forma a náležitosti seznamu cargo manifestů
(K § 144gg odst. 4 zákona)

(1) Letecká společnost vyhotoví seznam cargo manifestů, které jí byly předloženy v předchozím měsíci spolu s přepravovaným zbožím, a předá jej celnímu úřadu určení k ukončení společného tranzitu. Po potvrzení zasílá celní úřad určení jedenkrát měsíčně tento seznam celnímu úřadu odeslání. V tomto seznamu obsahuje popis každého cargo manifestu tyto údaje:

a)   referenční číslo manifestu,
b)   kód T1, T2 nebo T2F,
c)   název letecké společnosti, která zboží přepravila,
d)   číslo letu,
e)   datum letu.

(2) Celní úřad odeslání může v povolení určit, že zasílání seznamů uvedených v odstavci 1 může vykonávat letecká společnost sama.

(3) Zjistí-li celní úřad určení nesrovnalosti v cargo manifestech uvedených v seznamu, neprodleně informuje celní úřad odeslání a též celní orgán, který povolení udělil, zejména uvede letecké nákladní listy pro zboží, na která se tato zjištění vztahují.

(4) Je-li v letecké dopravě celní prohlášení na propuštění zboží do společného tranzitního režimu podáno na tiskopisu Deklarace případně doplněné Doplňkovou deklarací nebo Ložným listem, není cargo manifest použit jako celní prohlášení při letecké dopravě zboží v režimu společného tranzitu.

ČÁST OSMNÁCTÁ
Plná moc k zastupování v celním řízení a její náležitosti
(K § 107 odst. 8 zákona)

§ 80

Vzor písemné plné moci a její náležitosti jsou stanoveny v přílohách č. 44 až 47 k této vyhlášce.

ČÁST DEVATENÁCTÁ
Údaje nutné ke ztotožnění zboží
(K § 124 odst. 4 zákona)

§ 81

(1) Za údaje nutné ke ztotožnění zboží a příslušné obchodní operace, které musí obsahovat zjednodušené celní prohlášení ve formě neúplného celního prohlášení nebo obchodního nebo administrativního dokladu, se považují při propuštění zboží do režimu

a)   volného oběhu údaje, které se uvádějí do odstavců 1 (levá a střední část), 14, 21, 31, 37, 40 a 54 Deklarace,
b)   uskladňování v celním skladu údaje, které se uvádějí do odstavců 14, 31, 37, 40 a 54 Deklarace,
c)   aktivního zušlechťovacího styku, přepracování pod celním dohledem a dočasného použití údaje, které se uvádějí do odstavců 14, 21, 31, 40 a 54 Deklarace, a údaj o množství deklarovaného zboží, jakož i odkaz na povolení k používání příslušného režimu s ekonomickým účinkem,
d)   vývozu údaje, které se uvádějí do odstavců 1 (levá část), 2, 14, 17, 31, 33, 38, 44 (s připojenou poznámkou "ZJEDNODUŠENÝ VÝVOZ" podle § 216a odst. 3 zákona, která se uvádí i na zjednodušené prohlášení ve formě obchodního nebo administrativního dokladu) a 54 Deklarace, a údaj o množství deklarovaného zboží; prohlásí-li deklarant, že deklarované zboží nepodléhá při vývozu žádným zákazům a omezením a celní orgány nemají důvod o pravdivosti tohoto prohlášení pochybovat, může celní úřad deklarantovi povolit neuvádění údajů, které se jinak uvádí do odstavců 17 a 33 Deklarace,
e)   pasivního zušlechťovacího styku údaje, které se uvádějí do odstavců 1 (levá a střední část), 14, 31, 33 a 44 Deklarace, včetně odkazu na povolení k používání režimu pasivního zušlechťovacího styku.

(2) Dodatečné celní prohlášení, v němž se uvádějí údaje v rozsahu a způsobem stanoveným v příloze č. 21 k této vyhlášce, se podává na tiskopisech Deklarace a Doplňkové deklarace a přikládají se k němu zjednodušená celní prohlášení za období povolené celním úřadem.

ČÁST DVACÁTÁ
Režimy s ekonomickým účinkem

§ 82
Žádost o povolení režimu s ekonomickým účinkem
(K § 134 odst. 1 a § 188 odst. 2 zákona)

(1) Žádost o povolení režimu s ekonomickým účinkem se podává na tiskopisu, jehož vzor je uveden v části I přílohy č. 48 k této vyhlášce.

(2) K žádosti uvedené v odstavci 1 se přikládá doplňkový formulář na tiskopisu, jehož vzor je uveden v

a)   v části II přílohy č. 48 k této vyhlášce, jedná-li se o žádost o povolení provozování celního skladu nebo použití skladu typu E,
b)   v části III přílohy č. 48 k této vyhlášce, jedná-li se o žádost o povolení režimu aktivního zušlechťovacího styku,
c)   v části IV přílohy č. 48 k této vyhlášce, jedná-li se o žádost o povolení režimu pasivního zušlechťovacího styku.

§ 83
Rozhodnutí o povolení režimu s ekonomickým účinkem
(K § 135 odst. 1 zákona)

(1) Rozhodnutí o povolení režimu s ekonomickým účinkem se vydává na tiskopisu, jehož vzor je uveden v části I přílohy č. 49 k této vyhlášce.

(2) Součástí rozhodnutí uvedeného v odstavci 1 jsou rovněž údaje uvedené na tiskopisu doplňkového formuláře, jehož vzor je uveden

a)   v části II přílohy č. 49 k této vyhlášce, jedná-li se o povolení k provozování celního skladu nebo použití skladu typu E,
b)   v části III přílohy č. 49 k této vyhlášce, jedná-li se o povolení režimu aktivního zušlechťovacího styku,
c)   v části IV přílohy č. 49 k této vyhlášce, jedná-li se o povolení režimu pasivního zušlechťovacího styku.

§ 84
Prostorové a kusové závěry
(K § 144i odst. 3 zákona)

Vzhled, rozměry, identifikační znaky, technické vlastnosti a parametry prostorových a kusových závěr jsou uvedeny v příloze č. 50 k této vyhlášce.

§ 85
Lhůty pro skladování zboží v celním skladu
(K § 152 odst. 2 zákona)

České zboží, pro které zvláštní právní předpis11) stanoví jako důsledek uskladnění výhody, které se obvykle vztahují k vývozu zboží, může být uskladněno v celním skladu (soukromém i veřejném) nejdéle 3 měsíce.

§ 86
Postup při dopravě převáděného zboží z jednoho celního skladu do druhého
(K § 153 odst. 3 zákona)

Postup při dopravě převáděného zboží z jednoho celního skladu do druhého je upraven v příloze č. 51 k této vyhlášce.

§ 87
Pomocné zboží
(K § 164 odst. 2 zákona)

Za pomocné zboží se považuje zboží, které není v zušlechtěném výrobku obsaženo, avšak umožňuje nebo usnadňuje výrobu tohoto výrobku, i když je ve výrobě zcela nebo zčásti spotřebováno, s výjimkou

a)   zdrojů energie jiných než pohonných hmot potřebných k nezbytnému vyzkoušení zušlechtěných výrobků nebo zjištění vad zboží dovezeného na opravu,
b)   mazadel jiných než potřebných k vyzkoušení zušlechtěných výrobků, kalibraci, zaměření apod.

§ 88
Případy, kdy se ekonomické podmínky v režimu aktivního zušlechťovacího styku považují za splněné
[K § 167 odst. 1 písm. b) zákona]

(1) Není-li stanoveno jinak, považují se pro účely udělení povolení k použití režimu aktivního zušlechťovacího styku u dováženého zboží, které má obchodní charakter, ekonomické podmínky za splněné.

(2) U zemědělských výrobků a produktů rybolovu se ekonomické podmínky považují za splněné tehdy,

a)   týkají-li se zpracovatelské operace zboží, které nemá obchodní charakter,
b)   mají-li zpracovatelské operace formu pouhého zpracování zboží provedeného na základě smluv na zpracovatelskou práci,
c)   jde-li o další zpracování zušlechtěných výrobků, které jsou výsledkem předchozích zpracovatelských operací uskutečněných na základě povolení k použití režimu aktivního zušlechťovacího styku, vydaného po přezkoumání ekonomických podmínek k použití tohoto režimu,
d)   jde-li o běžnou manipulaci se zbožím způsobem uvedeným v příloze č. 52 k této vyhlášce, která byla povolena celním úřadem, s tím, že v důsledku použití běžné manipulace nesmí dojít ke změně osmimístné podpoložky celního sazebníku předmětného zboží, není-li v příloze č. 52 k této vyhlášce stanoveno jinak,
e)   nepřesáhne-li celní hodnota zboží stejné osmimístné podpoložky celního sazebníku, dovezeného v jednom kalendářním roce jedním žadatelem, v kalendářním roce částku 4 500 000 Kč. 

(3) S výjimkou případů uvedených v odstavci 2 písm. a) až d) se však ekonomické podmínky za splněné nepovažují,

a)   je-li v současnosti v tuzemsku vyráběno srovnatelné zboží, jako je dovážené zboží, které má být podrobeno zpracovatelským operacím; v současnosti v tuzemsku vyráběným srovnatelným zbožím se rozumí zboží, které má stejné podstatné technické parametry, přibližně stejnou cenu a jehož dodací lhůta v době objednávky není, vzhledem k obchodním zvyklostem, podstatně vyšší než dodací lhůta zboží, které má být dovezeno, anebo jestliže tato dodací lhůta není o tolik vyšší, aby tím bylo zamýšlené určení nebo použití zboží podstatně dotčeno,
b)   stanoví-li příslušná smlouva, že zušlechtěné výrobky mají být vyrobeny ze zahraničního zboží vymezeného touto smlouvou.

§ 89
Lhůty k ukončení režimu aktivního zušlechťovacího styku
(K § 168 odst. 1 zákona)

(1) Jsou-li do režimu aktivního zušlechťovacího styku dovážena živá zvířata, maso, mléko a mléčné výrobky, stanoví celní úřad k ukončení tohoto režimu lhůtu, která nesmí přesáhnout

a)   2 měsíce, jsou-li dovážena živá zvířata náležející do kapitoly 01 celního sazebníku, která mají být poražena bez výkrmu,
b)   3 měsíce, jsou-li dovážena živá zvířata náležející do čísel 0104 a 0105 celního sazebníku, která mají být buď vykrmena nebo vykrmena i poražena,
c)   4 měsíce, je-li dováženo mléko a mléčné výrobky,
d)   6 měsíců, jsou-li dovážena živá zvířata kapitoly 01 celního sazebníku jiná než uvedená v písmenu b), která mají být vykrmena i poražena,
e)   6 měsíců, je-li dováženo maso ke zpracování.

(2) Z důvodů hodných zřetele může celní úřad lhůtu uvedenou v odstavci 1 prodloužit, nejdéle však na 12 měsíců.

§ 90
Standardní procento výtěžnosti
(K § 169 odst. 2 zákona)

Standardní procento výtěžnosti je pro vybrané druhy zboží, které byly propuštěny do režimu aktivního zušlechťovacího styku, a zušlechtěné výrobky stanoveno přílohou č. 53 k této vyhlášce.

§ 91
Náležitosti žádosti o vrácení cla vybraného ze zboží, které bylo propuštěno do režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení
(K § 178 odst. 3 zákona)

(1) Žádost o vrácení cla vybraného ze zboží, které bylo propuštěno do režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení, obsahuje

a)   číslo jednací rozhodnutí, kterým bylo povoleno použití režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení, a označení celního úřadu, který toto povolení vydal,
b)   množství zboží, které bylo propuštěno do režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení, u něhož je požadováno vrácení cla, a to v měrných jednotkách a s uvedením podpoložek tohoto zboží podle celního sazebníku,
c)   celní hodnotu a celní sazbu zboží, které bylo propuštěno do režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení, u něhož je požadováno vrácení dovozního cla,
d)   evidenční čísla celních prohlášení, na jejichž základě bylo zboží, u něhož je žádáno vrácení cla, propuštěno do režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení, a označení celního úřadu, který o propuštění zboží rozhodl,
e)   částku dovozního cla, o jejíž vrácení je žádáno,
f)   doložení, zda bylo, či nebylo dodrženo procento výtěžnosti stanovené v povolení k použití režimu,
g)   množství zušlechtěných výrobků, které jsou výsledkem zpracovatelských operací, nebo zboží v nezměněném stavu, a to v měrných jednotkách a s uvedením podpoložek tohoto zboží dle celního sazebníku,
h)   popis dokladů svědčících o tom, že zušlechtěné výrobky nebo zboží v nezměněném stavu byly vyvezeny pod celním dohledem do zahraničí nebo jim bylo přiděleno jiné celně schválené určení zakládající vrácení dovozního cla, a to s označením čísel jednacích nebo čísel evidenčních těchto dokladů a celních orgánů, které tyto doklady potvrdily nebo vystavily.

(2) Žádost o vrácení cla dokládá žadatel originály dokladů, které jsou uvedeny v odstavci 1 písm. a), d) a h).

§ 92
Případy, kdy může být použit režim přepracování pod celním dohledem, a podmínky tohoto použití, a kdy se ekonomické podmínky považují za splněné
[K § 180 a § 182 písm. d) zákona]

(1) Není-li stanoveno jinak, může být režim přepracování pod celním dohledem použit tehdy, jde-li o zboží a zpracovatelské operace uvedené v příloze č. 54 k této vyhlášce. V tomto případě se ekonomické podmínky považují za splněné.

(2) V jiných případech než uvedených v odstavci 1 může být režim přepracování pod celním dohledem použit a povolení k použití tohoto režimu může být uděleno za předpokladu, že použití tohoto režimu umožní vytvořit nová pracovní místa nebo tato pracovní místa udržet.

§ 93
Zboží, které nelze propustit do režimu dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla
(K § 192 odst. 2 zákona)

Do režimu dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla nelze propustit

a)   spotřebitelné zboží,
b)   zboží, jehož používání by mohlo způsobit újmu hospodářství České republiky, zejména z důvodů jeho hospodářské stability, s přihlédnutím ke lhůtě předpokládaného používání zboží.

§ 94
Zušlechtěné výrobky a ekonomické podmínky v režimu pasivního zušlechťovacího styku
(K § 200 odst. 2 zákona)

(1) Skutečnost, že zušlechtěné výrobky získané v režimu pasivního zušlechťovacího styku pocházejí z dočasně vyvezeného zboží, lze prokázat zejména

a)   zajištěním totožnosti dočasně vyváženého zboží vhodným způsobem, zejména bezplatným odebráním vzorků v nezbytně nutném množství, uvedením značek a výrobních čísel v celních dokladech, vyobrazením nebo technickým popisem zboží,
b)   analýzou dočasně vyváženého zboží i dovezených zušlechtěných výrobků,
c)   technickou dokumentací ke zpracovatelským operacím a výrobním postupům, jejichž výsledkem jsou zušlechtěné výrobky.

(2) Pro účely udělení povolení k použití režimu pasivního zušlechťovacího styku se zásadní ekonomické zájmy českých výrobců považují za nedotčené, nelze-li zušlechťovací operace provést v tuzemsku buď z ekonomických nebo technických důvodů, případně mají-li být zušlechťovací operace provedeny v zahraničí na základě uzavřených smluv.

§ 95
Vzor zvláštního razítka schváleného vývozce
[K § 216e písm. b) zákona]

Propuštění zboží do režimu vývozu schváleným vývozcem podle § 216e písm. b) zákona se ověřuje otiskem zvláštního razítka, jehož vzor je uveden v příloze č. 55 k této vyhlášce.

ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ
Osvobození od dovozního cla

Hlava I
Podmínky pro osvobození vráceného zboží od dovozního cla
(K § 234 odst. 5 a § 235 zákona)

§ 96

(1) Osvobození zboží od dovozního cla se přizná na zboží,

a)   které bylo předtím vyvezeno z tuzemska a u něhož bylo provedeno řízení směřující k vrácení subvencí nebo jiných částek vyplácených na základě zemědělské politiky při vývozu,
b)   u něhož byla na základě opatření vztahujících se na vývoz zboží poskytnuta jiná finanční výhoda, než jsou subvence nebo jiné částky uvedené v písmenu a), která je podmíněna závazkem předmětné zboží vyvézt, bude-li celnímu úřadu doloženo, že tato finanční výhoda byla vrácena nebo že příslušný orgán podnikl kroky k zadržení výplaty této finanční výhody a že toto zboží
   1. nemůže být dovezeno a použito na území státu, kam bylo původně vyvezeno, na základě zákonů a předpisů platných v tomto státě,
   2. bylo vráceno příjemcem jako závadné nebo neodpovídající ustanovením smlouvy,
   3. bylo dovezeno zpět do tuzemska, protože nemůže být použito k zamýšlenému účelu v důsledku okolností, které nemůže vývozce ovlivnit.

(2) K okolnostem uvedeným v odstavci 1 písm. b) bodu 3 patří

a)   vrácení zboží z důvodu jeho poškození nebo poškození dopravního prostředku, jímž bylo přepravováno, před doručením příjemci,
b)   vrácení zboží původně vyvezeného za účelem spotřeby nebo prodeje na obchodním veletrhu nebo obdobné akci, které nebylo spotřebováno či prodáno,
c)   vrácení zboží, které nemohlo být doručeno příjemci z důvodů jeho fyzické či právní nezpůsobilosti dodržet ustanovení smlouvy, ne jejímž základě bylo původně vyvezeno,
d)   vrácení zboží, které nemohlo být z důvodů nepříznivých přírodních podmínek, politických nebo sociálních nepokojů doručeno příjemci nebo které bylo doručeno až po uplynutí dodací lhůty uvedené ve smlouvě, na jejímž základě bylo původně vyvezeno,
e)   vrácení zboží krytého společnou organizací trhu ovoce a zeleniny, vyvezeného a odeslaného za účelem prodeje při dodání, jehož prodej se však na trhu cílové třetí země neuskutečnil.

(3) Zboží vyvážené v rámci zemědělské politiky na základě vývozního povolení nebo předem uděleného osvědčení nebude osvobozeno od dovozního cla, nebude-li doloženo, že příslušná ustanovení právních předpisů byla dodržena.

(4) Zboží uvedené v odstavci 1 nebude osvobozeno od dovozního cla, nebude-li propuštěno do volného oběhu v tuzemsku do 12 měsíců ode dne vydání rozhodnutí, kterým bylo propuštěno do režimu vývozu.

§ 97

(1) Osvobození od dovozního cla se přizná na vrácené zboží, s nímž

a)   nebylo po vývozu z tuzemska, s výjimkou manipulací potřebných k udržení jeho dobrého stavu nebo manipulací měnící pouze jeho vzhled, žádným způsobem nakládáno,
b)   bylo po vývozu z tuzemska nakládáno jiným způsobem než uvedeným v písmenu a), ale které bylo uznáno jako vadné nebo nevhodné pro zamýšlený účel, za předpokladu, že
   1. účelem tohoto nakládání byla výhradně oprava předmětného zboží nebo obnova jeho původního dobrého stavu,
   2. jeho nevhodnost pro zamýšlený účel vyšla najevo až v době, kdy toto nakládání již započalo.

(2) Bylo-li se zbožím nakládáno způsobem uvedeným v odstavci 1 písm. b) a tento způsob nakládání by v případě, že by toto zboží zpět dovážené do tuzemska po ukončení režimu pasivního zušlechťovacího styku podléhalo dovoznímu clu, vyměří a vybere celní úřad clo, které by bylo vyměřeno a vybráno z dovážených zušlechtěných výrobků. Jestliže však bylo nutné provést opravu zboží nebo obnovit jeho původní stav v důsledku nepředvídaných okolností, které se vyskytly v zahraničí a které byly uspokojivým způsobem doloženy celnímu úřadu, osvobození od dovozního cla se přizná tehdy, jestliže hodnota zpět dováženého zboží není v důsledku provedené operace vyšší než jeho hodnota v době vývozu z tuzemska. Hodnota zpět dováženého opraveného zboží nebo které bylo obnoveno do původního stavu, se nepovažuje za vyšší než hodnota v době vývozu do tuzemska, nepřesáhne-li tato operace rozsah prací bezpodmínečně nutných k tomu, aby mohlo být i nadále používáno stejným způsobem jako v době vývozu.

(3) Pro účely odstavce 2 se rozumí opravou nebo obnovou původního stavu, kterou bylo potřeba provést, jakákoliv operace, jejímž cílem je náprava funkčních závad nebo materiálového poškození zboží, k nimž došlo v zahraničí, a bez níž by předmětné zboží nemohlo být obvyklým způsobem použito k zamýšleným účelům. Je-li při opravě zboží nebo obnově jeho původního stavu třeba použít náhradní díly a součástky, přizná celní úřad osvobození od dovozního cla pouze na díly bezpodmínečně nutné k tomu, aby zboží mohlo být i nadále používáno stejným způsobem jako v době vývozu.

Hlava II
Podmínky pro úplné osvobození zboží propuštěného do režimu dočasného použití od dovozního cla
(K § 237 odst. 1 zákona)

DÍL 1
Osobní svršky cestujících a zboží dovážené ke sportovním účelům

§ 98

Osobní svršky cestujících a zboží ke sportovním účelům se propouštějí do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla.

§ 99

(1) Osobními svršky cestujících podle § 98 se rozumí veškeré předměty, nové nebo použité, které cestující užívá během své cesty a které jsou přiměřené k účelu a délce cesty, s výjimkou veškerého zboží dováženého k obchodním účelům. Informativní seznam zboží, které je považováno za osobní svršky cestujících, je uveden v příloze č. 56 k této vyhlášce.

(2) Zbožím dováženým ke sportovním účelům podle § 98 se rozumí sportovní výrobky a jiné předměty určené pro potřebu cestujících při sportovních závodech nebo přehlídkách nebo pro trénink v tuzemsku. Informativní seznam zboží, které je považováno za zboží dovážené ke sportovním účelům, je uveden v příloze č. 57 k této vyhlášce.

§ 100

Ustanovení § 98 se použije tehdy, jestliže

a)   osobní svršky cestujících a zboží dovážené ke sportovním účelům zůstává vlastnictvím zahraniční osoby,
b)   osobní svršky cestujících jsou dováženy osobně cestujícím nebo v jeho zavazadlech (bez ohledu na to, zda ho doprovázejí, nebo nikoliv),
c)   zboží ke sportovním účelům je dováženo v množství přiměřeném účelu jeho použití.

§ 101

(1) Lhůta pro zpětný vývoz osobních svršků cestujícího nemůže přesáhnout okamžik, kdy osoba, která je do tuzemska dovezla, vystupuje do zahraničí.

(2) Lhůta pro zpětný vývoz zboží dovezeného ke sportovním účelům je nejvýše 12 měsíců ode dne, kdy bylo toto zboží propuštěno do režimu dočasného použití.

DÍL 2
Dopravní prostředky

§ 102

(1) Do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla se propustí

a)   dopravní prostředky k obchodnímu použití a dopravní prostředky k soukromému použití,
b)   náhradní díly a výstroj dovezené na opravu dopravního prostředku již propuštěného do režimu dočasného použití. Náhradní díly a výstroj, které nebudou vyvezeny zpět, nejsou od dovozního cla osvobozeny.

(2) Dopravním prostředkem se pro účely této vyhlášky rozumí jakýkoli technický prostředek schopný zajistit změnu místa, například plavidlo, včetně nákladních člunů, člunů umístěných nebo neumístěných na palubě lodi, křídlových lodí (vodních raket), vznášedlo, letadlo, motorové silniční vozidlo, motocykl, motorové kolo, přívěs, návěs, souprava vozidel a železniční vozový park, jakož i jejich náhradní díly, příslušenství a obvyklé vybavení, včetně speciálního nářadí potřebného k nakládání, vykládání, manipulaci a k ochraně zboží.

(3) Obchodním použitím dopravního prostředku se rozumí přeprava osob za úplatu nebo průmyslová nebo obchodní přeprava zboží, a to za úplatu i bezplatně.

(4) Vnitřní přepravou se rozumí přeprava osob, které nastoupily v tuzemsku, aby v tuzemsku vystoupily, nebo přeprava zboží, které bylo v tuzemsku naloženo, aby bylo v tuzemsku vyloženo.

(5) Obchodním motorovým vozidlem se rozumí silniční vozidlo (včetně tahače s návěsem nebo bez něj), které je podle druhu své konstrukce a vybavení určeno k přepravě, bezplatné i za úplatu, zboží nebo nejméně desíti osob včetně řidiče a jakékoli silniční vozidlo určené pro jednoduché účely jiné než především určené pro přepravu osob nebo zboží.

(6) Osobním motorovým vozidlem se rozumí soukromý osobní automobil a jiné motorové vozidlo určené především k přepravě nejvíce devíti sedících osob včetně řidiče, osobní automobil kombi a závodní automobil.

Silniční dopravní prostředky
§ 103

(1) Ustanovení § 102 se použije pouze tehdy, jestliže silniční dopravní prostředek k obchodnímu použití

a)   je dovážen zahraniční osobou nebo jejím jménem,
b)   je používán zahraniční osobou nebo jejím jménem,
c)   je registrován v zahraničí na jméno zahraniční osoby, která vykonává činnost v zahraničí. Nemusí-li být silniční dopravní prostředek registrován, považuje se tato podmínka za splněnou, jestliže je vlastnictvím zahraniční osoby, která vykonává činnost v zahraničí,
d)   je používán výhradně k přepravě, která začíná nebo končí v zahraničí.

(2) Návěs nebo přívěs registrovaný v zahraničí a připojený k silničnímu motorovému vozidlu registrovanému v tuzemsku se propustí do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od cla i tehdy, nejsou-li podmínky uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo b) splněny.

(3) Za podmínek uvedených v odstavci 1 může silniční dopravní prostředek k obchodnímu použití pobývat v tuzemsku pouze po dobu nutnou k provedení příslušných operací, například převozu, naložení a vyložení cestujících, naložení a vyložení nákladu, přepravy a údržby, a prostojů mezi jednotlivými operacemi.

(4) Za osobu jednající jménem zahraniční osoby podle odstavce 1 písm. a) a b) se považuje osoba, která tuto skutečnost prokáže písemným pověřením vystaveným zahraniční osobou.

(5) Za podmínek uvedených v odstavci 4 může být silniční dopravní prostředek k obchodnímu použití řízen českou fyzickou osobou.

(6) Z důvodů hodných zřetele může být silniční dopravní prostředek k obchodnímu použití propuštěn do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od cla s písemným souhlasem celního úřadu i tehdy, jestliže jej bude po dobu stanovenou celním úřadem používat k obchodním účelům česká osoba.

(7) České fyzické osobě, která je zaměstnána zahraniční osobou, může být silniční dopravní prostředek k obchodnímu použití, který bude používat v tuzemsku, propuštěn do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od cla s písemným souhlasem celního úřadu, je-li vlastnictvím zahraniční osoby. Silniční dopravní prostředek k obchodnímu použití propuštěný do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od cla může být použit pro soukromou potřebu, bude-li pro tuto potřebu používán pouze příležitostně, v podstatně menším rozsahu než k obchodnímu použití a pracovní smlouva české fyzické osoby se zahraniční osobou bude možnost tohoto použití obsahovat.

(8) Silniční dopravní prostředek k obchodnímu použití může být s písemným souhlasem celního úřadu použit ve vnitřní přepravě. Zvláštní předpisy upravující používání silničních dopravních prostředků registrovaných v zahraničí tím nejsou dotčeny.

§ 104

(1) Ustanovení § 102 se použije pouze tehdy, jestliže silniční dopravní prostředek k soukromému použití je

a)   dovážen zahraniční osobou,
b)   používán zahraniční osobou,
c)   registrován v zahraničí na jméno zahraniční osoby. Nemusí-li být silniční dopravní prostředek registrován, považuje se tato podmínka za splněnou, jestliže je vlastnictvím zahraniční osoby.

(2) Bez dotčení ustanovení odstavce 1 bude silniční dopravní prostředek k soukromému použití propuštěn do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od cla také tehdy, jestliže

a)   je registrován v tuzemsku pouze dočasně na jméno zahraniční osoby a má být z tuzemska vyvezen zpět do zahraničí,
b)   je registrován v zahraničí na jméno zahraniční osoby, která v zahraničí vykonává činnost, a se souhlasem celního úřadu ho v tuzemsku používá podle podmínek pracovní smlouvy se zahraniční osobou česká fyzická osoba, která je touto zahraniční osobou zaměstnána, při výkonu výdělečné činnosti, která však není považována za jeho obchodní použití,
c)   je registrován v zahraničí a v tuzemsku používán pouze při cestách ze zahraničí do zaměstnání a zpět, toto používání není časově omezeno, nebo
d)   je registrován v zahraničí a v tuzemsku ho po dobu studia používá zahraniční student.

(3) Není-li v odstavci 2 stanoveno jinak, může silniční dopravní prostředek k soukromému použití, za podmínek uvedených v odstavci 1, pobývat v tuzemsku po dobu 6 měsíců z 12 po sobě jdoucích měsíců, a to nepřetržitě nebo přerušovaně, a to ode dne propuštění silničního dopravního prostředku k soukromému použití do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od cla.

(4) Ustanovení odstavce 2 písm. c) se použije obdobně na silniční dopravní prostředek k soukromému použití dovážený osobou, která ho v tuzemsku používá při plnění úkolů, které jsou časově omezeny.

(5) Není-li dále stanoveno jinak, propustí se do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla silniční dopravní prostředek k soukromému použití za podmínky, že po dovozu nebude pronajímán, půjčován nebo dáván k dispozici. Je-li příslušný dopravní prostředek v době dovozu pronajat, zapůjčen nebo dán k dispozici, nebude dále v tuzemsku pronajímán, půjčován nebo dáván k dispozici jiné osobě za jiným účelem než účelem jeho bezprostředního zpětného vývozu.

(6) Silniční dopravní prostředek k soukromému použití, který je vlastnictvím zahraniční půjčovny automobilů, bude propuštěn do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od cla také tehdy, jestliže je pronajat zahraniční fyzické osobě a z tuzemska bude následně ve lhůtě stanovené celním úřadem vyvezen zpět do zahraničí, a v tuzemsku je v rámci plnění nájemní smlouvy.

(7) Bez ohledu na ustanovení odstavce 5 může silniční dopravní prostředek propuštěný do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od cla

a)   používat manžel (manželka) a přímí příbuzní zahraniční fyzické osoby, ve vzestupné i sestupné linii, kteří jsou také zahraničními osobami,
b)   příležitostně používat česká fyzická osoba, jestliže jej použije jménem a podle pokynů osoby, která je rovněž v tuzemsku a které byl dopravní prostředek do tohoto režimu propuštěn.

(8) Ustanovení odstavce 5 se použije obdobně při použití silničního dopravního prostředku k soukromému použití českou fyzickou osobou. Silniční dopravní prostředek může být do tuzemska rovněž dovezen zaměstnancem tuzemské půjčovny automobilů.

(9) Česká fyzická osoba si může v zahraničí zapůjčit nebo pronajmout silniční dopravní prostředek k soukromému použití registrovaný v zahraničí za účelem návratu do tuzemska. Lhůtu zpětného vývozu určí celní úřad.

(10) Do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od cla se souhlasem celního úřadu se za podmínek uvedených v odstavci 2 písm. a) nebo b) propustí silniční dopravní prostředek uvedený v odstavci 2 písm. a) nebo b) české fyzické osobě, která se chystá přestěhovat do zahraničí a která

a)   doloží chystanou změnu místa pobytu,
b)   silniční dopravní prostředek vyveze do 3 měsíců od data jeho registrace.

§ 105

(1) Ustanovení § 102 se použije obdobně i pro jízdní a tažná zvířata a vozy jimi tažené, které vstupují to tuzemska.

(2) Zvířata a jimi tažené vozy uvedené v odstavci 1 se propustí do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od cla na dobu 3 měsíců.

§ 106
Železniční dopravní prostředky

(1) Ustanovení § 104 se použije pouze tehdy, jestliže železniční dopravní prostředek

a)   je vlastnictvím zahraniční osoby, která v zahraničí vykonává podnikatelskou činnost, a
b)   je registrován u zahraničních železničních společností.

(2) Železniční dopravní prostředky se propustí do režimu dočasného použití s úplným osvobozením na dobu 12 měsíců.

(3) Železniční dopravní prostředky může v tuzemsku používat česká osoba, jestliže se jedná o společný vozový park vytvořený na základě dohody, podle níž mohou všechny železniční společnosti využívat vozový park ostatních železničních společností jako svůj vlastní.

(4) Z důvodů hodných zřetele se propustí do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od cla vagóny určené k přepravě zboží ve vnitřní přepravě, se souhlasem celního úřadu na dobu tímto celním úřadem určenou.

§ 107
Letecké dopravní prostředky

(1) Letecké dopravní prostředky se do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od cla propustí na dobu potřebnou k provedení příslušných operací, například přepravy, naložení a vyložení cestujících, naložení a vyložení zboží, dopravy a údržby, a prostojů mezi jednotlivými operacemi.

(2) Ustanovení § 104 odst. 4 až 8 se použijí obdobně i pro letadla sloužící k obchodnímu použití. Z důvodů hodných zřetele se do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od cla propustí letadlo české osobě se souhlasem celního úřadu na dobu tímto celním úřadem určenou.

(3) Letecké dopravní prostředky uvedené v odstavci 1 se propustí do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od cla na dobu 6 měsíců z 12 po sobě jdoucích měsíců, a to nepřetržitě nebo přerušovaně, a to ode dne propuštění leteckého dopravního prostředku do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od cla.

(4) Na propuštění letadel k soukromému použití se ustanovení § 104 odst. 1, 5, 6, 7, 8, 9 a 10 použijí obdobně.

§ 108
Dopravní prostředky říční přepravy

(1) Dopravní prostředky říční přepravy (dále jen "plavidlo") se do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od cla propustí na dobu potřebnou k provedení příslušných operací, například přepravy, naložení a vyložení cestujících, naložení a vyložení zboží, dopravy a údržby, a prostojů mezi jednotlivými operacemi.

(2) Ustanovení § 104 odst. 4 až 8 se použijí obdobně i pro plavidla sloužící k obchodnímu použití při říční přepravě.

(3) Plavidla uvedená v odstavci 1 se propustí do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od cla na dobu 6 měsíců z 12 měsíců, a to nepřetržitě nebo přerušovaně, a to ode dne propuštění plavidla do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od cla.

(4) Na propuštění plavidel k soukromému použití se ustanovení § 104 odst. 1, 5, 6, 7, 8, 9 a 10 použijí obdobně.

Náhradní díly, příslušenství a obvyklé vybavení dopravních prostředků
§ 109

(1) Do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od cla se propustí náhradní díly, příslušenství a vybavení, včetně potřeb sloužících k uložení, zabezpečení nebo ochraně zboží, které jsou dovezeny současně s dopravním prostředkem, s nímž jsou používány, nebo jsou dovezeny samostatně.

(2) Náhradní díly dovezené současně s dopravním prostředkem, pro který jsou určeny, nebo jsou dovezeny samostatně, mohou být použity výhradně k provedení drobných oprav a běžné údržby tohoto dopravního prostředku.

(3) Běžná údržba a oprava dopravního prostředku, jejichž nutnost vyvstala během cesty do tuzemska nebo v tuzemsku, nejsou považovány za změnu stavu příslušného dopravního prostředku.

§ 110

Součástkám vyměněným při opravě nebo údržbě dopravního prostředku a novým náhradním dílům, které jsou poškozené nebo vadné a které byly propuštěny do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od cla, bude přiděleno jiné celně schválené určení.

Ukončení úplného osvobození od cla
§ 111

Úplné osvobození od cla bude ukončeno, jestliže

a)   silniční dopravní prostředky k obchodnímu použití byly bez souhlasu celního úřadu použity ve vnitřní přepravě,
b)   silniční dopravní prostředky k soukromému použití byly použity k obchodním účelům ve vnitřní přepravě,
c)   dopravní prostředky byly po dovozu v tuzemsku pronajaty, zapůjčeny nebo dány k dispozici jiné osobě za jiným účelem než účelem jejich bezprostředního zpětného vývozu, není-li touto vyhláškou stanoveno jinak.

§ 112

U železničních dopravních prostředků uvedených v § 111, které se používají společně na základě dohody, bude úplné osvobození od cla ukončeno také tehdy, je-li těmto železničním dopravním prostředkům, které byly dány k dispozici české osobě, přiděleno jiné celně schválené určení.

DÍL 3
Kontejnery, palety, obaly, vzorky a reklamní filmy

§ 113

(1) Zboží dovážené v rámci obchodní operace se propustí do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla za podmínek uvedených v § 114 až 117, jestliže zůstává vlastnictvím zahraniční osoby.

(2) Pro účely odstavce 1 se rozumí

a)   zbožím dováženým v rámci obchodní operace obaly, kontejnery, palety, vzorky, reklamní filmy, jakož i zboží všeho druhu dovážené v rámci obchodní operace, s výjimkou případů, kdy dovoz zboží je samostatnou obchodní operací,
b)   obalem všechny předměty a materiály používané nebo určené k použití ve stavu, v jakém jsou dovezeny, k balení, ochraně, uložení nebo oddělení zboží, s výjimkou takových materiálů jako sláma, papír, skleněná vlákna, hobliny atd., které jsou dovezeny volně ložené, vyjma kontejnery a palety uvedené v písmenech c) a d),
c)   kontejnerem přepravní zařízení (přepravní skříně, snímatelná cisterna nebo jiné podobné zařízení)
   1. mající zcela nebo zčásti uzavřený prostor určený k umístění zboží,
   2. trvalé povahy a dostatečně pevné, schopné opětovného použití,
   3. speciálně konstruované tak, aby byla usnadněna přeprava zboží jedním nebo více druhy dopravy bez změny nákladu,
   4. konstruované tak, aby s ním bylo možno snadno manipulovat, zejména při jeho překládce z jednoho druhu doprav na jiný,
   5. konstruované tak, aby je bylo možno snadno nakládat a vykládat,
   6. mající vnitřní objem nejméně 1 m3, s výjimkou leteckých nákladních kontejnerů.
   Jsou-li příslušenství a nedílné součásti kontejneru, podle jeho typu, přepravovány spolu s kontejnerem, propustí je celní úřad za stejných podmínek jako kontejner.
   Za kontejner se nepovažují vozidla, výstroj nebo náhradní díly vozidel, obaly nebo palety. Snímatelné karosérie se považují za kontejnery,
d)   paletou zařízení, na jehož plošině může být narovnáno určité množství zboží tak, aby utvořilo nakládací jednotku pro jeho dopravu nebo manipulaci či k skládání pomocí mechanických přístrojů. Toto zařízení má buď dvě plošiny spojené nosnými příčkami, nebo jednu plošinu spočívající na nožkách. Jeho celková výše je snížená na minimum vhodné k manipulaci vidlicí nakládacích vozíků a paletových vozíků. Může nebo nemusí mít nástavku,
e)   vzorkem předměty, které představují určitý druh již vyráběného zboží nebo modely zboží, jehož výroba se předpokládá, s výjimkou totožných předmětů dovezených toutéž osobou nebo poslaných témuž adresátu v množství, které ve svém celku již nepředstavuje vzorky podle normálních obchodních zvyklostí,
f)   reklamním filmem obrazové záznamy s ozvučením nebo bez něho, reprodukující v zásadě povahu nebo funkci výrobků nebo zařízení daných do prodeje nebo pronajatých zahraniční osobu s tím, že jsou vhodné pro předvádění případným spotřebitelům, nikoliv však pro předvádění veřejnosti, a že jsou dovezeny v zásilce, obsahující ne více než 1 kopii každého filmu a která není částí větší zásilky filmů,
g)   vnitřní přepravou přeprava zboží naloženého v tuzemsku, které je určeno k vyložení v tuzemsku.

§ 114

Do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla se propustí

a)   obaly, které jsou dováženy naplněné, aby byly vyvezeny zpět prázdné nebo plné, anebo jsou dováženy prázdné, aby byly vyvezeny zpět plné,
b)   kontejnery naložené nebo nenaložené zbožím, jakož i výstroj a vybavení kontejnerů dovážených do režimu dočasného použití, které je dováženo spolu s kontejnerem, aby bylo vyvezeno zpět odděleně nebo s jiným kontejnerem, anebo je dováženo odděleně, aby bylo vyvezeno zpět s kontejnerem,
c)   náhradní díly dovážené pro opravu kontejnerů propuštěných do režimu dočasného použití podle písmena b),
d)   palety,
e)   vzorky,
f)   reklamní filmy,
g)   jiné zboží dovážené pro některý z účelů uvedených v příloze č. 58 k této vyhlášce v rámci obchodní operace, pokud sám jeho dovoz není obchodní operací.

§ 115

Ustanovením § 114 nejsou dotčena ustanovení celních předpisů,12) která upravují dovoz zboží přepravovaného v kontejnerech nebo obalech anebo na paletách.

§ 116

(1) Ustanovení § 114 se použije pouze tehdy, jestliže

a)   obaly budou vyvezeny zpět výlučně osobou, které byly propuštěny do režimu dočasného použití. Tyto obaly nemohou být, a to ani příležitostně, použity ve vnitřní přepravě,
b)   kontejnery budou označeny způsobem uvedeným v mezinárodní smlouvě,13)
c)   palety nebo úměrný počet palet téhož typu a téže hodnoty musí být vyvezeny zpět,
d)   vzorky a reklamní filmy musí náležet zahraniční osobě a musí být dovezeny výlučně za účelem vystavení nebo předvedení v tuzemsku s cílem získání objednávek na zboží, které bude do tuzemska dovezeno. Nesmí být zcizeny za úplatu nebo bezúplatně a mohou sloužit pouze pro účely předvádění,
e)   zboží uvedené v § 114 a v příloze č. 58 k této vyhlášce nesmí být použito za úhradu.

(2) Do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla se nepropustí kontejnery, palety a obaly, které jsou předmětem kupní, nájemní, pronájemní nebo obdobné smlouvy uzavřené českou osobou.

§ 117

Lhůta pro zpětný vývoz zboží dovezeného v rámci obchodní operace je nejméně 6 měsíců ode dne, kdy bylo zboží propuštěno do režimu dočasného použití.

DÍL 4
Zboží určené k vystavení, předvedení nebo používání na výstavách, veletrzích, kongresech a podobných událostech

§ 118

(1) Do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla se k použití na výstavách, veletrzích, kongresech a podobných událostech propustí

a)   zboží určené k vystavení nebo k předvedení na události,
b)   zboží určené k používání ve spojení s vystavením zahraničních výrobků, včetně
   1. zboží nezbytného pro předvádění zahraničních vystavených strojů nebo přístrojů,
   2. stavebního a dekoračního materiálu, včetně elektrického zařízení pro dočasné stánky zahraničních vystavovatelů,
   3. reklamního a předváděcího materiálu, který je prokazatelně reklamním materiálem pro zahraniční vystavené zboží, např. zvukové a obrazové záznamy, filmy a diapozitivy, jakož i přístroje nezbytné k jejich použití,
c)   zařízení, včetně překladatelského zařízení, přístrojů pro záznam a reprodukci zvuku a obrazu, jakož i filmů výchovného, vědeckého a kulturního charakteru, určených k použití na mezinárodních zasedáních, konferencích a kongresech,
d)   živá zvířata, která mají být na události vystavena nebo se jí mají zúčastnit,
e)   výrobky, které během události vzniknou z dočasně dovezeného zboží, strojů, přístrojů nebo zvířat.

(2) Ustanovení odstavce 1 se použije pouze tehdy, jestliže

a)   dovezené zboží zůstává vlastnictvím zahraniční osoby,
b)   dovezené zboží lze ztotožnit při zpětném vývozu,
c)   počet a množství dovezeného zboží jsou úměrné k účelu dovozu,
d)   jsou splněny všechny podmínky, za kterých celní úřad propustil uvedené zboží do režimu dočasného použití.

(3) Pro účely odstavce 1 se za výstavy a podobné události považují

a)   výstavy, veletrhy a podobné výstavní události obchodní, průmyslové, zemědělské a řemeslné,
b)   výstavy nebo zasedání, které jsou pořádány k dobročinným účelům,
c)   výstavy nebo zasedání sloužící hlavně k podpoře vědění, techniky, řemesel, umění, výchovné a kulturní činnosti, sportu, náboženství, bohoslužeb, odborového hnutí, cestovního ruchu nebo porozumění mezi národy,
d)   setkání zástupců mezinárodních organizací nebo svazů,
e)   oficiální oslavy nebo vzpomínková setkání, s výjimkou výstav pořádaných v prodejnách nebo obchodních místnostech s úmyslem prodat zahraniční zboží.

§ 119

Do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla se zboží uvedené v § 118 odst. 1, pokud se na ně vztahují ustanovení této hlavy, propustí s podmínkou, že nebude

a)   za odměnu zapůjčeno, pronajato nebo použito, nebo
b)   odvezeno z místa výstavy nebo podobné události.

§ 120

(1) Lhůta pro zpětný vývoz zboží dovezeného na výstavu nebo podobnou událost je nejméně 6 měsíců ode dne, kdy celní úřad propustil zboží do režimu dočasného použití, ne však více než 1 měsíc po skončení výstavy nebo podobné události.

(2) Zboží uvedené v odstavci 1, které má být vystaveno nebo použito na jiné výstavě nebo podobné události, zůstává v režimu dočasného použití, budou-li splněny podmínky stanovené pro tento režim a bude-li zboží vyvezeno zpět ve lhůtě jednoho roku ode dne, kdy bylo toto zboží propuštěno do tohoto režimu.

§ 121

Celní řízení při dovozu a při zpětném vývozu zboží, které má být nebo bylo vystaveno nebo použito na výstavě nebo podobné události, bude, pokud je to vhodné a možné, provedeno v místě výstavy nebo podobné události.

DÍL 5
Zařízení k výkonu povolání

§ 122

(1) Do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla se propustí zařízení k výkonu povolání a náhradní díly dovážené pro opravu zařízení k výkonu povolání, nacházejícího se v režimu dočasného použití.

(2) Zařízením k výkonu povolání se rozumí

a)   zařízení pro tisk, rozhlasové a televizní vysílání, které potřebují zástupci tisku, rozhlasu a televize, přijíždějící do tuzemska, aby pořizovali reportáže, nahrávky nebo vysílání pořadů. Seznam těchto zařízení je uveden v příloze č. 59 k této vyhlášce,
b)   kinematografická zařízení nezbytná pro osobu přijíždějící do tuzemska natočit film. Seznam těchto zařízení je uveden v příloze č. 60 k této vyhlášce,
c)   jiná zařízení než uvedená v písmenech a) a b) nezbytná pro výkon zaměstnání nebo povolání osoby přijíždějící do tuzemska, aby zde splnila určené úkoly. Vyloučeno je zařízení, které má být použito pro průmyslovou výrobu nebo úpravu zboží nebo, s výjimkou ručního nářadí, pro využívání přírodních zdrojů, pro stavbu, opravu nebo údržbu budov, pro výkon zemních nebo podobných prací. Seznam těchto zařízení je uveden v příloze č. 61 k této vyhlášce,
d)   pomocné přístroje a příslušenství pro zařízení uvedená v písmenech a), b) a c) a příslušenství k nim.

§ 123

(1) Do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla se podle § 122 propustí jen zařízení k výkonu povolání, které

a)   zůstává vlastnictvím zahraniční osoby,
b)   bylo dovezeno zahraniční osobou,
c)   je používáno výlučně zahraniční osobou přijíždějící do tuzemska nebo je používáno pod jejím přímým dohledem.

(2) Ustanovení odstavce 1 písm. c) se nevztahuje na zařízení dovezená pro výrobu filmu, televizního nebo audiovizuálního programu podle koprodukční smlouvy, jejíž stranou je oprávněná česká osoba.

(3) Zařízení kinematografické, tiskové, pro rozhlasové nebo televizní vysílání nesmí být předmětem nájemní nebo podobné smlouvy, jejíž stranou je česká osoba, s tím, že tato podmínka neplatí v případě společných rozhlasových nebo televizních programů.

§ 124

Lhůta pro zpětný vývoz zařízení k výkonu povolání je nejméně 12 měsíců ode dne propuštění zboží do režimu dočasného použití.

§ 125

Úplné osvobození od dovozního cla se nevztahuje na vozidla uvedená v přílohách č. 59 až 61 k této vyhlášce, jestliže, byť jen příležitostně, převážejí osoby za úplatu nebo nakládají zboží v tuzemsku, aby bylo v tuzemsku vyloženo.

§ 126

Náhradní díly, které byly dovezeny později na opravu zařízení k výkonu povolání, propuštěného do režimu dočasného použití s úplným osvobozením, jsou osvobozeny od dovozního cla jako zařízení potřebné k výkonu povolání.

DÍL 6
Zboží dovážené v rámci výrobní nebo jiné operace

§ 127

Zboží dovážené v rámci výrobní operace se propustí do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla.

§ 128

(1) Zbožím dováženým v rámci výrobní operace podle § 127 se rozumí

a)   matrice, štočky, formy, kresby, plány, modely určené pro českou osobu, pokud nejméně 75 % výroby bude vyvezeno do zahraničí,
b)   měřicí, kontrolní a zkušební nástroje a jiné podobné předměty určené pro českou osobu, pokud nejméně 75 % výroby bude vyvezeno do zahraničí,
c)   speciální nářadí a nástroje, dovážené k použití při výrobě zboží, poskytnuté bezplatně české osobě, které mají být použity k výrobě zboží, které bude všechno vyvezeno, za předpokladu, že toto speciální nářadí a nástroje zůstanou ve vlastnictví zahraniční osoby,
d)   zboží všeho druhu, které má být podrobeno zkouškám, pokusům a předvádění, s výjimkou zkoušek, pokusů nebo předvádění s cílem dosažení zisku,
e)   vzorky, to je předměty představující určitou kategorii zboží již vyráběného a které jsou modelem zboží, jehož výroba se předpokládá, s výjimkou stejných předmětů dovezených toutéž osobou nebo odeslaných témuž příjemci v takovém množství, bráno podle úhrnné ceny, které již nelze považovat za vzorky k běžnému obchodnímu použití.

(2) Do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla se propustí za podmínky, že

a)   zboží uvedené v odstavci 1 zůstává vlastnictvím zahraniční osoby,
b)   vzorky uvedené v odstavci 1 písm. e) budou dovezeny za účelem předvádění v tuzemsku s cílem získat objednávky podobného zboží, které bude dováženo do tuzemska, a nebudou prodány ani určeny k běžnému používání, s výjimkou jejich předvádění, ani použity jiným způsobem, pokud budou v tuzemsku.

§ 129

(1) Do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla propustí celní úřad náhradní výrobní prostředky.

(2) Lhůta pro zpětný vývoz náhradních výrobních prostředků propuštěných do režimu dočasného použití je 6 měsíců.

(3) Náhradními výrobními prostředky se rozumí nástroje, přístroje a stroje dané zahraničním dodavatelem nebo opravcem k dispozici zákazníkovi po dobu, po kterou čeká na dodání nebo opravu podobného zboží, a zůstávají jejich vlastnictvím.

§ 130

(1) Do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla propustí celní úřad

a)   zboží z druhé ruky, které má být prodáno v dražbě,
b)   zboží dovážené v rámci smlouvy o prodeji na zkoušku,
c)   umělecká díla, sběratelské předměty a starožitnosti dovážené k vystavování, s možností případného prodeje,
d)   konfekciované kožešiny, koberce, šperky a klenotnické výrobky zasílané na ukázku za předpokladu, že jejich zvláštní znaky neumožňují jejich dovoz jako vzorky,

které zůstává vlastnictvím zahraniční osoby.

(2) Lhůta ke zpětnému vývozu zboží uvedeného v odstavci 1 písm. a) a c) je 24 měsíců, zboží uvedeného v odstavci 1 písm. b) je 6 měsíců a zboží uvedeného v odstavci 1 písm. d) je 6 týdnů.

(3) Pro účely odstavce 1 se rozumí

a)   zbožím z druhé ruky jiné zboží než nově vyrobené,
b)   uměleckými díly, sběratelskými předměty a starožitnostmi zboží vymezené v příloze č. 62 k této vyhlášce,
c)   zbožím zasílaným na ukázku zboží, které chce odesílatel prodat, aniž by předtím s někým vedl jednání a příjemce má možnost po vyzkoušení toto zboží koupit.

§ 131

Do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla propustí celní úřad

a)   kinematografické filmy, natočené a vyvolané, pozitivy a jiné nosiče zaznamenaného obrazu určené ke zhlédnutí před jejich komerčním využitím,
b)   filmy, magnetické pásky a jiné nosiče zvuku a obrazu k dabování nebo reprodukci,
c)   filmy představující povahu nebo činnost zahraničních výrobků nebo zařízení za předpokladu, že nejsou určeny k veřejnému předvádění za úplatu,

zdarma zasílané nahrané nosiče informací určené k použití v zařízení pro automatické zpracování dat, které jsou vlastnictvím zahraniční osoby.

§ 132

(1) Do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla se propustí zboží, které bude používáno ve veřejném zájmu pod dohledem a za odpovědnosti orgánů veřejné správy ke stavbě, opravám nebo údržbě infrastruktury v příhraničních okresech za podmínky, že zboží je ve vlastnictví zahraniční osoby, která má sídlo nebo bydliště v protilehlém příhraničním regionu.

(2) Lhůta pro zpětný vývoz zboží uvedeného v odstavci 1 propuštěného do režimu dočasného použití je nejméně 24 měsíců.

§ 133

(1) Do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla na dobu nepřesahující 3 měsíce se propustí zboží, které je vlastnictvím zahraniční osoby, dočasně dovážené do tuzemska, jehož celní hodnota nepřesahuje částku 150 000 Kč. 

(2) Osvobození od dovozního cla se nevztahuje na osobní majetek.

DÍL 7
Zboží dovážené pro pedagogické, vědecké nebo kulturní účely

§ 134

Do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla se propustí

a)   zboží dovážené výlučně pro pedagogické, vědecké nebo kulturní účely,
b)   náhradní díly pro vědecký a pedagogický materiál, který je propuštěn do režimu dočasného použití, jakož i nářadí určené speciálně pro údržbu, kontrolu, měření nebo opravu tohoto materiálu.

§ 135

(1) Zbožím dováženým pro pedagogické, vědecké nebo kulturní účely podle § 134 písm. a) se rozumí vědecký a pedagogický materiál, popř. jiné zboží dovážené v rámci výchovné, vědecké nebo kulturní činnosti.

(2) Vědeckým a pedagogickým materiálem podle odstavce 1 se rozumí modely, nástroje, přístroje, stroje a příslušenství k nim, používané k účelům vědeckého výzkumu, výuky nebo přípravy pro výkon povolání.

(3) Seznamy pedagogického materiálu a jiného zboží dováženého v rámci výchovné, vědecké nebo kulturní činnosti jsou uvedeny v přílohách č. 63 a 64 k této vyhlášce.

§ 136

Do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla se propustí zboží podle § 134 za podmínky, že zboží dovezené pro pedagogické, vědecké nebo kulturní účely zůstává vlastnictvím zahraniční osoby a bylo dovezeno oprávněnými osobami v množství úměrném účelu dovozu a toto zboží nebude použito k obchodním účelům.

§ 137

Lhůta pro zpětný vývoz zboží dovezeného pro pedagogické, vědecké nebo kulturní účely je nejméně 12 měsíců ode dne, kdy toto zboží bylo propuštěno do režimu dočasného použití.

DÍL 8
Zdravotnické prostředky, lékařská, chirurgická a laboratorní zařízení

§ 138

(1) Celní úřad propustí do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla zdravotnické prostředky, lékařská, chirurgická a laboratorní zařízení určená pro nemocnice a ostatní zdravotnické instituce za podmínky, že tyto prostředky a zařízení

a)   zůstávají vlastnictvím zahraniční osoby,
b)   jsou poskytovány příležitostně a zapůjčovány bezúplatně,
c)   jsou určeny pro diagnostické nebo terapeutické účely.

(2) Zdravotnickým prostředkem a zařízením poskytovaným příležitostně se rozumí zdravotnické prostředky a lékařská, chirurgická a laboratorní zařízení poskytnutá na žádost nemocnice nebo jiného zdravotnického zařízení, které se ocitlo v mimořádné situaci a nutně takovéto zdravotnické prostředky nebo zařízení potřebuje a nemá je k dispozici.

DÍL 9
Turistický propagační materiál

§ 139

(1) Do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla se propustí turistický propagační materiál.

(2) Turistickým propagačním materiálem podle odstavce 1 se rozumí zboží dovážené do tuzemska s cílem získat veřejnost, aby navštívila stát vývozce materiálu, zejména, aby se tam zúčastnila zasedání nebo kulturních, náboženských, turistických, sportovních nebo odborných akcí. Informativní seznam zboží, které je považováno za turistický propagační materiál, je uveden v příloze č. 65 k této vyhlášce.

(3) Ustanovení odstavce 1 se použije tehdy, jestliže turistický propagační materiál zůstává vlastnictvím zahraniční osoby a jeho množství je úměrné účelu jeho určení.

(4) Lhůta pro zpětný vývoz turistického propagačního materiálu je nejméně 12 měsíců ode dne, kdy byl tento materiál propuštěn do režimu dočasného použití.

DÍL 10
Zboží dovážené v pohraničním styku

§ 140

(1) Zboží dovážené v pohraničním styku se propustí do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla.

(2) Zbožím dováženým v pohraničním styku podle odstavce 1 se rozumí

a)   zboží, které s sebou přivážejí při výkonu svého zaměstnání nebo povolání (řemeslníci, lékaři atd.) osoby, které mají obvyklé místo pobytu v příhraničním území (dále jen "hraničář"),
b)   osobní majetek hraničářů, který přivážejí k opravě, zpracování nebo přepracování,
c)   zboží určené k využití nemovitostí, které se nacházejí v příhraničním území v tuzemsku,
d)   zboží náležející oprávněné osobě, dovážené v rámci pomoci (požár, povodeň apod.).

(3) Příhraničním územím podle odstavce 2 se rozumí území přilehlé k pozemní hranici, jehož hloubka nepřesahuje 15 km, nestanoví-li mezinárodní smlouva jinak, a jehož vymezení slouží k odlišení pohraničního styku od jiných styků.

(4) Pohraničním stykem podle odstavce 1 se rozumí dovozy uskutečňované hraničáři mezi dvěma přilehlými příhraničními územími.

§ 141

Ustanovení § 140 se použije pouze tehdy, jestliže

a)   zboží dovážené v pohraničním styku zůstává vlastnictvím hraničáře přilehlého příhraničního území v zahraničí,
b)   zboží určené k využití nemovitostí zůstává vlastnictvím hraničáře přilehlého příhraničního území v zahraničí a bude tímto hraničářem použito k obdělávání půdy nebo jiným zemědělským pracím nebo při lesních pracích při zpracování dřeva nebo přepravě dřeva nebo při rybářských pracích v příhraničním území v tuzemsku,
c)   pohraniční styk k opravám, zpracování nebo přepracování nemá obchodní povahu.

§ 142

Lhůta k zpětnému vývozu zboží dovezeného v pohraničním styku je nejméně 12 měsíců ode dne, kdy bylo toto zboží propuštěno do režimu dočasného použití s podmínkou, že zboží určené k využití nemovitostí musí být vyvezeno zpět nejpozději po provedení práce.

DÍL 11
Zboží dovážené k humanitárním účelům

§ 143

Zboží dovážené k humanitárním účelům se propustí do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla.

§ 144

(1) Zbožím dováženým k humanitárním účelům podle § 143 se rozumí zdravotnické prostředky a zásilky s pomocí.

(2) Zásilkou s pomocí podle odstavce 1 se rozumí veškeré zboží, zejména vozidla nebo jiné dopravní prostředky, přikrývky, stany nebo jiné zboží první potřeby, vypravené za účelem pomoci obětem přírodních katastrof nebo podobných událostí.

§ 145

Ustanovení § 143 se použije pouze tehdy, zůstává-li zboží dovážené k humanitárním účelům ve vlastnictví zahraniční osoby a je zasíláno zdarma a jestliže

a)   zdravotnické prostředky jsou určeny pro nemocnice a jiná zdravotnická zařízení, která je, vzhledem k výjimečným okolnostem, naléhavě potřebují, a toto zboží se nenachází v tuzemsku v dostatečném množství,
b)   zásilky s pomocí jsou určeny státním organizacím a oprávněným osobám.

§ 146

(1) Lhůta ke zpětnému vývozu zdravotnických prostředků je na dobu jejich použití.

(2) Lhůta ke zpětnému vývozu zásilek s pomocí je nejméně 12 měsíců ode dne, kdy bylo zboží propuštěno do režimu dočasného použití.

DÍL 12
Zvířata

§ 147

(1) Do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla se propustí zvířata, která zůstávají ve vlastnictví zahraniční osoby a která jsou dovážena k

a)   výcviku,
b)   tréninku,
c)   rozmnožování,
d)   kování nebo vážení,
e)   veterinárnímu léčení,
f)   zkouškám, například s úmyslem koupě,
g)   účasti na přehlídkách, výstavách, soutěžích, závodech nebo předvádění,
h)   vystoupení, například cirkusová zvířata,
i)   doprovodu osob na turistických cestách,
j)   aktivnímu výcviku, například policejní psi nebo koně, hledací psi, psi slepců,
k)   záchranným pracím,
l)   výkonu práce nebo předvedení,
m)   lékařskému použití.

(2) Do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla se rovněž propustí zvířata, která zůstávají ve vlastnictví zahraniční osoby a která jsou dovážena při stěhování stád, například k pastvě.

§ 148

Zvířaty podle § 147 se rozumějí živí živočichové všeho druhu.

§ 149

Do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla se propustí zvířata, za podmínky, že budou vyvezena zpět do 12 měsíců ode dne, kdy byla propuštěna do režimu dočasného použití.

DÍL 13
Zboží dovážené zahraničními ozbrojenými silami, civilními složkami doprovázejícími ozbrojené síly a osobami závislými na příslušnících ozbrojených sil nebo civilních složek

§ 150

(1) Do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od cla se propustí

a)   služební vozidla zahraničních ozbrojených sil nebo civilní složky dovážená po vlastní ose nebo jiným způsobem,
b)   osobní majetek příslušníků ozbrojených sil nebo civilní složky, přijíždějí-li služebně do tuzemska, nebo
c)   osobní majetek osob závislých na příslušnících ozbrojených sil nebo civilní složky, přijíždějí-li do tuzemska s cílem připojit se k těmto příslušníkům.

(2) Jiný osobní majetek podle odstavce 1 písm. b) a c) než osobní motorová vozidla a jejich přívěsy se propustí do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od cla pouze při prvním příjezdu do tuzemska.

(3) Zboží uvedené v odstavci 1 písm. b) a c) se propustí do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od cla s podmínkou, že

a)   bude používáno v tuzemsku pouze příslušníky ozbrojených sil nebo civilní složky, nebo osobami na nich závislými, a
b)   před propuštěním do volného oběhu nebude prodáno nebo darováno bez souhlasu celního úřadu.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se použijí jak na zboží dovezené přímo ze zahraničí a propuštěné do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od cla, tak na zboží propuštěné do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od cla z režimu uskladňování v celním skladu, z režimu aktivního zušlechťovacího styku v podmíněném systému nebo které bylo umístěno ve svobodném celním pásmu nebo svobodném celním skladu.

ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ
Zjištění celního dluhu

Hlava I
Povolení nezajišťovat celní dluh
(K § 144f odst. 3 zákona)

§ 151

(1) Nejsou-li údaje uvedené v rozhodnutí o povolení nezajišťovat celní dluh v informačním systému celní správy, prokazuje osoba, které bylo povolení uděleno, tuto skutečnost

a)   Osvědčením o povolení nezajišťovat celní dluh, jehož vzor je uveden v příloze č. 66 k této vyhlášce, který má hnědý podtisk, jedná-li se o jiné operace než režim tranzitu,
b)   TC 33 - Osvědčením o povolení nezajišťovat celní dluh, jehož vzor je uveden v příloze č. 67 k této vyhlášce, který má světle modrý podtisk, jedná-li se o společný tranzit,
c)   Osvědčením o povolení nezajišťovat celní dluh v národním tranzitu, jehož vzor je uveden v příloze č. 68 k této vyhlášce, který má růžový podtisk, jedná-li se o národní tranzit.

(2) Osoba, která uplatňuje osvědčení podle odstavce 1 (dále jen "Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh") celnímu úřadu, uvede jeho číslo do

a)   odstavce 44 Deklarace, nemusí-li být celní dluh nezajišťován pro jiné operace než režim tranzitu,
b)   odstavce 52 Deklarace, nemusí-li být celní dluh nezajišťován v režimu tranzit.

(3) Celní úřad, kterému bylo Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh předloženo, je po ověření platnosti a správnosti vrátí zpět deklarantovi.

(4) Při vystavení Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh nebo kdykoliv později během jeho platnosti určí deklarant (hlavní povinný) osoby, které jsou oprávněny podepisovat a jeho jménem podávat celní prohlášení. Oprávnění osoby činit tyto úkony jménem deklaranta (hlavního povinného) se potvrdí tak, že v odstavci 8, popřípadě 10, na zadní straně Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh se uvede jméno a příjmení oprávněné osoby a její podpisový vzor a deklarant (hlavní povinný) každý takovýto záznam opatří svým podpisem v odstavci 9, popřípadě 11, na zadní straně Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh. Nepoužité rubriky na zadní straně Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh může zúčastněný proškrtnout. Zápis o oprávnění osoby může deklarant kdykoliv zrušit přeškrtnutím jména a příjmení oprávněné osoby s uvedením data a poznámky "Zrušeno". Předložením Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh prokazují oprávněné osoby, že mohou za deklaranta (hlavního povinného) jednat v rozsahu uvedených právních úkonů, a to bez zajištění celního dluhu dle uděleného povolení.

(5) Jsou-li údaje uvedené v rozhodnutí o povolení nezajišťovat celní dluh obsaženy v informačním systému celní správy a Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh se podle § 144f zákona nevydává, uvádí se v celním prohlášení evidenční číslo příslušného rozhodnutí, kterým se povoluje nezajišťovat celní dluh, a to do odstavců Deklarace uvedených v odstavci 2.

§ 152

Doba platnosti Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh nesmí být delší než 2 roky. Dobu platnosti lze jednou prodloužit, a to nejvýše o další 2 roky.

§ 153

Tiskopis Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh má formát 210 x 148 mm a je opatřen gravírovaným podtiskem v barvě uvedené v § 151 odst. 1, na kterém je viditelné každé mechanické nebo chemické padělání. Pro výrobu tiskopisu se používá bílý bezdřevý papír o hmotnosti nejméně 100 g/m2. Tiskopis obsahuje název nebo značku tiskárny a označení tiskopisu a může být opatřen bezpečnostním prvkem.

§ 154

Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh se vyplňuje psacím strojem nebo jiným mechanografickým způsobem, nikoliv ručně. Text zapsaný na přední straně není po vydání Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh přípustné přepisovat, doplňovat ani jinak měnit. Záznamy lze provádět pouze do předepsaných odstavců a není dovoleno je doplňovat jinými údaji, než pro které jsou příslušné odstavce vyhrazeny.

Hlava II
Forma, obsah, náležitosti, rozsah a způsob použití záručních listin, záručních dokladů a osvědčení o zajištění celního dluhu globální zárukou, jakož i způsob a podmínky pro stanovení částky uváděné v záruční listině (zaručená částka)
(K § 256 odst. 8 zákona)

DÍL 1
Globální zajištění celního dluhu

§ 155

Vzor záruční listiny pro globální zajištění celního dluhu (dále jen "globální záruka") je uveden pro

a)   národní tranzit v příloze č. 69 k této vyhlášce,
b)   společný tranzit v příloze č. 70 k této vyhlášce,
c)   jiné operace než režim tranzitu v příloze č. 71 k této vyhlášce.

§ 156

Nejsou-li údaje uvedené v rozhodnutí o povolení zajišťovat celní dluh globální zárukou v informačním systému celní správy, prokazuje osoba, které bylo povolení uděleno, tuto skutečnost

a)   Osvědčením o globální záruce v režimu tranzitu, jehož vzor je uveden v příloze č. 72 k této vyhlášce, které má modrý podtisk, jedná-li se o národní tranzit,
b)   TC 31 - Osvědčením o globální záruce, jehož vzor je uveden v příloze č. 73 k této vyhlášce, které má zelený podtisk, jedná-li se o společný tranzit, nebo
c)   Osvědčením o globální záruce, jehož vzor je uveden v příloze č. 74 k této vyhlášce, které má modrý podtisk, jedná-li se o jiné operace než režim tranzitu,

která mohou být opatřena bezpečnostním prvkem.

§ 157

(1) Osvědčení uvedená v § 156 (dále jen "Osvědčení") se předkládají při podání celního prohlášení na propuštění zboží do

a)   režimu tranzitu celnímu úřadu odeslání a číslo Osvědčení se uvádí do odstavce 52 Deklarace,
b)   jiného režimu než tranzitu celnímu úřadu, který globální zajištění celního dluhu povolil, a číslo Osvědčení se uvádí do odstavce 44 Deklarace.

(2) Celní úřad, kterému bylo Osvědčení předloženo, je po ověření platnosti a správnosti vrací zpět.

§ 158

(1) Oprávnění fyzické osoby činit úkony jménem uživatele globální záruky se v Osvědčení potvrdí tak, že na zadní straně Osvědčení v odstavci 10, popřípadě 11, se uvede jméno a příjmení oprávněné osoby a její podpisový vzor, které zúčastněný opatří svým podpisem v odstavci 11, popřípadě 12. Nepoužité rubriky na zadní straně Osvědčení může zúčastněný proškrtnout. Zápis o oprávnění osoby může zúčastněný kdykoliv zrušit přeškrtnutím jména a příjmení oprávněné osoby s uvedením data a poznámky "Zrušeno". Předložením Osvědčení prokazují oprávněné osoby, uvedené zúčastněným na jeho zadní straně, že jsou oprávněny za zúčastněného jednat v rozsahu uvedených právních úkonů a zajišťovat celní dluh globální zárukou.

(2) Jsou-li údaje uvedené v rozhodnutí o povolení užívat zajištění celního dluhu globální zárukou obsaženy v informačním systému celní správy a osvědčení o povolení užívat zajištění celního dluhu globální zárukou se podle § 260e zákona nevydává, uvádí se v celním prohlášení evidenční číslo rozhodnutí, kterým bylo povoleno zajišťovat celní dluh globální zárukou, a to do odstavců Deklarace uvedených v § 157odst. 1.

§ 159

Tiskopis Osvědčení má formát 210 x 148 mm a je opatřen gravírovaným podtiskem v barvě podle § 156, na kterém je viditelné každé mechanické nebo chemické padělání. Pro výrobu tiskopisu se používá bílý bezdřevý papír o hmotnosti nejméně 100 g/m2. Tiskopis Osvědčení obsahuje název nebo značku tiskárny a označení tiskopisu.

§ 160

Osvědčení se vyplňuje psacím strojem nebo jiným mechanografickým způsobem, nikoliv ručně. Text zapsaný na přední straně není po vydání Osvědčení přípustné přepisovat, doplňovat ani jinak měnit. Záznamy lze provádět pouze do předepsaných odstavců a není dovoleno je doplňovat jinými údaji, než pro které jsou příslušné odstavce vyhrazeny.

§ 161

(1) Zaručená částka může být za podmínek uvedených v § 259a zákona snížena na 50 % nebo 30 % referenční částky.

(2) Referenční částka se stanoví tak, aby odpovídala částce celního dluhu, který může vzniknout na zboží propuštěném pro hlavního povinného do režimu tranzitu po dobu minimálně jednoho týdne. Nejsou-li potřebné údaje pro stanovení výše referenční částky k dispozici, předpokládá se částka celního dluhu

a)   ve společném tranzitu v korunách českých odpovídající ekvivalentu 7 000 Euro v přepočtu podle kurzu České národní banky platného první pracovní den v měsíci říjnu roku, který předchází roku, v němž je poskytnutá záruka přijata,
b)   v národním tranzitu 250 000 Kč. 

(3) Zaručená částka uvedená v záručních listinách, kterými je zaručován celní dluh v režimu národního tranzitu, které celní orgány přijaly do 30. června 2002, se považuje za referenční částku.

(4) Zaručená částka u jiných operací než režim tranzitu se stanoví podle § 257 zákona tak, že

a)   vznikl-li celní dluh propuštěním zboží do režimu volného oběhu, dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla a aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení, porušením podmínek stanovených pro režim s podmíněným osvobozením od cla nebo podmínek stanovených pro dočasné uskladnění činí zaručená částka 100 % částky tohoto celního dluhu,
b)   mohl-li by celní dluh vzniknout propuštěním zboží do režimu s ekonomickým účinkem, činí zaručená částka nejvýše 10 % částky tohoto celního dluhu.

§ 162
Snížení zaručené částky
(K § 259a odst. 3 zákona)

(1) Dlouhodobá finanční stabilita se považuje za prokázanou předložením podkladů uvedených v § 260a, na základě kterých bude provedena finanční analýza posuzující základní poměrové ukazatele, kterými jsou rentabilita, likvidita a finanční stabilita. Na základě finanční analýzy bude stanovena schopnost plnit platební povinnosti a dostát svým závazkům, jakož i schopnost dlouhodobě uhrazovat své finanční závazky ve vztahu k části stanovené referenční částky, která není kryta zaručenou částkou, nebo k celkové referenční částce u zboží uvedeného v § 260g odst. 1 zákona.

(2) Při hodnocení finanční analýzy se jako rozhodné ukazatele posuzují zejména

a)   rentabilita celkového kapitálu, kterou se rozumí podíl zisku před úroky a zdaněním k celkovým aktivům vyjádřený v procentech,
b)   rentabilita vlastního kapitálu, kterou se rozumí podíl zisku po zdanění k vlastnímu kapitálu vyjádřený v procentech,
c)   okamžitá likvidita, kterou se rozumí poměr finančního majetku ke krátkodobým závazkům,
d)   provozní pohotová likvidita, kterou se rozumí poměr finančního majetku a krátkodobých pohledávek ke krátkodobým závazkům,
e)   běžná likvidita, kterou se rozumí poměr oběžných aktiv ke krátkodobým závazkům,
f)   krytí zásob pracovním kapitálem, kterým se rozumí poměr pracovního kapitálu k zásobám,
g)   krytí dluhové služby, kterým se rozumí poměr zisku, odpisů a úroků k úrokům a krátkodobým bankovním úvěrům,
h)   doba splacení dluhů, kterou se rozumí poměr dluhů k zisku a odpisům,
i)   úrokové krytí, kterým se rozumí poměr zisku před úroky a zdaněním k úrokům,
j)   úrokové zatížení, kterým se rozumí poměr úroků k součtu zisku a úroků,
k)   podíl vlastních zdrojů na aktivech, kterým se rozumí podíl vlastního kapitálu k aktivům vyjádřený v procentech,
l)   věřitelské riziko, kterým se rozumí podíl celkových závazků k aktivům vyjádřený v procentech,
m)   míra zadluženosti, kterou se rozumí podíl celkových závazků k vlastnímu kapitálu vyjádřený v procentech,
n)   krytí dluhu peněžními toky, kterým se rozumí podíl zisku a odpisů k dluhům vyjádřený v procentech.

(3) Pro zpracování finanční analýzy a výpočtu poměrových ukazatelů žadatel předloží podklady, které jsou uvedeny v § 260a zákona, a další doklady za každé účetní období, pokud nejsou součástí přílohy k účetní závěrce, a to zejména

a)   přehled o peněžních tocích (výkaz cash flow),
b)   přehled poskytnutých úvěrů a půjček včetně splatnosti a úrokových sazeb,
c)   přehled uzavřených leasingových smluv,
d)   přehled drobného hospodářského majetku zatíženého zástavním právem,
e)   celkovou výši nákladových úroků,
f)   v případě odvodů na zdravotní pojistné osvědčení o řádném plnění odvodových povinností ne starší 60 dnů,
g)   bankovní reference,
h)   pojistné smlouvy, je-li sjednáno pojištění celních dluhů, pojištění proti podnikatelským rizikům.

(4) Dostatečné zkušenosti s režimem tranzitu jsou prokázány jeho předchozím řádným prováděním hlavním povinným, a to ve lhůtě

a)   1 rok, bude-li zaručená částka činit 50 % referenční částky pro jiné zboží než uvedené v § 260g odst. 1 zákona, nebo 100 % pro zboží uvedené v § 260g odst. 1 zákona,
b)   2 roky, bude-li zaručená částka činit 30 % referenční částky pro jiné zboží než uvedené v § 260g odst. 1 zákona, nebo 50 % pro zboží uvedené v § 260g odst. 1 zákona, a
c)   3 roky, bude-li zaručená částka činit 0 % referenční částky (nezajišťování celního dluhu) pro jiné zboží než uvedené v § 260g odst. 1 zákona, nebo 30% pro zboží uvedené v § 260g odst. 1 zákona.

(5) Lhůty uvedené v odstavci 4 se sníží o jeden rok, podává-li se celní prohlášení na propuštění zboží do režimu tranzitu elektronicky.

(6) Vysoké úrovně spolupráce s celními orgány v režimu tranzitu dosahuje hlavní povinný, zapracoval-li do řízení jím prováděných operací specifická opatření umožňující celním orgánům snadnější provádění kontrol a ochranu příslušných zájmů, jimiž jsou zejména

a)   specifické metody vyhotovování celních prohlášení (např. podávání celních prohlášení elektronicky),
b)   uvádění dalších nepovinných údajů v celních prohlášeních,
c)   způsob plnění formalit při propouštění zboží do režimu tranzitu (např. hlavní povinný vždy předkládá celní prohlášení stejnému celnímu úřadu).

(7) Účinný systém kontroly dopravních operací v režimu tranzitu se považuje za prokázaný, pokud hlavní povinný

a)   provádí sám tranzitní operace a používá vysoké bezpečnostní standardy,
b)   používá na základě dlouhodobých smluv služby dopravce, který poskytuje vysoké bezpečnostní standardy, nebo
c)   používá služeb zprostředkovatele smluvně svázaného s dopravcem, který poskytuje vysoké bezpečnostní standardy.

§ 163
(K § 141a zákona)

Je-li do režimu tranzitu propouštěno zboží, které je podle § 260g odst. 2 zákona vyloučeno z používání globální záruky, opatří hlavní povinný všechny listy Deklarace poznámkou "ZÁKAZ GLOBÁLNĺ ZÁRUKY". Poznámka se uvádí na jednotlivých listech diagonálně, červenými velkými písmeny a ve formátu nejméně 100 x 10 mm.

DÍL 2
Individuální zajištění celního dluhu
(K § 260h odst. 1 zákona)

§ 164

(1) Není-li stanoveno jinak, poskytuje se individuální zajištění celního dluhu nejméně ve výši uvedené v § 257 zákona.

(2) Při poskytnutí individuálního zajištění celního dluhu na zboží, jehož seznam je uveden v příloze č. 75 k této vyhlášce a které je propouštěno do režimu tranzitu, nesmí být zajištění celního dluhu nižší, než je minimální sazba individuální záruky ve sloupci 5 uvedeného seznamu.

Individuální zajištění celního dluhu s použitím záručního dokladu
§ 165

Vzor záruční listiny pro individuální zajištění celního dluhu s použitím záručního dokladu je uveden pro

a)   národní tranzit v příloze č. 76 k této vyhlášce,
b)   společný tranzit v příloze č. 77 k této vyhlášce,
c)   jiné operace než režim tranzitu v příloze č. 78 k této vyhlášce.

§ 166

(1) Byl-li ručitel povolen celními orgány, předává se celnímu úřadu jako doklad o individuálním zajištění celního dluhu s použitím záručního dokladu

a)   Záruční doklad individuální záruky pro národní tranzit, jehož vzor je uveden v příloze č. 79 k této vyhlášce, který má modrý podtisk, jedná-li se o národní tranzit,
b)   T.C.32 - Záruční doklad individuální záruky, jehož vzor je uveden v příloze č. 80 k této vyhlášce, který má červený podtisk, jedná-li se o společný tranzit, nebo
c)   Záruční doklad individuální záruky, jehož vzor je uveden v příloze č. 81 k této vyhlášce, který má zelený podtisk, jedná-li se o jiné operace než režim tranzitu,

které mohou být opatřeny bezpečnostním prvkem.

(2) Záruční doklad se v souvislosti se zajištěním celního dluhu odevzdává celnímu úřadu.

(3) Celní úřad si předložený Záruční doklad po ověření jeho platnosti a správnosti ponechává.

(4) Tiskopis Záručního dokladu je formátu 148 x 105 mm a je opatřen gravírovaným podtiskem v barvě podle odstavce 1, na kterém je viditelné každé mechanické nebo chemické padělání. Pro výrobu tiskopisů se používá bílý bezdřevý papír o hmotnosti nejméně 55 g/m2. Tiskopis Záručního dokladu obsahuje název nebo značku tiskárny, označení tiskopisu a sériové číslo pro rozlišení jednotlivých tiskopisů.

(5) Tiskopisy Záručního dokladu vyhotovené podle vzorů platných před 1. červencem 2002 lze použít k zajištění celního dluhu i v období od 1. července 2002 do 31. prosince 2002 včetně, bude-li v horní části přední strany tiskopisu škrtnuto slovo "paušální" a nahrazeno slovem "individuální".

§ 167

Na zboží propouštěné do společného tranzitu jedním celním prohlášením se předkládá jeden nebo několik Záručních dokladů, v nichž je uvedena paušální částka 7 000 Euro.

§ 168
Omezení použití záručních dokladů ručitelem
(K § 260i zákona)

Ručitel může omezit rozsah použití jím vydávaných Záručních dokladů tím, že je opatří úhlopříčně poznámkou "OMEZENÁ PLATNOST". Takto označené Záruční doklady neplatí pro tranzitní operace se zbožím uvedeným v příloze č. 75 k této vyhlášce.

§ 169
Individuální zajištění celního dluhu  s použitím záruční listiny

Vzor záruční listiny pro individuální zajištění celního dluhu s použitím záruční listiny je uveden pro

a)   národní tranzit v příloze č. 82 k této vyhlášce,
b)   pro společný tranzit v příloze č. 83 k této vyhlášce,
c)   pro jiné operace než režim tranzitu v příloze č. 84 k této vyhlášce.

Hlava III
Seznam zboží, u něhož je zjišťováno mimořádné riziko podvodů

§ 170
(K § 260g odst. 1 zákona)

(1) Seznam zboží, u něhož je v režimu tranzitu zjišťováno mimořádné riziko podvodů, je uveden v příloze č. 75 k této vyhlášce.

(2) Týká-li se některé ustanovení vyhlášky seznamu podle odstavce 1, uplatňují se opatření týkající se zboží uvedeného v tomto seznamu pouze tehdy, překročí-li jeho množství stanovené minimální množství.

ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ
Podmínky pro vrácení nebo prominutí cla
(K § 286 odst. 3 zákona)

§ 171

(1) Celní úřad vrátí nebo promine dovozní clo v těchto případech:

a)   zahraniční zboží, které bylo propuštěno do režimu s částečným nebo úplným osvobozením od dovozního cla, bylo odcizeno a následně bylo zajištěno a vráceno do původního celně schváleného určení,
b)   zahraniční zboží, které bylo omylem vyňato z režimu s úplným nebo částečným osvobozením od dovozního cla, bylo okamžitě po zjištění tohoto omylu vráceno do původního režimu,
c)   zboží, které již bylo předtím propuštěno do volného oběhu, není možné z dopravního prostředku vyložit na místě určení, protože nelze otevřít dopravní prostředek, a toto zboží je neprodleně vyvezeno zpět do zahraničí,
d)   zboží propuštěné do volného oběhu, které je následně v rámci režimu pasivního zušlechťovacího styku vyvezeno původnímu zahraničnímu dodavateli, aby mohl
   1. bezplatně odstranit závady vyskytující se na zboží již před jeho propuštěním do volného oběhu, i když byly tyto závady zjištěny až po propuštění, nebo
   2. uvést zboží do stavu odpovídajícímu ustanovením obchodní smlouvy, na jejímž základě bylo toto zboží propuštěno do volného oběhu,
   a zahraniční dodavatel se rozhodne ponechat si předmětné zboží, protože není schopen závady odstranit nebo proto, že by odstranění závad bylo neekonomické,
e)   celní orgány po vyměření cla zapsaly do evidence cla částku cla skutečně splatnou u zboží propuštěného do volného oběhu s úplným osvobozením od dovozního cla, a bylo zjištěno, že předmětné zboží bylo vyvezeno zpět do zahraničí bez celního dohledu, je-li doloženo, že podmínky stanovené zákonem pro vrácení nebo prominutí cla by byly v době zpětného vývozu splněny a clo bylo vyměřeno v době propuštění předmětného zboží do volného oběhu,
f)   soud zakázal prodej zboží, které již dříve bylo propuštěno do režimu volného oběhu nebo dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla, je-li předmětné zboží následně vyvezeno do zahraničí nebo zničeno pod celním dohledem a je doloženo, že předmětné zboží nebylo v tuzemsku použito,
g)   zboží bylo propuštěno do režimu volného oběhu nebo dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla, přičemž deklarant jednal v nepřímém zastoupení a zboží nebylo možno příjemci dodat bez zavinění deklaranta,
h)   zboží bylo příjemci adresováno chybou odesílajícího,
i)   bylo zjištěno, že v důsledku zjevné chyby v objednávce zboží není vhodné pro účel, který příjemce zamýšlel,
j)   po propuštění zboží do režimu volného oběhu nebo dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla bylo zjištěno, že zboží v době propuštění do tohoto režimu nesplňovalo podmínky stanovené právními předpisy vztahující se na jeho prodej či použití a zboží tak nemůže být použito pro účel, který příjemce zamýšlel,
k)   použití zboží způsobem, který příjemce zamýšlel, je znemožněno nebo podstatně omezeno v důsledku obecně platných opatření přijatých příslušným orgánem po propuštění zboží do režimu volného oběhu nebo dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla,
l)   zboží bylo doručeno příjemci po závazném datu dodání určeném v obchodní smlouvě, na jejímž základě bylo zboží propuštěno do režimu volného oběhu nebo dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla,
m)   nebylo možné zboží v tuzemsku prodat, a proto je následně bezplatně dodáno charitativním organizacím činným
   1. v zahraničí majícím v tuzemsku své zastoupení, nebo
   2. v tuzemsku, pokud mají nárok na osvobození zboží od dovozního cla při propuštění do volného oběhu u obdobného zahraničního zboží.

(2) Bez dotčení ustanovení odstavce 3 je vrácení nebo prominutí dovozního cla v případech uvedených v odstavci 1 písm. c), e) až m), s výjimkou případů, kdy je zboží na základě příkazu orgánu veřejné správy zničeno nebo kdy je dodáno bezplatně charitativním organizacím v tuzemsku, podmíněno vývozem zboží do zahraničí pod dohledem celních orgánů.

(3) Celní orgán na žádost povolí, aby byl vývoz podle odstavce 2 nahrazen

a)   zničením zboží pod celním dohledem,
b)   propuštěním zboží do režimu společného tranzitu nebo uskladňování v celním skladu,
c)   umístěním zboží do svobodného celního skladu nebo svobodného celního pásma,

za účelem jeho vývozu do zahraničí.

(4) V případech uvedených v odstavci 1 písm. g) a i) může celní orgán na žádost povolit, aby vývoz zboží byl nahrazen jeho umístěním do celního skladu, svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu.

(5) Pro účely odstavců 3 a 4 se předmětné zboží považuje za zahraniční zboží. Celní orgány v tomto případě přijmou potřebná opatření, aby mohlo být toto zboží následně identifikováno jako zahraniční zboží.

(6) V případech uvedených v odstavci 1 písm. h) a i) je vrácení nebo prominutí dovozního cla podmíněno vývozem předmětného zboží původnímu zahraničnímu dodavateli nebo na jiné místo, které tento dodavatel určí.

(7) Příslušný celní orgán se přesvědčí, zda před vývozem předmětného zboží nedošlo k jeho prodeji nebo použití.

§ 172

(1) Celní úřad dovozní clo vrátí nebo promine, jestliže

a)   zboží bylo omylem navrženo do režimu volného oběhu nebo dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla namísto do jiného režimu a bylo vyvezeno do zahraničí, aniž by předtím bylo propuštěno do zamýšleného režimu, a jsou splněny podmínky uvedené v § 287 zákona,
b)   zboží bylo v souladu s § 288 odst. 3 zákona zničeno pod celním dohledem nebo vyvezeno zpět do zahraničí a podmínky stanovené v § 288 jsou splněny,
c)   zboží uvedené v § 171 odst. 1 písm. c), f) až m) bylo zničeno bez dohledu celních orgánů, jsou-li další podmínky uvedené v § 171 odst. 2 až 7 splněny.

(2) Celní úřad clo podle odstavce 1 vrátí, předloží-li žadatel spolu s žádostí veškeré doklady prokazující, že zboží bylo skutečně vyvezeno zpět do zahraničí nebo bylo zničeno pod přímým dohledem celních orgánů nebo osob oprávněných toto zničení potvrdit.

§ 173

(1) Pro účely § 171 odst. 2 až 7 se za doklad prokazující, že zboží bylo skutečně vyvezeno zpět do zahraničí, považuje

a)   originál nebo ověřená kopie vývozního celního prohlášení,
b)   potvrzení celního úřadu, přes který předmětné zboží skutečně vystoupilo do zahraničí, které může být nahrazeno potvrzením zahraničního celního úřadu, že zboží skutečně do zahraničí vstoupilo, nebo originálem nebo ověřenou kopií celního prohlášení zahrnující předmětné zboží, které bylo vyhotoveno v zahraničí.

(2) K dokladům uvedeným v odstavci 1 musí být přiložena obchodní nebo administrativní dokumentace, která umožní přesvědčit se, že zboží vyvezené z tuzemska je totožné se zbožím, které bylo původně propuštěno do režimu volného oběhu nebo dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla.

(3) Za doklad prokazující, že předmětné zboží bylo skutečně zničeno pod dohledem celních orgánů nebo osob oprávněných toto zničení úředně potvrdit, se považuje

a)   protokol nebo prohlášení o zničení zboží vydané orgánem, pod jehož dohledem bylo zboží zničeno, nebo ověřená kopie takového dokladu, nebo
b)   osvědčení vydané osobou oprávněnou toto zničení úředně potvrdit, ke kterému bude přiložen důkaz o oprávnění příslušné osoby.

Tyto doklady musí obsahovat dostatečně podrobný popis zničeného zboží (obchodní popis, množství, značky, případně jiné identifikační náležitosti), který celním orgánům umožní, po porovnání s údaji obsaženými v celním prohlášení na propuštění zboží do režimu volného oběhu nebo dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla a doklady k němu přiloženými, přesvědčit se, že zboží bylo skutečně zničeno.

(4) Pokud důkazy uvedené v odstavcích 1, 2 a 3 nepostačují k tomu, aby celní orgán rozhodující o vrácení nebo prominutí cla vydal příslušné rozhodnutí o vrácení nebo prominutí cla, nebo pokud některé z důkazů nejsou k dispozici, může celní orgán požadovat předložení jiného dokladu potvrzujícího skutečnosti v žádosti uvedené.

§ 174

Celní orgány clo nevrátí nebo neprominou, jestliže je žádost odůvodněna pouze

a)   vývozem zboží, které bylo předtím propuštěno do režimu volného oběhu nebo dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla, do zahraničí z jiných důvodů než uvedených v § 287 a 288 zákona, příp. v § 171 a 172, zejména z důvodu jeho neprodejnosti,
b)   zničením zboží, které bylo předtím propuštěno do režimu volného oběhu nebo dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla, bez ohledu na důvod tohoto zničení s výjimkou případů výslovně stanovených zvláštním právním předpisem,
c)   předložení dokladů, o kterých bylo následně zjištěno, že jsou neplatné, nepravé nebo padělané, které umožňovaly přiznání sazebních výhod u zboží navrženého do volného oběhu, a to i tehdy, byly-li tyto doklady předloženy v dobré víře.

ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ
Postup při jiném nakládání se zbožím než prodeji zboží

§ 175
(K § 316 odst. 3 zákona)

Se zbožím, u něhož bylo vysloveno propadnutí nebo které bylo zabráno v řízení konaném o celních přestupcích nebo v řízení konaném o celních deliktech, zbožím, u něhož bylo vysloveno propadnutí nebo které bylo zabráno v trestním řízení o trestných činech spáchaných při dovozu, vývozu, tranzitu nebo jiném nakládání se zbožím, jakož i se zbožím, které deklarant přenechal státu, přísluší hospodařit14) celnímu úřadu, nebylo-li prodáno.

ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ
Tiskopis celní výměr, karnet TIR, karnet ATA

§ 176
Tiskopis celní výměr TIR, celní výměr ATA

Forma, obsah, náležitosti a způsob použití tiskopisů celní výměr jsou stanoveny v přílohách č. 85 a 86 k této vyhlášce.

§ 177
Karnet TIR, karnet ATA

Vzor karnetu TIR je uveden v příloze č. 87 k této vyhlášce a údaje potřebné k celnímu prohlášení podanému na listech karnetu TIR jsou uvedeny v příloze č. 88 k této vyhlášce. Vzor karnetu ATA je uveden v příloze č. 89 k této vyhlášce a údaje potřebné k celnímu prohlášení podanému na listech karnetu ATA jsou uvedeny v příloze č. 90 k této vyhlášce.

Náležitosti a způsob manipulace s karnetem TIR při propuštění zboží do režimu tranzitu
§ 178

(1) Za písemné celní prohlášení na propuštění zboží do národního tranzitu na podkladu karnetu TIR (Transport international routier), jehož vzor je uveden v příloze č. 87 k této vyhlášce, se považuje také písemné celní prohlášení podané podle mezinárodní smlouvy.15)

(2) Přepravuje-li se zboží na podkladu karnetu TIR, může hlavní povinný prohlásit status deklarovaného českého zboží tím, že uvede do sloupce určeného pro popis zboží na všech příslušných listech použitého karnetu TIR před jeho předložením celnímu úřadu k ověření označení "české" a připojí svůj podpis. Na listech karnetu TIR, na nichž je uvedeno označení "české", ověří toto označení pověřený zaměstnanec celního úřadu odeslání otiskem služebního razítka a svým podpisem.

(3) Vztahuje-li se karnet TIR na české i zahraniční zboží, uvede hlavní povinný každou kategorii zboží samostatně a označení "české" umístí tak, aby bylo zřejmé, že se vztahuje pouze na české zboží.

§ 179

(1) Zboží přepravované v tuzemsku na podkladě karnetu TIR se považuje za zahraniční zboží, není-li prokázáno, že se jedná o české zboží.

(2) Skutečnost, že se jedná o české zboží, může hlavní povinný prokázat

a)   údajem ve sloupci určeném pro popis zboží na všech příslušných listech použitého karnetu TIR,
b)   celním prohlášením, na jehož podkladě bylo předmětné zboží propuštěno do režimu vývozu.

§ 180

Způsob uvádění údajů v karnetu TIR pro propouštění zboží do režimu národního tranzitu a pro jeho ukončení je uveden v příloze č. 88 k této vyhlášce.

§ 181

(1) Vznikl-li celní dluh v režimu tranzitu prováděného na podkladu karnetu TIR podle § 240 zákona, vyměří příslušný celní úřad dlužníkovi (§ 240 odst. 3 zákona) celní dluh ve výši odpovídající částce cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu.

(2) Není-li celní dluh podle odstavce 1 uhrazen dlužníkem, vyměří příslušný celní úřad tento celní dluh českému záručnímu sdružení. V tomto případě však nesmí být částka celního dluhu vyšší než částka uvedená v mezinárodní smlouvě.16)

(3) Celní dluh vyměří příslušný celní úřad na tiskopisu Celní výměr, jehož vzor je uveden v příloze č. 85 k této vyhlášce, a podle pokynů v něm uvedených. Celní úřad zašle záručnímu sdružení Celní výměr nejdříve po uplynutí lhůty 3 měsíců od doručení oznámení stanoveného v mezinárodní smlouvě,17) nejpozději však do lhůty stanovené v mezinárodní smlouvě.18)

(4) Celní výměr se vyhotovuje ve dvou výtiscích. Originál je určen záručnímu sdružení, kopii si ponechává celní úřad, který oznámení vyhotovil.

§ 182
Náležitosti a způsob manipulace s karnetem ATA

(1) Za písemné celní prohlášení na propuštění zboží do režimu tranzit, vývoz, dočasné použití, volný oběh na podkladu karnetu ATA (Admission temporaire/Temporary admission) se považuje písemné celní prohlášení podané podle mezinárodní smlouvy.19)

(2) Za žádost o přidělení celně schváleného určení zpětný vývoz zboží na podkladu karnetu ATA se považuje písemná žádost podaná podle mezinárodní smlouvy.19)

(3) Karnet ATA, jehož vzor je uveden v příloze č. 89 k této vyhlášce, použitý podle odstavce 1 přijme celní úřad pouze tehdy, je-li

a)   vydán v zemi, která je smluvní stranou mezinárodní smlouvy o dočasném použití,9) nebo smluvní stranou mezinárodní smlouvy o karnetech ECS a karnetu ATA,20)
b)   v příslušném odstavci na první stránce potvrzen celním úřadem,
c)   v tuzemsku platný.

Národní tranzit na podkladu karnetu ATA
§ 183

(1) Zboží přepravované v tuzemsku a propuštěné do režimu tranzitu na podkladu karnetu ATA se považuje za zahraniční zboží, není-li prokázáno, že se jedná o české zboží.

(2) Skutečnost, že se jedná o české zboží, může hlavní povinný prokázat

a)   údajem ve sloupci určeném pro popis zboží na všech příslušných listech použitého karnetu ATA,
b)   celním prohlášením, na jehož podkladě bylo předmětné zboží propuštěno do režimu vývozu.

§ 184

(1) Karnet ATA může být předložen jako celní prohlášení na propuštění zboží do režimu tranzitu pouze tehdy, obsahuje-li nejméně jeden pár dosud nepoužitých tranzitních listů.

(2) Způsob uvádění údajů v karnetu ATA pro propuštění zboží do režimu tranzitu a pro jeho ukončení je uveden v příloze č. 90 této vyhlášky.

§ 185

(1) Vznikl-li celní dluh v režimu tranzitu prováděném na podkladu karnetu ATA podle § 240 zákona, vyměří příslušný celní úřad celní dluh odpovídající výši cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu českému záručnímu sdružení.

(2) Celní dluh vyměří příslušný celní úřad na tiskopisu Celní výměr, jehož vzor je uveden v příloze č. 86 k této vyhlášce, a podle pokynů v něm uvedených. Celní úřad zašle záručnímu sdružení Celní výměr po uplynutí lhůty 6 měsíců od doručení oznámení.21) Na žádost záručního sdružení však může celní úřad zaslat Celní výměr již po uplynutí lhůty 3 měsíců od doručení oznámení.

(3) Celní výměr se vyhotovuje ve dvou výtiscích. Originál je určen záručnímu sdružení, kopii si ponechává celní úřad, který oznámení vyhotovil.

Dočasný vývoz s použitím karnetu ATA
§ 186

Karnet ATA lze pro propuštění zboží do režimu vývoz a pro dočasný vývoz zboží použít tehdy, jestliže karnet ATA

a)   je vydán v tuzemsku a potvrzen českým záručním sdružením, které je součástí mezinárodního záručního systému,
b)   se týká pouze českého zboží,
   1. při jehož vývozu z tuzemska nebylo provedeno řízení směřující k vyplacení náhrad nebo jiných částek vyplácených na základě zemědělské politiky při vývozu,
   2. při jehož vývozu z tuzemska nevznikl na základě zemědělské politiky žádný finanční nárok či prospěch podmíněný povinností toto zboží vyvézt,
   3. při jehož vývozu nebo v souvislosti s vývozem nebyla nebo nebude předložena žádost o vyplacení jakékoliv náhrady vyplývající z vývozu tohoto zboží,
c)   je doložen přepravními doklady, požaduje-li je celní úřad,
d)   je vystaven na zboží, které má být dovezeno zpět.

§ 187

Způsob uvádění údajů v karnetu ATA pro propuštění zboží do režimu vývoz a pro dočasný vývoz je uveden v příloze č. 90 k této vyhlášce.

Zpětný dovoz s použitím karnetu ATA
§ 188

(1) Bylo-li české zboží propuštěno do režimu vývoz a dočasně vyvezeno na podkladu karnetu ATA podle § 186, může být toto zboží na základě tohoto dokladu dovezeno také zpět a propuštěno do režimu volného oběhu.

(2) Má-li být dočasný vývoz původně českého zboží ukončen propuštěním zboží do volného oběhu jiným celním úřadem než celním úřadem vstupním, k přepravě předmětného zboží od vstupního celního úřadu k celnímu úřadu, kde celní řízení bude provedeno, se žádné další řízení neprovádí.

(3) Způsob uvádění údajů v karnetu ATA pro propuštění zboží ve zpětném dovozu je uveden v příloze č. 90 k této vyhlášce.

§ 189

(1) Nemá-li být české zboží, které bylo dočasně vyvezeno na podkladu karnetu ATA do zahraničí, dovezeno zpět do tuzemska, předkládá deklarant dodatečně celnímu úřadu celní prohlášení na propuštění tohoto zboží do režimu vývozu na tiskopisu Deklarace, které obsahuje údaje uvedené v příloze č. 21 k této vyhlášce.

(2) Celní úřad po propuštění zboží do režimu vývozu podle odstavce 1 zruší údaje o zpětném dovozu v kmenovém listu pro zpětný dovoz a v útržkovém listu pro zpětný dovoz karnetu ATA.

Režim dočasného použití s použitím karnetu ATA
§ 190

(1) Předložení karnetu ATA za účelem propuštění zboží do režimu dočasného použití se považuje za podání žádosti o povolení režimu. Přijetí karnetu ATA (dovozního listu) se považuje za vydání povolení k použití uvedeného režimu.

(2) Do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od cla lze propustit zboží pouze v případech uvedených v příloze č. 91 k této vyhlášce.

§ 191

(1) Vznikl-li celní dluh v režimu dočasného použití prováděného na podkladu karnetu ATA podle § 240 zákona, vyměří příslušný celní úřad českému záručnímu sdružení celní dluh ve výši odpovídající výši cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu.

(2) Celní dluh vyměří příslušný celní úřad na tiskopisu Celní výměr, jehož vzor je uveden v příloze č. 86 této vyhlášky, a podle pokynů v něm uvedených. Celní úřad zašle záručnímu sdružení Celní výměr po uplynutí lhůty 6 měsíců od doručení oznámení. 21) Na žádost záručního sdružení však může celní úřad zaslat Celní výměr již po uplynutí lhůty 3 měsíců od doručení oznámení.21)

(3) Celní výměr se vyhotovuje ve dvou výtiscích. Originál je určen záručnímu sdružení, kopii si ponechává celní úřad, který oznámení vyhotovil.

§ 192

(1) Nemůže-li vstupní celní úřad provést kontrolu plnění podmínek, jimiž je použití režimu dočasného použití podmíněno, lze přepravu předmětného zboží k vnitrozemskému celnímu úřadu uskutečnit v režimu tranzitu.

(2) Způsob uvádění údajů v karnetu ATA pro propuštění zboží do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla je uveden v příloze č. 90 k této vyhlášce.

§ 193
Zpětný vývoz s použitím karnetu ATA

(1) Při ukončení režimu dočasného použití předloží hlavní povinný karnet ATA před zpětným vývozem zboží celnímu úřadu, který zboží do tohoto režimu propustil, nebo kterémukoliv celnímu úřadu.

(2) Zboží v režimu dočasného použití (včetně dopravních prostředků) může být vyvezeno zpět v jedné nebo více zásilkách.

(3) Způsob uvádění údajů v karnetu ATA pro přidělení celně schváleného určení zpětný vývoz pro zboží určené ke zpětnému vývozu je uveden v příloze č. 90 k této vyhlášce.

§ 194
Prodloužení platnosti karnetu ATA

(1) Je-li zřejmé, že by lhůta stanovená pro použití režimu dočasného použití mohla přesáhnout lhůtu platnosti karnetu ATA, protože držitel nemůže zboží vyvézt zpět, může záruční sdružení, které příslušný karnet ATA vydalo, vydat následný karnet ATA. Původní karnet ATA se vrátí vydávajícímu sdružení.

(2) Následný karnet ATA se předkládá celnímu úřadu, v jehož územním obvodu se předmětné zboží nachází. Tento celní úřad

a)   v původním karnetu ATA potvrdí útržkový list pro zpětný vývoz a neprodleně jej zašle celnímu úřadu, který zboží propustil do režimu dočasného použití,
b)   přijme následný karnet ATA a ponechá si dovozní útržkový list poté, co v něm uvede konečnou lhůtu, která byla uvedena v původním karnetu ATA, a případné prodloužení a číslo původního karnetu ATA.

ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ
Závěrečná ustanovení

§ 195

Zrušují se:

1. 

Vyhláška č. 135/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona.

2. 

Vyhláška č. 124/1999 Sb., kterou se mění vyhláška č.  135/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona.

§ 196

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2002.

Ministr:
Ing. Rusnok v. r.

(Přílohy jsou dostupné na adrese: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu.
Na www.sagit.cz nejsou k dispozici v textové podobě)


1)   § 2 písm. i) zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách).
2)   § 4 odst. 3 zákona č. 29/2000 Sb.
3)   Například zákon č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, ve znění zákona č. 122/2000 Sb., § 16 odst. 2 vyhlášky č. 28/2001 Sb., o základních službách držitele poštovní licence, ve znění vyhlášky č. 5/2002 Sb.
4)   Článek 10 Úmluvy o mezinárodním civilním letectví, vyhlášené pod č.  147/1947 Sb.
5)   § 5 zákona č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 159/2000 Sb. a zákona č. 239/2001 Sb.
§ 1 vyhlášky č. 224/2000 Sb., kterou se stanoví vzor tiskopisu pro oznámení dovozu a vývozu bankovek a mincí, cestovních šeků nebo peněžních poukázek směnitelných za hotové peníze celnímu úřadu.
6)   § 4 písm. a) zákona č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění zákona č. 44/1994 Sb., zákona č. 125/1998 Sb., zákona č. 324/1998 Sb., zákona č.  333/1999 Sb., zákona č. 36/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 448/2000 Sb. a zákona č. 445/2001 Sb.
7)   § 7 zákona č. 119/1992 Sb.
8)   Vyhláška č. 253/2002 Sb., o statistice dováženého a vyváženého zboží.
9)   Zákon č. 21/1997 Sb., o nakládání s některými druhy zboží a technologií a o jejich kontrole, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 62/2000 Sb., o některých opatřeních při vývozu nebo dovozu výrobků a o licenčním řízení a o změně některých zákonů.
10)   Článek III odst. 2 písm. b) Dohody mezi smluvními stranami Severoatlantické smlouvy o statutu jejich ozbrojených sil, vyhlášené pod č. 297/1996 Sb.
11)   Zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dlaších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu).
12)   Například § 128 až 132m zákona č. 13/1993 Sb.
13)   Vyhláška č. 57/1976 Sb., o Celní úmluvě o kontejnerech, 1972.
14)   § 11 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.
15)   Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 144/1982 Sb., o Celní úmluvě o mezinárodní přepravě zboží na podkladě karnetů TIR (Úmluva TIR).
16)   Vysvětlivka 0.8.3, příloha 6 Úmluvy TIR.
17)   Článek 11 odst. 1 Úmluvy TIR.
18)   Článek 11 odst. 2 Úmluvy TIR.
19)   Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 33/2000 Sb. m. s., o přijetí Úmluvy o dočasném použití.
20)   Vyhláška č. 89/1963 Sb., o Celní úmluvě o karnetech E. C. S. pro obchodní vzorky a o Celní úmluvě o karnetu A. T. A. pro dovozní celní záznam zboží.
21)   Článek 8 odst. 4 Přílohy A Úmluvy o dočasném použití.

E-shop

Přehled judikatury ve věcech majetkových vztahů mezi manžely

Přehled judikatury ve věcech majetkových vztahů mezi manžely

Mgr. Jan Šarman, JUDr. Hana Šupáková - Wolters Kluwer, a. s.

Tento Přehled judikatury je druhým, aktualizovaným a rozšířeným vydáním souboru judikatury z oblasti společného jmění manželů, který navazuje na úspěšné první vydání z roku 2006. V minulých letech došlo ke značnému rozšíření judikatury v oblasti společného jmění manželů a vzhledem k ...

Cena: 660 KčKOUPIT

Praktický průvodce veřejnou podporou

Praktický průvodce veřejnou podporou

JUDr. Michael Kincl - BOVA POLYGON

Kniha se zaměřuje na aktuální problematiku práva EU, kterou je regulace veřejné podpory. Její zaměření ocení všichni, kdo se účastní procesu poskytování veřejných prostředků, zejména pak úředníci veřejné správy, žadatelé o financování z veřejných rozpočtů a nejrůznějších fondů, ...

Cena: 167 KčKOUPIT

Dopravní právo

Dopravní právo

Vetešník, Jemelka, Potěšil, Vetešníková, Adameová, Bohuslav - C. H. Beck

Publikace vymezuje jednotlivé skutkové podstaty správních deliktů obsažených v právních předpisech v oblasti dopravy z hlediska správního trestání. Svým záběrem pokrývá předpisy jako jsou zákon o pozemních komunikacích, o silničním provozu, o podmínkách provozu vozidel na pozemních ...

Cena: 1 490 KčKOUPIT

Právní předpisy

Sbírka zákonů ČR

 /
Číslo  /
Částka  /

Sbírka mezinárodních smluv

 /
Číslo  /
Částka  /

Finanční zpravodaj

 /
Číslo  /
Provozovatel

Nakladatelství Sagit, a. s.
Horní 457/1, 700 30 Ostrava-Hrabůvka
Společnost je zapsaná v obchodním
rejstříku vedeném KS v Ostravě,
oddíl B, vložka 3086.
IČ: 277 76 981
DIČ: CZ27776981

Telefony


Zásilkový obchod: 558 944 614
Předplatné ÚZ: 558 944 615
Software: 558 944 629
Knihkupci: 558 944 621
Inzerce: 558 944 634

E-maily


Zásilkový obchod: obchod@sagit.cz
Předplatné ÚZ: predplatne@sagit.cz
Software: software@sagit.cz
Knihkupci: knihkupci@sagit.cz
Inzerce: inzerce@sagit.cz

Obchodní podmínky

© 1996–2017 Nakladatelství Sagit, a. s. Všechna práva vyhrazena.