Váš nákupní košík:  prázdný Přihlášení obchod@sagit.cz

Navigace:  Úvod  »  Zákony  »  Sbírka zákonů

Sbírka zákonů

  • Předpis č. 165/2002 Sb., zdroj: SBÍRKA ZÁKONŮ ročník 2002, částka 68, ze dne 26. 4. 2002

165

VYHLÁŠKA
Českého báňského úřadu

ze dne 11. dubna 2002

o separátním větrání při hornické činnosti v plynujících dolech

Český báňský úřad stanoví podle § 6 odst. 6 písm. a) zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě:

§ 1
Rozsah platnosti

Vyhláška stanoví požadavky na zařízení separátního větrání, jeho projektování, provoz a kontrolu při hornické činnosti v plynujících dolech.1)

§ 2
Základní pojmy

Pro účely této vyhlášky se považuje za

a)   lutnu - potrubí pro rozvod důlních větrů obvykle z plechu nebo plastických hmot,
b)   lutnu poddajnou, nevyztuženou - ohebná lutna z měkkých plastických hmot bez vnitřní výztuhy udržující její kruhový tvar,
c)   lutnový tah - sestava vzájemně spojených luten osazených lutnovým ventilátorem nebo jiným zdrojem tlaku (dále jen "ventilátor"),
d)   hlavní lutnový tah - lutnový tah separátního větrání vyústěný do průchodního větrního proudu vybavený jedním nebo více ventilátory,
e)   místní rychlost důlních větrů - rychlost proudících důlních větrů zjištěná měřením v jednom bodě důlního díla,
f)   přídatné větrací zařízení - zařízení separátního větrání pro zvýšení místní rychlosti důlních větrů (duvka, volný ventilátor apod.),
g)   průchodní větrní proud - důlní větry proudící proraženým důlním dílem v důsledku podtlaku nebo přetlaku vyvolaného hlavním ventilátorem,
h)   rychlost důlních větrů - průměrná rychlost proudících důlních větrů zjištěná měřením v průřezu důlního díla,
i)   separátní větrání - větrání neproraženého důlního díla lutnovým tahem, popřípadě lutnovými tahy s jedním nebo více ventilátory, které může být sací, foukací, kombinované sací nebo kombinované foukací,
j)   separátní větrání foukací - separátní větrání, při kterém jsou důlní větry foukány z průchodního větrního proudu na čelbu,
k)   separátní větrání sací - separátní větrání, při kterém jsou důlní větry odsávány z prostoru čelby do průchodního větrního proudu,
l)   úsek překrytí lutnových tahů - úsek důlního díla, v němž se překrývá hlavní lutnový tah s vedlejším lutnovým tahem,
m)   ústí lutnového tahu - konec lutnového tahu u čelby, jíž je čelní plocha raženého, dočasně zastaveného nebo neproraženého důlního díla,
n)   vedlejší lutnový tah - lutnový tah separátního větrání s jedním nebo více ventilátory, popřípadě s jiným zdrojem tlaku, který není vyústěn do průchodního větrního proudu a slouží k větrání úseku neproraženého důlního díla přilehlého k čelbě v návaznosti na hlavní lutnový tah,
o)   vírník - zařízení instalované v lutnovém tahu přerušující výstup volného větrního proudu z ústí lutnového tahu a měnící směr proudění na boční (tangenciální) výstup prostřednictvím vířivých luten,
p)   vířivou lutnu - zvláštní konstrukce lutny umožňující boční (tangenciální) výstup větrního proudu z lutny,
q)   volný ventilátor - ventilátor umístěný mimo hlavní i vedlejší lutnový tah s funkcí přídatného zařízení separátního větrání,
r)   volný větrní proud - větrní proud vyfukující ve směru osy lutnového tahu,
s)   zásobník luten - zařízení separátního větrání umožňující plynulé prodlužování lutnového tahu poddajnými nevyztuženými lutnami,
t)   zaústění lutnového tahu - přechod lutnového tahu z důlního díla odvětrávaného průchodním větrním proudem do důlního díla separátně větraného,
u)   zařízení separátního větrání - soubor zařízení používaný při separátním větrání, jako jsou ventilátory, zařízení pro vedení, rozvod a regulaci větrů, tlumiče hluku, zásobníky luten, jakož i odprašovací zařízení, popřípadě i chladicí zařízení.

§ 3
Obecné požadavky

(1) Separátní větrání může být provozováno jen jako nepřetržité, kromě přerušení na dobu nezbytně nutnou pro ověření výskytu plynu1) a pro údržbu lutnového tahu, ventilátorů nebo jejich napájecí sítě.

(2) Zařízení separátního větrání může být jen z materiálů, které nepodporují šíření požáru a splňují požadavky ochrany před účinky statické elektřiny. Tyto podmínky jsou splněny, odpovídá-li zařízení požadavkům českých technických norem.2)

(3) V separátním větrání je dovoleno používat jen luten, zásobníků luten, tlumičů hluku, odprašovacích zařízení a chladicích zařízení, u nichž jsou známy hodnoty jejich aerodynamických odporů, a lutnových ventilátorů se známými pracovními charakteristikami.

(4) Mohou být používány jen lutny a zásobníky luten, jejichž hodnota tlaku, kterým tato zařízení mohou být namáhána, je známa. Tato hodnota nesmí být při provozu separátního větrání překročena.

(5) Separátní větrání důlních děl, kde se razí nebo dobývá, může být provozováno jen v uspořádání podle přílohy č. 2.

§ 4
Lutnový tah

(1) Spojení luten v lutnovém tahu je nutno provést tak, aby zajišťovalo potřebnou těsnost a spolehlivost proti samovolnému rozpojení.

(2) Lutnový tah z poddajných nevyztužených luten je nutné zabezpečit tak, aby při rozběhu ventilátoru bylo zabráněno poškození luten a aby bylo umožněno prodlužování lutnového tahu za chodu ventilátoru.

(3) Zaústění lutnového tahu nesmí být provedeno z poddajných nevyztužených luten.

(4) Poddajné lutny nevyztužené se nesmějí používat v té části lutnového tahu, kde ventilátor vytváří podtlak.

(5) Odbočení z lutnového tahu je možné pouze mezi ústím lutnového tahu a nejbližším ventilátorem v lutnovém tahu.3)

(6) Ústí lutnového tahu při použití trhací práce je nutno chránit proti vniknutí horniny do luten.

§ 5
Ventilátory

(1) Ventilátor separátního větrání nesmí svou konstrukcí připustit možnost zapálení metanu ani uhelného prachu nebo látek tvořících se vzduchem výbušnou směs. U elektrického a vzduchoelektrického ventilátoru lze použít pouze elektromotor v nevýbušném provedení, v sacím lutnovém tahu pak jen ventilátor takové konstrukce, která vyloučí styk elektromotoru s dopravovaným ovzduším. Při použití ventilátoru, jehož konstrukce vylučuje styk elektromotoru s dopravovaným ovzduším, je možné po nezbytně nutnou dobu, zejména při náhlém překročení povolené koncentrace metanu, dopravovat tímto ventilátorem metanovzdušnou směs s koncentrací vyšší než 1,5 %; to neplatí pro plánované odvětrání zaplynovaného důlního díla.

(2) Za vyhovující lze považovat jen takový přívod energie pro ventilátor, který zajistí jeho nepřetržitý chod.

(3) Lze použít jen vzduchoelektrický ventilátor, který při přerušení dodávky elektrické energie nebo při zvýšení koncentrace metanu v důlním ovzduší vně ventilátoru nad 1,5 % samočinně přepne z elektrického na vzduchový pohon; technickým řešením musí být zajištěno, aby nedošlo k samočinnému přepnutí ze vzduchového na elektrický pohon.

(4) Vzduchoelektrický a elektrický ventilátor může být provozován jen za předpokladu, že při pohonu jinou než elektrickou energií je zabráněno zapálení metanu, uhelného prachu nebo látek tvořících se vzduchem výbušnou směs indukovaným napětím, a to i v případě, že ventilátor není zapojen do elektrického obvodu.

(5) Pokud na ventilátor nejsou připojeny lutny, je nutno jej opatřit ochranným zařízením.4)

(6) Tlumič hluku je nutno u ventilátoru použít v případě, že hladina hluku způsobená chodem ventilátoru v místech, kde se trvale zdržují zaměstnanci, by jinak přesáhla hodnotu stanovenou zvláštním právním předpisem.5)

(7) Při foukacím větrání se první ventilátor umístí ve vzdálenosti nejméně 5 m od výdušného větrního proudu z pracoviště, při sacím větrání ve vzdáleností nejméně 5 m od vyústění separátně odvětrávaného důlního díla do důlního díla s průchodním větrním proudem a 3 m od konce lutnového tahu. Ovládací a spínací zařízení prvního ventilátoru může být umístěno ve vzdálenosti nejméně 5 m od vyústění separátně větraného důlního díla do důlního díla s průchodním proudem, a to proti směru proudění důlních větrů.

(8) Elektrický ventilátor separátního větrání může být umístěn jen v důlním díle s průchodním větrním proudem. V neproraženém důlním díle může být elektrický ventilátor pouze jako součást chladicího nebo odprašovacího zařízení, a to ve vzdálenosti nejméně 20 m od čelby.

(9) Vzduchoelektrický ventilátor umístěný v separátně větraném důlním díle nemůže být při foukacím větrání ve vzdálenosti menší než 50 m od čelby, při sacím větrání menší než 20 m od čelby. V separátně větraném důlním díle s nebezpečím průtrží hornin, uhlí a plynů může být vzduchoelektrický ventilátor ve vzdálenosti menší než 200 m od čelby provozován jen na vzduchovou energii.

(10) Ventilátor nebo jiný zdroj tlaku vedlejšího lutnového tahu se umisťuje jen v úseku překrytí lutnových tahů.

(11) Separátně větrané důlní dílo může být do délky 400 m odvětráváno jen lutnovým tahem s ventilátorem nebo ventilátory umístěnými v průchodním větrním proudu.

§ 6
Separátní větrání foukací

Separátní větrání foukací smí být použito v uspořádání podle obrázku A přílohy č. 2 za podmínek, že volný větrní proud z hlavního lutnového tahu je rovnoběžný s osou důlního díla a že mezi ústím lutnového tahu a čelbou není trvale rušen (např. technologickým zařízením). V tomto uspořádání smí být použit zásobník luten za podmínky, že při jeho výměně nedojde k přerušení separátního větrání.

§ 7
Separátní větrání sací

Separátní větrání sací smí být použito v uspořádání podle obrázku B přílohy č. 2.

§ 8
Separátní větrání kombinované

(1) Separátní větrání kombinované sací s hlavním lutnovým tahem sacím a vedlejším lutnovým tahem foukacím smí být použito v uspořádání podle obrázku C přílohy č. 2 a za podmínek, že

a)   objemový průtok větrů v hlavním lutnovém tahu je alespoň o 20 % větší než objemový průtok větrů ve vedlejším lutnovém tahu,
b)   volný větrní proud z vedlejšího lutnového tahu je rovnoběžný s osou důlního díla,
c)   mezi ústím vedlejšího lutnového tahu a čelbou není volný větrní proud trvale rušen,
d)   ústí hlavního lutnového tahu je při ražbě razicím strojem vyvedeno blíže k čelbě, než je stanoviště obsluhy razicího stroje.

(2) Separátní větrání kombinované foukací s hlavním lutnovým tahem foukacím a vedlejším lutnovým tahem sacím smí být použito v uspořádání podle obrázku D přílohy č. 2 a za podmínek, že

a)   vedlejší lutnový tah je vybaven mobilním odprašovacím zařízením,
b)   objemový průtok větrů v hlavním lutnovém tahu je alespoň o 20 % větší než objemový průtok větrů ve vedlejším lutnovém tahu,
c)   koncová část hlavního lutnového tahu je opatřena zařízením umožňujícím přerušení volného větrního proudu (uzavírací klapa), vířivými lutnami a zásobníkem luten. Uzavírací klapa smí být nahrazena vírníkem umístěným před vířivými lutnami ve směru proudění větrů v lutnovém tahu,
d)   uvedení řezného orgánu razicího stroje do chodu je možné jen za současného provozu vedlejšího lutnového tahu s odlučovačem prachu a za současné funkce vířivých luten v hlavním lutnovém tahu s přerušením jeho volného větrního proudu,
e)   při zastavení nebo poruše odlučovače prachu se zastaví chod řezného orgánu razicího stroje, přeruší se provoz vířivých luten a obnoví se volný větrní proud z hlavního lutnového tahu,
f)   po dobu výměny zásobníku luten podle obrázku E přílohy č. 2 budou zastaveny technologické práce na čelbě.

(3) Při změně směru ražby důlního díla o více než 60 ° smí být kombinované větrání foukací podle odstavce 2 použito v uspořádání podle obrázku F přílohy č. 2 a za podmínek, že

a)   vedlejším lutnovým tahem nebude odvětrávána větší délka důlního díla než 50 m chodby nebo 150 m prorážky,
b)   vedlejší lutnový tah je vybaven mobilním odprašovacím zařízením,
c)   objemový průtok větrů v hlavním lutnovém tahu je alespoň o 20 % větší než objemový průtok větrů ve vedlejším lutnovém tahu,
d)   rychlost důlních větrů podél vedlejšího lutnového tahu je rovna nebo větší než rychlost podle § 10 odst. 1,
e)   volný větrní proud z hlavního lutnového tahu foukacího bude trvale přerušen a větrní proud vyveden vířivými lutnami,
f)   při zastavení nebo poruše odlučovače prachu se zastaví chod řezného orgánu razicího stroje.

§ 9
Umístění chladicího zařízení

Chladicí zařízení jako součást zařízení separátního větrání neproraženého důlního díla smí být umístěno pouze

a)   v důlním díle s průchodním větrním proudem na začátku hlavního foukacího lutnového tahu,
b)   v neproraženém důlním díle ve vedlejším foukacím lutnovém tahu při kombinovaném způsobu separátního větrání.

§ 10
Rychlost důlních větrů

(1) Separátní větrání je nutné projektovat a provozovat tak, aby rychlost důlních větrů v separátně větraném důlním díle, s výjimkou úseku překrytí lutnových tahů, dosahovala

a)   nejméně 0,3 m.s-1, pokud se jedná o pracoviště, kde se v otvírce a přípravě tvoří hornickou činností další podzemní prostory,
b)   nejméně 0,5 m.s-1, pokud koncentrace metanu v důlním ovzduší je vyšší než 0,5 %,
c)   nejméně 0,15 m.s-1 v hloubených svislých důlních dílech.

(2) V úseku separátně větraného důlního díla, kde rychlost důlních větrů nedosahuje rychlosti stanovené v odstavci 1 a kde je současně zjištěna koncentrace metanu vyšší než 0,8 %, je nutno použít přídatné větrací zařízení, aby místní rychlost důlních větrů měřená 0,3 m pod nejvyšším místem výztuže důlního díla byla rovna nebo větší než rychlost podle odstavce 1 písm. b).

(3) Vířivou lutnu je nutno umístit tak, aby místní rychlost důlních větrů měřená ve směru tangeciálního proudění důlních větrů 0,3 m pod nejvyšším místem výztuže důlního díla dosáhla nejméně 1,5násobek rychlosti důlních větrů podle odstavce 1.

§ 11
Odběr důlních větrů z průchodního větrního proudu

(1) Separátním větráním nesmí být v žádném místě průchodního větrního proudu odebíráno více než 70 % objemového průtoku důlních větrů.

(2) Při odběru důlních větrů separátním větráním z jiného průchodního větrního proudu, než do kterého jsou odváděny, je nutné zajistit stabilitu tohoto průchodního větrního proudu.

§ 12
Kontinuální kontrola koncentrace metanu

(1) Kontinuální kontrolu koncentrace metanu čidlem je nutné provádět v separátně větraném důlním díle s elektrickým zařízením, kde se razí nebo dobývá. Čidlo se umístí ve výšce 0,1 m pod nejvyšším místem výztuže ve vzdálenosti nejvíce 3,0 m od čelby, přičemž je nelze umístit ve vzdálenosti menší než 0,5 m před ústí sacího lutnového tahu. Čidlo se umisťuje mimo přímé ovlivnění volným větrním proudem vystupujícím z ústí lutnového tahu.

(2) Po dobu trhací práce smí být čidlo uvedené v odstavci 1 přemístěno do bezpečné vzdálenosti od místa trhací práce.

(3) Při separátním větrání kombinovaném foukacím se kontinuální kontrola koncentrace metanu dále provádí:

a)   ve volném větrním proudu z vedlejšího lutnového tahu, přičemž čidlo se umístí ve vzdálenosti od 5 do 10 m od lutnového tahu,
b)   v místě překrytí lutnových tahů v prostoru odprašovacího zařízení ve výšce 0,1 m pod nejvyšším místem výztuže důlního díla.

(4) Organizace zajistí, aby překročení povolené koncentrace metanu bylo signalizováno na centrálním řídícím stanovišti. Současně vymezí oblast ohroženou nedovoleným složením ovzduší a určí způsob uvědomění ohrožených zaměstnanců o překročení povolené koncentrace metanu.

§ 13
Kontinuální kontrola koncentrace kysličníku uhelnatého

(1) Kontinuální kontrolu koncentrace kysličníku uhelnatého čidlem je nutné provádět ve větrním proudu, odváděném ze separátně větraného důlního díla, kde se razí nebo dobývá.

(2) Čidlo se umístí:

a)   v profilu separátně větraného důlního díla delšího než 50 m ve vzdálenosti od 5 do 10 m před jeho vyústěním do průchodního větrního proudu při foukacím a kombinovaném foukacím separátním větrání,
b)   ve volném větrním proudu vystupujícím z lutnového tahu do průchodního větrního proudu ve vzdálenosti od 5 do 10 m od konce lutnového tahu při sacím a kombinovaném sacím separátním větrání.

(3) Organizace zajistí, aby překročení povolené koncentrace kysličníku uhelnatého bylo signalizováno na centrálním řídícím stanovišti. Současně vymezí oblast ohroženou nedovoleným složením ovzduší a určí způsob uvědomění ohrožených zaměstnanců o překročení povolené koncentrace kysličníku uhelnatého.

§ 14
Kontrola chodu ventilátorů

(1) Organizace zajistí, aby chod ventilátorů separátního větrání ražených i dočasně neobsazených ražeb důlních děl, hlav šibíků a dobývek byl dálkově kontrolován a jejich chod signalizován na centrálním řídícím stanovišti. Kontrola chodu ventilátorů jednoho separátně větraného důlního díla může být provedena jako součtová.

(2) Při přerušení separátního větrání zajistí organizace neprodlené vypnutí elektrických zařízení a strojů umístěných v neproraženém důlním díle, a to z předem určeného místa.

§ 15
Lhůty a náplň kontrol

(1) Stav zařízení separátního větrání ražených důlních děl je nutné kontrolovat nejméně jedenkrát v každé polovině měsíce. Při této kontrole je nutné rovněž měřit objemový průtok důlních větrů

a)   přiváděný na čelbu,
b)   odebíraný od čelby nebo dodávaný na čelbu vedlejším lutnovým tahem,
c)   odebíraný separátním větráním z průchodního větrního proudu,
d)   v důlním díle s průchodním větrním proudem.

(2) Po zřízení přídatného větracího zařízení se měřením ověří dodržení místní rychlosti větrů (§ 10 odst. 2).

(3) O výsledku kontroly pořídí a podepíše záznam ten, kdo kontrolu provedl. Záznam bude uchováván6) nejméně po dobu 1 roku.

§ 16
Požadavky na projektování separátního větrání

(1) Organizace zajistí, aby pro ražbu důlních děl o projektované délce větší než 50 m byl zpracován projekt separátního větrání podle přílohy č. 1.

(2) Zařízení separátního větrání je nutno projektovat tak, aby při zohlednění všech použitých zařízení separátního větrání a obvyklé těsnosti lutnového tahu při největší plánované délce neproraženého důlního díla zajistilo po celé jeho délce dodržení předepsané rychlosti důlních větrů, složení ovzduší a vhodných mikroklimatických podmínek.5)

(3) Není-li projekt podle odstavce 1 součástí technologického postupu7) nebo projektovaná délka ražby je kratší než 50 m, uvedou se v technologickém postupu základní údaje a požadavky na separátní větrání důlního díla, zejména

a)   způsob separátního větrání,
b)   uspořádání zařízení separátního větrání v hlavním a vedlejším lutnovém tahu s určením zóny překrytí,
c)   typ, počet a umístění ventilátorů a tlumičů hluku,
d)   potřebný objemový průtok důlních větrů pro odvětrání důlního díla,
e)   zaústění lutnového tahu do průchodního větrního proudu, vzdálenost ústí lutnového tahu od čelby,
f)   způsob likvidace zachyceného prachu vznikajícího při technologickém procesu,
g)   způsob zavěšování, spojování a těsnění luten a ventilátorů, prodlužování lutnového tahu,
h)   umístění odprašovacího zařízení, popřípadě i chladicího zařízení.

§ 17
Opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečností provozu

(1) Pro odstranění následků zaplynování, pro přerušení separátního větrání (§ 3 odst. 1) a pro případ poruchy separátního větrání určí projekt separátního větrání opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu obsahující zejména

a)   vymezení oblasti ohrožené nedovoleným složením důlního ovzduší8) (dále jen "ohrožená oblast"),
b)   povinnost neprodleného vypnutí elektrických zařízení a strojů v ohrožené oblasti,9)
c)   dobu, po jejímž uplynutí je nutno odvolat pracovníky z neproraženého důlního díla a z ohrožené oblasti,
d)   opatření k zamezení vstupu nepovolaných osob do ohrožené oblasti,
e)   určení způsobu, míst a intervalů kontrol složení důlního ovzduší,
f)   určení postupu při obnově separátního větrání a při následných prohlídkách důlních děl,
g)   určení postupu při opětovném zapínání elektrických zařízení.

(2) Závodní dolu zajistí, aby opatření podle odstavce 1 včetně mapové dokumentace s vyznačením důlní a větrní situace příslušné oblasti až k celkovému výdušnému proudu, všech elektrických rozvodů, míst určených k odpojení elektrické energie a míst určených k znepřístupnění bylo součástí havarijního plánu10) dolu.

§ 18
Zvláštní ustanovení

V případech, kdy hrozí nebezpečí z prodlení při záchraně lidí nebo při likvidaci havárie, je možné se odchýlit na nezbytně nutnou dobu od ustanovení této vyhlášky, pokud budou provedeny nejnutnější opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu.

§ 19
Přechodná ustanovení

(1) Ustanovení § 5 odst. 11, § 13, 16 a 17 se nevztahují na důlní díla, jejichž ražba byla zahájena před nabytím účinnosti této vyhlášky, a na plynující doly, pro které byl před nabytím účinnosti této vyhlášky vládou České republiky vyhlášen útlumový program a stanoven termín jejich likvidace.

(2) Na plynujících dolech I. třídy nebezpečí zajistí organizace plnění ustanovení § 5 odst. 11, § 13, 16 a 17 do dvou let od nabytí účinnosti této vyhlášky.

§ 20
Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dne 1. června 2002.

Předseda:
prof. JUDr. Ing. Makarius, CSc. v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 165/2002 Sb.

(Příloha je dostupná na adrese: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu.
Na www.sagit.cz není k dispozici v textové podobě)

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 165/2002 Sb.

(Příloha je dostupná na adrese: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu.
Na www.sagit.cz není k dispozici v textové podobě)


1)   § 79 odst. 2 vyhlášky č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí.
2)   Například ČSN 33 2030 Ochrana před nebezpečnými účinky statické elektřiny.
3)   § 99 vyhlášky č. 22/1989 Sb.
4)   § 220 vyhlášky č. 22/1989 Sb.
5)   Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci
Nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.
6)   § 23 odst. 4 vyhlášky č. 22/1989 Sb.
7)   § 43 vyhlášky č. 22/1989 Sb.
8)   § 83 vyhlášky č. 22/1989 Sb.
9)   § 242 vyhlášky č. 22/1989 Sb.
10)   Vyhláška č. 71/2002 Sb., o zdolávaní havárií v dolech a při těžbě ropy a zemního plynu.

E-shop

Znalectví

Znalectví

JUDr. Ing. Lukáš Křístek, MBA - Wolters Kluwer, a. s.

Publikace Znalectví pojednává o znalecké činnosti obecně. Věnuje se zásadám, na kterých moderní znalecká činnost stojí. Na judikátech ukazuje, jak jsou tyto zásady v současné době vykládány. Dílo je zpracováno podle aktuálního stavu poznání, jsou hojně zastoupeny i čerstvé novinky, ...

Cena: 477 KčKOUPIT

Bytové družstevnictví

Bytové družstevnictví

Tomáš Dvořák - C. H. Beck

Publikace se zabývá aktuální problematikou bytového družstevnictví v kontextu celého jeho novodobého vývoje. Meritum práce spočívá v rozboru platné právní úpravy, výklad však pojednává i o vzniku a historii bytového družstevnictví v českých zemích. Práce podrobně analyzuje jednak ...

Cena: 590 KčKOUPIT

Zákon o církvích a náboženských společnostech, komentář

Zákon o církvích a náboženských společnostech, komentář

Mgr. Aleš Chocholáč - Wolters Kluwer, a. s.

Zákon o církvích a náboženských společnostech upravuje postavení církví a náboženských společností, vedení veřejně přístupných seznamů registrovaných církví a náboženských společností, svazů církví a náboženských společností a právnických osob založených registrovanou církví a ...

Cena: 550 KčKOUPIT

Právní předpisy

Sbírka zákonů ČR

 /
Číslo  /
Částka  /

Sbírka mezinárodních smluv

 /
Číslo  /
Částka  /

Finanční zpravodaj

 /
Číslo  /

Provozovatel

Nakladatelství Sagit, a. s.
Horní 457/1, 700 30 Ostrava-Hrabůvka
Společnost je zapsaná v obchodním
rejstříku vedeném KS v Ostravě,
oddíl B, vložka 3086.
IČ: 277 76 981
DIČ: CZ27776981

Telefony


Zásilkový obchod: 558 944 614
Předplatné ÚZ: 558 944 615
Software: 558 944 629
Knihkupci: 558 944 621
Inzerce: 558 944 634

E-maily


Zásilkový obchod: obchod@sagit.cz
Předplatné ÚZ: predplatne@sagit.cz
Software: software@sagit.cz
Knihkupci: knihkupci@sagit.cz
Inzerce: inzerce@sagit.cz

Obchodní podmínky

© 1996–2017 Nakladatelství Sagit, a. s. Všechna práva vyhrazena.