Váš nákupní košík:  prázdný Přihlášení obchod@sagit.cz

Navigace:  Úvod  »  Zákony  »  Anotace

Anotace

ZÁKON č. 292/2013 Sb.,

o zvláštních řízeních soudních

Účinnost:

1. 1. 2014

Zdroj:

částka 112/2013 Sb.

 

Oblast: Soudní a rozhodčí řízení, exekuce

Anotace:

  • Komplexní rekodifikace soukromého práva reprezentovaná novým občanským zákoníkem, zákonem o obchodních korporacích a zákonem o mezinárodním právu soukromém si vyžádala nezbytnou harmonizaci civilního soudního řízení. Z různých variant řešení bylo zvoleno rozdělení civilního procesního kodexu na dva samostatné předpisy:
    - občanský soudní řád bude upravovat výlučně řízení sporná (účastníky je žalobce a žalovaný); v rámci jeho novelizace dojde ke zrušení absolutní většiny ustanovení části třetí hlavy páté nazvané zvláštní ustanovení, a dále ke zrušení těch ustanovení, která se vztahují k řízení v nesporných a jiných zvláštních věcech (tedy zejména výjimek z obecné úpravy),
    - nový zákon o zvláštních řízeních soudních bude upravovat nesporná řízení a jiná zvláštní řízení.
    Mezi oběma zákony bude vztah speciality a subsidiarity, kdy speciálním zákonem bude zákon o zvláštních řízeních soudních – na záležitosti novým zákonem o zvláštních řízeních soudních neupravené se tedy použijí příslušná ustanovení občanského soudního řádu.
  • Rozdíly mezi sporným řízením a nespornými a jinými zvláštními řízeními:
    - různost účelu sporného a nesporného řízení – ve sporném řízení jde o ochranu porušeného nebo ohroženého subjektivního práva. V nesporném řízení jde o úpravu právních vztahů mezi účastníky pro budoucnost. Z uvedeného tak vyplývá, že nesporné řízení má funkci preventivní, kdežto řízení sporné funkci reparační. Z této skutečnosti dále vyplývá fakt, že téměř všechna meritorní rozhodnutí vydávaná v nesporném řízení mají konstitutivní charakter, takže z hlediska hmotného práva jsou právní skutečností. Naproti tomu meritorní rozhodnutí vydávaná ve sporném řízení mají převážně deklaratorní charakter;
    - různý způsob stanovení civilní pravomoci – pro sporné řízení je pravomoc civilních soudů stanovena obecným způsobem, a to tak, že soudy projednávají zásadně všechny spory mající soukromoprávní povahu. V nesporném řízení takové vymezení však možné není, neboť je-li rozhodnutí právní skutečností z hlediska hmotného práva, je to třeba v zákoně explicitně uvést. Civilní pravomoc pro nesporná řízení se musí vždy opírat o výslovné ustanovení zákona;
    - vymezení okruhu účastníků řízení – zatímco ve sporném řízení mají účastníci postavení procesních stran a označují se jako žalobce a žalovaný, v nesporném řízení toto neplatí,
    - postavení účastníků řízení – ve sporném řízení jsou využitelné instituty hlavní intervence, vedlejší intervence, společenství účastníků, přistoupení účastníka nebo záměny účastníka, naproti tomu v nesporném řízení jsou tyto instituty nepřípustné;
    - určení místní příslušnosti soudu – v nesporném řízení nepřipadá v úvahu použití tzv. obecné místní příslušnosti soudu, resp. příslušnosti dané na výběr. V nesporném řízení se užívá tzv. výlučná místní příslušnost;
    - možnost vstupu státního zastupitelství do řízení – vzhledem k tomu, že v nesporném řízení se projednávají převážně záležitosti, na jejichž řešení je veřejný zájem, je specifikem nesporného řízení možnost vstupu státního zastupitelství do již zahájeného řízení. V některých případech má přitom státní zastupitelství i procesní legitimaci k podání návrhu na zahájení řízení;
    - způsob zahájení řízení – sporné řízení lze zahájit pouze z iniciativy účastníků, tedy návrhem na zahájení řízení (žalobou). Naproti tomu většinu nesporných řízení lze zahájit i bez návrhu na zahájení řízení, což znamená, že v nesporném řízení se uplatňuje zásada oficiality;
    - dispozice řízením a předmětem řízení – vzhledem k tomu, že v nesporném řízení se poměrně široce uplatňuje zásada oficiality, způsobuje to, že účastníci řízení mají v nesporném řízení omezenou možnost dispozice řízením a předmětem řízení;
    - průběh dokazování – ve sporném řízení jsou účastníci odpovědni za prokázání jimi tvrzených skutečností a nesou tedy důkazní břemeno. Na druhou stranu v nesporném řízení je za objasnění skutkového stavu potřebného k rozhodnutí ve věci odpovědný soud; povinností soudu je věc náležitě vyšetřit, v nesporném řízení se tedy uplatňuje vyšetřovací zásada. Zatímco ve sporném řízení soud může provést jiné než účastníky navržené důkazy, jsou-li potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu, v nesporném řízení má soud povinnost provést i jiné důkazy potřebné ke zjištění skutkového stavu, než byly účastníky navrhovány, a takové důkazy ani nemusí vyplývat z obsahu spisu;
    - průběh řízení – řízení nesporné má celou řadu společných rysů s průběhem řízení sporného. Kromě toho však mezi nimi jsou i diference, a to především v případech jednání, zkrácených řízení a zvláštních typů rozsudků, anebo v případě zásady koncentrace řízení, která platí pouze v řízení sporném;
    - náklady řízení – náklady nesporného řízení jsou všeobecně nižší. Pravidlem přitom je, že v nesporném řízení nemá žádný z účastníků nárok na náhradu nákladů řízení;
    - právní moc a vykonatelnost rozhodnutí – rozdíly ve vykonatelnosti spočívají v tom, že mnohá meritorní rozhodnutí, jimiž nesporné řízení končí, mají formu usnesení. Pro vykonatelnost těchto rozhodnutí je rozhodující jejich doručení, pokud není stanoveno, že jsou vykonatelná až po nabytí právní moci. Rozdíl v právní moci (materiální právní moci) spočívá v tom, že některá rozhodnutí v nesporných věcech nemusí být vždy změněna pouze mimořádnými opravnými prostředky, ale je možné je změnit i novým rozhodnutím ve věci;
    - apelační princip – zatímco pro sporné řízení platí princip neúplné apelace, tedy skutečnosti nebo důkazy, které nebyly uplatněny před soudem prvního stupně, jsou odvolacím důvodem jen za výslovně stanovených podmínek, pro nesporné řízení, které je ovládáno zásadou úplné apelace, toto omezení neplatí.
  • Nový zákon o zvláštních řízeních soudních obsahuje taxativní výčet všech nesporných a jiných zvláštních řízení (viz dále) a úpravu jejich zvláštností oproti řízení spornému. Řízení výslovně tímto zákonem neupravená budou probíhat podle ustanovení o řízení ve věcech sporných. Řízení obsažená v tomto zákonu nejsou upravena komplexním způsobem, ale pokud tento zákon nestanoví jinak, použije se obdobně občanský soudní řád. Do nové právní úpravy nesporných a jiných zvláštních řízení jsou rovněž včleněna ta ustanovení platného občanského soudního řádu, která se týkají výlučně těchto řízení, čímž dojde ke zpřehlednění občanského soudního řádu, z něhož jsou tato ustanovení odstraněna.
  • Kromě řízení, která jsou jednoznačně nesporné povahy (např. řízení o některých podpůrných opatřeních, řízení ve věcech opatrovnictví člověka, řízení o povolení uzavřít manželství, řízení ve věcech osvojení atd.) nebo řízení ve zvláštních případech, obsahuje nový zákon také řízení, která jsou považována za sporná, ale pro která platí určité výjimky z pravidel soudního řízení sporného. Jedná se například o řízení o rozvod manželství. Tím, že toto řízení, byť svou povahou sporné, bude zařazeno do zákona o zvláštních řízeních soudních, budou všechna řízení týkající se rodinného práva (s výjimkou řízení ve věcech manželského majetkového práva a výživného mezi zletilými osobami, která probíhají čistě podle pravidel soudního řízení sporného) obsažena kompletně v jednom právním předpisu, a navíc dojde k odstranění všech výjimek z občanského soudního řádu, které se pro tato řízení uplatňují. Vedle speciální úpravy jednotlivých řízení obsažené ve zvláštní části zákona bude zákon o zvláštních řízeních soudních obsahovat rovněž obecná ustanovení společná všem řízením v zákoně upraveným.

Koncepce zákona o zvláštních řízeních soudních

  • Zákon je systematicky rozvržen do tří částí. Samotná systematika zákona vychází ze systematiky nového občanského zákoníku a tuto kopíruje. Shodná systematika s novým občanským zákoníkem byla zvolena především s ohledem na koncového uživatele tak, aby byl zajištěn co největší uživatelský komfort. V případě obecné části zákona pak byla zvolena systematika institutů kopírující systematiku občanského soudního řádu – opět zejména s ohledem na komfort při jejím užívání.
  • Zákon začíná obecnou částí, kde jsou především vymezena obecná ustanovení, která jsou všem řízením upraveným v zákoně společná. Jedná se o vymezení příslušnosti soudů, účastníků řízení, zahájení řízení, specifika průběhu řízení (průběh soudního řízení je upraven způsobem reflektujícím povahu řízení, kdy způsob úpravy počítá se subsidiárním užitím občanského soudního řádu na průběh řízení, když specifika pro nesporná a jiná zvláštní řízení jsou výslovně upravena v tomto zákoně), rozhodování, užití opravných prostředků atd.
  • Část druhá zákona se věnuje nesporným řízením a jiným zvláštním řízením. Část druhá je členěna do několika hlav, které upravují řízení shodné problematiky.
    - Hlava I. upravuje řízení o některých otázkách týkajících se fyzických osob. Převážnou většinu řízení bylo možné převzít z úpravy, která byla v občanském soudním řádu, s tím, že bylo nutné změnit terminologii tak, aby příslušná ustanovení byla procesní reflexí hmotného práva – nového občanského zákoníku, a popřípadě změnit ustanovení, která v praxi přinášejí potíže;
    - Hlava II. upravuje řízení o některých otázkách týkajících se právnických osob a ve věcech svěřenského fondu. Vzhledem k tomu, že řízení ve věcech obchodního rejstříku, které bylo obsaženo v občanském soudním řádu, bude upraveno ve speciálním rejstříkovém zákonu, a s ohledem na to, že i statut veřejné prospěšnosti u právnických osob bude obsažen ve speciálním právním předpisu, je nutné v rozsahu tohoto zákona o zvláštních řízeních soudních upravit pouze řízení o některých otázkách právnických osob, která jsou oproti úpravě v občanském soudním řádu podstatně zpřehledněna tak, že jsou upravena více obecně, než byla dosud. Nově bylo doplněno řízení ve věcech svěřenského fondu, které reaguje na nový institut svěřenského fondu v novém občanském zákoníku;
    - Hlava III. upravuje komplexně řízení o pozůstalosti, a to včetně likvidace dědictví. Ve vazbě na dědické právo hmotné bylo zapotřebí zohlednit znovuzavedení klasické právní terminologie, k níž náleží především právní pojem „pozůstalost“ jako obecný výraz pro majetková práva zůstavitele. V tomto směru bylo tedy zapotřebí změnit dosavadní označení řízení o dědictví na řízení o pozůstalosti. Svůj odraz v pozůstalostním právu procesním by mělo nalézt znovuzavedení institutu dědických smluv, institutu odkazů a odkazovníků, náhradníků, dědické přihlášky apod. To se projeví již v okruhu účastníků řízení o pozůstalosti, při úpravě práv dědiců přihlášených s výhradou soupisu a podobně. Nově tak soud bude muset zjišťovat, zda zůstavitel část pozůstalosti neodkázal, následně bude soud zjišťovat, zda nebyla uzavřena dědická smlouva, a až poté bude soud zkoumat existenci a případný obsah závěti. Teprve poté, co soud zjistí všechny výše uvedené skutečnosti a ani jedna z těchto situací nenastane, bude připadat v úvahu rozhodování o dědictví ze zákona. Základním smyslem nové úpravy je požadavek, aby řízení o pozůstalosti lépe vyhovovalo současným potřebám občanů. Podrobnější úpravu bude vyžadovat např. postavení správců dědictví tak, aby bylo možno pohotověji řešit situace vzniklé po úmrtí podnikatelů a lépe tak zajistit plynulý chod jejich podniků. Zvláštností úpravy řízení o pozůstalosti bude i nadále skutečnost, že tato úprava zasahuje i do obecné části upravující úkony soudu vymezením role notářů jako soudních komisařů;
    - Hlava IV. upravuje nesporná a jiná zvláštní řízení, která se tematicky nevešla do žádné z předchozích hlav;
    - Hlava V. upravuje řízení ve věcech rodinněprávních. V této hlavě jsou upravena všechna řízení týkající se rodinného práva (s výjimkou řízení ve věcech manželského majetkového práva a výživného mezi zletilými osobami, která probíhají čistě podle pravidel soudního řízení sporného).
  • Část třetí zákona potom logicky upravuje závěrečná ustanovení a účinnost k 1. lednu 2014 tak, aby zákon o zvláštních řízeních soudních vstoupil v účinnost společně s občanským zákoníkem, zákonem o obchodních korporacích a zákonem o mezinárodním právu soukromém.

Změny, na které musely procesní předpisy civilního práva reagovat:

a) věcné změny
Mezi nové instituty, které se v souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku promítly do zákona o zvláštních řízeních soudních, patří:
- podpůrná opatření při narušení schopnosti zletilého právně jednat,
- nezvěstnost,
- zásah do integrity,
- svěřenský fond;
b) terminologické změny
Mezi terminologické změny, které rekodifikace soukromého práva přinesla, patří změna názvosloví. Nový občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích zavedly například následující změnu pojmů, které je potřeba v procesních předpisech používat:
- právní osobnost – namísto dříve používaného termínu způsobilost k právům a povinnostem,
- svéprávnost – namísto dřívějšího pojmu způsobilost k právním úkonům,
- právní jednání – namísto dřívějšího pojmu právní úkon,
- pozůstalost jako souhrnný pojem pro dědictví a odkaz (nový občanský zákoník opět do českého právního řádu zavedl institut odkazu),
- obchodní korporace jako souhrnný pojem pro obchodní společnosti a družstva,
- veřejný rejstřík právnických osob jako souhrnný pojem pro v platných právních předpisech používané pojmy obchodní rejstřík, nadační rejstřík a rejstřík obecně prospěšných společností.

Řízení obsažená v zákonu o zvláštních řízeních soudních

a) Řízení převzatá z občanského soudního řádu
- řízení o svéprávnosti – podle platného občanského soudního řádu se v souladu s dosavadní hmotněprávní terminologií jedná o řízení o způsobilosti k právním úkonům. Soud přitom může rozhodnout o zbavení, omezení nebo vrácení způsobilosti k právním úkonům. Jelikož nový občanský zákoník pojem „způsobilost k právním úkonům“ nahrazuje pojmem „svéprávnost“, je potřeba tuto terminologickou změnu promítnout rovněž do zákona o zvláštních řízeních soudních a řízení o způsobilosti k právním úkonům nově nazývat řízením o svéprávnosti. Nadto v souladu s novým hmotným právem bude soud napříště v rámci řízení o svéprávnosti rozhodovat pouze o omezení nebo vrácení svéprávnosti;
- řízení ve věcech opatrovnických – platný občanský soudní řád toto řízení nazývá řízením opatrovnickým. Zákon o zvláštních řízeních soudních řadí řízení ve věcech opatrovnických mezi řízení o některých otázkách týkajících se fyzických osob do dílu nazvaného Řízení o podpůrných opatřeních a řízení ve věcech svéprávnosti;
- řízení o prohlášení člověka za mrtvého – podle platné právní úpravy se takové řízení nazývá řízením o prohlášení za mrtvého. Nový zákon o zvláštních řízeních soudních reflektuje terminologii nového občanského zákoníku, který často, hovoří-li o lidské bytosti, používá pojem „člověk“, a proto používá také slovní spojení prohlášení „člověka za mrtvého“;
- řízení o určení data smrti – zákon o zvláštních řízeních soudních ze současného řízení o určení data narození nebo úmrtí vyděluje určení data narození nezletilého dítěte, které upravuje v rámci řízení ve věcech péče soudu o nezletilé. Nadto tento nový zákon po vzoru nového občanského zákoníku nahrazuje pojem „úmrtí“ pojmem „smrt“. Řízení o určení data smrti pak nově zařazuje vedle zcela nového řízení o prohlášení člověka za nezvěstného a řízení o prohlášení člověka za mrtvého do dílu nazvaného řízení ve věcech nezvěstnosti a smrti;
- řízení ve věcech vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče – toto řízení zná pod názvem „řízení o vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče“ již platná právní úprava. V rámci tohoto řízení nově dochází k výslovné úpravě řízení o vyslovení nepřípustnosti držení v zařízení sociálních služeb;
- řízení o některých otázkách týkajících se právnických osob – podle současné terminologie řízení o některých otázkách obchodních společností, družstev a jiných právnických osob;
- řízení o pozůstalosti – podle současné terminologie se jedná o řízení o dědictví. S hmotným právem nově nastoleného rozlišování pojmů pozůstalost a dědictví plyne potřeba přenesení této terminologické změny do zákona o zvláštních řízeních soudních. Pozůstalost je pojata jako jmění zůstavitele k okamžiku zůstavitelovy smrti, resp. jako ta jeho část, která je způsobilá přejít na dědice jako na právního nástupce, zatímco dědictví je to z pozůstalosti, co skutečně připadá jako jmění osobě, která je dědicem. Pojem dědictví je tedy potřeba v novém procesním předpisu nahradit pojmem pozůstalost a řízení o dědictví nově nazývat řízením o pozůstalosti. S tím souvisí další změna oproti platné právní úpravě, kterou je návrat k institutu odkazu. Nový občanský zákoník rozlišuje mezi dědictvím a odkazem, jakožto i mezi dědicem a odkazovníkem. Dědicem je osoba, které náleží dědictví, tj. celá pozůstalost nebo podíl na ní. Naproti tomu odkazovníkem je ten, komu zůstavitel zůstavil jen jednotlivou věc, případně několik věcí určitého druhu. Druhý zásadní rozdíl mezi dědictvím a odkazem tkví v tom, že nabytí dědictví potvrzuje dědici soud, zatímco právo na odkaz uplatňuje odkazovník vůči dědici bez soudní ingerence přímo. Odkazem tedy zůstavitel zřizuje odkazovníku pohledávku vůči dědici (popř. vůči jinému odkazovníkovi) na vydání věci, popř. na zřízení práva. Rozlišení mezi instituty dědictví a odkazu, pro které je používán souhrnný pojem „pozůstalost“, je potřeba promítnout do právní úpravy řízení o pozůstalosti. Mezi instituty zavedenými novým občanským zákoníkem, které vyžadují procesně právní reflexi, patří dále například závěra pozůstalosti, tedy opatření zajišťující pozůstalost, které učiní soud ze zákonem stanovených důvodů (např. nesvéprávnost některého z dědiců), nebo odloučení pozůstalosti, kdy soud na návrh věřitele, který má obavu z předlužení dědice, rozhodne o odloučení pozůstalosti od jmění tohoto dědice. Oproti dosavadní procesně právní úpravě si rozsáhlejší úpravu vyžádá postup při likvidaci pozůstalosti;
- řízení o úschovách – řízení o úschovách je známo již platnému občanskému soudnímu řádu a zákon o zvláštních řízeních soudních ho přejímá a zpřehledňuje;
- řízení o umoření listin – řízení o umoření listin je také obsaženo již v platném občanském soudním řádu a rovněž je do nového zákona převzato bez věcných změn;
- řízení ve věcech kapitálového trhu – v řízení ve věcech kapitálového trhu také nedochází k zásadním věcným změnám oproti úpravě obsažené v platném občanském soudním řádu, toto řízení však bylo upraveno po terminologické a systematické stránce;
- řízení o předběžném souhlasu s provedením šetření ve věcech ochrany hospodářské soutěže – v úpravě tohoto řízení, které je obsaženo již v platném občanském soudním řádu, nedochází k věcným změnám, ale dochází ke změnám systematickým;
- řízení o nahrazení souhlasu zástupce České advokátní komory k seznámení se s obsahem listin – toto řízení je rovněž bez věcných změn převzato z platného občanského soudního řádu a dochází k jeho úpravě po systematické stránce;
- řízení o plnění povinností z předběžného opatření Evropského soudu pro lidská práva – toto řízení je také bez věcných změn převzato z platného občanského soudního řádu, dochází pouze k jeho systematické úpravě;
- řízení ve věcech voleb do rady zaměstnanců, voleb zástupců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a voleb členů zvláštního vyjednávacího výboru evropské družstevní společnosti – v tomto řízení, které je pod stejným názvem obsaženo již v platném občanském soudním řádu, dochází nikoli k věcným, ale jen k systematickým změnám;
- řízení o soudním prodeji zástavy – právní úprava tohoto řízení, jehož název zná již platný občanský soudní řád, je v novém zákonu o zvláštních řízeních soudních přehlednější. Jinak je nová právní úprava bez věcných změn;
- řízení o povolení uzavřít manželství – název tohoto řízení používá již platný občanský soudní řád;
- řízení ve věcech osvojení – platná právní úprava toto řízení nazývá řízením o osvojení. Zákon o zvláštních řízeních soudních přitom jednotné řízení ve věcech osvojení nově rozděluje na řízení ve věcech osvojení nezletilého a řízení o osvojení zletilého;
- péče soudu o nezletilé – novou právní úpravou dochází k tomu, že mezi ustanovení o péči soudu o nezletilé je zařazena právní úprava předběžného opatření, které je v současném občanském soudním řádu upraveno ustanovením § 76a, a rovněž právní úprava řízení o navrácení nezletilého dítěte ve věcech mezinárodních únosů dětí, která je v současnosti upravena jako zvláštní řízení v § 193a a násl. občanského soudního řádu. Nový zákon o zvláštních řízeních soudních pak obsahuje rovněž zvláštní ustanovení o výkonu rozhodnutí ve věcech péče soudu o nezletilé a ve věcech výživného.
b) Nová řízení
- řízení o některých podpůrných opatřeních – nový občanský zákoník zavádí instituty předběžného prohlášení, nápomoci při rozhodování a zastoupení členem domácnosti a v souvislosti s nimi předpokládá určitou ingerenci soudu;
- řízení o prohlášení člověka za nezvěstného – platný občanský soudní řád zná pouze řízení o prohlášení za mrtvého. Vzhledem k tomu, že se nový občanský zákoník věnuje institutu nezvěstnosti a prohlášení člověka za nezvěstného, je potřeba tuto novou právní úpravu promítnout do právní úpravy civilního procesu;
- řízení o přivolení k zásahu do integrity – zařazení tohoto zvláštního nesporného řízení do taxativního výčtu řízení upravených zákonem o zvláštních řízeních soudních si vyžádala úprava práva na duševní a tělesnou integritu a zásahu do integrity obsažená v novém občanském zákoníku;
- řízení ve věcech svěřenského fondu – nový občanský zákoník zavádí institut svěřenského fondu (viz výše). Zavedení tohoto institutu vyžaduje procesní reflexi, a to především z důvodů vymezení účastníků řízení a skutečnosti, že svěřenský fond nemá právní osobnost;
- řízení ve statusových věcech manželských – mezi tato řízení zákon o zvláštních řízeních soudních řadí řízení, zda tu manželství je či není (zdánlivé manželství), řízení o neplatnost manželství a řízení o rozvod manželství. Platný občanský soudní řád existenci těchto řízení sice uznává tím, že se o nich na několika místech zmiňuje, avšak nevěnuje jim samostatnou právní úpravu;
- řízení ve statusových věcech partnerských – výčet těchto řízení je obdobný výčtu řízení ve statusových věcech manželských, jejichž právní úprava se pro řízení ve statusových věcech partnerských použije přiměřeně;
- řízení o určení a popření rodičovství – v rámci tohoto řízení je upraveno určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů, které je v platném občanském soudním řádu upraveno v § 73 v rámci předběžných řízení, dále řízení o určení a popření otcovství, s nímž platná právní úprava počítá, ale neobsahuje jeho zvláštní ucelenější úpravu, a řízení o určení a popření mateřství.

Související platné předpisy:

  • Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
  • Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)
  • Zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém

Nabídka k tématu

Předběžná opatření ve věcech ochrany proti domácímu násilí

Předběžná opatření ve věcech ochrany proti domácímu násilí

JUDr. Kateřina Čuhelová, Ph.D. - Wolters Kluwer, a. s.

Nová publikace z ediční řady Právo prakticky se zabývá jevem, který společnost provází od nepaměti a jímž je domácí násilí. Odborná i laická veřejnost si klade otázku, jak se má ohrožená osoba proti domácímu násilí bránit a zda je potřeba nástroj ochrany nabídnout jen ohrožené osobě, ...

Cena: 200 KčKOUPIT

ÚZ č. 1142 - Občanský soudní řád, zvláštní řízení soudní, rozhodčí řízení, soudní poplatky, exekuční řád, mediace, veřejné dražby

ÚZ č. 1142 - Občanský soudní řád, zvláštní řízení soudní, rozhodčí řízení, soudní poplatky, exekuční řád, mediace, veřejné dražby

Sagit, a. s.

Publikace obsahuje soubor 26 právních předpisů v aktuálním znění. Od minulého vydání byl třemi novelami dotčen občanský soudní řád; dvakrát byl změněn zákon o zvláštních řízeních soudních, zákon o veřejných ...

Cena: 197 KčKOUPIT

Nesporná řízení II

Nesporná řízení II

Karel Svoboda - C. H. Beck

Druhý díl monografie se zabývá výkladem řízení ve věcech péče soudu o nezletilé (§ 466 až 491 ZŘS) a normami upravujícími předběžné opatření ve věcech ochrany před domácím násilím (§ 400 až 414 ZŘS) a předběžné opatření o prozatímní úpravě poměrů dítěte (§ 452 až 465 ZŘS). Kniha se ...

Cena: 550 KčKOUPIT

Zákon o zvláštních řízeních soudních, komentář s důvodnou zprávou a judikaturou

Zákon o zvláštních řízeních soudních, komentář s důvodnou zprávou a judikaturou

Doc. JUDr. Alena Macková, Ph.D., JUDr. Ladislav Muzikář a kolektiv - Nakladatelství Leges, s. r. o.

Publikace přináší podrobný komentář nového procesního předpisu od renomovaných autorů. Do textu zákona byla zapracována novela zákonem č. 87/2015 Sb. Jednotlivá ustanovení jsou opatřena odkazy na související ...

Cena: 1 190 KčKOUPIT

Náklady občanského soudního řízení a rovný přístup účastníků ke spravedlnosti

Náklady občanského soudního řízení a rovný přístup účastníků ke spravedlnosti

Mgr. JUDr. Jan Hurdík, Ph.D. - Wolters Kluwer, a. s.

Autor se v knize věnuje otázkám „procesní ekonomie“ z pohledu účastníků soudního řízení, ekonomickým a sociálním rizikům spojeným s vedením civilního procesu a míře „privatizace“ služeb spojených s ...

Cena: 250 KčKOUPIT

Zákon o zvláštních řízeních soudních, Zákon o veřejných rejstřících

Zákon o zvláštních řízeních soudních, Zákon o veřejných rejstřících

Petr Lavický a kolektiv - Wolters Kluwer, a. s.

Nakladatelství Wolters Kluwer vydává první svazek třídílného souboru civilních procesních předpisů, nazvaný Zákon o zvláštních řízeních soudních. Řízení nesporné. Praktický komentář. Kromě v titulu uvedeného ...

Cena: 1 399 KčKOUPIT

Zvláštní soudní řízení

Zvláštní soudní řízení

JUDr. Miloslava Wipplingerová, JUDr. Ing. Radka Zahradníková, JUDr. Kristýna Spurná - Wolters Kluwer, a. s.

Jak samy autorky v úvodu publikace uvádějí, bylo jejich cílem podat komplexní a ucelený výklad o zvláštních řízeních soudních upravených zákonem č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, jehož účinnost je shodná s účinností nového občanského zákoníku. Problematika zvláštních ...

Cena: 430 KčKOUPIT

Vzory rozhodnutí a úkonů soudů všech stupnů, 4. vydání

Vzory rozhodnutí a úkonů soudů všech stupnů, 4. vydání

Marta Škárová a kolektiv - Nakladatelství Leges, s. r. o.

Publikace ve 4. vydání reaguje na rozsáhlé změny, které přinesl nový občanský zákoník, na související novelizaci občanského soudního řádu a na zcela nový zákon o zvláštních řízeních soudních (č. 292/2013 Sb.). Prakticky zaměřený text přináší typické vzory rozhodnutí a úkonů soudů ...

Cena: 1 090 KčKOUPIT

Rozvod manželství

Rozvod manželství

JUDr. Ondřej Šmíd, Ph.D., JUDr. Renáta Šínová, Ph.D. a kolektiv - Nakladatelství Leges, s. r. o.

Monografie se zabývá problematikou rozvodu manželství z hmotněprávního i procesního hlediska, analyzuje přitom stávající právní úpravu i regulaci v novém občanském zákoníku a zákoně o zvláštních řízeních soudních. Značnou pozornost autoři věnují rozvodu manželství s nezletilými dětmi ...

Cena: 490 KčKOUPIT

Rodičovství, osvojení a výživné dětí po rekodifikaci soukromého práva

Rodičovství, osvojení a výživné dětí po rekodifikaci soukromého práva

JUDr. Karel Svoboda, Ph.D. - Wolters Kluwer, a. s.

Kniha Rodičovství, osvojení a výživné dětí po rekodifikaci soukromého práva je praktickou publikací, která má advokátům a soudcům posloužit během řízení o určení a popření otcovství, o osvojení a o výživném ...

Cena: 421 KčKOUPIT

Sbírka zákonů

Zahájili jsme prodej tištěné
Sbírky zákonů!

Aktuální částky si můžete
zakoupit v naší prodejně na adrese Horní 457/1,
700 30 Ostrava-Hrabůvka
po–pá 7–15 hod

Pouze osobní odběr!
Tištěnou Sbírku zákonů
nezasíláme poštou.

Zpravodaj ÚZ

Se Zpravodajem vám edice ÚZ poskytne ještě lepší informační zázemí:

  • všechny důležité změny za uplynulý měsíc,
  • Sbírka zákonů a Finanční zpravodaj,
  • změny utříděné podle témat,
  • charakteristika každé změny.

My hlídáme změny,
vy pracujte!

Objednat

Právní předpisy

Sbírka zákonů ČR

 /
Číslo  /
Částka  /

Sbírka mezinárodních smluv

 /
Číslo  /
Částka  /

Finanční zpravodaj

 /
Číslo  /
Provozovatel

Nakladatelství Sagit, a. s.
Horní 457/1, 700 30 Ostrava-Hrabůvka
Společnost je zapsaná v obchodním
rejstříku vedeném KS v Ostravě,
oddíl B, vložka 3086.
IČ: 277 76 981
DIČ: CZ27776981

Telefony


Zásilkový obchod: 558 944 614
Předplatné ÚZ: 558 944 615
Software: 558 944 629
Knihkupci: 558 944 621
Inzerce: 558 944 634

E-maily


Zásilkový obchod: obchod@sagit.cz
Předplatné ÚZ: predplatne@sagit.cz
Software: software@sagit.cz
Knihkupci: knihkupci@sagit.cz
Inzerce: inzerce@sagit.cz

Obchodní podmínky

© 1996–2017 Nakladatelství Sagit, a. s. Všechna práva vyhrazena.