Váš nákupní košík:  prázdný Přihlášení obchod@sagit.cz

Navigace:  Úvod  »  Zákony  »  Anotace změn

Anotace

ZÁKON č. 216/2009 Sb.,

kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Účinnost:

20. 7. 2009

Zdroj:

částka 65/2009 Sb.

 

Oblast: Daně

Novelizované předpisy:

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

Anotace:

A) K zákonu č. 586/1992 Sb.

  • Zákon č. 216/2009 Sb. je v pořadí již třetí novelou zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále „ZDP“), publikovanou v roce 2009 ve Sbírce zákonů. Primárním cílem novely, jakožto jedné ze součástí tzv. „protikrizových opatření“, je podpora investičních záměrů daňových subjektů formou nastavení dočasných nestandardních a zvýhodněných podmínek pro odpisování hmotného majetku či jeho pořizování formou finančního leasingu. Své úpravy se však dočkaly i další oblasti. Kromě ZDP je částečně novelizován i zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů (dále „ZoR“).
  • Aplikovatelnost jednotlivých novelizovaných ustanovení ZDP je nastavena do 3 časových okamžiků. Převážná část změn je využitelná pro zdaňovací období započaté v roce 2009. Pouze dílčí úprava (na což je v následujícím textu upozorněno) nalezne své uplatnění až počínaje zdaňovacím obdobím započatým v roce 2010 či naopak směřuje do minulosti a je uplatnitelná již za zdaňovací období započaté v roce 2008.

I. DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB

Převod majetku v souvislosti s ukončením zemědělské činnosti mezi osobami blízkými [§ 3 odst. 4 písm. f) ZDP, čl. II - přechodná ustanovení bod 1]

  • Z ne příliš jasného znění ZDP, platného od 1. 1. 2009, se za příjem, který není předmětem daně, považoval pouze příjem nabyvatele majetku, který mu vznikne v případě darování majetku od osoby blízké v souvislosti s předčasným ukončením provozování zemědělské činnosti zemědělského podnikatele. Tato podpora zemědělců by se minula účinkem, protože dárce by musel vypořádat daň a obdarovaný by si darovaný majetek nemohl uplatnit do výdajů. Protože záměrem Ministerstva financí bylo nezdaňovat příjem nejen u nabyvatele majetku, ale i u jeho poskytovatele, došlo ke zpřesnění formulace tak, že předmětem daně nebude ani příjem z převodu majetku zemědělského podnikatele osobě blízké, tzn. včetně příjmů z jeho prodeje.

Lhůta pro osvobození příjmů z prodeje nemovitostí [§ 4 odst. 2 písm. d) ZDP]

  • Doba mezi nabytím a prodejem se pro účely osvobození příjmů z prodeje nemovitostí nepřerušuje, pokud v době mezi nabytím a prodejem došlo k vypořádání mezi podílovými spoluvlastníky domu rozdělením podle velikosti jejich podílů, k vymezení bytů nebo nebytových prostorů v budově podle zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, k zániku nebo vypořádání společného jmění manželů a nově i v případě, že dojde k rozdělení stávajícího pozemku. Takže přestože rozdělený pozemek získá nové parcelní číslo a bude zapsán v katastru nemovitostí jako samostatný majetek, pro účely osvobození příjmů z jeho prodeje se pětiletá lhůta pro osvobození bude počítat od nabytí nerozděleného pozemku.

Osvobození příjmů ze závislé činnosti [§ 6 odst. 9 písm. a) ZDP, čl. II - přechodná ustanovení bod 3]

  • Za příjem od daně osvobozený se u zaměstnanců považuje nepeněžní plnění vynaložené zaměstnavatelem na odborný rozvoj zaměstnanců, a to za podmínky, že uvedené plnění souvisí s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo že se jedná o nepeněžní plnění ve formě rekvalifikace. Přijatá úprava výrazně zjednodušila posuzování těchto nákladů zejména s ohledem na jejich daňovou uznatelnost u zaměstnavatele. Osvobození příjmů se vztahuje pouze na částky zaměstnavatelem vynaložené na toto plnění (např. úhrada školení, jazykového kurzu apod.), ale nevztahuje se na příjmy, které v této souvislosti současně plynou zaměstnancům jako mzda, plat, odměna nebo jako náhrada za ušlý příjem, případně jakákoli další plnění poskytnutá v této souvislosti zaměstnancům.

Vyloučení dvojího zdanění u příjmů ze závislé činnosti (§ 38f odst. 4 ZDP, čl. II - přechodná ustanovení bod 9)

  • Obecně platí, že při vyloučení dvojího zdanění příjmů plynoucích ze zahraničí, které obdrželi daňoví rezidenti (poplatníci uvedení v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3 ZDP), se postupuje podle příslušných ustanovení smluv o zamezení dvojího zdanění, jimiž je Česká republika vázána. V souvislosti s novelou zákona však došlo ke změně ve způsobu zdaňování příjmů ze závislé činnosti, která je vykonávaná ve státě, s nímž Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění. Příjmy ze závislé činnosti, které plynou daňovým rezidentům od zaměstnavatele:
    - který je daňovým rezidentem státu, kde je taková činnost vykonávána, nebo
    - u něhož jdou příjmy ze závislé činnosti k tíži stálé provozovny umístěné ve státě, s nímž Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění,

    se v České republice vyjímají ze zdanění za předpokladu, že uvedené příjmy byly ve státě zdroje zdaněny. Z ostatních příjmů se pak daň vypočte sazbou daně zjištěnou ze základu daně nesníženého o tyto vyjmuté příjmy ze zdrojů v zahraničí. V případě, že je to pro poplatníka výhodnější, použije se i u těchto příjmů metoda zakotvená v příslušné smlouvě o zamezení dvojího zdanění. Rozdíl ve způsobu uplatnění vyloučení dvojího zdanění by tak mohl vzniknout jen v případě, že smlouva pro příjmy ze závislé činnosti předepisuje použití metody zápočtu. S ohledem na české specifikum v podobě superhrubé mzdy je jen málo pravděpodobné, že by případné uplatnění metody prostého zápočtu mohlo být výhodnější než uplatnění metody vynětí. Vzhledem k tomu, že uvedená právní úprava se uplatní již za zdaňovací období 2008 a novela byla publikována až po vypršení zákonných lhůt pro podání daňového přiznání, mohou poplatníci, kteří již podali přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2008, je-li to pro ně daňově výhodnější, podat dodatečné daňové přiznání a v návaznosti na to požádat správce daně o vrácení přeplatku na dani. Pro rok 2009 a následující to bude znamenat, že poplatníci s příjmy pouze ze závislé činnosti vykonávané ve zmíněných státech nebudou povinni podávat daňové přiznání.

Ostatní změny (§ 38j odst. 4 ZDP)

  • Vypuštěním části textu nedochází oproti původní úpravě k zásadní změně v požadavku na podání vyúčtování. Plátce daně nebo plátcova pokladna, kde je v průběhu vykazovaného zdaňovacího období vybírána nebo srážena daň nebo záloha na daň z příjmů fyzickým osobám-daňovým nerezidentům, bude vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků podávat pouze elektronicky ve struktuře a tvaru zveřejněném Ministerstvem financí, avšak nikoli již pouze výhradně „prostřednictvím datové zprávy na společném technickém zařízení správců daně“. Využitelná tak bude i jiná forma elektronické komunikace, např. prostřednictvím datových schránek.
    Tuto povinnost nebude mít plátce daně, který je fyzickou osobou, ani plátcova pokladna této fyzické osoby, pokud celkový počet zmíněných zaměstnanců, kterým je vyplácen příjem ze závislé činnosti a funkční požitky, nečiní v průběhu zdaňovacího období více než 10. Uvedený postup se použije poprvé pro zdaňovací období započaté v roce 2010.

II. DAŇ Z PŘÍJMŮ PRÁVNICKÝCH OSOB A SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

Příjmy z dividend a jiných podílů na zisku, příjmy z prodeje podílů na společnosti [§ 19 odst. 1 písm. ze), § 19 odst. 10, § 22 odst. 1 písm. g) bod 3 ZDP, čl. II - přechodná ustanovení body 4 a 5]

  • Zajistit soulad mezi režimem osvobození příjmů z dividend a jiných podílů na zisku, vyplácených dceřinými společnostmi společnostem mateřským, upraveným ZDP s právem EU (směrnicí Rady 90/435/EHS o společném daňovém systému pro mateřské a dceřiné společnosti, ve znění směrnic Rady 2003/123/ES a 2006/98/ES), bylo jedním z cílů novely ZDP provedené zákonem č. 261/2007 Sb.
    Znění § 19 odst. 1 písm. ze) ZDP, které před touto novelizací nebylo ve své dosavadní podobě s citovanou směrnicí - v otázce daňového režimu dividendových příjmů vyplácených dceřinou společností, která je v likvidaci, mateřské společnosti sídlící v jiném členském státě EU - plně kompatibilní, bylo upraveno tak, aby likvidace vyplácející dceřiné společnosti nebyla tomuto osvobození na překážku.
    Další dílčí úpravou provedenou zákonem č. 2/2009 Sb. však bylo ustanovení § 19 odst. 1 písm. ze) pozměněno tak, že původní úmysl přiznat osvobození při výplatách do jiného členského státu EU již nebyl zcela zřejmý a podle výsledného textu ZDP nebylo možno toto osvobození bez pochybností přiznat. Novelou provedenou zákonem č. 216/2009 Sb. tak dochází k návratu k původnímu záměru osvobodit dividendy (či jiné podíly na zisku) vyplácené dceřinou společností v likvidaci společnosti mateřské, která je rezidentem jiného členského státu EU.
    Oproti tomu předmětné osvobození od daně již není přiznáno příjmům plynoucím z prodeje (převodu) podílu na dceřiné společnosti v likvidaci společnosti mateřské bez ohledu na to, zda tato mateřská společnost je rezidentem v ČR či jiném členském státu EU.
    Zařazením nového odst. 10, navazujícího na již existující § 19 odst. 8 ZDP, dochází k osvobození dividend (popř. jiných podílů na zisku) vyplácených dceřinou společností společnosti mateřské a příjmů z převodu podílů na společnostech i ve vazbě na daňové rezidenty Islandu a Norska, jakožto zemí Evropského hospodářského prostoru.
    Za podíly na zisku byly pro účely ZDP považovány i zjištěné rozdíly mezi cenou sjednanou a tzv. „cenou obvyklou“ v případě transakcí mezi osobami spojenými (§ 23 odst. 7 ZDP), jakož i úroky neuznávané, coby náklady daňově účinné z důvodu nízké kapitalizace či vazby na zisk dlužníka [§ 25 odst. 1 písm. w) a zm) ZDP]. Po novele § 22 odst. 1 písm. g) bodu 3 ZDP již k této překvalifikaci nesprávně vysokých převodních cen či úroků již nedochází v případech, kdy tyto jsou hrazeny rezidentům jiného členského státu EU či dalších států, které tvoří Evropský hospodářský prostor. Překvalifikace se zmíněných nákladů netýká ani v případech, kdy tyto jsou hrazeny rezidentům ČR. Tato nová úprava však bude použita až počínaje zdaňovacím obdobím započatým v roce 2010.

Náklady vynaložené na odborný rozvoj zaměstnanců [§ 6 odst. 9 písm. a), § 24 odst. 2 písm. j) bod 3 ZDP, čl. II - přechodná ustanovení bod 3]

  • Podmínky daňové účinnosti nákladů vynaložených na vzdělávání zaměstnanců byly v uplynulých letech předmětem častých úprav. Za problematické nebyly přitom považovány náklady vynaložené zaměstnavatelem na provoz vlastních vzdělávacích zařízení, nýbrž převážně náklady vynakládané na tzv. „externí vzdělávání“. Podle dosavadní úpravy byly tyto náklady daňově účinnými pouze pokud odborný rozvoj zaměstnanců byl podle zákoníku práce (č. 262/2006 Sb.) považován za výkon práce. Znamenalo to tedy, že náklady vynaložené na velmi frekventované„zvyšování kvalifikace“ byly považovány za daňově neúčinné. Další formy odborného rozvoje (tj. zaškolení a zaučení, odborná praxe absolventů škol a prohlubování kvalifikace), pokud tento rozvoj souvisel s předmětem činnosti zaměstnavatele, ke vzniku daňově účinných nákladů již vedly.
    Stěžejní a v praxi velmi problematickou však byla právě kategorizace jednotlivých forem vzdělávání. Ne zcela výraznou byla přitom zejména hranice mezi „prohlubováním kvalifikace“ a jejím „zvyšováním“. Novela č. 2/2009 Sb. tedy ve snaze zjednodušit danou problematiku odkázala na podmínky vzdělávání vytýčené zaměstnavatelem, tj. daňová účinnost byla odvozena od otázky, zda odborný rozvoj zaměstnanců byl či nebyl považován za výkon práce. I zde však vyvstala celá řada nejasností, zejména v situaci, kdy vzdělávání probíhalo mimo rámec pracovní doby.
    Úprava nová přináší do této oblasti zcela nový, velmi liberální náhled. Daňově účinnými se tak stávají náklady spojené s odborným rozvojem zaměstnanců, pokud souvisejí s předmětem činnosti zaměstnavatele, a to ve všech formách, které zákoník práce upravuje. Daňově účinnými se tedy nově staly i dříve problematické náklady na zvyšování kvalifikace.

Finanční leasing [§ 24 odst. 2 písm. h) bod 2, § 24 odst. 15 ZDP, čl. II - přechodná ustanovení bod 7]

  • První z úprav řazených do kategorie tzv. „protikrizových opatření“ je dočasné (časově ohraničené) zvýhodnění podmínek finančního leasingu hmotného majetku. Zvýhodnění spočívající ve zkrácení minimálně požadované doby trvání nájemního vztahu (viz tabulka) se však vztahuje pouze na hmotný majetek:
    - zařazený podle přílohy č. 1 ZDP do odpisové skupiny 1 či 2, a současně
    - který je předmětem smlouvy o finančním leasingu uzavřené v období od 20. 7. 2009 do 30. 6. 2010, a současně
    - který byl v období od 20. 7. 2009 do 30. 6. 2010 nájemci ve stavu způsobilém k obvyklému užívání již předán.

Přehled minimální doby trvání finančního leasingu hmotného movitého majetku

Majetek zařazen v odpisové skupině Minimální doba nájmu smlouva uzavřena v období:
do 31. 12. 2007 od 1. 1. 2008
do 31. 3. 2009
počínaje
1. 4. 2009
od 20. 7. 2009
do 30. 6. 2010
(alternativně)
1 3 roky 3 roky 36 měsíců 36 měsíců 12 měsíců
2 3 roky 5 let 54 měsíců 54 měsíců 24 měsíců
3 3 roky 10 let 114 měsíců 114 měsíců 114 měsíců
  • Zvýhodněný režim nelze využít v případě majetku najatého na základě smluv uzavřených mimo vytýčené období, a to ani v případě, kdy by k původním smlouvám byly ve sledovaném období uzavírány případné dodatky.
    Po ukončení nájemního vztahu musí následovat bezprostřední převod vlastnických práv najatého majetku na nájemce, přičemž je-li tímto nájemcem fyzická osoba, musí odkoupený majetek zařadit do svého obchodního majetku.
    Využití zvýhodněné formy finančního leasingu je právem a nikoli povinností poplatníka. Zvýhodněná forma je tedy pouze alternativou k finančnímu leasingu „standardnímu“, jehož podmínky jsou vymezeny § 24 odst. 4 ZDP.
    Doba nájmu se počítá ode dne, kdy byla věc nájemci přenechána ve stavu způsobilém obvyklému užívání.
    Vzhledem ke skutečnosti, že nový § 24 odst. 15 ZDP odkazuje při vymezení dotčeného majetku na nový § 30a ZDP (viz dále), je zřejmým úmyslem podpořit zvýhodněnou formou finančního leasingu pouze majetek „nový“.

Hmotný majetek (§ 26 odst. 1, § 28 odst. 1, § 29 odst. 3, § 30a ZDP, čl. II - přechodná ustanovení bod 6)

  • Další z tzv. „protikrizových úprav“ stimulující poptávku daňových subjektů po nově pořizovaném hmotném majetku představuje možnost využití „mimořádných odpisů“ upravených novým § 30a ZDP.
    Vedle „standardních forem“ odpisování majetku upravených § 30, § 31 a § 32 ZDP tak poplatníci získávají alternativně využitelný nový nástroj přechodně časově zvýhodněného odpisování hmotného majetku zařazeného podle přílohy č. 1 ZDP do odpisových skupin 1 nebo 2.
    Zvýhodněné formy odpisování lze využít pouze u majetku:
    pořízeného v období od 1. ledna 2009 do 30. června 2010 (bez ohledu na typ zdaňovacího období poplatníka),
    jehož je poplatník prvním vlastníkem; předmětem zvýhodnění je tak pouze majetek zcela „nový“, který dosud nebyl užíván k určenému účelu a u předchozího vlastníka byl zbožím. Za prvního vlastníka hmotného movitého majetku se považuje i poplatník, který tento majetek pořídil nebo vyrobil ve vlastní režii.
    Hmotný majetek spadající do odpisové skupiny 1 lze odepsat rovnoměrně do 100 % vstupní ceny za 12 měsíců. Odpisování nelze přerušit.
    Tyto odpisy se stanoví s přesností na celé měsíce. Povinnost zahájit odpisování má přitom poplatník počínaje následujícím měsícem po dni, v němž byly splněny podmínky pro odpisování, tj. prvním měsícem následujícím po dni, ve kterém byl majetek tzv. „uveden do užívání“. Vypočtené odpisy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.

Příklad:
V červenci 2009 byl pořízen a do užívání uveden nový server v pořizovací ceně 72 000 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že majetek spadá do odpisové skupiny 1, zvolil poplatník možnost uplatnění mimořádných odpisů.

Odpisy uplatněné za zdaňovací období roku

Částka

Výpočet

Poznámka

2009

30 000

(72 000 : 12) x 5 = 30 000

odpisy uplatněné počínaje měsícem srpnem

2010

42 000

(72 000 : 12) x 7 = 42 000

 

  • Hmotný majetek spadající do odpisové skupině 2 lze odepsat do 100 % vstupní ceny za 24 měsíců. Odpisy v tomto případě nebudou zcela rovnoměrné. Za prvních 12 měsíců se uplatní odpisy rovnoměrně do výše 60 % vstupní ceny hmotného majetku, za dalších bezprostředně následujících 12 měsíců pak do výše 40 % jeho vstupní ceny. Další shora uvedené podmínky, tj. nemožnost přerušení odpisů, přesnost výpočtu odpisů a okamžik zahájení odpisování, jsou samozřejmě platné i zde.

Příklad:
Poplatník v červenci roku 2009 zakoupil nový osobní automobil v pořizovací ceně 300 000 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že majetek spadá do odpisové skupiny 2, zvolil poplatník možnost uplatnění mimořádných odpisů.

Odpisy uplatněné za zdaňovací období roku

Částka

Výpočet

Poznámka

2009

75 000

300 000 x 0,6 = 180 000
(180 000 : 12) x 5 = 75 000

odpisy uplatněné počínaje měsícem srpnem, po dobu prvních 12 měsíců uplatňovány odpisy ze 60 % vstupní ceny majetku

2010

155 000

300 000 x 0,6 = 180 000
(180 000 : 12) x 7 = 105 000

odpis za leden až červenec

2010

300 000 x 0,4 = 120 000
(120 000 : 12) x 5 = 50 000

odpis za srpen až prosinec 2010; po dobu dalších 12 měsíců uplatňovány odpisy ze 40 % vstupní ceny majetku

2011

70 000

300 000 x 0,4 = 120 000
(120 000 : 12) x 7 = 70 000

odpis za leden až červenec 2011

  • Samostatnou poznámku si zaslouží otázka technického zhodnocení takto odpisovaného hmotného majetku. Narozdíl od hmotného majetku odpisovaného „standardními“ technikami, nezvyšuje případně provedené technické zhodnocení vstupní cenu majetku odpisovaného „mimořádnými odpisy“, nýbrž je evidováno a odpisováno samostatně jako tzv. jiný majetek podle § 26 odst. 3 písm. a) ZDP.
    Zásadní změnou, významnou však pouze pro okruh poplatníků z řad subjektů zřízených územními samosprávnými celky, je úprava § 28 odst. 1 ZDP vymezující okruh poplatníků oprávněných k odpisování majetku. Problematika, která byla dlouhodobě diskutována a ze strany těchto subjektů a jejich zřizovatelů namítána, byla uzavřena v jejich prospěch. Organizace zřízené územními samosprávnými celky tak mohou nově uplatňovat daňové odpisy majetku nejen, jsou-li jeho vlastníkem, ale i v případě majetku svěřeného jim zřizovatelem ke správě, tj. jsou-li s majetkem svého zřizovatele příslušny hospodařit.
    Úprava obsažená v čl. II bodu 6 zákona č. 216/2009 Sb. odstraňuje nepřesnost založenou dříve zákony č. 261/2007 Sb. a č. 2/2009 Sb. Již zákon č. 261/2007 Sb. odstranil mj. limity daňového odpisování osobních automobilů. S touto problematikou souvisela i otázka přístupu k výnosům z jejich případného následného prodeje, které byly podle § 23 odst. 4 písm. l) ZDP (ve znění účinném k 31. 12. 2007) nezahrnovány (zčásti či zcela) do základu daně. Záměrem bylo, aby na vozidla zaevidovaná do konce zdaňovacího období započatého v roce 2007 byla i nadále aplikována původní „limitující“ úprava a jejich prodej byl řešen v režimu zmíněného § 23 odst. 4 písm. l) ZDP. Tento záměr byl naplněn pouze zčásti, když limity daňového uplatnění byly u těchto vozidel (pořízených před obdobím 2008) zachovány, avšak daňově výhodnější režim jejich prodeje byl zákonem č. 2/2009 Sb. přiznán pouze pro období započaté v roce 2008. Novela ZDP toto časové omezení odstraňuje.

Příjmy daňových nerezidentů ze zdrojů v České republice zdaňované srážkovou daní (§ 5 odst. 5, § 36 odst. 7, § 38d odst. 4 a 5, § 38g odst. 3 ZDP, čl. II - přechodná ustanovení bod 2)

  • Česká republika, stejně jako ostatní členské státy EU, je povinna při výkonu svých pravomocí respektovat principy dané smlouvou ES a dbát na to, aby nedocházelo k neodůvodněné diskriminaci na základě státní příslušnosti. Změna oproti dosavadnímu postupu spočívá v tom, že zahraniční osoby, tzn. daňoví nerezidenti ve smyslu § 2 odst. 3 nebo § 17 odst. 4 ZDP, jsou-li zároveň daňovými rezidenty členského státu Evropské unie nebo dalších států, které tvoří Evropský hospodářský prostor, a z tuzemska mají příjmy uvedené v § 22 odst. 1 písm. c), f) nebo g) bodech 1, 2, 4, 5, 6 nebo 12 ZDP, mají výjimku z pravidla, že příjmy, z nichž je daň vybíraná srážkou, se nezahrnují do základu daně. Jedná se o následující zdanitelné příjmy, které u daňových rezidentů, narozdíl od daňových nerezidentů, nepodléhají srážkové dani:
    - příjmy ze služeb s výjimkou provádění stavebně montážních projektů, příjmy z obchodního, technického nebo jiného poradenství, řídicí a zprostředkovatelské činnosti a obdobných činností poskytovaných na území České republiky,
    - příjmy z nezávislé činnosti, např. architekta, lékaře, inženýra, právníka, vědce, učitele, umělce, daňového či účetního poradce a podobných profesí, vykonávané na území České republiky,
    - příjmy z osobně vykonávané činnosti na území České republiky, resp. zde zhodnocované, veřejně vystupujícího umělce, sportovce, artisty a spoluúčinkujících osob, bez ohledu na to, komu tyto příjmy plynou a z jakého právního vztahu,
    - náhrady za poskytnutí práva na užití nebo za užití předmětu průmyslového vlastnictví, počítačových programů (software), výrobně technických a jiných hospodářsky využitelných poznatků (know-how),
    - náhrady za poskytnutí práva na užití nebo za užití práva autorského nebo práva příbuzného právu autorskému,
    - úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček a obdobné příjmy plynoucí z jiných obchodních vztahů, z vkladů a z investičních nástrojů podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu,
    - příjmy z užívání movité věci nebo její části umístěné na území České republiky,
    - odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob,
    - sankce ze závazkových vztahů.

    Výše vymezenému okruhu osob tak nově vzniká povinnost podat v zákonem stanovených lhůtách daňové přiznání, budou-li chtít sraženou daň započítat na jejich celkovou daňovou povinnost vztahující se k příjmům ze zdrojů na území České republiky, za které doposud v České republice nemuseli podávat daňové přiznání.
    Pokud sraženou daň nebo její část nelze započítat na daňovou povinnost proto, že daňová povinnost nevznikla nebo byla vykázána daňová ztráta anebo celková daňová povinnost je nižší než sražená daň, vznikne ve výši daňové povinnosti, kterou nelze započítat, přeplatek na dani. Pokud by daňové přiznání nebylo podáno do konce lhůty stanovené zákonem o správě daní a poplatků, může správce daně považovat částky sražené daně za vyměřenou a uhrazenou daňovou povinnost. Úhrn částek sražené a odvedené daně by se v takovém případě považoval po uplynutí osmého měsíce po skončení zdaňovacího období za platbu na daň provedenou poplatníkem. Pokud poplatník nepodá do uplynutí lhůty, ve které lze daň vyměřit, daňové přiznání, považuje se daňová povinnost za vyměřenou ve výši této platby. U plátce daně v případě, že daň sice nesrazil, ale daň byla uhrazena samotným poplatníkem, nelze daň vybíranou srážkou plátci daně předepsat ani na něm vymáhat, a to za předpokladu, že plátce úhradu této daně poplatníkem prokáže nebo tato úhrada bude zřejmá z evidence správců daní.

Příklad:
Zahraniční sportovec, který za své působení v České republice v roce 2009 získal odměnu ve výši 400 000 Kč, doposud po sražení daně ve výši 15 %, tj. 60 000 Kč, získal částku 340 000 Kč. Podle nové úpravy zahraniční osoba (EU a EHP) po skončení zdaňovacího období podá daňové přiznání. K příjmům ve výši 400 000 Kč si uplatní výdaje, a to buď skutečné, nebo paušální (stávající paušální výdaje u nezávislého povolání jsou ve výši 40 % z příjmů, ale v současné době je projednávána nepřímá novela zákona o daních z příjmů - sněmovní tisk 515 - která, bude-li schválena, zvýší paušální výdaje na 60 % z příjmů). Při paušálních výdajích bude základ daně 240 000 Kč a z toho daňová povinnost 36 000 Kč. Po odpočtu slevy na dani ve výši 24 840 Kč tak výsledná daňová povinnost bude jen 11 160 Kč, což je výrazně výhodnější oproti dosavadnímu stavu. V případě nároku na nezdanitelné částky nebo další slevy by daňová povinnost byla ještě nižší, případně žádná. Pokud by nebylo podáno daňové přiznání, zůstala by daňová povinnost ve výši 60 000 Kč.

Další dílčí úpravy [§ 19 odst. 1 písm. zq), § 23 odst. 4 písm. m), § 35 odst. 2 ZDP, čl. II - přechodná ustanovení bod 8]

  • Zákonem č. 2/2009 Sb. došlo k zániku osvobození příjmů spořitelních a úvěrních družstev z úroků a jiných výnosů z vkladů u bank, coby nedůvodné výhody. Tato úprava (tedy osvobození zmíněných příjmů) se nyní do ZDP opět vrací v rámci nově zařazeného § 19 odst. 1 písm. zq).
    Mezi položky nezahrnované do základu daně (§ 23 odst. 4 ZDP) byl nově zařazen rozdíl mezi hodnotou majetkových podílů stanovených podle právního předpisu o transformaci družstev a vyplacenou částkou podle dohody mezi povinnou a oprávněnou osobou. Úprava zařazená do § 23 odst. 4 písm. m) ZDP reaguje na existující disproporce v ocenění majetku a jeho reálné hodnotě v procesu vzájemného vypořádávání založené zákonem o transformaci družstev.
    Výše slevy na dani (popř. možnost jejího uplatnění) z titulu zaměstnávání osob se zdravotním postižením je závislá na průměrném ročním přepočteném počtu zaměstnanců. Úpravou § 35 odst. 2 ZDP je při stanovení techniky výpočtu tohoto přepočteného stavu reagováno na stávající § 192 odst. 1 zákoníku práce, podle kterého zaměstnancům za první tři dny pracovní neschopnosti nepřísluší náhrada mzdy nebo platu.

B) K zákonu č. 593/1992 Sb.

  • Již zákonem č. 296/2007 Sb. byl s účinností k 1. lednu 2008 novelizován mj. i § 8 ZoR, přičemž tato novela byla reakcí na uvedení nového insolvenčního zákona (č. 182/2006 Sb.) do praxe.
    Jak je všeobecně známo, jednou z podmínek tvorby opravných položek za dlužníky v insolvenčním řízení (jež je předmětem zmíněného § 8 ZoR) je řádné a včasné přihlášení pohledávek u soudu. Lze konstatovat, že právě otázka „včasnosti“ tohoto přihlášení se v čase ukázala problematickou. Podle dosavadní úpravy (před novelizací zákonem č. 216/2009 Sb.) bylo nutno tyto pohledávky přihlásit ve lhůtě stanovené rozhodnutím soudu o úpadku. Z této dikce tedy bylo možno dovodit, že pohledávky bylo nutno přihlásit až po vydání usnesení o úpadku, přičemž k pohledávkám přihlášeným již na základě vyhlášky, kterou je insolvenční řízení zahajováno (tj. před vydáním usnesení), nelze tyto opravné položky tvořit.
    Byť samotné Ministerstvo financí při projednávání této otázky na koordinačním výboru s Komorou daňových poradců konstatovalo, že „pro účely tvorby opravných položek podle § 8 ZoR, lze za přihlášené považovat všechny pohledávky přihlášené v období od zahájení insolvenčního řízení (tj. včetně pohledávek přihlášených spolu s podáním návrhu na zahájení insolvenčního řízení) do konce lhůty stanovené v rozhodnutí soudu o úpadku“ (příspěvek 263/18.03.09), lze jen a pouze přivítat přijetí jednoznačné zákonné úpravy.
    Opravné položky za dlužníky v insolvenčním řízení tak mohou vytvořit poplatníci daně z příjmů, kteří vedou účetnictví, až do výše rozvahové hodnoty nepromlčených pohledávek přihlášených u soudu od zahájení insolvenčního řízení do konce lhůty stanovené v rozhodnutí soudu o úpadku.
    Tuto úpravu lze použít již pro tvorbu opravných položek, která započala v roce 2009.

Nabídka k tématu

ÚZ č. 1164 - Daně z příjmů, evidence tržeb 2017

ÚZ č. 1164 - Daně z příjmů, evidence tržeb 2017

Sagit, a. s.

Zákon o daních z příjmů byl od srpnového vydání ÚZetka změněn 6 dalšími novelami (mj. prokazování původu majetku, EET, hazardní hry a další změny). Zařazen byl nový pokyn GFŘ D-30, který specifikuje podmínky ke stanovení daně z příjmů paušální částkou. Publikace dále obsahuje zákon o ...

Cena: 109 KčKOUPIT

Daňové zákony 2017

Daňové zákony 2017

Sagit, a. s.

Soubor všech českých daňových zákonů, do kterých jsou promítnuty všechny změny k 1. 1. 2017. Nově byl zařazen také zákon o evidenci tržeb. Publikace obsahuje celkem 12 zákonů v úplném znění s tučně vyznačenými změnami. V této publikaci jsou obsaženy pouze daňové zákony – další ...

Cena: 129 KčKOUPIT

Tabulky a informace pro daně a podnikání 2017

Tabulky a informace pro daně a podnikání 2017

RNDr. Ivan Brychta, Ing. Marie Hajšmanová, Ing. Bc. Petr Kameník, Mgr. Vít Lederer - Wolters Kluwer, a. s.

V praktickém kapesním formátu najdete přehled nejdůležitějších pojmů, sazeb, postupů a údajů z daňových zákonů pro rok 2017. Tabulky a další přehledy jsou určeny všem, kdo potřebují snadný a rychlý přístup k důležitým údajům, především účetním, auditorům, podnikatelům a vedoucím ...

Cena: 279 KčKOUPIT

Prokazování původu majetku a daňové trestné činy

Prokazování původu majetku a daňové trestné činy

PhDr. Vladimír Pelc, JUDr. Vladimír Pelc, Ph.D. - Anag, spol. s r. o.

Během roku 2016 vstoupil v platnost zákon o prokazování původu majetku, který novelizuje zákon o daních z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb.) a trestní zákoník (zákon č. 40/2009 Sb.). Zákon o prokazování původu majetku Právní úprava tohoto nového zákona je zaměřena na prokazování příjmů ...

Cena: 399 KčKOUPIT

Daně a účetnictví v cestovním ruchu, 2. vydání

Daně a účetnictví v cestovním ruchu, 2. vydání

Ing. Milena Otavová, Ph.D., doc. Ing. Patrik Svoboda, Ph.D., Ing. Veronika Dvořáková, Ph.D. - Wolters Kluwer, a. s.

Kniha sestává ze dvou částí. První, stěžejní je daňová část, která se zaměřuje na oblast DPH a na daň z příjmů se zaměřením na specifika v cestovním ruchu. Dále je problematika soustředěna na oblast cestovních náhrad a problematiku daňové evidence. Druhá, účetní část se zabývá ...

Cena: 374 KčKOUPIT

Účetní průvodce MáDáti, předplatné na 12 měsíců

Účetní průvodce MáDáti, předplatné na 12 měsíců

Sagit, a. s.

Účetní průvodce MáDáti vědomosti pro každodenní praxi www.madati.cz

Cena: 3 400 KčKOUPIT

Daňové a nedaňové náklady 2017

Daňové a nedaňové náklady 2017

Miloslav Hnátek. David Zámek - GRADA Publishing, a. s.

V novém vydání aktualizované publikace předkládají autoři čtenářům zpracování problematiky správného uplatňování nákladů v základu daně z příjmů. Cílem podnikání je tvorba zisku a každý podnikatel postupuje tak, aby mu ze zisku zbylo co nejvíce. Problematika daňových a nedaňových ...

Cena: 329 KčKOUPIT

Daňové tipy pro společnost s ručením omezeným, 2. rozšířené vydání

Daňové tipy pro společnost s ručením omezeným, 2. rozšířené vydání

Mgr. Ing. Miloslav Hnátek - GRADA Publishing, a. s.

V druhém vydání aktualizované a rozšířené publikace předkládá autor zpracování vybraných témat správného uplatňování příslušných ustanovení zákona o daních z příjmů pro společnosti s ručením omezeným. Vždyť ...

Cena: 329 KčKOUPIT

Daňová evidence podnikatelů 2017

Daňová evidence podnikatelů 2017

Jiří Dušek, Jaroslav Sedláček - GRADA Publishing, a. s.

Publikace přináší nejnovější informace o vedení daňové evidence podle účetní a daňové legislativy 2016 i 2017. Je psána jednoduchou srozumitelnou formou, zpřístupňující a usnadňující osvojení daňových předpisů a jejich přenos do praxe. Aktuální vydání uvádí obecné podmínky u ...

Cena: 169 KčKOUPIT

Abeceda mzdové účetní 2017

Abeceda mzdové účetní 2017

Šubrt, Leiblová, Příhodová, Skoumalová, Daněk, Přikrylová, Krajčíková, Lukešová, Dorčáková, Mikyska - Anag, spol. s r. o.

27. aktualizované vydání Tento bestseller vycházející již ve 27. vydání je svým rozsahem a způsobem zpracování zcela jedinečnou a nepostradatelnou pomůckou všech mzdových účetních. Mzdové účetnictví od A do Z, prakticky a v příkladech Srozumitelný výklad jednotlivých oblastí ...

Cena: 669 KčKOUPIT

Zpravodaj ÚZ

Se Zpravodajem vám edice ÚZ poskytne ještě lepší informační zázemí:

  • všechny důležité změny za uplynulý měsíc,
  • Sbírka zákonů a Finanční zpravodaj,
  • změny utříděné podle témat,
  • charakteristika každé změny.

My hlídáme změny,
vy pracujte!

Objednat

Právní předpisy

Sbírka zákonů ČR

 /
Číslo  /
Částka  /

Sbírka mezinárodních smluv

 /
Číslo  /
Částka  /

Finanční zpravodaj

 /
Číslo  /

Provozovatel

Nakladatelství Sagit, a. s.
Horní 457/1, 700 30 Ostrava-Hrabůvka
Společnost je zapsaná v obchodním
rejstříku vedeném KS v Ostravě,
oddíl B, vložka 3086.
IČ: 277 76 981
DIČ: CZ27776981

Telefony


Zásilkový obchod: 558 944 614
Předplatné ÚZ: 558 944 615
Software: 558 944 629
Knihkupci: 558 944 621
Inzerce: 558 944 634

E-maily


Zásilkový obchod: obchod@sagit.cz
Předplatné ÚZ: predplatne@sagit.cz
Software: software@sagit.cz
Knihkupci: knihkupci@sagit.cz
Inzerce: inzerce@sagit.cz

Obchodní podmínky

© 1996–2017 Nakladatelství Sagit, a. s. Všechna práva vyhrazena.