Váš nákupní košík:  prázdný Přihlášení obchod@sagit.cz

Navigace:  Úvod  »  Zákony  »  Sbírka zákonů

Sbírka zákonů

  • Předpis č. 6/2002 Sb., zdroj: SBÍRKA ZÁKONŮ ročník 2002, částka 4, ze dne 11. 1. 2002
  • Stručnou charakteristiku změn najdete v redakční anotaci předpisu
  • Tento text je prvotním zněním předpisu tak, jak byl publikován ve Sbírce zákonů (bez zohlednění novelizací)
  • Pokud chcete znát aktuálně platný text, otevřete si úplné znění předpisu

6

ZÁKON

ze dne 30. listopadu 2001

o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů
(zákon o soudech a soudcích)

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNĺ
Soudy, soudci, přísedící a státní správa soudů

Hlava I
Soudy

Díl 1
Soustava, organizace a činnost soudů

Oddíl 1
Hlavní zásady činnosti soudů

§ 1

Soudnictví v České republice vykonávají nezávislé soudy.

§ 2

Soudy

a)   projednávají a rozhodují spory a jiné věci patřící do jejich pravomoci podle zákonů o občanském soudním řízení,
b)   projednávají a rozhodují trestní věci patřící do jejich pravomoci podle zákonů o trestním řízení,
c)   rozhodují v dalších případech stanovených zákonem nebo mezinárodní smlouvou, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena.

§ 3

(1) V řízení před soudem rozhoduje senát nebo samosoudce; obsazení soudu stanoví zákony o řízení před soudy.

(2) V rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem se na rozhodovací a jiné činnosti soudů podílejí justiční čekatelé, asistenti soudců, vyšší soudní úředníci, soudní tajemníci a soudní vykonavatelé.

§ 4

Před soudem jsou si všichni rovni.

§ 5

(1) Každý se může domáhat ochrany svých práv před soudem zákonem stanoveným způsobem.

(2) Každý má právo, aby jeho věc byla soudem projednána a rozhodnuta bez zbytečných průtahů.

§ 6

(1) Řízení před soudy je ústní a veřejné. Výjimky stanoví zákon.

(2) Rozsudky se vyhlašují jménem republiky a vždy veřejně.

(3) Uskutečňovat obrazové nebo zvukové přenosy a pořizovat obrazové záznamy v průběhu soudního jednání lze jen s předchozím souhlasem předsedy senátu nebo samosoudce. S vědomím předsedy senátu nebo samosoudce lze pořizovat zvukové záznamy; kdyby způsob jejich provádění mohl narušit průběh nebo důstojnost jednání, může předseda senátu nebo samosoudce jejich pořizování zakázat.

§ 7

(1) Do budovy soudu nebo na místo, kde soud jedná, je zakázáno vstupovat se zbraní nebo s jinými předměty, které jsou způsobilé ohrozit život nebo zdraví anebo pořádek. Tento zákaz se nevztahuje na soudce a na příslušníky ozbrojených sil a ozbrojených sborů, jestliže vstupují do budovy soudu nebo na místo, kde soud jedná, v souvislosti s plněním svých služebních povinností.

(2) Každý je povinen podrobit se osobní prohlídce a prohlídce všech věcí, které má u sebe, za účelem zjištění, zda neporušuje zákaz podle odstavce 1.

(3) Odstavce 1 a 2 se nevztahují na osoby, o nichž to stanoví v jednotlivých případech předseda příslušného soudu.

Oddíl 2
Soustava soudů

§ 8

Soustavu soudů tvoří Nejvyšší soud, vrchní soudy, krajské soudy a okresní soudy. Soudy jsou účetními jednotkami.

§ 9

(1) V obvodu hlavního města Prahy působnost krajského soudu vykonává Městský soud v Praze a působnost okresních soudů vykonávají obvodní soudy.

(2) V obvodu města Brna vykonává působnost okresního soudu Městský soud v Brně.

Oddíl 3
Obvody a sídla soudů

§ 10
Nejvyšší soud

Sídlem Nejvyššího soudu je Brno.

§ 11
Vrchní a krajské soudy

(1) Názvy, obvody a sídla vrchních soudů jsou stanoveny v příloze č. 1 k tomuto zákonu.

(2) Názvy, obvody a sídla krajských soudů jsou stanoveny v příloze č. 2 k tomuto zákonu.

§ 12
Okresní soudy

(1) Názvy, obvody a sídla okresních soudů jsou stanoveny v příloze č. 3 k tomuto zákonu.

(2) Názvy a obvody obvodních soudů v hlavním městě Praze jsou stanoveny v příloze č. 4 k tomuto zákonu; při určení obvodů obvodních soudů se vychází ze členění hlavního města Prahy na městské části ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Sídlem obvodních soudů v Praze je hlavní město Praha.

(3) Sídlem Městského soudu v Brně je město Brno.

§ 13
Pobočky krajských a okresních soudů

(1) Pobočky krajských soudů, jejich názvy a sídla jsou stanoveny v přílohách č. 5 a 6 k tomuto zákonu.

(2) Pobočky okresních soudů, jejich názvy a sídla jsou stanoveny v příloze č. 7 k tomuto zákonu.

(3) Pobočky krajských soudů uvedené v příloze č. 6 k tomuto zákonu zahájí svou činnost dnem, který stanoví zvláštní zákon.

Oddíl 4
Organizace a činnost soudů

Nejvyšší soud
§ 14

(1) Nejvyšší soud jako vrcholný soudní orgán ve věcech patřících do pravomoci soudů zajišťuje jednotu a zákonnost rozhodování tím, že

a)   rozhoduje o mimořádných opravných prostředcích v případech stanovených zákony o řízení před soudy,
b)   rozhoduje v jiných případech stanovených zvláštním právním předpisem nebo mezinárodní smlouvou, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena.

(2) Nejvyšší soud dále rozhoduje

a)   o uznání a vykonatelnosti rozhodnutí cizozemských soudů, vyžaduje-li to zvláštní právní předpis nebo mezinárodní smlouva, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena,
b)   v dalších případech stanovených zvláštním právním předpisem nebo mezinárodní smlouvou, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena.

(3) Nejvyšší soud sleduje a vyhodnocuje pravomocná rozhodnutí soudů a na jejich základě v zájmu jednotného rozhodování soudů zaujímá stanoviska k rozhodovací činnosti soudů ve věcech určitého druhu.

§ 15

(1) Nejvyšší soud se skládá z předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedů kolegií, předsedů senátů a dalších soudců.

(2) Rozhodovací činnost Nejvyššího soudu vykonávají soudci. Předseda a místopředseda Nejvyššího soudu vykonávají kromě rozhodovací činnosti také státní správu Nejvyššího soudu v rozsahu stanoveném tímto zákonem. Předsedové kolegií kromě rozhodovací činnosti též organizují a řídí činnost kolegií. Předsedové senátu kromě rozhodovací činnosti též organizují a řídí činnost senátů.

§ 16
Asistenti soudců Nejvyššího soudu

(1) Soudci Nejvyššího soudu je jmenován alespoň jeden asistent soudce. Pracovní poměr asistenta soudce vzniká jmenováním a řídí se zákoníkem práce, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Asistenta soudce jmenuje a odvolává předseda Nejvyššího soudu na návrh soudce, o jehož asistenta se jedná. Funkce asistenta soudce se považuje za zrušenou, zanikne-li funkce příslušného soudce.

(3) Asistentem soudce může být jmenován bezúhonný občan, který má vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu v oblasti práva na vysoké škole v České republice. Podmínku bezúhonnosti nesplňuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen za trestný čin, pokud se na něj nehledí jako by odsouzen nebyl.

(4) Asistent soudce je povinen zachovávat mlčenlivost o věcech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své funkce, a to i po zániku funkce. Této povinnosti jej může zprostit předseda Nejvyššího soudu.

§ 17

(1) Soudci Nejvyššího soudu tvoří podle úseku své činnosti trestní kolegium, občanskoprávní kolegium a obchodní kolegium.

(2) Plénum Nejvyššího soudu může na návrh předsedy Nejvyššího soudu rozhodnout o sloučení občanskoprávního kolegia a obchodního kolegia na občanskoprávní a obchodní kolegium, je-li to vhodné pro výkon soudnictví u Nejvyššího soudu.

(3) Došlo-li ke sloučení občanskoprávního kolegia a obchodního kolegia a důvody k tomuto opatření pominuly, postupuje se při jejich opětovném rozdělení obdobně podle odstavce 2.

§ 18

(1) Občanskoprávní kolegium a obchodní kolegium mohou vykonávat svou působnost na společném jednání.

(2) Předseda Nejvyššího soudu určí, který z předsedů kolegií společné jednání občanskoprávního kolegia a obchodního kolegia svolá a bude jej řídit.

§ 19

(1) Nejvyšší soud rozhoduje v senátech nebo ve velkých senátech kolegií. Ve velkých senátech kolegií (dále jen "velký senát") rozhoduje jen tehdy, jestliže jim byla věc postoupena podle § 20.

(2) Senáty se skládají z předsedy senátu a 2 soudců, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak.

(3) Velké senáty se skládají z 9 soudců příslušného kolegia. Tvoří-li však kolegium více než 27 soudců, skládá se velký senát tohoto kolegia z jedné třetiny všech soudců kolegia; nepředstavuje-li jedna třetina všech soudců kolegia celé liché číslo, skládá se velký senát z takového počtu soudců, který odpovídá celému lichému číslu vyššímu než 9, které bezprostředně následuje po tomto podílu.

(4) V každém kolegiu se vytváří jen jeden velký senát. Jeden z členů velkého senátu je ustanoven jeho předsedou. Předseda velkého senátu je určen na kalendářní rok v rozvrhu práce předsedou Nejvyššího soudu.

§ 20

(1) Dospěl-li senát Nejvyššího soudu při svém rozhodování k právnímu názoru, který je odlišný od právního názoru již vyjádřeného v rozhodnutí Nejvyššího soudu, postoupí věc k rozhodnutí velkému senátu. Při postoupení věci svůj odlišný názor zdůvodní.

(2) Jde-li o právní názor o procesním právu, ustanovení odstavce 1 neplatí, ledaže senát jednomyslně dospěl k závěru, že řešená procesní otázka má po právní stránce zásadní význam.

(3) Odstavce 1 a 2 neplatí, byl-li odlišný právní názor již vysloven ve stanovisku Nejvyššího soudu, zaujatému podle § 14 odst. 3.

§ 21

(1) V zájmu jednotného rozhodování soudů může předseda Nejvyššího soudu nebo předseda kolegia Nejvyššího soudu anebo velký senát na základě vyhodnocení pravomocných rozhodnutí soudů navrhnout příslušnému kolegiu zaujetí stanoviska podle § 14 odst. 3. K zaujetí stanoviska je potřebný souhlas většiny všech členů kolegia.

(2) Jde-li o otázky týkající se dvou nebo více kolegií nebo mezi nimi sporné, může předseda Nejvyššího soudu v zájmu jednotného rozhodování soudů na základě vyhodnocení pravomocných rozhodnutí soudů navrhnout zaujetí stanoviska podle § 14 odst. 3 plénu Nejvyššího soudu.

(3) Před zaujetím stanoviska si Nejvyšší soud může vyžádat vyjádření správních úřadů a jiných orgánů, předsedů vrchních a krajských soudů a jiných fyzických nebo právnických osob.

§ 22

(1) Plénum Nejvyššího soudu se usnáší na jednacím řádu Nejvyššího soudu.

(2) V jednacím řádu Nejvyšší soud upraví zejména podrobněji postup při výkonu soudnictví, při jednání kolegií a pléna, při společném jednání více kolegií, při vytváření senátů a velkých senátů, při tvorbě rozvrhu práce, při prověrkách rozhodovací činnosti soudců Nejvyššího soudu, při sledování a vyhodnocování pravomocných rozhodnutí soudů, při zaujímání stanovisek podle § 14 odst. 3 a při vydávání Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a vnitřní organizaci soudu.

§ 23

(1) Plénum Nejvyššího soudu se skládá z předsedy, místopředsedy, předsedů kolegií, předsedů senátů a ostatních soudců Nejvyššího soudu.

(2) Plénum Nejvyššího soudu se může platně usnášet za přítomnosti nejméně dvou třetin svých členů. K přijetí usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů; k zaujetí stanoviska, ke sloučení občanskoprávního kolegia a obchodního kolegia nebo k jejich opětovnému rozdělení anebo k přijetí jednacího řádu je však třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů.

(3) Plénum svolává, určuje jeho program a řídí jeho jednání předseda Nejvyššího soudu. Předseda Nejvyššího soudu je povinen svolat plénum, požádá-li o to nejméně třetina všech soudců Nejvyššího soudu; v takovém případě předseda Nejvyššího soudu určí program pléna podle návrhu toho, kdo o svolání pléna požádal.

(4) Zasedání pléna jsou neveřejná.

(5) Ministr spravedlnosti má právo zúčastnit se zasedání pléna. Na zasedání pléna je možné přizvat předsedy vrchních a krajských soudů a další osoby.

§ 24

(1) Nejvyšší soud vydává Sbírku soudních rozhodnutí a stanovisek, ve které se v zájmu jednotného rozhodování soudů uveřejňují

a)   stanoviska Nejvyššího soudu zaujatá kolegii nebo plénem podle § 14 odst. 3,
b)   vybraná rozhodnutí Nejvyššího soudu a ostatních soudů.

(2) Výběr rozhodnutí podle odstavce 1 písm. b) provádí příslušná kolegia. Usnáší se o tom nadpoloviční většinou všech svých členů.

(3) Před provedením výběru podle odstavce 2 si Nejvyšší soud může vyžádat vyjádření správních úřadů a jiných orgánů, předsedů vrchních a krajských soudů a jiných fyzických nebo právnických osob.

(4) Vydávání Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek řídí předseda Nejvyššího soudu, který tím může pověřit místopředsedu Nejvyššího soudu.

Vrchní soudy
§ 25

Vrchní soudy

a)   rozhodují v případech stanovených zákony o řízení před soudy jako soudy druhého stupně ve věcech, v nichž rozhodovaly v prvním stupni krajské soudy, které patří do jejich obvodu,
b)   rozhodují ve věcech správního soudnictví v případech stanovených zákonem,
c)   rozhodují v dalších zákonem stanovených případech.

§ 26

(1) Vrchní soud se skládá z předsedy soudu, místopředsedů soudu, předsedů senátů a dalších soudců.

(2) Rozhodovací činnost vrchního soudu vykonávají soudci. Předseda a místopředsedové vrchního soudu vykonávají kromě rozhodovací činnosti také státní správu vrchního soudu v rozsahu stanoveném tímto zákonem. Předsedové senátu kromě rozhodovací činnosti též organizují a řídí činnost senátů.

(3) V rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem se na rozhodovací činnosti vrchního soudu podílejí vyšší soudní úředníci a soudní tajemníci.

§ 27

Vrchní soud rozhoduje v senátech složených z předsedy senátu a 2 soudců, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.

§ 28

(1) Předseda vrchního soudu dává na základě pravomocných rozhodnutí vrchního soudu a soudů, které patří do obvodu vrchního soudu, Nejvyššímu soudu podněty ke sjednocení rozhodování soudů.

(2) Je-li o to požádán Nejvyšším soudem, podává předseda vrchního soudu vyjádření před zaujetím stanoviska Nejvyšším soudem (§ 14 odst. 3).

Krajské soudy
§ 29

Krajské soudy

a)   rozhodují v případech stanovených zákony o řízení před soudy jako soudy druhého stupně ve věcech, v nichž rozhodovaly v prvním stupni okresní soudy, které patří do jejich obvodu,
b)   rozhodují v případech stanovených zákony o řízení před soudy jako soudy prvního stupně,
c)   rozhodují ve věcech správního soudnictví v případech stanovených zákonem,
d)   rozhodují v dalších zákonem stanovených případech.

§ 30

(1) Krajský soud se skládá z předsedy soudu, místopředsedů soudu, předsedů senátů a dalších soudců.

(2) Rozhodovací činnost krajského soudu vykonávají soudci a přísedící. Předseda a místopředsedové krajského soudu vykonávají kromě rozhodovací činnosti také státní správu krajského soudu a státní správu okresních soudů, které patří do jeho obvodu, v rozsahu stanoveném tímto zákonem. Předsedové senátu kromě rozhodovací činnosti též organizují a řídí činnost senátů.

(3) V rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem se na rozhodovací činnosti krajského soudu podílejí vyšší soudní úředníci, justiční čekatelé a soudní tajemníci.

§ 31

(1) Krajský soud rozhoduje v senátech. Samosoudci rozhodují v případech stanovených zákony o řízení před soudy.

(2) Senáty krajského soudu se skládají z

a)   předsedy senátu a 2 přísedících, jestliže rozhodují jako soudy prvního stupně v trestních věcech,
b)   předsedy senátu a 2 soudců v ostatních případech.

(3) Samosoudcem je předseda senátu nebo soudce. Předsedou senátu může být pouze soudce.

§ 32

(1) Předseda krajského soudu dává na základě pravomocných rozhodnutí krajského soudu a okresních soudů, které patří do obvodu krajského soudu, Nejvyššímu soudu podněty ke sjednocení rozhodování soudů.

(2) Je-li o to požádán Nejvyšším soudem, podává předseda krajského soudu vyjádření před zaujetím stanoviska Nejvyšším soudem (§ 14 odst. 3).

Okresní soudy
§ 33

Okresní soudy

a)   rozhodují jako soudy prvního stupně, nestanoví-li zákony o řízení před soudy jinak,
b)   rozhodují ve věcech správního soudnictví v případech stanovených zákonem,
c)   rozhodují v dalších zákonem stanovených případech.

§ 34

(1) Okresní soud se skládá z předsedy soudu, místopředsedy nebo místopředsedů soudu, předsedů senátů a dalších soudců.

(2) Rozhodovací činnost okresního soudu vykonávají soudci a přísedící. Předseda a místopředseda nebo místopředsedové okresního soudu vykonávají kromě rozhodovací činnosti také státní správu okresního soudu v rozsahu stanoveném tímto zákonem. Předsedové senátu kromě rozhodovací činnosti též organizují a řídí činnost senátů.

(3) V rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem se na rozhodovací činnosti okresního soudu podílejí vyšší soudní úředníci, justiční čekatelé, soudní tajemníci a soudní vykonavatelé.

§ 35

(1) Okresní soud rozhoduje v případech stanovených zákony o řízení před soudy v senátech; v ostatních případech rozhoduje samosoudcem.

(2) Senáty okresního soudu se skládají z předsedy senátu a 2 přísedících.

(3) Samosoudcem je předseda senátu nebo soudce. Předsedou senátu může být pouze soudce.

§ 36

Předseda okresního soudu dává na základě pravomocných rozhodnutí okresního soudu Nejvyššímu soudu podněty ke sjednocení rozhodování soudů.

Oddíl 5
Úprava působnosti některých soudů

§ 37

Obvodní soud pro Prahu 2 je příslušný k řízení v trestních věcech proti pachatelům trestných činů spáchaných porušením právních předpisů silničního, železničního, leteckého a plavebního provozu a provozu podzemní dráhy, včetně trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 201 trestního zákona, v nichž by jinak byly příslušné podle zákona o trestním řízení soudním obvodní soudy v hlavním městě Praze.

§ 38

Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, je Obvodní soud pro Prahu 6 příslušný místo okresních soudů, Městského soudu v Brně a obvodních soudů v hlavním městě Praze k řízení v trestních věcech týkajících se občanů České republiky, jde-li o výkon rozhodnutí cizozemského soudu podle mezinárodní smlouvy, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena.

§ 39

Městský soud v Praze rozhoduje jako soud prvního stupně ve věcech obchodního rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností a nadačního rejstříku z obvodu Městského soudu v Praze a Krajského soudu v Praze.

Oddíl 6
Vnitřní organizace soudů a rozvrh práce

§ 40

(1) Základem vnitřní organizace soudu jsou soudní oddělení vytvořená podle senátů nebo samosoudců; takto vytvořený počet soudních oddělení odpovídá tomu, jaké počty soudců stanovilo Ministerstvo spravedlnosti (dále jen "ministerstvo") pro každý soud [§ 123 odst. 1 písm. a)].

(2) U Nejvyššího soudu se soudní oddělení vytváří v rámci jednotlivých kolegií.

(3) U krajských a okresních soudů, v jejichž obvodu jsou zřízeny pobočky (§ 13), se vytváří soudní oddělení též v rámci poboček.

(4) Administrativní a jiné kancelářské práce pro jedno nebo více soudních oddělení provádí soudní kancelář. Společné útvary vykonávají úkony pro celý soud.

§ 41

(1) Rozdělení jednotlivých věcí, které mají být u soudu projednány a rozhodnuty, do soudních oddělení se řídí rozvrhem práce.

(2) Rozvrh práce vydává na období kalendářního roku předseda soudu po projednání s příslušnou soudcovskou radou; rozvrh práce musí být vydán nejpozději do konce předchozího kalendářního roku. V průběhu kalendářního roku může předseda soudu po projednání s příslušnou soudcovskou radou rozvrh práce změnit, jen jestliže to vyžaduje potřeba nového rozdělení prací u soudu.

(3) Vydaný rozvrh práce je veřejně přístupný; každý má právo do něho nahlížet a činit si z něj výpisy nebo opisy.

§ 42

(1) V rozvrhu práce soudu se zejména

a)   jmenovitě určují soudci tvořící senát, samosoudci, přísedící, asistenti soudců, vyšší soudní úředníci, soudní tajemníci a soudní vykonavatelé, kteří budou působit v jednotlivých soudních odděleních,
b)   stanoví okruh věcí, které se projednávají a rozhodují na pobočce soudu (§ 13),
c)   stanoví způsob rozdělení věcí mezi jednotlivá soudní oddělení,
d)   určují soudci, kteří budou zastupovat v jednotlivých odděleních soudce, kteří nemohou věc z důvodu nepřítomnosti delší než 3 měsíce nebo vyloučení anebo z jiných důvodů stanovených zákonem projednat a rozhodnout,
e)   určuje zastupování asistentů soudců, vyšších soudních úředníků, soudních tajemníků a soudních vykonavatelů působících v jednotlivých soudních odděleních pro případ, že nemohou provést úkony ve věci z důvodu nepřítomnosti delší než 3 měsíce nebo vyloučení anebo z jiných vážných důvodů.

(2) Věci se rozdělují mezi jednotlivá soudní oddělení podle jejich druhu, určeného předmětem řízení v jednotlivé věci, ledaže jde o věci, jejichž povaha nebo význam takové opatření nevyžadují. Způsob rozdělení věcí musí být současně stanoven tak, aby byla zajištěna specializace soudců podle zvláštních právních předpisů, aby věci, které projednávají a rozhodují na pobočce soudu, připadly soudnímu oddělení působícímu na této pobočce, aby pracovní vytížení jednotlivých soudních oddělení bylo, pokud je to možné, stejné a aby nejpozději v den, kdy věc soudu došla, bylo bez využití rejstříků nebo jiných evidenčních pomůcek soudu nepochybné, do kterého soudního oddělení náleží.

(3) Změna rozvrhu práce je účinná ode dne jejího vydání, nebyla-li stanovena její pozdější účinnost.

(4) Rozvrhem práce pro příští kalendářní rok nebo změnou rozvrhu práce nesmí být dotčeno rozdělení věcí a, pokud je to možné, ani zařazení soudců a přísedících do jednotlivých soudních oddělení, provedené před jejich účinností. To neplatí, nebyl-li ve věci učiněn žádný úkon.

§ 43

(1) Předseda soudu zařazuje justiční čekatele do jednotlivých soudních oddělení v souladu s účelem jejich přípravné služby.

(2) Zařazení justičního čekatele do soudního oddělení ani změna v tomto zařazení se nepovažuje za opatření týkající se rozvrhu práce.

§ 44

(1) Nemůže-li věc v určeném soudním oddělení projednat a rozhodnout soudce nebo senát stanovený rozvrhem práce [§ 42 odst. 1 písm. a) a d)], předseda soudu stanoví, který jiný soudce nebo senát věc projedná a rozhodne.

(2) Brání-li náhlá překážka nebo překážka krátkodobé povahy soudci, vyššímu soudnímu úředníku, soudnímu tajemníku, soudnímu vykonavateli nebo justičnímu čekateli provést ve věci jednotlivé úkony, určí předseda soudu, kdo místo něj potřebné úkony provede.

§ 45

(1) Podrobnosti vnitřní organizace a rozvrhu práce okresních, krajských a vrchních soudů stanoví ministerstvo vyhláškou.

(2) Podrobnosti vnitřní organizace a rozvrhu práce Nejvyššího soudu stanoví jeho jednací řád.

Díl 2
Soudcovské rady

Oddíl 1
Ustanovení soudcovských rad a jejich obsazení

§ 46

(1) Soudcovské rady se zřizují u Nejvyššího soudu, vrchních soudů a krajských soudů.

(2) Soudcovská rada se zřizuje též u okresního soudu, k němuž je přiděleno nebo přeloženo k výkonu funkce více než 10 soudců.

(3) U okresních soudů, k nimž je přiděleno nebo přeloženo k výkonu funkce méně než 11 soudců, vykonává působnost soudcovské rady shromáždění všech soudců.

(4) Soudcovská rada je poradním orgánem předsedy soudu.

§ 47

(1) Soudcovská rada se skládá z 5 členů, není-li dále stanoveno jinak.

(2) Soudcovská rada okresního soudu, k němuž je přiděleno nebo přeloženo k výkonu funkce méně než 30 soudců, se skládá ze 3 členů.

(3) Funkce člena soudcovské rady je neslučitelná s funkcí předsedy a místopředsedy soudu a u Nejvyššího soudu též s funkcí předsedy kolegia.

§ 48

(1) Soudcovskou radu svolává, určuje její program a řídí její jednání předseda soudcovské rady. Předseda soudcovské rady je povinen svolat soudcovskou radu, požádá-li o to její člen nebo předseda soudu anebo místopředseda soudu.

(2) Zasedání soudcovské rady jsou neveřejná. Předseda nebo místopředseda soudu se mohou účastnit zasedání soudcovské rady, činit návrhy a vyjadřovat se k projednávaným otázkám. Na zasedání soudcovské rady mohou být přizvány další osoby.

(3) Soudcovská rada se může platně usnášet za přítomnosti nadpoloviční většiny svých členů. K přijetí usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů soudcovské rady.

§ 49

(1) Vykonává-li působnost soudcovské rady okresního soudu shromáždění všech soudců, svolává shromáždění, určuje jeho program a řídí jeho jednání předseda okresního soudu. Předseda okresního soudu je povinen svolat shromáždění všech soudců, požádá-li o to nejméně třetina všech soudců působících u okresního soudu.

(2) Zasedání shromáždění všech soudců okresního soudu jsou neveřejná. Na zasedání mohou být přizvány další osoby.

(3) Shromáždění všech soudců se může platně usnášet za přítomnosti nadpoloviční většiny všech soudců okresního soudu. K přijetí usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných soudců okresního soudu.

Oddíl 2
Působnost soudcovských rad

§ 50

(1) Soudcovská rada Nejvyššího soudu

a)   vyjadřuje se ke kandidátům na jmenování do funkce předsedy kolegia a předsedy senátu Nejvyššího soudu,
b)   vyjadřuje se k soudcům, kteří mají být přiděleni nebo přeloženi k výkonu funkce u Nejvyššího soudu nebo kteří mají být přeloženi od Nejvyššího soudu k jinému soudu,
c)   projednává návrhy rozvrhu práce Nejvyššího soudu a jeho změn,
d)   vyjadřuje se k zásadním otázkám státní správy Nejvyššího soudu,
e)   může požádat předsedu Nejvyššího soudu o svolání pléna Nejvyššího soudu a navrhnout mu program zasedání pléna,
f)   vyjadřuje se k posudkům předsedy Nejvyššího soudu o rozhodovací a jiné činnosti soudců Nejvyššího soudu,
g)   doporučuje předsedovi Nejvyššího soudu členy senátu, který provádí prověrky rozhodovací činnosti soudců,
h)   plní i další úkoly, stanoví-li to tento zákon nebo zvláštní právní předpisy.

(2) Návrhy podle odstavce 1 písm. a), b), c) a d) předkládá soudcovské radě předseda Nejvyššího soudu; současně určí lhůtu, v níž má být návrh soudcovskou radou projednán, která nesmí být kratší než 3 týdny. Nevyjádří-li se soudcovská rada v této lhůtě, platí, že s návrhem souhlasí.

(3) K posudkům o rozhodovací a jiné činnosti soudců Nejvyššího soudu se soudcovská rada vyjadřuje na žádost předsedy Nejvyššího soudu nebo Rady pro odbornou způsobilost soudců (dále jen "Rada").

(4) Členy senátu, který provádí prověrku rozhodovací činnosti soudců, soudcovská rada doporučí předsedovi Nejvyššího soudu na jeho žádost.

§ 51

(1) Soudcovská rada vrchního soudu

a)   vyjadřuje se ke kandidátům na jmenování do funkce předsedy a místopředsedy vrchního soudu,
b)   vyjadřuje se k soudcům, kteří mají být přiděleni nebo přeloženi k výkonu funkce u vrchního soudu nebo kteří mají být přeloženi od vrchního soudu k jinému soudu,
c)   vyjadřuje se k soudcům, kteří mají být jmenováni předsedou senátu vrchního soudu,
d)   projednává návrhy rozvrhu práce vrchního soudu a jeho změn,
e)   vyjadřuje se k zásadním otázkám státní správy vrchního soudu,
f)   vyjadřuje se k posudkům předsedy vrchního soudu o rozhodovací a jiné činnosti soudců vrchního soudu,
g)   doporučuje předsedovi vrchního soudu členy senátu, který provádí prověrky rozhodovací činnosti soudců,
h)   plní i další úkoly, stanoví-li to tento zákon nebo zvláštní právní předpisy.

(2) Návrhy podle odstavce 1 písm. a) a b) předkládá soudcovské radě ministerstvo. Návrhy podle odstavce 1 písm. c), d) a e) předkládá soudcovské radě předseda vrchního soudu. V návrhu se určí lhůta, v níž má být návrh soudcovskou radou projednán, která nesmí být kratší než 3 týdny; nevyjádří-li se soudcovská rada v této lhůtě, platí, že s návrhem souhlasí.

(3) K posudkům o rozhodovací a jiné činnosti soudců vrchního soudu se soudcovská rada vyjadřuje na žádost předsedy vrchního soudu nebo Rady.

(4) Členy senátu, který provádí prověrku rozhodovací činnosti soudců, soudcovská rada doporučí předsedovi vrchního soudu na jeho žádost.

§ 52

(1) Soudcovská rada krajského soudu

a)   vyjadřuje se ke kandidátům na jmenování do funkce předsedy a místopředsedy krajského soudu,
b)   vyjadřuje se k soudcům, kteří mají být přiděleni nebo přeloženi k výkonu funkce u krajského soudu nebo kteří mají být přeloženi od krajského soudu k jinému soudu,
c)   vyjadřuje se k soudcům, kteří mají být jmenováni předsedou senátu krajského soudu,
d)   projednává návrhy rozvrhu práce krajského soudu a jeho změn,
e)   vyjadřuje se k zásadním otázkám státní správy krajského soudu,
f)   vyjadřuje se k posudkům předsedy krajského soudu o rozhodovací a jiné činnosti soudců krajského soudu a soudců okresních soudů, které působí v obvodu krajského soudu,
g)   doporučuje předsedovi krajského soudu členy senátu, který provádí prověrky rozhodovací činnosti soudců,
h)   plní i další úkoly, stanoví-li to tento zákon nebo zvláštní právní předpisy.

(2) Návrhy podle odstavce 1 písm. a) a b) předkládá soudcovské radě ministerstvo. Návrhy podle odstavce 1 písm. c), d) a e) předkládá soudcovské radě předseda krajského soudu. V návrhu se určí lhůta, v níž má být návrh soudcovskou radou projednán, která nesmí být kratší než 3 týdny; nevyjádří-li se soudcovská rada v této lhůtě, platí, že s návrhem souhlasí.

(3) K posudkům o rozhodovací a jiné činnosti soudců krajského soudu a soudců okresních soudů, které působí v obvodu krajského soudu, se soudcovská rada vyjadřuje na žádost předsedy krajského soudu nebo Rady.

(4) Členy senátu, který provádí prověrku rozhodovací činnosti soudců, soudcovská rada doporučí předsedovi krajského soudu na jeho žádost.

§ 53

(1) Soudcovská rada okresního soudu

a)   vyjadřuje se ke kandidátům na jmenování do funkce předsedy a místopředsedy okresního soudu,
b)   vyjadřuje se k soudcům, kteří mají být přiděleni nebo přeloženi k výkonu funkce u okresního soudu nebo kteří mají být přeloženi od okresního soudu k jinému soudu,
c)   projednává návrhy rozvrhu práce okresního soudu a jeho změn,
d)   vyjadřuje se k zásadním otázkám státní správy okresního soudu,
e)   vyjadřuje se k posudkům předsedy okresního soudu o rozhodovací a jiné činnosti soudců okresního soudu,
f)   plní i další úkoly, stanoví-li to tento zákon nebo zvláštní právní předpisy.

(2) Návrh podle odstavce 1 písm. a) a b) předkládá soudcovské radě ministerstvo. Návrhy podle odstavce 1 písm. c) a d) předkládá soudcovské radě předseda okresního soudu. V návrhu se určí lhůta, v níž má být návrh soudcovskou radou projednán, která nesmí být kratší než 3 týdny; nevyjádří-li se soudcovská rada v této lhůtě, platí, že s návrhem souhlasí.

(3) K posudkům o rozhodovací a jiné činnosti soudců okresního soudu se soudcovská rada vyjadřuje na žádost předsedy krajského soudu nebo Rady.

(4) Vykonává-li působnost soudcovské rady shromáždění všech soudců, platí odstavce 1 až 3 přiměřeně.

Oddíl 3
Volby soudcovských rad a jejich funkční období

§ 54

(1) Členy soudcovských rad a jejich 3 náhradníky volí shromáždění všech soudců, kteří byli přiděleni nebo přeloženi k výkonu funkce k příslušnému soudu.

(2) Shromáždění všech soudců podle odstavce 1 svolává a řídí předseda soudu. Shromáždění musí být svoláno nejpozději 1 měsíc před uplynutím funkčního období dosavadní soudcovské rady.

§ 55

(1) Členem a náhradníkem soudcovské rady může být zvolen jen soudce, který je přidělen nebo přeložen k příslušnému soudu, je bezúhonný a souhlasí se svým zvolením.

(2) Za bezúhonného nemůže být považován ten, komu bylo pravomocným rozhodnutím uloženo kárné opatření, nebylo-li kárné opatření zahlazeno, nebo kdo byl pravomocně odsouzen za trestný čin a takové odsouzení nebylo důvodem zániku funkce soudce, nehledí-li se na něj, jako by nebyl odsouzen.

§ 56

(1) Volby soudcovské rady jsou přímé, rovné a tajné. Volbu je možno vykonat pouze osobně.

(2) Každý soudce může hlasovat nejvýše pro tolik kandidátů, kolik má soudcovská rada členů, a jednomu kandidátu může dát jen 1 hlas, jinak je jeho hlas neplatný.

(3) Do soudcovské rady jsou zvoleni kandidáti s nejvyšším počtem získaných platných hlasů. Kandidáti na dalších 3 místech se stávají náhradníky. Při rovnosti hlasů se pořadí kandidátů určí losem.

(4) Námitky proti platnosti voleb mohou být podány jen před skončením shromáždění všech soudců, svolaného k provedení volby. O námitkách rozhodne s konečnou platností shromáždění všech soudců; jakýkoliv přezkum tohoto rozhodnutí je vyloučen.

§ 57

(1) Soudcovská rada na svém prvním zasedání zvolí ze svých členů předsedu.

(2) Soudcovská rada může kdykoliv ze svých členů zvolit jiného předsedu; touto volbou je současně odvolán její dosavadní předseda.

(3) O zvolení svého předsedy soudcovská rada informuje předsedu soudu.

§ 58

(1) Funkční období soudcovské rady trvá 5 let.

(2) Nemá-li soudcovská rada stanovený počet členů (§ 47 odst. 1 a 2) proto, že již nemůže být doplněna náhradníkem, končí její funkční období uplynutím 2 kalendářních měsíců následujících po měsíci, v němž tento stav nastal.

(3) Soudcovská rada vykonává svou působnost i po uplynutí funkčního období, dokud nebude zvolena nová soudcovská rada.

§ 59

(1) Funkce člena soudcovské rady zaniká

a)   zánikem funkce soudce,
b)   přeložením k výkonu funkce soudce k jinému soudu,
c)   jmenováním do funkce předsedy nebo místopředsedy soudu, u Nejvyššího soudu též do funkce předsedy kolegia,
d)   uplynutím kalendářního měsíce, v němž bylo předsedovi soudu doručeno oznámení o vzdání se funkce člena soudcovské rady,
e)   nevykonává-li funkci soudce ze zdravotních nebo jiných důvodů po dobu 6 po sobě následujících měsíců,
f)   přestal-li soudce splňovat podmínku bezúhonnosti podle § 55 odst. 2.

(2) Funkce člena soudcovské rady v případech podle odstavce 1 zaniká dnem bezprostředně následujícím po dni, v němž nastala některá z rozhodných skutečností.

(3) Funkce náhradníka soudcovské rady zaniká obdobně podle odstavce 1.

(4) Zanikne-li členu soudcovské rady jeho funkce, stává se členem soudcovské rady v pořadí první náhradník.

Hlava II
Soudci a přísedící

Díl 1
Ustanovování soudců a přísedících

Oddíl 1
Obecná ustanovení

§ 60
Předpoklady pro funkci soudce a přísedícího

(1) Soudcem nebo přísedícím může být ustanoven státní občan České republiky (dále jen "občan"), který je způsobilý k právním úkonům a bezúhonný, jestliže jeho zkušenosti a morální vlastnosti dávají záruku, že bude svou funkci řádně zastávat, v den ustanovení dosáhl věku nejméně 25 let a souhlasí se svým ustanovením za soudce nebo přísedícího a s přidělením k určitému soudu.

(2) Podmínku bezúhonnosti podle odstavce 1 nesplňuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen za trestný čin, jestliže se na něj podle zvláštního právního předpisu nebo rozhodnutí prezidenta republiky nehledí, jako by nebyl odsouzen.

(3) Předpokladem pro ustanovení soudcem je též vysokoškolské vzdělání získané řádným ukončením studia v magisterském studijním programu v oblasti práva na vysoké škole v České republice a složení odborné justiční zkoušky.

(4) Další předpoklady pro ustanovení soudcem nebo přísedícím stanoví zvláštní právní předpis.1)

(5) Za odbornou justiční zkoušku se považuje též advokátní zkouška, závěrečná zkouška právního čekatele, notářská zkouška a odborná exekutorská zkouška. Stejné účinky má výkon funkce soudce Ústavního soudu alespoň po dobu 2 let.

§ 61
Funkční období

(1) Soudci jsou jmenováni do funkce bez časového omezení.

(2) Přísedící jsou voleni do funkce na dobu 4 let.

§ 62
Slib

(1) Soudci po jmenování do funkce a přísedící po zvolení do funkce skládají tento slib: "Slibuji na svou čest a svědomí, že se budu řídit právním řádem České republiky, že jej budu vykládat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a že v souladu s ním budu rozhodovat nezávisle, nestranně a spravedlivě.".

(2) Složení slibu se neopakuje, byl-li přísedící zvolen znovu.

(3) Slib skládají

a)   soudci do rukou prezidenta republiky,
b)   přísedící do rukou předsedy soudu, k němuž byli zvoleni.

(4) Odmítnutí složení slibu nebo jeho složení s výhradou má za následek, že se na soudce hledí, jako by nebyl jmenován a na přísedícího jako by nebyl zvolen.

Oddíl 2
Jmenování soudců a volba přísedících

§ 63
Jmenování soudců

Soudce jmenuje do funkce prezident republiky.

Volba přísedících
§ 64

(1) Přísedící okresních soudů volí zastupitelstva obcí v obvodu příslušného okresního soudu. V hlavním městě Praze volí přísedící obvodních soudů zastupitelstva městské části v obvodu příslušného obvodního soudu.

(2) Přísedící krajských soudů volí zastupitelstva krajů, jejichž území je alespoň zčásti v obvodu příslušného krajského soudu. V hlavním městě Praze volí přísedící Městského soudu v Praze zastupitelstvo hlavního města Prahy.

(3) Kandidáty do funkce přísedícího navrhují členové příslušného zastupitelstva. K navrženým kandidátům si zastupitelstvo vyžádá vyjádření předsedy příslušného soudu.

(4) Přísedícím může být zvolen občan, který je přihlášen k trvalému pobytu2) v obvodu zastupitelstva, jímž je do funkce volen, a v obvodu soudu, pro který je do funkce volen, nebo který v těchto obvodech pracuje.

§ 65

(1) Počet přísedících, kteří mají být pro příslušný okresní nebo krajský soud zvoleni, stanoví předseda příslušného soudu. Při stanovení počtu přísedících je třeba přihlížet k tomu, aby jednotliví přísedící zpravidla nezasedali více než 20 dnů v kalendářním roce.

(2) Je-li v obvodu příslušného soudu více zastupitelstev nebo patří-li do obvodu příslušného soudu území více krajů, stanoví předseda příslušného soudu potřebný počet přísedících zvlášť pro jednotlivá zastupitelstva; přihlíží přitom k počtu obyvatelstva příslušné obce, její městské části, kraje nebo části území v obvodu soudu.

§ 66

(1) Přísedící vykonává svou funkci ode dne následujícího po dni složení slibu. Jestliže slib neskládá (§ 62 odst. 2), vykonává přísedící svou funkci ode dne následujícího po dni zvolení.

(2) Osvědčení o zvolení vydá předseda příslušného soudu přísedícímu po složení slibu nebo, jestliže slib neskládá, po opětovném zvolení.

Oddíl 3
Přidělování soudců

§ 67

(1) Po složení slibu ministr spravedlnosti přidělí soudce na základě jeho předchozího souhlasu k výkonu funkce k určitému okresnímu soudu. Ministr spravedlnosti může výjimečně soudce přidělit na základě jeho předchozího souhlasu k výkonu funkce ke krajskému nebo vrchnímu anebo Nejvyššímu soudu, jestliže vykonával právnickou činnost v případě krajského a vrchního soudu nejméně 8 let a v případě Nejvyššího soudu nejméně po dobu 10 let, pokud jeho vysoké odborné znalosti dávají záruky řádného výkonu funkce u příslušného soudu.

(2) Odvolá-li dodatečně soudce svůj předchozí souhlas s přidělením k určitému soudu, hledí se na něho, jako by nebyl jmenován.

(3) Při přidělení k výkonu funkce k určitému soudu stanoví ministr spravedlnosti se souhlasem soudce též den jeho nástupu do funkce. Den nástupu do funkce musí být stanoven nejpozději do 3 měsíců od jmenování do funkce; nevysloví-li soudce s nástupem do funkce v této lhůtě souhlas, hledí se na něho, jako by nebyl jmenován.

§ 68

(1) Soudce přiděleného k výkonu funkce k určitému soudu podle § 67 nebo přeloženého k jinému soudu podle § 71 a 72 lze s jeho souhlasem dočasně přidělit v zájmu řádného výkonu soudnictví k jinému soudu na dobu nejdéle tří let, popřípadě v zájmu využití jeho zkušeností na dobu nejdéle 1 roku k ministerstvu nebo Justiční akademii.

(2) O dočasném přidělení rozhodne

a)   předseda krajského soudu, jde-li o dočasné přidělení soudce k jinému okresnímu soudu v obvodu téhož krajského soudu nebo k příslušnému krajskému soudu, souhlasí-li s dočasným přidělením předseda soudu, k němuž je soudce přidělen podle § 67 nebo přeložen podle § 71 a 72 k výkonu funkce, i předseda soudu, k němuž má být soudce dočasně přidělen,
b)   ministr spravedlnosti po projednání s předsedou soudu, k němuž je soudce přidělen podle § 67 nebo přeložen podle § 71 a 72 k výkonu funkce, jde-li o dočasné přidělení soudce k ministerstvu nebo Justiční akademii,
c)   v ostatních případech ministr spravedlnosti na návrh příslušného předsedy krajského, vrchního nebo Nejvyššího soudu, k němuž má být soudce dočasně přidělen, a po projednání s předsedou soudu, k němuž byl přidělen podle § 67 nebo přeložen podle § 71 a 72; předseda krajského soudu podává návrh též tehdy, jde-li o dočasné přidělení soudce k okresnímu soudu v obvodu jeho působnosti.

(3) Soudce dočasně přidělený k jinému soudu má po dobu přidělení

a)   právo na zajištění přiměřeného ubytování na náklady státu v sídle soudu, k němuž byl dočasně přidělen, nelze-li po něm oprávněně požadovat, aby denně konal k výkonu funkce u tohoto soudu cestu z místa svého bydliště,
b)   právo na náhradu za používání jiného než služebního silničního motorového vozidla k cestě z místa svého bydliště k soudu, k němuž byl dočasně přidělen, a zpět, bylo-li to dohodnuto; výše této náhrady se řídí právními předpisy upravujícími náhrady za používání silničních motorových vozidel při pracovních cestách konaných zaměstnanci v pracovním poměru,
c)   právo na náhradu prokázaných jízdních výdajů vynaložených na cestu z místa svého bydliště k soudu, k němuž byl dočasně přidělen, a zpět, nemá-li za vykonanou cestu právo na náhradu podle písmena b).

(4) Ustanovení odstavce 3 platí obdobně, byl-li soudce dočasně přidělen k ministerstvu nebo k Justiční akademii.

§ 69

(1) Soudce přiděleného k výkonu funkce k určitému okresnímu soudu podle § 67 nebo přeloženého k okresnímu soudu podle § 71 i bez jeho souhlasu může ministr spravedlnosti se souhlasem předsedů obou dotčených soudů dočasně přidělit na dobu nejdéle 1 roku k jinému okresnímu soudu, jehož obvod sousedí s obvodem soudu, k němuž byl přidělen podle § 67 nebo přeložen podle § 71, není-li možné jinak zajistit u tohoto soudu řádný výkon soudnictví. Po dobu 5 let od skončení dočasného přidělení soudce nelze bez jeho souhlasu znovu dočasně přidělit k jinému soudu.

(2) Ustanovení § 68 odst. 2 písm. c) a § 68 odst. 3 platí obdobně. Při rozhodování o dočasném přidělení podle odstavce 1 ministr spravedlnosti přihlédne také k osobním a rodinným poměrům soudce.

§ 70

K výkonu funkce k Nejvyššímu soudu lze soudce přidělit jen se souhlasem předsedy tohoto soudu.

Oddíl 4
Překládání soudců

§ 71

(1) Soudce přiděleného k výkonu funkce k určitému soudu lze s jeho souhlasem nebo na jeho žádost přeložit k výkonu funkce na jiný soud.

(2) K Nejvyššímu soudu může být přeložen soudce, který má právní praxi po dobu nejméně 10 let a který svými odbornými znalostmi a zkušenostmi dává záruky řádného výkonu této funkce.

(3) Ke krajskému nebo vrchnímu soudu může být přeložen soudce, který má právní praxi nejméně 8 let a který svými odbornými znalostmi a zkušenostmi dává záruky řádného výkonu této funkce.

(4) Při překládání soudců ke krajským soudům, vrchním soudům a k Nejvyššímu soudu se přihlíží k hodnocení jejich odborné způsobilosti (§ 136), popřípadě k rozhodnutím, jimiž byla posouzena jejich odborná způsobilost (§ 151 odst. 1, § 161 odst. 4).

§ 72

(1) Dojde-li zákonem ke změně v organizaci soudů nebo ke změně obvodů soudů a nelze-li řádný výkon soudnictví zajistit jinak, lze soudce i bez jeho souhlasu nebo žádosti přeložit na jiný soud.

(2) Podle odstavce 1 lze soudce přeložit pouze na jiný soud téhož stupně v rámci obvodu soudu o jeden stupeň vyššího nebo na soud o jeden stupeň nižší v obvodu soudu, k němuž byl soudce přidělen k výkonu funkce, a to nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona, který zakládá důvod pro toto přeložení. K vyššímu soudu lze soudce přeložit jen za podmínek uvedených v § 71 odst. 2 a 3. Při překládání podle odstavce 1 se přihlédne k hodnocení odborné způsobilosti (§ 136) soudců dotčeného soudu.

(3) Z téhož důvodu nelze soudce přeložit opakovaně.

(4) Soudci, který byl přeložen podle odstavců 1 a 2, náleží dosavadní plat podle zvláštního právního předpisu,3) je-li vyšší než plat, který by mu náležel při přeložení podle § 71.

§ 73

(1) O přeložení soudce rozhodne ministr spravedlnosti po projednání s předsedou soudu, k němuž je soudce překládán, popřípadě s předsedou příslušného krajského soudu, jde-li o přeložení soudce k okresnímu soudu v jeho obvodu, a po projednání s předsedou soudu, z něhož je soudce překládán, popřípadě s předsedou příslušného krajského soudu, jde-li o přeložení soudce okresního soudu v jeho obvodu.

(2) Proti rozhodnutí ministra spravedlnosti o přeložení soudce podle § 72 odst. 1 a 2 lze podat podle zvláštních právních předpisů opravný prostředek k Nejvyššímu soudu.

(3) K výkonu funkce k Nejvyššímu soudu lze soudce přeložit jen se souhlasem předsedy tohoto soudu.

Díl 2
Postavení soudců a přísedících

Oddíl 1
Obecná ustanovení

§ 74

(1) Funkce soudce a přísedícího je veřejnou funkcí.

(2) Funkce soudce je neslučitelná s funkcí prezidenta republiky, s funkcí člena Parlamentu a s jakoukoliv funkcí ve veřejné správě, jakož i s jinými činnostmi, o nichž to stanoví zákon. Funkce přísedícího je neslučitelná s funkcí prezidenta republiky, s funkcí člena Parlamentu, jakož i s jinými činnostmi, o nichž to stanoví zákon.

(3) Za funkci ve veřejné správě se nepovažuje funkce předsedy a místopředsedy soudu, dočasné přidělení k ministerstvu, členství v Radě a Radě pro odbornou způsobilost státních zástupců, členství v poradních orgánech ministerstva, vlády a v orgánech komor Parlamentu.

§ 75

(1) Stát zabezpečuje nezávislost soudců též jejich hmotným zabezpečením.

(2) Platové poměry soudců upravuje zvláštní právní předpis.3)

§ 76

(1) Pro činy spáchané při výkonu funkce soudce nebo v souvislosti s výkonem této funkce lze soudce trestně stíhat nebo vzít do vazby jen se souhlasem prezidenta republiky.

(2) Orgán, který zahájil trestní stíhání proti soudci, o tom vyrozumí ministerstvo a předsedu příslušného soudu.

§ 77

Orgán, který zahájil trestní stíhání proti přísedícímu, o tom vyrozumí předsedu příslušného soudu a zastupitelstvo, které přísedícího zvolilo.

§ 78

(1) Odpovědnost za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím, rozhodnutím o vazbě, trestu nebo ochranném opatření a nesprávným úředním postupem se řídí zvláštním právním předpisem.4)

(2) Zvláštní právní předpis4) stanoví, kdy a v jaké míře může být na soudci vymáhána regresní úhrada.

Oddíl 2
Práva a povinnosti soudců a přísedících

§ 79

(1) Soudci a přísedící jsou při výkonu své funkce nezávislí a jsou vázáni pouze zákonem. Jsou povinni vykládat jej podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a rozhodovat v přiměřených lhůtách bez průtahů, nestranně a spravedlivě a na základě skutečností zjištěných v souladu se zákonem.

(2) Nikdo nesmí narušovat nebo ohrožovat nezávislost a nestrannost soudců a přísedících.

§ 80

(1) Soudce a přísedící je povinen vykonávat svědomitě svou funkci a při výkonu funkce a v občanském životě se zdržet všeho, co by mohlo narušit důstojnost soudcovské funkce nebo ohrozit důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů.

(2) V zájmu záruk nezávislosti a nestrannosti výkonu soudcovské funkce soudce zejména

a)   je povinen prosazovat a obhajovat nezávislost soudnictví a jeho dobrou pověst,
b)   je povinen chovat se tak, aby nezavdal příčinu ke snížení důvěry v soudnictví a důstojnosti soudcovské funkce,
c)   je povinen odmítnout jakýkoliv zásah, nátlak, vliv, přání nebo žádost, jejichž důsledkem by mohlo být ohrožení nezávislosti soudnictví,
d)   se nesmí při výkonu své funkce nechat ovlivnit zájmy politických stran, veřejným míněním a sdělovacími prostředky,
e)   musí vystupovat nezaujatě a ke stranám nebo účastníkům řízení přistupovat bez ekonomických, sociálních, rasových, etnických, sexuálních, náboženských nebo jiných předsudků,
f)   dbá svým chováním o to, aby jeho nestrannost nebyla důvodně zpochybňována.

(3) Soudce je povinen vykonávat svou funkci v souladu se zájmem na řádném výkonu soudnictví. Při své rozhodovací činnosti soudce zejména

a)   je povinen poskytnout každému účastníku řízení nebo straně soudního řízení anebo jejich zástupcům plnou možnost k uplatnění jejich práv; nesmí však od nich, s výjimkou případů stanovených zákony o řízení před soudy, jednostranně přijímat nebo jim podávat informace nebo s nimi jednat o skutkové podstatě projednávané věci nebo o procesních otázkách, které na ni mohou mít vliv,
b)   dbá o to, aby jeho rozhodnutí bylo srozumitelně a pečlivě odůvodněno.

(4) Soudce je povinen při své činnosti mimo výkon funkce soudce a při výkonu svých politických práv si počínat tak, aby tato činnost neohrožovala nebo nenarušovala důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudu nebo nenarušovala důstojnost soudcovské funkce anebo mu nebránila v řádném výkonu funkce soudce.

(5) Soudce je povinen ve svém osobním životě svým chováním dbát o to, aby nenarušovalo důstojnost soudcovské funkce a neohrožovalo nebo nenarušovalo důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů. Soudce zejména

a)   nesmí umožnit, aby jeho funkce byla zneužita k prosazování soukromých zájmů,
b)   nesmí působit jako rozhodce nebo zprostředkovatel řešení právního sporu, zastupovat účastníky soudního řízení nebo jako zmocněnec poškozeného nebo zúčastněné osoby v soudním nebo správním řízení, s výjimkou zákonného zastoupení a případů, v nichž půjde o zastupování dalšího účastníka řízení, v němž je účastníkem i sám soudce.

(6) Soudce je povinen zachovávat náležitou úctu k ostatním soudcům, jiným osobám vykonávajícím právnická povolání a k ostatním zaměstnancům soudu a k účastníkům nebo stranám soudního řízení. Ve vztahu k zástupcům účastníků nebo zástupcům stran soudního řízení je povinen se zdržet projevů sympatií, náklonnosti nebo negativních postojů.

§ 81

(1) Soudce je povinen i po zániku soudcovské funkce zachovávat mlčenlivost o všem, o čem se dozvěděl v souvislosti s výkonem své funkce, ledaže by byl této povinnosti zproštěn zvláštním právním předpisem nebo osobou k tomu povolanou.

(2) Soudce může zprostit povinnosti mlčenlivosti z vážných důvodů předseda soudu; jde-li o předsedu okresního soudu, předseda příslušného krajského soudu, jde-li o předsedu krajského soudu, předseda příslušného vrchního soudu, a jde-li o předsedu vrchního soudu, předseda Nejvyššího soudu. Předsedu Nejvyššího soudu může z vážných důvodů zprostit povinnosti mlčenlivosti prezident republiky.

§ 82

(1) Soudce nese odpovědnost za svou odbornou úroveň při výkonu soudcovské funkce.

(2) Soudce je povinen se soustavně vzdělávat a prohlubovat své odborné znalosti pro řádný výkon funkce. Zejména je povinen účastnit se odborného vzdělávání v Justiční akademii, odborné přípravy organizované soudy a podrobit se zákonem stanoveným způsobem hodnocení a posouzení svých odborných znalostí a vědomostí.

§ 83

(1) Soudce přispívá svými znalostmi a zkušenostmi při odborné přípravě a při odborném vzdělávání soudců, státních zástupců, justičních a právních čekatelů a dalších zaměstnanců soudů a státních zastupitelství, organizovaném Justiční akademií, ministerstvem, soudem nebo státním zastupitelstvím.

(2) Nebrání-li tomu plnění jeho povinností při výkonu soudnictví, může soudce přispívat svými znalostmi a zkušenostmi též při odborné přípravě notářů, advokátů, soudních exekutorů, advokátních koncipientů, notářských koncipientů, notářských kandidátů, exekutorských koncipientů a exekutorských kandidátů.

(3) Využít znalostí a schopností soudce k odborné přípravě a k odbornému vzdělávání podle odstavců 1 a 2 lze jen s jeho souhlasem.

(4) Výkon činností podle odstavců 1 a 2 se považuje za výkon soudcovské funkce.

Oddíl 3
Pracovní vztah soudců

§ 84

(1) Pracovní vztah soudce vzniká dnem, který je stanoven jako den nástupu do funkce, a zaniká dnem zániku funkce soudce.

(2) Rozvržení pracovní doby, popřípadě pružnou pracovní dobu a její formu v pracovním řádu stanoví předseda soudu pro soudce tak, aby byl u soudu zajištěn řádný výkon soudnictví.

(3) K zajištění řádného výkonu soudnictví může předseda soudu nařídit soudci pracovní pohotovost na pracovišti, v místě jeho bydliště nebo na jiném vhodném místě. Pracovní pohotovost na pracovišti může být soudci nařízena v rozsahu nejvýše 400 hodin v kalendářním roce. Při nařizování pracovní pohotovosti předseda soudu dbá o rovnoměrné zatížení všech soudců.

(4) Nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak, použijí se na pracovní vztah soudce přiměřeně ustanovení zákoníku práce a jiných pracovněprávních předpisů.

§ 85

Soudce nesmí ode dne, který je stanoven jako den nástupu do funkce, až do zániku funkce soudce kromě výkonu funkce soudce zastávat žádnou jinou placenou funkci ani vykonávat jinou výdělečnou činnost s výjimkou správy vlastního majetku a činnosti vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké a činnosti v poradních orgánech ministerstva, vlády a v orgánech komor Parlamentu,5) a to za předpokladu, že taková činnost nenarušuje důstojnost soudcovské funkce nebo neohrožuje důvěru v nezávislost a nestrannost soudnictví.

Oddíl 4
Kárná odpovědnost soudců

§ 86
Obecné ustanovení

Soudce je kárně odpovědný za kárné provinění.

§ 87
Kárné provinění

Kárným proviněním je zaviněné porušení povinností soudce, jakož i zaviněné chování nebo jednání, jímž soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů.

§ 88
Kárná opatření

(1) Za kárné provinění lze uložit soudci podle závažnosti kárného provinění některé z těchto kárných opatření:

a)   důtku,
b)   snížení platu až o 25 % na dobu nejvíce 6 měsíců a při opětovném kárném provinění, jehož se soudce dopustil v době před zahlazením kárného opatření, na dobu nejvíce 1 roku,
c)   odvolání z funkce předsedy senátu,
d)   odvolání z funkce soudce.

(2) Od uložení kárného opatření lze upustit, jestliže projednání kárného provinění je postačující.

(3) Drobné nedostatky v práci nebo drobné poklesky v chování může orgán státní správy soudů, který je oprávněn podat návrh na zahájení kárného řízení, vyřídit tím, že je soudci vytkne, je-li to postačující.

§ 89
Zánik kárné odpovědnosti

Odpovědnost soudce za kárné provinění zaniká, nebyl-li do 2 let od jeho spáchání podán návrh na zahájení kárného řízení.

§ 90

(1) Řízení ve věcech kárné odpovědnosti soudců upravuje zvláštní právní předpis.6)

(2) Řízení podle odstavce 1 se zavede také proti soudci, který se dopustí přestupku a požádá orgán příslušný k projednání přestupku o projednání přestupku v kárném řízení.

(3) Za přestupek podle odstavce 2 lze soudci uložit sankci, kterou za přestupek stanoví zvláštní právní předpis.7)

Oddíl 5
Nezpůsobilost soudce k výkonu funkce

§ 91

Soudce je nezpůsobilý vykonávat soudcovskou funkci, jestliže

a)   mu nepříznivý zdravotní stav dlouhodobě nedovoluje vykonávat jeho funkci, nebo
b)   byl pravomocně odsouzen za trestný čin a takové odsouzení nebylo důvodem k zániku funkce soudce podle § 94 písm. c), jestliže čin, za který byl soudce odsouzen, svou povahou zpochybňuje důvěryhodnost jeho dalšího setrvání v soudcovské funkci.

§ 92

(1) O tom, že je soudce podle § 91 nezpůsobilý vykonávat svou funkci, se rozhodne na návrh, který je oprávněn podat ministr spravedlnosti nebo předseda soudu, k němuž byl soudce přidělen nebo přeložen.

(2) Řízení o návrhu na zjištění nezpůsobilosti soudce vykonávat z důvodů uvedených v § 91 upravuje zvláštní právní předpis.6)

Oddíl 6
Některá ustanovení o postavení přísedícího

§ 93
Náhrady za vykonávání funkce přísedícího

(1) Přísedícím, kteří jsou v pracovním poměru nebo v obdobném vztahu, přísluší za dobu, po kterou vykonávají funkci přísedícího nebo plní jiné povinnosti spojené s touto funkcí, náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Náhradu mzdy je povinen poskytovat stát.

(2) Přísedícím, kteří nejsou v pracovním poměru, nahrazuje ušlý výdělek za dobu výkonu funkce přísedícího nebo jiných povinností spojených s touto funkcí stát. Způsob a výši náhrady stanoví ministerstvo vyhláškou.

(3) Stát hradí přísedícím hotové výdaje, které vzniknou vykonáváním funkce přísedícího nebo jiných povinností spojených s touto funkcí. Způsob náhrad stanoví ministerstvo vyhláškou.

(4) Přísedícím přísluší mimo náhrady podle předchozích odstavců za každý den jednání paušální náhrada za výkon jejich funkce. Tuto paušální náhradu vyplácí stát ve výši, kterou určí ministerstvo vyhláškou.

Díl 3
Zánik funkce soudce a funkce přísedícího

Oddíl 1
Zánik funkce

Zánik funkce soudce
§ 94

Funkce soudce zaniká

a)   uplynutím kalendářního roku, v němž soudce dosáhl věku 70 let,
b)   dnem právní moci rozhodnutí, kterým bylo zjištěno, že je z důvodu uvedeného v § 91 nezpůsobilý vykonávat soudcovskou funkci,
c)   dnem právní moci rozhodnutí, kterým byl odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně nebo odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody pro trestný čin spáchaný z nedbalosti,
d)   dnem právní moci rozhodnutí, kterým byla zjištěna jeho odborná nezpůsobilost vykonávat funkci,
e)   dnem právní moci rozhodnutí, kterým mu bylo uloženo kárné opatření odvolání z funkce soudce [§ 88 odst. 1 písm. d)],
f)   dnem právní moci rozhodnutí, kterým byl soudce zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo kterým byla jeho způsobilost k právním úkonům omezena,
g)   dnem, kdy soudce pozbyl státní občanství České republiky,
h)   smrtí nebo dnem právní moci rozhodnutí, kterým byl soudce prohlášen za mrtvého.

§ 95

(1) Soudce se může své funkce vzdát.

(2) Funkce soudce zanikne uplynutím 3 kalendářních měsíců následujících po měsíci, v němž bylo oznámení soudce o vzdání se funkce doručeno prezidentu republiky.

Zánik funkce přísedícího
§ 96

Funkce přísedícího zaniká

a)   uplynutím funkčního období, na které byl do funkce zvolen,
b)   dnem právní moci rozhodnutí, kterým byl odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně nebo odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody pro trestný čin spáchaný z nedbalosti,
c)   dnem právní moci rozhodnutí, kterým byl přísedící zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo kterým byla jeho způsobilost k právním úkonům omezena,
d)   dnem, kdy přísedící pozbyl státní občanství České republiky,
e)   smrtí nebo dnem právní moci rozhodnutí, kterým byl přísedící prohlášen za mrtvého.

§ 97

(1) Na návrh příslušného předsedy soudu může být přísedící ze své funkce odvolán zastupitelstvem, které ho zvolilo, jestliže

a)   závažným způsobem porušil povinnosti přísedícího,
b)   přestal splňovat předpoklady uvedené v § 60 odst. 1 a 4,
c)   jeho zdravotní stav mu nedovoluje řádně vykonávat povinnosti přísedícího.

(2) Před rozhodnutím o odvolání přísedícího z funkce si zastupitelstvo vyžádá jeho vyjádření.

(3) Funkce přísedícího zaniká dnem rozhodnutí zastupitelstva o jeho odvolání.

§ 98

(1) Přísedící se může své funkce vzdát.

(2) Funkce přísedícího zanikne dnem následujícím po dni, v němž bylo oznámení přísedícího o vzdání se funkce doručeno zastupitelstvu, které ho do funkce zvolilo.

Oddíl 2
Dočasné zproštění výkonu funkce

Dočasné zproštění výkonu funkce soudce
§ 99

(1) Ministr spravedlnosti dočasně zprostí výkonu funkce soudce,

a)   byl-li jmenován soudcem Ústavního soudu, a to na dobu výkonu této funkce,
b)   stal-li se soudcem mezinárodního soudu, a to na dobu výkonu této funkce,
c)   byl-li dočasně přidělen k ministerstvu nebo Justiční akademii podle § 68 odst. 1, a to na dobu tohoto dočasného přidělení.

(2) K dočasnému zproštění výkonu soudcovské funkce dojde dnem, v němž bylo soudci doručeno rozhodnutí o dočasném zproštění, nebyl-li v rozhodnutí uveden den pozdější.

(3) Po dobu dočasného zproštění výkonu funkce podle odstavce 1 písm. a) přísluší soudci plat soudce Ústavního soudu. Po dobu dočasného zproštění funkce podle odstavce 1 písm. b) náleží soudci jeho dosavadní plat podle zvláštního právního předpisu,3) není-li s výkonem funkce soudce mezinárodního soudu spojeno poskytování odměny. Po dobu dočasného zproštění výkonu funkce podle odstavce 1 písm. c) náleží soudci jeho dosavadní plat podle zvláštního právního předpisu.3)

§ 100

(1) Ministr spravedlnosti může dočasně zprostit výkonu funkce soudce,

a)   který je trestně stíhán, a to do pravomocného skončení trestního stíhání,
b)   je-li kárně stíhán a bylo navrženo jeho odvolání z funkce, a to na dobu do pravomocného skončení kárného řízení,
c)   bylo-li z důvodu uvedeného v § 91 zahájeno řízení o jeho nezpůsobilosti vykonávat soudcovskou funkci, a to na dobu do pravomocného skončení tohoto řízení.

(2) Po dobu dočasného zproštění výkonu funkce podle odstavce 1 soudci náleží 50 % jeho dosavadního platu podle zvláštního právního předpisu.3) Nedošlo-li k zániku funkce podle § 94 písm. b), c) nebo e), doplatí se soudci zbývající část platu včetně dalšího platu, jestliže by mu na něj jinak vznikl nárok; to neplatí, byl-li soudce pravomocně odsouzen pro trestný čin.

(3) Ustanovení § 99 odst. 2 platí obdobně.

§ 101
Dočasné zproštění výkonu funkce přísedícího

(1) Přísedící může být dočasně zproštěn výkonu své funkce, jestliže

a)   je trestně stíhán, a to do pravomocného skončení trestního stíhání,
b)   byl podán návrh na jeho odvolání, a to na dobu do rozhodnutí o návrhu na odvolání.

(2) O dočasném zproštění výkonu funkce přísedícího rozhoduje předseda příslušného soudu.

(3) K dočasnému zproštění výkonu funkce přísedícího dojde dnem, v němž mu bylo doručeno rozhodnutí o dočasném zproštění, nebyl-li v rozhodnutí uveden den pozdější.

Díl 4
Funkcionáři soudu

Oddíl 1
Jmenování

§ 102

(1) Předsedu a místopředsedu Nejvyššího soudu jmenuje z řad soudců prezident republiky.

(2) Předsedy kolegií a předsedy senátů Nejvyššího soudu jmenuje z řad soudců tohoto soudu předseda Nejvyššího soudu.

§ 103

(1) Předsedu a místopředsedy vrchního soudu jmenuje z řad soudců ministr spravedlnosti.

(2) Předsedy senátů vrchního soudu jmenuje z řad soudců tohoto soudu předseda vrchního soudu.

§ 104

(1) Předsedu a místopředsedy krajského soudu jmenuje z řad soudců ministr spravedlnosti.

(2) Předsedy senátů krajského soudu jmenuje z řad soudců tohoto soudu předseda krajského soudu.

§ 105

(1) Předsedu a místopředsedu nebo místopředsedy okresního soudu jmenuje z řad soudců ministr spravedlnosti.

(2) Předsedy senátů okresního soudu jmenuje z řad soudců tohoto soudu předseda krajského soudu, do jehož obvodu okresní soud patří.

Oddíl 2
Zánik funkce

§ 106

(1) Předseda a místopředseda soudu a předseda kolegia Nejvyššího soudu může být ze své funkce odvolán tím, kdo ho do funkce jmenoval, jestliže neplní řádně své povinnosti.

(2) Funkce uvedená v odstavci 1 zaniká dnem, kdy bylo soudci doručeno rozhodnutí o jeho odvolání, nebyl-li v rozhodnutí uveden den pozdější.

§ 107

(1) Předseda senátu může být z funkce odvolán jen na základě pravomocného rozhodnutí o uložení kárného opatření podle § 88 odst. 1 písm. c).

(2) Funkce uvedená v odstavci 1 zaniká dnem právní moci rozhodnutí o uložení kárného opatření podle § 88 odst. 1 písm. c).

§ 108

(1) Funkce předsedy a místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu a předsedy senátu dále zaniká

a)   zánikem funkce soudce,
b)   vzdáním se funkce.

(2) Podle odstavce 1 písm. b) funkce zaniká dnem, v němž bylo oznámení o vzdání se funkce doručeno tomu, kdo soudce do funkce jmenoval.

(3) Zánik funkce předsedy nebo místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu a předsedy senátu nemá za následek zánik funkce soudce.

Díl 5
Justiční čekatelé

Přípravná služba justičních čekatelů
§ 109

(1) Účelem přípravné služby justičních čekatelů (dále jen "přípravná služba") je odborně připravit justiční čekatele pro výkon funkce soudce.

(2) Obsahovou náplň přípravné služby a její organizaci upraví ministerstvo vyhláškou.

§ 110

(1) Přípravná služba trvá 36 měsíců.

(2) Do doby přípravné služby se započítává dovolená na zotavenou čerpaná v době výkonu přípravné služby. Nevykonává-li justiční čekatel přípravnou službu z důvodu překážek v práci na jeho straně nebo omluvené nepřítomnosti v práci, započítají se mu do doby přípravné služby nejvýše v rozsahu 70 pracovních dnů v každém roce jejího trvání.

(3) Do doby přípravné služby se započte doba výkonu funkce státního zástupce a právního čekatele, soudce Ústavního soudu, asistenta soudce Ústavního soudu nebo Nejvyššího soudu, praxe advokáta a advokátního koncipienta, notáře, notářského kandidáta, notářského koncipienta, soudního exekutora a exekutorského kandidáta a exekutorského koncipienta.

(4) Ministerstvo může započítat na žádost justičního čekatele do doby přípravné služby dobu jiné právnické činnosti, jestliže justiční čekatel získal za jejího trvání zkušenosti potřebné pro výkon soudcovské funkce; takto započtená doba nesmí přesahovat 24 měsíců.

§ 111

(1) Přípravná služba se vykonává v pracovním poměru založeném pracovní smlouvou. Za stát pracovní smlouvu s justičním čekatelem uzavírá a v pracovněprávních vztazích s justičním čekatelem za něj jedná krajský soud.

(2) Do pracovního poměru justičního čekatele může být přijat jen ten, kdo splňuje předpoklady pro výkon funkce soudce podle § 60 odst. 1 až 4 s výjimkou věku, zkušeností a odborné justiční zkoušky.

(3) Postup při výběru justičních čekatelů a při jejich přijímání do pracovního poměru upraví ministerstvo vyhláškou.

§ 112

(1) Pracovní poměr s justičním čekatelem se sjedná na dobu určitou v trvání 40 měsíců. Nedosáhne-li doba přípravné služby v době trvání pracovního poměru délky 36 měsíců, lze se souhlasem justičního čekatele pracovní poměr prodloužit o dobu potřebnou k dosažení této délky přípravné služby, nejdéle však o 20 měsíců. Pracovní poměr s justičním čekatelem se vždy prodlouží o potřebnou dobu, jestliže nedosáhl dobu přípravné služby v trvání 36 měsíců v důsledku plnění branné povinnosti, výkonu civilní služby nebo pro nepřítomnost v práci z důvodu těhotenství nebo péče o nezletilé dítě po dobu mateřské nebo rodičovské dovolené.

(2) Justiční čekatel skládá při nástupu do práce do rukou předsedy krajského soudu tento slib: "Slibuji na svou čest a svědomí, že se budu řídit právním řádem České republiky, že se budu svědomitě připravovat na výkon funkce soudce a že si osvojím zásady soudcovské etiky.". Odmítnutí složení slibu nebo jeho složení s výhradou má za následek zánik pracovního poměru. Den odmítnutí složení slibu nebo jeho složení s výhradou je dnem zániku pracovního poměru.

(3) Nestanoví-li tento zákon jinak, řídí se pracovní poměr justičního čekatele ustanoveními zákoníku práce.

§ 113

(1) Justiční čekatel je oprávněn vykonávat úkony soudu za podmínek a v rozsahu stanoveném ve zvláštním právním předpisu.

(2) Justiční čekatel je povinen i po skončení pracovního poměru zachovávat mlčenlivost o všem, o čem se dozvěděl při výkonu své činnosti, ve stejném rozsahu jako soudce. Zprostit této povinnosti ho může ze závažných důvodů předseda krajského soudu.

Odborná justiční zkouška
§ 114

(1) Účelem odborné justiční zkoušky je ověřit, zda uchazeč má potřebné vědomosti a zda je náležitě odborně připraven k výkonu funkce soudce.

(2) Odborná justiční zkouška se skládá před zkušební komisí jmenovanou ministrem spravedlnosti. Zkušební komise má 5 členů a skládá se ze soudců, zaměstnanců působících na ministerstvu a dalších odborníků právní teorie a praxe.

(3) Odborná justiční zkouška se skládá z písemné a ústní části. Je zaměřena především na odvětví práva, která soudy aplikují při výkonu své působnosti, a na právní předpisy, které se vztahují k organizaci soudů a k postavení a povinnostem soudců.

(4) Podrobnosti o odborné justiční zkoušce stanoví ministerstvo vyhláškou.

§ 115

(1) Ministerstvo umožní justičnímu čekateli na jeho žádost podanou prostřednictvím příslušného krajského soudu do konce předposledního měsíce trvání jeho pracovního poměru vykonat odbornou justiční zkoušku; den konání zkoušky určí po ukončení přípravné služby, nejpozději 1 týden před skončením pracovního poměru. Brání-li justičnímu čekateli ve vykonání odborné justiční zkoušky důležitá překážka, určí ministerstvo jiný den konání zkoušky do 1 měsíce ode dne, kdy se dozvědělo, že překážka odpadla; pracovní poměr čekatele se v tomto případě prodlužuje tak, aby skončil uplynutím týdne po dni, který byl stanoven k vykonání odborné justiční zkoušky, nejdéle o 6 měsíců.

(2) Požádá-li justiční čekatel, který neuspěl při odborné justiční zkoušce, před skončením pracovního poměru o její opakování, umožní mu ministerstvo odbornou justiční zkoušku opakovat do 6 měsíců od podání žádosti; odbornou justiční zkoušku lze opakovat pouze jednou. Pracovní poměr justičního čekatele se v takovém případě prodlužuje do dne, který byl určen k vykonání opakované odborné justiční zkoušky.

§ 116

(1) Pracovní poměr justičního čekatele, který složil odbornou justiční zkoušku, se prodlužuje o 12 měsíců ode dne složení odborné justiční zkoušky. V případě, že byl justiční čekatel jmenován soudcem nebo se stal vyšším soudním úředníkem, pracovní poměr končí již dnem, který byl stanoven jako den jeho nástupu do této funkce.

(2) V době trvání pracovního poměru podle odstavce 1 vykonává justiční čekatel úkony soudu podle § 113 odst. 1.

§ 117

(1) Požádá-li vyšší soudní úředník, který splňuje předpoklady pro výkon funkce soudce podle § 60 odst. 1 až 4 s výjimkou odborné justiční zkoušky a který vykonává funkci vyššího soudního úředníka po dobu nejméně 5 let, umožní mu ministerstvo vykonat odbornou justiční zkoušku nejpozději do 3 měsíců od doručení žádosti.

(2) Vyšší soudní úředník, který neuspěl při odborné justiční zkoušce, může požádat o její opakování po uplynutí 3 měsíců ode dne jejího konání. Ministerstvo mu umožní opakovat odbornou justiční zkoušku do 6 měsíců od doručení žádosti.

(3) Vyšší soudní úředník, který neuspěl ani při opakované odborné justiční zkoušce, nemůže podat novou žádost o vykonání odborné justiční zkoušky před uplynutím 5 let ode dne konání opakované justiční zkoušky.

Hlava III
Státní správa soudů

Díl 1
Obecná ustanovení

§ 118
Úkoly státní správy soudů

(1) Úkolem státní správy soudů je vytvářet soudům podmínky k řádnému výkonu soudnictví, zejména po stránce personální, organizační, hospodářské, finanční a výchovné, a dohlížet způsobem a v mezích tímto zákonem stanovených na řádné plnění úkolů soudům svěřených.

(2) Výkon státní správy soudů nesmí zasahovat do nezávislosti soudů.

§ 119
Orgány státní správy soudů

(1) Ústředním orgánem státní správy soudů je ministerstvo.

(2) Orgány státní správy soudů jsou předseda a místopředseda Nejvyššího soudu a předsedové a místopředsedové vrchních, krajských a okresních soudů.

(3) V rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem se na státní správě soudu podílejí předsedové senátů a ostatní soudci.

Díl 2
Výkon státní správy soudů

§ 120

(1) Státní správu vrchních, krajských a okresních soudů vykonává ministerstvo buď přímo, nebo prostřednictvím předsedů těchto soudů; státní správu okresních soudů může vykonávat též prostřednictvím předsedů krajských soudů.

(2) Státní správu Nejvyššího soudu vykonává ministerstvo prostřednictvím předsedy tohoto soudu.

§ 121

(1) Předseda Nejvyššího soudu a předsedové vrchních, krajských a okresních soudů vykonávají státní správu soudů v rozsahu stanoveném tímto zákonem.

(2) Místopředseda Nejvyššího soudu a místopředsedové vrchních soudů vykonávají státní správu těchto soudů v rozsahu určeném jejich předsedou.

(3) Místopředsedové krajského soudu vykonávají státní správu krajského soudu a okresních soudů v jeho obvodu v rozsahu určeném předsedou krajského soudu.

(4) Místopředseda, popřípadě místopředsedové okresního soudu vykonávají státní správu tohoto soudu v rozsahu určeném jeho předsedou.

(5) Předseda Nejvyššího soudu, vrchního soudu, krajského soudu a okresního soudu může při zachování vlastní odpovědnosti pověřit jednotlivými úkony státní správy s jejich souhlasem předsedy senátu a ostatní soudce příslušného soudu.

§ 122

Orgány státní správy soudů vykonávají v případech stanovených tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem státní správu soudů s přihlédnutím k vyjádřením příslušných soudcovských rad.

Díl 3
Působnost orgánů státní správy soudů

§ 123

(1) Ministerstvo vykonává státní správu Nejvyššího soudu a vrchních, krajských a okresních soudů tím, že

a)   zajišťuje chod soudů po stránce organizační, zejména každoročně stanoví s ohledem na množství projednávaných věcí pro každý soud počty soudců, asistentů, vyšších soudních úředníků, soudních tajemníků, vykonavatelů a dalších zaměstnanců u něj působících; u Nejvyššího soudu je stanoví po dohodě s předsedou tohoto soudu a u ostatních soudů po vyjádření příslušného předsedy soudu,
b)   zajišťuje způsobem stanoveným tímto zákonem chod soudů po stránce personální,
c)   zajišťuje chod soudů po stránce finanční a hospodářské, zejména tím, že zajišťuje financování a materiální zabezpečení soudů a provádí revize hospodářské činnosti soudů,
d)   stanoví krajským soudům v rámci schváleného rozpočtu kapitoly prostředky státního rozpočtu určené na hospodaření krajského soudu a okresních soudů v jeho obvodu minimálně v rozsahu členění závazných ukazatelů daných zákonem o státním rozpočtu,
e)   organizuje, řídí a kontroluje výkon státní správy soudů prováděný předsedy soudů,
f)   řídí a organizuje přípravnou službu justičních čekatelů, zejména stanoví pro každý krajský soud počty justičních čekatelů a rozhoduje o započtení doby právnické činnosti v jiném pracovním nebo obdobném poměru do této přípravné služby (§ 110 odst. 3 a 4),
g)   organizuje a zajišťuje odborné justiční zkoušky (§ 114 až 117),
h)   vydává statut Justiční akademie a dohlíží na její vzdělávací a jinou činnost,
i)   organizuje a řídí odbornou přípravu vyšších soudních úředníků, soudních vykonavatelů a dalších zaměstnanců soudů,
j)   koordinuje a usměrňuje odbornou průpravu přísedících k výkonu jejich funkce,
k)   sleduje chod práce soudních kanceláří,
l)   organizuje, řídí a zajišťuje výkon znalecké a tlumočnické činnosti v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem,8)
m)   usměrňuje a řídí využívání informačních technologií,
n)   organizuje, řídí a kontroluje zabezpečení úkolů obranného a civilního nouzového plánování, ochrany utajovaných skutečností, bezpečnosti osob a majetku, požární ochrany a úkolů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
o)   plní další úkoly, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpisy.

(2) Ministerstvo sleduje a hodnotí postup vrchních, krajských a okresních soudů v řízení a rozhodování pouze z hlediska dodržování zásad důstojnosti jednání a soudcovské etiky a plynulosti řízení. K tomuto účelu ministerstvo

a)   sleduje a vyhodnocuje stav soudních agend na základě výkazů a justiční statistiky,
b)   provádí prověrky soudních spisů a prověrky úrovně soudního jednání,
c)   vyřizuje stížnosti fyzických a právnických osob na postup soudů (dále jen "stížnost").

(3) Ministerstvo sleduje odbornou způsobilost soudců přidělených nebo přeložených k výkonu funkce k vrchním, krajským a okresním soudům. K tomuto účelu ministerstvo

a)   metodicky řídí hodnocení odborné způsobilosti soudců předsedy vrchních a krajských soudů,
b)   metodicky řídí prověrky rozhodovací činnosti soudců prováděné na základě pravomocně skončených věcí u vrchních a krajských soudů,
c)   sleduje hodnocení odborné způsobilosti soudců, výsledky prověrek jejich rozhodovací činnosti a další poznatky o jejich odborné způsobilosti.

(4) K posouzení odborné způsobilosti soudců ministerstvo vytváří Radu pro oblast trestního práva, pro oblast civilního práva a pro oblast správního soudnictví a po stránce organizační, finanční a materiální zabezpečuje její činnost.

(5) Získá-li ministerstvo v rámci plnění svých úkolů poznatky o nejednotnosti soudního rozhodování, dává Nejvyššímu soudu podněty k zaujetí stanoviska podle § 14 odst. 3.

§ 124

(1) Předseda Nejvyššího soudu vykonává státní správu Nejvyššího soudu tím, že

a)   zajišťuje chod soudu po stránce personální a organizační, zejména tím, že zajišťuje řádné obsazení Nejvyššího soudu asistenty soudců, odbornými a dalšími zaměstnanci a vyřizuje personální věci soudců a ostatních zaměstnanců působících u tohoto soudu,
b)   zajišťuje chod soudu po stránce hospodářské, materiální a finanční,
c)   zajišťuje odbornou výchovu asistentů soudců a ostatních zaměstnanců působících u soudu,
d)   pečuje o další odbornou výchovu soudců,
e)   dohlíží na řádný chod soudních kanceláří,
f)   zajišťuje poskytování informací soudem podle zvláštního právního předpisu,9)
g)   zajišťuje bezpečnost soudu,
h)   plní další úkoly, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpisy.

(2) Předseda Nejvyššího soudu dbá o důstojnost jednání, o dodržování zásad soudcovské etiky a o plynulost soudního řízení Nejvyššího soudu. K tomu účelu

a)   provádí prověrky soudních spisů,
b)   dohlíží na úroveň soudního jednání,
c)   vyřizuje stížnosti.

(3) V rámci úkolů uvedených v odstavci 2 písm. a) a b) podává předseda Nejvyššího soudu ministerstvu podněty ke stížnostem pro porušení zákona, má-li za to, že jsou splněny podmínky podle zákona o trestním řízení soudním (trestní řád).

(4) Předseda Nejvyššího soudu pečuje o odbornou způsobilost soudců Nejvyššího soudu. K tomu účelu

a)   hodnotí odbornou způsobilost soudců přidělených nebo přeložených k výkonu funkce k Nejvyššímu soudu (§ 134 až 136),
b)   nařizuje provedení prověrky rozhodovací činnosti soudce Nejvyššího soudu podle § 137,
c)   podává Radě návrh na posouzení odborné způsobilosti soudce Nejvyššího soudu podle § 138,
d)   zpracovává posudek o rozhodovací a jiné činnosti soudců Nejvyššího soudu potřebný k hodnocení jejich odborné způsobilosti podle písmena a), nebo byl-li vyžádán Radou,
e)   vyžaduje od soudcovské rady Nejvyššího soudu vyjádření ke svému posudku o rozhodovací a jiné činnosti soudců Nejvyššího soudu a od Justiční akademie zprávy o výsledcích jejich odborného vzdělávání, potřebné k hodnocení jejich odborné způsobilosti podle písmena a).

§ 125

(1) Předseda vrchního soudu vykonává státní správu vrchního soudu tím, že

a)   zajišťuje chod soudu po stránce personální a organizační, zejména tím, že zajišťuje řádné obsazení soudu vyššími soudními úředníky, soudními tajemníky a dalšími zaměstnanci a vyřizuje personální věci soudců a ostatních zaměstnanců působících u tohoto soudu,
b)   zajišťuje chod soudu po stránce hospodářské, materiální a finanční,
c)   pečuje o odbornou výchovu soudců, vyšších soudních úředníků, soudních tajemníků a ostatních zaměstnanců působících u tohoto soudu,
d)   dohlíží na řádný chod soudních kanceláří,
e)   zajišťuje poskytování informací soudem podle zvláštního právního předpisu,9)
f)   zajišťuje bezpečnost soudu,
g)   plní další úkoly, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpisy.

(2) Předseda vrchního soudu dbá o důstojnost jednání, o dodržování zásad soudcovské etiky a o plynulost soudního řízení vrchního soudu. K tomu účelu

a)   provádí prověrky soudních spisů,
b)   dohlíží na úroveň soudního jednání,
c)   vyřizuje stížnosti.

(3) Předseda vrchního soudu pečuje o odbornou způsobilost soudců vrchního soudu. K tomu účelu

a)   hodnotí odbornou způsobilost soudců přidělených nebo přeložených k výkonu funkce k vrchnímu soudu (§ 134 až 136),
b)   nařizuje provedení prověrky rozhodovací činnosti soudce vrchního soudu podle § 137,
c)   podává Radě návrh na posouzení odborné způsobilosti soudce vrchního soudu podle § 138,
d)   zpracovává posudek o rozhodovací a jiné činnosti soudců vrchního soudu potřebný k hodnocení jejich odborné způsobilosti podle písmena a), nebo byl-li vyžádán Radou,
e)   vyžaduje od soudcovské rady vrchního soudu vyjádření ke svému posudku o rozhodovací a jiné činnosti soudců vrchního soudu a od Justiční akademie zprávy o výsledcích jejich odborného vzdělávání, potřebné k hodnocení jejich odborné způsobilosti podle písmena a).

(4) V rámci úkolů uvedených v odstavci 2 písm. a) a b) podává předseda vrchního soudu ministerstvu podněty ke stížnostem pro porušení zákona, má-li za to, že jsou splněny podmínky podle zákona o trestním řízení soudním (trestní řád).

§ 126

(1) Předseda krajského soudu vykonává státní správu krajského soudu a okresních soudů v jeho obvodu tím, že

a)   zajišťuje chod krajského soudu po stránce personální a organizační; za tím účelem zejména stanoví počty přísedících tohoto soudu, zajišťuje řádné obsazení soudu vyššími soudními úředníky, soudními tajemníky a dalšími zaměstnanci a vyřizuje personální věci soudců a ostatních zaměstnanců působících u tohoto soudu,
b)   zajišťuje chod krajského soudu po stránce hospodářské, materiální a finanční,
c)   prostředky státního rozpočtu stanovené správcem kapitoly státního rozpočtu rozepisuje pro hospodaření krajského soudu a pro hospodaření okresních soudů v jeho obvodu minimálně v rozsahu členění závazných ukazatelů daných zákonem o státním rozpočtu nebo správcem kapitoly státního rozpočtu,
d)   pro účely rozpočtových opatření a vystavování limitů podle rozpočtových pravidel plní vůči okresním soudům v jeho obvodu funkci správce kapitoly státního rozpočtu,
e)   pečuje o odbornou výchovu soudců, vyšších soudních úředníků, soudních tajemníků, soudních vykonavatelů a ostatních zaměstnanců působících u krajského soudu a u okresních soudů v jeho obvodu,
f)   s přihlédnutím k vyjádření Justiční akademie zajišťuje výběr justičních čekatelů a s vybranými uchazeči uzavírá pracovní smlouvu,
g)   řídí a kontroluje přípravnou službu justičních čekatelů v obvodu krajského soudu a její výkon,
h)   řídí a kontroluje výkon státní správy okresních soudů prováděný jejich předsedy,
i)   pečuje o odbornou průpravu přísedících krajského soudu k výkonu jejich funkce a organizuje a koordinuje odbornou průpravu přísedících okresních soudů k výkonu jejich funkce,
j)   dohlíží na řádný chod soudních kanceláří,
k)   dohlíží na vedení seznamu znalců a tlumočníků,
l)   zajišťuje poskytování informací krajským soudem podle zvláštního právního předpisu,9)
m)   zajišťuje bezpečnost krajského soudu,
n)   plní další úkoly, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpisy.

(2) Předseda krajského soudu dbá o důstojnost jednání, o dodržování zásad soudcovské etiky a o plynulost soudního řízení krajského soudu a soudů v jeho obvodu. K tomu účelu

a)   provádí prověrky soudních spisů,
b)   dohlíží na úroveň soudního jednání,
c)   vyřizuje stížnosti.

(3) Předseda krajského soudu pečuje o odbornou způsobilost soudců krajského soudu a okresních soudů v obvodu krajského soudu. K tomu účelu

a)   hodnotí odbornou způsobilost soudců krajského soudu a okresních soudů v obvodu krajského soudu (§ 134 až 136),
b)   nařizuje provedení prověrky rozhodovací činnosti soudců krajského soudu a okresních soudů v obvodu krajského soudu podle § 137,
c)   podává Radě návrh na posouzení odborné způsobilosti soudců krajského soudu a okresních soudů v obvodu krajského soudu podle § 138,
d)   zpracovává posudek o rozhodovací a jiné činnosti soudců krajského soudu a okresních soudů v obvodu krajského soudu potřebný k hodnocení jejich odborné způsobilosti podle písmena a), nebo byl-li vyžádán Radou,
e)   vyžaduje od soudcovské rady krajského soudu vyjádření ke svému posudku o rozhodovací a jiné činnosti soudců krajského soudu a okresních soudců v obvodu krajského soudu a od Justiční akademie zprávy o výsledcích jejich odborného vzdělávání, potřebné k hodnocení odborné způsobilosti podle písmena a),
f)   vyžaduje od příslušného vrchního soudu zprávu odvolacího soudu o výsledcích rozhodovací činnosti soudců krajského soudu, kteří rozhodují v řízení v prvním stupni, potřebnou k hodnocení jejich odborné způsobilosti podle písmena a),
g)   zajišťuje podání zprávy příslušného senátu krajského soudu o výsledcích rozhodovací činnosti soudců okresních soudců v obvodu krajského soudu potřebné k hodnocení jejich odborné způsobilosti podle písmena a),
h)   vyžaduje od předsedů okresních soudů posudky o rozhodovací a jiné činnosti soudců okresních soudů v obvodu krajského soudu a od soudcovských rad okresních soudů vyjádření k posudkům předsedů okresních soudů o rozhodovací a jiné činnosti soudců okresních soudů v obvodu krajského soudu, potřebné k hodnocení jejich odborné způsobilosti podle písmena a).

(4) V rámci úkolů uvedených v odstavci 2 písm. a) a b) podává předseda krajského soudu ministerstvu podněty ke stížnostem pro porušení zákona, má-li za to, že jsou splněny podmínky podle zákona o trestním řízení soudním (trestní řád). Má-li za to, že podnět podaný nebo postoupený mu předsedou okresního soudu nesplňuje podmínky podle zákona o trestním řízení soudním (trestní řád), postoupí ho se svým stanoviskem ministerstvu.

§ 127

(1) Předseda okresního soudu vykonává státní správu okresního soudu tím, že

a)   zajišťuje chod soudu po stránce personální a organizační; za tím účelem zejména stanoví počty přísedících tohoto soudu, zajišťuje řádné obsazení soudu vyššími soudními úředníky, soudními tajemníky, soudními vykonavateli a dalšími zaměstnanci a vyřizuje personální věci soudců a ostatních zaměstnanců působících u tohoto soudu,
b)   zajišťuje chod soudu po stránce hospodářské, materiální a finanční,
c)   dohlíží na přípravnou službu justičních čekatelů po dobu jejího výkonu u okresního soudu,
d)   pečuje o další odbornou výchovu soudců, vyšších soudních úředníků, soudních tajemníků, soudních vykonavatelů a ostatních zaměstnanců působících u tohoto soudu,
e)   pečuje o odbornou průpravu přísedících okresního soudu k výkonu jejich funkce,
f)   dohlíží na řádný chod soudních kanceláří,
g)   zajišťuje poskytování informací soudem podle zvláštního právního předpisu,9)
h)   zajišťuje bezpečnost soudu,
i)   plní další úkoly, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpisy.

(2) Předseda okresního soudu dbá o důstojnost jednání, o dodržování zásad soudcovské etiky a o plynulost soudního řízení okresního soudu. K tomu účelu

a)   provádí prověrky soudních spisů,
b)   dohlíží na úroveň soudního jednání,
c)   vyřizuje stížnosti.

(3) Předseda okresního soudu sleduje odbornou způsobilost soudců přidělených nebo přeložených k výkonu funkce k okresnímu soudu. Zpracovává posudek o rozhodovací a jiné činnosti soudců okresního soudu, byl-li o to požádán předsedou krajského soudu nebo Radou.

(4) V rámci úkolů uvedených v odstavci 2 písm. a) a b) podává předseda okresního soudu předsedovi krajského soudu podněty ke stížnostem pro porušení zákona, má-li za to, že jsou splněny podmínky podle zákona o trestním řízení soudním (trestní řád). Má-li za to, že podnět předložený mu předsedou senátu nebo jiným soudcem nesplňuje podmínky podle zákona o trestním řízení soudním (trestní řád), předloží ho se svým stanoviskem předsedovi krajského soudu.

§ 128

(1) Zjistí-li orgán státní správy soudů, že soudce zaviněně porušil své povinnosti při výkonu funkce nebo že chování soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů, podá návrh na zahájení řízení o kárné odpovědnosti soudců podle zvláštního právního předpisu.6)

(2) Návrh podle zvláštního právního předpisu6) podá orgán státní správy soudů také tehdy, je-li soudce nezpůsobilý vykonávat soudcovskou funkci podle § 91.

Díl 4
Justiční akademie

§ 129

(1) Zřizuje se Justiční akademie. Justiční akademie je organizační složkou státu a účetní jednotkou.

(2) Justiční akademie organizuje a provádí odborné vzdělávání soudců, odborné vzdělávání a výchovu justičních čekatelů a, stanoví-li to zvláštní právní předpisy nebo ministerstvo, odborné vzdělávání dalších osob a vyjadřuje se ke způsobilosti osob, které se ucházejí o přijetí do pracovního poměru justičního čekatele.

(3) Ve stejném rozsahu, za stejných podmínek a se stejnými účinky může odborné vzdělávání soudců provádět též Nejvyšší soud.

§ 130

(1) V čele Justiční akademie je ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr spravedlnosti. Ředitel Justiční akademie zajišťuje její chod po stránce personální, organizační, hospodářské, materiální a finanční.

(2) Obsahovou náplň vzdělávací činnosti, zařazení soudců, justičních čekatelů, vyšších soudních úředníků a dalších osob do vzdělávání a studijní programy stanoví Rada Justiční akademie, kterou jmenuje ministr spravedlnosti ze soudců, státních zástupců, advokátů, notářů, učitelů právnických fakult vysokých škol a jiných odborníků.

(3) Vnitřní organizaci Justiční akademie a podrobnosti o její činnosti upraví statut, který vydává ministerstvo.

(4) Ministerstvo vykonává nad činností Justiční akademie dohled.

(5) Výkon funkce člena Rady Justiční akademie se považuje za překážku v práci z důvodů jiného úkonu v obecném zájmu.10) Člen Rady Justiční akademie má právo na náhradu výdajů v souvislosti s výkonem funkce v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy.11)

§ 131

(1) Odborného vzdělávání v Justiční akademii se zúčastňují

a)   všichni soudci přidělení k výkonu funkce k vrchním, krajským a okresním soudům,
b)   soudci přidělení nebo přeložení k výkonu funkce k vrchním, krajským a okresním soudům, kteří vykonávají soudcovskou funkci déle než 3 roky, jestliže byli Radou Justiční akademie zařazeni do vzdělávání; do vzdělávání musí být zařazeni, nebrání-li tomu vážné důvody, nejméně jednou za 5 let,
c)   všichni justiční čekatelé v rámci jejich přípravné služby,
d)   další osoby, o nichž to stanoví zvláštní právní předpis, a osoby, které určí ministerstvo.

(2) Ze soudců uvedených v odstavci 1 písm. b) se do vzdělávání nezařazují soudci, kteří vykonávají funkci předsedy nebo místopředsedy krajského nebo vrchního soudu, kteří dosáhli věku 60 let nebo kteří působí na Justiční akademii jako učitelé.

§ 132

(1) Odborné vzdělávání na Justiční akademii trvá u

a)   soudců uvedených v § 131 odst. 1 písm. a) 2 roky,
b)   soudců uvedených v § 131 odst. 1 písm. b) 1 rok,
c)   justičních čekatelů po dobu přípravné služby,
d)   osob uvedených v § 131 odst. 1 písm. d) po dobu určenou zvláštními právními předpisy nebo ministerstvem.

(2) Odborné vzdělávání soudců a justičních čekatelů na Justiční akademii se ukončuje závěrečnou prací a jejím zhodnocením. Způsob ukončení odborného vzdělávání osob uvedených v § 131 odst. 1 písm. d) stanoví zvláštní právní předpisy nebo ministerstvo.

(3) Zhodnocení výsledků odborného vzdělávání soudce Justiční akademie sdělí hodnocenému soudci, předsedovi příslušného soudu, příslušnému předsedovi krajského soudu, jde-li o soudce okresního soudu, ministerstvu nebo Radě na její žádost.

§ 133

(1) Učitele působící na Justiční akademii jmenuje a odvolává na návrh ředitele Justiční akademie ministr spravedlnosti.

(2) Učitelé Justiční akademie se vybírají z řad soudců, státních zástupců, advokátů, notářů, akademických pracovníků vysokých škol a dalších významných odborníků. U soudců a státních zástupců se před jejich jmenováním učitelem Justiční akademie vyžádá vyjádření příslušného předsedy soudu nebo vedoucího státního zástupce.

(3) Za vykonanou práci náleží učiteli v pracovním poměru k Justiční akademii plat podle zvláštních právních předpisů.12)

Díl 5
Posuzování odborné způsobilosti soudců

Hodnocení odborné způsobilosti
§ 134

(1) Odborná způsobilost soudců přidělených nebo přeložených k výkonu funkce ke krajským a okresním soudům se zhodnotí, jakmile uplyne doba 36 měsíců od jejich nástupu do soudcovské funkce.

(2) Odborná způsobilost soudců přidělených nebo přeložených k výkonu funkce k vrchním soudům nebo k Nejvyššímu soudu, jakož i soudců přidělených nebo přeložených k výkonu funkce ke krajským a okresním soudům, u nichž uplynula od nástupu do soudcovské funkce doba uvedená v odstavci 1, se hodnotí vždy po uplynutí 60 měsíců od nástupu do soudcovské funkce nebo od předchozího zhodnocení jejich odborné způsobilosti.

(3) Do dob uvedených v odstavcích 1 a 2 se započítává dovolená na zotavenou. Nevykonával-li soudce svou funkci z důvodu překážek v práci na jeho straně nebo omluvené nepřítomnosti v práci anebo z jiných vážných důvodů, započítávají se mu do dob uvedených v odstavcích 1 a 2 nejvýše v rozsahu 3 měsíců v kalendářním roce; tyto doby však lze tímto způsobem prodloužit nejdéle o 24 měsíců.

§ 135

(1) Odbornou způsobilost soudců hodnotí

a)   předseda krajského soudu, jde-li o soudce krajského soudu a okresních soudů v obvodu krajského soudu,
b)   předseda vrchního soudu, jde-li o soudce vrchního soudu,
c)   předseda Nejvyššího soudu, jde-li o soudce Nejvyššího soudu.

(2) Odborná způsobilost soudců musí být předsedy soudů příslušnými podle odstavce 1 zhodnocena nejpozději do 3 měsíců po uplynutí dob uvedených v § 134 odst. 1 a 2, nebrání-li tomu vážné důvody.

§ 136

(1) Odborná způsobilost soudce se hodnotí podle následujících hledisek:

a)   jaká je úroveň znalostí zákonů a jiných právních předpisů použitých při vedení řízení a při rozhodovací činnosti,
b)   jaká je úroveň znalosti judikatury uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a ve Sbírce nálezů Ústavního soudu a jak se projevuje při vedení řízení a při rozhodovací činnosti,
c)   jaká je schopnost aplikovat jeho vědomosti a znalosti při vedení řízení a při rozhodovací činnosti,
d)   jaká je úroveň teoretických znalostí,
e)   jaká je schopnost organizovat činnost soudního oddělení nebo se podílet na činnosti soudního oddělení,
f)   zda vykonává publikační, vědeckou a pedagogickou činnost a jakou.

(2) Hlediska uvedená v odstavci 1 se zkoumají na základě posudku o rozhodovací a jiné činnosti soudce, vypracovaného příslušným předsedou soudu, vyjádření příslušné soudcovské rady k posudku o rozhodovací a jiné činnosti soudce, vypracovanému příslušným předsedou soudu, a zprávy o výsledcích jeho odborného vzdělávání, vypracované Justiční akademií, popřípadě zprávy (vysvědčení) o jiném odborném vzdělání soudce. Jde-li o soudce, který rozhoduje v řízení v prvním stupni, posuzují se hlediska uvedená v odstavci 1 též na základě zprávy o výsledcích jeho rozhodovací činnosti vypracované odvolacím soudem. Jde-li o soudce okresního soudu, posuzují se hlediska uvedená v odstavci 1 rovněž na základě posudku o rozhodovací a jiné činnosti, vypracovaného předsedou okresního soudu, a vyjádření soudcovské rady okresního soudu k tomuto posudku.

(3) Odborná způsobilost soudce může být vyhodnocena jako výtečná, vyhovující nebo nevyhovující.

(4) S vyhodnocením své odborné způsobilosti podle odstavců 1 až 3 musí být soudce seznámen nejpozději do 15 dnů poté, co bylo příslušným předsedou soudu uzavřeno.

§ 137

(1) Byla-li odborná způsobilost soudce vyhodnocena podle § 136 jako nevyhovující, příslušný předseda soudu nařídí nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy bylo hodnocení soudce uzavřeno, aby byla prověřena rozhodovací činnost soudce za hodnocené období.

(2) Prověrku rozhodovací činnosti soudce provede zvláštní senát složený z předsedy a 2 soudců. Členy zvláštního senátu jmenuje příslušný předseda soudu z řad předsedů senátů a soudců tohoto soudu.

(3) Prověrku rozhodovací činnosti soudce lze provést jen na základě již pravomocně skončených věcí, v nichž soudce rozhodoval jako samosoudce nebo člen senátu. Při prověrce se posoudí činnost soudce v jednotlivých věcech z hledisek uvedených v § 136 odst. 1 písm. a) až d).

(4) O prověrce rozhodovací činnosti soudce vyhotoví zvláštní senát zprávu, v jejímž závěru rozhodovací činnost soudce vyhodnotí. Zprávu předá do 15 dnů od skončení prověrky příslušnému předsedovi soudu, příslušné soudcovské radě a prověřovanému soudci; jde-li o soudce okresního soudu, zprávu předá ve stanovené lhůtě též příslušnému předsedovi okresního soudu a soudcovské radě příslušného okresního soudu. Prověřovaný soudce má právo se k obsahu zprávy a k jejímu závěru vyjádřit do 15 dnů ode dne, kdy mu byla zpráva předána.

§ 138

Pokud ve zprávě zvláštního senátu je rozhodovací činnost soudce hodnocena jako nevyhovující, podá příslušný předseda soudu do 1 měsíce ode dne, kdy zprávu obdržel, návrh, aby odbornou způsobilost soudce posoudila Rada; stejně tak může postupovat, jestliže se zprávou zvláštního senátu, ve které je rozhodovací činnost soudce hodnocena jako vyhovující, nesouhlasí.

Rada
§ 139

(1) Návrhy na posouzení odborné způsobilosti soudců projednává a rozhoduje o nich Rada, zřízená ministerstvem.

(2) Rada se člení na Radu pro oblast trestního práva, Radu pro oblast civilního práva a Radu pro oblast správního soudnictví.

(3) Příslušnost Rady se řídí podle toho, v jaké oblasti práva zcela nebo převážně působí soudce, o jehož odbornou způsobilost jde.

(4) Rada pro oblast trestního práva má 9 členů a tvoří ji soudce trestního kolegia Nejvyššího soudu zvolený soudci tohoto kolegia, soudce zvolený soudci každého z vrchních soudů, 2 soudci určení losem ze soudců navržených soudci krajských soudů, státní zástupce navržený nejvyšším státním zástupcem, advokát navržený Českou advokátní komorou a 2 odborníci z oblasti trestního práva navržení děkany právnických fakult vysokých škol se sídlem v České republice.

(5) Rada pro oblast civilního práva má 9 členů a tvoří ji soudce občanskoprávního nebo obchodního kolegia Nejvyššího soudu zvolený soudci těchto kolegií, soudce zvolený soudci každého z vrchních soudů, 2 soudci určení losem ze soudců navržených soudci krajských soudů, advokát navržený Českou advokátní komorou, notář navržený Notářskou komorou České republiky a 2 odborníci z oblasti civilního práva navržení děkany právnických fakult vysokých škol se sídlem v České republice.

(6) Rada pro oblast správního soudnictví má 9 členů a tvoří ji soudce občanskoprávního nebo obchodního kolegia Nejvyššího soudu zvolený soudci těchto kolegií, soudce zvolený soudci každého z vrchních soudů, 2 soudci určení losem ze soudců navržených soudci krajských soudů, advokát navržený Českou advokátní komorou a 3 odborníci z oblasti správního práva navržení děkany právnických fakult vysokých škol se sídlem v České republice.

(7) Nemůže-li se člen Rady zúčastnit jejího jednání, zastupuje ho jeho náhradník. Náhradníky jsou za soudce zvolené příslušnými kolegii Nejvyššího soudu další soudci zvolení těmito kolegii, za soudce vrchních soudů další soudci zvolení těmito soudy, za soudce krajských soudců další soudci navržení soudci krajských soudů v pořadí určeném losem, za advokáta Českou advokátní komorou další navržený advokát, za notáře Notářskou komorou České republiky další navržený notář, za státního zástupce další státní zástupce navržený nejvyšším státním zástupcem a za odborníky z oblasti trestního, civilního a správního práva další odborníci navržení děkany právnických fakult vysokých škol se sídlem v České republice v pořadí určeném ministrem spravedlnosti.

(8) Členy Rady a jejich náhradníky z řad státních zástupců, advokátů, notářů a odborníků z oblasti trestního, civilního a správního práva jmenuje na návrh nejvyššího státního zástupce, České advokátní komory, Notářské komory České republiky nebo právnických fakult vysokých škol se sídlem v České republice ministr spravedlnosti. Odborníci z oblasti trestního, civilního a správního práva, které navrhují za členy Rady a jejich náhradníky děkani právnických fakult vysokých škol se sídlem v České republice, nesmí být současně soudci, státními zástupci, notáři nebo advokáty.

(9) Výkon funkce člena Rady a účast jeho náhradníka na jednání Rady se považují za překážku v práci z důvodů jiného úkonu v obecném zájmu.10) Člen Rady a jeho náhradník mají právo na náhradu výdajů v souvislosti s výkonem funkce a na odměnu za výkon funkce v rozsahu a za podmínek, které ministerstvo stanoví vyhláškou.

§ 140

(1) Z řad soudců Nejvyššího soudu jsou do Rady pro oblast trestního práva voleni její členové a náhradníci shromážděním soudců trestního kolegia, do Rady pro oblast civilního práva a do Rady pro oblast správního soudnictví jsou členové a náhradníci příslušné Rady voleni společným shromážděním soudců občanskoprávního a obchodního kolegia. Shromáždění soudců trestního kolegia dále navrhuje jednoho člena a jednoho náhradníka Rady pro odbornou způsobilost státních zástupců z řad předsedů senátů a soudců Nejvyššího soudu působících v trestním kolegiu.

(2) Členové a náhradníci příslušné Rady ze soudců vrchních soudů a soudci navrhovaní do příslušné Rady krajskými soudy jsou voleni shromážděními soudců těchto soudů.

(3) Volit, být volen a podávat návrhy na členy a náhradníky příslušné Rady má právo každý soudce přidělený nebo přeložený k výkonu funkce na soudu, na němž jsou volby konány; volby jsou rovné, přímé a s tajným hlasováním. Každý soudce může hlasovat pouze pro jednoho z navržených kandidátů.

(4) Ve volbách konaných shromážděními soudců příslušných kolegií Nejvyššího soudu a ve volbách konaných shromážděními soudců vrchních soudů je soudce, který získal největší počet hlasů, zvolen členem Rady a soudce, který se umístil na následujícím místě, je zvolen jeho náhradníkem. Ve volbách konaných shromážděními soudců krajských soudů je navržen za člena Rady soudce, který získal největší počet hlasů. V případě rovnosti hlasů se rozhodne o pořadí losem.

(5) Shromáždění soudců k volbám členů a náhradníků příslušné Rady svolává předseda soudu, na kterém se mají volby konat, na základě termínu konání voleb stanoveného ministerstvem.

(6) Námitky proti platnosti voleb mohou být podány do skončení shromáždění soudců svolaného k provedení volby; o námitkách rozhodne s konečnou platností toto shromáždění.

§ 141

(1) Soudce zvolený soudci Nejvyššího soudu je předsedou Rady. Soudci zvolení soudci vrchních soudů jsou místopředsedy Rady. Náhradníkům nepřísluší vykonávat tyto funkce.

(2) Rada může jednat a rozhodovat za přítomnosti nejméně 7 svých členů nebo jejich náhradníků. K přijetí rozhodnutí je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů nebo jejich náhradníků.

§ 142

(1) Funkční období členů Rady a jejich náhradníků trvá 3 roky ode dne jejich zvolení, navržení nebo jmenování.

(2) Člena Rady, který se nemůže z vážných důvodů účastnit projednání a rozhodnutí věci, zastupuje jeho náhradník. Členové Rady a jejich náhradníci jsou si při rozhodování rovni.

(3) Členové Rady a jejich náhradníci jsou při výkonu své funkce nezávislí a jsou při rozhodování vázáni pouze právním řádem České republiky. Jsou povinni rozhodovat bez průtahů, nestranně a spravedlivě a pouze na základě skutečností zjištěných v souladu se zákonem.

(4) Funkce člena Rady nebo náhradníka zaniká dnem, kdy člen nebo náhradník přestal splňovat předpoklady pro zvolení, navržení nebo jmenování.

§ 143

Podrobnosti o organizaci Rady a o zabezpečení její činnosti upraví ministerstvo vyhláškou.

Řízení před Radou
§ 144

Řízení ve věcech odborné způsobilosti soudců se před Radou zahajuje jen na návrh podaný příslušným předsedou soudu (§ 135 odst. 1) za podmínek uvedených v § 138.

§ 145

(1) Účastníky řízení před Radou jsou

a)   soudce, o jehož odbornou způsobilost jde,
b)   ministr spravedlnosti,
c)   předseda soudu, který podal návrh.

(2) Účastníci mohou být v řízení zastoupeni.

§ 146

(1) Člen Rady a jeho náhradník jsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na poměr k soudci, o jehož odbornou způsobilost jde, nebo k zástupcům účastníků je tu důvod pochybovat o jeho nepodjatosti.

(2) O vyloučení člena Rady nebo jeho náhradníka rozhoduje Rada; člen Rady nebo jeho náhradník, jehož se rozhodování o vyloučení týká, nehlasuje.

(3) Vyloučeného člena Rady zastupuje jeho náhradník. Byl-li vyloučen také náhradník, Rada věc projedná a rozhodne bez jeho přítomnosti.

§ 147

(1) Odbornou způsobilost soudce Rada zkoumá podle hledisek uvedených v § 136 odst. 1 na základě zprávy o prověrce jeho rozhodovací činnosti, listin uvedených v § 136 odst. 2 a dalších důkazů, pomocí kterých mohou být rozhodná hlediska objasněna.

(2) Nejsou-li doklady a důkazy uvedené v odstavci 1 přiloženy k návrhu, Rada si je od příslušných osob a orgánů vyžádá.

(3) Je-li to třeba, provede Rada nebo její předseda anebo pověřený člen potřebná šetření.

(4) Návrh na posouzení odborné způsobilosti, jakož i doklady a důkazy uvedené v odstavci 1 a výsledky šetření podle odstavce 3 musí být doručeny soudci a ostatním účastníkům do jejich vlastních rukou, ledaže je sami Radě předložili.

§ 148

(1) K projednání věci Rada nařídí jednání, k němuž předvolá účastníky, jejich zástupce a všechny, jejichž přítomnosti je třeba. Předvolání je třeba účastníkům doručit písemně do jejich vlastních rukou nejméně 10 dnů předem. Ministra spravedlnosti a předsedu soudu lze předvolat též telefonicky, telegraficky nebo telefaxem.

(2) V nepřítomnosti soudce, o jehož odbornou způsobilost jde, může Rada věc projednat jen tehdy, odmítne-li se k jednání dostavit nebo nedostaví-li se k jednání bez včasné a důvodné omluvy.

(3) Jednání Rady jsou neveřejná.

§ 149

(1) Při jednání Rada provede potřebné důkazy. Soudce lze vyslechnout jen k obsahu provedených důkazů, a jen jestliže s tím souhlasí.

(2) Po skončení jednání mají účastníci a jejich zástupci právo se vyjádřit k věci. Jako poslednímu se udělí slovo soudci.

§ 150

Zpětvzetí návrhu není přípustné, ledaže soudci zanikla jeho funkce.

§ 151

(1) Na základě výsledků dokazování a všeho, co v řízení vyšlo najevo, Rada rozhodne, zda soudce je, či není odborně způsobilý.

(2) Rada rozhoduje po poradě; kromě členů Rady, náhradníků zastupujících členy Rady a zapisovatele nesmí být nikdo jiný poradě přítomen.

(3) Hlasování Rady řídí její předseda nebo ho zastupující místopředseda. Mladší členové (náhradníci) hlasují před staršími, předseda nebo ho zastupující místopředseda hlasuje poslední.

(4) Rozhodnutí Rady se doručuje účastníkům do vlastních rukou; opravné prostředky nejsou přípustné.

(5) Rozhodnutí Rady podle odstavce 1 nabývá právní moci uplynutím lhůty stanovené v § 156, nebyl-li v této lhůtě podán návrh na posouzení odborné způsobilosti soudce Nejvyššímu soudu. Skončilo-li řízení před Nejvyšším soudem odmítnutím návrhu nebo zastavením řízení, nabývá rozhodnutí Rady právní moci dnem právní moci rozhodnutí Nejvyššího soudu o odmítnutí návrhu nebo o zastavení řízení.

§ 152

Nestanoví-li tento zákon jinak, platí pro řízení před Radou přiměřeně ustanovení správního řádu.

Řízení ve věcech odborné způsobilosti soudců
před soudem
§ 153

Účastník řízení před Radou (§ 145 odst. 1), který nesouhlasí s rozhodnutím Rady ve věci odborné způsobilosti soudce, může podat u Nejvyššího soudu návrh na posouzení odborné způsobilosti soudce.

§ 154

(1) Návrh na posouzení odborné způsobilosti soudce (§ 153) projedná a rozhodne o něm Nejvyšší soud v senátě složeném z předsedy a 4 soudců.

(2) Každé kolegium Nejvyššího soudu navrhne předsedovi Nejvyššího soudu ze soudců zařazených do kolegia 5 kandidátů do senátu uvedeného v odstavci 1. Z navržených kandidátů jmenuje předseda Nejvyššího soudu předsedu senátu, jeho zástupce, členy senátu a 4 náhradníky; dbá přitom, aby mezi členy senátu a náhradníky byla rovnoměrně zastoupena všechna kolegia a aby zástupcem předsedy senátu byl soudce zařazený do jiného kolegia, než do kterého patří předseda senátu.

(3) Předseda a místopředseda Nejvyššího soudu, předsedové kolegií Nejvyššího soudu a soudci, kteří jsou nebo v posledních 3 letech byli členy nebo náhradníky Rady, nesmí být předsedou senátu, jeho zástupcem, členem ani náhradníkem senátu uvedeného v odstavci 1.

§ 155

(1) Funkční období senátu Nejvyššího soudu ustanoveného podle § 154 trvá 3 roky.

(2) Jestliže senát provedl úkony v řízení o odborné způsobilosti soudců před uplynutím svého funkčního období, řízení dokončí, i když jeho funkční období již uplynulo.

§ 156

Návrh na posouzení odborné způsobilosti soudce musí být podán u Nejvyššího soudu do 30 dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí Rady. Zmeškání lhůty nelze prominout.

§ 157

Účastníky řízení jsou ti, kdo jimi byli v řízení před Radou (§ 145 odst. 1).

§ 158

(1) Předseda senátu Nejvyššího soudu po zahájení řízení vyžádá neprodleně spis Rady, která je povinna jej neprodleně předložit spolu se všemi listinami, kterými byl v řízení před Radou proveden důkaz.

(2) Nejvyšší soud návrh na posouzení odborné způsobilosti soudce odmítne, jestliže

a)   řízení před Radou bylo zastaveno v souladu se zákonem,
b)   návrh byl podán opožděně,
c)   návrh podal ten, kdo k němu není oprávněn.

(3) Jako opožděný nemůže být odmítnut návrh, který byl ve lhůtě odevzdán orgánu, který má povinnost jej Nejvyššímu soudu doručit.

(4) O odmítnutí návrhu podle odstavce 2 může být rozhodnuto bez nařízení jednání.

§ 159

(1) Dříve, než Nejvyšší soud o návrhu na posouzení odborné způsobilosti soudce rozhodne, může jej ten, kdo návrh podal, vzít zpět.

(2) Je-li návrh na posouzení odborné způsobilosti vzat zpět, Nejvyšší soud řízení zastaví.

(3) O zastavení řízení může být rozhodnuto bez nařízení jednání.

§ 160

(1) Nedojde-li k odmítnutí návrhu nebo k zastavení řízení, doručí se návrh ostatním účastníkům řízení do vlastních rukou a předseda senátu Nejvyššího soudu nařídí k projednání věci jednání.

(2) K jednání se předvolají účastníci, jejich zástupci a všichni, jejichž přítomnosti je třeba. Předvolání k jednání je třeba účastníkům doručit písemně do jejich vlastních rukou nejméně 10 dnů předem.

(3) Jednání Nejvyššího soudu ve věcech posouzení odborné způsobilosti soudců jsou neveřejná.

§ 161

(1) V řízení před Nejvyšším soudem platí obdobně § 147 odst. 1 až 3, § 148 odst. 2 a § 149.

(2) Při zjišťování skutkového stavu může Nejvyšší soud vycházet též z důkazů, které byly provedeny v řízení před Radou, jestliže při nich bylo postupováno v souladu se zákonem. Ukazuje-li se to potřebné, může tyto důkazy zopakovat.

(3) Účastníci mohou v řízení navrhovat důkazy až do doby, než Nejvyšší soud o návrhu rozhodne. V řízení před Nejvyšším soudem mohou být provedeny i takové důkazy, které nebyly účastníky navrženy v řízení před Radou. Ke zjištění skutkového stavu věci je Nejvyšší soud povinen provést i jiné důkazy, než byly účastníky navrženy.

(4) Na základě zjištěného skutkového stavu věci Nejvyšší soud rozhodne, zda soudce je, či není odborně způsobilý.

§ 162

(1) V řízení ve věcech odborné způsobilosti soudců Nejvyšší soud rozhoduje usnesením.

(2) Usnesení Nejvyššího soudu, kterým bylo rozhodnuto, zda soudce je, či není odborně způsobilý (§ 161 odst. 4), nahrazuje původní rozhodnutí Rady.

(3) V usnesení Nejvyšší soud též rozhodne o náhradě nákladů řízení.

(4) Proti usnesení Nejvyššího soudu, jímž bylo rozhodnuto ve věci odborné způsobilosti soudce, nejsou přípustné opravné prostředky.

§ 163

Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se v řízení ve věcech odborné způsobilosti soudce před Nejvyšším soudem přiměřeně ustanovení části první a třetí občanského soudního řádu.

Díl 6
Stížnosti

Podání stížnosti
§ 164

(1) Fyzické a právnické osoby (dále jen "stěžovatel") jsou oprávněny obracet se na orgány státní správy soudů se stížnostmi, jen jde-li o průtahy v řízení nebo o nevhodné chování soudních osob anebo narušování důstojnosti řízení před soudem. Zda jde o stížnost, se posuzuje podle obsahu podání bez ohledu na to, jak bylo označeno.

(2) Stížností se nelze domáhat přezkoumání postupu soudu ve výkonu jeho nezávislé rozhodovací činnosti.

(3) Anonymní podání se nevyřizují.

§ 165

Podání stížnosti nesmí být stěžovateli na újmu; to neplatí, jestliže se obsahem svého podání dopustí trestného činu nebo přestupku.

§ 166

(1) Stížnost lze podat písemně nebo ústně; je-li podána ústně stížnost, kterou nelze ihned vyřídit, sepíše o ní orgán státní správy soudu písemný záznam.

(2) Stížnost se podává u toho orgánu státní správy soudu, který je příslušný k jejímu vyřízení. Je-li stížnost podána u orgánu státní správy soudu, kterému její vyřízení nepřísluší, postoupí ji neprodleně orgánu příslušnému.

Postup při vyřizování stížnosti
§ 167

Ministerstvo vyřizuje

a)   stížnosti na postup vrchního a krajského soudu, obsahuje-li podání stížnost na průtahy v řízení nebo na nevhodné chování anebo narušování důstojnosti řízení předsedou soudu,
b)   podání, jejichž obsahem je nesouhlas se způsobem vyřízení stížnosti v téže věci, vyřizované předsedou Nejvyššího soudu, předsedou vrchního soudu nebo předsedou krajského soudu,
c)   stížnosti, k jejichž vyřízení je podle § 168 až 171 příslušný jiný orgán státní správy soudů, jestliže si jejich vyřízení vyhradilo.

§ 168

Předseda Nejvyššího soudu vyřizuje stížnosti, jejichž obsahem je stížnost na průtahy v řízení, na nevhodné chování nebo narušování důstojnosti řízení místopředsedou soudu, předsedy senátu, soudci, asistenty soudců a dalšími zaměstnanci působícími u Nejvyššího soudu.

§ 169

Předseda vrchního soudu vyřizuje stížnosti, jejichž obsahem je stížnost na průtahy v řízení, na nevhodné chování nebo narušování důstojnosti řízení místopředsedou soudu, předsedy senátu, soudci, vyššími soudními úředníky, soudními tajemníky a jinými zaměstnanci působícími u vrchního soudu.

§ 170

Předseda krajského soudu vyřizuje

a)   stížnosti, jejichž obsahem je stížnost na průtahy v řízení nebo na nevhodné chování anebo narušování důstojnosti řízení místopředsedou soudu, předsedy senátu, soudci, přísedícími, vyššími soudními úředníky, soudními tajemníky a jinými zaměstnanci působícími u krajského soudu,
b)   podání, jejichž obsahem je nesouhlas se způsobem vyřízení stížnosti v téže věci, vyřizované předsedou okresního soudu,
c)   stížnosti na postup okresního soudu, obsahuje-li podání stížnost na průtahy v řízení nebo na nevhodné chování nebo narušování důstojnosti řízení jeho předsedou,
d)   stížnosti, k jejichž vyřízení by byl podle § 171 příslušný předseda okresního soudu, je-li obsahem téže stížnosti i stížnost, k jejímuž vyřízení je příslušný podle písmena a) nebo c).

§ 171

Předseda okresního soudu vyřizuje stížnosti, jejichž obsahem je stížnost na průtahy, na nevhodné chování nebo narušování důstojnosti řízení místopředsedou soudu, předsedy senátu, soudci, přísedícími, vyššími soudními úředníky, soudními tajemníky, soudními vykonavateli a jinými zaměstnanci působícími u okresního soudu.

Vyřízení stížnosti
§ 172

Orgán státní správy soudu je povinen prošetřit skutečnosti ve stížnosti uvedené. Považuje-li to za vhodné, vyslechne stěžovatele, osoby, proti nimž stížnost směřuje, popřípadě další osoby, které mohou přispět k objasnění věci.

§ 173

(1) Stížnost musí být vyřízena do 2 měsíců ode dne doručení orgánu státní správy soudu, který je příslušný k jejímu vyřízení. O vyřízení stížnosti musí být stěžovatel v této lhůtě vyrozuměn.

(2) Lhůtu stanovenou v odstavci 1 lze překročit jen tehdy, nelze-li v jejím průběhu zajistit podklady potřebné pro vyřízení stížnosti. O tom, že stížnost nelze vyřídit ve stanovené lhůtě, musí být stěžovatel písemně vyrozuměn.

(3) Byla-li stížnost shledána důvodnou nebo částečně důvodnou, musí být stěžovatel vyrozuměn o tom, jaká opatření byla přijata k odstranění zjištěných závad. Byla-li porušena povinnost soudcem, platí ustanovení § 128 odst. 1.

(4) Vyrozumění se zasílají stěžovateli na adresu uvedenou ve stížnosti, popřípadě na jinou adresu, která je příslušnému orgánu státní správy soudů známa.

§ 174

(1) Má-li stěžovatel zato, že stížnost, kterou podal u příslušného orgánu státní správy soudu, jím nebyla řádně vyřízena, může požádat

a)   ministerstvo, aby přešetřilo způsob vyřízení stížnosti vyřizované předsedou Nejvyššího soudu, předsedou vrchního soudu nebo předsedou krajského soudu,
b)   předsedu krajského soudu, aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti vyřizované předsedou okresního soudu.

(2) Je-li v téže věci stěžovatelem podána další stížnost, aniž by obsahovala nové skutečnosti, není třeba ji prošetřovat.

Hlava IV
Společná, přechodná a zrušovací ustanovení

§ 175

Orgány státní správy soudů postupují při výkonu své působnosti v součinnosti se zájmovými organizacemi soudců, s nimiž projednávají zejména

a)   návrhy zákonů, které se podstatně dotýkají pravomoci soudů a způsobu jejího výkonu,
b)   zásadní opatření týkající se organizace soudů, postavení soudců a výkonu státní správy soudů.

§ 176

Ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona působí u Nejvyššího soudu kolegia uvedená v § 17 odst. 1.

§ 177

Při rozvrhu práce na kalendářní rok 2002 a při jeho změnách se nepoužije § 42 odst. 4.

§ 178

První shromáždění soudců k volbě soudcovských rad svolá předseda soudu do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

§ 179

(1) Soudci jmenovaní do funkcí podle dosavadních předpisů se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považují za soudce jmenované podle tohoto zákona.

(2) Přísedící zvolení do funkcí podle dosavadních předpisů se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považují za přísedící zvolené podle tohoto zákona.

(3) Asistenti soudců Nejvyššího soudu, kteří jsou ke dni účinnosti tohoto zákona činní jako asistenti soudců Nejvyššího soudu na základě pracovní smlouvy, se považují za asistenty soudců podle tohoto zákona. Jejich pracovní poměr se mění na pracovní poměr na dobu neurčitou vzniklý jmenováním.

§ 180

Nestanoví-li mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, jinak, považuje se za vysokoškolské vzdělání podle § 60 odst. 3 též vysokoškolské vzdělání získané v době před 1. lednem 1999 na právnické fakultě vysoké školy se sídlem v České republice, vysokoškolské vzdělání získané na právnické fakultě vysoké školy se sídlem na území České a Slovenské Federativní Republiky nebo jejích právních předchůdců a zahraniční vysokoškolské vzdělání v oblasti práva uznané podle zvláštních právních předpisů.

§ 181

Funkce soudců, kteří dovršili věku 65 let do 31. prosince 1997, zaniká dnem 31. prosince 2002; funkce soudců, kteří dovrší nebo dovršili věku 70 let do 31. prosince 2006, zaniká dnem 31. prosince 2007.

§ 182

Soudci jmenovaní do funkcí předsedů a místopředsedů soudů a do funkcí předsedů senátů se považují za funkcionáře soudu jmenované podle tohoto zákona.

§ 183

(1) Justiční čekatelé, kteří byli přijati do přípravné služby přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a jejichž přípravná služba ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona trvá, se považují za justiční čekatele podle tohoto zákona.

(2) Doba přípravné služby vykonané justičními čekateli podle dosavadních předpisů se považuje za dobu přípravné služby vykonané podle tohoto zákona.

§ 184

(1) Odborné justiční zkoušky vykonané podle dosavadních předpisů se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považují za odborné justiční zkoušky podle tohoto zákona.

(2) U soudců, kteří vykonávají soudcovskou funkci ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za odbornou justiční zkoušku podle tohoto zákona i jiné odborné právní zkoušky, které měly podle dosavadních předpisů stejné účinky jako odborná justiční zkouška nebo které byly podle dosavadních předpisů uznány za odbornou justiční zkoušku.

(3) Profesní zkoušku komerčního právníka může ministr spravedlnosti pro účely tohoto zákona uznat za odbornou justiční zkoušku.

§ 185

(1) U soudců jmenovaných do funkce přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se provede posouzení jejich odborné způsobilosti podle § 135 a 136 nejpozději do 24 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, u soudců krajských a okresních soudů však nejdříve po uplynutí 36 měsíců ode dne nástupu do funkce.

(2) Ustanovení § 134 odst. 3 a § 137 až 163 platí obdobně.

§ 186
Zrušovací ustanovení

Zrušují se:

1.  Zákon č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích.
2.  Zákon č. 17/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, ve znění zákona č. 264/1992 Sb.
3.  Zákon č. 239/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů.
4.  Zákon č. 436/1991 Sb., o některých opatřeních v soudnictví, o volbách přísedících, jejich zproštění a odvolání z funkce a o státní správě soudů České republiky.
5.  Zákon č. 580/1991 Sb., kterým se doplňuje zákon č. 436/1991 Sb., o některých opatřeních v soudnictví, o volbách přísedících, jejich zproštění a odvolání z funkce a o státní správě soudů České republiky.
6.  Zákon č. 23/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 436/1991 Sb., o některých opatřeních v soudnictví, o volbách přísedících, jejich zproštění a odvolání z funkce a o státní správě soudů České republiky, ve znění zákona č.  580/1991 Sb.
7.  Zákon č. 284/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 436/1991 Sb., o některých opatřeních v soudnictví, o volbách přísedících, jejich zproštění a odvolání z funkce a o státní správě soudů České republiky, ve znění zákona č.  580/1991 Sb., zákona č. 23/1993 Sb. a zákona č. 171/1993 Sb.
8.  Zákon č. 240/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 436/1991 Sb., o některých opatřeních v soudnictví, o volbách přísedících, jejich zproštění a odvolání z funkce a o státní správě soudů České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
9.  Zákon č. 215/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 436/1991 Sb., o některých opatřeních v soudnictví, o volbách přísedících, jejich zproštění a odvolání z funkce a o státní správě soudů České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 
10.  Zákon č. 11/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 436/1991 Sb., o některých opatřeních v soudnictví, o volbách přísedících, jejich zproštění a odvolání z funkce a o státní správě soudů České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů. 
11.  Vyhláška č. 576/1991 Sb., o zřízení poboček některých krajských a okresních soudů. 
12.  Vyhláška č. 71/1993 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 576/1991 Sb., o zřízení poboček některých krajských a okresních soudů. 
13.  Vyhláška č. 178/1993 Sb., kterou se mění vyhláška č. 576/1991 Sb., o zřízení poboček některých krajských a okresních soudů, ve znění vyhlášky č.  71/1993 Sb. 
14.  Vyhláška č. 1/1994 Sb., kterou se doplňuje vyhláška č. 576/1991 Sb., o zřízení poboček některých krajských a okresních soudů, ve znění vyhlášek č.  71/1993 Sb. a č. 178/1993 Sb. 
15.  Vyhláška č. 235/1994 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 576/1991 Sb., o zřízení poboček některých krajských a okresních soudů, ve znění vyhlášky č. 71/1993 Sb., vyhlášky č. 178/1993 Sb. a vyhlášky č. 1/1994 Sb. 
16.  Vyhláška č. 293/1995 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 576/1991 Sb., o zřízení poboček některých krajských a okresních soudů, ve znění pozdějších předpisů. 
17.  Vyhláška č. 195/1997 Sb., kterou se mění vyhláška č. 576/1991 Sb., o zřízení poboček některých krajských a okresních soudů, ve znění vyhlášky č.  71/1993 Sb., vyhlášky č. 178/1993 Sb., vyhlášky č. 1/1994 Sb., vyhlášky č.  235/1994 Sb. a vyhlášky č. 293/1995 Sb. 
18.  Vyhláška č. 190/2001 Sb., kterou se mění vyhláška č. 576/1991 Sb., o zřízení poboček některých krajských a okresních soudů, ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o advokacii

§ 187

V § 44 odst. 4 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 210/1999 Sb., se vkládá nové písmeno j), které zní:

"j) navrhovat ministru spravedlnosti 3 advokáty za členy Rady pro odbornou způsobilost soudců a jejich 3 náhradníky a 1 advokáta za člena Rady pro odbornou způsobilost státních zástupců a jeho náhradníka,".Dosavadní písmeno j) se označuje jako písmeno k).

 ČÁST TŘETÍ
Změna notářského řádu

§ 188

V § 38 odst. 2 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), se vkládá nové písmeno g), které zní:

"g) navrhuje ministru spravedlnosti notáře za člena Rady pro odbornou způsobilost soudců a jeho náhradníka,".Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno h).

ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákoníku práce

§ 189

§ 4 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 153/1969 Sb., zákona č. 20/1975 Sb. a zákona č. 74/1994 Sb., zní:

"§ 4

Na pracovněprávní vztahy justičních čekatelů, státních zástupců, právních čekatelů a na příslušníky ozbrojených sil v činné službě se zákoník práce vztahuje, jen pokud to výslovně stanoví nebo pokud to stanoví zvláštní právní předpisy.".

ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o přestupcích

§ 190

Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 337/1992 Sb., zákona č. 344/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 290/1993 Sb., zákona č. 134/1994 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 279/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 112/1998 Sb., zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 361/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 52/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb. a zákona č. 312/2001 Sb., se mění takto:

1. V § 9 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 2a) zní:

"(2) Podle tohoto zákona se projednávají přestupky, kterých se dopustili soudci, pokud nepožádají orgán příslušný k projednání přestupku o projednání přestupku v kárném řízení podle zvláštního právního předpisu.2a)


2a)  Zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců.".

2. V § 10 odst. 1 se písmeno b) zrušuje.Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b).

3. V § 71 písm. c) se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:

"d) orgánu příslušnému podle zvláštního právního předpisu k projednání přestupku osoby uvedené v § 9 odst. 2 v kárném2a) řízení, pokud tato osoba o takové projednání požádala.".

ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona č. 264/1992 Sb.

§ 191

V zákoně č. 264/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje občanský zákoník, zrušuje zákon o státním notářství a o řízení před státním notářstvím (notářský řád) a mění a doplňují některé další zákony, se čl. X zrušuje.

ČÁST SEDMÁ
Změna zákona č. 171/1993 Sb.

§ 192

V zákoně č. 171/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád, se čl. III zrušuje.

ČÁST OSMÁ
Změna zákona č. 292/1993 Sb.

§ 193

V zákoně č. 292/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, a zákon č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, se čl. II zrušuje.

ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona č. 202/1997 Sb.

§ 194

V zákoně č. 202/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád a kterým se mění zákon č. 436/1991 Sb., o některých opatřeních v soudnictví, o volbách přísedících, jejich zproštění a odvolání z funkce a o státní správě soudů České republiky, ve znění pozdějších předpisů, se čl. II zrušuje.

ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona č. 30/2000 Sb.

§ 195

V zákoně č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se čl. VII zrušuje.

ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna exekučního řádu

§ 196

V zákoně č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, se část jedenáctá zrušuje.

ČÁST DVANÁCTÁ
ÚČINNOST

§ 197

(1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2002.

(2) Ustanovení § 69 pozbývá účinnosti dnem 31. prosince 2009.

Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.


1)   Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů.
2)   § 10 až 12 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel).
3)   Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění pozdějších předpisů.
4)   Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona č. 358/1992  Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 120/2001  Sb.
5)   § 49 odst. 6 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).
6)   Zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců.
7)   Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
8)   Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.
9)   § 16 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
10)   § 124 zákoníku práce.
11)   Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 236/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
12)   Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 251/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců rozpočtových a některých dalších organizací, ve znění pozdějších předpisů.

Příloha č. 1 k zákonu č. 6/2002 Sb.

NÁZVY, OBVODY A SĺDLA VRCHNĺCH SOUDŮ

1. Vrchní soud v Praze

Do obvodu Vrchního soudu v Praze patří obvody Městského soudu v Praze a krajských soudů v Praze, Českých Budějovicích, Plzni, Ústí nad Labem a v Hradci Králové.

Sídlem Vrchního soudu v Praze je hlavní město Praha.

2. Vrchní soud v Olomouci

Do obvodu Vrchního soudu v Olomouci patří obvody krajských soudů v Brně a v Ostravě.

Sídlem Vrchního soudu v Olomouci je město Olomouc.

Příloha č. 2 k zákonu č. 6/2002 Sb.

NÁZVY, OBVODY A SĺDLA KRAJSKÝCH SOUDŮ

1. Městský soud v Praze

Do obvodu Městského soudu v Praze patří obvody obvodních soudů pro Prahu 1, Prahu 2, Prahu 3, Prahu 4, Prahu 5, Prahu 6, Prahu 7, Prahu 8, Prahu 9 a Prahu 10.

Sídlem Městského soudu v Praze je hlavní město Praha.

2. Krajský soud v Praze

Do obvodu Krajského soudu v Praze patří obvody okresních soudů v Benešově, Berouně, Kladně, Kolíně, Kutné Hoře, Mělníku, Mladé Boleslavi, Nymburku, Praha-východ, Praha-západ, v Příbrami a v Rakovníku.

Sídlem Krajského soudu v Praze je hlavní město Praha.

3. Krajský soud v Českých Budějovicích

Do obvodu Krajského soudu v Českých Budějovicích patří obvody okresních soudů v Českých Budějovicích, Českém Krumlově, Jindřichově Hradci, Pelhřimově, Písku, Prachaticích, Strakonicích a v Táboře.

Sídlem Krajského soudu v Českých Budějovicích je město České Budějovice.

4. Krajský soud v Plzni

Do obvodu Krajského soudu v Plzni patří obvody okresních soudů v Domažlicích, Chebu, Klatovech, Karlových Varech, Plzeň-město, Plzeň-jih, Plzeň-sever, v Rokycanech, Sokolově a v Tachově.

Sídlem Krajského soudu v Plzni je město Plzeň.

5. Krajský soud v Ústí nad Labem

Do obvodu Krajského soudu v Ústí nad Labem patří obvody okresních soudů v České Lípě, Děčíně, Chomutově, Jablonci nad Nisou, Liberci, Litoměřicích, Lounech, Mostě, Teplicích a v Ústí nad Labem.

Sídlem Krajského soudu v Ústí nad Labem je město Ústí nad Labem.

6. Krajský soud v Hradci Králové

Do obvodu Krajského soudu v Hradci Králové patří obvody okresních soudů v Havlíčkově Brodu, Hradci Králové, Chrudimi, Jičíně, Náchodě, Pardubicích, Rychnově nad Kněžnou, Semilech, Svitavách, Trutnově a v Ústí nad Orlicí.

Sídlem Krajského soudu v Hradci Králové je město Hradec Králové.

7. Krajský soud v Brně

Do obvodu Krajského soudu v Brně patří obvody Městského soudu v Brně a okresních soudů v Blansku, Brno-venkov, v Břeclavi, Hodoníně, Jihlavě, Kroměříži, Prostějově, Třebíči, Uherském Hradišti, Vyškově, Zlíně, Znojmu a ve Žďáru nad Sázavou.

Sídlem Krajského soudu v Brně je město Brno.

8. Krajský soud v Ostravě

Do obvodu Krajského soudu v Ostravě patří obvody okresních soudů v Bruntále, Frýdku-Místku, Jeseníku, Karviné, Novém Jičíně, Olomouci, Opavě, Ostravě, Přerově, Šumperku a ve Vsetíně.

Sídlem Krajského soudu v Ostravě je město Ostrava.

Příloha č. 3 k zákonu č. 6/2002 Sb.

NÁZVY, OBVODY A SÍDLA OKRESNÍCH SOUDŮ

1. Okresní soud v Benešově

Do obvodu Okresního soudu v Benešově patří území obcí Benešov, Bernartice, Bílkovice, Blažejovice, Borovnice, Bukovany, Bystřice, Ctiboř, Čakov, Čechtice, Čerčany, Červený Újezd, Český Šternberk, Čtyřkoly, Děkanovice, Divišov, Dolní Kralovice, Drahňovice, Dunice, Heřmaničky, Hradiště, Hulice, Hvězdonice, Chářovice, Chleby, Chlístov, Chlum, Chmelná, Chocerady, Choratice, Chotýšany, Chrášťany, Jankov, Javorník, Ješetice, Kamberk, Keblov, Kladruby, Kondrac, Kozmice, Krhanice, Krňany, Křečovice, Křivsoudov, Kuňovice, Lešany, Libež, Litichovice, Loket, Louňovice pod Blaníkem, Lštění, Maršovice, Mezno, Miličín, Miřetice, Mnichovice, Mrač, Načeradec, Nemíž, Nespeky, Netvořice, Neustupov, Neveklov, Olbramovice, Ostrov, Ostředek, Pavlovice, Petroupim, Popovice, Poříčí nad Sázavou, Postupice, Pravonín, Přestavlky u Čerčan, Psáře, Pyšely, Rabyně, Radošovice, Rataje, Ratměřice, Řimovice, Sázava, Sedlec-Prčice, Slověnice, Smilkov, Snět, Soběhrdy, Soutice, Stranný, Strojetice, Struhařov, Střezimíř, Studený, Šetějovice, Tehov, Teplýšovice, Tichonice, Tisem, Tomice, Trhový Štěpánov, Třebešice, Týnec nad Sázavou, Václavice, Veliš, Vlašim, Vodslivy, Vojkov, Votice, Vracovice, Vranov, Vrchotovy Janovice, Všechlapy, Vysoký Újezd, Xaverov, Zdislavice, Zvěstov.

Sídlem Okresního soudu v Benešově je město Benešov.

2. Okresní soud v Berouně

Do obvodu Okresního soudu v Berouně patří území obcí Bavoryně, Beroun, Běštín, Broumy, Březová, Bubovice, Bykoš, Bzová, Cerhovice, Drozdov, Felbabka, Hlásná Třebaň, Hořovice, Hostomice, Hředle, Hudlice, Hvozdec, Hýskov, Chaloupky, Chlustina, Chodouň, Chrustenice, Chyňava, Jivina, Karlštejn, Komárov, Koněprusy, Korno, Kotopeky, Králův Dvůr, Kublov, Lážovice, Lhotka, Libomyšl, Liteň, Loděnice, Lochovice, Lužce, Malá Víska, Málkov, Měňany, Mezouň, Mořina, Mořinka, Nenačovice, Nesvačily, Neumětely, Nižbor, Nový Jáchymov, Olešná, Osek, Osov, Otmíče, Otročiněves, Podbrdy, Podluhy, Praskolesy, Rpety, Skřipel, Skuhrov, Srbsko, Stašov, Suchomasty, Svatá, Svatý Jan pod Skalou, Svinaře, Tetín, Tlustice, Tmaň, Točník, Trubín, Trubská, Újezd, Velký Chlumec, Vinařice, Vižina, Vráž, Všeradice, Vysoký Újezd, Zadní Třebaň, Zahořany, Zaječov, Záluží, Zdice, Žebrák, Železná.

Sídlem Okresního soudu v Berouně je město Beroun.

3. Okresní soud v Blansku

Do obvodu Okresního soudu v Blansku patří území obcí Adamov, Bedřichov, Běleč, Benešov, Blansko, Borotín, Bořitov, Boskovice, Brťov-Jeneč, Brumov, Březina, Bukovice, Bukovina, Bukovinka, Býkovice, Cetkovice, Crhov, Černá Hora, Černovice, Deštná, Dlouhá Lhota, Doubravice nad Svitavou, Drnovice, Habrůvka, Hluboké Dvory, Hodonín, Holštejn, Horní Poříčí, Horní Smržov, Chrudichromy, Jabloňany, Jedovnice, Kněževes, Knínice u Boskovic, Kořenec, Kotvrdovice, Kozárov, Krasová, Krhov, Křetín, Křtěnov, Křtiny, Kulířov, Kunčina Ves, Kunice, Kuničky, Kunštát, Lazinov, Lažany, Letovice, Lhota Rapotina, Lhota u Lysic, Lhota u Olešnice, Lipovec, Lipůvka, Lomnice, Louka, Lubě, Ludíkov, Lysice, Makov, Malá Lhota, Malá Roudka, Míchov, Milonice, Němčice, Nýrov, Obora, Ochoz u Tišnova, Okrouhlá, Olešnice, Olomučany, Osiky, Ostrov u Macochy, Pamětice, Petrov, Petrovice, Prostřední Poříčí, Rájec-Jestřebí, Ráječko, Rašov, Rohozec, Roubanina, Rozseč nad Kunštátem, Rozsíčka, Rudice, Sebranice, Senetářov, Skalice nad Svitavou, Skrchov, Sloup, Strhaře, Stvolová, Sudice, Suchý, Sulíkov, Světlá, Svinošice, Svitávka, Synalov, Šebetov, Šebrov-Kateřina, Šošůvka, Štěchov, Tasovice, Uhřice, Újezd u Boskovic, Újezd u Černé Hory, Unín, Úsobrno, Ústup, Valchov, Vanovice, Vavřinec, Vážany, Velenov, Velké Opatovice, Vilémovice, Vísky, Voděrady, Vranová, Vysočany, Závist, Zbraslavec, Zhoř, Žďár, Žďárná, Žernovník, Žerůtky.

Sídlem Okresního soudu v Blansku je město Blansko.

4. Okresní soud Brno-venkov

Do obvodu Okresního soudu Brno-venkov patří území obcí Babice nad Svitavou, Babice u Rosic, Bílovice nad Svitavou, Biskoupky, Blažovice, Blučina, Braníškov, Bratčice, Březina, Čebín, Česká, Čučice, Deblín, Dolní Kounice, Domašov, Drásov, Hajany, Heroltice, Hlína, Holasice, Hostěnice, Hradčany, Hrušovany u Brna, Hvozdec, Chudčice, Ivančice, Javůrek, Jinačovice, Jiříkovice, Kanice, Ketkovice, Kobylnice, Kovalovice, Kratochvilka, Kupařovice, Kuřim, Lažánky, Ledce, Lelekovice, Lesní Hluboké, Litostrov, Lomnička, Lukovany, Malešovice, Malhostovice, Maršov, Medlov, Mělčany, Měnín, Modřice, Mokrá-Horákov, Moravany, Moravské Bránice, Moravské Knínice, Moutnice, Nebovidy, Nelepeč-Žernůvka, Němčičky, Neslovice, Nesvačilka, Nosislav, Nová Ves, Nové Bránice, Odrovice, Ochoz u Brna, Omice, Opatovice, Ořechov, Oslavany, Ostopovice, Ostrovačice, Otmarov, Podolí, Ponětovice, Popovice, Popůvky, Pozořice, Prace, Pravlov, Prštice, Předklášteří, Příbram, Přibyslavice, Přísnotice, Radostice, Rajhrad, Rajhradice, Rebešovice, Rosice, Rozdrojovice, Rudka, Řícmanice, Říčany, Říčky, Sentice, Silůvky, Sivice, Skalička, Sobotovice, Sokolnice, Stanoviště, Střelice, Svatoslav, Syrovice, Šerkovice, Šlapanice, Štěpánovice, Telnice, Těšany, Tetčice, Tišnov, Trboušany, Troubsko, Tvarožná, Újezd u Brna, Újezd u Rosic, Unkovice, Úsuší, Velatice, Veverská Bítýška, Veverské Knínice, Viničné Šumice, Vohančice, Vojkovice, Vranov, Všechovice, Vysoké Popovice, Zakřany, Zálesná Zhoř, Zastávka, Zbraslav, Zbýšov, Žabčice, Žatčany, Želešice, Železné, Židlochovice.

Sídlem Okresního soudu Brno-venkov je město Brno.

5. Okresní soud v Bruntále

Do obvodu Okresního soudu v Bruntále patří území obcí Andělská Hora, Bílčice, Bohušov, Brantice, Bruntál, Břidličná, Býkov-Láryšov, Čaková, Dětřichov nad Bystřicí, Dívčí Hrad, Dlouhá Stráň, Dolní Moravice, Dvorce, Heřmanovice, Hlinka, Holčovice, Horní Benešov, Horní Město, Horní Životice, Hošťálkovy, Huzová, Janov, Jindřichov, Jiříkov, Karlova Studánka, Karlovice, Krasov, Krnov, Křišťanovice, Leskovec nad Moravicí, Lichnov, Liptaň, Lomnice, Ludvíkov, Malá Morávka, Malá Štáhle, Město Albrechtice, Mezina, Milotice nad Opavou, Moravskoslezský Kočov, Moravský Beroun, Norberčany, Nová Pláň, Nové Heřminovy, Oborná, Osoblaha, Petrovice, Razová, Roudno, Rudná pod Pradědem, Rusín, Rýmařov, Ryžoviště, Slezské Pavlovice, Slezské Rudoltice, Sosnová, Stará Ves, Staré Heřminovy, Staré Město, Světlá Hora, Svobodné Heřmanice, Široká Niva, Třemešná, Tvrdkov, Úvalno, Václavov u Bruntálu, Valšov, Velká Štáhle, Vrbno pod Pradědem, Vysoká, Zátor.

Sídlem Okresního soudu v Bruntále je město Bruntál.

6. Okresní soud v Břeclavi

Do obvodu Okresního soudu v Břeclavi patří území obcí Bavory, Boleradice, Borkovany, Bořetice, Brod nad Dyjí, Brumovice, Břeclav, Březí, Bulhary, Cvrčovice, Diváky, Dobré Pole, Dolní Dunajovice, Dolní Věstonice, Drnholec, Hlohovec, Horní Bojanovice, Horní Věstonice, Hrušky, Hustopeče, Ivaň, Jevišovka, Kašnice, Klentnice, Klobouky u Brna, Kobylí, Kostice, Krumvíř, Křepice, Kurdějov, Lanžhot, Lednice, Mikulov, Milovice, Moravská Nová Ves, Moravský Žižkov, Morkůvky, Němčičky, Nikolčice, Novosedly, Nový Přerov, Pasohlávky, Pavlov, Perná, Podivín, Pohořelice, Popice, Pouzdřany, Přibice, Přítluky, Rakvice, Sedlec, Starovice, Starovičky, Strachotín, Šakvice, Šitbořice, Tvrdonice, Týnec, Uherčice, Valtice, Velké Bílovice, Velké Hostěrádky, Velké Němčice, Velké Pavlovice, Vlasatice, Vranovice, Vrbice, Zaječí.

Sídlem Okresního soudu v Břeclavi je město Břeclav.

7. Okresní soud v České Lípě

Do obvodu Okresního soudu v České Lípě patří území obcí Bezděz, Blatce, Blíževedly, Bohatice, Brniště, Cvikov, Častolovice, Česká Lípa, Doksy, Dubá, Dubnice, Hamr na Jezeře, Holany, Horní Libchava, Horní Police, Chlum, Chotovice, Jablonné v Podještědí, Janovice v Podještědí, Jestřebí, Kamenický Šenov, Kozly, Kravaře, Krompach, Kunratice u Cvikova, Kvítkov, Luka, Mařenice, Mimoň, Noviny pod Ralskem, Nový Bor, Nový Oldřichov, Okna, Okrouhlá, Pertoltice pod Ralskem, Polevsko, Provodín, Prysk, Radvanec, Ralsko, Skalice u České Lípy, Skalka u Doks, Sloup v Čechách, Slunečná, Sosnová, Stráž pod Ralskem, Stružnice, Stvolínky, Svojkov, Svor, Tachov, Tuhaň, Velenice, Velký Valtinov, Volfartice, Vrchovany, Zahrádky, Zákupy, Žandov, Ždírec.

Sídlem Okresního soudu v České Lípě je město Česká Lípa.f

8. Okresní soud v Českých Budějovicích

Do obvodu Okresního soudu v Českých Budějovicích patří území obcí Adamov, Bečice, Borek, Borovany, Borovnice, Boršov nad Vltavou, Bošilec, Branišov, Břehov, Čakov, Čejkovice, České Budějovice, Čížkrajice, Dasný, Dívčice, Dobrá Voda u Českých Budějovic, Dobšice, Dolní Bukovsko, Doubravice, Doudleby, Drahotěšice, Dříteň, Dubičné, Dubné, Dynín, Habří, Hartmanice, Heřmaň, Hlavatce, Hlincová Hora, Hluboká nad Vltavou, Homole, Horní Kněžeklady, Horní Stropnice, Hosín, Hosty, Hradce, Hranice, Hrdějovice, Hůry, Hvozdec, Chotýčany, Chrášťany, Jankov, Jílovice, Jivno, Kamenná, Kamenný Újezd, Komařice, Kvítkovice, Ledenice, Libín, Libníč, Lipí, Lišov, Litvínovice, Ločenice, Mazelov, Mladošovice, Modrá Hůrka, Mokrý Lom, Mydlovary, Nákří, Nedabyle, Neplachov, Nová Ves, Nové Hrady, Olešnice, Olešník, Ostrolovský Újezd, Petříkov, Pištín, Planá, Plav, Radošovice, Roudné, Rudolfov, Římov, Sedlec, Slavče, Srubec, Staré Hodějovice, Strážkovice, Strýčice, Střížov, Svatý Jan nad Malší, Ševětín, Štěpánovice, Temelín, Trhové Sviny, Týn nad Vltavou, Úsilné, Včelná, Vidov, Vitín, Vlkov, Vrábče, Vráto, Všemyslice, Záboří, Zahájí, Závraty, Zliv, Zvíkov, Žabovřesky, Žár, Žimutice.

Sídlem Okresního soudu v Českých Budějovicích je město České Budějovice.

9. Okresní soud v Českém Krumlově

Do obvodu Okresního soudu v Českém Krumlově patří území obcí Benešov nad Černou, Besednice, Bohdalovice, Brloh, Bujanov, Černá v Pošumaví, Český Krumlov, Dolní Dvořiště, Dolní Třebonín, Frymburk, Holubov, Horní Dvořiště, Horní Planá, Hořice na Šumavě, Chlumec, Chvalšiny, Kájov, Kaplice, Křemže, Lipno nad Vltavou, Loučovice, Malonty, Malšín, Mirkovice, Mojné, Netřebice, Nová Ves, Omlenice, Pohorská Ves, Přední Výtoň, Přídolí, Přísečná, Rožmberk nad Vltavou, Rožmitál na Šumavě, Soběnov, Srnín, Střítež, Světlík, Velešín, Větřní, Věžovatá Pláně, Vyšší Brod, Zlatá Koruna, Zubčice, Zvíkov a území vojenského újezdu Boletice.

Sídlem Okresního soudu v Českém Krumlově je město Český Krumlov.

10. Okresní soud v Děčíně

Do obvodu Okresního soudu v Děčíně patří území obcí Arnoltice, Benešov nad Ploučnicí, Bynovec, Česká Kamenice, Děčín, Dobkovice, Dobrná, Dolní Habartice, Dolní Podluží, Dolní Poustevna, Doubice, Františkov nad Ploučnicí, Heřmanov, Horní Habartice, Horní Podluží, Hřensko, Huntířov, Chřibská, Janov, Janská, Jetřichovice, Jílové, Jiřetín pod Jedlovou, Jiříkov, Kámen, Krásná Lípa, Kunratice, Kytlice, Labská Stráň, Lipová, Lobendava, Ludvíkovice, Malá Veleň, Malšovice, Markvartice, Merboltice, Mikulášovice, Rumburk, Růžová, Rybniště, Srbská Kamenice, Staré Křečany, Starý Šachov, Šluknov, Těchlovice, Valkeřice, Varnsdorf, Velká Bukovina, Velký Šenov, Verneřice, Veselé, Vilémov.

Sídlem Okresního soudu v Děčíně je město Děčín.f

11. Okresní soud v Domažlicích

Do obvodu Okresního soudu v Domažlicích patří území obcí Babylon, Bělá nad Radbuzou, Blížejov, Brnířov, Bukovec, Čečovice, Čermná, Černíkov, Černovice, Česká Kubice, Díly, Domažlice, Drahotín, Draženov, Hlohová, Hlohovčice, Holýšov, Hora Svatého Václava, Horní Kamenice, Horšovský Týn, Hostouň, Hradiště, Hvožďany, Chocomyšl, Chodov, Chodská Lhota, Chrastavice, Kanice, Kaničky, Kdyně, Klenčí pod Čerchovem, Koloveč, Kout na Šumavě, Křenovy, Kvíčovice, Libkov, Loučim, Luženičky, Meclov, Mezholezy (dříve okres Domažlice), Mezholezy (dříve okres Horšovský Týn), Milavče, Mířkov, Mnichov, Močerady, Mrákov, Mutěnín, Nemanice, Němčice, Neuměř, Nevolice, Nová Ves, Nový Kramolín, Osvračín, Otov, Pařezov, Pasečnice, Pec, Pelechy, Poběžovice, Pocinovice, Poděvousy, Postřekov, Puclice, Rybník, Semněvice, Spáňov, Srbice, Srby, Staňkov, Stráž, Štichov, Tlumačov, Trhanov, Úboč, Újezd, Únějovice, Úsilov, Velký Malahov, Vidice, Vlkanov, Všekary, Všepadly, Všeruby, Zahořany, Ždánov.

Sídlem Okresního soudu v Domažlicích je město Domažlice.

12. Okresní soud ve Frýdku-Místku

Do obvodu Okresního soudu ve Frýdku-Místku patří území obcí Baška, Bílá, Bocanovice, Brušperk, Bruzovice, Bukovec, Bystřice, Čeladná, Dobrá, Dobratice, Dolní Domaslavice, Dolní Lomná, Dolní Tošanovice, Fryčovice, Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Hnojník, Horní Bludovice, Horní Domaslavice, Horní Lomná, Horní Tošanovice, Hrádek, Hrčava, Hukvaldy, Jablunkov, Janovice, Kaňovice, Komorní Lhotka, Košařiska, Kozlovice, Krásná, Krmelín, Kunčice pod Ondřejníkem, Lhotka, Lučina, Malenovice, Metylovice, Milíkov, Morávka, Mosty u Jablunkova, Návsí, Nižní Lhoty, Nošovice, Nýdek, Ostravice, Palkovice, Paskov, Pazderna, Písek, Pražmo, Pržno, Pstruží, Raškovice, Řeka, Řepiště, Sedliště, Smilovice, Soběšovice, Stará Ves nad Ondřejnicí, Staré Hamry, Staré Město, Staříč, Střítež, Sviadnov, Šenov, Třanovice, Třinec, Václavovice, Vělopolí, Vendryně, Vojkovice, Vratimov, Vyšní Lhoty, Žabeň, Žermanice.

Sídlem Okresního soudu ve Frýdku-Místku je město Frýdek-Místek.

13. Okresní soud v Havlíčkově Brodě

Do obvodu Okresního soudu v Havlíčkově Brodě patří území obcí Bačkov, Bartoušov, Bělá, Bezděkov, Bojiště, Boňkov, Borek, Břevnice, Čachotín, Čečkovice, Česká Bělá, Číhošť, Dlouhá Ves, Dolní Krupá, Dolní Město, Dolní Sokolovec, Druhanov, Golčův Jeníkov, Habry, Havlíčkova Borová, Havlíčkův Brod, Herálec, Heřmanice, Hněvkovice, Horní Krupá, Horní Paseka, Horní Pohleď, Hradec, Hurtova Lhota, Chotěboř, Chrtníč, Chřenovice, Jedlá, Jeřišno, Jilem, Jitkov, Kámen, Kamenná Lhota, Klokočov, Knyk, Kochánov, Kojetín, Kouty, Kozlov, Kožlí, Kraborovice, Krásná Hora, Krátká Ves, Krucemburk, Kunemil, Květinov, Kyjov, Kynice, Lány, Ledeč nad Sázavou, Leškovice, Leština u Světlé, Libice nad Doubravou, Lípa, Lipnice nad Sázavou, Lučice, Malčín, Maleč, Michalovice, Modlíkov, Nejepín, Nová Ves u Chotěboře, Nová Ves u Leštiny, Nová Ves u Světlé, Okrouhlice, Okrouhlička, Olešenka, Olešná, Ostrov, Oudoleň, Ovesná Lhota, Pavlov, Podmoklany, Podmoky, Pohled, Prosíčka, Přibyslav, Příseka, Radostín, Rozsochatec, Rušinov, Rybníček, Sázavka, Sedletín, Skorkov, Skryje, Skuhrov, Slavětín, Slavíkov, Slavníč, Sloupno, Služátky, Sobíňov, Stříbrné Hory, Světlá nad Sázavou, Šlapanov, Štoky, Tis, Trpišovice, Uhelná Příbram, Úhořilka, Úsobí, Vepříkov, Veselý Žďár, Věž, Věžnice, Vilémov, Vilémovice, Víska, Vlkanov, Vysoká, Zvěstovice, Ždírec, Ždírec nad Doubravou, Žižkovo Pole.

Sídlem Okresního soudu v Havlíčkově Brodě je město Havlíčkův Brod.f

14. Okresní soud v Hodoníně

Do obvodu Okresního soudu v Hodoníně patří území obcí Archlebov, Blatnice pod Svatým Antonínkem, Blatnička, Bukovany, Bzenec, Čejč, Čejkovice, Čeložnice, Dambořice, Dolní Bojanovice, Domanín, Dražůvky, Dubňany, Hodonín, Hovorany, Hroznová Lhota, Hrubá Vrbka, Hýsly, Javorník, Ježov, Josefov, Karlín, Kelčany, Kněždub, Kostelec, Kozojídky, Kuželov, Kyjov, Labuty, Lipov, Louka, Lovčice, Lužice, Malá Vrbka, Mikulčice, Milotice, Moravany, Moravský Písek, Mutěnice, Násedlovice, Nechvalín, Nenkovice, Nová Lhota, Nový Poddvorov, Ostrovánky, Petrov, Prušánky, Radějov, Ratíškovice, Rohatec, Skalka, Skoronice, Sobůlky, Starý Poddvorov, Stavěšice, Strážnice, Strážovice, Sudoměřice, Suchov, Svatobořice-Mistřín, Syrovín, Šardice, Tasov, Těmice, Terezín, Tvarožná Lhota, Uhřice, Vacenovice, Velká nad Veličkou, Veselí nad Moravou, Věteřov, Vlkoš, Vnorovy, Vracov, Vřesovice, Žádovice, Žarošice, Ždánice, Želetice, Žeravice, Žeraviny.

Sídlem Okresního soudu v Hodoníně je město Hodonín.

15. Okresní soud v Hradci Králové

Do obvodu Okresního soudu v Hradci Králové patří území obcí Babice, Barchov, Běleč nad Orlicí, Benátky, Blešno, Boharyně, Černilov, Černožice, Číštěves, Divec, Dobřenice, Dohalice, Dolní Přím, Habřina, Hlušice, Hněvčeves, Holohlavy, Hořiněves, Hradec Králové, Hrádek, Humburky, Hvozdnice, Chlumec nad Cidlinou, Chudeřice, Jeníkovice, Káranice, Klamoš, Kobylice, Kosice, Kosičky, Králíky, Kratonohy, Kunčice, Lejšovka, Lhota pod Libčany, Libčany, Libníkovice, Librantice, Libřice, Lišice, Lodín, Lochenice, Lovčice, Lužany, Lužec nad Cidlinou, Máslojedy, Měník, Mlékosrby, Mokrovousy, Myštěves, Mžany, Neděliště, Nechanice, Nepolisy, Nové Město, Nový Bydžov, Obědovice, Ohnišťany, Olešnice, Osice, Osičky, Petrovice, Písek, Prasek, Praskačka, Předměřice nad Labem, Převýšov, Pšánky, Puchlovice, Račice nad Trotinou, Radíkovice, Radostov, Roudnice, Sadová, Sendražice, Skalice, Skřivany, Sloupno, Smidary, Smiřice, Smržov, Sovětice, Stará Voda, Starý Bydžov, Stěžery, Stračov, Střezetice, Světí, Syrovátka, Šaplava, Těchlovice, Třebechovice pod Orebem, Třesovice, Urbanice, Vinary, Vrchovnice, Všestary, Výrava, Vysoká nad Labem, Zachrašťany, Zdechovice.

Sídlem Okresního soudu v Hradci Králové je město Hradec Králové.f

16. Okresní soud v Chebu

Do obvodu Okresního soudu v Chebu patří území obcí Aš, Dolní Žandov, Drmoul, Františkovy Lázně, Hazlov, Hranice, Cheb, Krásná, Křižovatka, Lázně Kynžvart, Libá, Lipová, Luby, Mariánské Lázně, Milhostov, Milíkov, Mnichov, Nebanice, Nový Kostel, Odrava, Okrouhlá, Ovesné Kladruby, Plesná, Podhradí, Pomezí nad Ohří, Poustka, Prameny, Skalná, Stará Voda, Trstěnice, Třebeň, Tři Sekery, Tuřany, Valy, Velká Hleďsebe, Velký Luh, Vlkovice, Vojtanov, Zádub-Závišín.

Sídlem Okresního soudu v Chebu je město Cheb.

17. Okresní soud v Chomutově

Do obvodu Okresního soudu v Chomutově patří území obcí Bílence, Blatno, Boleboř, Březno, Černovice, Domašín, Droužkovice, Hora Svatého Šebestiána, Hrušovany, Chbany, Chomutov, Jirkov, Kadaň, Kalek, Klášterec nad Ohří, Kovářská, Kryštofovy Hamry, Křimov, Libědice, Loučná, Málkov, Mašťov, Měděnec, Místo, Nezabylice, Okounov, Otvice, Perštejn, Pesvice, Pětipsy, Račetice, Radonice, Rokle, Spořice, Strupčice, Údlice, Vejprty, Veliká Ves, Vilémov, Vrskmaň, Všehrdy, Všestudy, Výsluní, Vysoká Pec.

Sídlem Okresního soudu v Chomutově je město Chomutov.f

18. Okresní soud v Chrudimi

Do obvodu Okresního soudu v Chrudimi patří území obcí Běstvina, Biskupice, Bítovany, Bojanov, Bor u Skutče, Bořice, Bousov, Bylany, Ctětín, Čankovice, České Lhotice, Dědová, Dolní Bezděkov, Dřenice, Dvakačovice, Hamry, Heřmanův Městec, Hlinsko, Hluboká, Hodonín, Holetín, Honbice, Horka, Horní Bradlo, Hošťalovice, Hrochův Týnec, Hroubovice, Chrast, Chroustovice, Chrudim, Jeníkov, Jenišovice, Kameničky, Kladno, Klešice, Kněžice, Kočí, Kostelec u Heřmanova Městce, Krásné, Krouna, Křižanovice, Lány, Leština, Leštinka, Libkov, Liboměřice, Licibořice, Lipovec, Lozice, Lukavice, Luže, Míčov-Sušice, Miřetice, Mladoňovice, Morašice, Mrákotín, Nabočany, Načešice, Nasavrky, Nové Hrady, Orel, Ostrov, Otradov, Perálec, Podhořany u Ronova, Pokřikov, Prachovice, Proseč, Prosetín, Předhradí, Přestavlky, Rabštejnská Lhota, Raná, Ronov nad Doubravou, Rosice, Rozhovice, Řepníky, Řestoky, Seč, Skuteč, Slatiňany, Smrček, Sobětuchy, Stolany, Stradouň, Střemošice, Studnice, Svídnice, Svratouch, Tisovec, Trhová Kamenice, Trojovice, Třemošnice, Třibřichy, Tuněchody, Úherčice, Úhřetice, Vápenný Podol, Včelákov, Vejvanovice, Vinary, Vítanov, Vojtěchov, Vortová, Vrbatův Kostelec, Všeradov, Vysočina, Vyžice, Zaječice, Zájezdec, Zderaz, Žlebské Chvalovice, Žumberk.

Sídlem Okresního soudu v Chrudimi je město Chrudim.

19. Okresní soud v Jablonci nad Nisou

Do obvodu Okresního soudu v Jablonci nad Nisou patří území obcí Albrechtice v Jizerských horách, Bedřichov, Dalešice, Desná, Držkov, Frýdštejn, Jablonec nad Nisou, Janov nad Nisou, Jenišovice, Jílové u Držkova, Jiřetín pod Bukovou, Josefův Důl, Koberovy, Kořenov, Líšný, Loužnice, Lučany nad Nisou, Malá Skála, Maršovice, Nová Ves nad Nisou, Pěnčín, Plavy, Pulečný, Radčice, Rádlo, Rychnov u Jablonce nad Nisou, Skuhrov, Smržovka, Tanvald, Velké Hamry, Vlastiboř, Zásada, Zlatá Olešnice, Železný Brod.

Sídlem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou je město Jablonec nad Nisou.f

20. Okresní soud v Jeseníku

Do obvodu Okresního soudu v Jeseníku patří území obcí Bělá pod Pradědem, Bernartice, Bílá Voda, Černá Voda, Česká Ves, Hradec-Nová Ves, Javorník, Jeseník, Lipová-lázně, Mikulovice, Ostružná, Písečná, Skorošice, Stará Červená Voda, Supíkovice, Uhelná, Vápenná, Velká Kraš, Velké Kunětice, Vidnava, Vlčice, Zlaté Hory, Žulová.

Sídlem Okresního soudu v Jeseníku je město Jeseník.

21. Okresní soud v Jihlavě

Do obvodu Okresního soudu v Jihlavě patří území obcí Arnolec, Batelov, Bílý Kámen, Bítovčice, Bohuslavice, Borovná, Boršov, Brtnice, Brzkov, Cejle, Cerekvička-Rosice, Černíč, Čížov, Dlouhá Brtnice, Dobronín, Dobroutov, Dolní Cerekev, Dolní Vilímeč, Doupě, Dudín, Dušejov, Dvorce, Dyjice, Hladov, Hodice, Hojkov, Horní Dubenky, Horní Myslová, Hostětice, Hubenov, Hybrálec, Jamné, Jersín, Jezdovice, Ježená, Jihlava, Jihlávka, Jindřichovice, Kalhov, Kaliště, Kamenice, Kamenná, Klatovec, Knínice, Kostelec, Kostelní Myslová, Kozlov, Krahulčí, Krasonice, Lhotka, Luka nad Jihlavou, Malý Beranov, Markvartice, Měšín, Meziříčko, Milíčov, Mirošov, Mrákotín, Mysletice, Mysliboř, Nadějov, Nevcehle, Nová Říše, Olšany, Olší, Opatov, Ořechov, Otín, Panenská Rozsíčka, Panské Dubenky, Pavlov, Plandry, Polná, Puklice, Radkov, Rančířov, Rantířov, Rohozná, Rozseč, Růžená, Rybné, Řásná, Řídelov, Sedlatice, Sedlejov, Smrčná, Stáj, Stará Říše, Stonařov, Strachoňovice, Střítež, Suchá, Svojkovice, Šimanov, Švábov, Telč, Třešť, Třeštice, Urbanov, Ústí, Vanov, Vanůvek, Vápovice, Velký Beranov, Větrný Jeníkov, Věžnice, Věžnička, Vílanec, Volevčice, Vyskytná nad Jihlavou, Vysoké Studnice, Vystrčenovice, Záborná, Zadní Vydří, Zbilidy, Zbinohy, Zdeňkov, Zhoř, Zvolenovice, Žatec, Ždírec.

Sídlem Okresního soudu v Jihlavě je město Jihlava.

22. Okresní soud v Jičíně

Do obvodu Okresního soudu v Jičíně patří území obcí Bačalky, Bašnice, Běchary, Bílsko u Hořic, Boháňka, Borek, Brada-Rybníček, Březina, Bříšťany, Budčeves, Bukvice, Butoves, Bystřice, Cerekvice nad Bystřicí, Červená Třemešná, Češov, Dětenice, Dílce, Dobrá Voda u Hořic, Dolní Lochov, Dřevěnice, Holín, Holovousy, Hořice, Cholenice, Chomutice, Choteč, Chyjice, Jeřice, Jičín, Jičíněves, Jinolice, Kacákova Lhota, Kbelnice, Kněžnice, Konecchlumí, Kopidlno, Kostelec, Kovač, Kozojedy, Kyje, Lázně Bělohrad, Libáň, Libošovice, Libuň, Lískovice, Lukavec u Hořic, Lužany, Markvartice, Miletín, Milovice u Hořic, Mladějov, Mlázovice, Nemyčeves, Nevratice, Nová Paka, Ohařice, Ohaveč, Osek, Ostroměř, Ostružno, Pecka, Petrovičky, Podhorní Újezd a Vojice, Podhradí, Podůlší, Radim, Rašín, Rohoznice, Rokytňany, Samšina, Sběř, Sedliště, Sekeřice, Slatiny, Slavhostice, Sobčice, Soběraz, Sobotka, Stará Paka, Staré Hrady, Staré Místo, Staré Smrkovice, Střevač, Sukorady, Svatojanský Újezd, Šárovcova Lhota, Tetín, Třebnouševes, Třtěnice, Tuř, Úbislavice, Údrnice, Úhlejov, Újezd pod Troskami, Úlibice, Valdice, Veliš, Vidochov, Vitiněves, Volanice, Vrbice, Vršce, Vřesník, Vysoké Veselí, Zámostí-Blata, Zelenecká Lhota, Železnice, Žeretice, Židovice, Žlunice.

Sídlem Okresního soudu v Jičíně je město Jičín.f

23. Okresní soud v Jindřichově Hradci

Do obvodu Okresního soudu v Jindřichově Hradci patří území obcí Báňovice, Bednárec, Bednáreček, Blažejov, Bořetín, Březina, Budeč, Budíškovice, Cep, Cizkrajov, Červený Hrádek, České Velenice, Český Rudolec, Číměř, Člunek, Dačice, Dešná, Deštná, Dívčí Kopy, Dobrohošť, Dolní Pěna, Dolní Žďár, Domanín, Doňov, Drunče, Dunajovice, Dvory nad Lužnicí, Frahelž, Hadravova Rosička, Halámky, Hamr, Hatín, Heřmaneč, Horní Meziříčko, Horní Němčice, Horní Pěna, Horní Radouň, Horní Skrýchov, Horní Slatina, Hospříz, Hrachoviště, Hříšice, Chlum u Třeboně, Jarošov nad Nežárkou, Jilem, Jindřichův Hradec, Kačlehy, Kamenný Malíkov, Kardašova Řečice, Klec, Kostelní Radouň, Kostelní Vydří, Kunžak, Lásenice, Lodhéřov, Lomnice nad Lužnicí, Lužnice, Majdalena, Nová Bystřice, Nová Olešná, Nová Včelnice, Nová Ves nad Lužnicí, Novosedly nad Nežárkou, Okrouhlá Radouň, Peč, Písečné, Pístina, Plavsko, Pleše, Pluhův Žďár, Polště, Ponědraž, Ponědrážka, Popelín, Příbraz, Rapšach, Ratiboř, Rodvínov, Roseč, Rosička, Slavonice, Smržov, Staňkov, Staré Hobzí, Staré Město pod Landštejnem, Stráž nad Nežárkou, Strmilov, Stříbřec, Střížovice, Studená, Suchdol nad Lužnicí, Světce, Třebětice, Třeboň, Újezdec, Velký Ratmírov, Vícemil, Višňová, Vlčetinec, Volfířov, Vydří, Záblatí, Záhoří, Zahrádky, Žďár, Županovice.

Sídlem Okresního soudu v Jindřichově Hradci je město Jindřichův Hradec.f

24. Okresní soud v Karlových Varech

Do obvodu Okresního soudu v Karlových Varech patří území obcí Abertamy, Andělská Hora, Bečov nad Teplou, Bochov, Boží Dar, Božičany, Březová, Černava, Čichalov, Dalovice, Děpoltovice, Hájek, Horní Blatná, Hory, Hroznětín, Chodov, Chyše, Jáchymov, Jenišov, Karlovy Vary, Kolová, Krásné Údolí, Krásný Les, Kyselka, Merklín, Mírová, Nejdek, Nová Role, Nové Hamry, Ostrov, Otovice, Otročín, Pernink, Potůčky, Pšov, Sadov, Smolné Pece, Stanovice, Stráž nad Ohří, Stružná, Šemnice, Štědrá, Teplá, Teplička, Toužim, Útvina, Valeč, Velichov, Verušičky, Vojkovice, Vrbice, Vysoká Pec, Žlutice a území vojenského újezdu Hradiště.

Sídlem Okresního soudu v Karlových Varech je město Karlovy Vary.

25. Okresní soud v Karviné

Do obvodu Okresního soudu v Karviné patří území obcí Albrechtice, Bohumín, Český Těšín, Dětmarovice, Dolní Lutyně, Doubrava, Havířov, Horní Suchá, Chotěbuz, Karviná, Orlová, Petrovice u Karviné, Petřvald, Rychvald, Stonava, Těrlicko.

Sídlem Okresního soudu v Karviné je město Karviná.f

26. Okresní soud v Kladně

Do obvodu Okresního soudu v Kladně patří území obcí Běleč, Běloky, Beřovice, Bílichov, Blevice, Brandýsek, Braškov, Bratronice, Buštěhrad, Cvrčovice, Černuc, Doksy, Dolany, Drnek, Družec, Dřetovice, Dřínov, Hobšovice, Horní Bezděkov, Hořešovice, Hořešovičky, Hospozín, Hostouň, Hradečno, Hrdlív, Hřebeč, Chržín, Jarpice, Jedomělice, Jemníky, Kačice, Kamenné Žehrovice, Kamenný Most, Kladno, Klobuky, Kmetiněves, Knovíz, Koleč, Královice, Kutrovice, Kvílice, Kyšice, Ledce, Lhota, Libochovičky, Libovice, Libušín, Lidice, Líský, Loucká, Makotřasy, Malé Kyšice, Malé Přítočno, Malíkovice, Neprobylice, Neuměřice, Olovnice, Otvovice, Páleč, Pavlov, Pchery, Pletený Újezd, Plchov, Podlešín, Poštovice, Pozdeň, Přelíc, Řisuty, Sazená, Slaný, Slatina, Smečno, Stehelčeves, Stochov, Stradonice, Studeněves, Svárov, Svinařov, Šlapanice, Třebichovice, Třebíz, Třebusice, Tuchlovice, Tuřany, Uhy, Unhošť, Velká Dobrá, Velké Přítočno, Velvary, Vinařice, Vraný, Vrbičany, Zájezd, Zákolany, Zichovec, Zlonice, Zvoleněves, Želenice, Žilina, Žižice.

Sídlem Okresního soudu v Kladně je město Kladno.

27. Okresní soud v Klatovech

Do obvodu Okresního soudu v Klatovech patří území obcí Běhařov, Běšiny, Bezděkov, Biřkov, Bolešiny, Borovy, Břežany, Budětice, Bukovník, Čachrov, Červené Poříčí, Číhaň, Čimice, Dešenice, Dlažov, Dlouhá Ves, Dobršín, Dolany, Domoraz, Dražovice, Frymburk, Hamry, Hartmanice, Hejná, Hlavňovice, Hnačov, Horažďovice, Horská Kvilda, Hrádek, Hradešice, Chanovice, Chlístov, Chudenice, Chudenín, Janovice nad Úhlavou, Javor, Ježovy, Jíno, Kaliště, Kašperské Hory, Kejnice, Klatovy, Klenová, Kolinec, Kovčín, Křenice, Kvášňovice, Lomec, Malý Bor, Maňovice, Měčín, Mezihoří, Mlýnské Struhadlo, Modrava, Mochtín, Mokrosuky, Myslív, Myslovice, Nalžovské Hory, Nehodiv, Nezamyslice, Nezdice, Nezdice na Šumavě, Nýrsko, Obytce, Olšany, Ostřetice, Pačejov, Petrovice u Sušice, Plánice, Podmokly, Poleň, Prášily, Předslav, Rabí, Rejštejn, Slatina, Soběšice, Srní, Strašín, Strážov, Stropčice, Sušice, Svéradice, Švihov, Tužice, Týnec, Újezd u Plánice, Velhartice, Velké Hydčice, Velký Bor, Vrhaveč, Vřeskovice, Zavlekov, Zborovy, Železná Ruda, Žihobce, Žichovice.

Sídlem Okresního soudu v Klatovech je město Klatovy.

28. Okresní soud v Kolíně

Do obvodu Okresního soudu v Kolíně patří území obcí Barchovice, Bečváry, Bělušice, Břežany I, Břežany II, Býchory, Cerhenice, Církvice, Černé Voděrady, Červené Pečky, Český Brod, Dobřichov, Dolní Chvatliny, Dománovice, Doubravčice, Drahobudice, Grunta, Horní Kruty, Hradešín, Chotutice, Chrášťany, Jestřabí Lhota, Jevany, Kbel, Klášterní Skalice, Klučov, Kolín, Konárovice, Konojedy, Kořenice, Kostelec nad Černými Lesy, Kouřim, Kozojedy, Krakovany, Krupá, Krychnov, Křečhoř, Kšely, Libenice, Libodřice, Lipec, Lošany, Malotice, Masojedy, Mrzky, Nebovidy, Němčice, Nová Ves I, Nučice, Ohaře, Oleška, Oplany, Ovčáry, Pašinka, Pečky, Plaňany, Polepy, Polní Chrčice, Polní Voděrady, Poříčany, Prusice, Přehvozdí, Přistoupim, Přišimasy, Radim, Radovesnice I, Radovesnice II, Ratboř, Ratenice, Rostoklaty, Skvrňov, Starý Kolín, Stříbrná Skalice, Svojšice, Štíhlice, Tismice, Toušice, Třebovle, Tři Dvory, Tuchoraz, Tuklaty, Týnec nad Labem, Uhlířská Lhota, Veletov, Velim, Velký Osek, Veltruby, Vitice, Vlkančice, Volárna, Vrátkov, Vrbčany, Vrbová Lhota, Výžerky, Vyžlovka, Zalešany, Zásmuky, Žabonosy, Ždánice, Žiželice.

Sídlem Okresního soudu v Kolíně je město Kolín.

29. Okresní soud v Kroměříži

Do obvodu Okresního soudu v Kroměříži patří území obcí Bařice-Velké Těšany, Bělov, Bezměrov, Blazice, Bořenovice, Brusné, Břest, Bystřice pod Hostýnem, Cetechovice, Dřínov, Holešov, Honětice, Horní Lapač, Hoštice, Hulín, Chomýž, Chropyně, Chvalčov, Chvalnov-Lísky, Jankovice, Jarohněvice, Karolín, Komárno, Koryčany, Kostelany, Kostelec u Holešova, Kroměříž, Kunkovice, Kurovice, Kvasice, Kyselovice, Lechotice, Litenčice, Loukov, Lubná, Ludslavice, Lutopecny, Martinice, Míškovice, Morkovice-Slížany, Mrlínek, Němčice, Nítkovice, Nová Dědina, Osíčko, Pacetluky, Pačlavice, Počenice-Tetětice, Podhradní Lhota, Prasklice, Pravčice, Prusinovice, Přílepy, Rajnochovice, Rataje, Roštění, Roštín, Rusava, Rymice, Skaštice, Slavkov pod Hostýnem, Soběsuky, Střílky, Střížovice, Sulimov, Troubky-Zdislavice, Třebětice, Uhřice, Věžky, Vítonice, Vrbka, Zahnašovice, Záříčí, Zástřizly, Zborovice, Zdounky, Zlobice, Žalkovice, Žeranovice.

Sídlem Okresního soudu v Kroměříži je město Kroměříž.

30. Okresní soud v Kutné Hoře

Do obvodu Okresního soudu v Kutné Hoře patří území obcí Adamov, Bernardov, Bílé Podolí, Bludov, Bohdaneč, Brambory, Bratčice, Církvice, Čáslav, Čejkovice, Černíny, Červené Janovice, Čestín, Dobrovítov, Dolní Pohleď, Drobovice, Hlízov, Horka I, Horka II, Horky, Horušice, Hostovlice, Hraběšín, Chabeřice, Chlístovice, Chotusice, Kácov, Kluky, Kobylnice, Košice, Krchleby, Křesetice, Kutná Hora, Ledečko, Malešov, Miskovice, Močovice, Nepoměřice, Nové Dvory, Okřesaneč, Onomyšl, Opatovice I, Paběnice, Pertoltice, Petrovice I, Petrovice II, Podveky, Potěhy, Rašovice, Rataje nad Sázavou, Rohozec, Řendějov, Samopše, Semtěš, Schořov, Slavošov, Soběšín, Souňov, Staňkovice, Starkoč, Sudějov, Suchdol, Svatý Mikuláš, Šebestěnice, Štipoklasy, Třebešice, Třebětín, Třebonín, Tupadly, Uhlířské Janovice, Úmonín, Úžice, Vavřinec, Vidice, Vinaře, Vlačice, Vlastějovice, Vlkaneč, Vodranty, Vrdy, Záboří nad Labem, Zbizuby, Zbraslavice, Zbýšov, Zruč nad Sázavou, Žáky, Žehušice, Žleby.

Sídlem Okresního soudu v Kutné Hoře je město Kutná Hora.

31. Okresní soud v Liberci

Do obvodu Okresního soudu v Liberci patří území obcí Bílá, Bílý Kostel nad Nisou, Bílý Potok, Bulovka, Cetenov, Černousy, Český Dub, Čtveřín, Dětřichov, Dlouhý Most, Dolní Řasnice, Frýdlant, Habartice, Hejnice, Heřmanice, Hlavice, Hodkovice nad Mohelkou, Horní Řasnice, Hrádek nad Nisou, Chotyně, Chrastava, Janův Důl, Jeřmanice, Jindřichovice pod Smrkem, Kobyly, Krásný Les, Kryštofovo Údolí, Křižany, Kunratice, Lázně Libverda, Lažany, Liberec, Mníšek, Nová Ves, Nové Město pod Smrkem, Oldřichov v Hájích, Osečná, Paceřice, Pěnčín, Pertoltice, Proseč pod Ještědem, Příšovice, Radimovice, Raspenava, Rynoltice, Soběslavice, Stráž nad Nisou, Světlá pod Ještědem, Svijanský Újezd, Svijany, Sychrov, Šimonovice, Višňová, Vlastibořice, Všelibice, Zdislava, Žďárek.

Sídlem Okresního soudu v Liberci je město Liberec.

32. Okresní soud v Litoměřicích

Do obvodu Okresního soudu v Litoměřicích patří území obcí Bechlín, Bohušovice nad Ohří, Brňany, Brozany nad Ohří, Brzánky, Bříza, Budyně nad Ohří, Býčkovice, Ctiněves, Černěves, Černiv, Černouček, Čížkovice, Děčany, Dlažkovice, Dobříň, Doksany, Dolánky nad Ohří, Drahobuz, Dušníky, Evaň, Hlinná, Horní Beřkovice, Horní Řepčice, Hoštka, Hrobce, Chodouny, Chodovlice, Chotěšov, Chotiměř, Chotiněves, Chudoslavice, Jenčice, Kamýk, Keblice, Klapý, Kleneč, Kostomlaty pod Řípem, Krabčice, Křesín, Křešice, Kyškovice, Levín, Lhotka nad Labem, Liběšice, Libkovice pod Řípem, Libochovany, Libochovice, Libotenice, Litoměřice, Lkáň, Lovečkovice, Lovosice, Lukavec, Malé Žernoseky, Malíč, Martiněves, Michalovice, Miřejovice, Mlékojedy, Mnetěš, Mšené-lázně, Nové Dvory, Oleško, Píšťany, Ploskovice, Podsedice, Polepy, Prackovice nad Labem, Přestavlky, Račice, Račiněves, Radovesice, Rochov, Roudnice nad Labem, Sedlec, Siřejovice, Slatina, Snědovice, Staňkovice, Straškov-Vodochody, Sulejovice, Štětí, Terezín, Travčice, Trnovany, Třebenice, Třebívlice, Třebušín, Úpohlavy, Úštěk, Vědomice, Velemín, Velké Žernoseky, Vchynice, Vlastislav, Vražkov, Vrbice, Vrbičany, Vrutice, Záluží, Žabovřesky nad Ohří, Žalhostice, Židovice, Žitenice.

Sídlem Okresního soudu v Litoměřicích je město Litoměřice.f

33. Okresní soud v Lounech

Do obvodu Okresního soudu v Lounech patří území obcí Bitozeves, Blatno, Blažim, Blšany, Blšany u Loun, Brodec, Břvany, Cítoliby, Čeradice, Černčice, Deštnice, Dobroměřice, Domoušice, Holedeč, Hříškov, Hřivice, Chlumčany, Chožov, Chraberce, Jimlín, Koštice, Kozly, Krásný Dvůr, Kryry, Lenešice, Libčeves, Liběšice, Libočany, Libořice, Lipno, Lišany, Líšťany, Louny, Lubenec, Měcholupy, Nepomyšl, Nová Ves, Nové Sedlo, Obora, Očihov, Opočno, Panenský Týnec, Peruc, Petrohrad, Pnětluky, Počedělice, Podbořanský Rohozec, Podbořany, Postoloprty, Raná, Ročov, Slavětín, Smolnice, Staňkovice, Toužetín, Tuchořice, Úherce, Velemyšleves, Veltěže, Vinařice, Vrbno nad Lesy, Vroutek, Vršovice, Výškov, Zálužice, Zbrašín, Žatec, Želkovice, Žerotín, Žiželice.

Sídlem Okresního soudu v Lounech je město Louny.f

34. Okresní soud v Mělníku

Do obvodu Okresního soudu v Mělníku patří území obcí Borek, Býkev, Byšice, Cítov, Čečelice, Dobřeň, Dolní Beřkovice, Dolní Zimoř, Dřínov, Dřísy, Horní Počaply, Hořín, Hostín, Hostín u Vojkovic, Chlumín, Chorušice, Chvatěruby, Jeviněves, Kadlín, Kanina, Kly, Kokořín, Konětopy, Kostelec nad Labem, Kozomín, Kralupy nad Vltavou, Křenek, Ledčice, Lhota, Lhotka, Liběchov, Libiš, Liblice, Lobeč, Lužec nad Vltavou, Malý Újezd, Medonosy, Mělnické Vtelno, Mělník, Mšeno, Nebužely, Nedomice, Nelahozeves, Neratovice, Nosálov, Nová Ves, Obříství, Ovčáry, Řepín, Spomyšl, Stránka, Střemy, Tišice, Tuhaň, Tupadly, Újezdec, Úžice, Velký Borek, Veltrusy, Vidim, Vojkovice, Vraňany, Všestudy, Všetaty, Vysoká, Zálezlice, Záryby, Zlončice, Zlosyň, Želízy.

Sídlem Okresního soudu v Mělníku je město Mělník.

35. Okresní soud v Mladé Boleslavi

Do obvodu Okresního soudu v Mladé Boleslavi patří území obcí Bakov nad Jizerou, Bělá pod Bezdězem, Benátky nad Jizerou, Bezno, Bílá Hlína, Bítouchov, Boreč, Boseň, Bradlec, Branžež, Brodce, Březina, Březno, Březovice, Bukovno, Ctiměřice, Čachovice, Čistá, Dalovice, Dlouhá Lhota, Dobrovice, Dobšín, Dolní Bousov, Dolní Krupá, Dolní Slivno, Dolní Stakory, Domousnice, Doubravička, Hlavenec, Horky nad Jizerou, Horní Bukovina, Horní Slivno, Hrdlořezy, Hrušov, Husí Lhota, Charvatce, Chocnějovice, Chotětov, Chudíř, Jabkenice, Jivina, Jizerní Vtelno, Josefův Důl, Katusice, Klášter Hradiště nad Jizerou, Kluky, Kněžmost, Kobylnice, Kochánky, Kolomuty, Koryta, Kosmonosy, Kosořice, Kostelní Hlavno, Košátky, Kováň, Kovanec, Krásná Ves, Krnsko, Kropáčova Vrutice, Ledce, Lhotky, Lipník, Loukov, Loukovec, Luštěnice, Mečeříž, Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Mohelnice nad Jizerou, Mukařov, Němčice, Nemyslovice, Nepřevázka, Neveklovice, Niměřice, Nová Telib, Nová Ves u Bakova, Obrubce, Obruby, Pěčice, Pětikozly, Petkovy, Písková Lhota, Plazy, Plužná, Prodašice, Předměřice nad Jizerou, Přepeře, Ptýrov, Rabakov, Rohatsko, Rokytá, Rokytovec, Řepov, Řitonice, Sedlec, Semčice, Sezemice, Skalsko, Smilovice, Sojovice, Sovínky, Strašnov, Strážiště, Strenice, Sudoměř, Sudovo Hlavno, Sukorady, Tuřice, Ujkovice, Velké Všelisy, Veselice, Vinařice, Vinec, Vlkava, Vrátno, Všejany, Zdětín, Žďár, Žerčice, Židněves.

Sídlem Okresního soudu v Mladé Boleslavi je město Mladá Boleslav.f

36. Okresní soud v Mostě

Do obvodu Okresního soudu v Mostě patří území obcí Bečov, Bělušice, Braňany, Brandov, Český Jiřetín, Havraň, Hora Svaté Kateřiny, Horní Jiřetín, Klíny, Korozluky, Lišnice, Litvínov, Lom, Louka u Litvínova, Lužice, Malé Březno, Mariánské Radčice, Meziboří, Most, Nová Ves v Horách, Obrnice, Patokryje, Polerady, Skršín, Volevčice, Želenice.

Sídlem Okresního soudu v Mostě je město Most.f

37. Okresní soud v Náchodě

Do obvodu Okresního soudu v Náchodě patří území obcí Adršpach, Bezděkov nad Metují, Bohuslavice, Borová, Božanov, Broumov, Brzice, Bukovice, Černčice, Červená Hora, Červený Kostelec, Česká Čermná, Česká Metuje, Česká Skalice, Dolany, Dolní Radechová, Hejtmánkovice, Heřmanice, Heřmánkovice, Horní Radechová, Hořenice, Hořičky, Hronov, Hynčice, Chvalkovice, Jaroměř, Jasenná, Jestřebí, Jetřichov, Kramolna, Křinice, Lhota pod Hořičkami, Libchyně, Litoboř, Machov, Martínkovice, Mezilečí, Mezilesí, Meziměstí, Nahořany, Náchod, Nové Město nad Metují, Nový Hrádek, Nový Ples, Otovice, Police nad Metují, Provodov-Šonov, Přibyslav, Rasošky, Rožnov, Rychnovek, Říkov, Sendraž, Slatina nad Úpou, Slavětín nad Metují, Slavoňov, Stárkov, Studnice, Suchý Důl, Šestajovice, Šonov, Teplice nad Metují, Velichovky, Velká Jesenice, Velké Petrovice, Velké Poříčí, Velký Třebešov, Vernéřovice, Vestec, Vlkov, Vršovka, Vysoká Srbská, Vysokov, Zábrodí, Zaloňov, Žďár nad Metují, Žďárky, Žernov.

Sídlem Okresního soudu v Náchodě je město Náchod.

38. Okresní soud v Novém Jičíně

Do obvodu Okresního soudu v Novém Jičíně patří území obcí Albrechtičky, Bartošovice, Bernartice nad Odrou, Bílov, Bílovec, Bítov, Bordovice, Bravantice, Frenštát pod Radhoštěm, Fulnek, Heřmanice u Oder, Heřmánky, Hladké Životice, Hodslavice, Hostašovice, Jakubčovice nad Odrou, Jeseník nad Odrou, Jistebník, Kateřinice, Klimkovice, Kopřivnice, Kujavy, Kunín, Lichnov, Luboměř, Mankovice, Mořkov, Mošnov, Nový Jičín, Odry, Olbramice, Petřvald, Příbor, Pustějov, Rybí, Sedlnice, Skotnice, Slatina, Spálov, Starý Jičín, Studénka, Suchdol nad Odrou, Šenov u Nového Jičína, Štramberk, Tichá, Tísek, Trnávka, Trojanovice, Velké Albrechtice, Veřovice, Vražné, Vrchy, Vřesina, Závišice, Zbyslavice, Ženklava, Životice u Nového Jičína.

Sídlem Okresního soudu v Novém Jičíně je město Nový Jičín.f

39. Okresní soud v Nymburce

Do obvodu Okresního soudu v Nymburce patří území obcí Běrunice, Bobnice, Bříství, Budiměřice, Černíky, Čilec, Činěves, Dlouhopolsko, Dobšice, Dvory, Dymokury, Hořany, Hořátev, Hradčany, Hradištko, Hrubý Jeseník, Chleby, Choťánky, Chotěšice, Choťovice, Chrást, Chroustov, Jíkev, Jiřice, Jizbice, Kamenné Zboží, Kněžice, Kněžičky, Kolaje, Kostelní Lhota, Kostomlátky, Kostomlaty nad Labem, Košík, Kounice, Kouty, Kovanice, Krchleby, Křečkov, Křinec, Libice nad Cidlinou, Loučeň, Lysá nad Labem, Mcely, Městec Králové, Milčice, Milovice, Netřebice, Nový Dvůr, Nymburk, Odřepsy, Okřínek, Opočnice, Opolany, Oseček, Oskořínek, Ostrá, Pátek, Písková Lhota, Písty, Pňov-Předhradí, Poděbrady, Podmoky, Přerov nad Labem, Rožďalovice, Sadská, Sány, Seletice, Semice, Senice, Sloveč, Sokoleč, Stará Lysá, Starý Vestec, Straky, Stratov, Tatce, Třebestovice, Úmyslovice, Velenice, Velenka, Vestec, Vlkov pod Oškobrhem, Vrbice, Všechlapy, Vykáň, Záhornice, Zbožíčko, Zvěřínek, Žehuň, Žitovlice.

Sídlem Okresního soudu v Nymburce je město Nymburk.f

40. Okresní soud v Olomouci

Do obvodu Okresního soudu v Olomouci patří území obcí Babice, Bělkovice-Lašťany, Bílá Lhota, Bílsko, Blatec, Bohuňovice, Bouzov, Bukovany, Bystročice, Bystrovany, Červenka, Daskabát, Dlouhá Loučka, Dolany, Doloplazy, Domašov nad Bystřicí, Domašov u Šternberka, Drahanovice, Dub nad Moravou, Dubčany, Grygov, Haňovice, Hlásnice, Hlubočky, Hlušovice, Hněvotín, Hnojice, Horka nad Moravou, Horní Loděnice, Hraničné Petrovice, Charváty, Cholina, Jívová, Komárov, Kožušany-Tážaly, Krčmaň, Křelov-Břuchotín, Liboš, Lipina, Litovel, Loučany, Loučka, Luběnice, Luká, Lutín, Lužice, Majetín, Medlov, Měrotín, Mladeč, Mladějovice, Mrsklesy, Mutkov, Náklo, Náměšť na Hané, Nová Hradečná, Olbramice, Olomouc, Paseka, Pňovice, Přáslavice, Příkazy, Řídeč, Samotíšky, Savín, Senice na Hané, Senička, Skrbeň, Slatinice, Slavětín, Strukov, Střeň, Suchonice, Svésedlice, Štarnov, Štěpánov, Šternberk, Šumvald, Těšetice, Tovéř, Troubelice, Tršice, Újezd, Uničov, Ústín, Velká Bystřice, Velký Týnec, Velký Újezd, Věrovany, Vilémov, Želechovice, Žerotín a území vojenského újezdu Libavá.

Sídlem Okresního soudu v Olomouci je město Olomouc.f

41. Okresní soud v Opavě

Do obvodu Okresního soudu v Opavě patří území obcí Bělá, Bohuslavice, Bolatice, Branka u Opavy, Bratříkovice, Brumovice, Březová, Budišov nad Budišovkou, Budišovice, Čavisov, Čermná ve Slezsku, Darkovice, Děhylov, Dobroslavice, Dolní Benešov, Dolní Lhota, Dolní Životice, Háj ve Slezsku, Hať, Hlavnice, Hlubočec, Hlučín, Hněvošice, Holasovice, Horní Lhota, Hrabyně, Hradec nad Moravicí, Chlebičov, Chuchelná, Chvalíkovice, Jakartovice, Jezdkovice, Kobeřice, Kozmice, Kravaře, Kružberk, Kyjovice, Lhotka u Litultovic, Litultovice, Ludgeřovice, Markvartovice, Melč, Mikolajice, Mladecko, Mokré Lazce, Moravice, Neplachovice, Nové Lublice, Nové Sedlice, Oldřišov, Opava, Otice, Píšť, Pustá Polom, Radkov, Raduň, Rohov, Skřipov, Slavkov, Služovice, Staré Těchanovice, Stěbořice, Strahovice, Sudice, Svatoňovice, Šilheřovice, Štáblovice, Štěpánkovice, Štítina, Těškovice, Třebom, Uhlířov, Velká Polom, Velké Heraltice, Velké Hoštice, Větřkovice, Vítkov, Vršovice, Vřesina, Závada.

Sídlem Okresního soudu v Opavě je město Opava.f

42. Okresní soud v Ostravě

Do obvodu Okresního soudu v Ostravě patří území obce Ostrava.

Sídlem Okresního soudu v Ostravě je město Ostrava.f

43. Okresní soud v Pardubicích

Do obvodu Okresního soudu v Pardubicích patří území obcí Barchov, Bezděkov, Borek, Brloh, Břehy, Bukovina nad Labem, Bukovina u Přelouče, Bukovka, Býšť, Časy, Čeperka, Čepí, Černá u Bohdanče, Dašice, Dolany, Dolní Roveň, Dolní Ředice, Dříteč, Dubany, Hlavečník, Holice, Holotín, Horní Jelení, Horní Ředice, Hostovice, Hrobice, Choltice, Choteč, Chrtníky, Chvaletice, Chvojenec, Chýšť, Jankovice, Jaroslav, Jedousov, Jeníkovice, Jezbořice, Kasalice, Kladruby nad Labem, Kojice, Kostěnice, Křičeň, Kunětice, Labské Chrčice, Lány u Dašic, Lázně Bohdaneč, Libišany, Lipoltice, Litošice, Malé Výkleky, Mikulovice, Mokošín, Morašice, Moravany, Němčice, Neratov, Opatovice nad Labem, Ostřešany, Ostřetín, Pardubice, Plch, Poběžovice u Holic, Poběžovice u Přelouče, Podůlšany, Pravy, Přelouč, Přelovice, Přepychy, Ráby, Radhošť, Rohovládova Bělá, Rohoznice, Rokytno, Rybitví, Řečany nad Labem, Selmice, Semín, Sezemice, Slepotice, Sopřeč, Sovolusky, Spojil, Srch, Srnojedy, Staré Hradiště, Staré Jesenčany, Staré Ždánice, Starý Mateřov, Stéblová, Stojice, Strašov, Svinčany, Svojšice, Tetov, Trnávka, Trusnov, Třebosice, Turkovice, Týnišťko, Uhersko, Úhřetická Lhota, Újezd u Přelouče, Újezd u Sezemic, Urbanice, Valy, Vápno, Veliny, Veselí, Vlčí Habřina, Voleč, Vysoké Chvojno, Vyšehněvice, Zdechovice, Žáravice, Živanice.

Sídlem Okresního soudu v Pardubicích je město Pardubice.f

44. Okresní soud v Pelhřimově

Do obvodu Okresního soudu v Pelhřimově patří území obcí Arneštovice, Bácovice, Bělá, Bohdalín, Bořetice, Bořetín, Božejov, Bratřice, Budíkov, Buřenice, Bystrá, Cetoraz, Čáslavsko, Častrov, Čejov, Čelistná, Černov, Černovice, Červená Řečice, Čížkov, Dehtáře, Dobrá Voda, Dobrá Voda u Pacova, Dubovice, Důl, Eš, Hojanovice, Hojovice, Horní Cerekev, Horní Rápotice, Horní Ves, Hořepník, Hořice, Humpolec, Chýstovice, Chyšná, Jankov, Ježov, Jiřice, Kaliště, Kámen, Kamenice nad Lipou, Kejžlice, Koberovice, Kojčice, Komorovice, Košetice, Krasíkovice, Křeč, Křelovice, Křešín, Leskovice, Lesná, Lhota-Vlasenice, Libkova Voda, Lidmaň, Litohošť, Lukavec, Martinice u Onšova, Mezilesí, Mezná, Mladé Bříště, Mnich, Moraveč, Mysletín, Nová Buková, Nová Cerekev, Nový Rychnov, Obrataň, Olešná, Ondřejov, Onšov, Pacov, Pavlov, Pelhřimov, Píšť, Počátky, Polesí, Pošná, Proseč, Proseč pod Křemešníkem, Putimov, Rodinov, Rovná, Rynárec, Řečice, Salačova Lhota, Samšín, Sedlice, Senožaty, Staré Bříště, Stojčín, Střítež, Střítež pod Křemešníkem, Svépravice, Syrov, Těchobuz, Těmice, Ústrašín, Útěchovice, Útěchovice pod Stražištěm, Útěchovičky, Včelnička, Velká Chyška, Velký Rybník, Veselá, Věžná, Vojslavice, Vokov, Vyklantice, Vyskytná, Vysoká Lhota, Vystrkov, Zachotín, Zajíčkov, Zhořec, Zlátenka, Želiv, Žirov, Žirovnice.

Sídlem Okresního soudu v Pelhřimově je město Pelhřimov.f

45. Okresní soud v Písku

Do obvodu Okresního soudu v Písku patří území obcí Albrechtice nad Vltavou, Bernartice, Borovany, Boudy, Božetice, Branice, Cerhonice, Čimelice, Čížová, Dobev, Dolní Novosedly, Dražíč, Drhovle, Heřmaň, Horosedly, Hrazany, Hrejkovice, Chyšky, Jetětice, Jickovice, Kestřany, Kluky, Kostelec nad Vltavou, Kovářov, Kožlí, Králova Lhota, Křenovice, Křižanov, Kučeř, Květov, Lety, Milevsko, Minice, Mirotice, Mirovice, Mišovice, Myslín, Nerestce, Nevězice, Okrouhlá, Olešná, Orlík nad Vltavou, Osek, Oslov, Ostrovec, Paseky, Písek, Podolí I, Probulov, Protivín, Přeborov, Předotice, Přeštěnice, Putim, Rakovice, Ražice, Sepekov, Skály, Slabčice, Smetanova Lhota, Stehlovice, Tálín, Temešvár, Varvažov, Veselíčko, Vlastec, Vlksice, Vojníkov, Vráž, Vrcovice, Záhoří, Zbelítov, Zběšičky, Zhoř, Zvíkovské Podhradí, Žďár.

Sídlem Okresního soudu v Písku je město Písek.

46. Okresní soud Plzeň-jih

Do obvodu Okresního soudu Plzeň-jih patří území obcí Blovice, Bolkov, Borovno, Buková, Čižice, Čížkov, Čmelíny, Dnešice, Dobřany, Dolce, Dolní Lukavice, Drahkov, Honezovice, Horní Lukavice, Horšice, Hradec, Hradiště, Chlum, Chlumčany, Chlumy, Chocenice, Chotěšov, Chválenice, Jarov, Kasejovice, Kbel, Klášter, Kotovice, Kozlovice, Kramolín, Letiny, Letkov, Lhota, Lhůta, Lisov, Líšina, Losiná, Louňová, Lužany, Měcholupy, Merklín, Mileč, Milínov, Míšov, Mladý Smolivec, Mohelnice, Mokrouše, Nebílovy, Nekvasovy, Nepomuk, Netunice, Neurazy, Nezbavětice, Nezdřev, Nezvěstice, Nová Ves, Nové Mitrovice, Oplot, Oselce, Otěšice, Polánka, Prádlo, Předenice, Přestavlky, Přeštice, Příchovice, Ptenín, Radkovice, Roupov, Řenče, Seč, Sedliště, Skašov, Soběkury, Spálené Poříčí, Srby, Starý Plzenec, Stod, Střelice, Střížovice, Šťáhlavy, Štěnovice, Štěnovický Borek, Tojice, Třebčice, Tymákov, Týniště, Únětice, Útušice, Ves Touškov, Vlčí, Vlčtejn, Vrčeň, Vstiš, Zdemyslice, Zemětice, Žákava, Ždírec, Žinkovy, Životice.

Sídlem Okresního soudu Plzeň-jih je město Plzeň.f

47. Okresní soud Plzeň-město

Do obvodu Okresního soudu Plzeň-město patří území obce Plzeň.

Sídlem Okresního soudu Plzeň-město je město Plzeň.f

48. Okresní soud Plzeň-sever

Do obvodu Okresního soudu Plzeň-sever patří území obcí Bdeněves, Bezvěrov, Bílov, Blatnice, Blažim, Bohy, Brodeslavy, Bučí, Čeminy, Černíkovice, Čerňovice, Česká Bříza, Dobříč, Dolany, Dolní Bělá, Dolní Hradiště, Dražeň, Druztová, Dýšina, Heřmanova Huť, Hlince, Hněvnice, Holovousy, Horní Bělá, Horní Bříza, Hromnice, Hvozd, Chotíkov, Chrást, Chříč, Jarov, Kaceřov, Kaznějov, Kbelany, Kočín, Kopidlo, Koryta, Kozojedy, Kozolupy, Kožlany, Kralovice, Krašovice, Krsy, Křelovice, Kunějovice, Kyšice, Ledce, Líně, Líšťany, Líté, Lochousice, Loza, Malesice, Manětín, Město Touškov, Mladotice, Mrtník, Myslinka, Nadryby, Nečtiny, Nekmíř, Nevřeň, Nýřany, Obora, Ostrov u Bezdružic, Pastuchovice, Pernarec, Pláně, Plasy, Plešnice, Pňovany, Potvorov, Přehýšov, Příšov, Rochlov, Rybnice, Sedlec, Slatina, Studená, Štichovice, Tatiná, Tis u Blatna, Tlučná, Trnová, Třemošná, Úherce, Újezd nade Mží, Úlice, Úněšov, Úterý, Vejprnice, Velečín, Vochov, Všehrdy, Všeruby, Výrov, Vysoká Libyně, Zahrádka, Zbůch, Zruč-Senec, Žihle, Žilov.

Sídlem Okresního soudu Plzeň-sever je město Plzeň.f

49. Okresní soud Praha-východ

Do obvodu Okresního soudu Praha-východ patří území obcí Babice, Bašť, Bořanovice, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Brázdim, Březí, Čakovičky, Čelákovice, Čestlice, Dobročovice, Dobřejovice, Doubek, Dřevčice, Herink, Horoušany, Hovorčovice, Hrusice, Husinec, Jenštejn, Jirny, Kaliště, Kamenice, Káraný, Klecany, Klíčany, Klokočná, Kojetice, Kostelec u Křížků, Křenice, Křížkový Újezdec, Kunice, Květnice, Lázně Toušeň, Líbeznice, Louňovice, Máslovice, Měšice, Mirošovice, Mnichovice, Modletice, Mochov, Mratín, Mukařov, Nehvizdy, Nová Ves, Nový Vestec, Nupaky, Odolena Voda, Ondřejov, Panenské Břežany, Pětihosty, Petříkov, Podolanka, Polerady, Popovičky, Postřižín, Předboj, Přezleztice, Radějovice, Radonice, Řehenice, Říčany, Sedlec, Senohraby, Sibřina, Sluhy, Sluštice, Strančice, Struhařov, Sulice, Svémyslice, Světice, Svojetice, Šestajovice, Škvorec, Tehov, Tehovec, Úvaly, Veleň, Veliká Ves, Velké Popovice, Větrušice, Vodochody, Všestary, Vyšehořovice, Zápy, Zdiby, Zeleneč, Zlatá, Zlonín, Zvánovice.

Sídlem Okresního soudu Praha-východ je hlavní město Praha.

50. Okresní soud Praha-západ

Do obvodu Okresního soudu Praha-západ patří území obcí Bojanovice, Bratřínov, Březová-Oleško, Buš, Černolice, Černošice, Červený Újezd, Číčovice, Čisovice, Davle, Dobrovíz, Dobříč, Dobřichovice, Dolany, Dolní Břežany, Drahelčice, Holubice, Horoměřice, Hostivice, Hradišťko, Hvozdnice, Choteč, Chrášťany, Chýně, Chýnice, Jeneč, Jesenice, Jílové u Prahy, Jíloviště, Jinočany, Kamenný Přívoz, Karlík, Klínec, Kněževes, Kosoř, Kytín, Lety, Libčice nad Vltavou, Libeř, Lichoceves, Líšnice, Měchenice, Mníšek pod Brdy, Nučice, Ohrobec, Okoř, Okrouhlo, Ořech, Petrov, Pohoří, Průhonice, Psáry, Ptice, Roblín, Roztoky, Rudná, Řevnice, Řitka, Slapy, Statenice, Středokluky, Svrkyně, Štěchovice, Tachlovice, Trnová, Třebotov, Tuchoměřice, Tursko, Úholičky, Úhonice, Únětice, Velké Přílepy, Vestec, Vonoklasy, Vrané nad Vltavou, Všenory, Zahořany, Zbuzany, Zlatníky-Hodkovice, Zvole.

Sídlem Okresního soudu Praha-západ je hlavní město Praha.

51. Okresní soud v Prachaticích

Do obvodu Okresního soudu v Prachaticích patří území obcí Babice, Bohumilice, Bohunice, Borová Lada, Bošice, Budkov, Buk, Bušanovice, Čkyně, Drslavice, Dub, Dvory, Horní Vltavice, Hracholusky, Husinec, Chlumany, Chroboly, Chvalovice, Kratušín, Křišťanov, Ktiš, Kubova Huť, Kvilda, Lažiště, Lčovice, Lenora, Lhenice, Lipovice, Lužice, Mahouš, Malovice, Mičovice, Nebahovy, Němčice, Netolice, Nicov, Nová Pec, Nové Hutě, Olšovice, Pěčnov, Prachatice, Radhostice, Stachy, Stožec, Strážný, Strunkovice nad Blanicí, Svatá Maří, Šumavské Hoštice, Těšovice, Tvrzice, Újezdec, Vacov, Vimperk, Vitějovice, Vlachovo Březí, Volary, Vrbice, Záblatí, Zábrdí, Zálezly, Zbytiny, Zdíkov, Žárovná, Želnava, Žernovice.

Sídlem Okresního soudu v Prachaticích je město Prachatice.f

52. Okresní soud v Prostějově

Do obvodu Okresního soudu v Prostějově patří území obcí Alojzov, Bedihošť, Bílovice-Lutotín, Biskupice, Bohuslavice, Bousín, Brodek u Konice, Brodek u Prostějova, Březsko, Budětsko, Buková, Čehovice, Čechy pod Kosířem, Čelčice, Čelechovice na Hané, Dětkovice, Dobrochov, Dobromilice, Doloplazy, Drahany, Dřevnovice, Dzbel, Hačky, Hluchov, Horní Štěpánov, Hradčany-Kobeřice, Hrdibořice, Hrubčice, Hruška, Hvozd, Ivaň, Jesenec, Kladky, Klenovice na Hané, Klopotovice, Konice, Kostelec na Hané, Koválovice-Osíčany, Kralice na Hané, Krumsín, Laškov, Lešany, Lipová, Ludmírov, Malé Hradisko, Mořice, Mostkovice, Myslejovice, Němčice nad Hanou, Nezamyslice, Niva, Obědkovice, Ohrozim, Ochoz, Olšany u Prostějova, Ondratice, Otaslavice, Otinoves, Pěnčín, Pivín, Plumlov, Polomí, Prostějov, Prostějovičky, Protivanov, Přemyslovice, Ptení, Raková u Konice, Rakůvka, Rozstání, Seloutky, Skalka, Skřípov, Slatinky, Smržice, Srbce, Stařechovice, Stínava, Stražisko, Suchdol, Šubířov, Tištín, Tvorovice, Určice, Víceměřice, Vícov, Vincencov, Vitčice, Vranovice-Kelčice, Vrbátky, Vrchoslavice, Vřesovice, Výšovice, Zdětín, Želeč. 

Sídlem Okresního soudu v Prostějově je město Prostějov.

53. Okresní soud v Přerově

Do obvodu Okresního soudu v Přerově patří území obcí Bělotín, Beňov, Bezuchov, Bohuslávky, Bochoř, Brodek u Přerova, Buk, Býškovice, Císařov, Citov, Čechy, Čelechovice, Černotín, Dobrčice, Dolní Nětčice, Dolní Těšice, Dolní Újezd, Domaželice, Dřevohostice, Grymov, Hlinsko, Horní Moštěnice, Horní Nětčice, Horní Těšice, Horní Újezd, Hrabůvka, Hradčany, Hranice, Hustopeče nad Bečvou, Jindřichov, Kladníky, Klokočí, Kojetín, Kokory, Křenovice, Křtomil, Lazníčky, Lazníky, Lhota, Lhotka, Lipník nad Bečvou, Lipová, Líšná, Lobodice, Malhotice, Měrovice nad Hanou, Milenov, Milotice nad Bečvou, Nahošovice, Nelešovice, Oldřichov, Olšovec, Opatovice, Oplocany, Oprostovice, Osek nad Bečvou, Paršovice, Partutovice, Pavlovice u Přerova, Podolí, Polkovice, Polom, Potštát, Prosenice, Provodovice, Přerov, Přestavlky, Radíkov, Radkova Lhota, Radkovy, Radotín, Radslavice, Radvanice, Rakov, Rokytnice, Rouské, Říkovice, Skalička, Soběchleby, Sobíšky, Stará Ves, Stříbrnice, Střítež nad Ludinou, Sušice, Šišma, Špičky, Teplice nad Bečvou, Tovačov, Troubky, Tučín, Turovice, Týn nad Bečvou, Uhřičice, Ústí, Veselíčko, Věžky, Vlkoš, Všechovice, Výkleky, Zábeštní Lhota, Zámrsky, Žákovice, Želatovice.

Sídlem Okresního soudu v Přerově je město Přerov.f

54. Okresní soud v Příbrami

Do obvodu Okresního soudu v Příbrami patří území obcí Bezděkov pod Třemšínem, Bohostice, Bohutín, Borotice, Bratkovice, Březnice, Buková u Příbramě, Bukovany, Cetyně, Čenkov, Čím, Daleké Dušníky, Dlouhá Lhota, Dobříš, Dolní Hbity, Drahenice, Drahlín, Drásov, Drevníky, Drhovy, Dubenec, Dublovice, Dubno, Háje, Hluboš, Hlubyně, Horčápsko, Hřiměždice, Hudčice, Hvožďany, Chotilsko, Chrást, Chraštice, Jablonná, Jesenice, Jince, Kamýk nad Vltavou, Klučenice, Kňovice, Korkyně, Kosova Hora, Kotenčice, Koupě, Kozárovice, Krásná Hora nad Vltavou, Křepenice, Křešín, Láz, Lazsko, Lešetice, Lhota u Příbramě, Malá Hraštice, Milešov, Milín, Modřovice, Mokrovraty, Nalžovice, Narysov, Nečín, Nedrahovice, Nechvalice, Nepomuk, Nestrašovice, Nová Ves pod Pleší, Nové Dvory, Nový Knín, Občov, Obecnice, Obory, Obořiště, Ohrazenice, Osečany, Ostrov, Ouběnice, Pečice, Petrovice, Pičín, Počaply, Počepice, Podlesí, Prosenická Lhota, Příbram, Příčovy, Radětice, Radíč, Rosovice, Rožmitál pod Třemšínem, Rybníky, Sádek, Sedlčany, Sedlice, Smolotely, Solenice, Stará Huť, Starosedlský Hrádek, Suchodol, Svaté Pole, Svatý Jan, Svojšice, Štětkovice, Těchařovice, Tochovice, Trhové Dušníky, Třebsko, Tušovice, Velká Lečice, Věšín, Višňová, Volenice, Voznice, Vrančice, Vranovice, Vševily, Vysoká u Příbramě, Vysoký Chlumec, Zalužany, Zbenice, Zduchovice, Županovice a území vojenského újezdu Brdy.

Sídlem Okresního soudu v Příbrami je město Příbram.

55. Okresní soud v Rakovníku

Do obvodu Okresního soudu v Rakovníku patří území obcí Bdín, Branov, Břežany, Čistá, Děkov, Drahouš, Hořesedly, Hořovičky, Hostokryje, Hracholusky, Hřebečníky, Hředle, Hvozd, Chrášťany, Janov, Jesenice, Kalivody, Karlova Ves, Kněževes, Kolešov, Kolešovice, Kounov, Kozojedy, Krakov, Krakovec, Kroučová, Krty, Krupá, Krušovice, Křivoklát, Lány, Lašovice, Lišany, Lubná, Lužná, Malinová, Městečko, Milostín, Milý, Mšec, Mšecké Žehrovice, Mutějovice, Nesuchyně, Nezabudice, Nové Strašecí, Nový Dům, Olešná, Oráčov, Panoší Újezd, Pavlíkov, Petrovice, Pochvalov, Přerubenice, Příčina, Přílepy, Pšovlky, Pustověty, Račice, Rakovník, Roztoky, Ruda, Rynholec, Řeřichy, Řevničov, Senec, Senomaty, Skryje, Slabce, Smilovice, Srbeč, Svojetín, Sýkořice, Šanov, Šípy, Švihov, Třeboc, Třtice, Václavy, Velká Buková, Velká Chmelištná, Všesulov, Všetaty, Zavidov, Zbečno, Žďár.

Sídlem Okresního soudu v Rakovníku je město Rakovník.f

56. Okresní soud v Rokycanech

Do obvodu Okresního soudu v Rokycanech patří území obcí Bezděkov, Břasy, Březina, Bujesily, Bušovice, Cekov, Čilá, Dobřív, Drahoňův Újezd, Ejpovice, Hlohovice, Holoubkov, Hrádek, Hradiště, Hůrky, Cheznovice, Chlum, Chomle, Kakejcov, Kamenec, Kamenný Újezd, Kařez, Kařízek, Klabava, Kladruby, Kornatice, Lhota pod Radčem, Lhotka u Radnic, Liblín, Líšná, Litohlavy, Medový Újezd, Mešno, Mirošov, Mlečice, Mýto, Němčovice, Nevid, Osek, Ostrovec-Lhotka, Plískov, Podmokly, Příkosice, Přívětice, Radnice, Raková, Rokycany, Sebečice, Sirá, Skomelno, Skořice, Smědčice, Strašice, Svojkovice, Štítov, Těně, Terešov, Těškov, Trokavec, Týček, Újezd u Svatého Kříže, Vejvanov, Veselá, Vísky, Volduchy, Všenice, Zbiroh, Zvíkovec.

Sídlem Okresního soudu v Rokycanech je město Rokycany.f

57. Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

Do obvodu Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou patří území obcí Albrechtice nad Orlicí, Bačetín, Bartošovice v Orlických horách, Bílý Újezd, Bohdašín, Bolehošť, Borohrádek, Borovnice, Bystré, Byzhradec, Častolovice, Čermná nad Orlicí, Černíkovice, České Meziříčí, Čestice, Deštné v Orlických horách, Dobré, Dobruška, Dobřany, Doudleby nad Orlicí, Hřibiny-Ledská, Chleny, Chlístov, Jahodov, Janov, Javornice, Jílovice, Kostelec nad Orlicí, Kostelecké Horky, Kounov, Králova Lhota, Krchleby, Kvasiny, Ledce, Lhoty u Potštejna, Libel, Liberk, Lično, Lípa nad Orlicí, Lukavice, Lupenice, Mokré, Nová Ves, Očelice, Ohnišov, Olešnice, Olešnice v Orlických horách, Opočno, Orlické Záhoří, Osečnice, Pěčín, Podbřezí, Pohoří, Polom, Potštejn, Proruby, Přepychy, Rohenice, Rokytnice v Orlických horách, Rybná nad Zdobnicí, Rychnov nad Kněžnou, Říčky v Orlických horách, Sedloňov, Semechnice, Skuhrov nad Bělou, Slatina nad Zdobnicí, Sněžné, Solnice, Svídnice, Synkov-Slemeno, Trnov, Třebešov, Tutleky, Týniště nad Orlicí, Val, Vamberk, Voděrady, Vrbice, Vysoký Újezd, Záměl, Zdelov, Zdobnice, Žďár nad Orlicí.

Sídlem Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou je město Rychnov nad Kněžnou.f

58. Okresní soud v Semilech

Do obvodu Okresního soudu v Semilech patří území obcí Bělá, Benecko, Benešov u Semil, Bozkov, Bradlecká Lhota, Bukovina u Čisté, Bystrá nad Jizerou, Čistá u Horek, Háje nad Jizerou, Harrachov, Holenice, Horka u Staré Paky, Horní Branná, Hrubá Skála, Chuchelna, Jablonec nad Jizerou, Jesenný, Jestřabí v Krkonoších, Jilemnice, Kacanovy, Karlovice, Klokočí, Košťálov, Kruh, Ktová, Levínská Olešnice, Libštát, Lomnice nad Popelkou, Loučky, Martinice v Krkonoších, Mírová pod Kozákovem, Modřišice, Mříčná, Nová Ves nad Popelkou, Ohrazenice, Olešnice, Paseky nad Jizerou, Peřimov, Poniklá, Přepeře, Příkrý, Radostná pod Kozákovem, Rakousy, Rokytnice nad Jizerou, Roprachtice, Rovensko pod Troskami, Roztoky u Jilemnice, Roztoky u Semil, Semily, Slaná, Stružinec, Studenec, Svojek, Syřenov, Tatobity, Troskovice, Turnov, Veselá, Víchová nad Jizerou, Vítkovice, Všeň, Vyskeř, Vysoké nad Jizerou, Záhoří, Žernov.

Sídlem Okresního soudu v Semilech je město Semily.f

59. Okresní soud v Sokolově

Do obvodu Okresního soudu v Sokolově patří území obcí Březová, Bublava, Bukovany, Citice, Dasnice, Dolní Nivy, Dolní Rychnov, Habartov, Horní Slavkov, Chlum Svaté Maří, Chodov, Jindřichovice, Josefov, Kaceřov, Krajková, Královské Poříčí, Kraslice, Krásno, Kynšperk nad Ohří, Libavské Údolí, Loket, Lomnice, Nová Ves, Nové Sedlo, Oloví, Přebuz, Rotava, Rovná, Sokolov, Staré Sedlo, Stříbrná, Svatava, Šabina, Šindelová, Tatrovice, Těšovice, Vintířov, Vřesová.

Sídlem Okresního soudu v Sokolově je město Sokolov.f

60. Okresní soud ve Strakonicích

Do obvodu Okresního soudu ve Strakonicích patří území obcí Bavorov, Bělčice, Bezdědovice, Bílsko, Blatná, Bratronice, Březí, Budyně, Buzice, Cehnice, Čečelovice, Čejetice, Čepřovice, Čestice, Číčenice, Doubravice, Drahonice, Drachkov, Drážov, Droužetice, Dřešín, Hajany, Hájek, Hlupín, Horní Poříčí, Hornosín, Hoslovice, Hoštice, Chelčice, Chlum, Chobot, Chrášťovice, Jinín, Kadov, Kalenice, Katovice, Kladruby, Kocelovice, Krajníčko, Kraselov, Krašlovice, Krejnice, Krty-Hradec, Kuřimany, Kváskovice, Lažánky, Lažany, Libějovice, Libětice, Litochovice, Lnáře, Lom, Mačkov, Malenice, Mečichov, Měkynec, Milejovice, Miloňovice, Mnichov, Mutěnice, Myštice, Nebřehovice, Němčice, Němětice, Nihošovice, Nišovice, Nová Ves, Novosedly, Osek, Paračov, Pivkovice, Pohorovice, Pracejovice, Předmíř, Přední Zborovice, Předslavice, Přechovice, Přešťovice, Radějovice, Radomyšl, Radošovice, Rovná, Řepice, Sedlice, Skály, Skočice, Slaník, Sousedovice, Stožice, Strakonice, Strašice, Strunkovice nad Volyňkou, Střelské Hoštice, Škvořetice, Štěchovice, Štěkeň, Tchořovice, Truskovice, Třebohostice, Třešovice, Úlehle, Únice, Uzenice, Uzeničky, Vacovice, Velká Turná, Vodňany, Volenice, Volyně, Záboří, Zahorčice, Zvotoky.

Sídlem Okresního soudu ve Strakonicích je město Strakonice.f

61. Okresní soud ve Svitavách

Do obvodu Okresního soudu ve Svitavách patří území obcí Banín, Bělá nad Svitavou, Bělá u Jevíčka, Benátky, Bezděčí u Trnávky, Biskupice, Bohuňov, Bohuňovice, Borová, Borušov, Brněnec, Březina, Březinky, Březiny, Březová nad Svitavou, Budislav, Bystré, Cerekvice nad Loučnou, Čistá, Desná, Dětřichov, Dětřichov u Moravské Třebové, Dlouhá Loučka, Dolní Újezd, Gruna, Hartinkov, Hartmanice, Horky, Horní Újezd, Hradec nad Svitavou, Chmelík, Chornice, Chotěnov, Chotovice, Chrastavec, Janov, Janůvky, Jaroměřice, Jarošov, Javorník, Jedlová, Jevíčko, Kamenec u Poličky, Kamenná Horka, Karle, Koclířov, Korouhev, Koruna, Křenov, Kukle, Kunčina, Květná, Lavičné, Linhartice, Litomyšl, Lubná, Makov, Malíkov, Městečko Trnávka, Mikuleč, Mladějov na Moravě, Morašice, Moravská Třebová, Nedvězí, Nová Sídla, Nová Ves u Jarošova, Oldřiš, Opatov, Opatovec, Osík, Pohledy, Polička, Pomezí, Poříčí u Litomyšle, Příluka, Pustá Kamenice, Pustá Rybná, Radiměř, Radkov, Rohozná, Rozhraní, Rozstání, Rudná, Rychnov na Moravě, Řídký, Sádek, Sebranice, Sedliště, Sklené, Slatina, Staré Město, Stašov, Strakov, Suchá Lhota, Svitavy, Svojanov, Široký Důl, Študlov, Telecí, Trpín, Trstěnice, Tržek, Třebařov, Újezdec, Útěchov, Vendolí, Vidlatá Seč, Víska u Jevíčka, Vítějeves, Vranová Lhota, Vrážné, Vysoká, Želívsko.

Sídlem Okresního soudu ve Svitavách je město Svitavy.

62. Okresní soud v Šumperku

Do obvodu Okresního soudu v Šumperku patří území obcí Bludov, Bohdíkov, Bohuslavice, Bohutín, Branná, Bratrušov, Brníčko, Bušín, Dlouhomilov, Dolní Studénky, Drozdov, Dubicko, Hanušovice, Horní Studénky, Hoštejn, Hraběšice, Hrabišín, Hrabová, Hynčina, Chromeč, Jakubovice, Janoušov, Jedlí, Jestřebí, Jindřichov, Kamenná, Klopina, Kolšov, Kopřivná, Kosov, Krchleby, Lesnice, Leština, Libina, Lipinka, Líšnice, Loštice, Loučná nad Desnou, Lukavice, Malá Morava, Maletín, Mírov, Mohelnice, Moravičany, Nemile, Nový Malín, Olšany, Oskava, Palonín, Pavlov, Písařov, Police, Postřelmov, Postřelmůvek, Rájec, Rapotín, Rejchartice, Rohle, Rovensko, Ruda nad Moravou, Sobotín, Staré Město, Stavenice, Sudkov, Svébohov, Šléglov, Štíty, Šumperk, Třeština, Úsov, Velké Losiny, Vernířovice, Vikantice, Vikýřovice, Vyšehoří, Zábřeh, Zborov, Zvole.

Sídlem Okresního soudu v Šumperku je město Šumperk.

63. Okresní soud v Táboře

Do obvodu Okresního soudu v Táboře patří území obcí Balkova Lhota, Bečice, Bechyně, Běleč, Borkovice, Borotín, Bradáčov, Březnice, Budislav, Čenkov u Bechyně, Černýšovice, Dírná, Dlouhá Lhota, Dobronice u Bechyně, Dolní Hořice, Dolní Hrachovice, Drahov, Dráchov, Dražice, Dražičky, Drhovice, Haškovcova Lhota, Hlasivo, Hlavatce, Hodětín, Hodonice, Chotěmice, Chotoviny, Choustník, Chrbonín, Chýnov, Jedlany, Jistebnice, Katov, Klenovice, Komárov, Košice, Košín, Krátošice, Krtov, Libějice, Lom, Malšice, Mažice, Meziříčí, Mezná, Mladá Vožice, Mlýny, Myslkovice, Nadějkov, Nasavrky, Nemyšl, Nová Ves u Chýnova, Nová Ves u Mladé Vožice, Oldřichov, Opařany, Planá nad Lužnicí, Pohnánec, Pohnání, Pojbuky, Přehořov, Psárov, Radenín, Radětice, Radimovice u Tábora, Radimovice u Želče, Radkov, Rataje, Ratibořské Hory, Rodná, Roudná, Řemíčov, Řepeč, Řípec, Sedlečko u Soběslavě, Sezimovo Ústí, Skalice, Skopytce, Skrýchov u Malšic, Slapsko, Slapy, Smilovy Hory, Soběslav, Stádlec, Sudoměřice u Bechyně, Sudoměřice u Tábora, Sviny, Svrabov, Šebířov, Tábor, Třebějice, Tučapy, Turovec, Ústrašice, Val, Vesce, Veselí nad Lužnicí, Vilice, Vlastiboř, Vlčeves, Vlkov, Vodice, Zadní Střítež, Záhoří, Zálší, Zhoř u Mladé Vožice, Zhoř u Tábora, Zlukov, Zvěrotice, Želeč, Žíšov.

Sídlem Okresního soudu v Táboře je město Tábor.f

64. Okresní soud v Tachově

Do obvodu Okresního soudu v Tachově patří území obcí Benešovice, Bezdružice, Bor, Brod nad Tichou, Broumov, Cebiv, Ctiboř, Částkov, Černošín, Dlouhý Újezd, Erpužice, Halže, Horní Kozolupy, Hošťka, Chodová Planá, Chodský Újezd, Kladruby, Kočov, Kokašice, Konstantinovy Lázně, Kostelec, Kšice, Lesná, Lestkov, Lom u Tachova, Milíře, Obora, Olbramov, Ošelín, Planá, Prostiboř, Přimda, Rozvadov, Skapce, Staré Sedliště, Staré Sedlo, Stráž, Stříbro, Studánka, Sulislav, Svojšín, Tachov, Tisová, Trpísty, Třemešné, Únehle, Vranov, Zadní Chodov, Záchlumí, Zhoř.

Sídlem Okresního soudu v Tachově je město Tachov.

65. Okresní soud v Teplicích

Do obvodu Okresního soudu v Teplicích patří území obcí Bílina, Bořislav, Bystřany, Bžany, Dubí, Duchcov, Háj u Duchcova, Hostomice, Hrob, Hrobčice, Jeníkov, Kladruby, Kostomlaty pod Milešovkou, Košťany, Krupka, Lahošt, Ledvice, Lukov, Měrunice, Mikulov, Modlany, Moldava, Novosedlice, Ohníč, Osek, Proboštov, Rtyně nad Bílinou, Srbice, Světec, Teplice, Újezdeček, Zabrušany, Žalany, Žim.

Sídlem Okresního soudu v Teplicích je město Teplice.

66. Okresní soud v Trutnově

Do obvodu Okresního soudu v Trutnově patří území obcí Batňovice, Bernartice, Bílá Třemešná, Bílé Poličany, Borovnice, Borovnička, Čermná, Černý Důl, Dolní Branná, Dolní Brusnice, Dolní Dvůr, Dolní Kalná, Dolní Lánov, Dolní Olešnice, Doubravice, Dubenec, Dvůr Králové nad Labem, Hajnice, Havlovice, Horní Brusnice, Horní Kalná, Horní Maršov, Horní Olešnice, Hostinné, Hřibojedy, Chotěvice, Choustníkovo Hradiště, Chvaleč, Janské Lázně, Jívka, Klášterská Lhota, Kocbeře, Kohoutov, Královec, Kuks, Kunčice nad Labem, Lampertice, Lánov, Lanžov, Libňatov, Libotov, Litíč, Malá Úpa, Malé Svatoňovice, Maršov u Úpice, Mladé Buky, Mostek, Nemojov, Pec pod Sněžkou, Pilníkov, Prosečné, Radvanice, Rtyně v Podkrkonoší, Rudník, Stanovice, Staré Buky, Strážné, Suchovršice, Svoboda nad Úpou, Špindlerův Mlýn, Trotina, Trutnov, Třebihošť, Úpice, Velké Svatoňovice, Velký Vřešťov, Vilantice, Vítězná, Vlčice, Vlčkovice v Podkrkonoší, Vrchlabí, Zábřezí-Řečice, Zdobín, Zlatá Olešnice, Žacléř.

Sídlem Okresního soudu v Trutnově je město Trutnov.

67. Okresní soud v Třebíči

Do obvodu Okresního soudu v Třebíči patří území obcí Babice, Bačice, Bačkovice, Benetice, Biskupice-Pulkov, Blatnice, Bohušice, Bochovice, Bransouze, Brtnička, Březník, Budišov, Budkov, Cidlina, Čáslavice, Častohostice, Čechočovice, Čechtín, Červená Lhota, Číhalín, Číchov, Čikov, Číměř, Dalešice, Dědice, Dešov, Dolní Lažany, Dolní Vilémovice, Domamil, Dukovany, Hartvíkovice, Heraltice, Hluboké, Hodov, Horní Heřmanice, Horní Smrčné, Horní Újezd, Horní Vilémovice, Hornice, Hrotovice, Hroznatín, Hrutov, Hvězdoňovice, Chlístov, Chlum, Chotěbudice, Jakubov u Moravských Budějovic, Jaroměřice nad Rokytnou, Jasenice, Jemnice, Jinošov, Jiratice, Kamenná, Kdousov, Kladeruby nad Oslavou, Klučov, Kněžice, Kojatice, Kojatín, Kojetice, Komárovice, Koněšín, Kostníky, Kouty, Kozlany, Kožichovice, Krahulov, Kralice nad Oslavou, Kramolín, Krhov, Krokočín, Kuroslepy, Láz, Lesná, Lesní Jakubov, Lesonice, Lesůňky, Lhánice, Lhotice, Lipník, Litohoř, Litovany, Lomy, Loukovice, Lovčovice, Lukov, Markvartice, Martínkov, Mastník, Menhartice, Meziříčko, Mikulovice, Mladoňovice, Mohelno, Moravské Budějovice, Myslibořice, Naloučany, Náměšť nad Oslavou, Nárameč, Nimpšov, Nová Ves, Nové Syrovice, Nový Telečkov, Ocmanice, Odunec, Okarec, Okřešice, Okříšky, Opatov, Oponešice, Oslavička, Ostašov, Pálovice, Petrovice, Petrůvky, Pokojovice, Police, Popůvky, Pozďatín, Přeckov, Předín, Přešovice, Přibyslavice, Příštpo, Pucov, Pyšel, Rácovice, Račice, Radkovice u Budče, Radkovice u Hrotovic, Radonín, Radošov, Radotice, Rapotice, Rohy, Rokytnice nad Rokytnou, Rouchovany, Rudíkov, Římov, Sedlec, Senorady, Slavětice, Slavičky, Slavíkovice, Smrk, Stařeč, Stropešín, Střítež, Studenec, Studnice, Sudice, Svatoslav, Šebkovice, Štěměchy, Štěpkov, Tasov, Trnava, Třebelovice, Třebenice, Třebíč, Třesov, Valdíkov, Valeč, Vícenice, Vícenice u Náměště nad Oslavou, Vladislav, Vlčatín, Výčapy, Zahrádka, Zárubice, Zašovice, Zvěrkovice, Želetava.

Sídlem Okresního soudu v Třebíči je město Třebíč. f

68. Okresní soud v Uherském Hradišti

Do obvodu Okresního soudu v Uherském Hradišti patří území obcí Babice, Bánov, Bílovice, Bojkovice, Boršice, Boršice u Blatnice, Břestek, Březolupy, Březová, Buchlovice, Bystřice pod Lopeníkem, Částkov, Dolní Němčí, Drslavice, Hluk, Horní Němčí, Hostějov, Hostětín, Hradčovice, Huštěnovice, Jalubí, Jankovice, Kněžpole, Komňa, Korytná, Kostelany nad Moravou, Košíky, Kudlovice, Kunovice, Lopeník, Medlovice, Mistřice, Modrá, Nedachlebice, Nedakonice, Nezdenice, Nivnice, Ořechov, Ostrožská Lhota, Ostrožská Nová Ves, Osvětimany, Pašovice, Pitín, Podolí, Polešovice, Popovice, Prakšice, Rudice, Salaš, Slavkov, Staré Hutě, Staré Město, Starý Hrozenkov, Strání, Stříbrnice, Stupava, Suchá Loz, Sušice, Svárov, Šumice, Topolná, Traplice, Tučapy, Tupesy, Uherské Hradiště, Uherský Brod, Uherský Ostroh, Újezdec, Vápenice, Vážany, Velehrad, Veletiny, Vlčnov, Vyškovec, Záhorovice, Zlámanec, Zlechov, Žitková.

Sídlem Okresního soudu v Uherském Hradišti je město Uherské Hradiště.f

69. Okresní soud v Ústí nad Labem

Do obvodu Okresního soudu v Ústí nad Labem patří území obcí Dolní Zálezly, Habrovany, Homole u Panny, Chabařovice, Chlumec, Chuderov, Libouchec, Malé Březno, Malečov, Petrovice, Povrly, Přestanov, Ryjice, Řehlovice, Stebno, Tašov, Telnice, Tisá, Trmice, Ústí nad Labem, Velké Březno, Velké Chvojno, Zubrnice.

Sídlem Okresního soudu v Ústí nad Labem je město Ústí nad Labem.

70. Okresní soud v Ústí nad Orlicí

Do obvodu Okresního soudu v Ústí nad Orlicí patří území obcí Albrechtice, Anenská Studánka, Běstovice, Bošín, Brandýs nad Orlicí, Bučina, Bystřec, Cotkytle, Čenkovice, Červená Voda, Česká Rybná, Česká Třebová, České Heřmanice, České Libchavy, České Petrovice, Damníkov, Dlouhá Třebová, Dlouhoňovice, Dobříkov, Dolní Čermná, Dolní Dobrouč, Dolní Morava, Domoradice, Džbánov, Hejnice, Helvíkovice, Hnátnice, Horní Čermná, Horní Heřmanice, Horní Třešňovec, Hrádek, Hrušová, Choceň, Jablonné nad Orlicí, Jamné nad Orlicí, Javorník, Jehnědí, Kameničná, Klášterec nad Orlicí, Koldín, Kosořín, Králíky, Krasíkov, Kunvald, Lanškroun, Letohrad, Libecina, Libchavy, Lichkov, Líšnice, Lubník, Lukavice, Luková, Mistrovice, Mladkov, Mostek, Nasavrky, Nekoř, Němčice, Orlické Podhůří, Orličky, Ostrov, Oucmanice, Pastviny, Petrovice, Písečná, Plchovice, Podlesí, Přívrat, Pustina, Rudoltice, Rybník, Řetová, Řetůvka, Sázava, Seč, Semanín, Skořenice, Slatina, Sloupnice, Sobkovice, Sopotnice, Sruby, Strážná, Studené, Sudislav nad Orlicí, Sudslava, Svatý Jiří, Šedivec, Tatenice, Těchonín, Tisová, Trpík, Třebovice, Újezd u Chocně, Ústí nad Orlicí, Velká Skrovnice, Verměřovice, Vlčkov, Voděrady, Vraclav, Vračovice-Orlov, Výprachtice, Vysoké Mýto, Zádolí, Záchlumí, Zálší, Zámrsk, Zářecká Lhota, Žamberk, Žampach, Žichlínek.

Sídlem Okresního soudu v Ústí nad Orlicí je město Ústí nad Orlicí.

71. Okresní soud ve Vsetíně

Do obvodu Okresního soudu ve Vsetíně patří území obcí Branky, Bystřička, Dolní Bečva, Francova Lhota, Halenkov, Horní Bečva, Horní Lideč, Hošťálková, Hovězí, Huslenky, Hutisko-Solanec, Choryně, Jablůnka, Janová, Jarcová, Karolinka, Kateřinice, Kelč, Kladeruby, Kunovice, Lačnov, Leskovec, Lešná, Lhota u Vsetína, Lidečko, Liptál, Loučka, Lužná, Malá Bystřice, Mikulůvka, Nový Hrozenkov, Oznice, Podolí, Police, Pozděchov, Prlov, Prostřední Bečva, Pržno, Ratiboř, Rožnov pod Radhoštěm, Růžďka, Seninka, Střelná, Střítež nad Bečvou, Študlov, Ústí, Valašská Bystřice, Valašská Polanka, Valašská Senice, Valašské Meziříčí, Valašské Příkazy, Velká Lhota, Velké Karlovice, Vidče, Vigantice, Vsetín, Zašová, Zděchov, Zubří.

Sídlem Okresního soudu ve Vsetíně je město Vsetín.

72. Okresní soud ve Vyškově

Do obvodu Okresního soudu ve Vyškově patří území obcí Bohaté Málkovice, Bohdalice-Pavlovice, Bošovice, Brankovice, Bučovice, Dětkovice, Dobročkovice, Dražovice, Drnovice, Drysice, Habrovany, Heršpice, Hlubočany, Hodějice, Holubice, Hostěrádky-Rešov, Hoštice-Heroltice, Hrušky, Hvězdlice, Chvalkovice, Ivanovice na Hané, Ježkovice, Kobeřice u Brna, Kojátky, Komořany, Kozlany, Kožušice, Krásensko, Křenovice, Křižanovice, Křižanovice u Vyškova, Kučerov, Letonice, Lovčičky, Luleč, Lysovice, Malínky, Medlovice, Milešovice, Milonice, Moravské Málkovice, Mouchnice, Němčany, Nemochovice, Nemojany, Nemotice, Nesovice, Nevojice, Nížkovice, Nové Sady, Olšany, Orlovice, Otnice, Podbřežice, Podivice, Podomí, Prusy-Boškůvky, Pustiměř, Račice-Pístovice, Radslavice, Rašovice, Rostěnice-Zvonovice, Rousínov, Ruprechtov, Rybníček, Slavkov u Brna, Snovídky, Studnice, Šaratice, Švábenice, Topolany, Tučapy, Uhřice, Vážany, Vážany nad Litavou, Velešovice, Vyškov, Zbýšov, Zelená Hora a území vojenského újezdu Březina.

Sídlem Okresního soudu ve Vyškově je město Vyškov.f

73. Okresní soud ve Zlíně

Do obvodu Okresního soudu ve Zlíně patří území obcí Biskupice, Bohuslavice u Zlína, Bratřejov, Brumov-Bylnice, Březnice, Březová, Březůvky, Dešná, Dobrkovice, Dolní Lhota, Doubravy, Drnovice, Držková, Fryšták, Halenkovice, Haluzice, Horní Lhota, Hostišová, Hrobice, Hřivínův Újezd, Hvozdná, Jasenná, Jestřabí, Kaňovice, Karlovice, Kašava, Kelníky, Komárov, Křekov, Lhota, Lhotsko, Lípa, Lipová, Loučka, Ludkovice, Luhačovice, Lukov, Lutonina, Machová, Mysločovice, Napajedla, Návojná, Nedašov, Nedašova Lhota, Neubuz, Oldřichovice, Otrokovice, Petrůvka, Podhradí, Podkopná Lhota, Pohořelice, Poteč, Pozlovice, Provodov, Racková, Rudimov, Sazovice, Sehradice, Slavičín, Slopné, Slušovice, Spytihněv, Šanov, Šarovy, Štítná nad Vláří-Popov, Tečovice, Tichov, Tlumačov, Trnava, Ublo, Újezd, Valašské Klobouky, Velký Ořechov, Veselá, Vizovice, Vlachova Lhota, Vlachovice, Vlčková, Všemina, Vysoké Pole, Zádveřice-Raková, Zlín, Žlutava.

Sídlem Okresního soudu ve Zlíně je město Zlín.f

74. Okresní soud ve Znojmě

Do obvodu Okresního soudu ve Znojmě patří území obcí Bantice, Běhařovice, Bezkov, Bítov, Blanné, Blížkovice, Bohutice, Bojanovice, Borotice, Boskovštejn, Božice, Branišovice, Břežany, Citonice, Ctidružice, Čejkovice, Čermákovice, Černín, Damnice, Dobelice, Dobřínsko, Dobšice, Dolenice, Dolní Dubňany, Dyjákovice, Dyjákovičky, Dyje, Džbánice, Grešlové Mýto, Havraníky, Hevlín, Hluboké Mašůvky, Hnanice, Hodonice, Horní Břečkov, Horní Dubňany, Horní Dunajovice, Horní Kounice, Hostěradice, Hostim, Hrabětice, Hrádek, Hrušovany nad Jevišovkou, Chvalatice, Chvalovice, Jamolice, Jaroslavice, Jevišovice, Jezeřany-Maršovice, Jiřice u Miroslavi, Jiřice u Moravských Budějovic, Kadov, Korolupy, Kravsko, Krhovice, Křepice, Křídlůvky, Kubšice, Kuchařovice, Kyjovice, Lančov, Lechovice, Lesná, Lesonice, Litobratřice, Loděnice, Lubnice, Lukov, Mackovice, Mašovice, Medlice, Mikulovice, Milíčovice, Miroslav, Miroslavské Knínice, Morašice, Moravský Krumlov, Našiměřice, Němčičky, Nový Šaldorf-Sedlešovice, Olbramkostel, Olbramovice, Oleksovice, Onšov, Oslnovice, Pavlice, Petrovice, Plaveč, Plenkovice, Podhradí nad Dyjí, Podmolí, Podmyče, Práče, Pravice, Prokopov, Prosiměřice, Přeskače, Rešice, Rozkoš, Rudlice, Rybníky, Skalice, Slatina, Slup, Stálky, Starý Petřín, Stošíkovice na Louce, Strachotice, Střelice, Suchohrdly, Suchohrdly u Miroslavi, Šafov, Šanov, Šatov, Štítary, Šumice, Šumná, Tasovice, Tavíkovice, Těšetice, Trnové Pole, Troskotovice, Trstěnice, Tulešice, Tvořihráz, Uherčice, Újezd, Únanov, Valtrovice, Vedrovice, Velký Karlov, Vémyslice, Vevčice, Višňové, Vítonice, Vracovice, Vranov nad Dyjí, Vranovská Ves, Vratěnín, Vrbovec, Výrovice, Vysočany, Zálesí, Zblovice, Znojmo, Želetice, Žerotice, Žerůtky.

Sídlem Okresního soudu ve Znojmě je město Znojmo.

75. Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

Do obvodu Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou patří území obcí Baliny, Blažkov, Blízkov, Bobrová, Bobrůvka, Bohdalec, Bohdalov, Bohuňov, Borač, Borovnice, Borovník, Bory, Březejc, Březí, Březí nad Oslavou, Březské, Budeč, Bukov, Bystřice nad Pernštejnem, Býšovec, Cikháj, Černá, Černvír, Dalečín, Daňkovice, Dlouhé, Dobrá Voda, Dolní Heřmanice, Dolní Libochová, Dolní Loučky, Dolní Rožínka, Doubravník, Drahonín, Fryšava pod Žákovou horou, Hamry nad Sázavou, Herálec, Heřmanov, Hodíškov, Horní Libochová, Horní Loučky, Horní Radslavice, Horní Rožínka, Chlum-Korouhvice, Chlumek, Chlumětín, Jabloňov, Jámy, Javorek, Jimramov, Jívoví, Kadolec, Kadov, Kaly, Karlov, Katov, Kněževes, Koroužné, Kotlasy, Kozlov, Krásné, Krásněves, Křídla, Křižánky, Křižanov, Křižínkov, Křoví, Kuklík, Kundratice, Kuřimská Nová Ves, Kuřimské Jestřabí, Kyjov, Lavičky, Lhotka, Lísek, Líšná, Lubné, Malá Losenice, Martinice, Matějov, Měřín, Milasín, Milešín, Mirošov, Moravec, Moravecké Pavlovice, Nedvědice, Netín, Níhov, Nížkov, Nová Ves, Nová Ves u Nového Města na Moravě, Nové Dvory, Nové Město na Moravě, Nové Sady, Nové Veselí, Nový Jimramov, Nyklovice, Obyčtov, Olší, Ořechov, Oslavice, Osová Bítýška, Osové, Ostrov nad Oslavou, Otín, Pavlínov, Pavlov, Pernštejnské Jestřabí, Petráveč, Pikarec, Písečné, Počítky, Poděšín, Podolí, Pokojov, Polnička, Prosatín, Prosetín, Račice, Račín, Radenice, Radešín, Radešínská Svratka, Radkov, Radňoves, Radňovice, Radostín, Radostín nad Oslavou, Rodkov, Rojetín, Rosička, Rousměrov, Rovečné, Rozseč, Rozsochy, Rožná, Ruda, Rudolec, Řečice, Řikonín, Sázava, Sazomín, Sejřek, Sirákov, Sklené, Sklené nad Oslavou, Skorotice, Skryje, Skřinářov, Sněžné, Spělkov, Strachujov, Stránecká Zhoř, Strážek, Střítež, Sulkovec, Světnov, Sviny, Svratka, Škrdlovice, Štěpánov nad Svratkou, Tišnovská Nová Ves, Tři Studně, Ubušínek, Uhřínov, Ujčov, Újezd, Újezd u Tišnova, Unčín, Vatín, Věcov, Věchnov, Velká Bíteš, Velká Losenice, Velké Janovice, Velké Meziříčí, Velké Tresné, Vepřová, Věstín, Věžná, Vídeň, Vidonín, Vír, Vlachovice, Vlkov, Vojnův Městec, Vratislávka, Vysoké, Záblatí, Zadní Zhořec, Znětínek, Zubří, Zvole, Ždánice, Žďár nad Sázavou, Žďárec.

Sídlem Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou je město Žďár nad Sázavou.

Příloha č. 4 k zákonu č. 6/2002 Sb.

NÁZVY A OBVODY OBVODNĺCH SOUDŮ V HLAVNĺM MĚSTĚ PRAZE

1. Obvodní soud pro Prahu 1

Do obvodu Obvodního soudu pro Prahu 1 patří území městské části Praha 1.

2. Obvodní soud pro Prahu 2

Do obvodu Obvodního soudu pro Prahu 2 patří území městské části Praha 2.

3. Obvodní soud pro Prahu 3

Do obvodu Obvodního soudu pro Prahu 3 patří území městské části Praha 3.

4. Obvodní soud pro Prahu 4

Do obvodu Obvodního soudu pro Prahu 4 náleží území městských částí Praha 4, Praha 11, Praha 12, Praha-Kunratice, Praha-Libuš, Praha-Šeberov a Praha-Újezd.

5. Obvodní soud pro Prahu 5

Do obvodu Obvodního soudu pro Prahu 5 patří území městských částí Praha 5, Praha 13, Praha-Lipence, Praha-Lochkov, Praha-Radotín, Praha-Řeporyje, Praha-Slivenec, Praha-Velká Chuchle, Praha-Zbraslav a Praha-Zličín.

6. Obvodní soud pro Prahu 6

Do obvodu Obvodního soudu pro Prahu 6 patří území městských částí Praha 6, Praha-Lysolaje, Praha-Nebušice, Praha-Přední Kopanina, Praha-Řepy a Praha-Suchdol.

7. Obvodní soud pro Prahu 7

Do obvodu Obvodního soudu pro Prahu 7 patří území městských částí Praha 7 a Praha-Troja.

8. Obvodní soud pro Prahu 8

Do obvodu Obvodního soudu pro Prahu 8 patří území městských částí Praha 8, Praha-Březiněves, Praha-Dolní Chabry a Praha-Ďáblice.

9. Obvodní soud pro Prahu 9

Do obvodu Obvodního soudu pro Prahu 9 patří území městských částí Praha 9, Praha 14, Praha-Běchovice, Praha-Čakovice, Praha-Dolní Počernice, Praha-Horní Počernice, Praha-Kbely, Praha-Klánovice, Praha-Koloděje, Praha-Letňany, Praha-Satalice, Praha-Újezd nad Lesy a Praha-Vinoř.

10. Obvodní soud pro Prahu 10

Do obvodu Obvodního soudu pro Prahu 10 patří území městských částí Praha 10, Praha 15, Praha-Benice, Praha-Dolní Měcholupy, Praha-Dubeč, Praha-Kolovraty, Praha-Královice, Praha-Křeslice, Praha-Nedvězí, Praha-Petrovice, Praha-Štěrboholy a Praha-Uhříněves.

Příloha č. 5 k zákonu č. 6/2002 Sb.

POBOČKY KRAJSKÝCH SOUDŮ, JEJICH NÁZVY A SĺDLA

1. Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci

V obvodu Krajského soudu v Ústí nad Labem se zřizuje pobočka v Liberci.

Sídlem pobočky je město Liberec.

2. Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci

V obvodu Krajského soudu v Ostravě se zřizuje pobočka v Olomouci.

Sídlem pobočky je město Olomouc.

Příloha č. 6 k zákonu č. 6/2002 Sb.

POBOČKY KRAJSKÝCH SOUDŮ, JEJICH NÁZVY A SĺDLA

1. Krajský soud v Plzni - pobočka v Karlových Varech

V obvodu Krajského soudu v Plzni se zřizuje pobočka v Karlových Varech.

Sídlem pobočky je město Karlovy Vary.

2. Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích

V obvodu Krajského soudu v Hradci Králové se zřizuje pobočka v Pardubicích. Sídlem pobočky je město Pardubice.

3. Krajský soud v Brně - pobočka v Jihlavě

V obvodu Krajského soudu v Brně se zřizuje pobočka v Jihlavě.

Sídlem pobočky je město Jihlava.

4. Krajský soud v Brně - pobočka ve Zlíně

V obvodu Krajského soudu v Brně se zřizuje pobočka ve Zlíně.

Sídlem pobočky je město Zlín.

Příloha č. 7 k zákonu č. 6/2002 Sb.

POBOČKY OKRESNĺCH SOUDŮ, JEJICH NÁZVY A SĺDLA

1. Okresní soud v Bruntále - pobočka v Krnově

V obvodu Okresního soudu v Bruntále ze zřizuje pobočka v Krnově.

Sídlem pobočky je město Krnov.

2. Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově

V obvodu Okresního soudu v Karviné ze zřizuje pobočka v Havířově.

Sídlem pobočky je město Havířov.

3. Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí

V obvodu Okresního soudu ve Vsetíně ze zřizuje pobočka ve Valašském Meziříčí.

Sídlem pobočky je město Valašské Meziříčí.

Nabídka k tématu

Kárná odpovědnost soudce v přerodu: Ponaučení z České republiky /Wolters Kluwer/

Kárná odpovědnost soudce v přerodu: Ponaučení z České republiky /Wolters Kluwer/

David Kosař, Tereza Papoušková - Wolters Kluwer, a. s.

Tato kniha se zabývá vývojem kárné odpovědnosti českého soudce, a to z historického, institucionálního i empirického hlediska. Vůbec poprvé jsou zde empiricky prozkoumány dosavadní teorie a hypotézy týkající ...

Cena: 190 KčKOUPIT

ÚZ č. 1082 - Advokáti, soudci a soudy, notáři, znalci a tlumočníci

ÚZ č. 1082 - Advokáti, soudci a soudy, notáři, znalci a tlumočníci

Sagit, a. s.

Publikace obsahuje soubor předpisů regulujících výkon právnických profesí a dále činnost znalců a tlumočníků. Od minulého vydání došlo ke změně zákona o soudech a soudcích a ke změně advokátního tarifu ...

Cena: 99 KčKOUPIT

Přehled judikatury ve věcech soudů a soudců

Přehled judikatury ve věcech soudů a soudců

Mgr. Sylva Šiškeová - Wolters Kluwer, a. s.

Publikace obsahuje judikaturu týkající se problematiky věcné, místní a funkční příslušnosti soudů v civilním, trestním i správním soudnictví, stejně jako judikáty v oblasti obsazení soudu, přidělení soudce, podjatosti, vyloučení a kárné odpovědnosti soudců. Je praktickým pomocníkem ...

Cena: 856 KčKOUPIT

Právní předpisy

Sbírka zákonů ČR

 /
Číslo  /
Částka  /

Sbírka mezinárodních smluv

 /
Číslo  /
Částka  /

Finanční zpravodaj

 /
Číslo  /

Provozovatel

Nakladatelství Sagit, a. s.
Horní 457/1, 700 30 Ostrava-Hrabůvka
Společnost je zapsaná v obchodním
rejstříku vedeném KS v Ostravě,
oddíl B, vložka 3086.
IČ: 277 76 981
DIČ: CZ27776981

Telefony


Zásilkový obchod: 558 944 614
Předplatné ÚZ: 558 944 615
Software: 558 944 629
Knihkupci: 558 944 621
Inzerce: 558 944 634

E-maily


Zásilkový obchod: obchod@sagit.cz
Předplatné ÚZ: predplatne@sagit.cz
Software: software@sagit.cz
Knihkupci: knihkupci@sagit.cz
Inzerce: inzerce@sagit.cz

Obchodní podmínky

© 1996–2017 Nakladatelství Sagit, a. s. Všechna práva vyhrazena.