Váš nákupní košík:  prázdný Přihlášení obchod@sagit.cz

Navigace:  Úvod  »  Zákony  »  Sbírka zákonů

Sbírka zákonů


428

VYHLÁŠKA
Ministerstva zemědělství

ze dne 16. listopadu 2001,

kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)

Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 40 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), (dále jen "zákon"):

ČÁS T PRVNĺ
VYMEZENÍ POJMŮ

§ 1

Pro účely této vyhlášky se rozumí

a)   vodovodním řadem úsek vodovodního potrubí včetně stavební části objektů určený k plnění určité funkce v systému dopravy vody,
b)   přiváděcím řadem vodovodní řad pro dopravu vody mezi hlavními objekty vodovodu (například do úpravny vod, čerpací stanice, vodojemu); zvláštním typem přiváděcího řadu je zásobní řad pro dopravu vody z vodojemu do rozvodné vodovodní sítě,
c)   rozvodnou vodovodní sítí soustava vodovodních řadů určená pro dodávání vody k místům jejího odběru; součástí rozvodné vodovodní sítě jsou hlavní řad a rozváděcí řad,
d)   stavbou pro úpravu vody (úpravna vody) soubor objektů a zařízení s technologií pro úpravu vody nebo pouze se zařízením na zdravotní zabezpečení vody bez technologie úpravy vody,
e)   kanalizační stokou potrubí nebo jiná konstrukce k odvádění odpadních nebo srážkových vod,
f)   přiváděcí stokou kanalizační stoka k odvádění odpadních nebo srážkových vod do hlavního objektu kanalizace,
g)   stokovou sítí síť kanalizačních stok a souvisejících objektů odvádějící odpadní nebo srážkové vody přímo z kanalizačních přípojek do čistíren odpadních vod nebo jiných zařízení na jejich zneškodnění včetně vypouštění nečištěných odpadních vod do vodního recipientu,
h)   čistírnou odpadních vod objekty a zařízení sloužící k čištění odpadních vod s mechanickým, biologickým, popřípadě dalším stupněm čištění; za čistírny se nepovažují zařízení pro hrubé předčištění odpadních vod, septiky, žumpy a jednoduchá zařízení s mechanickou funkcí, která nejsou pravidelně sledována a obsluhována.

ČÁST DRUHÁ
ROZSAH A ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ PLÁNŮ ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACĺ
(K § 4 odst. 8 zákona)

§ 2

(1) Plán rozvoje vodovodů a kanalizací lze zpracovat a schválit i pro část území kraje.

(2) Část území kraje se určuje ve vztahu ke stávajícím systémům zásobování vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod.

§ 3

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací se zpracuje v tomto rozsahu:

a)   zhodnocení současného stavu systému zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod obcí nebo části obcí1) na území kraje nebo části kraje, pro kterou je plán rozvoje vodovodů a kanalizací zpracován, (dále jen "řešený územní celek"),
b)   bilance potřeby pitné vody, odkanalizování a čištění odpadních vod v členění na všechny obce nebo jejich části v řešeném územním celku,
c)   vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod plánovaných pro účely úpravy na pitnou vodu,
d)   plán technicky i ekonomicky optimálního rozšíření a rekonstrukce systémů zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod obcí nebo jejich částí v řešeném územním celku,
e)   plán zásobování pitnou vodou při vyhlášení krizové situace podle § 21 zákona,
f)   ekonomickou část s výpočtem nákladů na realizaci plánů uvedených pod písmeny d) a e) a vliv na nákladovou cenu za dodávku pitné vody nebo odvádění odpadních vod,
g)   časový rozvrh realizace plánů uvedených pod písmeny d) a e) vyjadřující naléhavost řešení.

§ 4

(1) Plán rozvoje vodovodů a kanalizací se zpracovává v digitální formě ve vazbě na geografický informační systém.

(2) Ke každému plánu rozvoje vodovodů a kanalizací se zpracuje databáze plánu rozvoje jako informační výstup pro rozhodování a zpracování koncepce rozvoje vodovodů a kanalizací na území státu.

ČÁST TŘETÍ
EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACĺ
(K § 5 odst. 6 zákona)

ODDĺL PRVNĺ
SPOLEČNÁ USTANOVENĺ

§ 5

Majetková evidence vodovodů a kanalizací (dále jen "majetková evidence") a provozní evidence vodovodů a kanalizací (dále jen "provozní evidence") se nevztahuje na vodovody a kanalizace uvedené v § 1 odst. 3 zákona.

ODDĺL DRUHÝ
MAJETKOVÁ EVIDENCE

§ 6

(1) Vlastník vodovodu nebo kanalizace předá v digitální formě příslušnému vodoprávnímu úřadu vybrané údaje z majetkové evidence uvedené v přílohách č. 1 až 4.

(2) Vybrané údaje z majetkové evidence vykazuje vlastník vodovodu nebo kanalizace odděleně pro:

a)   přiváděcí řad a rozvodnou vodovodní síť zásobující minimálně část obce,1)
b)   stavby pro úpravu vody,
c)   přiváděcí stoku a stokovou síť odvádějící odpadní a srážkové vody minimálně z části obce,1)
d)   čistírny odpadních vod.

(3) Vlastník vodovodu nebo kanalizace předává vybrané údaje z majetkové evidence tomu vodoprávnímu úřadu, na jehož území se vodovod nebo kanalizace nachází; pokud vodovod nebo kanalizace zasahují do územní působnosti více vodoprávních úřadů, předávají se vybrané údaje z majetkové evidence tomu vodoprávnímu úřadu, na jehož území je umístěna nejdelší část vodovodu nebo kanalizačních stok.

ODDĺL TŘETĺ
PROVOZNĺ EVIDENCE

§ 7

(1) Vlastník vodovodu nebo kanalizace předá v digitální formě příslušnému vodoprávnímu úřadu vybrané údaje z provozní evidence uvedené v přílohách č. 5 až 8.

(2) Vybrané údaje z provozní evidence vykazuje vlastník vodovodu nebo kanalizace odděleně pro:

a)   rozvodnou vodovodní síť zásobující minimálně část obce,1)
b)   stavby pro úpravu vody,
c)   stokovou síť odvádějící odpadní a srážkové vody minimálně z části obce,1)
d)   čistírny odpadních vod.

(3) Vlastník vodovodu nebo kanalizace předává vybrané údaje z provozní evidence tomu vodoprávnímu úřadu, na jehož území se vodovod nebo kanalizace nachází; pokud vodovod nebo kanalizace zasahují do územní působnosti více vodoprávních úřadů, předávají se vybrané údaje z provozní evidence tomu vodoprávnímu úřadu, na jehož území je umístěna nejdelší část vodovodu nebo kanalizačních stok.

(4) V případě, že více vodovodů nebo kanalizací tvoří funkční celek ve vlastnictví více osob, musí být vybrané údaje z provozní evidence předány vodoprávnímu úřadu za celý funkční celek. Vybrané údaje z provozní evidence předá vlastník největší části funkčního celku a musí v nich být uvedeno identifikační číslo vlastníka, je-li jím právnická osoba, nebo datum narození fyzické osoby podle příloh č. 5 až 8, a to o všech vlastnících.

(5) Záznamy o zdrojích povrchových a podzemních vod využívaných pro úpravu na vodu dodávanou vodovody se vedou:

a)   u povrchových vodních zdrojů podle hydrologického pořadí a říčního kilometru odběru a podle identifikačních čísel odběru,2)
b)   u podzemních vodních zdrojů podle hydrogeologického rajonu3) a podle identifikačních čísel odběru.2)

(6) Záznamy o zdrojích povrchových a podzemních vod využívaných pro úpravu na vodu pitnou obsahují údaje o:

a)   maximálním měsíčním odběru vody a o odebraném množství vody za rok,
b)   povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami,4)
c)   kategorii jakosti vody odebírané z povrchových vodních zdrojů nebo z podzemních vodních zdrojů pro účely úpravy na vodu pitnou podle § 13 zákona.

§ 8
Plán kontrol jakosti vod v průběhu výroby pitné vody

(1) Plán kontrol jakosti vod v průběhu výroby pitné vody (dále jen "plán kontrol jakosti vod") obsahuje tyto části:

a)   místa odběrů vzorků v kontrolních profilech technologické linky úpravny vody a v průběhu její dopravy konečnému spotřebiteli,
b)   rozsah prováděných rozborů podle sledovaných ukazatelů jakosti v kontrolních profilech technologické linky úpravny vody a v průběhu její dopravy konečnému spotřebiteli,
c)   četnost rozborů v jednotlivých kontrolních profilech technologické linky úpravny vody a v průběhu její dopravy konečnému spotřebiteli,
d)   postupy odběrů, úpravy vzorků vod a metody jejich rozborů,
e)   způsob zpracování výsledků kontrol jakosti vody a jejich evidence.

(2) Technické ukazatele pro plán kontrol jakosti vod jsou uvedeny v příloze č. 9.

(3) Při odběru vzorků vod, včetně jejich konzervace a manipulace s nimi, se postupuje podle normových hodnot.5)

(4) Vzorky pro kontrolu jakosti vod v průběhu výroby pitné vody musí být odebírány tak, aby byly reprezentativní pro jakost během celého roku v příslušném místě odběru.

(5) Při provádění rozborů vyrobené pitné vody na výstupu ze stavby pro úpravu vody se postupuje podle ustanovení § 5 vyhlášky č. 376/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu a rozsah a četnost její kontroly.

(6) Stanovení ukazatele mikroskopického obrazu vody se provádí podle normových hodnot.6)

§ 9
Plán kontrol míry znečištění odpadních vod a kalů

(1) Plán kontrol míry znečištění odpadních vod obsahuje tyto části:

a)   místa odběrů vzorků v kontrolních profilech technologické linky čistírny odpadních vod a výustí odpadních vod bez čištění,
b)   rozsah prováděných rozborů podle sledovaných ukazatelů jakosti v kontrolních profilech technologické linky čistírny odpadních vod a výustí odpadních vod bez čištění,
c)   četnost rozborů v jednotlivých kontrolních profilech technologické linky čistírny odpadních vod a výustí odpadních vod bez čištění,
d)   postupy odběrů, úpravy vzorků a metody rozborů vzorků vod a kalů,
e)   způsob zpracování výsledků kontrol míry znečištění odpadních vod a jejich evidence.

(2) Technické ukazatele pro plán kontrol míry znečištění odpadních vod jsou uvedeny v příloze č. 10.

(3) Při odběru vzorků odpadních vod a kalů, včetně jejich konzervace a manipulace, se postupuje podle normových hodnot.7)

(4) Ukazatele míry znečištění odpadních vod se zjišťují postupem odpovídajícím metodám obsaženým v normových hodnotách, při jejichž použití se pro účely této vyhlášky má za to, že výsledek je co do mezí stanovitelnosti, přesnosti a správnosti prokázaný. Při použití jiné metody musí být prokázáno, že použitá metoda je stejně spolehlivá.

(5) Plán kontrol míry znečištění odpadních vod musí být v souladu se schváleným kanalizačním řádem (§ 14 odst. 3 zákona).

§ 10
Výkresová dokumentace vodovodu nebo kanalizace

(1) Výkresová dokumentace vodovodu nebo kanalizace podle § 5 odst. 2 zákona (dále jen "výkresová dokumentace") je zjednodušená dokumentace skutečného provedení vodovodu nebo kanalizace, popřípadě jejich jednotlivých částí určená pro potřeby obsluhy, údržby, oprav a pro zpracování provozního řádu vodovodu nebo kanalizace podle zvláštního zákona.8)

(2) Výkresová dokumentace musí obsahovat:

a)   údaje o účelu a místu stavby vodovodu nebo kanalizace (dále jen "stavba"), obchodní firmu, název nebo jméno a sídlo (adresu) vlastníka stavby, parcelní čísla pozemku podle výpisu z katastru nemovitostí s uvedením vlastnických nebo jiných práv k tomuto pozemku a údaje o rozhodnutích o stavbě, a pokud se rozhodnutí nezachovala, alespoň pravděpodobný rok dokončení stavby,
b)   technický popis stavby a jejího vybavení,
c)   situační výkres a zjednodušené výkresy skutečného provedení stavby v rozsahu a podrobnostech odpovídajících druhu a účelu stavby s popisem způsobu užívání všech prostorů a místností,
d)   technické parametry (rozměry objektů, světlosti potrubí, tlakové poměry, materiály včetně jejich opotřebení a netěsností, délky, sklony, výškové kóty dna, odboček, poklopů, staničení šachet, odboček, popis apod.),
e)   druh materiálu rozvodu a druh nátěrů nebo výstelek vnitřních stěn potrubí, vodojemů a čistírenských nádrží.

(3) Poloha vodovodu nebo kanalizace se zakresluje v situačních plánech v měřítku 1 : 1000, 1 : 500, popřípadě 1 : 2880. Jejich součástí jsou polohopisné údaje potřebné k vytýčení šachet, armatur, lomových bodů, odboček apod. v souřadnicích nebo vztažných kótách. U nově budovaného nebo rekonstruovaného vodovodu i kanalizace se výkresová dokumentace zpracovává podle projektové dokumentace upravené na základě zaměření skutečného provedení stavby.

(4) Výkresová dokumentace podle odstavce 1 může být zpracována v digitální formě a průběžně se upravuje podle skutečností zjištěných při provozování vodovodu nebo kanalizace.

§ 11
Provozní deník

(1) V provozním deníku se zaznamenávají denní provozní záznamy z jednotlivých součástí vodovodu nebo kanalizace (např. z čerpací stanice nebo vodojemu).

(2) Denní provozní záznamy podle odstavce 1 mohou být nahrazeny průběžnými počítačovými výstupy automatizované soustavy řízení.

ČÁST ČTVRTÁ
NÁLEŽITOSTI ŽÁDOSTI O POVOLENĺ K PROVOZOVÁNĺ VODOVODU NEBO KANALIZACE
(K § 6 odst. 10 zákona)

§ 12

(1) Žádost o povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace se podává na tiskopise uvedeném v příloze č. 11.

(2) K žádosti se přikládá:

a)   úředně ověřená kopie živnostenského oprávnění k provozování živnosti v oboru "Provozování vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu" podle zvláštního zákona,9)
b)   kopie smlouvy, popřípadě kopie smlouvy o smlouvě budoucí, kterou uzavřela osoba podávající žádost s vlastníkem vodovodu nebo kanalizace na provozování jeho vodovodu nebo kanalizace,
c)   identifikační čísla uvedená ve vybraných údajích z majetkové evidence podle § 6 pro vodovody nebo kanalizace, kterých se povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace týká.

(3) Shodu majetku uvedeného ve smlouvě podle odstavce 2 písm. b) s identifikačními čísly podle odstavce 2 písm. c) potvrzuje vlastník vodovodu nebo kanalizace.

ČÁST PÁTÁ
NÁLEŽITOSTI SMLOUVY O DODÁVCE VODY
A NÁLEŽITOSTI SMLOUVY O ODVÁDĚNĺ ODPADNĺCH VOD
(K § 8 odst. 12 zákona)

§ 13

(1) Smlouva o dodávce vody musí obsahovat:

a)   adresu stavby nebo pozemku připojené přípojkou na vodovod,
b)   limit dodávané vody, včetně množství určujícího kapacitu vodoměru nebo profil přípojky,
c)   způsob zjišťování množství odebírané vody, jakost dodávané vody,
d)   způsob stanovení ceny, včetně způsobu jejího vyhlášení,
e)   způsob fakturace a plateb,
f)   dobu plnění.

(2) Smlouva o odvádění odpadních vod musí obsahovat:

a)   adresu stavby nebo pozemku připojené přípojkou na kanalizaci,
b)   limit odváděné odpadní vody,
c)   množství srážkové vody s jejím výpočtem,
d)   způsob zjišťování množství odváděných odpadních vod,
e)   míru a bilanci znečištění vypouštěných odpadních vod,
f)   způsob stanovení ceny, včetně způsobu jejího vyhlášení,
g)   způsob fakturace a plateb,
h)   dobu plnění.

ČÁST ŠESTÁ
ZPŮSOB VÝPOČTU NÁHRADY ZTRÁT PŘI NEOPRÁVNĚNÉM ODBĚRU VODY NEBO NEOPRÁVNĚNÉM VYPOUŠTĚNĺ ODPADNĺCH VOD
(K § 10 odst. 3 zákona)

§ 14

(1) Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud tak stanoví smlouva uzavřená podle § 8 odst. 2 zákona při výpočtu náhrady ztrát za neoprávněný odběr vody z vodovodu (§ 10 odst. 1 zákona) nebo za neoprávněné vypouštění odpadních vod do kanalizace (§ 10 odst. 2 zákona), posoudí podmínky dodávky vody a vypouštění odpadních vod odběratele. Pokud se nezměnily podmínky odběru, vychází vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel z odběru naměřeného ve srovnatelném období. Nelze-li využít předchozího měření, vychází se ze směrných čísel roční potřeby vody podle přílohy č. 12.

(2) Pokud nelze postupovat podle odstavce 1 věty druhé a třetí, provede provozovatel odborný výpočet podle § 27 a 29. V případech, kde se prokáže odběr nebo vypouštění nesouvisející s druhem a kapacitou činnosti realizované v napojené nemovitosti (např. v čase vymezitelnou neohlášenou havárií přípojky nebo vnitřního vodovodu nebo vnitřní kanalizace), vypočítává se množství vody ve vazbě na technické možnosti úniku dodávané vody nebo technické možnosti vypouštění vody.

(3) Náhradu ztráty za množství odvedených srážkových vod stanoví vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel výpočtem množství podle § 31 odst. 1.

(4) Náhradu ztráty za vypouštění odpadních vod odběratele v rozporu s kanalizačním řádem stanoví vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel podle prokázaných vícenákladů způsobených

a)   překročením nejvyšší přípustné míry znečištění vypouštěných odpadních vod stanovených v kanalizačním řádu a
b)   vlivem přímých následků na kanalizační stoku a na čistírnu odpadních vod.

ČÁST SEDMÁ
TECHNICKÉ POŽADAVKY NA STAVBU VODOVODŮ
(K § 11 odst. 2 zákona)

§ 15

(1) Rozvodná vodovodní síť a potrubí zásobních řadů se navrhuje na maximální hodinovou potřebu vody. Potrubí ostatních vodovodních řadů se navrhuje na maximální denní potřebu vody.

(2) Vodovodní potrubí vodovodu se navrhuje podle normových hodnot.10)

(3) Vodovodní potrubí vodovodu se nesmí propojovat s potrubím užitkové a provozní vody a ani s vodovodním potrubím z jiného zdroje vody, který by mohl ohrozit jakost vody a provoz vodovodního systému.

(4) Maximální přetlak v nejnižších místech vodovodní sítě každého tlakového pásma nesmí převyšovat hodnotu 0,6 MPa. V odůvodněných případech se může zvýšit na 0,7 MPa.

(5) Při zástavbě do dvou nadzemních podlaží hydrodynamický přetlak v rozvodné síti musí být v místě napojení vodovodní přípojky nejméně 0,15 MPa. Při zástavbě nad dvě nadzemní podlaží nejméně 0,25 MPa.

(6) Vodovodní potrubí musí být chráněno proti vnější a vnitřní korozi s ohledem na vlastnosti trubního materiálu, jakost dopravované vody a prostředí, ve kterém bude potrubí uloženo.

(7) Vodovodní potrubí do vnitřního průměru 200 mm se navrhuje v podélném sklonu nejméně 3, od vnitřního průměru 250 mm do vnitřního průměru 500 mm ve sklonu nejméně 1  a potrubí vnitřního průměru 600 mm a větším ve sklonu nejméně 0,5 .

(8) Vodoměrná šachta musí být zabezpečena proti vniknutí nečistot, podzemní a povrchové vody a musí být odvětrána a přístupná.

(9) Šachty na vodovodním potrubí musí být provedeny tak, aby armatury v nich umístěné byly dostatečně chráněny před mrazem.

(10) Vodotěsnost vodovodního potrubí se prokazuje tlakovou zkouškou podle normových hodnot.11)

(11) Vodotěsnost vodovodních nádrží se prokazuje zkouškou vodotěsnosti podle normových hodnot.12)

(12) Požadavky na materiály, používané chemikálie a výrobky přicházející do přímého styku s pitnou vodou jsou stanoveny zvláštním právním předpisem.13)

ČÁST OSMÁ

ODDĺL PRVNĺ
POŽADAVKY NA ČÍŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD VČETNĚ POŽADAVKŮ NA PROJEKTOVOU DOKUMENTACI, VÝSTAVBU A PROVOZ ČISTÍREN ODPADNÍCH VOD
(K § 12 odst. 1 zákona)

§ 16

Pro účely této části se rozumí

a)   městskými odpadními vodami splaškové (domovní) odpadní vody nebo směs těchto vod a průmyslových odpadních vod a popřípadě srážkových vod (dále jen "odpadní vody"),
b)   splaškovými odpadními vodami odpadní vody z obytných budov a budov, v nichž jsou poskytovány služby, které vznikají převážně jako produkt lidského metabolismu a činností v domácnostech,
c)   aglomerací oblast, v níž jsou obyvatelé nebo hospodářská činnost koncentrovány natolik, že městské odpadní vody jsou shromažďovány a odváděny do městské čistírny odpadních vod nebo do společného místa vypouštění,
d)   sběrným systémem systém kanalizačních stok shromažďující a odvádějící odpadní vody,
e)   populačním ekvivalentem (jedním ekvivalentním obyvatelem) míra znečištění vyjádřená organickým biologicky odbouratelným zatížením s pětidenní biochemickou spotřebou kyslíku 60 g kyslíku/den,
f)   primárním čištěním čištění odpadních vod v prvním stupni fyzikálním nebo chemickým postupem zahrnujícím sedimentaci nerozpuštěných látek nebo další postupy, při kterých se organické biologicky odbouratelné zatížení s pětidenní biochemickou spotřebou kyslíku vstupující vody snižuje před vypouštěním nejméně o 20 % a obsah suspendovaných látek vstupující vody se snižuje nejméně o 50 %,
g)   sekundárním čištěním čištění odpadních vod ve druhém stupni postupy zahrnujícími biologické procesy jako aktivace, čištění biologickými filtry nebo jiné rovnocenné procesy,
h)   dalším stupněm čištění dodatečné způsoby čištění odpadní vody umožňující vyšší stupeň čištění, kterého nelze dosáhnout primárním a sekundárním čištěním,
i)   přiměřeným čištěním čištění odpadních vod jakýmkoliv postupem nebo systémem zneškodňování, které zajišťuje ochranu životního prostředí,
j)   kalem směs vody a pevných látek oddělená přirozenými nebo umělými procesy z odpadních vod,
k)   vodním recipientem každý vodní útvar, do něhož vyúsťují vody nebo odpadní vody.

§ 17

(1) Návrh na výstavbu nebo rekonstrukci čistírny odpadních vod (dále jen "návrh") vychází z průzkumu současného a výhledového stavu všech aglomerací, ze kterých mohou přitékat sběrným systémem odpadní vody do čistírny odpadních vod.

(2) Návrh se zpracovává podle podkladů platných k datu, ve kterém má být čistírna odpadních vod plně vytížena.

(3) Při zpracování návrhu jednotlivých technologických objektů čistírny odpadních vod a způsobu čištění se vychází zejména

a)   ze splnění požadavků na jakost vyčištěných odpadních vod v souladu se zvláštními právními předpisy14) a požadavky vodoprávního úřadu,
b)   z požadavků vodoprávního úřadu na ovlivnění vodního recipientu vypouštěním vyčištěných odpadních vod,
c)   z komplexního řešení sběrného systému v návaznosti na objekt čistírny odpadních vod,
d)   z normových hodnot.15)

(4) Návrh nesmí být na újmu veřejnému zdraví,16) zejména pokud jde o omezení hluku, vibrací a zamezení přenosu infekce.

(5) Při rozhodování mezi více variantami musí návrh řešení vycházet z optimálních investičních a provozních nákladů ve vztahu k požadované jakosti vyčištěných odpadních vod.

(6) Není-li vybudování sběrného systému vhodné proto, že by nepřinesl ekologický užitek nebo by byl neekonomický, použije se přiměřeného čištění dosahujícího téže úrovně ochrany životního prostředí.

(7) Součástí návrhu je

a)   stanovení způsobu těžení, odstraňování a využívání nebo zneškodňování všech zachycených odpadních produktů při čištění odpadních vod (shrabky, kal apod.),
b)   způsob odvádění odpadních vod vzniklých manipulací na čistírně odpadních vod zpět do čistírenského procesu (např. kalová voda).

§ 18

(1) Množství bezdeštných odpadních vod přitékajících do čistírny odpadních vod se stanoví především podle přímého měření se zohledněním budoucího vývoje spotřeby vody nebo podle normových hodnot.15)

(2) U stokové sítě jednotné soustavy se jako maximální přítok do čistírny odpadních vod použije objem zředěných odpadních vod přitékajících do čistírny odpadních vod po odlehčení za poslední odlehčovací komorou před čistírnou odpadních vod.

(3) Přítok odpadních vod přiváděných za deště do biologické části čistírny odpadních vod se navrhuje tak, aby nebyl větší než hodnota 1,2 Q?h u čistíren do 5000 ekvivalentních obyvatel a než hodnota 2 Q?d - Q?B u čistíren odpadních vod pro více než 5000 ekvivalentních obyvatel, pokud není odlišně navrhována biologická část, včetně dosazovací nádrže. Jestliže maximální přítok může způsobit přetížení objektů mechanického čištění (česle, lapák písku, usazovací nádrž), navrhne se pro zachycení přítokové vlny za deště vyrovnávací nádrž.

(4) Znečištění odpadních vod přitékajících do čistírny odpadních vod se stanoví na základě průzkumu s přesně stanovenou metodikou odběrů vzorků, výsledků chemických rozborů odpadních vod a na základě dalších údajů (zejména počtu připojených obyvatel, charakteru a kapacity průmyslové výroby).

(5) Průměrný bezdeštný denní přítok Q?24 je výchozí hodnotou k určení průměrných hodnot přiváděného znečištění v odpadních vodách, podle kterých se navrhují technologické objekty čistírny odpadních vod, ve kterých parametry návrhu obsahují údaj vztažený na den, stáří kalu, produkce kalu, produkce písku, produkce bioplynu apod.

(6) Denní přítok Q?v je výchozí hodnotou k navrhování technologických objektů čistírny odpadních vod, u nichž návrhové parametry jsou: hydraulické zatížení, doba zdržení, doba kontaktu, recirkulační poměr apod.

(7) Technologické objekty čistírny odpadních vod podle své funkce musí být posouzeny na maximální hydraulické a látkové zatížení.

(8) V uspořádání čistírny odpadních vod musí být navržen obtok celé čistírny odpadních vod, a pokud možno, obtok a náhradní propojení i u jednotlivých technologických objektů čistírny odpadních vod. Obtoky musí být zajištěny proti zneužití.

(9) Pro navrhování plynového hospodářství čistíren odpadních vod platí normové hodnoty.17)

(10) Pro provoz hygienických zařízení v čistírně odpadních vod musí být k dispozici pitná voda.

(11) Průtoky Q uvedené v odstavcích 3, 5 a 6 jsou stanoveny normovými hodnotami.15)

ODDĺL DRUHÝ
POŽADAVKY NA PROJEKTOVOU DOKUMENTACI, VÝSTAVBU A PROVOZ STOKOVÉ SÍTĚ

§ 19

(1) Odvádění odpadních vod18) se navrhuje podle zjištěného množství odpadních vod a podle soustavy stokové sítě; jednotná stoková síť slouží ke společnému odvádění odpadních a srážkových vod, oddílná stoková síť je tvořena stokovou sítí k samostatnému odvádění odpadních vod a sítí k samostatnému odvádění srážkových vod.

(2) Při vypracování návrhu a výstavbě stokových sítí se postupuje podle normových hodnot.19)

(3) Stokové sítě se navrhují s ohledem na dlouhodobou životnost stokové sítě, obtížnost sanačních prací a na výhledový stav odkanalizovaného území.

(4) Stoková síť se navrhuje jako gravitační, tlaková, podtlaková nebo jejich kombinace.

(5) Stoky a objekty na stokách se navrhují a provádějí jako vodotěsné konstrukce. Spoje trub musí být vodotěsné.

(6) Vodotěsnost se prokazuje podle normových hodnot.20)

(7) U jednotné stokové sítě musí odlehčovací komory a separátory spolehlivě rozdělit průtok odpadních vod v poměru podle hydrotechnického výpočtu a bezpečně převést návrhový průtok do čistírny odpadních vod.

(8) Při sklonu potrubí do 10  může být výšková odchylka v uložení stoky nejvýše ± 10 mm, při sklonu nad 10  ± 30 mm oproti kótě dna určené projektovou dokumentací. Na potrubí nesmí vzniknout protisklon.

(9) Přímé úseky stok mezi dvěma šachtami mohou mít směrovou odchylku od přímého směru při vnitřním průměru do 500 mm včetně, nejvýše 50 mm, u větších vnitřních průměrů nejvýše 80 mm.

§ 20

Provoz stokové sítě a čistíren odpadních vod se řídí normovými hodnotami.21)

ČÁST DEVÁTÁ
UKAZATELÉ JAKOSTI SUROVÉ VODY ODEBĺRANÉ Z POVRCHOVÝCH VODNÍCH ZDROJŮ NEBO Z PODZEMNÍCH VODNÍCH ZDROJŮ PRO ÚČELY ÚPRAVY  NA VODU PITNOU
(K § 13 odst. 5 zákona)

§ 21

(1) Ukazatelé jakosti vody odebrané z povrchových vodních zdrojů nebo podzemních vodních zdrojů pro účely úpravy na vodu pitnou (dále jen "surová voda") a jejich mezní hodnoty pro jednotlivé kategorie standardních metod úpravy surové vody na vodu pitnou, včetně jejich definic, jsou uvedeny v příloze č. 13.

(2) Ukazatele surové vody podle odstavce 1 se zjišťují postupem, který splňuje podmínky uvedené v příloze č. 14.

(3) Minimální četnost odběrů vzorků a rozsah analýz surové vody jsou uvedeny v příloze č. 9 tabulkách 5 a 6.

(4) Krajskému úřadu předává provozovatel výsledky rozborů v digitální formě stanovené Ministerstvem zemědělství (dále jen "ministerstvo") prostřednictvím správce příslušného povodí22) jedenkrát ročně vždy do 31. března za předcházející rok v rozsahu přílohy č. 9 tabulek 1 a 3.

§ 22

(1) Surová voda se odebírá především z vodních zdrojů, které se v přirozeném stavu svým fyzikálním, chemickým, mikrobiologickým, popř. biologickým složením a vlastnostmi co nejvíce blíží požadavkům na pitnou vodu. Při rozhodování mezi několika možnými vodními zdroji se vychází z optimálních investičních a provozních nákladů ve vztahu ke složitosti technologie úpravy a náročnosti na dopravu vody. Při výběru vodního zdroje se hodnotí i využitelná vydatnost vodního zdroje, možnost ochrany jakosti vody ve vodním zdroji, potenciální kontaminace vody a další místní podmínky.

(2) Pro zařazení do kategorie se vzorky povrchové vody odebírají v místě před její dopravou do úpravny.

(3) Surová voda se rozděluje podle limitních hodnot do tří kategorií A1, A2 a A3 odpovídajících standardním metodám úpravy podle přílohy č. 13 tabulky č. 2.

(4) Zařazení surové vody do kategorie uvedené v odstavci 3 provádí provozovatel podle vyhodnocení ukazatelů jakosti surové vody, které jsou uvedeny v příloze č. 13; směrné a mezné hodnoty pro posouzení jakosti surové vody v těchto tabulkách neuvedené určí provozovatel individuálně podle účinnosti technologie na efekt úpravy v souladu se stanoviskem příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví podle zvláštního právního předpisu.23)

(5) Pro nové zařazení surové povrchové vody do kategorií uvedených v odstavci 3 se vychází z minimálně 12 vzorků odebraných v průběhu dvou let. Optimální počet vzorků činí 24 - 36.

§ 23

(1) Pro výběr nového zdroje surové vody se kromě ukazatelů uvedených v příloze č. 13 použijí další ukazatelé uvedené v příloze č. 9 tabulce 2.

(2) Pro posouzení současné a výhledové jakosti surové vody ve zdroji povrchové vody se pro určení způsobu technologie úpravy vody provádí průzkum i za mimořádných průtokových poměrů a vyhodnocení s ohledem na možné znečišťovatele v povodí. Zároveň se provedou zkoušky upravitelnosti této vody jako podklad pro návrh určení standardní metody úpravy vody.

ČÁST DESÁTÁ
NÁLEŽITOSTI KANALIZAČNÍHO ŘÁDU A POŽADAVKY NA ROZBOR VZORKŮ ODPADNÍCH VOD
(K § 14 odst. 5 zákona)

ODDĺL PRVNĺ
NÁLEŽITOSTI KANALIZAČNĺHO ŘÁDU

§ 24

Kanalizační řád obsahuje:

a)   popis území, a to:
1. charakteristiku obce, její zvláštnosti v návaznosti na posuzované kanalizační stoky, převládající charakter průmyslu, odtokové poměry v obci (konfigurace území), stručný popis vodního recipientu, srážkové poměry, rozsah čištění odpadních vod v septicích a shromažďování v žumpách,
2. cíle příslušného kanalizačního řádu pro danou lokalitu;
b)  technický popis stokové sítě, a to:
1. uvedení druhu kanalizace a technické údaje o jejím rozsahu,
2. údaje o situování kmenových stok,
3. výčet odlehčovacích komor a jejich rozmístění,
4.  údaje o poměru ředění splaškových vod na přepadech do vodního recipientu (projektovaný a skutečný),
5.  uvedení důležitých objektů na kanalizaci (přečerpací stanice, shybky, proplachovací komory, měrné šachty a jejich parametry),
6. základní hydrologické údaje (intenzita a periodicita dešťů, průměrný odtokový koeficient),
7. údaje o počtu obyvatel v obci a o počtu obyvatel připojených na kanalizaci,
8.  údaje o odběru vody na osobu a den a o počtu a délce kanalizačních přípojek,
9.  další významné údaje související s cílem kanalizačního řádu;
c) mapovou přílohu s vyznačením
1.  hlavních producentů odpadních vod,
2. producentů s možností vzniku havarijního znečištění,
3. míst pro měření a odběr vzorků,
4.  odlehčovacích komor a výustních objektů,
5. čistíren odpadních vod kanalizace,
6. čistíren odpadních vod a předčisticích zařízení odběratelů;
d) údaje o příslušné čistírně odpadních vod, do které jsou odvedeny odpadní a srážkové vody, a to:
1.  projektovanou kapacitu čistírny odpadních vod,
2.  současný stav čistírny odpadních vod (bilance, koncentrace na přítoku a odtoku),
3. počet připojených obyvatel a počet připojených ekvivalentních obyvatel,
4. způsob řešení oddělení dešťových vod;
e) údaje o vodním recipientu v místě vypouštění odpadních vod, a to:
1. kvalitativní hodnocení,
2. průtokové poměry;
f)   seznam látek, které nejsou odpadními vodami a jejichž vniknutí do kanalizace musí být zabráněno v souladu se zvláštním zákonem;24)
g)   stanovení nejvyšší přípustné míry znečištění v souladu s přílohou č. 15 a nejvyššího přípustného množství průmyslových odpadních vod vypouštěných do kanalizace pro jednotlivé odběratele; toto ustanovení se netýká splaškových odpadních vod (§ 16 písm. b);
h)   způsob a četnost měření množství odpadních vod a způsob měření množství srážkových vod u odběratelů;
i)   opatření při poruchách a haváriích kanalizace, v případech živelních pohrom a jiných mimořádných situací;
j)   další podmínky pro vypouštění odpadních vod do kanalizace a kontrolu míry jejich znečištění, zejména místa odběrů vzorků, četnost odběrů vzorků odpadní vody, rozsah a četnost analýz prováděných odběratelem, analytické metody pro stanovení ukazatelů míry znečištění odpadních vod a způsob a účinnost předčištění odpadních vod vypouštěných do kanalizace odběratelem;
k)   způsob kontroly dodržování kanalizačního řádu.

§ 25

Vlastník kanalizace je povinen změnit nebo doplnit kanalizační řád, změní-li se podmínky, za kterých byl schválen.

ODDĺL DRUHÝ
POŽADAVKY NA ROZBOR VZORKŮ   ODPADNĺCH VOD

§ 26

(1) Kontrolní vzorky odpadních vod vypouštěných kanalizační přípojkou do stokové sítě odebírá provozovatel za přítomnosti odběratele. Pokud se odběratel, ač provozovatelem vyzván, k odběru vzorků nedostaví, provozovatel vzorek odebere bez jeho účasti. Část odebraného vzorku nutnou k zajištění paralelního rozboru nabídne odběrateli. O odběru vzorku sepíše provozovatel s odběratelem protokol.

(2) Jsou-li mezi provozovatelem a odběratelem rozpory ve věci rozborů vzorků odpadních vod, provádí rozbor kontrolních odebraných vzorků odpadních vod kontrolní laboratoř stanovená zvláštním právním předpisem.25)

ČÁST JEDENÁCTÁ
URČENĺ MNOŽSTVĺ ODEBRANÉ VODY BEZ MĚŘENĺ
(K § 16 odst. 5 zákona)

§ 27

(1) Množství odebrané vody v případě, že není osazen vodoměr, se stanoví podle směrných čísel roční potřeby vody uvedených v příloze č. 12.

(2) Byla-li odebraná voda v předchozím období minimálně 1 rok měřena, určí se množství odebrané vody za období bez osazeného vodoměru podle výše předchozího odběru. To platí jen pro případ, pokud nedošlo ke změnám podmínek u odběratele.

ČÁST DVANÁCTÁ
OBECNÉ TECHNICKÉ PODMĺNKY MĚŘENĺ MNOŽSTVĺ DODANÉ VODY
(K § 17 odst. 8 zákona)

§ 28

(1) Provozovatel za účelem měření množství dodané vody osadí na vodovodní přípojku odběratele vodoměr podle technických podmínek odběru vody, zejména podle výše průměrného a maximálního odběru.

(2) Není-li vodoměr funkční, určí se množství odebírané vody podle výše předchozího odběru ve srovnatelném období. Došlo-li ke změnám podmínek u odběratele, stanoví se množství odebrané vody podle směrných čísel roční potřeby vody uvedených v příloze č. 12.

(3) Při netypických odběrech, kdy nelze postupovat podle odstavce 2, provede provozovatel odborný výpočet množství vody potřebného k zajištění druhu a kapacity činnosti realizované v napojené nemovitosti. Lze použít i údaje z nemovitostí se stejným nebo obdobným druhem činnosti. Prokáže-li se odběr nebo vypouštění nesouvisející s druhem a kapacitou činnosti realizované v napojené nemovitosti (např. v čase vymezitelnou neohlášenou havárií přípojky nebo vnitřní instalace), vypočítává se množství vody ve vazbě na technické možnosti úniku dodávané vody nebo technické možnosti vypouštění vody.

(4) Jestliže se při přezkoušení vodoměru zjistí v jakémkoli rozsahu měření vyšší odchylka, než připouští normová hodnota26) a po přistoupení České republiky k Evropské unii zvláštní právní předpis,27) je považován tento vodoměr za nefunkční a postupuje se podle odstavce 2.

ČÁST TŘINÁCTÁ
ZPŮSOB VÝPOČTU MNOŽSTVĺ VYPOUŠTĚNÝCH ODPADNĺCH A SRÁŽKOVÝCH VOD DO KANALIZACE BEZ MĚŘENĺ
(K § 19 odst. 9 zákona)

ODDĺL PRVNĺ
§ 29

(1) Směrná čísla roční potřeby vody podle druhu spotřeby vody jsou uvedena v příloze č. 12.

(2) Směrná čísla roční potřeby vody určují potřebu pitné vody a zpravidla i množství vypouštěné odpadní vody.

ODDĺL DRUHÝ
ZPŮSOB VÝPOČTU MNOŽSTVÍ VYPOUŠTĚNÝCH ODPADNĺCH VOD BEZ MĚŘENÍ

§ 30

(1) Není-li prováděno měření množství vypouštěných odpadních vod do kanalizace ani měření odebrané vody, určí se množství vypouštěných odpadních vod podle směrných čísel roční potřeby vody uvedených v příloze č. 12.

(2) Byla-li vypouštěná voda v předchozím období měřena nejméně 1 rok, určí se množství vypouštěné vody za období, v němž měření není prováděno, podle objemu vypouštěné vody ve srovnatelném měřeném období. To platí jen pro případ, pokud nedošlo ke změnám podmínek u odběratele.

(3) Pokud nelze postupovat podle odstavců 1 a 2, provede provozovatel odborný výpočet množství vody vypouštěného při zjištění druhu a kapacity činnosti realizované v napojené nemovitosti. Lze použít i údaje z nemovitostí se stejným nebo obdobným druhem činnosti. Prokáže-li se odběr nebo vypouštění nesouvisející s druhem a kapacitou činnosti realizované v napojené nemovitosti (např. v čase vymezitelnou neohlášenou havárií přípojky nebo vnitřního vodovodu nebo vnitřní kanalizace), vypočítává se množství vody ve vazbě na technické možnosti úniku dodávané vody nebo technické možnosti vypouštění vody.

ODDĺL TŘETĺ
ZPŮSOB VÝPOČTU MNOŽSTVÍ SRÁŽKOVÝCH VOD ODVÁDĚNÝCH DO KANALIZACE BEZ MĚŘENĺ

§ 31

(1) Množství srážkových vod odváděných do kanalizace bez měření se vypočte podle vzorce uvedeného v příloze č. 16 na základě dlouhodobého úhrnu srážek v oblasti, ze které jsou srážkové vody odváděny do kanalizace, zjištěného u příslušné regionální pobočky Českého hydrometeorologického ústavu a podle druhu a velikosti ploch nemovitostí a příslušných odtokových součinitelů uvedených v příloze č. 16.

(2) Pro účely výpočtu stočného se množství odvedených srážkových vod vypočítává samostatně pro každý pozemek a stavbu, ze které jsou tyto vody odvedeny přímo přípojkou nebo přes volný výtok do dešťové (uliční) vpusti a následně do kanalizace.

ČÁST ČTRNÁCTÁ
ZPŮSOB VÝPOČTU PEVNÉ SLOŽKY VODNÉHO A STOČNÉHO
PŘI PLACENĺ VE DVOUSLOŽKOVÉ FORMĚ
(K § 20 odst. 3 zákona)

§ 32

(1) Výpočet pevné složky vodného a stočného při placení ve dvousložkové formě provádí provozovatel podle technických parametrů

a)   kapacity vodoměru vyjádřené hodnotou trvalého průtoku podle normové hodnoty28) zařazením do zvolené kategorie, nebo
b)   profilu vodovodní přípojky určené velikostí její průtočné plochy zařazením do zvolené kategorie, nebo
c)   množství odebrané vody zařazením do zvolené kategorie,

a je uveden v příloze č. 17.

(2) Při výpočtu podle odstavce 1 písm. a)

a)   musí osazený vodoměr na vodovodní přípojce odpovídat podmínkám odběru vody na této přípojce uvedeným ve smlouvě podle § 8 odst. 5 zákona,
b)   se použije, je-li osazen vodoměr o vyšším q?p, než odpovídá předpokládanému běžnému odběru za účelem zajištění pitné vody dostatečného tlaku nebo k hašení požáru, kapacita osazeného vodoměru,
c)   u odběratele, u něhož není dodávaná voda měřena, provádí se výpočty příslušného odebraného množství podle vodoměru, který by v místě odběru měl být osazen s ohledem na směrná čísla roční potřeby vody uvedené v příloze č.  12.

(3) Při výpočtu podle odstavce 1 písm. b)

a)   musí odpovídat průtočná plocha instalované vodovodní přípojky podmínkám odběru vody uvedeným ve smlouvě podle § 8 odst. 5 zákona,
b)   je určena průtočná plocha vodovodní přípojky průměrem odbočky z rozvodného řadu nebo výstupu přípojky do prostoru před vodoměrem (před redukcí apod.).

(4) Podkladem pro výpočet podle odstavce 1 písm. c) je množství odebrané vody v předchozím roce zjištěné podle § 27 a 28.

§ 33

(1) Pro určení pevné složky stočného při placení ve dvousložkové formě v případě, že množství vypouštěné odpadní vody je shodné s dodávaným množstvím pitné vody, platí ustanovení § 32 obdobně.

(2) Výpočet pevné složky stočného při placení ve dvousložkové formě u odběratelů, kteří vypouští odpadní vodu z jiných zdrojů než dodavatelem měřených, a u odběratelů, na které se vztahuje povinnost platit za odvádění srážkových vod, provede provozovatel podle přílohy č. 17.

§ 34

Obtoky vody před vodoměrem, požární vodovody a napojení k odběru vody předané mezi provozovateli (např. u skupinových vodovodů) jsou posuzovány individuálně podle konkrétní situace.

§ 35

(1) Pro nejmenší vodoměry qp = 1,5 m3.…h-1, vodovodní přípojku nejmenšího vnitřního průměru = 3/4" a nejnižší množství odebrané vody 30 m3 za rok v oblasti, pro kterou je zpracována cenová kalkulace vodného, je maximální roční sazba pevné složky vodného určena cenou za 30 m3 vody podle cenové kalkulace pro jednosložkovou cenu.

(2) Pro maximální roční sazbu pevné složky stočného při placení ve dvousložkové formě platí obdobně ustanovení odstavce 1.

ČÁST PATNÁCTÁ
TECHNICKÝ AUDIT
(K § 38 odst. 6 zákona)

§ 36

(1) Technický audit vodovodu a kanalizace obsahuje tyto části:

a)   úvod (zadání auditu);
b)   výchozí podklady (např. údaje provozní evidence, cenové kalkulace, smlouvy týkající se provozu);
c)   specifikace majetku podle majetkové evidence;
d)   provozní údaje:
1. popis výroby a její vyhodnocení,
2. zhodnocení zajištění jakosti vyráběné pitné vody a vypouštěné odpadní vody,
3. rozbor nákladů a cenových kalkulací,
4. personální vyhodnocení (počet a zařazení zaměstnanců),
5. popis a vyhodnocení smluvních vztahů;
e) analýzu současného stavu
1. srovnávací,
2. úvahovou;
f)  závěry v oblastech
1. péče o infrastrukturní majetek a jeho provozuschopnost,
2. provozování (výroba a vztah k odběratelům),
3.  ekonomie a ceny,
4.  smluvní vztahy;
g) návrh opatření pro
1. vlastníka vodovodu nebo kanalizace,
2. obce,
3. provozovatele,
4. vodoprávní úřad,
5. ministerstvo.

(2) Žadatelé o zařazení do seznamu technických auditorů zašlou ministerstvu písemnou žádost obsahující:

a)   jméno, příjmení, datum a místo narození, adresu žadatele a místo jeho trvalého pobytu,
b)   kopii dokladů o dosaženém vzdělání,
c)   doklady o vykonané praxi,
d)   výpis z evidence Rejstříku trestů29) ne starší 3 měsíců před datem podání žádosti,
e)   soupis vlastních prací v oboru, vydaných odborných statí a publikací,
f)   popis dosavadní odborné činnosti.

(3) Žádosti o zařazení do seznamu technických auditorů se podávají ve lhůtě do 1. března 2002.

(4) O žádostech podle odstavců 2 a 3 rozhodne ministerstvo na základě výběru komise jím jmenované a složené ze dvou odborných pracovníků ministerstva, 1 zástupce obcí, 1 zástupce profesního sdružení provozovatelů a 1 zástupce vlastníků vodovodů nebo kanalizací.

(5) Do seznamu technických auditorů se zapíše nejvýše 15 auditorů.

(6) Žadatelé, kteří vyhovují stanoveným podmínkám, nebyli však vybráni do seznamu technických auditorů, budou zařazeni do seznamu čekatelů.

(7) Doplňování seznamu čekatelů se provede ve lhůtách, které vyhlašuje ministerstvo ve Věstníku Ministerstva zemědělství.

(8) Komise podle odstavce 4 je jmenována vždy pouze pro dvě po sobě jdoucí jednání.

(9) Komisi svolává a řídí předseda jmenovaný z odborných pracovníků ministerstva. Z každého jednání se pořizuje zápis.

ČÁST ŠESTNÁCTÁ
USTANOVENĺ ZÁVĚREČNÁ

§ 37

Zrušují se:

1. 

vyhláška č. 144/1978 Sb., o veřejných vodovodech a veřejných kanalizacích,

2. 

vyhláška č. 185/1988 Sb., kterou se mění vyhláška č.  144/1978 Sb., o veřejných vodovodech a veřejných kanalizacích.

§ 38

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002, s výjimkou ustanovení § 12 odst. 2 písm. c), které nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2004.

Ministr:
Ing. Fencl v. r.


1)   Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č.  273/2001 Sb.
2)   § 22 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon).
3)   § 25 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb.
4)   § 8 odst. 1 písm. a) bod 1 a § 8 odst. 1 písm. b) bod 1 zákona č. 254/2001 Sb.
5)   ČSN EN 25667 - 1 Jakost vod - Odběr vzorků - část 1: Pokyny pro návrh programu odběru vzorků.
ČSN EN 25667 - 2 Jakost vod - Odběr vzorků - část 2: Pokyny pro způsob odběru vzorků.
ČSN ISO 5667 - 3 Jakost vod - Odběr vzorků:
- Část 3: Pokyny pro konzervaci vzorků a manipulaci s nimi,
- Část 4: Pokyny pro odběr vzorků z vodních nádrží,
- Část 5: Pokyny pro odběr vzorků pitné vody a vody užívané při výrobě potravin a nápojů,
- Část 6: Pokyny pro odběr vzorků z řek a potoků,
- Část 11: Pokyny pro odběr vzorků podzemních vod,
- Část 14: Pokyny k zabezpečování jakosti odběru vzorků vod a manipulace s nimi.
6)   ČSN 75 77 11 Jakost vod - Biologický rozbor - Stanovení mikroskopického obrazu.
ČSN 75 77 12 Biologický rozbor - Stanovení biosestonu.
ČSN 75 77 13 Biologický rozbor - Stanovení abiosestonu.
7)   ČSN EN 25667 - 1 Jakost vod - Odběr vzorků - část 1: Pokyny pro návrh programu odběru vzorků.
ČSN EN 25667 - 2 Jakost vod - Odběr vzorků - část 2: Pokyny pro způsob odběru vzorků.
ČSN ISO 5667 - 3 Jakost vod - Odběr vzorků:
- Část 3: Pokyny pro konzervaci vzorků a manipulaci s nimi,
- Část 10: Pokyny pro odběr vzorků odpadních vod,
- Část 13: Pokyny pro odběr vzorků kalů z čistíren a úpraven vod,
- Část 14: Pokyny k zabezpečování jakosti odběru vzorků vod a manipulace s nimi.
8)   § 59 zákona č. 254/2001 Sb.
9)   Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
10)   ČSN 755401 Navrhování vodovodních potrubí.
TNV 755402 Výstavba vodovodních potrubí.
11)   ČSN 75 5911 Tlakové zkoušky vodovodního a závlahového potrubí.
12)   ČSN 75 0905 Zkoušky vodotěsnosti vodovodních a kanalizačních nádrží.
13)   Vyhláška č. 37/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky přicházející do přímého styku s vodou a na úpravu vody.
14)   Zákon č. 254/2001 Sb.
15)   ČSN 756401 Čistírny odpadních vod pro více než 500 ekvivalentních obyvatel.
16)   Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb. a zákona č. 274/2001 Sb.
17)   ČSN 75 6415 Plynové hospodářství čistíren odpadních vod.
18)   § 38 zákona č. 254/2001 Sb.
19)   ČSN 75 6101 Stokové sítě a kanalizační přípojky.
ČSN EN 752 Venkovní systémy stokových sítí a kanalizačních přípojek - část 1 - 6.
ČSN EN 1091 Venkovní podtlakové systémy stokových sítí.
ČSN EN 1671 Venkovní tlakové systémy stokových sítí.
20)   ČSN EN 1610 Provádění stok a kanalizačních přípojek a jejich zkoušení.
ČSN 75 6909 Zkoušky vodotěsnosti stok.
ČSN 75 0905 Zkoušky vodotěsnosti vodárenských a kanalizačních nádrží.
21)   ČSN EN 752 - 7 Venkovní systémy stokových sítí a kanalizačních přípojek - část 7: Provoz a údržba.
TNV 75 6925 Obsluha a údržba stokových sítí.
TNV 75 6930 Obsluha a údržba čistíren odpadních vod.
22)   § 54 zákona č. 254/2001 Sb.
23)   § 4 odst. 4 zákona č. 258/2000 Sb.
24)   Příloha č. 1 k zákonu č. 254/2001 Sb.
25)   § 92 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb.
26)   ČSN EN 4064 - 1, 257807 - stávající technické a metrologické požadavky na vodoměry na studenou vodu.
27)   Vyhláška č. 334/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na vodoměry na studenou vodu označované EHS.
28)   ČSN ISO 4064 - 1 Měření průtoku vody v uzavřených potrubích (měřidla pro studenou pitnou vodu).
29)   § 10 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

(Příloha je dostupná na adrese: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu.
Na www.sagit.cz není k dispozici v textové podobě)

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

(Příloha je dostupná na adrese: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu.
Na www.sagit.cz není k dispozici v textové podobě)

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

(Příloha je dostupná na adrese: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu.
Na www.sagit.cz není k dispozici v textové podobě)

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

(Příloha je dostupná na adrese: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu.
Na www.sagit.cz není k dispozici v textové podobě)

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

(Příloha je dostupná na adrese: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu.
Na www.sagit.cz není k dispozici v textové podobě)

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

(Příloha je dostupná na adrese: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu.
Na www.sagit.cz není k dispozici v textové podobě)

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

(Příloha je dostupná na adrese: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu.
Na www.sagit.cz není k dispozici v textové podobě)

Příloha č. 8 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

(Příloha je dostupná na adrese: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu.
Na www.sagit.cz není k dispozici v textové podobě)

Příloha č. 9 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

(Příloha je dostupná na adrese: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu.
Na www.sagit.cz není k dispozici v textové podobě)

Příloha č. 10 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

(Příloha je dostupná na adrese: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu.
Na www.sagit.cz není k dispozici v textové podobě)

Příloha č. 11 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

(Příloha je dostupná na adrese: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu.
Na www.sagit.cz není k dispozici v textové podobě)

Příloha č. 12 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

(Příloha je dostupná na adrese: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu.
Na www.sagit.cz není k dispozici v textové podobě)

Příloha č. 13 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

(Příloha je dostupná na adrese: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu.
Na www.sagit.cz není k dispozici v textové podobě)

Příloha č. 14 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

(Příloha je dostupná na adrese: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu.
Na www.sagit.cz není k dispozici v textové podobě)

Příloha č. 15 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

(Příloha je dostupná na adrese: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu.
Na www.sagit.cz není k dispozici v textové podobě)

Příloha č. 16 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

(Příloha je dostupná na adrese: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu.
Na www.sagit.cz není k dispozici v textové podobě)

Příloha č. 17 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

(Příloha je dostupná na adrese: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu.
Na www.sagit.cz není k dispozici v textové podobě)

E-shop

Násilí na pracovišti - charakteristika, rizikové faktory, specifické formy a právní souvislosti

Násilí na pracovišti - charakteristika, rizikové faktory, specifické formy a právní souvislosti

JUDr. Jakub Chromý - Wolters Kluwer, a. s.

Publikace se zabývá stěžejními problémy násilí na pracovišti s důrazem na právní úpravu v České republice. Analyzuje násilí z hlediska definičních přístupů a poměru k příbuzným pojmům, jako je agrese, ...

Cena: 373 KčKOUPIT

Vnitřní směrnice pro podnikatele 2017 + CD, 13. vydání

Vnitřní směrnice pro podnikatele 2017 + CD, 13. vydání

Hana Kovalíková - Anag, spol. s r. o.

Povinnost sledovat legislativní aktuální změny Vzhledem ke značným změnám zákonů je publikace upravena podle legislativy platné pro rok 2017. Provedené změny jsou v publikaci zpřehledněny do tabulek. Zpracování publikace Každá směrnice doplněna krátkým, jasným komentářem. Na konci ...

Cena: 589 KčKOUPIT

Civilní právo procesní - část druhá: řízení vykonávací, řízení insolvenční

Civilní právo procesní - část druhá: řízení vykonávací, řízení insolvenční

Alena Winterová, Alena Macková a kolektiv - Nakladatelství Leges, s. r. o.

Druhá část učebnice civilního práva procesního obsahuje výklad řízení vykonávacího a insolvenčního. Vykonávací řízení je pojednáno nejprve obecně, včetně řízení s cizím prvkem, a následně konkrétně jako ...

Cena: 450 KčKOUPIT

Právní předpisy

Sbírka zákonů ČR

 /
Číslo  /
Částka  /

Sbírka mezinárodních smluv

 /
Číslo  /
Částka  /

Finanční zpravodaj

 /
Číslo  /

Provozovatel

Nakladatelství Sagit, a. s.
Horní 457/1, 700 30 Ostrava-Hrabůvka
Společnost je zapsaná v obchodním
rejstříku vedeném KS v Ostravě,
oddíl B, vložka 3086.
IČ: 277 76 981
DIČ: CZ27776981

Telefony


Zásilkový obchod: 558 944 614
Předplatné ÚZ: 558 944 615
Software: 558 944 629
Knihkupci: 558 944 621
Inzerce: 558 944 634

E-maily


Zásilkový obchod: obchod@sagit.cz
Předplatné ÚZ: predplatne@sagit.cz
Software: software@sagit.cz
Knihkupci: knihkupci@sagit.cz
Inzerce: inzerce@sagit.cz

Obchodní podmínky

© 1996–2017 Nakladatelství Sagit, a. s. Všechna práva vyhrazena.