Váš nákupní košík:  prázdný Přihlášení obchod@sagit.cz

Navigace:  Úvod  »  Zákony  »  Sbírka zákonů

Sbírka zákonů

  • Předpis č. 462/2000 Sb., zdroj: SBÍRKA ZÁKONŮ ročník 2000, částka 132, ze dne 29. 12. 2000
  • Stručnou charakteristiku změn najdete v redakční anotaci předpisu
  • Tento text je prvotním zněním předpisu tak, jak byl publikován ve Sbírce zákonů (bez zohlednění novelizací)
  • Pokud chcete znát aktuálně platný text, otevřete si úplné znění předpisu

462

Nařízení vlády

ze dne 22. listopadu 2000

k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon)

Vláda nařizuje podle § 40 odst. 1 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 tohoto zákona:

Označování, evidence, manipulace
a ukládání písemností
a jiných materiálů obsahujících
zvláštní skutečnosti a postup
při určování osob ke styku
se zvláštními skutečnostmi

§ 1
Podrobnosti o označování písemností
a jiných materiálů obsahujících zvláštní skutečnosti

(1) Označení krizových plánů, ostatních listin, nosných médií a jiných materiálů obsahujících zvláštní skutečnosti1) (dále jen "písemnosti"), které se označují podle zvláštního právního předpisu,2) se uvádí na přední straně prvního listu v pravé horní části, na popisném štítku nebo obalu.

(2) Je-li písemnost určena k doručení adresátovi mimo objekt orgánu krizového řízení nebo je přenášena mimo budovu z jiného vážného důvodu (dále jen "přeprava"), označuje se také v pravé horní části obálky.

§ 2
Stanovení režimu evidence písemností obsahujících
zvláštní skutečnosti

(1) Samostatný jednací protokol3) pro evidenci písemností vede pracoviště krizového řízení;4) není-li zřízeno, vede tento protokol jiné pracoviště, které určí vedoucí příslušného orgánu krizového řízení, statutární zástupce právnické osoby nebo podnikající fyzická osoba (dále jen "pověřené pracoviště").

(2) Písemnosti se při příjmu pověřenou osobou nebo osobou určenou k tomuto převzetí (podatelna) neotevírají a předávají se nejkratší cestou adresátovi. Adresát předloží písemnosti po jejich otevření pracovišti krizového řízení nebo pověřenému pracovišti k doplnění údajů v samostatném jednacím protokolu.

§ 3
Stanovení režimu manipulace s písemností

(1) Opis, kopii nebo výpis z písemnosti lze pořídit jen se souhlasem vedoucího pracoviště krizového řízení nebo pověřeného pracoviště.

(2) Na písemnost, ze které se vyhotovuje opis, kopie nebo výpis, se vyznačí datum a důvod vyhotovení, počet výtisků a jejich rozdělovník, jméno, příjmení a podpis osoby, která vydala souhlas podle odstavce 1, a dále jméno, příjmení a podpis osoby, která opis, kopii nebo výpis vyhotovila.

(3) Vadné nebo nadpočetné výtisky písemnosti se předají osobě oprávněné seznamovat se s písemnostmi (§ 5), která neprodleně zabezpečí jejich zničení.5)

(4) Písemnosti určené k přepravě vybavuje pracoviště krizového řízení nebo pověřené pracoviště; k odeslání je předává pověřené osobě nebo osobě určené k tomuto převzetí (podatelna) proti podpisu.

(5) Přeprava písemností se provádí

a)   kurýrní službou,
b)   technickými prostředky,
c)   držitelem poštovní licence, nebo
d)   osobou určenou ke styku se zvláštními skutečnostmi.

(6) Písemnosti se přepravují způsobem stanoveným zvláštním právním předpisem6) pro přepravu písemností obsahujících utajované skutečnosti stupně utajení "Vyhrazené".

(7) Vedoucí pracoviště krizového řízení nebo pověřeného pracoviště písemně oznámí vedoucímu orgánu krizového řízení neoprávněnou manipulaci s písemnostmi ihned, jakmile se o ní dozví; zároveň zajistí objektivní zjištění všech okolností této neoprávněné manipulace, zejména rozsah nastalých či hrozících následků. Po provedení úkonů přijme bez zbytečného odkladu opatření k zamezení nebo zmírnění následků neoprávněné manipulace s písemnostmi.

§ 4
Stanovení režimu ukládání písemností obsahujících zvláštní skutečnosti

(1) Písemnosti se v průběhu zpracování a po jejich vyřízení ukládají způsobem stanoveným zvláštním právním předpisem7) pro ukládání písemností obsahujících utajované skutečnosti stupně utajení "Vyhrazené".

(2) Vyřazování, archivování a skartace písemností se provádí podle zvláštních právních předpisů.8)

§ 5
Postup při určování osob ke styku se zvláštními skutečnostmi

(1) Určení ke styku se zvláštními skutečnostmi provádí vedoucí orgánu krizového řízení schválením zvláštního seznamu,9) ve kterém se zaznamenává rozsah oprávnění pracovníků orgánu krizového řízení, zaměstnanců právnických osob nebo zaměstnanců podnikajících fyzických osob oprávněných seznamovat se se zvláštními skutečnostmi. Vzor zvláštního seznamu je uveden v příloze č. 1.

(2) O určení ke styku se zvláštními skutečnostmi se zpracovává písemný záznam, který se ukládá na pracovišti krizového řízení nebo na pověřeném pracovišti. Vzor písemného záznamu je uveden v příloze č. 2.

(3) Určený pracovník se při jednání k zabezpečení úkolů krizového řízení prokazuje zmocněním, které se vydává na dobu 2 let. Zmocnění se nevyžaduje u vedoucího orgánu krizového řízení a osob určených ke styku s utajovanými skutečnostmi.10) Vzor zmocnění je uveden v příloze č. 3.

(4) Při ukončení určení ke styku se zvláštními skutečnostmi pracovníka se provede záznam ve sloupcích 6 a 7 zvláštního seznamu podle odstavce 1.

Obsah činnosti a složení
bezpečnostní rady
a krizového štábu kraje,
okresu a obce

§ 6
Obsah činnosti bezpečnostní rady kraje

(1) Bezpečnostní rada kraje projednává

a)   stav připravenosti kraje na řešení krizových situací,
b)   krizový plán kraje,
c)   vnější havarijní plány, je-li jejich zpracovatelem kraj,
d)   návrh způsobu ochrany obyvatelstva na území kraje,
e)   úroveň akceschopnosti monitorovacích, informačních a spojovacích systémů na území kraje,
f)   návrhy financování krizových opatření včetně náhrad za omezení vlastnického práva, poskytnutí věcných prostředků a vykonání pracovní povinnosti a pracovní výpomoci,
g)   návrhy dohod o spolupráci při řešení krizových situací s krajskými úřady a při poskytování pomoci s územními celky sousedního státu,
h)   závěry z kontrol prováděných v rámci prověřování krizové připravenosti kraje,
i)   dokumenty hejtmana určené k projednání ve vládě nebo dokumenty, které si vyžádá Ministerstvo vnitra, vláda nebo Parlament, a
j)   závěrečnou zprávu o hodnocení krizové situace a přijatých opatřeních a navrhuje způsob odstranění nedostatků.

(2) Bezpečnostní rada kraje dále

a)   posuzuje možná rizika vzniku krizové situace v kraji,
b)   koordinuje havarijní a krizové plány okresů, a
c)   vyhodnocuje připravenost složek integrovaného záchranného systému11) v kraji a navrhuje jejich posílení.

§ 7
Složení bezpečnostní rady kraje

Bezpečnostní rada kraje má nejvíce 10 členů a hejtman jejími členy jmenuje vždy

a)   zástupce hejtmana,
b)   ředitele krajského úřadu,
c)   ředitele krajské správy Policie České republiky,
d)   ředitele hasičského záchranného sboru kraje,
e)   velitele územně příslušného velitelství územní obrany,
f)   ředitele územně příslušného územního střediska zdravotnické záchranné služby, a
g)   zaměstnance kraje zařazeného do krajského úřadu, jehož zároveň jmenuje tajemníkem bezpečnostní rady kraje.

§ 8
Obsah činnosti bezpečnostní rady okresu

(1) Bezpečnostní rada okresu projednává

a)   stav připravenosti okresu na řešení krizových situací,
b)   krizový plán okresu,
c)   vnější havarijní plány provozovatelů rizikových činností,
d)   návrh způsobu ochrany obyvatelstva na území okresu,
e)   úroveň akceschopnosti monitorovacích, informačních a spojovacích systémů na území okresu,
f)   návrhy financování krizových opatření včetně náhrad za omezení vlastnického práva, poskytnutí věcných prostředků a vykonání pracovní povinnosti a pracovní výpomoci,
g)   návrhy dohod o spolupráci při řešení krizových situací s okresními úřady,
h)   způsob a obsah seznámení obcí a právnických a fyzických osob s charakterem možného ohrožení na území okresu, s připravovanými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení,
i)   závěry z kontrol prováděných v rámci prověřování krizové připravenosti okresu,
j)   dokumenty přednosty okresního úřadu určené k projednání ve vládě nebo v orgánech kraje anebo dokumenty, které si vyžádají orgány kraje, Ministerstvo vnitra, vláda nebo Parlament, a
k)   závěrečnou zprávu o hodnocení krizové situace a přijatých opatřeních a navrhuje způsob odstranění nedostatků.

(2) Bezpečnostní rada okresu dále

a)   posuzuje možná rizika vzniku krizové situace v okrese,
b)   koordinuje krizové plány obcí, kterým okresní úřad uložil povinnost zpracovat krizový plán, a
c)   vyhodnocuje připravenost složek integrovaného záchranného systému11) v okrese a navrhuje jejich posílení.

§ 9
Složení bezpečnostní rady okresu

Bezpečnostní rada okresu má nejvíce 8 členů a přednosta okresního úřadu jejími členy jmenuje vždy

a)   zástupce přednosty okresního úřadu,
b)   ředitele okresního ředitelství Policie České republiky,
c)   vedoucího místně příslušného pracoviště hasičského záchranného sboru,
d)   náčelníka územní vojenské správy,
e)   ředitele územního nebo okresního střediska zdravotnické záchranné služby, a
f)   zaměstnance okresního úřadu, jehož zároveň jmenuje tajemníkem bezpečnostní rady okresu.

§ 10
Obsah činnosti bezpečnostní rady obce

Bezpečnostní rada obce projednává

a)   zajištění připravenosti obce na krizové situace včetně návrhů konkrétních řešení této připravenosti,
b)   krizový plán obce,
c)   způsob zajištění varování osob na území obce,
d)   plán evakuace,
e)   vyhodnocení připravenosti složek integrovaného záchranného systému11) umístěných na území obce včetně návrhů na jejich posílení,
f)   způsob financování připravenosti obce na krizové situace a hrazení nákladů spojených s odstraňováním jejich následků,
g)   způsob a obsah seznámení právnických a fyzických osob s charakterem možného ohrožení na území obce, s připravenými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení,
h)   způsob shromažďování nezbytných údajů o osobách, které v době krizového stavu přechodně změní pobyt, a
i)   závěrečnou zprávu o hodnocení krizové situace a přijatých opatřeních.

§ 11
Složení bezpečnostní rady obce

Bezpečnostní rada obce má nejvíce 8 členů a starosta jejími členy jmenuje vždy

a)   místostarostu,
b)   tajemníka obecního úřadu, je-li tato funkce zřízena,
c)   vedoucího místně příslušného pracoviště Policie České republiky,
d)   vedoucího místně příslušného pracoviště hasičského záchranného sboru,
e)   velitele sboru dobrovolných hasičů obce, je-li tento sbor zřízen, a
f)   zaměstnance obecního úřadu, jehož zároveň jmenuje tajemníkem bezpečnostní rady obce.

§ 12
Obsah činnosti krizového štábu kraje, okresu a obce

(1) Krizový štáb kraje, okresu nebo obce svolává hejtman, přednosta okresního úřadu nebo starosta operativně, zejména k projednání zásadních záležitostí týkajících se řešení krizové situace a přijetí krizových opatření spojených s nezbytným omezením základních práv a svobod.

(2) Krizový štáb kraje mimo činnosti uvedené v odstavci 1

a)   posuzuje přiměřenost krizových opatření přijatých v okresech, navrhuje jejich pozastavení, změnu nebo zrušení,
b)   posuzuje vzniklou situaci při vyhlášení stavu nebezpečí přednostou okresního úřadu, v případě potřeby navrhuje hejtmanovi přijetí nezbytných opatření,
c)   navrhuje hejtmanovi zrušení stavu nebezpečí vyhlášeného přednostou okresního úřadu za podmínek stanovených zákonem, a
d)   posuzuje oprávněnost žádosti přednosty okresního úřadu na prodloužení jím vyhlášeného stavu nebezpečí, doporučuje hejtmanovi vyslovení souhlasu s touto žádostí.

(3) Krizový štáb okresu mimo činnosti uvedené v odstavci 1

a)   posuzuje přiměřenost krizových opatření přijatých v obcích v rámci vyhlášeného krizového stavu, navrhuje jejich pozastavení, změnu nebo zrušení, a
b)   navrhuje zmocněnce k plnění úkolů starosty, v případech závažných nedostatků v krizovém řízení obce v době krizového stavu.

(4) Stálá pracovní skupina krizového štábu (§ 13 odst. 2), která při řešení krizové situace nebo při koordinaci záchranných a likvidačních prací12) jedná nepřetržitě,

a)   analyzuje vývoj krizové situace nebo mimořádné události a dokumentuje postup řešení,
b)   podává vedoucímu krizového štábu návrh na způsob řešení, postup při ochraně obyvatelstva a na vyhlášení, změnu nebo odvolání krizového stavu; využívá při tom zejména havarijní plán, vnější havarijní plány a krizový plán,
c)   soustřeďuje informace o stavu sil a prostředků, vede celkový přehled jejich nasazení a rozpracovává návrhy jejich využití,
d)   organizuje spojení s příslušnými krizovými štáby okresů, krajů a krizovým štábem Ministerstva vnitra prostřednictvím operačních a informačních středisek integrovaného záchranného systému,
e)   zabezpečuje informování veřejnosti o přijatých opatřeních a postupu řešení krizové situace nebo mimořádné události,
f)   připravuje technickou a informační podporu nasazeným silám a prostředkům, vede evidenci finančních výdajů a nákladů na opatření při krizové situaci nebo mimořádné události,
g)   organizuje ochranu obyvatel postiženého území včetně zajištění zásobování a humanitární pomoci, a
h)   zabezpečuje ukládání a využívání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci a povinnosti poskytovat věcné prostředky.

§ 13
Složení krizového štábu kraje, okresu a obce

(1) Členy krizového štábu kraje, okresu nebo obce jsou

a)   členové příslušné bezpečnostní rady,
b)   členové stálé pracovní skupiny krizového štábu.

(2) Členy stálé pracovní skupiny krizového štábu jsou

a)   tajemník krizového štábu,
b)   vedoucí pracovních skupin krizového štábu,
c)   zástupci složek integrovaného záchranného systému11) a odborníci s ohledem na druh řešené mimořádné události nebo krizové situace.

§ 14 Společné ustanovení

(1) Tajemníkem krizového štábu je tajemník příslušné bezpečnostní rady.

(2) Vzor jednacího řádu bezpečnostní rady je uveden v příloze č. 4.

Náležitosti a způsob zpracování
krizového plánu a plánu krizové
připravenosti

§ 15
Náležitosti krizového plánu

(1) Krizový plán se skládá ze základní části a přílohové části.

(2) Základní část obsahuje

a)   vymezení působnosti, odpovědnosti a úkolů správních úřadů a jiných státních orgánů a orgánů samosprávy, jimž zákon ukládá povinnost zpracovat krizový plán13) (dále jen "zpracovatel krizového plánu") s ohledem na charakteristiku území,
b)   charakteristiku organizace krizového řízení,
c)   výčet a hodnocení možných krizových rizik, jejich dopad na území a činnost orgánů a organizačních složek státu, jejich organizačních celků, právnických nebo podnikajících fyzických osob podílejících se na zajištění krizových opatření v rámci krizového plánování (dále jen "subjekt krizového plánování"), a
d)   další podklady a zásady potřebné pro používání přílohové části krizového plánu.

(3) Přílohovou část tvoří

a)   typové plány a výpisy z typových plánů, kterými ústřední správní úřad podle své působnosti stanoví pro jednotlivé druhy ohrožení doporučené typové postupy, zásady a opatření pro jejich řešení; typové plány jsou návodem pro zpracování operačních plánů,
b)   přehled krizových opatření využitelných pro řešení vyhodnocených rizik - manuál krizových opatření,
c)   operační plány, které stanoví konkrétní postupy řešení krizových situací, druhy krizových opatření a způsob nasazení a zabezpečení sil a užití prostředků,
d)   plán k provádění záchranných a likvidačních prací v okolí zdroje nebezpečí (dále jen "vnější havarijní plán") a plán k provádění záchranných a likvidačních prací na území okresu (dále jen "havarijní plán okresu") zpracovávaný podle zvláštních právních předpisů,14)
e)   plán akceschopnosti zpracovatele krizového plánu, který stanoví postupy a termíny zabezpečení připravenosti k řešení krizových stavů a opatření k zajištění ochrany před následky krizových situací,
f)   přehled sil a prostředků, který obsahuje souhrnné počty a využitelnost všech vlastních i vyžadovaných sil a prostředků, které jsou dostupné a použitelné z hlediska potřeb zpracovatele krizového plánu pro řešení všech druhů krizových stavů,
g)   plán nezbytných dodávek15) a plán hospodářské mobilizace,16)
h)   plány spojení, materiálně technického zabezpečení, zdravotnického zabezpečení, topografické mapy s vyznačenými riziky a řešením krizových ohrožení, a
i)   další dokumentace potřebná pro řešení krizových stavů, zejména statuty a jednací řády, vzory řídicích aktů a hlášení, předpisy, dohody o spolupráci a pomůcky sloužící ke zpracování krizového plánu.

§ 16
Způsob zpracování krizového plánu

(1) Krajský úřad, okresní úřad a obecní úřad před zpracováním krizového plánu v příslušné bezpečnostní radě projedná

a)   zaměření a rozsah krizového plánu,
b)   určení osoby odpovědné za koordinaci zpracování krizového plánu,
c)   rozsah spolupráce s dalšími zpracovateli krizového plánu,
d)   termíny průběžných kontrol a termín zpracování krizového plánu,
e)   termín projednání krizového plánu v bezpečnostní radě, a
f)   pravidla manipulace s krizovým plánem při jeho zpracování.

(2) U zpracovatelů krizového plánu neuvedených v odstavci 1 určí náležitosti podle odstavce 1 písm. a) až d) a f) ten, kdo je zákonem zmocněn krizový plán schválit.

§ 17
Náležitosti plánu krizové připravenosti

(1) Plán krizové připravenosti se skládá ze základní části a přílohové části.

(2) Základní část obsahuje

a)   vymezení působnosti a odpovědnosti právnické nebo podnikající fyzické osoby,
b)   charakteristiku organizace krizového řízení,
c)   výčet a analýzu krizových ohrožení, jejich možný dopad na činnost právnické nebo podnikající fyzické osoby, a
d)   zásady pro používání plánu krizové připravenosti.

(3) Přílohovou část tvoří

a)   výpis z krizového plánu s uvedením požadavku zpracovatele krizového plánu na účast právnických nebo podnikajících fyzických osob při zabezpečení krizových opatření,
b)   plán akceschopnosti právnické nebo podnikající fyzické osoby pro zajištění pohotovosti, připravenosti k plnění krizových opatření a ochrany před účinky krizových situací,
c)   plán krizových opatření k řešení krizových stavů v rámci působnosti právnické nebo podnikající fyzické osoby,
d)   plán nezbytných dodávek,15) plán opatření hospodářské mobilizace u stanovených subjektů hospodářské mobilizace,17)
e)   přehled uzavřených smluv k zabezpečení krizových opatření,
f)   plány spojení, topografické mapy s vyznačenými riziky a řešením krizových hrozeb, a
g)   další dokumentace potřebná pro řešení krizových stavů, zejména statuty a jednací řády, vzory hlášení, předpisy, dohody o spolupráci.

§ 18
Způsob zpracování plánu krizové připravenosti

Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba při přípravě plánu krizové připravenosti projedná s příslušným zpracovatelem krizového plánu

a)   zaměření a rozsah plánu krizové připravenosti zpracovávaného ve své působnosti,
b)   podíl a rozsah spolupráce s dalšími subjekty krizového plánování na zpracování plánu krizové připravenosti a způsob jejího zajištění,
c)   termíny pro průběžnou kontrolu prací, závěrečný termín zpracování plánu krizové připravenosti, a
d)   způsob manipulace s plánem krizové připravenosti v době jeho zpracování.

§ 19
Společné ustanovení

(1) Krizový plán a plán krizové připravenosti se zpracují nejdéle do 4 let po nabytí účinnosti tohoto nařízení.

(2) Souhrnná aktualizace krizového plánu a plánu krizové připravenosti se provádí v tříletých cyklech od jejich schválení.

§ 20
Účinnost

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.

Předseda vlády:
Ing. Zeman v. r.
Ministr vnitra:
Mgr. Gross v. r.


1)   § 2 písm. d) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon).
2)   § 27 odst. 1 zákona č. 240/2000 Sb.
3)   § 27 odst. 3 zákona č. 240/2000 Sb.
4)   § 2 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb.
5)   § 26 odst. 5 vyhlášky č. 244/1998 Sb., o podrobnostech stanovení a označení stupně utajení a o postupech při tvorbě, evidenci, přenášení, přepravě, zapůjčování, ukládání a jiné manipulaci a skartaci utajovaných písemností, ve znění vyhlášky č. 338/1999 Sb.
6)   § 17 vyhlášky č. 244/1998 Sb.
7)   § 23 vyhlášky č. 244/1998 Sb., ve znění vyhlášky č. 338/1999 Sb.
8)   Vyhláška č. 117/1974 Sb., kterou se stanoví kritéria na posuzování písemností jako archiválií a podrobnosti skartačního řízení.
§ 26 vyhlášky č. 244/1988 Sb.
9)   § 27 odst. 4 zákona č. 240/2000 Sb.
10)   § 43 zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 18/2000 Sb.
11)   § 4 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů.
12)   § 11 písm. c) a § 13 písm. c) zákona č. 239/2000 Sb.
13)   § 9 odst. 1 písm. b), § 13 odst. 2, § 14 odst. 1 písm. c), § 18 odst. 2 písm. b), § 21 odst. 2 písm. b) a § 28 odst. 3 zákona č. 240/2000 Sb.
14)   Například zákon č. 239/2000 Sb.
15)   § 2 odst. 1 písm. c) zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů.
16)   § 13 zákona č. 241/2000 Sb.
17)   § 16 zákona č. 241/2000 Sb.

Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 462/2000 Sb.

(Příloha je dostupná na adrese: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu.
Na www.sagit.cz není v textové podobě)

Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 462/2000 Sb.

(Příloha je dostupná na adrese: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu.
Na www.sagit.cz není v textové podobě)

Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 462/2000 Sb.

(Příloha je dostupná na adrese: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu.
Na www.sagit.cz není v textové podobě)

Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 462/2000 Sb.

(Příloha je dostupná na adrese: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu.
Na www.sagit.cz není v textové podobě)

E-shop

Evropské správní právo trestní a postihování přestupků v ČR

Evropské správní právo trestní a postihování přestupků v ČR

Martin Škurek - Nakladatelství Leges, s. r. o.

Publikace komplexně rozebírá vztah evropského správního práva trestního a postihování přestupků podle české právní úpravy ve všech základních rovinách. Tato problematika dosud není v odborné literatuře příliš rozpracována, přestože postihování přestupků je velmi významnou činností ...

Cena: 380 KčKOUPIT

Oceňování v účetnictví

Oceňování v účetnictví

Doc. Ing. Jiří Strouhal, Ph.D. a kolektiv - Wolters Kluwer, a. s.

Publikace je zaměřena na problematiku oceňování v účetnictví. Jsou diskutovány teoretické přístupy ke stanovení hodnoty v účetnictví, které jsou pak dále prakticky znázorněny na přístupu mezinárodních standardů IFRS a českých účetních pravidel. Soudobá vědecká literatura v posledních ...

Cena: 440 KčKOUPIT

Finančněprávní nástroje boje proti únikům na dani z přidané hodnoty v prostoru Evropské unie

Finančněprávní nástroje boje proti únikům na dani z přidané hodnoty v prostoru Evropské unie

Tomáš Sejkora - Nakladatelství Leges, s. r. o.

Monografie provádí komplexní analýzu problematiky daňových úniků v oblasti daně z přidané hodnoty. Srovnává českou právní úpravu s právem Evropské unie a vybraných členských států. Autor rozebírá jednotlivé ...

Cena: 290 KčKOUPIT

Právní předpisy

Sbírka zákonů ČR

 /
Číslo  /
Částka  /

Sbírka mezinárodních smluv

 /
Číslo  /
Částka  /

Finanční zpravodaj

 /
Číslo  /

Provozovatel

Nakladatelství Sagit, a. s.
Horní 457/1, 700 30 Ostrava-Hrabůvka
Společnost je zapsaná v obchodním
rejstříku vedeném KS v Ostravě,
oddíl B, vložka 3086.
IČ: 277 76 981
DIČ: CZ27776981

Telefony


Zásilkový obchod: 558 944 614
Předplatné ÚZ: 558 944 615
Software: 558 944 629
Knihkupci: 558 944 621
Inzerce: 558 944 634

E-maily


Zásilkový obchod: obchod@sagit.cz
Předplatné ÚZ: predplatne@sagit.cz
Software: software@sagit.cz
Knihkupci: knihkupci@sagit.cz
Inzerce: inzerce@sagit.cz

Obchodní podmínky

© 1996–2017 Nakladatelství Sagit, a. s. Všechna práva vyhrazena.