Váš nákupní košík:  prázdný Přihlášení obchod@sagit.cz

Navigace:  Úvod  »  Zákony  »  Sbírka zákonů

Sbírka zákonů


277

VYHLÁŠKA
Ministerstva vnitra

ze dne 11. července 2001

o organizaci přijímacího řízení, průběhu studia a jeho ukončování ve školách požární ochrany a o finančním a hmotném zabezpečení žáků

Ministerstvo vnitra stanoví podle § 101 písm. c) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 237/2000 Sb.:

Část první
Organizace přijímacího řízení

§ 1
Přijímání žáků základní školy a jiných uchazečů
do denního studia ve střední škole požární ochrany

(1) Žák základní školy nebo jiný uchazeč podává přihlášku ke studiu ve střední škole požární ochrany na tiskopise uveřejněném ve Věstníku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, ve které může uvést nejvýše dvě střední školy. Uchazeč, který je příslušníkem Hasičského záchranného sboru České republiky1) (dále jen "příslušník"), může podat přihlášku ke studiu na předepsaném tiskopise střední školy požární ochrany.

(2) Žák základní školy nebo jiný uchazeč odevzdá přihlášku řediteli střední školy požární ochrany do 15. března. K přihlášce žák základní školy nebo jiný uchazeč předloží vysvědčení posledních dvou ročníků základní školy, ve které získal základní vzdělání, nebo ověřené kopie těchto vysvědčení a posudek lékaře o zdravotní způsobilosti pro studium ve střední škole požární ochrany.

(3) Kritéria hodnocení schopností, vědomostí a zájmů určí ředitel střední školy požární ochrany.

(4) Přijímací zkoušky do denního studia ve střední škole požární ochrany uvedené v přihlášce na prvním místě, pokud jsou ředitelem střední školy požární ochrany stanoveny, se konají první pracovní den v posledním úplném kalendářním týdnu měsíce dubna.

(5) Přijímací zkoušky do denního studia ve střední škole požární ochrany uvedené v přihlášce na druhém místě, pokud jsou ředitelem střední školy požární ochrany stanoveny, se konají nejdříve první čtvrtek měsíce května, který následuje po dni 8. května.

(6) Náhradní termín pro vykonání přijímací zkoušky stanoví ředitel střední školy požární ochrany pouze žáku základní školy nebo jinému uchazeči, který se pro řádně doložené vážné důvody k přijímacím zkouškám v určeném termínu nedostaví a svoji neúčast omluví nejpozději do 3 pracovních dnů po termínu stanoveném pro přijímací zkoušky.

(7) Pozvánku k vykonání přijímací zkoušky ve stanoveném nebo náhradním termínu zašle ředitel střední školy požární ochrany žáku základní školy nebo jinému uchazeči nejpozději 14 dnů před jejím konáním. Součástí pozvánky jsou informace o požadavcích k přijímací zkoušce.

(8) Rozhodne-li ředitel střední školy požární ochrany o tom, že se přijímací zkoušky podle odstavce 4 nebo 5 nekonají, informuje o této skutečnosti žáka základní školy nebo jiného uchazeče neprodleně.

(9) Žák základní školy nebo jiný uchazeč přijatý ke studiu ve střední škole požární ochrany uvedené v přihlášce na prvním místě se přijímací zkoušky ke studiu ve střední škole uvedené v přihlášce na druhém místě nezúčastní. Ředitel střední školy požární ochrany uvedené v přihlášce na prvním místě informuje ředitele střední školy uvedené v přihlášce na druhém místě o přijetí žáka základní školy nebo jiného uchazeče.

(10) Přijímání uchazečů do denního studia, kteří jsou zařazeni do zálohy pro příslušníky studující ve škole požární ochrany,2) se řídí § 2 až 4.

§ 2
Přihlašování a přijímání ke studiu při zaměstnání nebo do nástavbového studia ve střední škole požární ochrany a ke studiu při zaměstnání ve vyšší odborné škole požární ochrany

(1) Ke studiu při zaměstnání3) ve střední škole požární ochrany se přijímají uchazeči, kteří splnili požadavky pro přijetí podle zvláštního právního předpisu.4)

(2) Ke studiu při zaměstnání ve vyšší odborné škole požární ochrany se přijímají uchazeči, kteří splnili požadavky pro přijetí podle zvláštního právního předpisu.5)

(3) Do nástavbového studia6) ve střední škole požární ochrany se může přihlásit žák střední školy nebo jiný uchazeč, který získal střední odborné vzdělání. Uchazeč přiloží k přihlášce doklad o úspěšném vykonání závěrečné zkoušky.

(4) Přihláška ke studiu při zaměstnání nebo do nástavbového studia se podává do 31. března na předepsaném tiskopise vydaném střední školou požární ochrany nebo vyšší odbornou školou požární ochrany (dále jen "škola požární ochrany") anebo na tiskopise uveřejněném ve Věstníku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, pokud ředitel školy požární ochrany nestanoví jiný termín.

(5) Přijímací zkoušky ke studiu ve střední škole požární ochrany se konají v květnu a přijímací zkoušky ke studiu ve vyšší odborné škole požární ochrany se konají v červnu, pokud ředitel školy požární ochrany nestanoví jinak.

(6) Cizinci, který se hlásí ke studiu ve škole požární ochrany a který získal předchozí vzdělání v zahraniční škole, se promíjí na jeho žádost přijímací zkouška z českého jazyka, pokud je součástí přijímací zkoušky. Znalosti českého jazyka u této osoby se ověří rozhovorem s pedagogickým zaměstnancem, zpravidla učitelem českého jazyka, určeným ředitelem školy požární ochrany, při němž se zjišťuje, zda je schopna vzdělávat se v českém jazyce.

§ 3
Rozhodnutí o přijetí ke studiu ve škole požární ochrany

(1) Pořadí přijatých a nepřijatých žáků základní školy, žáků střední školy nebo jiných uchazečů a kritéria hodnocení přijímací zkoušky zveřejní ředitel školy požární ochrany v budově školy následující pracovní den po konání přijímací zkoušky. Ředitel školy požární ochrany zašle žákovi základní školy, žákovi střední školy nebo jinému uchazeči, u nezletilého jeho zákonnému zástupci, do 5 pracovních dnů ode dne konání přijímací zkoušky písemné vyhotovení rozhodnutí o přijetí nebo nepřijetí ke studiu.

(2) Ředitel školy požární ochrany postoupí Ministerstvu vnitra (dále jen "ministerstvo") všechna podaná odvolání a předá kritéria, podle kterých postupoval při přijímání ke studiu.

(3) Pokud ministerstvo vyhoví odvolání proti rozhodnutí o nepřijetí žáka základní školy nebo jiného uchazeče do střední školy požární ochrany uvedené na prvním místě, vyrozumí o tom ředitel střední školy požární ochrany žáka, u nezletilého jeho zákonného zástupce, a ředitele střední školy, kterou žák základní školy nebo jiný uchazeč uvedl v přihlášce na druhém místě.

(4) Pokud se žák základní školy, žák střední školy nebo jiný uchazeč, u nezletilého jeho zákonný zástupce, neodvolá proti rozhodnutí o nepřijetí ke studiu nebo není přijat ani na odvolání, vrátí ředitel školy požární ochrany přihlášku včetně všech příloh žáku nebo jinému uchazeči, u nezletilého jeho zákonnému zástupci, jestliže o to požádá.

§ 4
Přijímání ke studiu do vyšších ročníků školy požární ochrany

(1) Žádost o přijetí do vyšších ročníků podává uchazeč ministerstvu prostřednictvím ředitele školy požární ochrany, do které se hlásí.

(2) Termín, obsah, formu zkoušky a ročník, do něhož bude žák nebo jiný uchazeč zařazen, určí ředitel školy požární ochrany, do které se žák nebo jiný uchazeč hlásí.

Část druhá
Průběh studia a jeho ukončování ve střední škole požární ochrany

Školní rok
§ 5

(1) Školní rok zpravidla začíná 1. září kalendářního roku a končí 31. srpna následujícího roku; člení se na období školního vyučování a období školních prázdnin.

(2) Ředitel střední školy požární ochrany může stanovit se souhlasem ministerstva odlišnou organizaci školního roku pro studium při zaměstnání a pro denní studium žáků, kteří jsou příslušníky.

Období školního vyučování
§ 6

(1) Období školního vyučování ve školním roce začíná zpravidla 1. září a končí 30. června následujícího kalendářního roku; člení se na první pololetí a druhé pololetí. První pololetí končí zpravidla 31. ledna následujícího kalendářního roku. Druhé pololetí začíná zpravidla 1. února a končí 30. června.

(2) Připadne-li začátek prvního pololetí na pátek, začíná vyučování následující pondělí. Připadne-li konec druhého pololetí na pondělí, končí vyučování předcházející pátek. Pokud je v učebních plánech v měsíci červenci a srpnu zařazena odborná praxe, končí vyučování ve druhém pololetí dříve, před termínem stanoveným podle odstavce 1, o počet vyučovacích dnů odpovídajících délce odborné praxe.

(3) V posledním vyučovacím dnu každého pololetí se předává žákům vysvědčení. V závěrečných ročnících se předává žákům vysvědčení v posledním vyučovacím dnu před zahájením maturitní zkoušky .

§ 7

Ze závažných důvodů může ředitel střední školy požární ochrany vyhlásit pro žáky volné dny, a to v jednom školním roce nejvíce 4.

§ 8
Období školních prázdnin

(1) Období školních prázdnin tvoří podzimní prázdniny, vánoční prázdniny, pololetní prázdniny, jarní prázdniny, velikonoční prázdniny a hlavní prázdniny.

(2) Podzimní prázdniny trvají 2 dny a přičleňují se ke státnímu svátku 28. října; jejich počátek stanoví ředitel střední školy požární ochrany pro každý školní rok po dohodě s ministerstvem.

(3) Vánoční prázdniny trvají od 23. prosince do 2. ledna následujícího kalendářního roku včetně. Připadne-li 23. prosinec na úterý, začínají prázdniny již předcházejícím pondělím. Jestliže 3. leden připadne na pátek, končí prázdniny tímto pátkem.

(4) Pololetní prázdniny trvají 1 den a připadají na nejbližší pracovní den po ukončení prvního pololetí. Ředitel střední školy požární ochrany může podle provozních podmínek školy přesunout tento den tak, aby bezprostředně předcházel nejbližší sobotě nebo navazoval na nejbližší neděli.

(5) Jarní prázdniny trvají 1 týden a jejich termín stanoví nejpozději do konce srpna pro příští školní rok ředitel střední školy požární ochrany po dohodě s ministerstvem, a to v rozmezí od prvního úplného týdne února do posledního úplného týdne března. Jarní prázdniny se nestanoví v týdnu, na který připadnou velikonoční prázdniny.

(6) Velikonoční prázdniny připadají na čtvrtek a pátek, které předcházejí Pondělí velikonočnímu.

(7) Hlavní prázdniny trvají od počátku července do konce srpna.

(8) Na žáky denního studia, kteří jsou příslušníky, a dále na žáky studia při zaměstnání se odstavce 2, 4, 5 a 6 nevztahují.

Docházka do střední školy požární ochrany
§ 9

(1) Žák se zúčastňuje vyučování pravidelně a včas podle stanoveného rozvrhu hodin.

(2) Důvody pro uvolnění žáka z vyučování a jeho rozsah upravuje školní řád. Za nezletilého žáka žádá o uvolnění z vyučování a oznamuje důvod jeho nepřítomnosti zákonný zástupce žáka.

§ 10

(1) Ředitel střední školy požární ochrany může uvolnit žáka od účasti na vyučování vyučovacímu předmětu spojenému s tělesnými úkony na základě vyjádření ošetřujícího lékaře. Žák, který byl uvolněn z vyučovacího předmětu na základě vyjádření ošetřujícího lékaře, je povinen vykonat zkoušku z tohoto předmětu podle odstavce 3.

(2) Žáka nelze uvolnit z účasti na vyučování na celý školní rok nebo jeho převážnou část.

(3) Ředitel střední školy požární ochrany dlouhodobě nemocnému žákovi nebo žákovi uvolněnému od účasti na vyučování podle odstavce 1 umožní přípravu a vykonání zkoušek v náhradních termínech, které stanoví.

§ 11
Postup do vyššího ročníku a opakování ročníku

(1) Do vyššího ročníku postupuje žák, který na konci druhého pololetí prospěl.

(2) Do vyššího ročníku podmíněně postupuje žák, který nebyl klasifikován z vyučovacího předmětu spojeného s tělesnými úkony na základě vyjádření ošetřujícího lékaře a kterému byl stanoven s ohledem na dočasnou ztrátu zdravotní způsobilosti náhradní termín podle § 10 odst. 3 v následujícím školním roce.

(3) Ředitel střední školy požární ochrany může žákovi povolit opakování ročníku na jeho žádost, u nezletilého na žádost jeho zákonného zástupce.

§ 12
Výchovná opatření

(1) Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a opatření k posílení kázně žáků.

(2) Pochvalu nebo jiné ocenění uděluje žákům třídní učitel nebo ředitel střední školy požární ochrany.

(3) Podle závažnosti provinění mohou být žákům uložena tato opatření k posílení jejich kázně:

a)   napomenutí třídním učitelem,
b)   důtka třídního učitele,
c)   důtka ředitele školy,
d)   podmíněné vyloučení ze studia, nebo
e)   vyloučení ze studia.

(4) V písemném rozhodnutí o podmíněném vyloučení ze studia stanoví ředitel střední školy požární ochrany zkušební lhůtu, a to nejdéle na dobu 1 roku od doby, kdy provinění bylo zjištěno.

(5) O udělení a uložení výchovných opatření nezletilému žákovi uvědomí ředitel střední školy požární ochrany zákonného zástupce žáka.

§ 13
Klasifikace žáků

(1) Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech je klasifikován těmito stupni:1 - výborný,2 - chvalitebný,3 - dobrý,4 - dostatečný,5 - nedostatečný.

(2) Chování žáka se klasifikuje těmito stupni:1 - velmi dobré,2 - uspokojivé,3 - neuspokojivé.Chování žáka se neklasifikuje ve studiu při zaměstnání a v nástavbovém studiu.

(3) Nelze-li žáka klasifikovat v prvním pololetí pro závažné objektivní příčiny, určí ředitel střední školy požární ochrany pro jeho vyzkoušení náhradní termín, a to zpravidla tak, aby klasifikace za první pololetí mohla být ukončena nejpozději do klasifikace za druhé pololetí.

(4) Nelze-li žáka klasifikovat ve druhém pololetí pro závažné objektivní příčiny, je žák zkoušen a klasifikován za toto období zpravidla v posledním týdnu měsíce srpna v den určený ředitelem střední školy požární ochrany.

(5) Jestliže má žák nebo zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti klasifikace na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se dozvěděl o jejím výsledku, požádat ředitele střední školy požární ochrany o přezkoušení; je-li vyučujícím ředitel střední školy požární ochrany, může požádat o přezkoušení žáka ministerstvo.

(6) Přezkoušet žáka nelze, byl-li žák v klasifikačním období z vyučovacího předmětu, jehož klasifikace je napadána, již komisionálně zkoušen. Ředitel střední školy požární ochrany nařídí komisionální přezkoušení žáka, jestliže zjistí, že vyučující porušil pravidla hodnocení a klasifikace.

§ 14
Celkové hodnocení žáka

(1) Celkové hodnocení žáka na konci prvního a druhého pololetí vyjadřuje výsledky klasifikace ve vyučovacích předmětech a klasifikaci chování; nezahrnuje klasifikaci v nepovinných předmětech.

(2) Žák je na konci prvního a druhého pololetí hodnocen takto:

a)   prospěl s vyznamenáním,
b)   prospěl,
c)   neprospěl.

(3) Žák prospěl s vyznamenáním, nemá-li v žádném vyučovacím předmětu prospěch horší než chvalitebný, průměrný prospěch nemá horší než 1,50 a jeho chování je velmi dobré.

(4) Žák prospěl, nemá-li v žádném vyučovacím předmětu prospěch nedostatečný.

(5) Žák neprospěl, má-li z 1 nebo více vyučovacích předmětů prospěch nedostatečný.

§ 15
Opravná zkouška

(1) Žák, jehož prospěch je na konci druhého pololetí nedostatečný z 1 vyučovacího předmětu, koná opravnou zkoušku.

(2) Opravnou zkoušku koná i žák, jehož prospěch na konci prvního pololetí je nedostatečný z 1 vyučovacího předmětu, který se vyučuje pouze v prvním pololetí.

(3) Termín opravných zkoušek určí ředitel střední školy požární ochrany tak, aby opravné zkoušky

a)   podle odstavce 1 byly vykonány u žáků denního studia, kteří nejsou příslušníky, do 31. srpna; žákovi, který se z vážných důvodů nemůže dostavit k opravné zkoušce ve stanoveném termínu, lze povolit vykonání opravné zkoušky zpravidla v termínu do 15. září a žákovi, který byl klasifikován za druhé pololetí v posledním týdnu měsíce srpna, zpravidla v termínu do 15. října,
b)   podle odstavce 1 byly vykonány u žáků denního studia, kteří jsou příslušníky, a u žáků studia při zaměstnání do konce školního roku, nejpozději však do 6 týdnů po ukončení školního roku,
c)   podle odstavce 2 byly vykonány nejpozději do klasifikační porady za druhé pololetí.

(4) Žák, který se bez vážných důvodů k vykonání opravné zkoušky nedostaví, je klasifikován ve vyučovacím předmětu, z něhož měl konat opravnou zkoušku, stupněm prospěchu nedostatečný.

§ 16
Komisionální zkouška

(1) Komisionální zkoušku koná žák v těchto případech:

a)   koná-li rozdílovou zkoušku,
b)   požádá-li žák, za nezletilého jeho zákonný zástupce, o přezkoušení nebo koná-li se přezkoušení z podnětu ředitele střední školy požární ochrany,
c)   koná-li opravnou zkoušku.

(2) Komise pro komisionální zkoušky je nejméně tříčlenná. Jejím předsedou je ředitel střední školy požární ochrany nebo jím pověřený učitel. Dalšími členy jsou zkoušející učitel, vyučující žáka danému vyučovacímu předmětu, a přísedící, který má aprobaci pro týž nebo příbuzný vyučovací předmět nebo má odbornou způsobilost pro problematiku, která odpovídá obsahu vyučovacího předmětu. Pokud je ředitel střední školy požární ochrany zároveň vyučujícím, jmenuje předsedu komise ministerstvo. Členy komise jmenuje ředitel střední školy požární ochrany. Výsledek zkoušky vyhlásí předseda veřejně v den konání zkoušky.

§ 17
Organizace výchovně vzdělávací činnosti

(1) Střední škola požární ochrany ve své výchovně vzdělávací činnosti zajišťuje teoretické vyučování a praktické vyučování. Teoretické vyučování a praktické vyučování se uskutečňuje podle učebních plánů a učebních osnov.7)

(2) Ředitel střední školy požární ochrany může v rozsahu stanoveném v učebním plánu upravovat počty vyučovacích hodin jednotlivých vyučovacích předmětů a jejich obsah.

§ 18
Teoretické vyučování

(1) Ředitel střední školy požární ochrany stanoví začátek a konec teoretického vyučování tak, že začíná zpravidla v 8 hodin, nejdříve v 7 hodin. Ukončuje se nejpozději ve 20 hodin. Nejvyšší počet vyučovacích hodin povinných předmětů v 1 dni s polední přestávkou je 9 hodin, bez polední přestávky 7 hodin.

(2) Vyučovací hodina teoretických předmětů trvá 45 minut. Zpravidla po druhé vyučovací hodině se zařazuje dvacetiminutová přestávka. Mezi ostatní vyučovací hodiny se zařazuje zpravidla přestávka desetiminutová.

(3) Třídy se na základě přijímacího řízení naplňují do počtu 35 žáků. Ředitel střední školy požární ochrany může v odůvodněných případech a při dodržení pedagogických, hygienických a prostorových podmínek stanovit vyšší počet žáků ve třídě, zejména v případě přestupu žáka z jiné střední školy, změny studijního nebo učebního oboru a opakování ročníku.

(4) Při vyučování cizím jazykům se třída vždy dělí na skupiny. Ředitel střední školy požární ochrany může při organizaci teoretického vyučování v souladu s učebním plánem dělit třídy na skupiny. Počet skupin a počet žáků ve skupině určí podle podmínek školy a charakteru vyučovacího předmětu a v souladu s požadavky na bezpečnost práce a ochranu zdraví žáků.

§ 19
Praktické vyučování

(1) Praktické vyučování8) se uskutečňuje ve střední škole požární ochrany, ve vzdělávacích zařízeních,9) v hasičských záchranných sborech krajů nebo v jednotkách hasičských záchranných sborů podniků. Ředitel střední školy požární ochrany může při praktickém vyučování v souladu s učebním plánem dělit třídy na skupiny. Počet skupin a počet žáků ve skupině určí podle podmínek školy, charakteru vyučování a podmínek bezpečnosti práce a ochrany zdraví žáků.

(2) Vyučovací hodina předmětů praktického vyučování trvá 45 minut, s výjimkou vyučovací hodiny odborné praxe, která trvá 60 minut.

(3) Pokud se praktické vyučování uskutečňuje v hasičských záchranných sborech krajů nebo v jednotkách hasičských záchranných sborů podniků, uzavře s nimi ředitel střední školy požární ochrany písemnou dohodu, v níž se stanoví zejména:

a)   druh činností, které žáci při praktickém vyučování budou vykonávat,
b)   místo konání praktického vyučování,
c)   časový rozvrh praktického vyučování, jeho délka a den jeho zahájení,
d)   počet žáků, kteří se zúčastňují praktického vyučování,
e)   pracovní a hygienické podmínky, ubytovací a stravovací podmínky, podmínky poskytování nářadí a osobních ochranných pracovních prostředků,
f)   opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při praktickém vyučování.

(4) Dozor nad praktickým vyučováním vykonává pedagogický zaměstnanec střední školy požární ochrany.

§ 20
Odborný výcvik

(1) Odborný výcvik spočívá v získávání dovedností pro výkon služby a uskutečňuje se v souladu s učební osnovou příslušného předmětu.

(2) V odborném výcviku vyučovací hodina trvá 45 minut. Po každých dvou vyučovacích hodinách odborného výcviku je přestávka v délce 10 až 15 minut, anebo je místo toho nejdéle po 5 vyučovacích hodinách přestávka v délce 30 minut.

(3) Odborný výcvik se organizuje ve vzdělávacích zařízeních.9) Odborný výcvik v rozsahu, který je stanoven učebním plánem, se může konat i v období hlavních prázdnin (§ 8 odst. 7).

§ 21
Cvičení

(1) Cvičení se uskutečňuje jako součást vyučovacích předmětů nebo jako samostatný vyučovací předmět ve vzdělávacích zařízeních.9)

(2) Při cvičení si žáci ověřují a prohlubují teoretické poznatky, získávají dovednosti pro oblast požární ochrany i pro další oblasti s touto problematikou související.

§ 22
Odborná praxe

(1) Odborná praxe spočívá v souvislém ověřování získaných dovedností a teoretických znalostí a uskutečňuje se ve střední škole požární ochrany, vzdělávacích zařízeních,9) v hasičských záchranných sborech krajů nebo v hasičských záchranných sborech podniků.

(2) Odborná praxe v rozsahu, který je stanoven učebním plánem, se může konat i v období hlavních prázdnin (§ 8 odst. 7).

§ 23
Sportovně výcvikové kurzy

Střední škola požární ochrany organizuje pro žáky zimní lyžařské výcvikové kursy a letní sportovně turistické výcvikové kursy v rozsahu stanoveném učebními plány.

§ 24
Péče o žáky v době mimo vyučování

Péčí o žáky v době mimo vyučování se rozumí poskytování ubytování a stravování a vytváření podmínek pro jejich přípravu na výuku a pomoc při rozvíjení zájmové činnosti. Na 3 vychovatele se stanoví zpravidla 30 ubytovaných žáků.

§ 25
Studium při zaměstnání

(1) Studium při zaměstnání se organizuje jako dálkové studium a externí studium.

(2) Studium při zaměstnání je určené zejména uchazečům, kteří jsou v pracovněprávním nebo obdobném vztahu.

(3) Dálkové studium se organizuje v rozsahu maximálně 240 konzultačních hodin ve školním roce, formou zpravidla pětidenních soustředění, nejméně však třídenních.

(4) Externí studium je samostatné studium podle individuálního studijního plánu, v němž se žák podle pokynů střední školy požární ochrany samostatně připravuje ke zkouškám. V individuálním studijním plánu stanoví ředitel střední školy požární ochrany počet konzultací a termíny zkoušek. Podle potřeby jsou součástí externího studia soustředění k absolvování předmětů praktického vyučování stanovených učebními osnovami. Počet konzultací stanoví ředitel střední školy požární ochrany. Obsah externího studia je určen učebním plánem denního studia.

§ 26
Nástavbové studium

Nástavbové studium organizuje střední škola požární ochrany formou dvouletého denního studia nebo formou tříletého studia při zaměstnání.

Maturitní zkouška
§ 27

(1) Účelem maturitní zkoušky je zjistit, jak si žáci osvojili vědomosti a dovednosti v rozsahu učiva stanoveného učebními plány a učebními osnovami, a prověřit jejich připravenost pro výkon povolání, odborných činností nebo pro další studium.

(2) Podmínkou pro vykonání maturitní zkoušky je úspěšné ukončení posledního ročníku studia.

(3) Ústní maturitní zkoušky se konají nejdříve ve druhém úplném týdnu v květnu a ukončí se nejpozději 20. června. Písemná práce z českého jazyka a literatury se koná v dubnu, praktické zkoušky v květnu. Pokud školní rok nezačíná 1. září, stanoví termíny ředitel střední školy požární ochrany.

(4) Maturitní zkouška je ústní, s výjimkou písemné práce z českého jazyka a literatury a praktické zkoušky z odborných předmětů. Volitelné předměty a odborné předměty, jejichž učivo je obsahem teoretické zkoušky z odborných předmětů, stanoví ředitel střední školy požární ochrany.

(5) Maturitní zkouška obsahuje zkoušku z českého jazyka a literatury, zkoušku z volitelného předmětu, teoretickou zkoušku z odborných předmětů a praktickou zkoušku z odborných předmětů. Pojetí a obsah teoretické zkoušky z odborných předmětů a praktické zkoušky z odborných předmětů stanoví ředitel střední školy požární ochrany. Praktickou zkoušku z odborných předmětů vykoná žák před zkouškou z teoretických předmětů. Teoretickou zkoušku z odborných předmětů lze členit na 2 samostatně klasifikované zkoušky.

(6) Před zahájením ústních zkoušek se žáci nezúčastňují vyučování v rozsahu 5 vyučovacích dnů. Tato doba je určena pro přípravu na vykonání maturitní zkoušky.

(7) Témata pro maturitní zkoušku stanoví ředitel střední školy požární ochrany. Předměty, ze kterých může ředitel střední školy požární ochrany zvolit předměty teoretické zkoušky z odborných předmětů, jsou stanoveny v učebním plánu.

(8) Maturitní zkouška z českého jazyka a literatury je komplexní zkouška; obsahuje písemnou práci a ústní ověření jazykových a literárních znalostí. Pro písemnou práci stanoví ředitel střední školy požární ochrany 4 témata, z nichž si žák 1 téma zvolí. Vypracování písemné práce trvá nejdéle 240 minut. Výsledky písemné práce se žákům oznámí nejpozději v den ukončení posledního ročníku. Pro ústní ověření jazykových a literárních znalostí se stanoví 25 - 30 témat, z nichž si žák 1 téma vylosuje. Příprava trvá 15 minut a ústní ověření nejdéle 15 minut.

(9) Pro jednotlivé zkoušky z volitelného předmětu a pro samostatně klasifikované teoretické zkoušky z odborných předmětů se stanoví 25 - 30 témat; žák si jedno téma vylosuje. Příprava ke zkoušce trvá 15 minut; je-li součástí zkoušky grafické řešení, může předseda zkušební komise tuto dobu prodloužit o dalších 15 minut. Každá zkouška trvá nejdéle 15 minut. Pokud se teoretická zkouška z odborných předmětů nečlení na 2 samostatně klasifikované zkoušky, trvá příprava ke zkoušce 30 minut a zkouška trvá nejdéle 30 minut.

(10) Pro praktickou zkoušku z odborných předmětů se stanoví podle charakteru studijního oboru nebo studia nejméně 3 a nejvíce 30 témat, z nichž si žák 1 téma vylosuje. Praktickou zkoušku z odborných předmětů koná žák zpravidla 2 dny, v 1 dni trvá praktická zkouška z odborných předmětů nejdéle 7 hodin.

(11) Žák posledního ročníku oznámí písemně do konce prosince třídnímu učiteli, který z volitelných předmětů maturitní zkoušky si zvolil. Jestliže žák ve stanoveném termínu neoznámí, který předmět si zvolil, určí mu tento předmět třídní učitel.

(12) Žák posledního ročníku, který chce konat dobrovolně maturitní zkoušku z dalšího vyučovacího předmětu, oznámí písemně třídnímu učiteli do konce prosince předmět, který si zvolil. Žák může konat se souhlasem ředitele střední školy požární ochrany dobrovolně ústní maturitní zkoušku z 1 dalšího vyučovacího předmětu zařazeného v učebním plánu příslušného studijního oboru, a to nejpozději do 2 let po vykonání maturitní zkoušky.

(13) Z cizího jazyka může žák konat maturitní zkoušku, pokud jeho celková hodinová dotace v učebních plánech denního studia činila nejméně 12 hodin. Celková hodinová dotace je součet týdenních hodinových dotací všech ročníků příslušného studia. Hodiny povinných i nepovinných předmětů, které žák absolvoval, se mohou sčítat.

(14) Žákům, kteří přestoupili do třetího nebo čtvrtého ročníku školy s českým vyučovacím jazykem ze školy s jiným vyučovacím jazykem, a cizincům se promíjí zpracování písemné práce z českého jazyka a literatury.

§ 28

(1) Nedostaví-li se žák k maturitní zkoušce nebo k opravné maturitní zkoušce (§ 30) pro vážné důvody, je povinen se nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne konání zkoušky omluvit předsedovi zkušební komise nebo řediteli střední školy požární ochrany. Nedodržení stanovené lhůty může v závažných případech zkušební komise prominout. Závažnost důvodů, pro něž se žák ke zkoušce nedostavil, posuzují stálí členové zkušební komise. Uzná-li zkušební komise omluvu žáka, povolí mu odklad maturitní zkoušky. Ředitel střední školy požární ochrany určí žákovi náhradní termín maturitní zkoušky. Jestliže se žák bez omluvy nedostavil k maturitní zkoušce nebo jestliže mu omluva nebyla uznána, nepovolí zkušební komise odklad maturitní zkoušky a posuzuje žáka, jako by u zkoušky neprospěl.

(2) Žák může konat maturitní zkoušku nejpozději do 2 let od doby, kdy měl ukončit řádně studium.

(3) Počíná-li si žák při maturitní zkoušce nedovoleným způsobem, přeruší předseda zkušební komise nebo učitel konající dozor jeho zkoušku. Po poradě komise sdělí předseda žákovi, zda může ve zkoušce pokračovat, anebo zda bude pozván k opravné maturitní zkoušce v nejbližším zkušebním období.

(4) Žák, který již dříve získal úplné střední vzdělání nebo úplné střední odborné vzdělání, maturitní zkoušku z českého jazyka a literatury nekoná. Nekoná také maturitní zkoušku z předmětu, ze kterého již maturitní zkoušku vykonal v předchozím studiu, pokud obsah předmětu v předchozím studiu odpovídá obsahu předmětu maturitní zkoušky. O nekonání této zkoušky rozhodne ředitel školy.

(5) Maturitní zkoušky se konají ve střední škole požární ochrany, kterou žáci navštěvovali, s výjimkou praktické zkoušky, která se může konat ve vzdělávacím zařízení.9)

(6) Maturitní zkoušky jsou veřejné s výjimkou jednání zkušební komise o hodnocení žáka a s výjimkou těch částí zkoušek, kde je to z důvodů ochrany zdraví a bezpečnosti při práci vyloučené.

(7) Maturitní zkoušky mohou být individuální nebo skupinové. Žáci při nich mohou používat pomůcky povolené v zadání tématu práce.

(8) Při ústní maturitní zkoušce nelze v 1 dni losovat dvakrát stejné téma. Pokud bude stejné téma vylosováno v některém následujícím dnu podruhé, téma se vyřadí.

(9) Pro účel praktické zkoušky se za 1 hodinu považuje doba 60 minut.

(10) Žáku, který úspěšně vykonal maturitní zkoušku, se vydá vysvědčení o maturitní zkoušce. Vysvědčení o maturitní zkoušce má datum ukončení zkoušky žáka a vydá se žákovi nejpozději do 7 pracovních dnů od závěrečné porady zkušební komise.

§ 29
Klasifikace a hodnocení maturitní zkoušky

(1) Klasifikace žáka při maturitní zkoušce na návrh jednotlivých zkoušejících schvaluje zkušební komise hlasováním. Je-li součástí zkoušky písemná práce, přihlíží se v návrhu výsledného prospěchu zkoušky k jejímu hodnocení. Při rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedy zkušební komise.

(2) Do celkového hodnocení se započítává klasifikace z jednotlivých zkoušek.

(3) Maturitní zkoušku celkově hodnotí zkušební komise podle stupnice:

a)   prospěl s vyznamenáním, jestliže žák nemá u maturitní zkoušky z jednotlivých zkoušek výsledný stupeň prospěchu horší než chvalitebný a jeho průměrný prospěch není horší než 1,50,
b)   prospěl, jestliže žák nemá u maturitní zkoušky z jednotlivých zkoušek stupeň prospěchu horší než dostatečný,
c)   neprospěl, jestliže žák má u maturitní zkoušky z některé zkoušky stupeň prospěchu nedostatečný.

(4) Do celkového hodnocení maturitní zkoušky se nezapočítává prospěch z předmětu, z něhož žák koná dobrovolnou maturitní zkoušku.

(5) Celkové hodnocení maturitní zkoušky včetně hodnocení z jednotlivých zkoušek oznámí žákovi předseda zkušební komise ve dni, ve kterém žák tuto zkoušku ukončil.

§ 30
Opravná maturitní zkouška

(1) Jestliže byl žák u maturitní zkoušky z 1 zkoušky klasifikován stupněm 5 - nedostatečný, koná opravnou maturitní zkoušku z tohoto předmětu zpravidla v září v příštím školním roce.

(2) Jestliže byl žák u maturitní zkoušky klasifikován nejméně ze 2 zkoušek stupněm 5 - nedostatečný nebo neprospěl u opravné zkoušky, může opakovat celou maturitní zkoušku v příštím roce v termínu stanoveném ředitelem střední školy požární ochrany.

(3) Písemná práce z českého jazyka a literatury se v případě konání opravné maturitní zkoušky z předmětu opakuje pouze v tom případě, byla-li klasifikována stupněm nedostatečný.

(4) Celou maturitní zkoušku může žák opakovat pouze jedenkrát.

§ 31
Zkušební komise

(1) Maturitní zkouška se koná před zkušební komisí. K maturitní zkoušce může být přizván odborník z praxe.

(2) Zkušební komise má stálé členy a další členy. Stálými členy jsou předseda, místopředseda a třídní učitel.

(3) Dalšími členy komise jsou

a)   učitel příslušného předmětu a přísedící,
b)   zaměstnanec zabezpečující výuku žáka na pracovišti praktického vyučování v případě, kdy odborný výcvik je zabezpečován ve vzdělávacích zařízeních.9)

(4) Předsedu zkušební komise jmenuje a odvolává ministerstvo po dohodě se zaměstnavatelem navrhovaného předsedy. Předseda je jmenován zpravidla do konce března každého školního roku. Předsedou zkušební komise je jmenován zkušený zaměstnanec s požadovanou odbornou způsobilostí a nejméně pětiletou praxí v oboru. Funkce předsedy zkušební komise je funkcí čestnou. Při opravných zkouškách a při zkouškách v náhradním termínu je předsedou zkušební komise ředitel střední školy požární ochrany, ve které se zkoušky konají, popřípadě jím pověřený zástupce.

(5) Místopředsedu a další členy zkušební komise jmenuje a odvolává ředitel střední školy požární ochrany, ve které se zkoušky konají, z pedagogických zaměstnanců nebo z osob s odbornou způsobilostí pro příslušný obor. Místopředseda a další členové zkušební komise jsou jmenováni zpravidla do 15. dubna každého školního roku. Místopředsedou zkušební komise je jmenován pedagogický zaměstnanec příslušné školy nejméně s pětiletou pedagogickou praxí.

(6) Jestliže má žák pochybnosti o správnosti postupu zkušební komise při zkoušce, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se dozvěděl o jejím výsledku, požádat ministerstvo o přezkoušení. Prokáže-li se neobjektivnost zkušební komise, jmenuje novou zkušební komisi ministerstvo.

(7) Předseda zkušební komise řídí práci komise, kontroluje připravenost zkoušek, hodnotí úroveň a klasifikaci maturitní zkoušky. Odpovídá za řádný průběh zkoušky a klasifikaci.

(8) Nemůže-li předseda zkušební komise krátkodobě vykonávat svou funkci, přejímá jeho funkci místopředseda.

(9) Pokud byl ke zkoušce přizván odborník z praxe, může klást žákovi otázky; nepodílí se však na jeho hodnocení.

(10) Členům zkušební komise, kteří vykonávají svoji funkci mimo obec svého pracoviště nebo místa trvalého pobytu, se poskytuje náhrada cestovních výdajů podle zvláštního právního předpisu.10)

Část třetí
Průběh studia a jeho ukončování ve vyšší odborné škole požární ochrany

§ 32
Školní rok

(1) Studium ve vyšší odborné škole11) požární ochrany se uskutečňuje v průběhu školního roku ve 2 obdobích. Zimní období trvá od 1. září do 31. ledna, letní období trvá od 1. února do 31. srpna. Období školního vyučování ve školním roce trvá 40 týdnů, z toho je 32 týdnů školní výuky, 6 týdnů je určeno k získání klasifikace v řádném termínu a 2 týdny tvoří časovou rezervu.

(2) Každá část školního roku se sestává z období výuky a zkoušek a z období prázdnin (§ 8 odst. 3 a 7).

(3) Školní výuka v posledních 6 kalendářních měsících před absolutoriem trvá nejméně 12 týdnů.

§ 33
Organizace vzdělávání

(1) Teoretická příprava, která zahrnuje všeobecné vzdělávání a specifické odborné vzdělávání, se uskutečňuje v teoretickém vyučování. Praktická příprava se uskutečňuje formou praktického vyučování ve vyšší odborné škole požární ochrany a formou odborné praxe v hasičských záchranných sborech krajů nebo v krajských úřadech.

(2) Vyučovací hodina předmětů v teoretickém a praktickém vyučování trvá 45 minut a vyučovací hodina při odborné praxi trvá 60 minut.

(3) Odbornou praxi lze provádět po dnech, případně ji spojovat do týdnů v rozsahu uvedeném v učebním plánu.

§ 34

(1) Uchazeč, který byl přijat ke studiu ve vyšší odborné škole požární ochrany, se stává jejím žákem dnem zápisu. Uchazeči se zapisují ve lhůtě stanovené vyšší odbornou školou požární ochrany, nejpozději však do 30. září, pokud školní rok začíná zimním obdobím, nebo do 28. února, pokud školní rok začíná letním obdobím.

(2) Dokladem o vzdělávání ve vyšší odborné škole požární ochrany je výkaz o studiu. Do výkazu o studiu ve vyšší odborné škole požární ochrany se zapisují předměty zvoleného oboru vzdělání vyšší odborné školy a výsledky hodnocení žáka.

Účast ve vyučování
§ 35

(1) Žák vyšší odborné školy požární ochrany se zúčastňuje vyučování pravidelně a včas podle stanoveného rozvrhu hodin.

(2) Důvody pro uvolnění žáka z vyučování a jeho rozsah upravuje školní řád.

(3) Z účasti na praktické přípravě může být žák uvolněn po posouzení dokladů o pracovní činnosti a získané odborné praxi, a to nejvýše z poloviny celkového počtu vyučovacích hodin praktické přípravy.

§ 36

(1) Žák je hodnocen vždy za období (§ 32 odst. 1). Zásady hodnocení stanoví vyšší odborná škola požární ochrany v klasifikačním řádu. Předměty, z nichž je třeba vykonat zkoušku, a předměty, z nichž je žák hodnocen jiným způsobem, stanoví učební plán. Zkoušky je možné opakovat dvakrát.

(2) V případě, že nelze žáka hodnotit ze závažných důvodů, určí ředitel vyšší odborné školy požární ochrany termín, do kterého lze hodnocení ukončit. Hodnocení lze ukončit nejpozději do konce následujícího období.

§ 37
Postup do vyššího ročníku a opakování ročníku

(1) Do vyššího ročníku postupuje žák, který úspěšně vykonal zkoušky z předmětů stanovených učebním plánem a splnil podmínky hodnocení z ostatních předmětů za zimní a letní období.

(2) Ředitel vyšší odborné školy požární ochrany může na žádost žáka povolit opakování ročníku.

§ 38
Studium při zaměstnání

(1) Studium při zaměstnání se organizuje jako dálkové studium nebo externí studium.

(2) Dálkové studium se organizuje v rozsahu maximálně 280 hodin ve školním roce, zpravidla formou pětidenních soustředění, nejméně však třídenních.

(3) Externí studium je samostatné studium podle individuálního studijního plánu, v němž se žák podle pokynů vyšší odborné školy požární ochrany samostatně připravuje ke zkouškám. V individuálním studijním plánu stanoví ředitel vyšší odborné školy požární ochrany počet konzultací a termíny zkoušek. Obsah externího studia je určen učebním plánem denního studia.

(4) Podle potřeby jsou součástí studia soustředění k absolvování předmětů praktického vyučování v rozsahu uvedeném v učebním plánu.

§ 39
Ukončování studia absolutoriem

(1) Termíny konání absolutoria stanoví ředitel vyšší odborné školy požární ochrany podle délky studia v období od 2. do 31. ledna, od 1. do 30. června a od 1. do 30. září.

(2) Před zahájením absolutoria nemají žáci vyučování v rozsahu 10 po sobě následujících pracovních dnů.

(3) Absolventská práce, která je součástí absolutoria, může být zpracována a obhajována společně několika žáky. Absolventská práce může obsahovat též část ověřující praktické dovednosti.

(4) Neuspěl-li žák při absolutoriu, může opakovat absolutorium do 3 měsíců ode dne konání absolutoria, u něhož neuspěl. Termín opravné zkoušky nebo obhajoby určí ředitel vyšší odborné školy požární ochrany.

(5) Nedostaví-li se žák k absolutoriu nebo k opravné zkoušce (dále jen "absolutorium") pro vážné důvody, je povinen se nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne konání absolutoria omluvit předsedovi zkušební komise nebo řediteli vyšší odborné školy požární ochrany. Závažnost důvodů, pro něž se žák k absolutoriu nedostavil, posuzují stálí členové zkušební komise. Uzná-li zkušební komise omluvu žáka, povolí zkušební komise odklad zkoušky. Ředitel vyšší odborné školy požární ochrany určí žákovi náhradní termín absolutoria. Jestliže se žák bez omluvy nedostavil ke zkoušce nebo jestliže mu omluva nebyla uznána, nepovolí zkušební komise odklad absolutoria a posuzuje žáka, jako by u absolutoria neprospěl.

(6) Při konání zkoušek v náhradním termínu nebo při opakování absolutoria je složení zkušební komise stejné jako v řádném termínu. Pokud není možné z vážných důvodů stejné složení komise zajistit, stanoví se nová zkušební komise.

(7) Žák může vykonat absolutorium nejpozději do 2 let od doby, kdy úspěšně ukončil poslední ročník studia.

(8) Absolutorium je veřejné, s výjimkou jednání zkušební komise o hodnocení žáka a s výjimkou těch částí zkoušek, kde je to z důvodů ochrany zdraví a bezpečnosti při práci vyloučené. Skladba a počet odborných předmětů, z nichž se koná teoretická zkouška, jsou stanoveny v učebním plánu. Součástí obhajoby absolventské práce může být ověření praktických dovedností, pokud to vyplývá z učebních dokumentů nebo ze zadání absolventské práce. Téma absolventské práce je stanoveno žákovi nejpozději 6 měsíců před konáním absolutoria.

(9) Příprava na obhajobu absolventské práce, na teoretickou zkoušku z odborných předmětů nebo zkoušku z cizího jazyka trvá 15 až 20 minut. Obhajoba absolventské práce trvá nejvýše 15 minut. Pokud je součástí obhajoby absolventské práce ověření praktických dovedností, trvá obhajoba absolventské práce nejvýše 60 minut. Teoretická zkouška z odborných předmětů trvá nejvýše 30 minut, zkouška z cizího jazyka trvá nejvýše 15 minut. Zkoušky nebo obhajoba mohou být individuální nebo skupinové.

§ 40
Zkušební komise

(1) Předseda zkušební komise je jmenován do konce března, končí-li studium v letním období, nebo do konce září, končí-li studium zimním obdobím, každého školního roku.

(2) Místopředseda a další členové zkušební komise jsou jmenováni z řad pedagogických zaměstnanců, zpravidla do 15. dubna, končí-li studium v letním období, nebo do 15. října, končí-li studium v zimním období, každého školního roku. Místopředsedou zkušební komise je jmenován pedagogický zaměstnanec příslušné školy nejméně s pětiletou pedagogickou praxí.

(3) Předseda zkušební komise řídí práci komise, kontroluje připravenost a průběh absolutoria. Odpovídá za řádný průběh absolutoria a klasifikaci. V případě nepřítomnosti předsedy zkušební komise zastává jeho funkci místopředseda.

(4) Jestliže má žák pochybnosti o správnosti postupu zkušební komise při zkoušce, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se dozvěděl o jejím výsledku, požádat ministerstvo o přezkoušení. Prokáže-li se neobjektivnost zkušební komise, jmenuje novou zkušební komisi ministerstvo.

(5) Členům zkušební komise, kteří vykonávají svoji funkci mimo obec svého pracoviště nebo bydliště, se poskytuje náhrada cestovních výdajů podle zvláštního právního předpisu.10)

§ 41
Klasifikace a hodnocení při absolutoriu

(1) Klasifikace obhajoby absolventské práce, teoretické zkoušky z odborných předmětů a zkoušky z cizího jazyka se provádí při absolutoriu podle stupnice prospěchu:1 - výborně 2 - velmi dobře 3 - dobře 4 - nevyhověl.

(2) Klasifikaci žáka navrhují jednotliví zkoušející, u absolventské práce její vedoucí, a to na základě písemně zpracovaného oponentního posudku a průběhu obhajoby absolventské práce.

(3) Do celkového hodnocení absolutoria se započítává klasifikace teoretické zkoušky z odborných předmětů, obhajoby absolventské práce a zkoušky z cizího jazyka. Celkové hodnocení absolutoria provádí zkušební komise podle stupnice:

a)   prospěl s vyznamenáním, jestliže žák nemá v klasifikaci podle odstavce 1 stupeň prospěchu horší než 2 - velmi dobře a průměrný prospěch žáka při absolutoriu není horší než 1,50,
b)   prospěl, jestliže žák nemá v jednotlivých částech absolutoria klasifikaci podle odstavce 1 stupeň prospěchu horší než 3 - dobře,
c)   neprospěl, jestliže žák má v některé části absolutoria klasifikaci podle odstavce 1 stupeň prospěchu 4 - nevyhověl.

(4) Celkové hodnocení absolutoria, včetně hodnocení jeho jednotlivých částí, oznámí žákovi předseda zkušební komise ve dni, ve kterém žák absolutorium vykonal.

Část čtvrtá
Finanční a hmotné zabezpečení

Finanční zabezpečení
§ 42

Finančním zabezpečením se rozumí

a)   prospěchové stipendium,
b)   podpůrné stipendium, a
c)   jednorázová odměna.

§ 43

(1) Prospěchové stipendium může přiznat ředitel střední školy požární ochrany těm žákům denního studia, kteří dosáhli studijních výsledků do průměru 1,6 včetně, a to ve výši od 300 do 1 000 Kč měsíčně po ukončení prvního až třetího ročníku. Prospěchové stipendium se vyplácí po celý školní rok (§ 5) od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém začíná nový školní rok, v termínu určeném ředitelem střední školy požární ochrany. Celkovou roční finanční částku na prospěchové stipendium a výši konkrétních finančních částek pro každý kalendářní rok určí ředitel střední školy požární ochrany.

(2) Ředitel střední školy požární ochrany může žákům denního studia přiznat až do výše 5 000 Kč

a)   podpůrné stipendium v průběhu každého školního roku, a to na žádost žáka denního studia nebo z vlastního podnětu,
b)   jednorázovou odměnu za úspěšnou odbornou činnost, za vynikající sportovní výsledky, za vynikající studijní výsledky během celého studia nebo za příkladný čin.

(3) Podmínky pro přiznání a odnětí stipendií stanoví ředitel střední školy požární ochrany ve stipendijním řádu.

(4) Na žáky denního studia, kteří jsou příslušníky, se odstavec 1 a odstavec 2 písm. a) nevztahují.

§ 44
Stravování

(1) Škola požární ochrany zabezpečuje po dobu výuky určené učebním plánem7) stravování žáků denního studia a dále žáků studia při zaměstnání, kteří jsou příslušníky.

(2) Žáci denního studia školy požární ochrany, kteří nejsou příslušníky, hradí poskytnuté stravování v hodnotě odpovídající nákladům na nákup potravin, jejichž výše nesmí přesáhnout částku 76 Kč denně na jednoho žáka. Výše úhrady hrazené žákem nesmí přesáhnout vynaložené náklady na nákup potravin ve výši 76 Kč. 

§ 45
Ubytování

(1) Žákům denního studia, kteří nejsou příslušníky, se poskytuje po dobu studia ubytování za úhradu dle skutečných nákladů, maximálně však ve výši

a)   600 Kč měsíčně, jestliže je ubytovna vybavena ústředním topením, teplou vodou, koupelnou nebo sprchou a ložnicemi s lůžkovou kapacitou nejvýše pro 3 žáky,
b)   400 Kč měsíčně, jestliže ubytovna nesplňuje některý z požadavků uvedených pod písmenem a).

(2) Skutečné náklady, které převýší maximální částku úhrady hrazené žákem denního studia podle odstavce 2, hradí škola požární ochrany.

(3) Není-li žák uvedený v odstavci 2 ubytován po všechny dny v měsíci, výše měsíční úhrady za ubytování se nemění. Pokud je žák ubytován pravidelně jen část měsíce z důvodu, že není organizována výuka, stanoví se výše úhrady za ubytování poměrně k počtu dnů, po které byl ubytován.

§ 46
Úhrada nákladů na poskytované hmotné zabezpečení

(1) Úhrada podle § 44 a 45 za kalendářní měsíc se hradí nejpozději do patnáctého dne následujícího kalendářního měsíce.

(2) Pokud součet příjmů společně posuzovaných osob v domácnosti, ve které žák denního studia školy požární ochrany, který není příslušníkem, žije, nedosahuje částky životního minima této domácnosti podle zvláštního právního předpisu,12) může ředitel školy požární ochrany stanovit úhradu nákladů nižší, než je uvedena v § 45 odst. 1, případně osvobodit žáka od úhrady nákladů.

(3) Úhrada nákladů na hmotné zabezpečení žáků školy požární ochrany, kteří jsou příslušníky, se řídí zvláštním právním předpisem.13)

Část pátá
Společná ustanovení

§ 47
Přerušení studia

(1) Ředitel školy požární ochrany může přerušit žáku studium na jeho žádost na dobu až 2 let. Po uplynutí doby přerušení studia pokračuje žák v tom ročníku, ve kterém bylo studium přerušeno. Ředitel školy požární ochrany umožní žáku dodatečně vykonat zkoušky za příslušné období, jestliže uplynula doba přerušení studia v průběhu školního roku.

(2) Na žádost žáka může být přerušení studia ukončeno i před uplynutím doby přerušení studia.

(3) K žádosti o přerušení studia nebo o ukončení přerušení studia nezletilého žáka před uplynutím stanovené doby pro přerušení studia předloží zákonný zástupce žáka své souhlasné vyjádření.

§ 48
Zanechání studia

(1) Žák přestává být žákem školy požární ochrany na základě jeho písemného oznámení řediteli školy požární ochrany, že zanechává studia, a to dnem uvedeným v písemném sdělení, nejdříve však dnem následujícím po dni, kdy bylo sdělení o zanechání studia řediteli školy požární ochrany doručeno. Je-li žák nezletilý, je součástí sdělení vyjádření souhlasu zákonného zástupce žáka se zanecháním studia.

(2) Jestliže se žák neúčastní vyučování po dobu nejméně 5 vyučovacích dnů a jeho neúčast při vyučování není omluvena, vyzve ředitel školy požární ochrany písemně žáka, a je-li nezletilý, zákonného zástupce žáka, aby neprodleně doložil důvod žákovy nepřítomnosti; zároveň upozorní žáka, že jinak bude posuzován jako by studia zanechal. Jestliže do 10 dnů od doručení výzvy žák do školy požární ochrany nenastoupí nebo nedoloží důvod nepřítomnosti, posuzuje se, jako by studia zanechal prvním dnem neomluvené neúčasti; tímto dnem přestává být žákem školy požární ochrany.

(3) Zanechá-li žák studia a chce v něm pokračovat, podá písemnou žádost řediteli školy požární ochrany. K žádosti nezletilého žáka se připojí vyjádření jeho zákonného zástupce. Ředitel školy požární ochrany rozhodne o přijetí do studia na základě ověření znalostí získaných v ročnících, které byly žákem ukončeny před zanecháním studia, a na základě posouzení důvodů zanechání studia. Znalosti budou ověřeny zejména zkouškou nebo pohovorem.

§ 49
Změna studijního oboru nebo změna zaměření
studijního oboru a přestup do školy požární ochrany

(1) Změnu studijního oboru, případně zaměření studijního oboru může žákovi na základě písemné žádosti povolit ředitel školy požární ochrany, který stanoví obsah, rozsah a termín konání rozdílových zkoušek.

(2) Přestup do jiné školy požární ochrany povoluje ředitel školy, do které se žák hlásí, po projednání s ředitelem školy požární ochrany, kterou žák navštěvuje. To platí i pro přestup žáka z jiné střední školy nebo vyšší odborné školy do školy požární ochrany.

(3) K žádosti nezletilého žáka o změně studijního oboru nebo přestupu do jiné školy požární ochrany musí být připojeno vyjádření zákonného zástupce žáka.

§ 50
Odloučené pracoviště a odloučená třída

(1) Část výuky může škola požární ochrany zajistit mimo své sídlo na odloučeném pracovišti.

(2) V mimořádných případech, kdy nestačí kapacita školy požární ochrany, může denní studium příslušníků nebo studium při zaměstnání probíhat v odloučené třídě mimo sídlo školy požární ochrany. V průběhu studia může být žák převeden z odloučené třídy do třídy v sídle příslušné školy požární ochrany.

(3) Ředitel školy požární ochrany určí pedagogického zaměstnance školy požární ochrany, který odpovídá za organizační zajištění a dodržování kvality výuky v odloučené třídě. Při zajišťování výuky odborných předmětů se využívají zejména pedagogičtí zaměstnanci školy požární ochrany.

§ 51
Dokumentace škol

(1) Tiskopisy vysvědčení jsou zúčtovatelnými tiskopisy.

(2) Všechny úřední listiny a písemnosti musí být vlastnoručně podepsány.

(3) Ukládání a archivaci dokumentace upravuje zvláštní právní předpis.14)

§ 52
Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2001.

Ministr:
Mgr. Gross v. r.


1)   Zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů.
2)   § 21 písm. b) zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky.
3)   § 21 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění zákona č. 138/1995 Sb.
4)   § 19 odst. 1 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 19/2000 Sb.
5)   § 27a odst. 3 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 138/1995 Sb.
6)   § 26 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č.  138/1995 Sb.
7)   § 39 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 138/1995 Sb.
8)   § 22 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 138/1995 Sb.
9)   § 2 odst. 8 zákona č. 238/2000 Sb.
§ 10 odst. 2 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon).
10)   Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění zákona č. 44/1994  Sb., zákona č. 125/1998 Sb., zákona č. 36/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 220/2000 Sb.
11)   § 27a zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 138/1995 Sb.
12)   Zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění pozdějších předpisů.
13)   Vyhláška č. 31/2000 Sb., o náhradách výdajů poskytovaných příslušníkům Policie České republiky v souvislosti s výkonem služby.
14)   Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění zákona č. 343/1992 Sb. a zákona č. 27/2000 Sb.

E-shop

Zdravotní pojištění zaměstnavatelů, zaměstnanců a OSVČ s komentářem a příklady 2016

Zdravotní pojištění zaměstnavatelů, zaměstnanců a OSVČ s komentářem a příklady 2016

Mgr. Tomáš Červinka - Anag, spol. s r. o.

Aktuální vydání knihy podává komplexní přehled v oblasti pojistného na veřejné zdravotní pojištění. Zohledněny jsou veškeré změny, které jsou platné od počátku roku 2016. Komplexní řešení zdravotního ...

Cena: 279 KčKOUPIT

Práva k průmyslovému vlastnictví

Práva k průmyslovému vlastnictví

JUDr. Roman Horáček, Ph.D., Ing. Karel Čada, Ph.D., Prof. JUDr. Petr Hajn, DrSc. - C. H. Beck

Druhé vydání učebnice Práva k průmyslovému vlastnictví dává teoretické i praktické odpovědi na problematiku průmyslového vlastnictví poprvé v celé jeho šíři, včetně teoretických otázek soutěžního chování při užívání průmyslových práv. Učebnice zahrnuje teoretický výklad práv k ...

Cena: 790 KčKOUPIT

Účet, jednorázový vklad, akreditiv a inkaso v občanském zákoníku

Účet, jednorázový vklad, akreditiv a inkaso v občanském zákoníku

Doc. JUDr. Petr Liška, Ph.D., LL.M. - Wolters Kluwer, a. s.

Publikace se zabývá výkladem v názvu uvedených pojmů, a to z pohledu současné právní úpravy ve srovnání s tou dosavadní. Čtenář tedy v knize nalezne odlišnosti oproti úpravě před rekodifikací a dále srovnání s ...

Cena: 270 KčKOUPIT

Sbírka zákonů

Zahájili jsme prodej tištěné
Sbírky zákonů!

Aktuální částky si můžete
zakoupit v naší prodejně na adrese Horní 457/1,
700 30 Ostrava-Hrabůvka
po–pá 7–15 hod

Pouze osobní odběr!
Tištěnou Sbírku zákonů
nezasíláme poštou.

Právní předpisy

Sbírka zákonů ČR

 /
Číslo  /
Částka  /

Sbírka mezinárodních smluv

 /
Číslo  /
Částka  /

Finanční zpravodaj

 /
Číslo  /
Provozovatel

Nakladatelství Sagit, a. s.
Horní 457/1, 700 30 Ostrava-Hrabůvka
Společnost je zapsaná v obchodním
rejstříku vedeném KS v Ostravě,
oddíl B, vložka 3086.
IČ: 277 76 981
DIČ: CZ27776981

Telefony


Zásilkový obchod: 558 944 614
Předplatné ÚZ: 558 944 615
Software: 558 944 629
Knihkupci: 558 944 621
Inzerce: 558 944 634

E-maily


Zásilkový obchod: obchod@sagit.cz
Předplatné ÚZ: predplatne@sagit.cz
Software: software@sagit.cz
Knihkupci: knihkupci@sagit.cz
Inzerce: inzerce@sagit.cz

Obchodní podmínky

© 1996–2017 Nakladatelství Sagit, a. s. Všechna práva vyhrazena.