Váš nákupní košík:  prázdný Přihlášení obchod@sagit.cz

Navigace:  Úvod  »  Zákony  »  Sbírka zákonů

Sbírka zákonů


62

VYHLÁŠKA
Ministerstva financí

ze dne 29. ledna 2001

o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu

Ministerstvo financí stanoví podle § 65 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, (dále jen "zákon"):

ČÁST PRVNĺ
NÁLEŽITOSTI VZNIKU, ZMĚNY A ZÁNIKU
ORGANIZAČNĺCH SLOŽEK STÁTU
(K § 4 a 5 zákona)

§ 1

(1) Žádost o předchozí souhlas se zřízením organizační složky státu (dále jen "žádost") podává zřizovatel (§ 4 odst. 1 zákona) Ministerstvu financí (dále jen "ministerstvo") písemně nejpozději do 15. června běžného kalendářního roku předcházejícího rok, ve kterém má organizační složka státu (dále jen "organizační složka") vzniknout. Pokud je zřízení organizační složky nezbytné z důvodu zvláštním zákonem provedené změny působnosti zřizovatele, lze podat žádost bez ohledu na lhůtu stanovenou v první větě.

(2) K žádosti podle odstavce 1 musí být připojen návrh zřizovací listiny organizační složky a ekonomický rozbor financování organizační složky na období nejméně tří let následujících po předpokládaném dni vzniku organizační složky. Určení majetku státu (dále jen "majetek"), který zřizovatel svěří organizační složce, se v návrhu zřizovací listiny provede pouze jako předběžné.

(3) Ministerstvo vyřídí žádost ve lhůtě 30 kalendářních dnů od jejího přijetí.

§ 2

(1) Zřizovací listina organizační složky musí obsahovat

a)   označení zřizovatele včetně uvedení jeho identifikačního čísla,
b)   název a sídlo organizační složky,
c)   den, měsíc a rok vzniku organizační složky,
d)   určení doby, na kterou se organizační složka zřizuje, popřípadě údaj, že se zřizuje na dobu neurčitou,
e)   stanovení účelu, pro který se organizační složka zřizuje, a tomu odpovídajícího předmětu činnosti organizační složky,
f)   určení majetku, který zřizovatel svěřuje organizační složce při jejím zřízení,
g)   organizační uspořádání zřizované organizační složky anebo ustanovení, že organizační uspořádání organizační složky určí její vedoucí,
h)   funkční označení vedoucího organizační složky.

(2) Zřizovatel si může ve zřizovací listině vyhradit schvalování právních úkonů v souladu s ustanovením § 45 odst. 2 zákona.

(3) Opatření zřizovatele (§ 4 odst. 1, § 53 odst. 1 a 2 zákona) o změně zřizovací listiny (§ 5 odst. 1 zákona) se připojí ke zřizovací listině jako její dodatek. Změny zřizovací listiny může zřizovatel provádět pouze při zachování obsahových náležitostí zřizovací listiny podle odstavce 1.

§ 3

(1) Určení majetku svěřovaného organizační složce při jejím zřízení provede zřizovatel formou soupisu; obdobně zřizovatel postupuje, mění-li v souvislosti se změnou zřizovací listiny (§ 5 odst. 1 zákona) rozsah majetku, s nímž je organizační složka příslušná hospodařit ke dni změny.

(2) Soupis podle odstavce 1 je nedílnou součástí zřizovací listiny organizační složky, popřípadě opatření o změně zřizovací listiny.

(3) Údaje o majetku, se kterým se organizační složka stane příslušnou hospodařit teprve po svém vzniku anebo s nímž naopak po svém vzniku přestane být příslušná hospodařit a nejde přitom o dílčí změnu v rozsahu majetku z rozhodnutí zřizovatele (§ 5 odst. 1 zákona), se do zřizovací listiny nedoplňují.

§ 4

(1) Majetek se v soupisu určí v tomto členění:

a)   nemovité věci, které se evidují v katastru nemovitostí, jakož i byty a nebytové prostory, pokud jsou samostatně předmětem vlastnictví, a to jednotlivě
   s uvedením údajů předepsaných pro zápis do katastru nemovitostí,1)
b)   movité věci a nemovité věci, které se neevidují v katastru nemovitostí,
1. jednotlivě, pokud jsou dlouhodobým majetkem, u nemovitostí s uvedením pozemku, na kterém se nacházejí,
2. podle druhu a množství, pokud jsou zásobou,
c)   peněžní prostředky celkem
1. jako hotovost,
2. na účtech,
d)   ceniny celkem,
e)   akcie podle jednotlivých akciových společností, s uvedením ISIN, pokud bylo přiděleno, počtu kusů a údaje o jejich podobě a jmenovité hodnotě,
f)   ostatní cenné papíry podle druhu, s uvedením ISIN, pokud bylo přiděleno, počtu kusů a údaje o jejich podobě a jmenovité hodnotě,
g)   majetkové účasti spočívající v podílu v jiných obchodních společnostech než akciových podle jednotlivých obchodních společností,
h)   peněžité pohledávky, popřípadě dosud nepřijatá peněžitá plnění nebo náhrady od organizačních složek a státních organizací (§ 16) celkem, s uvedením celkové jmenovité hodnoty,
i)   práva k nehmotným statkům (ochranné známky, patenty, užitné vzory, průmyslové vzory, zlepšovací návrhy a pod.) jednotlivě,
j)   samostatně nabytý software celkem,
k)   ostatní majetek, pokud je organizační složce svěřován.

(2) Odděleně se v soupisu uvedou

a)   nemovité a movité věci, popřípadě jejich soubory prohlášené za kulturní památku,
b)   sbírky muzejní a galerijní hodnoty,
c)   knihovní fondy.

(3) U majetku vedeného v účetnictví se v soupisu současně uvedou ceny podle údajů v účetnictví zřizovatele, popřípadě jiné organizační složky jím zřízené, která byla dosud příslušná hospodařit se svěřovaným majetkem.

§ 5

(1) Při vzniku, změně nebo zániku organizační složky sdělí zřizovatel (§ 4 odst. 1, § 53 odst. 1 a 2 zákona) vydavateli Ústředního věstníku České republiky písemně datum vydání příslušného opatření, kterým o vzniku, změně nebo zániku organizační složky rozhodl, jednací číslo, pod kterým bylo vydáno, a den, kterým nastaly účinky opatření (den vzniku, změny nebo zániku organizační složky).

(2) V případě vzniku organizační složky sdělí zřizovatel (§ 4 odst. 1 zákona) vydavateli Ústředního věstníku České republiky též údaje dle zřizovací listiny v rozsahu stanoveném v ustanovení § 2 odst. 1 písm. a), b), d) a e) a identifikační číslo, které bylo vzniklé organizační složce přiděleno.2)

(3) V případě změny zřizovací listiny organizační složky v rozsahu stanoveném v ustanovení § 2 odst. 1 písm. a), b), d) a e) sdělí zřizovatel (§ 4 odst. 1, § 53 odst. 1 a 2 zákona) vydavateli Ústředního věstníku České republiky též údaje dle opatření o změně zřizovací listiny. Pokud zřizovatel rozhodl o změně organizačního uspořádání organizační složky, o změně rozsahu majetku, s nímž je organizační složka příslušná hospodařit, anebo o jiné změně zřizovací listiny, uvede ve zprávě podstatu změny. Při změně nebo zrušení výhrady schvalování právních úkonů založené ve zřizovací listině se použije ustanovení § 45 odst. 2 zákona.

(4) V případě zániku organizační složky zřizovatel (§ 4 odst. 1, § 53 odst. 1 a 2 zákona) vydavateli Ústředního věstníku České republiky též sdělí, která organizační složka jím řízená přebírá výkon práv a plnění závazků po zaniklé organizační složce, anebo že tento výkon práv a plnění závazků přebírá sám.

(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se nepoužijí v případech, kdy se oznámení o vzniku, změně nebo zániku organizační složky v Ústředním věstníku České republiky neprovádí (§ 5 odst. 3 zákona).

ČÁST DRUHÁ
OPERATIVNĺ EVIDENCE
(K § 15 zákona)

§ 6

(1) Operativní evidenci majetku uvedeného v ustanovení § 10 zákona vedou příslušné organizační složky (§ 11 zákona) tak, aby poskytovala přehled o rozsahu, ocenění, stavu a místě uložení majetku, jakož i o způsobu, jakým tato organizační složka s majetkem naložila.

(2) Údaje a zápisy operativní evidence se pořizují průkazným způsobem, srozumitelně a čitelně a jejich opravy lze provádět pouze s uvedením data a podpisu toho, kdo opravu provedl. Evidenční pomůcky a doklady se uschovávají tak, aby nemohlo dojít k jejich ztrátě, poškození, zneužití a pozměnění neoprávněnými osobami. Použití prostředků výpočetní a jiné techniky a technických nosičů dat nebo mikrografických záznamů je přípustné jen při zachování pravidel vedení operativní evidence a jejího účelu, popřípadě jako pracovní pomůcky.

(3) Správnost údajů a postupů operativní evidence ověřují příslušné organizační složky pravidelnou každoroční inventarizací, prováděnou vždy k 31. prosinci kalendářního roku formou kontroly stavu a úrovně vedení evidenčních pomůcek a dokladů, v případě movitých věcí uložených u příslušné organizační složky též porovnáním údajů v těchto evidenčních pomůckách se skutečným stavem a v případě nemovitých věcí evidovaných v katastru nemovitostí porovnáním údajů v evidenčních pomůckách s údaji v katastru nemovitostí.

(4) Organizační složky příslušné hospodařit s majetkem podle ustanovení § 11 odst. 2 až 4 zákona vedou majetek v operativní evidenci podle ustanovení § 7 až 13.

(5) Organizační složky příslušné hospodařit s majetkem podle ustanovení § 11 odst. 1 zákona vedou majetek v operativní evidenci přiměřeně podle ustanovení § 7 až 13 a s přihlédnutím k povaze evidovaného majetku a postupům, které těmto organizačním složkám ukládají zvláštní právní předpisy. Ministerstvo a ostatní věcně příslušné ústřední správní úřady mohou pro tyto organizační složky upravit podrobnější pravidla vedení operativní evidence vnitřní směrnicí.

§ 7

(1) K vedení operativní evidence slouží tyto evidenční pomůcky:

a)   rejstřík podstat,
b)   jmenný index k rejstříku podstat,
c)   seznam, popis a ocenění majetku,
d)   skladní knihy,
e)   přehled o pohybu klíčů,
f)   dokladový spis.

(2) Způsob uložení evidenčních pomůcek podle odstavce 1 musí vylučovat volný přístup ze strany osob, které nejsou zaměstnanci zařazení v útvaru zajišťujícím v rámci organizační složky hospodaření s majetkem uvedeným v ustanovení § 10 zákona.

(3) Evidenční pomůcky podle odstavce 1 písm. a) až e) vydává ministerstvo ve formě tiskopisů.

§ 8

(1) Rejstřík podstat je vázaný a jeho jednotlivé listy jsou očíslovány a prošity. Je opatřen údajem o počtu listů, které obsahuje, a v místě prošití je opatřen pečetí. V rejstříku podstat se vyznačí den, měsíc a rok, kdy bylo započato s jeho používáním. Je vždy opatřen podpisem toho vedoucího zaměstnance, který v daném období řídí útvar (vnitřní organizační jednotku) zajišťující v rámci organizační složky hospodaření s majetkem uvedeným v ustanovení § 10 zákona.

(2) Do rejstříku podstat se zapisuje každý případ majetku uvedeného v ustanovení § 10 zákona, a to podle pořadí, ve kterém se organizační složka o případu dozvěděla. Zahrnuje-li případ skupinu více majetkových položek (např. dědictví), učiní se o případu jeden zápis. Jednotlivé zápisy se číslují v průběhu let bez přerušení.

(3) Věcné označení případu se řídí právním důvodem nabytí majetku státem, popřípadě důvodem podle ustanovení § 10 písm. b) zákona; současně se uvedou souvztažné údaje předepsané pro jmenný index k rejstříku podstat (§ 9).

(4) Zjistí-li se dodatečně, že se nejedná o majetek státu, poznamená se toto zjištění v rejstříku podstat po ukončení případu.

§ 9

(1) Jmenný index k rejstříku podstat se vede abecedně podle příjmení anebo názvu posledního vlastníka, popřípadě jiného oprávněného, pokud je znám. Není-li poslední vlastník, popřípadě jiný oprávněný znám, zapisují se jednotlivé případy vedené v rejstříku podstat do jmenného indexu abecedně

a)   podle katastrálního území, jde-li o nemovitou věc,
b)   podle názvu orgánu, který jiný majetek než nemovitou věc organizační složce předal anebo je původcem právního důvodu nabytí majetku státem.

(2) V případě majetku uvedeného v ustanovení § 10 písm. b) zákona se jednotlivé případy vedené v rejstříku podstat zapisují do jmenného indexu k rejstříku podstat abecedně podle názvu organizační složky, popřípadě státní organizace (§ 54 až 56 zákona), která byla naposledy příslušná s majetkem hospodařit, a není-li známa, pod označením "stát".

(3) K údaji podle odstavce 1 nebo 2 se vždy poznamená pořadové číslo, pod nímž je případ veden v rejstříku podstat.

§ 10

(1) Seznam, popis a ocenění majetku tvoří vždy součást dokladového spisu a označuje se pořadovým číslem, pod kterým je případ veden v rejstříku podstat. Zápisy v seznamu lze doplnit, pokud jsou další související majetkové položky nebo předepsané údaje zjištěny postupně.

(2) Majetek se v seznamu rozepisuje podle jednotlivých majetkových položek. Popis majetkových položek se provede tak, aby umožňoval jejich identifikaci a vylučoval vzájemnou záměnu. V rámci jedné majetkové položky lze uvést počtem kusů pouze druhově shodné části majetku, které jsou bezcenné nebo mají nepatrnou cenu. U každé majetkové položky se uvede místo, popřípadě způsob uložení. Jde-li o pohledávku nebo jiné právo, uvedou se údaje o dlužníkovi.

(3) Pro údaj o ocenění věcí, bytů a nebytových prostorů se zásadně použije ocenění dle jejich stavu v době, kdy se hospodaření s nimi organizační složka podle své příslušnosti ujala. U nemovitých věcí, bytů, nebytových prostorů, dopravních prostředků a těch movitých věcí, u nichž lze důvodně předpokládat vyšší cenu, jakož i u práv a jiných majetkových hodnot, kde nelze jejich cenu vyjádřit jmenovitou hodnotou, je pro tyto účely rozhodující vždy posudek znalce. Jde-li o věci prohlášené za kulturní památku, umělecké předměty a sbírky muzejní nebo galerijní hodnoty, lze pro tyto účely využít též ocenění, které provede odborné pracoviště určené Ministerstvem kultury. Jde-li o archiválie,3) lze pro tyto účely využít též ocenění, které provede Ministerstvo vnitra. Bylo-li ocenění provedeno znalcem buď v řízení předcházejícím převzetí majetku organizační složkou anebo jinak při příležitosti nabytí majetku státem, uvede se v seznamu podle odstavce 1 cena takto zjištěná.

(4) Ocenění movitých věcí, které nevyžadují ocenění znalcem podle odstavce 3, může komisionálně provést organizační složka. Doklady o způsobu ocenění podle tohoto odstavce i podle odstavce 3 jsou vždy součástí dokladového spisu. Bylo-li ocenění provedeno hromadně, lze se na uložení těchto dokladů v jiném dokladovém spisu odvolat.

(5) Pokud na stát v souvislosti s nabytím majetku přešly závazky předchozího vlastníka anebo je majetek zatížen zástavním právem, které přechodem na stát nezaniká (§ 41 odst. 1 zákona), v seznamu se přiměřeně podle odstavců 1 až 4 uvedou i tyto závazky a zástavní práva; povinnost vedení závazků v účetnictví podle ustanovení § 38 zákona tím není dotčena.

(6) Pokud závazky podle odstavce 5 souvisejí s majetkem z dědictví, o kterém organizační složka vystupující za stát před soudem v řízení o dědictví vyrozuměla místně příslušnou organizační složku (§ 11 odst. 2 až 4 zákona), vede tyto závazky v operativní evidenci i v účetnictví a jménem státu tyto závazky v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy4) plní nadále ta organizační složka, která za stát před soudem v řízení o dědictví vystupovala. O způsobu vypořádání a zániku závazků souvisejících s majetkem, o němž provedla vyrozumění podle předchozí věty, neprodleně uvědomí místně příslušnou organizační složku.

§ 11

(1) Skladní kniha se vede zvlášť pro movité věci, které má organizační složka uložené u sebe ve skladu, a zvlášť pro cenné a drobné movité věci (včetně např. vkladních knížek a listinných cenných papírů) uložené v trezoru. Je vázaná a jednotlivé listy jsou očíslovány.

(2) Do skladní knihy se zapisují věci jednotlivě, pokud nejde o soubor věcí jednoho druhu v rámci jednoho případu; vedle výstižného popisu věci se uvede i pořadové číslo případu dle rejstříku podstat a datum, kdy k uložení došlo. Vydává-li se věc ze skladu nebo z trezoru, ve skladní knize se uvede, kdy a z jakého důvodu se tak stalo a kdo věc převzal.

(3) Pokud je věc uložena v bezpečnostní schránce, platí odstavce 1 a 2 obdobně; o zvláštním způsobu uložení se ve skladní knize provede poznámka. Pro převzaté nebo pořízené klíče uložené v trezoru, popřípadě v bezpečnostní schránce platí ustanovení § 12.

§ 12

O převzetí anebo pořízení klíčů, o jejich uložení v trezoru, popřípadě v bezpečnostní schránce a o dalším nakládání s nimi se vede samostatný přehled o pohybu klíčů, do kterého se provádějí zápisy obdobným způsobem jako do skladní knihy.

§ 13

(1) Pro každý případ vedený v rejstříku podstat se založí a vede samostatný dokladový spis. Označuje se pořadovým číslem případu dle rejstříku podstat a rokem, v němž byl případ zapsán do rejstříku podstat. Jednotlivé listy dokladového spisu se číslují v časovém sledu a jeho obsah se průběžně vede na samostatném listu. Do dokladového spisu se zakládají veškeré písemnosti k případu.

(2) Poté, kdy s majetkem předepsaným způsobem naloží (§ 15 odst. 2 zákona) a vypořádá případně na stát přešlé závazky (§ 41 odst. 1 zákona), nejdéle však při skončení doby uvedené v ustanovení § 15 odst. 3 zákona organizační složka vyhotoví a do dokladového spisu zařadí závěrečnou sestavu majetku. V závěrečné sestavě majetku vyčíslí celkovou hodnotu státem původně získaných aktiv, celkovou hodnotu dosud skutečně přijatých plnění a výnosů z prodeje majetku a celkovou hodnotu dosud státem vypořádaných závazků; současně uvede výši s tím souvisejících dosud vynaložených nákladů.

(3) Dokladový spis se uzavře po ukončení všech úkonů nezbytných pro naložení s majetkem, vymožení pohledávek a vypořádání závazků a po úhradě nákladů s tím spojených. Nelze-li dokladový spis takto uzavřít ani ve lhůtě stanovené v ustanovení § 15 odst. 3 zákona, pokračuje se dále v jeho vedení podle potřeby. Tato skutečnost se poznamená v rejstříku podstat a současně se v seznamu, popisu a ocenění majetku uvede, se kterými položkami bude nadále organizační složka příslušná hospodařit podle ustanovení § 9 zákona. Pokračováním ve vedení dokladového spisu není dotčen postup podle ustanovení § 14 odst. 2 zákona.

(4) U věcí ve skladu, jakož i věcí (klíčů) v trezoru (bezpečnostní schránce), s nimiž organizační složka bude nadále příslušná hospodařit podle ustanovení § 9 zákona, se o tom do skladní knihy (do přehledu o pohybu klíčů) učiní poznámka. Pokud dojde k převzetí těchto věcí jiným útvarem (vnitřní organizační jednotkou) v rámci příslušné organizační složky, evidence ve skladní knize (v přehledu o pohybu klíčů) se ukončí.

(5) S uzavřením, uložením a archivací dokladového spisu dává písemně souhlas pouze vedoucí zaměstnanec podle ustanovení § 8 odst. 1.

ČÁST TŘETĺ
PRAVIDLA NAKLÁDÁNĺ S MAJETKEM
MEZI ORGANIZAČNĺMI
SLOŽKAMI A STÁTNĺMI ORGANIZACEMI
(K § 19 a § 55 odst. 3 zákona)

§ 14

(1) Organizační složky mezi sebou navzájem v rámci své působnosti anebo stanoveného předmětu činnosti upravují své vztahy při nakládání s majetkem na základě zápisu. Státní organizace navzájem a státní organizace a organizační složky mezi sebou v rámci stanoveného předmětu činnosti anebo své působnosti upravují své vztahy při nakládání s majetkem písemnou smlouvou. Pokud plnění vyplývající z těchto zápisů a smluv mají povahu majetku nebo závazků vedených v účetnictví, postupují organizační složky a státní organizace obdobně podle zvláštních právních předpisů.5) Ustanovení § 31 až § 37 odst. 1 a 2 a § 39 až 42 zákona se v případě uvedených plnění nepoužijí.

(2) Zúčastněné organizační složky se v zápisu označí svým názvem, sídlem a identifikačním číslem, spolu s uvedením jména a funkce (pracovního zařazení) fyzické osoby, která je oprávněna k podepsání zápisu; v případě smlouvy postupují obdobně a před své označení navíc předřadí slova "Česká republika". Zúčastněné státní organizace se ve smlouvě označí svým názvem (obchodní firmou), sídlem a identifikačním číslem, spolu s uvedením statutárního orgánu nebo jiného zaměstnance, který je oprávněn k podepsání smlouvy. Nakládá-li organizační složka nebo státní organizace na základě zápisu (smlouvy) s určitým majetkem, uvede se vždy v zápisu (smlouvě) i důvod, který zakládá příslušnost této organizační složky nebo státní organizace hospodařit s takovým majetkem. Mění-li se na základě zápisu (smlouvy) příslušnost organizační složky nebo státní organizace hospodařit s majetkem, uvede se v zápisu (smlouvě) den, jímž tato změna nastává, a označí se předávající a přejímající organizační složka nebo státní organizace; v rámci údajů o majetku se uvede též údaj o ceně podle stavu v účetnictví, popřípadě v operativní evidenci předávající organizační složky nebo státní organizace. Nestanoví-li tato vyhláška jinak, řídí se obsah dalších ujednání v zápisu (smlouvě) přiměřeně ustanoveními obecných právních předpisů upravujících smluvní typ, který je pořizovanému zápisu nebo uzavírané smlouvě obsahově nejbližší.

(3) Zápisem a smlouvou podle odstavců 1 a 2 nelze mezi organizačními složkami a státními organizacemi založit vztah neslučitelný s předmětem činnosti, popřípadě způsobem financování kterékoli ze zúčastněných organizačních složek nebo státních organizací a nelze sjednávat plnění mající povahu zástavního práva a jiná obdobná plnění, jimiž by mohla být dotčena příslušnost organizační složky nebo státní organizace hospodařit s majetkem.

(4) Plnění mající povahu věcného břemene (práva odpovídajícího věcnému břemeni) nebo užívání věci lze zápisem a smlouvou podle odstavců 1 a 2 sjednat, je-li to nezbytné pro zabezpečení výkonu působnosti nebo činnosti organizační složky nebo státní organizace anebo vyžaduje-li to veřejný zájem, a to i bez časového omezení, vždy však jen v takovém rozsahu, aby plnění organizační složce nebo státní organizaci hospodařící s dotčenou věcí nebránilo ve výkonu její působnosti nebo činnosti. Organizační složka nebo státní organizace, která takto užívá věc, s níž je příslušná hospodařit jiná organizační složka nebo státní organizace, nemůže tuto věc přenechat k užívání jiné osobě ani další organizační složce nebo státní organizaci.

§ 15

(1) Organizační složky a státní organizace mohou svou příslušnost hospodařit s majetkem (§ 9 zákona) založit na základě zápisu anebo smlouvou podle ustanovení § 14 pouze tehdy, potřebují-li takový majetek pro zabezpečení výkonu své působnosti nebo činnosti, a dále v případech, kdy to vyžaduje veřejný zájem anebo ukládá tato vyhláška. Tím není dotčeno ustanovení § 20 odst. 5.

(2) Pokud je v případě určitého majetku ze všech okolností zřejmé, že jej organizační složky ani státní organizace nemohou potřebovat, a ani veřejný zájem nevyžaduje jeho ponechání v rukou státu, považuje se podmínka pro nakládání s takovým majetkem ve prospěch jiných osob stanovená v ustanovení § 19 odst. 3 větě první zákona za splněnou.

§ 16

(1) Organizační složky a státní organizace si za plnění sjednaná podle ustanovení § 14 poskytují peněžité plnění,6) popřípadě náhradu6) v dohodnuté výši, pokud se nedohodnou, že za sjednané plnění nebude poskytnuto peněžité plnění, popřípadě náhrada, anebo pokud tato vyhláška nestanoví jinak.

(2) Organizační složky a státní příspěvkové organizace si peněžité plnění, popřípadě náhradu podle odstavce 1 neposkytují,

a)   pokud tak stanoví zvláštní právní předpis,6)
b)   pokud si plnění sjednají podle ustanovení § 14 mezi sebou organizační složky.

(3) Nedosažení dohody o poskytnutí peněžitého plnění, popřípadě náhrady podle odstavce 1 nebo o výši tohoto peněžitého plnění, popřípadě náhrady nezakládá na straně nabízející organizační složky nebo státní organizace důvod pro naložení s majetkem ve prospěch jiných osob podle ustanovení § 19 odst. 3 věty první zákona.

(4) Organizační složky a státní organizace si za plnění sjednaná podle ustanovení § 14 mohou dohodnout poskytnutí věcného plnění.

(5) Organizační složky a státní organizace se mohou v případě dosud nepřijatých peněžitých plnění, popřípadě náhrad podle odstavce 1 dohodnout na jejich vzájemném započtení; ustanovením § 14 odst. 5 zákona se řídí obdobně.

(6) Je-li ze všech okolností případu zřejmé, že další vymáhání dosud nepřijatého peněžitého plnění, popřípadě náhrady podle odstavce 1 by nebylo úspěšné, mohou organizační složky a státní organizace od tohoto vymáhání jednostranně upustit. Má-li organizační složka nebo státní příspěvková organizace svého zřizovatele, podléhá její jednostranné upuštění od vymáhání schválení tohoto zřizovatele.

(7) Dosud nepřijaté plnění sjednané podle ustanovení § 14 ani dosud nepřijaté peněžité plnění, popřípadě náhradu podle odstavce 1 ani dosud nepřijaté věcné plnění podle odstavce 4 nemůže organizační složka nebo státní organizace jako právo (pohledávku) postoupit jiné osobě podle ustanovení § 32 zákona ani s ním ve prospěch jiné osoby jinak naložit.

§ 17

(1) Pozbývá-li organizační složka nebo státní příspěvková organizace na základě zápisu anebo smlouvou příslušnost hospodařit s nemovitou věcí ve prospěch jiné organizační složky nebo státní příspěvkové organizace a tyto organizační složky nebo státní příspěvkové organizace mají různé zřizovatele, podléhá zápis nebo smlouva písemnému schválení obou zřizovatelů. Bez těchto schválení ke změně příslušnosti nedojde.

(2) Pozbývá-li organizační složka nebo státní příspěvková organizace, která má svého zřizovatele, na základě zápisu anebo smlouvou příslušnost hospodařit s nemovitou věcí ve prospěch jiné státní organizace než příspěvkové, která nemá s předávající organizační složkou nebo státní příspěvkovou organizací společného zřizovatele (zakladatele), podléhá zápis nebo smlouva písemnému schválení zřizovatele předávající organizační složky nebo státní příspěvkové organizace. Bez tohoto schválení ke změně příslušnosti nedojde.

(3) Pokud předávající, popřípadě přejímající organizační složka nebo státní příspěvková organizace nemá zřizovatele, ustanovení odstavců 1 a 2 se pro tuto organizační složku nebo státní příspěvkovou organizaci nepoužije. Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužije vůbec, jestliže organizační složka příslušná hospodařit s majetkem podle ustanovení § 11 zákona s tímto majetkem nakládá podle ustanovení § 15 odst. 2 zákona.

§ 18

(1) Nakládá-li příslušná organizační složka (§ 11 odst. 1 až 4 zákona) s majetkem uvedeným v ustanovení § 10 zákona ve prospěch jiné organizační složky, popřípadě státní organizace, protože to vyžaduje zvláštní povaha tohoto majetku (§ 15 odst. 2 zákona), peněžité plnění ani věcné plnění podle ustanovení § 16 odst. 1 a 4 se neposkytuje a příslušná organizační složka postupuje podle odstavců 2 až 11 tohoto ustanovení. Tím nejsou dotčeny podmínky a postupy pro nakládání s majetkem organizačními složkami příslušnými podle ustanovení § 11 odst. 1 zákona, pokud jsou upraveny zvláštními právními předpisy.

(2) Umělecká díla, rukopisy, staré a vzácné tisky, sbírkové předměty a jiné movité věci muzejní a galerijní nebo archivní hodnoty, jakož i movité a nemovité věci prohlášené za kulturní památku se předají organizační složce, popřípadě státní organizaci, kterou určí Ministerstvo kultury, nebo v případě archiválií3) Ministerstvo vnitra.

(3) Movité věci muzejní a galerijní hodnoty vojenského charakteru se předají Ministerstvu obrany nebo organizační složce, popřípadě státní organizaci, kterou Ministerstvo obrany určí. Poštovní známky a jiné poštovní ceniny včetně jejich sbírek, pokud mají muzejní, galerijní nebo archivní hodnotu, předá příslušná organizační složka Ministerstvu dopravy a spojů. O předání věcí podle prvé i druhé věty je současně třeba vyrozumět Ministerstvo kultury a v případě archiválií3) Ministerstvo vnitra.

(4) Movité věci archivní hodnoty, na které se nevztahuje postup podle odstavců 2 a 3, se předají Ministerstvu vnitra.

(5) Zdravotnické prostředky,7) léčiva,8) návykové látky, přípravky obsahující návykové látky a prekursory9) a jiné látky ohrožující lidské zdraví se předají organizační složce nebo státní organizaci, kterou určí Ministerstvo zdravotnictví, nevyplývá-li ze zvláštního právního předpisu10) jiný postup. Návykové látky a prekursory včetně zařízení k jejich výrobě, jakož i jiné nebezpečné látky, jejichž vlastníkem se stát stal v průběhu trestního řízení, se ponechají v držení Policie České republiky; přejímající organizační složkou pro účely pořízení zápisu je Ministerstvo vnitra.

(6) Zbraně, střelivo a výbušniny podle zvláštních právních předpisů11) se předají Ministerstvu vnitra. Ostatní zbraně, střelivo a výbušniny se předají Ministerstvu obrany.

(7) Neznačené cigarety se předají České zemědělské a potravinářské inspekci nebo České obchodní inspekci.

(8) Lesy a pozemky určené k plnění funkcí lesa12) se předají státní organizaci, které je svěřeno nakládání s tímto majetkem.13)

(9) Tuzemské cenné papíry14) a majetkové účasti v jiných obchodních společnostech než akciových se předají Konsolidační bance Praha, státnímu peněžnímu ústavu.

(10) Souvisí-li s majetkem předávaným podle odstavců 2 až 8 ještě další majetek, s nímž nelze anebo není účelné naložit samostatně jinak, předá se i takový majetek podle odstavců 2 až 8.

(11) K určení, zda se jedná o devizovou hodnotu,14) si příslušná organizační složka vyžádá stanovisko České národní banky.

§ 19

(1) Organizační složka nebo státní organizace stanovená, popřípadě určená k přijetí majetku podle ustanovení § 18 odst. 2 až 10 je povinna jej přijmout; ustanovení § 14 se použije obdobně.

(2) Spory mezi organizačními složkami při úpravě vzájemných vztahů týkajících se majetku, které nemají povahu pochybností o příslušnosti hospodařit s určitým majetkem odstraňovaných podle ustanovení § 9 odst. 2, § 11 odst. 5 a § 20 zákona, řeší jejich zřizovatelé, popřípadě věcně příslušné ústřední správní úřady. Není-li jich anebo nedohodnou-li se mezi sebou navzájem, rozhodne na návrh anebo z vlastního podnětu ministerstvo. Pro formu, obsah a povahu tohoto rozhodování zřizovatelů, věcně příslušných ústředních správních úřadů a ministerstva platí přiměřeně ustanovení § 20 zákona.

ČÁST ČTVRTÁ
NAKLÁDÁNĺ S MAJETKEM, O KTERÝ NEPROJEVILY ZÁJEM ORGANIZAČNĺ SLOŽKY,
STÁTNĺ ORGANIZACE ANI JINÉ OSOBY
(K § 15 a 19 zákona)

§ 20

(1) Věci, byty a nebytové prostory, popřípadě další majetkové hodnoty, o které neprojevily zájem jiné organizační složky, státní organizace ani jiné osoby, si příslušná organizační složka nebo státní organizace (§ 9 a 11 zákona) ponechá a zajišťuje jejich využívání způsoby a za podmínek stanovených zákonem (§ 14 a 27 zákona) a touto vyhláškou. Zároveň podle svých možností a povahy uvedeného majetku dále hledá vhodný způsob naložení s ním. Obdobně postupuje, pokud je v případě uvedeného majetku ze všech okolností zřejmé, že jej jiné organizační složky ani státní organizace anebo jiné osoby nemohou potřebovat nebo využít.

(2) Věci podle odstavce 1 nebo jejich části, které mohou být využity jako druhotná surovina, nabídne příslušná organizační složka nebo státní organizace právnické nebo fyzické osobě, která se zabývá výkupem druhotných surovin.

(3) V případě staveb podle odstavce 1, které jsou ve špatném technickém stavu a náklady na jejich zabezpečení, opravy nebo rekonstrukci trvale přesahují výnos z jejich užívání, popřípadě které jsou zcela nevyužitelné, zajistí příslušná organizační složka nebo státní organizace jejich odstranění. U bezcenných movitých věcí podle odstavce 1, s nimiž nelze naložit ani podle odstavce 2, zajistí příslušná organizační složka nebo státní organizace jejich fyzickou likvidaci; přitom postupuje v souladu se zvláštními právními předpisy.15)

(4) Brání-li skončení likvidace státní organizace pouze existence pohledávek, jejichž vymáhání je dlouhodobé, popřípadě je-li dosavadní i předpokládaná budoucí úspěšnost jejich vymáhání malá a nelze je zpeněžit postoupením jiné osobě, může tyto pohledávky postupem podle ustanovení § 14 odst. 1 a 2 převzít zřizovatel (zakladatel) státní organizace. Peněžité plnění ani věcné plnění podle ustanovení § 16 odst. 1 a 4 se neposkytuje.

(5) V případě majetku, u něhož by nakládáním ve prospěch organizačních složek, státních organizací anebo jiných osob docházelo k porušování právních předpisů a tyto důsledky nelze v případě movité věci vyloučit ani její úpravou, zajistí příslušná organizační složka nebo státní organizace jeho fyzickou likvidaci obdobně podle odstavce 3.

(6) Úpravou obsaženou v odstavcích 1, 2, 3 a 5 zůstávají nedotčeny zvláštní právní předpisy, pokud pro určité druhy majetku stanoví jiný způsob naložení anebo upravují zvláštní podmínky pro nakládání s ním.16)

ČÁST PÁTÁ
POSTUP PŘI ZJIŠŤOVÁNĺ ZÁJEMCŮ
O KOUPI MAJETKU
(K § 22 zákona)

§ 21

(1) Příslušná organizační složka nebo státní organizace (§ 9 a 11 zákona), která za podmínek stanovených zákonem zamýšlí úplatně převést z vlastnictví státu do vlastnictví jiné osoby věc a nepůjde o prodej zboží v obchodě nebo jiný smluvní převod v rámci stanoveného předmětu činnosti ani o přímý prodej vybrané osobě, zjistí zájemce o koupi na základě vlastního výběrového řízení anebo nabídky uveřejněné podle povahy prodávané věci a podle místních podmínek zejména

a)   v součinnosti s územním samosprávným celkem,
b)   v oborových nabídkových katalozích,
c)   inzercí v regionálním, popřípadě celostátním tisku,
d)   na centrální adrese.17)

(2) Zjišťování zájemců o koupi může příslušná organizační složka nebo státní organizace provést podle potřeby i opakovaně pro nezájem nebo z důvodu, že žádný zájemce nebyl vybrán anebo že s vybraným zájemcem nebyla smlouva uzavřena.

§ 22

(1) Příslušná organizační složka nebo státní organizace při zjišťování zájemců o koupi podle ustanovení § 21 vymezí základní kritéria pro výběr vhodného kupce a stanoví pořadí jejich důležitosti, popřípadě uvede, že při jejich vyhodnocení budou posuzována v souhrnu jako rovnocenná.

(2) Je-li předmětem zamýšleného prodeje věc způsobilá ke komerčnímu využití, vymezí příslušná organizační složka nebo státní organizace jako první v pořadí anebo jediné kritérium výši kupní ceny. V případě stanovení minimální kupní ceny u nemovitých věcí použije cenu stanovenou znalcem.18) Při zjišťování zájemce o koupi opakovaném pro nezájem lze minimální kupní cenu přiměřeně snížit.

(3) Jsou-li zjišťováni zájemci o koupi věci, u které je platnost kupní smlouvy podmíněna schválením, popřípadě povolením výjimky podle zákona popřípadě zvláštního právního předpisu, uvede se tato podmínka současně s popisem věci a kritérii pro výběr vhodného kupce. Obdobně se uvede, v jakém rozsahu jsou z nabývání vyloučeny osoby podle ustanovení § 18 zákona, zjišťuje-li zájemce organizační složka příslušná podle ustanovení § 11 zákona a přichází-li vyloučení v úvahu.

(4) Termín pro přihlášení zájemců určí příslušná organizační složka nebo státní organizace v délce nepřesahující jeden měsíc, pokud povaha prodávané věci nebo předpokládaný okruh zájemců nebudou odůvodňovat stanovení doby delší. To platí obdobně i pro vymezení lhůty, během které bude vhodný zájemce následně vybírán.

§ 23

(1) Změní-li se podmínky nebo okolnosti, za kterých se příslušná organizační složka nebo státní organizace rozhodla převést věc úplatně do vlastnictví jiné osoby, popřípadě z jiných závažných důvodů lze zjišťování zájemců o koupi podle ustanovení § 21 ukončit. O této skutečnosti příslušná organizační složka nebo státní organizace zúčastněné zájemce bez zbytečného odkladu vyrozumí.

(2) Příslušná organizační složka nebo státní organizace po zjištění zájemců o koupi provede výběr vhodného kupce a s vybranou osobou jedná o uzavření smlouvy za podmínek stanovených zákonem.

§ 24

Zjišťování zájemců o koupi a současný výběr vhodného kupce formou veřejného návrhu na uzavření smlouvy19) a obchodní veřejné soutěže20) se nepoužije při prodeji nemovité věci, bytu nebo nebytového prostoru; u jiného majetku lze takto postupovat, pokud kupní nebo jiná smlouva o úplatném převodu nevyžaduje povolení výjimky anebo schválení podle ustanovení § 44 a 45 zákona. Toto omezení neplatí, jestliže k prodeji nebo jinému úplatnému převodu majetku dochází v rámci stanoveného předmětu činnosti organizační složky nebo státní organizace.

ČÁST ŠESTÁ
USTANOVENĺ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

§ 25

Pokud zřizovací listina organizační složky, která se přeměnila podle ustanovení § 51 odst. 1 zákona, neobsahuje náležitosti stanovené v ustanovení § 2 odst. 1 písm. a), b), d), e), g) nebo h), zřizovatel (§ 53 odst. 1 a 2 zákona) ji do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky doplní obdobně podle ustanovení § 2 odst. 3 a § 5 odst. 1 a 3. Ustanovení § 5 odst. 5 pro tyto případy platí obdobně.

§ 26

(1) Evidenční pomůcky operativní evidence založené a vedené podle dosavadních předpisů21) včetně dosavadních neukončených spisů se nadále použijí bez přerušení. Organizační složka příslušná hospodařit s majetkem podle § 11 odst. 2 až 4 zajistí přizpůsobení uvedených evidenčních pomůcek a způsobu jejich vedení této vyhlášce nejpozději do 31. prosince 2001. Dosavadní údaje a zápisy se přitom nepřepisují ani neruší.

(2) Pokud organizační složka přebírá agendu prozatímní správy podle § 63 a 64 zákona, povede dále souběžně až do ukončení převzatých případů pouze převzatý dosavadní rejstřík podstat a převzatý dosavadní jmenný index k rejstříku podstat a dokončí převzaté neuzavřené spisy a v jejich rámci vedené seznamy a popisy majetku. Zápisy o nových případech z převzatého územního obvodu provede již ve svém vlastním dosavadním rejstříku podstat a jmenném indexu k rejstříku podstat. Nemá-li tyto své dosavadní evidenční pomůcky, nově je podle této vyhlášky založí. Nové zápisy do převzatých dosavadních skladních knih a do převzatého dosavadního přehledu o pohybu převzatých klíčů již neprovádí a pro tyto účely používá vlastní dosavadní evidenční pomůcky. Nemá-li tyto své dosavadní evidenční pomůcky, nově je podle této vyhlášky založí.

(3) Pokud organizační složka přebírá agendu prozatímní správy podle § 63 a 64 zákona a převzatou agendu bude nadále zajišťovat na odloučeném pracovišti, jehož vzdálenost vylučuje postup podle odstavce 2, povede operativní evidenci u převzaté agendy nadále odděleně; postupuje přitom podle odstavce 1 při zachování všech zásad a pravidel operativní evidence.

(4) Vedení operativní evidence u majetku zahájené podle dosavadních předpisů se ukončí za podmínek stanovených v § 15 odst. 3 zákona a způsobem stanoveným touto vyhláškou; doba 2 let stanovená zákonem běží v těchto případech ode dne nabytí účinnosti zákona.

§ 27

(1) Vztahy organizačních složek podle ustanovení § 51 odst. 1 zákona a státních organizací vzniklé ze smluv přede dnem nabytí účinnosti zákona nezanikají a řídí se zákonem a touto vyhláškou. Obsah ujednání těchto smluv se nemění, peněžitá plnění, popřípadě náhrady dohodnuté v rámci těchto vztahů se však poskytují pouze tehdy, jestliže to zvláštní právní předpis umožňuje.6)

(2) Pro vztahy a sjednaná plnění, která nevyhovují ustanovení § 14 odst. 3 nebo 4, platí odstavec 1 obdobně.

§ 28

Postup podle ustanovení § 14 odst. 1 a 2 se použije i pro určení, které organizační složce nebo státní organizaci bude příslušet hospodaření s majetkem, k němuž do 1. ledna 2001 trvalo právo společného hospodaření (§ 58 odst. 1 zákona). Peněžité plnění ani věcné plnění podle ustanovení § 16 odst. 1 a 4 se v těchto případech neposkytuje.

§ 29

Pokud bylo se zjišťováním vhodných zájemců o koupi nebo o jiný úplatný převod majetku a s výběrem vhodného kupce formou veřejného návrhu na uzavření smlouvy a obchodní veřejné soutěže započato přede dnem nabytí účinnosti zákona, ustanovení § 24 se nepoužije.

§ 30

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministr:
doc. Ing. Mertlík, CSc. v. r.\


1)   § 5 odst. 1 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb. a zákona č. 120/2000 Sb.
2)   § 22 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 220/2000 Sb. a zákona č. 411/2000 Sb.
3)   Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění zákona č. 343/1992 Sb. a zákona č. 27/2000 Sb.
4)   § 470, 472 občanského zákoníku.
5)   Například zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994  Sb., zákona č. 227/1997 Sb. a
zákona č. 492/2000 Sb.
6)   Například § 66 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).
7)   Zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů.
8)   Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 153/2000 Sb. a zákona č. 258/2000 Sb.
9)   Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 354/1999 Sb., zákona č. 117/2000 Sb. a zákona č.  132/2000 Sb.
10)   Například zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb.
11)   Zákon č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb. a zákona č. 156/2000 Sb.
Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 542/1991 Sb., zákona č.  169/1993 Sb., zákona č. 128/1999 Sb., zákona č. 71/2000 Sb. a zákona č. 124/2000 Sb.
12)   Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 67/2000 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb.
13)   Například Lesy České republiky, státní podnik, Vojenské lesy a statky, státní podnik, správy národních parků.
14)   § 1 zákona č. 219/1995 Sb., devizový zákon.
15)   Například zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 37/2000 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb.
16)   Například zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
17)   Nařízení vlády č. 168/2000 Sb., o centrální adrese.
18)   Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění zákona č. 121/2000 Sb.
19)   § 276 a násl. obchodního zákoníku.
20)   § 281 a násl. obchodního zákoníku.
21)   § 4 odst. 1 vyhlášky č. 61/1986 Sb., o prozatímní správě národního majetku.

E-shop

Cestovní náhrady podle zákoníku práce s komentářem a příklady od 1. 1. 2017

Cestovní náhrady podle zákoníku práce s komentářem a příklady od 1. 1. 2017

JUDr. Eva Hofmannová - Anag, spol. s r. o.

11. vydání Základní filozofie, ze které vychází část sedmá zákoníku práce, je zaměřena především na úhradu zaměstnancem vynaložených výdajů spojených s výkonem práce pro zaměstnavatele, tj. těch, které ...

Cena: 309 KčKOUPIT

Správní právo. Zvláštní část, 2. vydání

Správní právo. Zvláštní část, 2. vydání

Vladimír Sládeček, Olga Pouperová a kolektiv - Nakladatelství Leges, s. r. o.

Učebnice seznamuje s právní úpravou vybraných resortů a subresortů veřejné správy – s vnitřní správou, správou školství, stavební správou, správou kultury, zdravotnictví, policie a nově i správou hornictví a geologie a právní úpravou obrany státu. Text je zaměřen zejména na českou ...

Cena: 590 KčKOUPIT

Základy závazkového práva, 2. díl

Základy závazkového práva, 2. díl

Tomáš Tintěra, Pavel Petr a kolektiv - Nakladatelství Leges, s. r. o.

Druhý díl učebnice základů závazkového práva přehledně a srozumitelně představuje stěžejní oblasti zvláštní části závazkového práva po rekodifikaci ve vzájemných souvislostech. Autoři rozebírají 24 vybraných smluvních typů z občanského zákoníku. Pozornost je zaměřena na ...

Cena: 420 KčKOUPIT

Právní předpisy

Sbírka zákonů ČR

 /
Číslo  /
Částka  /

Sbírka mezinárodních smluv

 /
Číslo  /
Částka  /

Finanční zpravodaj

 /
Číslo  /
Provozovatel

Nakladatelství Sagit, a. s.
Horní 457/1, 700 30 Ostrava-Hrabůvka
Společnost je zapsaná v obchodním
rejstříku vedeném KS v Ostravě,
oddíl B, vložka 3086.
IČ: 277 76 981
DIČ: CZ27776981

Telefony


Zásilkový obchod: 558 944 614
Předplatné ÚZ: 558 944 615
Software: 558 944 629
Knihkupci: 558 944 621
Inzerce: 558 944 634

E-maily


Zásilkový obchod: obchod@sagit.cz
Předplatné ÚZ: predplatne@sagit.cz
Software: software@sagit.cz
Knihkupci: knihkupci@sagit.cz
Inzerce: inzerce@sagit.cz

Obchodní podmínky

© 1996–2017 Nakladatelství Sagit, a. s. Všechna práva vyhrazena.