Váš nákupní košík:  prázdný Přihlášení obchod@sagit.cz

Navigace:  Úvod  »  Zákony  »  Anotace změn

Anotace

ZÁKON č. 545/2005 Sb.,

kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony

Účinnost:

1. 1. 2006,
vybraná ustanovení 1. 1. 2007

Zdroj:

částka 186/2005 Sb.

 

Oblast: Daně

Novelizované předpisy:

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 215/2005 Sb., o registračních pokladnách a o změně některych zákonů (zákon o registračních pokladnách), ve znění zákona č. 358/2005 Sb.
  • Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů

Anotace:

A) K zákonu č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

  • Rozsáhlá novela zákona o daních z příjmů (dále "ZDP") publikovaná v předposledním dni roku 2005 obsahuje 181 novelizujících bodů a 13 odstavců přechodných ustanovení a jednoznačně se řadí mezi předpisy, které podobu zákona o daních z příjmů výrazně pozměňují.
  • účinnost ustanovení novelizujících ZDP je nastavena do 3 časových okamžiků.
    - Část změn je nutno aplikovat již i pro zdaňovací období, které započalo v roce 2005, část změn je (bez ohledu na typ zdaňovacího období poplatníka) účinná k 1. 1. 2006.
    - Nejrozsáhlejší a nejvýznamnější část nabývá účinnosti k prvnímu dni zdaňovacího období započatého v roce 2006.
    - Na změny účinné k jinému datu než 1. 1. 2006 (resp. k prvnímu dni zdaňovacího období započatého v roce 2006) bude v dalším textu upozorněno.

I. DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB

  • Pro fyzické osoby znamená novela řadu pozitivních změn, které se mohou projevit jednak ve snížení jejich celkového daňového zatížení, jednak ve snížení administrativy spojené s evidencí a výběrem daně z příjmů. Některé přijaté změny jsou však výhodné jen pro určité skupiny poplatníků.

Změny, které se použijí již pro zdaňovací období, které započalo v roce 2005 [§ 4 odst. 1 písm. w), § 5 odst. 4, § 7 odst. 9, § 9 odst. 4, § 35c odst. 4 ZDP]

  • Celé řady daňovych subjektů se dotkne výrazné zvýšení výdajů uplatňovanych procentem z příjmů (tzv. paušálních výdajů). Nová výše paušálních výdajů by měla lépe vystihnout ekonomickou realitu jednotlivych skupin daňovych subjektů, tzn., že by měla lépe odpovídat míře výdajů vynakládaných na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Pokud se podnikatel nebo osoba samostatně vydělečně činná rozhodne, že neuplatní skutečně vynaložené výdaje (§ 7 odst. 9 ZDP), může výdaje uplatnit v následující výši:
    Příjmy Podle § 7 odst./písm. Rok 2005
    %
    Dříve
    %
    ze zemědělské vyroby, lesního a vodního hospodářství 1/a) 80 50
    z řemeslných živností 1/b) 60 25
    z ostatních živností (kromě řemeslných) 1/b) 50 25
    z jiného podnikání podle zvláštních předpisů 1/c) 40 25
    z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému 2/a) 40 30
    z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů 2/b) 25 25
    znalce, tlumočníka, zprostředkovatele kolektivních sporů, zprostředkovatele kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona, rozhodce za činnost podle zvláštních právních předpisů 2/c) 25 25
    z činnosti správce konkursní podstaty, předběžného správce, zvláštního správce, zástupce správce a vyrovnacího správce, které nejsou živností ani podnikáním podle zvláštního právního předpisu 2/d) 25 25
  • Na skutečnosti, že vedle uvedených paušálních výdajů je možno dílčí základ daně snížit ještě o zaplacené pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění, případně o pojistné hrazené osobami samostatně vydělečně činnými, které nejsou nemocensky pojištěny a pojistí se na denní dávku při pracovní neschopnosti u soukromé pojišťovny (pouze do výše pojistného na zákonné nemocenské pojištění stanovené zvláštními předpisy), se nic nezměnilo.
  • Zvyšení paušálních výdajů u fyzických osob, které tento způsob uplatnění vydajů již používaly, znamená jednoznačné snížení jejich daňového břemene oproti roku 2004. Pro fyzické osoby, které chtějí tento způsob uplatnění vydajů použít poprvé za rok 2005, však přechod z uplatnění skutečných výdajů na výdaje paušální může znamenat dodatečnou úpravu základu daně a daně ještě za rok 2004. Podle ustanovení § 23 odst. 8 písm. b) ZDP je totiž nutno v roce, který změně uplatnění vydajů předchází, upravit základ daně stejně, jako kdyby poplatník ukončil činnost (např. při přechodu z daňové evidence je nutno zvyšit základ daně o hodnotu pohledávek a zásob a je možno ho snížit o hodnotu závazků). Pokud by výsledkem uvedených úprav základu daně bylo jeho celkové zvyšení, vznikne fyzické osobě povinnost podat dodatečné daňové přiznání, a to do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém učinil rozhodnutí uplatnit za rok 2005 výdaje paušální částkou. Pokud by výsledkem uvedených úprav základu daně bylo jeho celkové snížení, dodatečné daňové přiznání sice není povinné, ale s ohledem na snížení daňové povinnosti za rok 2004 by jeho podání bylo pro daňovy subjekt vyhodné.
    Příklad
    Podnikatel s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. b) ZDP (jehož živností je např. vedení účetnictví) v roce 2004 vedl daňovou evidenci a za rok 2004 vykázal základ daně ve vyši 400 000 Kč, nezdanitelné částky ve výši 100 000 Kč a daň ve vyši 58 620 Kč. K 31. 12. 2004 evidoval pohledávky za klienty ve výši 120 000 Kč a závazky z titulu přijaté půjčky ve výši 50 000 Kč. V roce 2005 dosáhl příjmů ve výši 600 000 Kč (v nich je zahrnuta i úhrada pohledávek z roku 2004 ve výši 120 000 Kč) a výdaje evidoval ve výši 280 000 Kč včetně pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění (40 000 Kč). Vzhledem ke zvýšení paušálních výdajů, rozhodl se uplatnit výdaje ve výši 50 % z příjmů, tj. ve výši 300 000 Kč. Pokud by nadále uplatňoval skutečné výdaje, činil by dílčí základ daně 320 000 Kč (600 000 - 280 000). Při uplatnění paušálních výdajů vznikne povinnost podat dodatečné daňové přiznání za rok 2004 a zvýšit základ daně o hodnotu pohledávek, tedy o 120 000 Kč. Závazky nelze zohlednit, protože se jedná o závazky, které nejsou předmětem daně. Zvyšení základu daně bude znamenat zvyšení daně na částku 94 836 Kč, což znamená, že za rok 2004 se daňová povinnost zvyší o 36 216 Kč (94 836 - 58 620). Za rok 2005 pak zdanitelné příjmy budou ve výši 480 000 Kč (600 000 - 120 000), neboť částka inkasovaných pohledávek bude součástí základu daně za rok 2004 a v roce 2005 tedy již nebude podléhat zdanění. Základ daně za rok 2005 tak bude činit pouze 200 000 Kč (480 000 - 50 % příjmů - 40 000). Pokud bychom vzali v úvahu pouze rok 2005, je uplatnění paušálních výdajů jednoznačně vyhodnější. Je třeba však přihlédnout i k roku 2004 (dodatečné daňové přiznání na daňovou povinnost vyšší sebou nese i penále ve výši 0,05 % denně od konce lhůty pro podaní daňového přiznání za rok 2004), a tak zatímco úspora na dani za rok 2005 by za předpokladu stejné výše nezdanitelných částek jako za rok 2004 činila cca 24 000 Kč, doplatek za rok 2004 i bez penále by byl podstatně vyšší.
  • U příjmů z pronájmu podle § 9 ZDP se paušální výdaje zvýšily z původních 20 % na 30 % (§ 9 odst. 4 ZDP). V případě změny ve způsobu uplatnění vydajů platí i pro pronajímatele povinnost úpravy základu daně jako u daňovych subjektů s příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (viz výše).
  • V roce 2005 umožnil obchodní zákoník (§ 183i a násl.) výkup účastnických cenných papírů hlavním akcionářem. Při výkupu těchto cennych papírů mají jejich dosavadní vlastníci (oprávněné osoby) právo na protiplnění v penězích, jehož výši určí hlavní akcionář. Nejedná o prodej akcií, ale o jejich vyvlastnění. Osvobození uvedené v § 4 odst. 1 písm. w) ZDP se doposud tykalo pouze prodeje cennych papírů a na vyvlastnění akcií je nebylo možno vztáhnout ani v případě, že byla splněna podmínka délky držby těchto cennych papírů. Ze strany oprávněnych osob se jedná o nedobrovolné plnění, a proto příjmy plynoucí jako protihodnota menšinovým akcionářům při uplatnění práva hlavního akcionáře na výkup účastnických cenných papírů jsou osvobozeny od zdanění za stejnych podmínek jako v případě jejich prodeje. Příjem, který oprávněnym osobám v této souvislosti plyne, je tedy po šesti měsících od pořízení akcií, případně od ukončení činnosti, pokud byly tyto cenné papíry součástí obchodního majetku menšinového akcionáře, od daně osvobozen. V opačném případě se bude jednat o příjem podle § 10 odst. 1 písm. b) ZDP, příp. podle § 7 ZDP.
  • Podle ustanovení § 35c odst. 4 ZDP může tzv. daňovy bonus uplatnit poplatník, ktery měl ve zdaňovacím období příjem podle § 6, 7, 8 nebo 9 ZDP alespoň ve vyši šestinásobku minimální mzdy. Podle ustanovení § 111 odst. 4 zákoníku práce výši minimální mzdy, popřípadě podmínky pro určení minimální mzdy a její výše, stanoví vláda s přihlédnutím k indexu spotřebitelských cen nařízením, a to zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku. Vyloučeno však není, aby ke změně vyše minimální mzdy došlo i v průběhu zdaňovacího období. Pro účely přiznání nároku na daňovy bonus byl proto upřesněn způsob stanovení minimální mzdy tak, že za limit k porovnání se pokládá minimální mzda stanovená pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou k počátku příslušného zdaňovacího období a neupravená s ohledem na odpracovanou dobu a další okolnosti (nesnižuje se u mladistvých ani u invalidních důchodců tak, jak to lze podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 303/1995 Sb.).
  • Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky vyplacené zaměstnanci nebo obdržené zaměstnancem nejdéle do 31 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosaženy, se podle ustanovení § 5 odst. 4 ZDP považují za příjmy vyplacené nebo obdržené v tomto zdaňovacího období. Jestliže je zaměstnavatel s vyplacením mezd v prodlení, pak příjmy vyplacené nebo obdržené po 31. dni po skončení zdaňovacího období jsou příjmem zdaňovacího období, ve kterém byly skutečně vyplaceny nebo obdrženy. Novelou zákona bylo upřesněno vypořádání daňové povinnosti zaměstnance tak, že i zálohy sražené podle § 38h ZDP z pozdě vyplacenych mezd se započtou na jeho daňovou povinnost až v tom období, kdy jeho mzda bude považována za zdanitelný příjem. Mzda za prosinec roku 2005 vyplacená v únoru 2006 bude zdanitelným příjmem zaměstnance až roku 2006 a při vypořádání daňové povinnosti za rok 2006 bude zohledněna také záloha na daň sražená zaměstnavatelem z prosincovych mezd.

Změny účinné od 1. 1. 2006
Sazby daně, nezdanitelné částky, slevy na dani
(§ 15 odst. 1 a 5, § 16 odst. 1, § 35ba, § 35c odst. 1 ZDP)

  • Od roku 2001, kdy došlo k dosud poslední změně daňovych pásem a sazeb daně, nebyly pásma ani sazby daně valorizovány v závislosti na inflaci. Proto se s účinností od roku 2006 zvýšila horní hranice prvního daňového pásma z původních 109 200 Kč na 121 200 Kč a snížily se první dvě sazby daně z 15 % na 12 % a z 20 % na 19 %. Ostatní hranice daňovych pásem a zbylé dvě sazby daně zůstaly stejné. Daň podle § 16 odst. 1 ZDP ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně (§ 15 ZDP) a o odčitatelné položky (§ 34 ZDP) zaokrouhleného na celá sta Kč dolů tedy bude činit:
    Základ daně Daň Ze základu přesahujícího
    od Kč do Kč
    0 121 200 12 %  
    121 200 218 400 14 544 Kč + 19 % 121 200 Kč
    218 400 331 200 33 012 Kč + 25 % 218 400 Kč
    331 200 a více 61 212 Kč + 32 % 331 200 Kč
  • Zrušeny byly všechny nezdanitelné částky podle § 15 odst. 1 ZDP a namísto nich byly zavedeny slevy na dani (§ 35ba ZDP). Znamená to, že všichni poplatníci bez ohledu na výši svých příjmů uplatní při splnění zákonem stanovenych podmínek stejnou částku jako slevu na dani. Podmínky, za kterých lze slevy na dani z titulu odpočtu na poplatníka (7 200 Kč), na vyživovanou manželku/manžela (4 200 Kč), z titulu pobírání částečného invalidního důchodu (1 500 Kč) nebo plného invalidního důchodu (3 000 Kč, ev. při ZTP/P 9 600 Kč) nebo přípravy na budoucí povolání (2 400 Kč) uplatnit, zůstaly stejné jako dříve pro uplatnění odpovídajících nezdanitelnych částek. Tyto slevy na dani, zavedené namísto dřívějších nezdanitelných částek, s výjimkou slevy na dani z titulu vyživovaného dítěte, nemají charakter daňového zvyhodnění, tzn., že je-li stanovená daň nižší, než je nárok na slevu, daňovy bonus nevzniká. Uplatnění těchto slev na dani nelze ani převést do následujících let tak, jak je to možné v případě uplatnění slevy poskytnuté z titulu pořízení nebo technického zhodnocení registrační pokladny (§ 35 odst. 6 a 7 ZDP). Tento způsob snížení daňové povinnosti je vyhodny pouze pro poplatníky s nižším základem daně.
    Příklad
    Na poplatníka lze uplatnit slevu ve výši 7 200 Kč. Pro srovnání, dřívější nezdanitelná částka ve výši 38 040 Kč by se při způsobu platném do konce roku 2005 promítla u poplatníků zdaňujících v jednotlivych daňovych pásmech přibližně takto:
    Nezdanitelná částka Kč Sazba daně % Částka Kč Sleva Kč Rozdíl Kč
    38 040 12 4 565 7 200 2 635
    38 040 19 7 228 7 200 - 28
    38 040 25 9 510 7 200 - 2 310
    38 040 32 12 173 7 200 - 4 973

    Z uvedeného je zřejmé, že odpočet ve formě slevy na dani se stává nevyhodnym oproti nezdanitelné částce již pro poplatníky, kteří se se svým základem daně dostanou do druhého daňového pásma. Uplatněním dalších slev se negativní dopad této změny do daňové povinnosti poplatníka s vysokym základem daně ještě zvyšuje. Uvedená změna je nevyhodná např. i pro studenty, kteří zdaňují sazbou daně ve vyši 25 %, případně 32 %, protože sleva na dani ve výši 2 400 Kč představuje pouze cca 21 % dřívější nezdanitelné částky ve výši 11 400 Kč. V určitých případech u osob s vysokým základem daně může tato změna zcela eliminovat úlevu spočívající ve snížení prvních dvou sazeb daně a zvyšení prvního daňového pásma, takže jejich daňová povinnost za rok 2006 může být při stejném základu daně vyšší než za rok 2005.

  • Vedle sebe lze uplatnit více než jednu slevu na dani, proto byla upravena (§ 35c odst. 1 ZDP) priorita jejich uplatnění tak, že poplatník nejprve sníží daň stanovenou podle § 16 ZDP o slevy podle § 35 a 35ba ZDP a teprve následně uplatní daňové zvyhodnění na vyživované dítě.
  • Vyše uvedené slevy mohou za určitých okolností uplatnit i daňoví nerezidenti (§ 35ba odst. 3 ZDP). Ti mají většinou nárok jen na základní slevu na dani ve výši 7 200 Kč ročně, studenti pak také na slevu ve vyši 2 400 Kč ročně (u zaměstnanců mohou být uplatněny již v průběhu zdaňovacího období). Ostatní slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) ZDP mohou daňoví nerezidenti uplatnit pouze v daňovém přiznání (nelze je např. uplatnit v rámci ročního zúčtování), pokud úhrn jejich zdanitelných příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky činí nejméně 90 % všech jejich celosvětovych příjmů (s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo 6 ZDP, které jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6 nebo 10 ZDP, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně). Je třeba upozornit na to, že uplatnění slev může být vázáno na splnění podmínek stanovenych českými právními předpisy (např. pobírání invalidního důchodu z důchodového pojištění podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění), což u zahraničních osob nemusí být splněno.
  • Nezdanitelnymi částkami podle § 15 ZDP mohou být pouze částky poskytnuté z těchto důvodů:
    - "sponzorské" dary na zákonem vymezené účely,
    - úroky z úvěru ze stavebního spoření a úroky z hypotečního úvěru,
    - zaplacené pojistné na penzijní připojištění se státním příspěvkem,
    - zaplacené pojistné na soukromé životní pojištění,
    - zaplacené členské příspěvky odborové organizaci.
  • Za nezdanitelnou částku se považují dary ve formě zdravotnickych prostředků (vymezených zákonem č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích), poskytnuté fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které pobírají invalidní důchod (i částečný), nebo nezletilým dětem, které vyžadují mimořádnou péči pro dlouhodobé těžké zdravotní postižení (dříve dary poskytnuté ve formě rehabilitačních a protetických pomůcek). Tyto dary lze uplatnit nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami. Dále lze uplatnit dary ve formě rehabilitačních a kompenzačních pomůcek (uvedených v § 33 vyhlášky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení), a to nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu. Jedná se o pomůcky, které bezprostředně pomáhají zdravotně postiženým občanům integrovat se do běžného života. Výčet rehabilitačních a kompenzačních pomůcek je uveden v příloze č. 4 citované vyhlášky (§ 15 odst. 1 ZDP).
  • Kromě kapitálového pojištění také pro penzijní připojištění platí, že pokud penzijní připojištění zanikne bez nároku na penzi nebo jednorázové vyrovnání a současně je vyplaceno odbytné, pak nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a za příjem podle § 10 ZDP se považují částky, o které byl v příslušných letech z důvodu zaplacených příspěvků na penzijní připojištění se státním příspěvkem základ daně snížen. Příjem vzniká v tom zdaňovacím období, ve kterém k některé z vyše uvedených skutečností došlo (§ 15 odst. 5 ZDP).

Závislá činnost [§ 35d odst. 3, 4 a 5, § 38g odst. 2, § 38j odst. 5, § 38k odst. 5 písm. f) bod 3 ZDP]

  • Zaměstnancům, kteří podepsali prohlášení k dani, poskytne zaměstnavatel již v průběhu zdaňovacího období tzv. měsíční slevu na dani, a to ve výši 1/12 roční částky. O tuto částku sníží zaměstnavatel vypočtenou zálohu na daň. Uplatnit lze prokázanou částku měsíční slevy na dani na poplatníka, z titulu částečného nebo plného invalidního důchodu, držitele průkazu ZTP/P nebo studenta soustavně se připravujícího na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem. Slevu na dani na manželku a slevu u poživatele starobního důchodu, jehož důchod nedosahuje částky 38 040 Kč, je možné stejně jako doposud uplatnit až po uplynutí zdaňovacího období. Zaměstnavatel u zaměstnance z vypočtené zálohy nejprve srazí tzv. měsíční slevu na dani podle § 35ba ZDP, a to max. do výše vypočtené zálohy, a teprve následně uplatní případné daňové zvyhodnění na vyživované dítě.
  • Podmínky pro vyplatu měsíčního daňového bonusu zůstaly stejné. Pokud zaměstnavateli k vyplatě měsíčních daňovych bonusů nepostačí objem sražených záloh na daň, musí je vyplatit ze svych prostředků. Narozdíl od roku 2005 však o tyto vyplacené částky může snížit i odvody záloh na daň v následujících měsících, nejdéle však do konce zdaňovacího období, nebo, stejně jako doposud, může požádat správce daně o poukázání chybějící částky, a to prostřednictvím tiskopisu vydaného Ministerstvem financí č. MFin 5241- vzor č. 1 (§ 35d odst. 5 ZDP). Správce daně pak příslušnou částku poukáže plátci daně nejpozději do 20 dnů od doručení žádosti za předpokladu, že se jedná o vratitelný přeplatek (tzn. že správce daně neeviduje u daného plátce žádné nedoplatky na daních). Oproti roku 2005 došlo k prodloužení lhůty pro vrácení přeplatku ze strany správce daně z dřívějších 15 dnů na současných 20 dnů, neboť Ministerstvo financí očekává, že v souvislosti se snížením daňové zátěže zaměstnanců s nízkými příjmy dojde k nárůstu zaměstnavatelů, kterým se nepodaří pokrýt vyplacené daňové bonusy z úhrnu záloh na daň sražených ostatním zaměstnancům. Pro správce daně bude vrácení přeplatků představovat větší administrativní zátěž, a proto lhůta pro jejich vrácení byla prodloužena o pět dnů.
  • Plátci daně, kteří poskytují slevy na dani podle § 35ba ZDP nebo daňové zvyhodnění podle § 35c a 35d ZDP, mají povinnost podat vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti podle § 69 zákona č. 337/1992 Sb. o správě daní a poplatků, tzn., že jim tato povinnost vzniká nejen v případě, kdy jim vznikla odvodová povinnost, ale také pokud poskytovali poplatníkům uvedené slevy nebo daňové zvyhodnění (§ 38j odst. 5 ZDP).
  • V souvislosti s vyše uvedenými změnami v poskytování nezdanitelnych částek a slev na dani, muselo zákonitě dojít k celé řadě zákonnych úprav tykajících se závislé činnosti (§ 38h až 38l ZDP). V § 38k odst. 5 písm. f) bodu 3 ZDP však nedopatřením byla změněna částka 300 000 Kč na částku 150 000 Kč. Bylo to způsobeno tím, že původně bylo navrhováno snížení nezdanitelné částky uplatňované z titulu úroků z úvěrů použitých na bytovou potřebu z částky 300 000 Kč na částku 150 000 Kč. Tato změna nakonec přijata nebyla, ale v § 38k ZDP už nižší částka zůstala. Toto ustanovení je účinné až od roku 2006, proto za rok 2005 se nic nemění a některá z dalších novel tuto nesrovnalost jistě odstraní tak, aby uvedené ustanovení korespondovalo s ustanovením § 15 ZDP.
  • Zrušena byla povinnost zaměstnanců podat daňové přiznání v případě, kdy chtěli uplatnit nezdanitelnou částku z titulu zaplacených úroků z hypotečního úvěru, popř. z jiného úvěru poskytnutého bankou v souvislosti s hypotečním úvěrem. úroky z hypotečního úvěru, stejně jako úroky z úvěru ze stavebního spoření, a to včetně souvisejících úvěrů, je možné po uplynutí zdaňovacího období uplatnit u zaměstnavatele v rámci ročního zúčtování záloh. Tyto úroky, tzn. včetně úroků ze stavebního spoření, není možno v předpokládané výši uplatňovat v průběhu zdaňovacího období (do konce roku 2005 bylo možno úroky ze stavebního spoření uplatňovat i v průběhu zdaňovacího období). Uplatnit je lze ve vyši skutečně zaplacené až v rámci ročního zúčtování (§ 38g odst. 2 ZDP).

Daň stanovená paušální částkou, minimální základ daně, spolupracující osoby, sdružení (§ 7 odst. 15, § 7a, § 7c odst. 4 a 5, § 13 odst. 1 a 2 ZDP)

  • K několika vyznamnym změnám došlo u daně stanovené paušální částkou (§ 7a ZDP). Pozitivní na těchto změnách je to, že se podstatně rozšířil okruh poplatníků, kteří budou moci tento způsob stanovení daňové povinnosti využít. Výrazně se zvyšil, a to na pětinásobek, limit vyše příjmů dosahovaných za předcházející tři zdaňovací období. O stanovení daně paušální částkou tak budou moci požádat ti podnikatelé, jejichž roční výše příjmů nepřesáhla 5 000 000 Kč. Zvýšení tohoto limitu mělo za následek zrušení podmínky, že podnikatel nesmí být plátcem DPH. Novela však zavedla pro plátce DPH povinnost vést evidenci podle § 100 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, která musí obsahovat veškeré údaje vztahující se k jeho daňové povinnosti, zejména údaje potřebné pro správné stanovení jeho daňové povinnosti, a to v takovém členění, aby mohl sestavit daňové přiznání, případně pokud uskutečnil dodání zboží do jiného členského státu osobě registrované k dani, aby mohl sestavit i souhrnné hlášení. Na jedné straně je to požadavek zcela logický, na druhé straně se tím poněkud stírá vyhoda daně stanovené paušální částkou, která spočívala v tom, že podnikatel nemusel evidovat výdaje.
  • O stanovení daně paušální částkou může podnikatel požádat i v případě, že bude činnost vykonávat za spolupráce druhého z manželů a rozdělovat příjmy a výdaje ve smyslu § 13 ZDP. Tento způsob stanovení daně a spolupráce je ale umožněn pouze u manželů a o případné stanovení daně paušální částkou musí požádat i spolupracující manžel (manželka). Předpokládané příjmy a předpokládané výdaje rozdělí na druhého z manželů v poměru podle § 13 ZDP a nezdanitelné části základu daně podle § 15 ZDP a slevy na dani uplatňuje jak podnikatel, tak spolupracující osoba samostatně. Pokud by činnost byla vykonávána za spolupráce ostatních osob žijících s poplatníkem v domácnosti, pak tento způsob stanovení daně sjednat nelze. Nadále platí, že poplatník, který využije tento způsob stanovení daňové povinnosti, nemůže využít společného zdanění manželů ve smyslu § 13a ZDP.
  • Další pozitivní změnou je prodloužení lhůty pro zaplacení daně stanovené paušální částkou, a to až do 15. prosince (dříve do konce května). Vysledná daň stanovená paušální částkou po snížení o uplatněné slevy na dani podle § 35ba ZDP a slevu podle § 35c zákona musí činit nejméně 600 Kč. Pokud by poplatník předpokládal tak nízkou daňovou povinnost, že by mu mohl vzniknout i nárok na daňovy bonus, nelze při tomto způsobu stanovení daně daňovy bonus uplatnit a daň se stanoví běžným způsobem tak, aby činila alespoň 600 Kč.
  • Minimální základ daně se kromě osob doposud uvedenych (§ 7c odst. 4 ZDP) nevztahuje ani na poplatníky, kteří mají pouze příjem z lesního hospodářství nebo příjem z dotací, podpor, grantů nebo z příspěvků, které nejsou podle § 4 odst. 1 písm. t) ZDP osvobozeny od daně. Důvodem je to, že z těžby dřeva lze dosáhnout příjem až po řadě let, ale vydaje z provozování lesního hospodářství musí poplatník vynakládat po několik let. V letech, kdy poplatník pouze vynakládá vydaje, by nebylo spravedlivé, aby platil po všechny tyto roky daň z minimálního základu daně.
  • Minimální základ daně se nevztahuje ani na daňové nerezidenty (§ 2 odst. 3 ZDP), jejichž úhrn příjmů ze zdrojů na území České republiky podle § 22 ZDP činí méně než 90 % všech jejich celosvětovych příjmů (§ 7c odst. 5 ZDP). Do tohoto úhrnu se nezapočítávají příjmy, které nejsou předmětem daně, které jsou od daně osvobozeny, a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Došlo tak k odstranění určité daňové nespravedlnosti ve vztahu k daňovym nerezidentům, protože narozdíl od daňovych rezidentů, kteří výši minimálního základu daně stanovenou pro dané zdaňovací období porovnávají se základem daně stanovenym z celosvětovych příjmů, daňoví nerezidenti vyši minimálního základu daně porovnávají pouze se základem daně stanovenym z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky (daňoví nerezidenti mají daňovou povinnost v České republice omezenou pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na našem území).
  • U spolupracujících osob nebylo zcela zřejmé, co se považuje za zahájení nebo ukončení činnosti, zda začátek nebo konec činnosti osoby, se kterou je činnost vykonávána, nebo začátek nebo konec samotné spolupráce. Za zahájení nebo ukončení činnosti uvedené v § 7 odst. 1 písm. a) až c) ZDP se tedy považuje zahájení nebo ukončení spolupráce (§ 13 odst. 2 ZDP).
  • K úpravě došlo i v případě rozdělení příjmů a výdajů na spolupracující osoby (§ 13 odst. 1 ZDP). Do konce roku 2005 nebylo možné příjmy a výdaje rozdělovat na děti až do ukončení jejich povinné školní docházky a na děti a na druhého z manželů, pokud byli ve zdaňovacím období uplatňováni jako osoby vyživované. Novela umožnila po část zdaňovacího období uplatnit na vyživované dítě daňové zvyhodnění a po zbylou část zdaňovacího období, kdy už dítě nesplňuje zákonné podmínky pro uznání za vyživovanou osobu, vykonávat činnost za jeho spolupráce a rozdělit na něj příjmy a výdaje. V rámci jednoho zdaňovacího období lze tedy využít obou typů daňovych vyhod, nesmí však být použity současně. Např. pokud dítě v červnu dostuduje, od července lze vykonávat činnost za jeho spolupráce a rozdělit na něj odpovídající část příjmů a výdajů.
  • Do konce roku 2003 mohli účastníci sdružení bez právní subjektivity vést společné jednoduché účetnictví ve smyslu sdělení čj. 281/36 980/94, o účtování ve sdružení bez právní subjektivity (FZ č. 7/1994). V praxi tak postupovala a společné účetnictví vedla naprostá většina účastníků všech sdružení. Zrušení jednoduchého účetnictví a jeho nahrazení daňovou evidencí mělo za následek zánik možnosti postupovat podle tohoto sdělení v případě, kdy účastníci sdružení vedli daňovou evidenci. Společnou daňovou evidenci ve smyslu § 7b ZDP mohou účastníci sdružení vést opět od roku 2006. V ní budou evidovat společné příjmy a společné výdaje a na konci zdaňovacího období nebo při ukončení činnosti v průběhu zdaňovacího období pak uvedou do své vlastní daňové evidence podíl na společných příjmech a podíl na společných výdajích (§ 7 odst. 15 ZDP).

Osvobození příjmů od zdanění [§ 4 odst. 1 písm. y) a zd), § 7 odst. 4 ZDP]

  • Od daně jsou osvobozeny úrokové příjmy plynoucí z hypotéčních zástavních listů [§ 4 odst. 1 písm. y) ZDP] za předpokladu, že hypotéční úvěry byly poskytnuty vyhradně na financování investic do nemovitostí, včetně jejich pořízení či výstavby, nebo na financování bytových potřeb ve smyslu § 15 ZDP. Podle ustanovení § 28 odst. 3 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, se hypotečním úvěrem rozumí úvěr, jehož splacení včetně příslušenství je zajištěno zástavním právem k nemovitosti, a to i rozestavěné. Takto získané prostředky lze využít na jakýkoliv účel (podle zákona č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, musely být prostředky získané z hypotečního úvěru investovány do vystavby nebo pořízení nemovitosti). Osvobození těchto příjmů se proto omezilo jen na případy, kdy úvěry slouží na financování investic do nemovitostí, včetně jejich pořízení či výstavby, nebo na financování bytových potřeb ve smyslu § 15 ZDP. Osvobozeny jsou i úrokové výnosy poskytnuté z obdobných instrumentů vydaných v zahraničí. U příjmu z úrokového výnosu z hypotečních zástavních listů emitovaných před 1. 1. 2006 se použije zákon ve znění platném do 31. 12. 2005.
  • Kromě příjmů plynoucích jako náhrada za věcné břemeno vzniklé ze zákona nebo rozhodnutím státního orgánu podle zvláštního právního předpisu, tzn. příjmů plynoucích jako náhrada z věcného břemene, které bylo zřízeno bez vůle daňového subjektu, jsou osvobozeny i příjmy plynoucí ve formě náhrady škody za odejmutí vlastnického práva, neboť i vyvlastnění nastává nezávisle, většinou proti vůli daňového subjektu, kterému tak vzniká určitá majetková újma [§ 4 odst. 1 písm. zd) ZDP].
  • Dílčím základem daně společníka veřejné obchodní společnosti je část základu daně veřejné obchodní společnosti, stanoveného podle § 23 až 33 ZDP (§ 7 odst. 4 ZDP). Podle ustanovení § 19 odst. 1 písm. g) ZDP jsou příjmy z loterií a jiných podobných her, u nichž bylo povolení k provozování vydáno podle § 4 odst. 2 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, od daně osvobozeny. Bude-li však provozovatelem veřejná obchodní společnost, osvobození se na její společníky vztahovat nebude, protože při stanovení základu daně společníka veřejné obchodní společnosti se nepřihlíží k ustanovení věty první § 18 odst. 9 ZDP a nově také k ustanovení § 19 odst. 1 písm. g) ZDP. Důvodem je zamezení získání výhod, které nezapadají do systému zdaňování příjmů fyzických osob.

II. DAŇ Z PŘÍJMŮ PRÁVNICKÝCH OSOB A SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

Příjmy od daně osvobozené [§ 19 odst. 1 písm. l) a zn), čl. II - přechodná ustanovení bod 2 a 7 ZDP]

  • Úrokové výnosy z hypotečních zástavních listů (dále "HZL") byly dosud i u právnických osob beze zbytku považovány za příjmy osvobozené od daně. Zmíněné osvobození je nově omezeno pouze na případy úrokových výnosů z těch HZL, v jejichž emisních podmínkách se emitent zavázal použít k řádnému krytí závazků z těchto HZL pouze pohledávky z hypotečních úvěrů, které byly poskytnuty výhradně na financování investic do nemovitostí nebo na financování bytovych potřeb. Z režimu osvobození jsou tak vyloučeny úrokové výnosy z HZL, které jsou emitovány za účelem poskytnutí úvěrů na jiné účely.
  • Předmětná změna v přístupu k úrokovým výnosům dopadá pouze na HZL emitované počínaje 1. 1. 2006. U příjmu z úrokového výnosu z HZL emitovaných do 31. 12. 2005 je i nadále aplikováno původní znění § 19 odst. 1 písm. l) ZDP přiznávající osvobození v plné šíři.
  • Za příjmy od daně osvobozené jsou nově považovány i náhrady za věcné břemeno vzniklé ze zákona nebo rozhodnutím státního orgánu plynoucí právnickým osobám a dále příjmy plynoucí jako náhrada za vyvlastnění na základě zvláštního právního předpisu. Vyvlastněním nebo nucenym omezením vlastnického práva dochází na straně postiženého subjektu k majetkové újmě, a to nezávisle na jeho vůli. Dosavadní úprava výslovně osvobozovala příjmy charakteru náhrad za věcné břemeno zřízené bez vůle poplatníka, k jehož tíži je zřizováno, pouze pokud tento příjem plynul fyzické osobě. Avšak ani u těchto fyzickych osob nebyla řešena otázka náhrad spojených s vyvlastněním majetku.

Společný systém zdanění mateřských a dceřiných společností (§ 19 odst. 3, 4 a 8, čl. II - přechodná ustanovení bod 4 ZDP)

  • Problematika zdanění dividend, podílů na zisku a převodů zisku na základě řídící či ovládací smlouvy byla do ZDP zařazena již zákonem č. 438/2003 Sb., který dříve všeobecně uplatňovany režim zdanění tzv. "srážkovou daní" nahradil, v souladu se směrnicí č. 90/435/EHS, o společném daňovém systému pro mateřské a dceřiné společnosti, režimem osvobození pro případy, kdy předmětné příjmy jsou vypláceny dceřinou společností společnosti mateřské. Podmínkou pro možnou aplikaci tohoto osvobození je kromě rezidence společností na území ČR či jiného členského státu EU a předepsané právní formy společností, i požadavek na držbu zákonem vymezené minimální výše podílu na kapitálu dceřiné společnosti společností mateřskou, a to nepřetržitě po zákonem stanovenou dobu. Vyše požadovaného podílu byla pro období roku 2005 nastavena na úroveň nejméně 20 %. Tato požadovaná výše měla klesat postupně tak, aby k 1. 1. 2009 představovala pouze 10 %. V zájmu zvýšení atraktivity podnikatelského prostředí ČR dochází k avizovanému poklesu hranice požadované výše držené účasti na úroveň 10 % již k 1. 1. 2006. Současně je zkrácena i minimální požadovaná doba držby podílu z původních nejméně 24 měsíců na 12 měsíců. Zmíněné úpravy (bezesporu ve prospěch poplatníků) platí pro předmětné vyplaty, o nichž valná hromada (příp. jiný příslušný orgán) rozhodla počínaje 1. 1. 2006.
  • Za dílčí úpravu lze považovat nápravu chyby zapříčiněné zákony č. 47/2004 Sb. a č. 280/2004 Sb., obsažené v § 19 odst. 4 písm. a), kdy pochybení poplatníka spočívající v nedodržení časového testu při uplatnění osvobození dividend či jiných podílů na zisku plynoucích od dceřiné společnosti, která je daňovym rezidentem jiného členského státu EU, mateřské společnosti, která je rezidentem ČR, a stálé provozovně v ČR [§ 19 odst. 1 písm. zi) ZDP], nemohlo být prakticky postihováno. Sankční ustanovení obsažené v § 19 odst. 4 písm. a) ZDP na předmětny případ dosud nepamatovalo.
  • Novým § 19 odst. 8 ZDP je aplikace systému osvobození výplat dividend a podílů na zisku mezi dceřinými a mateřskými společnostmi rozšířena i na společnosti, jež jsou rezidenty Švýcarské konfederace. K praktickému rozšíření aplikovatelnosti společného systému zdanění přitom v uvedeném směru došlo již počínaje 1. 7. 2005, přičemž pro tyto případy platila v roce 2005 podmínka 25% majetkové účasti (viz sdělení MF ČR uveřejněné ve FZ č. 5/3/2005 - bod 5 pokynu D-282). Obdobným způsobem je postupováno také v případě vyplat úroků z úvěrů a půjček a licenčních poplatků [§ 19 odst. 1 písm. zj) a zk) ZDP]. V případě licenčních poplatků lze však osvobození uplatnit až počínaje 1. 1. 2011.

Cenné papíry a deriváty [§ 23 odst. 17, § 24 odst. 2 písm. zg), čl. II - přechodná ustanovení bod 7 a 8 ZDP]

  • Zákonem č. 669/2004 Sb. byla provedena úprava § 23 odst. 4 písm. i) ZDP, která představovala posun oproti dříve uplatňovanym principům posuzování daňovych dopadů nákladů a výnosů vzniklých z titulu přecenění cennych papírů na reálnou hodnotu. Záměrem zmíněné novely ZDP bylo ponechat hodnotu těchto vysledkově účtovaných oceňovacích rozdílů plně v základu daně. Z důvodu terminologické nepřesnosti ZDP, který pojem oceňovací rozdíl užívá i v souvislosti s operacemi s podnikem, přičemž tyto oceňovací rozdíly v určitých situacích ze základu daně vylučuje, byl dopad zmíněné úpravy v průběhu roku zpochybňován. Potvrzením původního záměru je již s účinností pro zdaňovací období započaté v roce 2005 zařazení nového § 23 odst. 17 ZDP konstatujícího, že výsledek hospodaření není pro daňové účely upravován o oceňovací rozdíl ze změny reálné hodnoty cenného papíru (s vyjimkou směnek), derivátu a části majetku a závazku zajištěného derivátem, závazku vrátit cenny papír, ktery poplatník zcizil a do okamžiku ocenění jej nezískal zpět, finančního umístění a technickych rezerv. Oceňovací rozdíly zaúčtované do výnosů nebo nákladů v souladu s účetními předpisy jsou tak ve zmíněnych případech plně akceptovány i pro daňové účely.
  • Současně je (tentokráte však až pro zdaňovací období započaté v roce 2006) ze ZDP vyloučena specifická úprava oblasti derivátů, dosud obsažená v § 24 odst. 2 písm. zg) ZDP, na jejímž základě byly náklady spojené s tzv. "spekulativními" deriváty pro daňové účely limitovány úhrnem výnosů z derivátů dosažených za zdaňovací období. Znamená to tedy, že derivátové operace promítnuté ve výsledku hospodaření nově plně vstupují do základu daně. V zájmu zabránění diskriminace poplatníků z důvodu změny režimu je pak přechodnými ustanovení konstatováno, že dříve vyloučené "nadlimitní náklady", které nebyly daňově uplatněny, lze odečíst od základu daně, a to nejdéle ve 3 zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za něž je podáváno daňové přiznání, bezprostředně následujících po jejich původním vyloučení.

Péče o zaměstnance [§ 24 odst. 2 písm. j), zg) a zu) ZDP]

  • V oblasti stravování zaměstnanců ZDP (v souladu s pokynem D-190) potvrzuje doplněním § 24 odst. 2 písm. j) bodu 4, že zaměstnavatel může jako daňově uznatelny vydaj (náklad) uplatnit příspěvek na stravování na další jedno jídlo za zaměstnance, pokud délka jeho směny v úhrnu s povinnou přestávkou v práci, kterou je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci podle zvláštního právního předpisu, bude delší než 11 hodin. Současně dochází i k upřesnění pravidel vylučujících souběh nároků na příspěvek na stravování a nároku na stravné z důvodu konání pracovní cesty. Omezení uplatnění příspěvku na stravování se tyká pouze těch případů, kdy zaměstnanec je vyslán na pracovní cestu v průběhu směny a nikoliv po jejím skončení.
  • Nahrazením původního textu § 24 odst. 2 písm. zg) ZDP (dříve obsahujícího úpravu derivátů - viz výše) textem novým, dochází k prolomení dosud uplatňované restrikce v oblasti nákladů na dopravu zaměstnanců do zaměstnání a ze zaměstnání. Je-li tato doprava zajišťována zaměstnavatelem vlastními nebo jím pronajatymi dopravními prostředky nebo dopravními prostředky smluvního dopravce, lze předmětné související náklady považovat na straně zaměstnavatele za daňově účinné. V uvedené souvislosti je nutno zdůraznit, že ZDP tuto výhodu přiznává pouze organizované formě hromadné přepravy, nikoliv přepravě individuální. Podmínkou je totiž kapacita vozidel, která musí být určena pro přepravu deseti a více osob.
  • Zařazením nového § 24 odst. 2 zu) ZDP je zaměstnavatelům přiznána možnost zahrnout náklady spojené s ubytováním zaměstnanců do základu daně. Dosavadní úprava umožňovala uplatnění těchto nákladů pouze v souvislosti s pracovní cestou zaměstnance. Nejde-li o ubytování při pracovní cestě, jsou za daňově účinné nově považovány náklady na přechodné ubytování zaměstnance, a to maximálně do vyše 3 500 Kč měsíčně (vztaženo k jednomu ubytovanému zaměstnanci). Omezení není ZDP dáno pouze pro finanční limit, nýbrž i pro formu ubytování. Akceptovat nelze přechodné ubytování v rodinném domě nebo bytě. Preferována jsou tak hromadná ubytovací zařízení. Na straně zaměstnance je podle již platného ustanovení § 6 odst. 9 písm. k) ZDP hodnota ubytování, poskytovaná jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnanci, od daně z příjmů osvobozena.

Ostatní náklady daňově účinné a neúčinné [§ 24 odst. 2 písm. d), § 25 odst. 1 písm. f), § 25 odst. 3 ZDP]

  • Novelou dochází k rozšíření výčtu "členských" příspěvků hrazených právnickým osobám. Oproti dosavadnímu stavu, kdy pro daňové účely byly akceptovány pouze příspěvky subjektům, pokud povinnost členství v nich vyplývá ze zvláštního právního předpisu nebo členství je nutnou podmínkou k provozování předmětu podnikání (spolu s příspěvky placenymi v těchto případech zaměstnavatelem za zaměstnance), a členský příspěvek poplatníka organizacím zaměstnavatelů, jsou za náklad daňově účinný nově považovány i příspěvky hrazené Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. Limit jejich daňové účinnosti je nastaven na úroveň 0,5 % úhrnu vyměřovacích základů pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za zdaňovací období nebo období, za které je podáváno daňové přiznání.
  • V návaznosti na připravovanou novelizaci § 63 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, která namísto dosud uplatňovaného sankčního penále zavádí aplikaci úroku z prodlení, dochází k úpravě § 25 odst. 1 písm. f) ZDP, jež tento úrok z prodlení řadí mezi náklady daňově neúčinné.
  • V oblasti úrokových nákladů je nutné zmínit úpravu postihující režim tzv. "nízké kapitalizace" podle § 25 odst. 1 písm. w) ZDP. Zákonem č. 438/2003 Sb. byl významným způsobem rozšířen okruh osob, od nichž přijaté úvěry či půjčky jsou pro účely posouzení daňové účinnosti úroků testovány ve vazbě na vlastní kapitál dlužníka. Zmíněná úprava byla zákonem č. 669/2004 Sb. doplněna o zavedení diferencovaného přístupu k úročeným úvěrům a půjčkám přijatým od tzv. "spřízněnych osob", a to podle data uzavření příslušných smluv. Pro případy smluvních vztahů vzniklých před 1. 1. 2004 je i nadále závazné původní, méně striktní znění ZDP (platné k 31. 12. 2003). Zákonem č. 669/2004 Sb. novelizované znění je pak aplikovatelné na úroky z půjček a úroky z úvěrů hrazené na základě smluv uzavřených počínaje 1. 1. 2004. S ohledem na zamezení možného záměrného využívání již dříve uzavřených smluv ke zvyšování úvěrové zátěže z důvodu pro poplatníky příznivějšího režimu, je nově konstatováno, že aktuální, novelizované znění § 25 odst. 1 písm. w) ZDP, se použije i na úroky z půjček a na úroky hrazené na základě dodatků, kterými se mění vyše poskytované půjčky nebo úvěru, sjednanych po 1. 1. 2004 ke smlouvám uzavřeným před tímto datem.

Hmotný majetek [§ 23 odst. 6, § 24 odst. 2 písm. t), § 24 odst. 4, § 24 odst. 5 písm. a), § 26 odst. 10, § 31 odst. 6, příloha č. 1, čl. II - přechodná ustanovení bod 9 ZDP]

  • Zákonem č. 669/2004 Sb. byly provedeny významné změny v oblasti hmotného majetku, spočívající v úpravě dob jeho odpisování, která se dotkla majetku zatříděného v odpisovych skupinách 1 až 3. Doba odpisování majetku je přitom i důležitým kriteriem, od nějž se pro daňové účely odvíjí vymezení minimální doby trvání finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku (finančního leasingu). ZDP je nově stanoven postup pro případy, kdy ke změně doby odpisování dojde v průběhu trvání finančního leasingu. V takovém případě je za rozhodnou považována doba odpisování platná v době uzavření leasingové smlouvy.
  • Zákonem č. 669/2004 Sb. byl pozměněn i vlastní systém odpisování hmotného majetku, ktery umožňuje zvyšení částky odpisů uplatnitelných v prvním roce. S ohledem na vazbu výpočtu zůstatkové ceny pro účely stanovení výše nepeněžního příjmu pronajímatele majetku při realizaci jeho technického zhodnocení nájemcem (§ 23 odst. 6 ZDP), jakož i testu tzv. "cenového kriteria" při posuzování daňové účinnosti nájemného [§ 24 odst. 4 písm. b) a odst. 5 písm. a) ZDP], bylo do zmíněnych ustanovení doplněno, že rozhodná zůstatková cena je počítána za využití "standardních", tj. pro první rok nezvýšených odpisů.
  • V souvislosti se zmíněnou možností "zvýšení" odpisů v prvním roce odpisování hmotného majetku je nutno zmínit i další dílčí úpravu obsaženou v § 31 odst. 6 ZDP. Jednou z podmínek pro možné uplatnění odpisů "zvýšených" je podmínka prvního vlastnictví předmětného majetku. Za prvního vlastníka hmotného movitého majetku je přitom pro účely ZDP považován poplatník, který si jako první pořídil nový hmotný movitý majetek, který dosud nebyl užíván k určenému účelu a u předchozího vlastníka byl zbožím, nově pak i poplatník, ktery předmětny majetek pořídil nebo vyrobil ve vlastní režii.
  • V zájmu jednoznačného vymezení hmotného majetku byl ve shodě s dosud uplatňovanymi principy stanoven okamžik, ke kterému se majetek hmotné povahy stává hmotným majetkem pro účely ZDP; hmotným majetkem se stávají věci uvedené do stavu způsobilého obvyklému užívání, kterým se rozumí dokončení věci a splnění technickych funkcí a povinností stanovenych zvláštními právními předpisy pro užívání.
  • Ustanovení § 24 odst. 2 písm. t) ZDP limituje možnost uplatnění vstupní ceny (resp. v případě pozemků ceny pořizovací) vybraného majetku příjmem z jeho prodeje. Novelizací tohoto ustanovení je řešeno sjednocení režimu uznatelnosti vstupní ceny hmotného majetku a pořizovací ceny pozemků nabytých vkladem nebo přeměnou (příp. následnými vklady a přeměnami) při jejich následném prodeji. Do základu daně lze v takovém případě zahrnout cenu evidovanou u prvního vlastníka bez dopadů ocenění vlivem následnych vkladů nebo přeměn.
  • Úprava provedená v rámci přílohy č. 1 ZDP postihuje dvě majetkové složky. Z důvodu zjednodušení zatřídění oplocení do odpisovych skupin, bylo provedeno sjednocení doby odpisování všech oplocení. Pro umožnění zatřídění oplocení do čtvrté odpisové skupiny, bylo upuštěno od podmínky, že oplocením musí být oplocení budov a inženýrských staveb. V důsledku toho i samostatné oplocení pozemků (např. sadů) lze odpisovat jednotně po dobu 20 let. Původ druhé úpravy je odvozen od převodu staveb klasifikovaných v SKP na Klasifikaci CZ-CC, kdy mezi věže a stožáry odpisované v odpisové skupině 4 nebyly neúmyslně zařazeny věže a stožáry chemických podniků, které byly před rokem 2004 odpisovány v odpisové skupině 4. Tento nedostatek zákona je odstraněn doplněním vyčtu majetku v odpisové skupině 4.

Nehmotny majetek a jeho technické zhodnocení (§ 32a odst. 2, 5 a 6 ZDP)

  • Vyhláškou č. 397/2005 Sb. byl novelizován mj. i § 6 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále "Vyhláška"). Předmětem úpravy § 6 Vyhlášky je vymezení kategorie dlouhodobého nehmotného majetku. Výčet majetku nehmotné povahy, který je považován za dlouhodobý, byl rozšířen o povolenky na emise skleníkových plynů a preferenční limity (v obou případech bez ohledu na výši jejich ocenění). Vzhledem k charakteru těchto aktiv, formu jejich nabyvání a techniku účtování, která se vymyká standardnímu vnímání dlouhodobého nehmotného majetku, jsou v rámci § 32a odst. 2 ZDP předmětné povolenky a preferenční kvóty pro daňové účely z kategorie nehmotného majetku vyloučeny. Pro daňové účely je tak plně akceptován účetní režim účtování o těchto aktivech. Při nabytí, spotřebě i jejich případném prodeji bude účetní zachycení těchto operací ve vysledku hospodaření při sestavení základu daně z příjmů akceptováno bez jakýchkoli následných úprav.
  • Počínaje zdaňovacím obdobím započatým v roce 2004 byl ZDP zaveden daňovy režim odpisování nehmotného majetku. Novela ZDP tento základní režim rovnoměrnych časových odpisů upřesňuje z hlediska vymezení okamžiku možného zahájení odpisování a vlastního výpočtu odpisů. V obou případech lze konstatovat, že novelizované znění ZDP prakticky potvrzuje již dříve uplatňované vykladové principy. Odpisy nehmotného majetku se standardně stanoví s přesností na celé měsíce, počínaje následujícím měsícem po dni, v němž byly splněny podmínky pro odpisování. Poplatník, ktery má právo užívání nehmotného majetku sjednané smlouvou na dobu určitou, však má možnost stanovit odpisy i s přesností na dny. Při zahájení či ukončení odpisování v průběhu zdaňovacího období lze odpisy uplatnit pouze ve vyši připadající na toto zdaňovací období v závislosti na použitém stanovení přesnosti odpisů. Odpisy nehmotného majetku se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.
  • Počínaje zdaňovacím obdobím započatým v roce 2006 je ZDP zcela samostatně řešena úprava technického zhodnocení nehmotného majetku (dále "TZ"). Dosavadní přístup, kdy při posouzení TZ bylo vycházeno z obecné úpravy obsažené v § 33 ZDP, je nahrazen podrobnější úpravou zohledňující specifika nehmotného majetku. TZ je definováno jako vydaje na ukončené rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti nehmotného majetku anebo zásahy, které mají za následek změnu účelu nehmotného majetku, pokud po ukončení u jednotlivého nehmotného majetku převýší částku 40 000 Kč. Za základní rozdíl oproti zmíněné obecné úpravě lze považovat tu skutečnost, že zásahy do nehmotného majetku nejsou hodnoceny z hlediska celkového úhrnu výdajů (nákladů) vynaložených na konkrétní majetek ve zdaňovacím období, nybrž každý ukončený, ucelený zásah je posuzován zcela individuálně. Prakticky to tedy znamená, že např. při dvou samostatných komplexních úpravách nehmotného majetku provedených v jednotlivých částkách po 35 000 Kč postupně v jednom a tomtéž zdaňovacím období, ke vzniku TZ nedochází, neboť i když v úhrnu byla obecná limitní částka 40 000 Kč překročena, v jednotlivých případech k jejímu překročení nedošlo.
  • Při vzniku TZ je obecně ZDP konstatováno, že TZ zvyšuje vstupní cenu nehmotného majetku. ZDP nově stanoví i techniku odpisování nehmotného majetku zhodnoceného. Poplatník pokračuje v odpisování nehmotného majetku ze zvýšené vstupní ceny snížené o již uplatněné odpisy od měsíce následujícího po měsíci, v němž bylo technické zhodnocení ukončeno, a to rovnoměrně bez přerušení po zbývající dobu odpisování stanovenou § 32a odst. 4 ZDP. U nehmotného majetku s právem užívání na dobu určitou je zvýšená vstupní cena odpisována pouze do konce doby sjednaného práva užívaní, popř. do konce prodloužené doby práva užívání. U nehmotného majetku s neomezenou dobou práva užívání je ZDP nově stanovena minimální doba, po kterou je zhodnoceny nehmotny majetek nutno odpisovat. Tato doba, která činí polovinu zákonem stanovené doby odpisování nehmotného majetku, je patrna z následujícího přehledu:
    Typ zhodnoceného
    nehmotného majetku
    Minimální doba odpisování
    zhodnoceného majetku
    audiovizuální díla 9 měsíců
    software a nehmotné výsledky výzkumu a vývoje 18 měsíců
    ostatní nehmotný majetek 36 měsíců

    Na základě zmíněné úpravy tedy lze dospět k následujícímu závěru:

    - je-li nehmotny majetek technicky zhodnocen v "první polovině" doby svého odpisování, nemá jeho TZ za následek prodloužení doby odpisování (viz příklad A),
    - je-li nehmotný majetek technicky zhodnocen v "druhé polovině" doby svého odpisování, dochází vlivem jeho TZ k prodloužení doby odpisování tak, aby výše uvedená minimální doba odpisování byla respektována (viz příklad B).

    Příklad A
    Software pořízený 15. 2. 2006 v částce 72 000 Kč je dne 11. 11. 2006 technicky zhodnocen (dokoupen další modul v částce 54 000 Kč). Doba možného užívání nebyla smluvně stanovena.

    Zdaňovací období Počet měsíců odpisování Výpočet odpisů Roční odpis (Kč)
    Odpis před provedením TZ (3 až 11/2006)
    2006 9 (72 000 : 36) x 9 18 000
    Odpis po provedení TZ ("zbytková doba" odpisování 36 - 9 měsíců = 27 měsíců)
    2006 1 [(72 000 + 54 000 - 18 000) : 27] x 1 4 000
    2007 12 [(72 000 + 54 000 - 18 000) : 27] x 12 48 000
    2008 12 [(72 000 + 54 000 - 18 000) : 27] x 12 48 000
    2009 2 [(72 000 + 54 000 - 18 000) : 27] x 2 8 000
    Odpisy celkem 126 000
    Doba odpisování 36    

    Příklad B
    Software pořízený 15. 2. 2005 v částce 72 000 Kč byl dne 2. 8. 2007 technicky zhodnocen (dokoupen další modul v částce 54 000 Kč). Doba možného užívání nebyla smluvně stanovena.

    Zdaňovací období Počet měsíců odpisování Výpočet odpisů Roční odpis (Kč)
    Odpis před provedením TZ
    2005 10 (72 000 : 36) x 10 20 000
    2006 12 (72 000 : 36) x 12 24 000
    2007 (1-8) 8 (72 000 : 36) x 8 16 000
    Odpis po provedení TZ (majetek odpisován již 30 měsíců, standardní "zbytkovou dobu" odpisování 6 měsíců je nutno prodloužit na celkově 18 měsíců; dosud uplatněn odpis
    v celkové vyši 60 000 Kč).
    2007 (9-12) 4 [(72 000 + 54 000 - 60 000) : 18] x 4 14 667
    2008 12 [(72 000 + 54 000 - 60 000) : 18] x 12 44 000
    2009 2 [(72 000 + 54 000 - 60 000) : 18] x 2 7 333
    Odpisy celkem 126 000
    Doba odpisování 48    

Nájem podniku [§ 24 odst. 2 písm. h) bod 1, § 32b, čl. II - přechodná ustanovení bod 7 a 13 ZDP]

  • Ustanovením § 32b ZDP je z hlediska daně z příjmů upraven režim pronajímatele a nájemce při nájmu podniku. Předmětná úprava je novelizací zpřesněna v zájmu odstranění negativních dopadů na poplatníky, vyplývajících z původního znění ZDP, již pro zdaňovací období započaté v roce 2005. Novelou dochází zejména k úpravě textu odst. 2 zmíněného § 32b ZDP, upravujícího postup nájemce při úpravě nájemného v souvislosti s odpisováním najatého majetku a úhradě existujících závazků vůči pronajímateli. Je-li nájemce podniku oprávněn na základě písemného souhlasu pronajímatele k odpisování hmotného a nehmotného majetku, pak v případě, kdy odpisy převyšují nájemné uplatněné nájemcem, je nájemce povinen zvyšit základ daně o příslušný rozdíl. Oproti předešlé úpravě, kdy byly pro dany účel brány v potaz odpisy "daňové" (tj. základ daně byl upravován o rozdíl, o ktery "daňové odpisy převyšovaly nájemné), novelizované znění zákona zavazuje nájemce upravit základ daně o rozdíl, o ktery předmětné nájemné převyšují odpisy "účetní", a to pouze v těch případech, kdy příslušný rozdíl není nájemcem již proúčtován ve prospěch vynosů. Dále je zpřesněno vymezení případných jiných závazků hrazených nájemným, o které je nutno hodnotu nájemného upravit. Nájemné se pro účely zjištění shora uvedeného rozdílu sníží o část určenou k úhradě jiného závazku vůči pronajímateli najatého podniku než závazku z titulu nájemného.
  • Postup podle výše zmíněného § 32b ZDP je oprávněn (rovněž za zdaňovací období započaté v roce 2005) použít i nájemce movitých a nemovitých věcí, ktery uplatňuje odpisy v základu daně podle čl. II bodu 3 zákona č. 492/2000 Sb. (tj. v případě tzv. "komplexního pronájmu", jehož úprava byla k 1. 1. 2001 ze ZDP vypuštěna a ktery může být na základě shora uvedeného přechodného ustanovení zákona č. 492/2000 Sb. realizován nedéle do 31. 12. 2005).

Položky odčitatelné od základu daně (§ 34 odst. 4 a násl., § 38na, čl. II - přechodná ustanovení bod 10 a 11 ZDP)

  • Zákonem č. 669/2004 Sb. byl do systému podpory výzkumu a vývoje začleněn i daňově motivační prvek spočívající v možnosti uplatnění položky odčitatelné od základu daně ve vyši 100 % nákladů vynaložených při realizaci projektů výzkumu a vývoje. Bližší podmínky pro uplatnění tohoto odečtu byly upřesněny pokynem D-288. Novela upřesňuje, tentokráte již formou zákonné úpravy, obsahové vymezení projektu, za nějž je považován písemný dokument, ve kterém poplatník před zahájením řešení projektu vymezí svou činnost ve výzkumu a vývoji. Tento dokument musí obsahovat základní identifikační údaje o poplatníkovi, dobu řešení projektu (datum zahájení a datum ukončení řešení projektu), cíle projektu dosažitelné v době řešení projektu a vyhodnotitelné po jeho ukončení, předpokládané výdaje (náklady) na řešení jak v úhrnné výši, tak i v jednotlivých letech řešení, identifikační údaje osob zajišťujících řešení projektu, způsob kontroly a hodnocení postupu řešení projektu a dosažených výsledků, datum, místo, jméno a příjmení oprávněné osoby, která projekt schválila před zahájením jeho řešení. Možnost uplatnění odečtu v poměrné vyši je přiznána i poplatníkům, kteří jsou společníky veřejné obchodní společnosti a komplementářům společnosti komanditní.
  • Ustanovením § 38na ZDP je regulována možnost uplatnění odečtu daňové ztráty vyměřené právnickým osobám za předcházející zdaňovací období. Novelizace tohoto ustanovení byla vedena snahou o upřesnění pojmu podstatná změna, ktery je rozhodujícím omezujícím kriteriem. Současně je však nutno upozornit na skutečnost, že již v současné době prochází legislativním procesem další úprava předmětného ustanovení, která má příslušný pojem lépe definovat. V zájmu právní jistoty poplatníků je upřesněna i otázka posuzovaného "zachování" předmětu činnosti poplatníka, jakožto dalšího významného limitujícího faktoru. Za provozování stejné činnosti je považován i případ, kdy v období, za které byla daňová ztráta vyměřena, došlo pouze k vynakládání výdajů (nákladů) za účelem dosažení, zajištění a udržení příjmů a tyto příjmy byly vykázány v období, za které má být daňová ztráta uplatněna. Zpřesnění zaznamenala i úprava přenosu daňové ztráty při přeměnách společností a převodu podniku.

Sleva na dani - registrační pokladny (§ 35 odst. 6, 7 a 8, čl. II - přechodná ustanovení bod 7 ZDP)

  • Zákonem č. 215/2005 Sb., o registračních pokladnách, byla vybraným subjektům, fyzickým a právnickým osobám provozujícím maloobchod či hostinskou činnost, uložena povinnost pořízení tzv. "registrační pokladny". Zavedením nového typu slevy na dani přispívá ZDP konkrétní daňovou podporou poplatníků spočívající v poskytnutí limitované výše slevy na dani při jejím pořízení nebo realizaci jejího technickém zhodnocení. Bude-li provoz pokladny zahájen do 30. 6. 2006, daň za zdaňovací období, ve kterém byla registrační pokladna pořízena, se snižuje o polovinu její pořizovací ceny, maximálně však o 8 000 Kč na jednu pokladnu. Slevu na dani lze uplatnit pouze při prvním zahájení provozu registrační pokladny. Pokud bude na stávající pokladně provedeno její technické zhodnocení tak, aby odpovídala zákonnym požadavkům, a to v termínu do 31. 12. 2006, daň za zdaňovací období, ve kterém bylo technické zhodnocení dokončeno, se snižuje o 30 % hodnoty tohoto zhodnocení, maximálně však o 4 000 Kč na jednu pokladnu.
  • Zmíněnych vyhod mohou poplatníci využít již při výpočtu daňové povinnosti za zdaňovací období započaté v roce 2005. Není-li možno slevu uplatnit z důvodu vykázané daňové ztráty nebo nižší daňové povinnosti než sleva činí, lze slevu (příp. její zbývající část) přenést do nejbližšího zdaňovacího období, ve kterém je daňová povinnost vykázána. Přenositelnost slevy je však časově omezena na max. tři zdaňovací období.

Závazné posouzení tvorby cen (§ 38nc ZDP)

  • Trend postupného vzniku tzv. "editační povinnosti" správce daně v zákonem přesně vymezeném rozsahu, zaměřeném na problematické oblasti, sleduje i nově zavedenym institutem závazného posouzení způsobu, jakým byla vytvořena cena sjednávaná mezi spojenými osobami. Poplatník, který má pochybnost, zda jím sjednávaná cena se spřízněnymi osobami odpovídá ceně obvyklé, je tak oprávněn požádat správce daně o závazné stanovisko. Posuzována však není vlastní výsledná cena, nýbrž pouze způsob jejího stanovení. O stanovisko lze požádat jak pro účely obchodního případu, který je již sjednáván, tak i pro případy očekávané. Posuzováním způsobu stanovení ceny a nikoliv ceny konkrétní je umožněno, aby konečná sjednaná cena reagovala např. na změny vstupů. Spolu s žádostí je nutno správci daně předložit zákonem stanovené podklady a údaje. O žádosti rozhoduje správce daně, u nějž byla žádost podána. Pokud je v obchodním vztahu zapojeno více zúčastněnych osob, které mají daňovou povinnost z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky a tuto povinnost spravují odlišní správci daně, rozhodnutí o závazném posouzení ceny vydá správce daně vyššího stupně těmto správcům daně nejblíže nadřízený. Bližší informace o tomto režimu závazného posouzení lze získat i z pokynů D-292 a D-293. Vydání rozhodnutí o závazném posouzení podle § 38nc ZDP podléhá zpoplatnění částkou 50 000 Kč.

Ostatní dílčí úpravy ZDP [§ 20 odst. 8, § 20b, § 23 odst. 3 písm. a) bod 6 a 12, § 23 odst. 3 písm. b) bod 1, § 23 odst. 4 písm. a), § 23a odst. 5 písm. b) a c), § 23c odst. 8 písm. b) a c), § 23d odst. 3, § 24 odst. 2 písm. s), § 37a odst. 6, § 37b a 38m, čl. II - přechodná ustanovení bod 1, 6 a 12 ZDP]

  • V oblasti darů uplatnitelných jakožto položky snižující základ daně podle § 20 odst. 8 ZDP je zvyšen limit možného odečtu těchto darů nad stávající úroveň nejvyše 5 % základu daně sníženého o položky odčitatelné podle § 34 ZDP. Je-li dar poskytnut vysoké škole či veřejné výzkumné instituci, lze základ daně snížit o dalších nejvýše 5 %. Současně byla, shodně jako v případě darů poskytovaných fyzickými osobami, provedena i úprava v oblasti vymezení zákonem akceptovaného účelu poskytnutí darů.
  • Penzijním fondům je určena úprava § 20b ZDP, podle které do jejich samostatného základu daně nevstupují vybrané kapitálové příjmy plynoucí ze zahraničí. Úpravou § 23 odst. 4 písm. a) ZDP je dále konstatováno, že úrokové příjmy z dluhopisu a obdobného cenného papíru v zahraničí, z dividend a z podílů na likvidačním zůstatku nebo jim obdobná plnění plynoucí ze zahraničí nejsou zahrnovány ani do jejich "obecného" základu daně a nejsou tedy zdaňovány. Předmětná úprava byla zvolena z důvodu vyloučení diskriminace investic penzijních fondů do zahraničních cenných papírů.
  • Problematika pohledávek a závazků představuje jednu ze ZDP významně regulovanych oblastí. Pasáže ZDP, upravující oblast pohledávek z titulu smluvních sankcí, byly v minulosti novelizovány již několikráte, s cílem zajistit při postoupení pohledávek tohoto titulu stejný režim spočívající v plném dodanění hodnoty pohledávky, a to bez ohledu na časovou posloupnost jednotlivých úkonů. Záměr, ktery v minulosti nebyl beze zbytku naplněn, je realizován úpravou § 23 odst. 3 písm. a) bodu 6 a § 23 odst. 3 písm. b) bodu 1 ZDP. Z důvodu zachování neutrálního postupu u dlužníka i věřitele byla dále novelizací vyloučena povinnost věřitele zvýšit výsledek hospodaření při splynutí pohledávky a závazku vzniklých z titulu smluvních sankcí.
  • Otázka splynutí práva s povinností u jedné osoby je současně předmětem úpravy § 23 odst. 3 písm. a) bodu 12 ZDP, kdy z povinnosti zvyšit výsledek hospodaření jsou v těchto případech vyloučeny závazky.
  • Za technickou změnu lze považovat změnu § 24 odst. 2 písm. s) ZDP, upravujícího obecny režim postoupení pohledávek. Vypuštěn je text zmiňující problematiku postoupení směnek k inkasu v souvislosti s krytím vzniklého nákladu vytvořenými opravnými položkami, který se již dřívějším přijetím novely zákona o rezervách stal nadbytečným. Podle § 2 odst. 2 platného znění zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách, je totiž tvorba opravných položek k pohledávkám vzniklým z titulu cenných papírů (a tedy i směnek) vyloučena.
  • Úprava specifického režimu společného zdanění při převodu podniku, výměně podílů, fúzí a rozdělení (§ 23a až 23d ZDP), založeného zákonem č. 438/2003 Sb., sleduje možnost převzetí i daňové ztráty vyměřené za část zdaňovacího období, za které se podává daňové přiznání předcházející rozhodnému dni fúze a možnost přenosu uplatnění odpočtu nákladů vynaložených na výzkum a vývoj od základu daně. Cílem tohoto doplnění ZDP je zajistit neutrální posouzení dotčených operací z daňového hlediska. Smyslem úpravy § 23d odst. 3 ZDP je zabránit účelovým vkladům podniků nebo jejich samostatných částí, kterými je sledována pouze nebo převážně daňová optimalizace. Toto ustanovení znemožní uplatnění vyhodnějšího režimu zdanění, plynoucího z ustanovení § 23a odst. 2 ZDP, kdy je při následném prodeji podílu získaného za podnik nebo jeho samostatnou část jako nabývací cena podílu uplatněna cena podílu vyplyvající z ocenění pro účely vkladu, a nikoli zůstatková cena vkládaného majetku. Tato cena vyplývající z ocenění pro účely vkladu bývá v těchto případech vyšší než zůstatková cena a snížení základu daně při následném prodeji podílu je tak v režimu § 23a odst. 2 ZDP vyšší než v obecném režimu uplatnění zůstatkové ceny. Úprava by měla byt uplatněna na všechny prodeje (převody majetkových účastí) po 31. 12. 2005, včetně těch případů, kdy byl podnik nebo jeho samostatná část vložena před tímto datem.
  • V souvislosti s pokračující implementací práva EU je do ZDP vnesena úprava evropské družstevní společnosti. Její daňovy režim je nastaven obdobně jako u družstva, které je rezidentem v České republice. Současně byla v rámci § 37b ZDP doplněna pravidla pro přemístění sídla evropské společnosti a evropské družstevní společnosti. Pokud jejich aktiva a pasiva zůstávají i následně fakticky spojena s jejich stálou provozovnou umístěnou na území ČR, dochází k odkladu ve zdanění kapitálovych zisků a na tuto stálou provozovnu je umožněn i převod opravných položek, rezerv a ztrát, které před přemístěním jejich sídla vytvořily. Přiměřeně jsou tak aplikovány principy vymezené § 23a až 23d ZDP.

Ustanovení týkající se daňovych nerezidentů (§ 22 odst. 2, § 38e odst. 5, § 38fa ZDP)

  • Institut tzv. závislého zástupce, který na území České republiky zastupuje daňového nerezidenta, byl dosud upraven pouze v mezinárodních smlouvách o zamezení dvojího zdanění v oboru daně z příjmů a daně z majetku. Pokud zástupce daňového nerezidenta má oprávnění uzavírat v České republice smlouvy, které jsou závazné pro tohoto daňového nerezidenta, a obvykle je zde uzavírá, pak se činnost tohoto zástupce posuzuje jako činnost stálé provozovny daňového nerezidenta, a to ve vztahu ke všem činnostem, které zástupce pro něho na území České republiky provádí (§ 22 odst. 2 ZDP). Narozdíl od uzavřených smluv o zamezení dvojího zdanění je zde vznik stálé provozovny vymezen úžeji, neboť podle většiny smluv, které uzavřela Česká republika, dochází ke vzniku stálé provozovny nejen v případě, kdy je závisly zástupce oprávněn smlouvy uzavírat, ale i tehdy, pokud sice nebude k uzavírání smluv oprávněn, ale bude se na sjednávání obchodních kontraktů aktivně podílet např. sjednáním ceny, termínu plnění, servisních podmínek atp.
  • Při správě zajištění daně se postupuje stejně jako při správě záloh na daň (§ 38e odst. 10 ZDP), což znamená, že podle dosavadní právní úpravy se částky zajištění daně zaokrouhlovaly podle § 46a odst. 2 ZSDP na celé stokoruny nahoru. Toto zaokrouhlování mělo za následek případy, kdy poplatníkovi se zajišťovaným příjmem ve výši 100 Kč musel plátce srazit jako zajištění daně celou tuto částku a při částkách zajišťovaných příjmů nižších než 100 Kč, musel plátce dokonce dopad zaokrouhlování na celé stokoruny nahoru dotovat. Za účelem odstranění této nesrovnalosti se částky zajištění daně zaokrouhlují na celé koruny nahoru (§ 38e odst. 5 ZDP).
  • Od 1. 7. 2005 je zavedena povinnost osobám, které samy nebo pro jiného vyplácejí úrokové příjmy jejich skutečnému vlastníkovi (tzv. platební zprostředkovatelé), poskytovat finančnímu úřadu údaje o tomto skutečném vlastníkovi (§ 38fa ZDP) v případě, kdy skutečným vlastníkem úrokového příjmu je fyzická osoba s bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie. Ministerstvo financí vydalo ke sjednocení výkladu problematiky povinností platebního zprostředkovatele pokyn D-282 "Sdělení k povinnostem platebního zprostředkovatele při podávání hlášení o příjmech úrokového charakteru a Dohodě mezi Evropskym společenstvím a Švýcarskou konfederací, kterou se stanoví opatření rovnocenná opatřením stanoveným Směrnicí Rady 2003/48/ES, o zdanění příjmů z úspor ve formě příjmů úrokového charakteru" (Finanční zpravodaj č. 5/2005). Uvedená Směrnice zavedla povinnou automatickou vyměnu informací, jejímž prostřednictvím by se měla zvyšit efektivita zdanění úrokovych příjmů v jednotlivých členských státech EU. Jsou-li splněny podmínky Směrnice, je platební zprostředkovatel povinen údaje o úrokovém výnosu a fyzické osobě ohlásit příslušnému finančnímu úřadu ve státě svého sídla. Prostřednictvím automatické výměny informací mezi správci daně jsou tyto údaje minimálně jednou za rok poskytnuty správci daně v zemi, kde je příjemce úrokového příjmu rezidentem.
  • Novela upřesnila výčet příjmů, které se pro účely ZDP považují za příjmy úrokového charakteru, a to o úroky z běžných účtů a vkladových účtů. Rovněž upřesnila, že z příjmů úrokového charakteru se pro účely uplatnění uvedené Směrnice vylučují příjmy uvedené v § 38fa odst. 1 písm. a) bodě 2 ZDP, které vyplácí otevřený podílový fond, pokud tento investoval méně než 15 % svého majetku do dluhových pohledávek uvedených v § 38fa odst. 1 písm. a) bodě 1 ZDP. Pokud platební zprostředkovatel nemá informace o výši procentního podílu aktiv podílového fondu nebo obdobného zahraničního fondu kolektivního investování, pak se procentní podíl investičních nástrojů nesoucích příjmy podle § 38fa odst. 1 písm. a) bodů 1 a 2 ZDP považuje za vyšší než 40 %. V případě, kdy není znám podíl příjmů úrokového charakteru u příjmů uvedených v § 38fa odst. 1 písm. a) pod body 2 a 3 ZDP na celkové výši příjmu, pak se za příjem úrokového charakteru považuje celá částka tohoto příjmu. Jde o zpřesnění stávajícího znění v zájmu právní jistoty poplatníků a sjednocení daňové praxe.
  • Upřesněno bylo rovněž to, že za skutečného vlastníka příjmů není považována fyzická osoba, která nejen jedná jménem nebo za právnickou osobu, ale i jménem nebo za jiný daňovy subjekt, jehož příjmy jsou zdaňovány daní z příjmů nebo obdobnou daní.
  • Hlášení o výplatě, poukázání nebo připsání úhrady příjmu úrokového charakteru není platební zprostředkovatel povinen podat v případě, kdy osoba, pro kterou platební zprostředkovatel zajišťuje výplatu tohoto příjmů, zahrnula (zahrnuje) příjem úrokového charakteru do základu daně pro zdanění dani z příjmů v souvislosti s výkonem podnikatelské činnosti.
  • Součástí záběru vyše uvedené Směrnice Rady 2003/48/ES, o zdaňování příjmů z úspor, nejsou pouze členské státy, ale také Švýcarská konfederace, Andorské knížectví, Lichtenštejnské knížectví, Republika San Marino a Monacké knížectví, proto byl o ně doplněn § 38fa odst. 8 ZDP. Původně uvedeny okruh zemí v rámci Evropského hospodářského prostoru neodrážel aktuální stav.

B) K zákonu č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů

  • Doplněním § 4 zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů (dále "ZoR"), je upřesněn vyčet situací, za nichž je nutno vytvořené rezervy a opravné položky zrušit. Kromě již dříve uvedených situací, je nutno tímto způsobem reagovat i na případy ukončení nájmu podniku nebo části podniku, příp. na přerušení tohoto nájmu, pokud nájem podniku není opět obnoven do termínu pro podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období, ve kterém došlo k jeho přerušení.
  • V oblasti zákonných opravných položek (dále "ZOP") je nutno poukázat na novou úpravu podmiňující tvorbu ZOP u pohledávek nabytych postoupením, a to jejich úhradou (§ 2 odst. 3 ZoR). Současně je v rámci § 2 odst. 2 ZoR upřesněn i vyčet pohledávek, k nimž nelze v obecné rovině tvorbu ZOP připustit. ZOP tak lze tvořit pouze k pohledávkám, o kterých bylo při jejich vzniku účtováno ve výnosech a takto vzniklý příjem nebyl podle ZDP příjmem osvobozeným od daně z příjmů nebo nezahrnovaným do základu daně z příjmů nebo zahrnovaným do samostatného základu daně z příjmů anebo základu daně pro zvláštní sazbu daně. Vyčet specifických titulů pohledávek neumožňujících tvorbu ZOP zůstal zachován.
  • Zcela jednoznačně přivítají poplatníci změnu ZoR zavádějící novy typ ZOP. Na základě nově zařazeného § 8c ZoR mohou poplatníci u nepromlčené pohledávky, ke které netvoří ZOP jiného typu, vytvořit opravnou položku až do výše 100 % její neuhrazené rozvahové hodnoty bez příslušenství. Tato výhoda je však přiznána pouze pohledávkám méně vyznamnym, jejichž rozvahová hodnota bez příslušenství v okamžiku vzniku pohledávky nepřesáhla částku 30 000 Kč a ke dni tvorby této ZOP celková hodnota pohledávek bez příslušenství vzniklých vůči témuž konkrétnímu dlužníkovi nepřesahuje u poplatníka částku 30 000 Kč. Od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky přitom muselo uplynout nejméně 12 měsíců. Současně je však nutno poukázat i na jistá omezení stanovená ZoR. Kromě pohledávek vyloučených z tvorby ZOP podle obecného ustanovení § 2 ZoR, nelze tento typ opravné položky tvořit ani u pohledávek již odepsaných na vrub výsledku hospodaření a dále u pohledávek vzniklých za společníky, akcionáři, členy družstev za upsaný vlastní kapitál a mezi osobami spojenými podle ZDP. K pohledávce, k níž byla vytvořena opravná položka podle § 8c ZoR, je poplatník povinen vést samostatnou evidenci. Jako poslední, avšak neméně vyznamnou skutečnost, je nutno uvést, že předmětny typ ZOP nemohou poplatníci vytvářet v průběhu "jakéhokoli" období (jako je tomu u ostatních typů ZOP), avšak pouze za zdaňovací období (viz § 3 odst. 1 ZoR).
  • V oblasti bankovních rezerv a opravnych položek (§ 5 odst. 2 a 3 ZoR) je precizován titul a výše jejich tvorby. Celková výše tvorby opravných položek k nepromlčeným pohledávkám z úvěrů nesmí za zdaňovací období přesáhnout 2 % ze základu, kterým je průměrny stav rozvahové hodnoty nepromlčených pohledávek z úvěrů v ocenění nesníženém o opravné položky a rezervy již vytvořené a sníženém o tu část průměrného stavu rozvahové hodnoty nepromlčených pohledávek z úvěrů, která je zajištěna přijatými bankovními zárukami. Pohledávkou z úvěru se pro účely tvorby opravných položek rozumí pohledávka z titulu jistiny a úroku.
  • V případě rezerv na opravy hmotného majetku je nutno upozornit na odejmutí práva jejich tvorby nájemcům hmotného majetku [§ 7 odst. 1 písm. b) ZoR]. Předmětné právo je nově přiznáno (kromě "vlastníků majetku") pouze nájemcům na základě smlouvy o nájmu podniku, kteří jsou k opravám příslušného majetku písemně smluvně zavázáni. Pokud poplatník nejpozději do 31. 12. 2005 smlouvu o nájmu podniku uzavřel a součástí tohoto podniku je i majetek dosud užívaný na základě nájemní smlouvy, může v tvorbě rezervy pokračovat. Pokud smlouvu o nájmu podniku neuzavřel, rezervy vytvořené do 1. 1. 2006 je povinen zrušit, a to nejpozději ve zdaňovacím období, v němž předpokládal termín zahájení opravy.

C) K zákonu č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí

  • Upřesňuje se, že spoluvlastníci bytu nebo samostatného nebytového prostoru platí daň z pozemků společně a nerozdílně ze svého spoluvlastnického podílu na pozemku, evidovaného v katastru nemovitostí (dosud ze spoluvlastnického podílu na společných částech stavby).

D) K zákonu č. 16/1993 Sb., o dani silniční

  • Prodlužuje se snížení sazby daně u vozidel splňujících limity úrovně EURO 2 a 3, a to do 31. prosince 2007, takto:
    - při splnění limitů EURO 2 se sazba daně snižuje o 40 %,
    - při splnění limitů EURO 3 se sazba daně snižuje o 48 %.

E) K zákonu č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty

  • Dar tichého vína se nepovažuje za dodání zboží (a proto není předmětem daně a jeho poskytovateli nevzniká povinnost přiznat DPH na výstupu), pokud splňuje podmínky stanovené pro reklamní nebo propagační předmět (jeho hodnota bez DPH nepřesahuje 500 Kč a je opatřeno obchodní firmou nebo ochrannou známkou poskytovatele nebo názvem propagovaného zboží nebo služby). Poskytovatel má v tomto případě nárok na odpočet daně na vstupu při jeho pořízení.
  • Pro následné použití již "zdaněné" přijaté, resp. poskytnuté platby na úhradu jiného zdanitelného plnění nebo plnění osvobozeného od daně nebo plnění, které není předmětem daně, se stanoví následující postup:
    - plátce, ktery platbu přijal a přiznal daň na vystupu, může výši daně na vystupu opravit. Tato oprava se považuje za samostatné zdanitelné plnění uskutečněné ve zdaňovacím období, ve kterém byla provedena. Nelze ji však provést za ta plnění, za něž již byla daň jakymkoliv způsobem ze státního rozpočtu vrácena;
    - plátce, který platbu poskytnul a uplatnil odpočet daně, je povinen provést opravu odpočtu. Opravu provede v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém byla platba nebo její část použita na úhradu jiných plnění (jde-li o část platby, provádí opravu z částky, která byla použita na úhradu jiných plnění).
  • Stanoví se postup opravy základu daně a vyše daně u předplacených telekomunikačních služeb, náležitosti dokladu o této opravě (tento doklad se nedoručuje) a rozsah související evidence.
  • Stanoví se zvláštní režim pro uplatňování DPH při dodání zlata.
  • Od DPH na výstupu jsou osvobozeny výchovné, vzdělávací a volnočasové aktivity poskytované dětem a mládeži příspěvkovymi organizacemi a nestátními neziskovymi organizacemi dětí a mládeže bez ohledu na zdroj jejich financování (dosud bylo podmínkou jejich financování ze státního rozpočtu, z rozpočtů územních samosprávných celků, státních fondů, z grantů přidělenych podle zvláštního zákona nebo ze zdrojů Evropské unie).
  • Od daně je osvobozeno poskytnutí služeb a dodání zboží úzce souvisejícího s ochranou a výchovou (dosud pouze ochranou) dětí a mládeže veřejnoprávními subjekty nebo právnickými osobami, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání.
  • Mezi služby podléhající 5% sazbě DPH se doplňují služby posiloven a kondičního cvičení, provoz saun, tureckých a parních lázní (zařazené v SKP 93.04).

F) K zákonu č. 215/2005 Sb., o registračních pokladnách a o změně některych zákonů (zákon o registračních pokladnách)

  • V seznamu certifikovaných typů pokladen, který Ministerstvo financí uveřejňuje na svych internetovych stránkách a ve Finančním zpravodaji, se uvede též výrobce nebo dovozce těchto pokladen.

G) K zákonu č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních

  • Mění se některé podmínky, za kterych se fyzická osoba při výrobě tichého vína v množství maximálně 2000 litrů za kalendářní rok nestane plátcem daně z vína "ze zákona" (resp. kdy se tiché víno nezdaňuje):
    - toto víno nemusí byt vyrobeno v podniku vyhradně určeném k jeho výrobě, avšak musí být vyrobeno na daňovém území České republiky,
    - toto víno nemusí být vyrobeno pouze pro vlastní spotřebu (resp. spotřebu domácnosti, osob blízkých a hostů), může tedy být např. prodáváno, avšak nesmí být uvedeno do režimu podmíněného osvobození od daně ani dopraveno do jiného členského státu EU za účelem podnikání.

K tomuto zákonu viz též POPLATKY a ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ-ZDRAVOTNÍ PÉČE.

Nabídka k tématu

Daňové zákony 2017

Daňové zákony 2017

Sagit, a. s.

Soubor všech českých daňových zákonů, do kterých jsou promítnuty všechny změny k 1. 1. 2017. Nově byl zařazen také zákon o evidenci tržeb. Publikace obsahuje celkem 12 zákonů v úplném znění s tučně vyznačenými změnami. V této publikaci jsou obsaženy pouze daňové zákony – další ...

Cena: 129 KčKOUPIT

Daně a účetnictví v cestovním ruchu, 2. vydání

Daně a účetnictví v cestovním ruchu, 2. vydání

Ing. Milena Otavová, Ph.D., doc. Ing. Patrik Svoboda, Ph.D., Ing. Veronika Dvořáková, Ph.D. - Wolters Kluwer, a. s.

Kniha sestává ze dvou částí. První, stěžejní je daňová část, která se zaměřuje na oblast DPH a na daň z příjmů se zaměřením na specifika v cestovním ruchu. Dále je problematika soustředěna na oblast cestovních náhrad a problematiku daňové evidence. Druhá, účetní část se zabývá ...

Cena: 374 KčKOUPIT

Mezinárodní daňové vztahy, 3. aktualizované vydání

Mezinárodní daňové vztahy, 3. aktualizované vydání

Hana Skalická - Wolters Kluwer, a. s.

Obsah této knihy byl sestaven na základě dotazů široké veřejnosti. Vzhledem k šíři témat byla kniha nazvána Mezinárodní daňové vztahy, protože se týká rozmanitých situací, s nimiž se podnikatelé setkávají při své každodenní činnosti, kde se vyskytuje jakýkoli zahraniční prvek. Pokud ...

Cena: 420 KčKOUPIT

ÚZ č. 1200 - Daně z příjmů, evidence tržeb

ÚZ č. 1200 - Daně z příjmů, evidence tržeb

Sagit, a. s.

Zákon o daních z příjmů byl od lednového vydání ÚZetka změněn další rozsáhlou novelou (205 změn s účinností od 1. 7. 2017), která např. mění výdaje stanovené procentem z příjmů, daň stanovenou paušální částkou, odpisování technického zhodnocení a nehmotného majetku atd. Publikace ...

Cena: 115 KčKOUPIT

Nové spolkové právo v otázkách a odpovědích

Nové spolkové právo v otázkách a odpovědích

Kateřina Ronovská, Vlastimil Vitoul, Jana Bílková a kolektiv - Nakladatelství Leges, s. r. o.

Praktická příručka stručně a srozumitelně zprostředkovává široké veřejnosti důležité informace o základních změnách, ke kterým dochází ve spolkové sféře po nabytí účinnosti nového občanského zákoníku a celé reformy soukromého práva. Od 1. 1. 2014 se všechna občanská sdružení ...

Cena: 350 KčKOUPIT

Mezinárodní zdanění příjmů. Smlouvy o zamezení dvojího zdanění a zákon o daních z příjmů, 4. vydání

Mezinárodní zdanění příjmů. Smlouvy o zamezení dvojího zdanění a zákon o daních z příjmů, 4. vydání

Vlastimil Sojka, Monika Bartošová, Pavel Fekar, Jan Mašek, Matěj Nešleha, Ivana Vaňousová - Wolters Kluwer, a. s.

Připravili jsme pro vás 4. vydání úspěšné knihy Mezinárodní zdanění příjmů - Smlouvy o zamezení dvojího zdanění a zákon o daních z příjmů, jejíž předchozí vydání napsal Vlastimil Sojka, daňový poradce a ...

Cena: 569 KčKOUPIT

Zaměstnanecké benefity a daně, 4. vydání

Zaměstnanecké benefity a daně, 4. vydání

Ivan Macháček - Wolters Kluwer, a. s.

Publikace rozebírá různé druhy poskytovaných zaměstnaneckých benefitů jak z hlediska pracovněprávních předpisů, tak zejména z hlediska daňového řešení těchto benefitů na straně zaměstnance a na straně zaměstnavatele. Obsahuje i způsob zdanění zaměstnanců a aplikaci daňového řádu při ...

Cena: 399 KčKOUPIT

Daně z příjmů 2017 - přehledy, daňové a účetní tabulky

Daně z příjmů 2017 - přehledy, daňové a účetní tabulky

Ing. Jiří Dušek - GRADA Publishing, a. s.

Publikace pomůže všem, kteří dávají přednost názornému vyjádření, rychlé orientaci a rychlému přístupu k aktuálním informacím. Autor v již jedenáctém, aktualizovaném vydání praktické publikace názorně, srozumitelně a velmi přehledně vysvětluje nejpoužívanější paragrafy zákona o ...

Cena: 298 KčKOUPIT

Zdaňování příjmů fyzických a právnických osob 2017, 2. vydání

Zdaňování příjmů fyzických a právnických osob 2017, 2. vydání

Ing. Veronika Dvořáková, Ph.D., Ing. Bc. Marcel Pitterling, Ph.D., JUDr. Hana Skalická, Ph.D., BA - Wolters Kluwer, a. s.

V knize naleznete vedle základních principů zdanění příjmů fyzických a právnických osob i specifická témata, jako je např. zdanění příjmů z prodeje cenných papírů, plnění poskytovaná zaměstnancům, bezúplatná ...

Cena: 490 KčKOUPIT

Ukončení podnikání

Ukončení podnikání

doc. JUDr. Jan Ondřej, CSc., DSc. - Wolters Kluwer, a. s.

Monografie věnovaná ukončení podnikání čtenáře podrobně provede jak obecnými informacemi o skončení podnikání (např. statistickými údaji o tom, jaká je šance nového podniku přežít první rok), tak konkrétními případy (např. diagnostickým testem, jestli stávající krize podniku směřuje ...

Cena: 495 KčKOUPIT

Zpravodaj ÚZ

Se Zpravodajem vám edice ÚZ poskytne ještě lepší informační zázemí:

  • všechny důležité změny za uplynulý měsíc,
  • Sbírka zákonů a Finanční zpravodaj,
  • změny utříděné podle témat,
  • charakteristika každé změny.

My hlídáme změny,
vy pracujte!

Objednat

Právní předpisy

Sbírka zákonů ČR

 /
Číslo  /
Částka  /

Sbírka mezinárodních smluv

 /
Číslo  /
Částka  /

Finanční zpravodaj

 /
Číslo  /

Provozovatel

Nakladatelství Sagit, a. s.
Horní 457/1, 700 30 Ostrava-Hrabůvka
Společnost je zapsaná v obchodním
rejstříku vedeném KS v Ostravě,
oddíl B, vložka 3086.
IČ: 277 76 981
DIČ: CZ27776981

Telefony


Zásilkový obchod: 558 944 614
Předplatné ÚZ: 558 944 615
Software: 558 944 629
Knihkupci: 558 944 621
Inzerce: 558 944 634

E-maily


Zásilkový obchod: obchod@sagit.cz
Předplatné ÚZ: predplatne@sagit.cz
Software: software@sagit.cz
Knihkupci: knihkupci@sagit.cz
Inzerce: inzerce@sagit.cz

Obchodní podmínky

© 1996–2017 Nakladatelství Sagit, a. s. Všechna práva vyhrazena.