Váš nákupní košík:  prázdný Přihlášení obchod@sagit.cz

Navigace:  Úvod  »  Ostatní  »  Aktuality

Rizika nemedicínských experimentů zdravotnických zařízení - baby boxy

Zdroj: Zdravotnictví a právo, č. 10/2005, str. 3 až 6, JUDr. Zdeněk Zeman, CSc.

Obsah:

I. Úvod
Zdravotnická zařízení se potýkají s celou řadou problémů nejen medicínských, ale i ekonomických a společenských. Při vlastní medicínské činnosti je experimentování zdravotnických zařízení i jednotlivých lékařů právně upraveno.1) Také ve farmacii2) a při používání zdravotnických prostředků3) jsou podmínky možných experimentů právně upraveny.

Jiná je situace u zatím výslovně neupravených postupů zdravotnických zařízení ve společenské oblasti, resp. v oblasti, kde zdravotnické zařízení vykonává činnosti s převažujícím společenským charakterem navazující na medicínské postupy. I tehdy musí takové zdravotnické zařízení dodržet veškerá ustanovení nejen zdravotnických právních předpisů, ale i dalších zákonů.

Tento závěr plně dopadá na takzvaný "baby box", dle zpráv z tisku zřízený v jednom pražském soukromém gynekologickém zařízení. Přitom se v podstatě jedná, stejně jako v dřívějších dobách, o schránku, do které je vloženo dítě a vložení je signalizováno příslušným zdravotnickým pracovníkům, které dítěti poskytnou zdravotní péči.

II. Stručná historická reminiscence
Zřízení takzvaného "baby boxu" v současných společenských podmínkách je v podstatě obnovením zařízení známého z historie.

Toto zařízení dle literatury bylo využíváno zejména ve středověku, kdy byla tolerována místa, kam matky mohly odkládat novorozence nebo malé děti, o které se nehodlaly nebo nemohly starat. K tomu byly využívány kostely nebo kláštery, které podle tehdejšího církevního práva měly obecně respektované postavení, kam světská moc nemohla zasáhnout.

Proto také matka, která své dítě odložila třeba již na schody od kostela nebo před dveře kláštera, se tím jednou pro vždy vzdávala svého rodičovství. V některých klášterech byly pro odkládaní novorozenců zřízeny zvláštní schránky nebo obdobná zařízení.

Není však vždy jasné, a to ani z literatury nebo z jiných oficiálních mimocírkevních pramenů, jaký další osud měly tyto odložené děti.

Možnost takto odložit dítě se zachovala dodnes v některých takzvaných rozvojových zemích, kam proniklo křesťanství a zejména katolická víra, a nemohu vyloučit, že tento způsob, jak matky odkládají novorozence, je stále praktikován v některých katolických evropských zemích.

Z hlediska společenských vztahů považuji pro toto období za rozhodné, že vzhledem k poslušnosti a podřizování se náboženství nehrozilo, že odložení dítěte bude nějak zneužito. Rovněž množství kostelů a klášterů zajišťovalo zcela přirozenou dostupnost pro využití této možnosti.

Od poloviny XIX. století byly tyto možnosti doplněny vybudováním určité soustavy péče o rodičky, které se dostaly do svízelné osobní nebo sociální situace. O takové matky měla pečovat obec a bezplatnou péči v mateřství a při porodu těmto matkám poskytovali tehdejší obvodní lékaři a tzv. porodní báby. Byla zřizována zařízení - obecně nazývaná nalezince - ve kterých se pomáhalo matkám, které nechtěly nebo nemohly pečovat o své děti. Jednou z možností tedy bylo, aby matka odložila dítě v takovém zařízení.

III. Současné právní možnosti péče o děti, o které se nechtějí starat rodiče
V současné době rodičky nebo rodiče, kteří se nechtějí nebo nemohou starat o své dítě nebo kteří své dítě nemohou vychovávat, mají zákonné a praxí ověřené možnosti, jak se postarat o jeho další vývoj a péči. V první řadě je to možnost dítě již v porodnici předat a vydat souhlas s jeho osvojením.4) Další zákonnou možností je využít takzvaného utajeného porodu5) nebo svěřit dítě do pěstounské péče.6) Existuje i možnost, aby narozené dítě bylo neformálně předáno do výživy a výchovy další osoby, většinou příbuzné.

Přesto se stále vyskytují, byť jen ojediněle, případy vraždy novorozených dětí nebo odložení dítěte na odlehlém místě, kde je nalezeno už mrtvé. Mimo to existují případy, kdy je dítě odloženo na místě, kde je včas nalezeno a předáno do péče zdravotníků, nebo přímo odloženo ve zdravotnickém zařízení.

Zavedení "baby boxu" je pak odůvodňováno řešením případů, kdy si matka neví rady a zavraždí své dítě, nebo kdy je odloží na místě, kde mu nebude poskytnuta pomoc. V případě vražd dítěte, jejichž počet je minimální, není jisté, že by matka volila cestu do pražského zdravotnického zařízení nebo nějakého jiného zdravotnického zařízení, kde by dítě odložila. Proto je praktické využití "baby boxu" jen u případů, kdy matka hodlá odložit dítě tak, aby mu byla poskytnuta pomoc. To se dnes již děje faktickým ponecháním dítěte ve zdravotnickém zařízení bez nutnosti k tomu vybudovat "baby box".

Z obecného hlediska instalace "baby boxu" více než zdravotní rizika nese s sebou celou řadu právních a společenských rizik. Ta se mohou obrátit proti zdravotnickému zařízení, kde je instalován, neboť podmínky používání, práva a povinnosti s tím související nejsou zatím konkrétně upraveny a obecná úprava spíše činnost "baby boxu" komplikuje.

IV. Právní rizika instalace a využívání "baby boxu"
1. První okruh možných problémů vyplývá z právního posouzení, co je vložení dítěte do "baby boxu", zda se jedná o opuštění dítěte nebo o jiný právní úkon.

Žádný zákon však možnost legálního opuštění a odložení dítěte netoleruje, ale takový postup zahrnuje pod skutkovou podstatu trestného činu.7) V případě "baby boxu" je však nutno uvést, že tento postup je sice opuštění dítěte tím, kdo má povinnost o ně pečovat, ale nevystaví je nebezpečí smrti nebo ublížení na zdraví, neboť je předá do péče zdravotnického zařízení.

Proto z hlediska zdravotnického zařízení je využití "baby boxu" především předáním dítěte do jeho péče a skutečnosti odložení dítěte se podle mého názoru zdravotnické zařízení nemůže dovolávat.

Navíc rozhodnutí matky o předání dítěte do zdravotnického zařízení nemusí být svobodné, a proto tento její právní úkon může být zpochybněn jako neplatný8) a jeho neplatnost lze namítnout i z jiných zákonných důvodů.9)

2. Druhým okruhem problémů souvisejících s předáním dítěte do zdravotnického zařízení prostřednictvím "baby boxu" je dodržení postupu podle zdravotnických právních předpisů, i když zřejmě nebude zpochybněna povinnost pečovat o dítě předané zdravotnickému zařízení, přestože k takové péči není souhlas matky nebo dalšího zákonného zástupce.10) V takovém případě bude mít zdravotnické zařízení povinnost přijetí dítěte oznámit příslušnému soudu.11)

Navíc zdravotnické zařízení, které přijalo dítě prostřednictvím "baby boxu", bude mít povinnost náročně zjišťovat totožnost dítěte, které je pacientem,12) prostřednictvím evidence obyvatel; k tomu by měl být určen jeden z jeho zdravotnických pracovníků.

Jak bylo uvedeno, předání dítěte prostřednictvím "baby boxu" je anonymní předání dítěte do zdravotnického zařízení. Nemůže se tedy jednat o zánik práv skutečné matky k takto předanému dítěti. Její práva trvají a odložením dítěte se nemůže vzdát ani svých práv, ale ani svých povinností vůči němu.

3. Třetí okruh problémů vyplývá ze zákonné povinnosti přijetí dítěte prostřednictvím "baby boxu" oznámit příslušnému matričnímu úřadu.

Pro tento případ současné vedení matrik nemá žádnou samostatnou úpravu, a proto problémy mohou vzniknout z toho, že zdravotnické zařízení, které dítě přijme prostřednictvím "baby boxu", je zpravidla odlišné od zdravotnického zařízení nebo jiného místa, kde došlo k vlastnímu porodu dítěte.

Jedná se tedy o nalezence a zdravotnické zařízení má povinnost tuto skutečnost neprodleně, mezi jiným, oznámit příslušnému matričnímu úřadu.13)

Jen pro úplnost lze dodat, že nedodržení uvedených povinností lze postihnout i jako přestupek14) s peněžním postihem až do 5000 Kč.

4. Čtvrtým okruhem možných komplikací je skutečnost, že zdravotnické zařízení, kterému je dítě předáno prostřednictvím "baby boxu", nezná toho, kdo tam dítě vložil, ale tato osoba zná zdravotnické zařízení a má patrně i větší znalosti o předávaném dítěti.

a) Na prvním místě se může jednat o případ, kdy otec nebo rodinný příslušník či dokonce osoba odlišná od matky dítěte je do "baby boxu" vloží bez vědomí skutečné matky nebo dokonce proti její vůli.

Motivy takového jednání mohou být různé, ale i ve všech těchto případech se jedná o zdravotní péči o dítě bez souhlasu zákonného zástupce dítěte, a pokud by matka tuto skutečnost odhalila, může se domáhat postihu zdravotnického zařízení, a to i se značně dlouhým, i několikaletým odstupem.

Vzhledem k okruhu možných osob, které mohou možnost "baby boxu" nejen využít, ale i zneužít, a vzhledem k současným sociálním poměrům není vyloučeno, že by se mohlo jednat o záměrný postup dohodnutý s matkou, nebo o případ, kdy by matka z malicherných důvodů chtěla odložit své dítě jen na určitý čas.

Konečně tento postup bude využíván v případě takzvaného propůjčení dělohy, kdy budoucí rodiče nebudou spokojeni s narozeným dítětem a skutečná matka se takto narozeného dítěte snadno zbaví.

b) Na druhém místě se může jednat o případ, i když společensky méně závažný, kterým je odložení dítěte skutečnou matkou, která si za čas své jednání rozmyslí a bude požadovat vydání svého dítěte a uznání svého právního postavení jako zákonné zástupkyně dítěte včetně změn zápisů v matrikách.

c) Na třetím místě se může jednat o případ, kdy matka nebo dokonce někdo třetí zavraždí určité dítě a při svém odhalení se bude hájit, že dítě nezabil, ale předal je do zdravotnického zařízení prostřednictvím "baby boxu".
I když vyvrácení nebo potvrzení této skutečnosti je snadno prokazatelné testem DNA, znamená to, že u každého dítěte, které je předáno do zdravotnického zařízení prostřednictvím "baby boxu", bude nutné provést příslušný test DNA. To znamená další vyšetření a rozšíření dokumentace, neboť zdravotnické zařízení musí prokázat, že mu dítě nebylo předáno. Pokud by matka na svém tvrzení setrvala, pak by nastala pro zdravotnické zařízení svízelná situace, neboť žena např. na radu svého právního zástupce by je mohla obvinit, že nemá pořádek v evidenci nebo že dítě bylo využito k jiným účelům, např. k přímé adopci. Což z hlediska zdravotnického zařízení by bylo nepříjemné.

Pokud by zdravotnické zařízení v rámci ochrany matky nebo proto, že jeho evidence je nedostatečná, potvrdilo neodůvodněnou obhajobu takové ženy, pak by jeho odpovědní zdravotničtí pracovníci mohli být obviněni z trestného činu nadržování.15)

d) Na čtvrtém místě se může jednat o to, že tento způsob využití předání dítěte prostřednictvím "baby boxu" může použít i cizí státní příslušník, kde zjištění této skutečnosti není možné.

Přitom může dojít k rozporu s právem cizí země, pokud se dítě nenarodilo v České republice. Rovněž matka odloženého dítěte může být např. z náboženských důvodů dovedena k tomu, že se bude domáhat vydání dítěte, což nevylučuje i mezinárodní spor.

e) Na pátém místě se může jednat o nařčení zdravotnického zařízení, které využívá možnosti "baby boxu", že takto předané děti využívá k mimoprávní adopci, nebo, což by bylo nejzávažnější, že tyto děti slouží ke zdravotnickým pokusům nebo dokonce že jsou jim odebírány určité části těla, krev nebo jiné orgány. I když tato možnost se zdá zcela nepravděpodobná, poznatky z porodnictví, gynekologie a jiných medicínských oborů to nevylučují.

Proto je nezbytné dbát na zcela bezchybnou zdravotnickou dokumentaci včetně nezávislého sledování počtů dětí předaných prostřednictvím "baby boxu".

f) Konečně na šestém místě nelze vyloučit, vzhledem k poměru veřejnosti ke zdravotnictví, že by mohlo dojít k zřejmému zneužití "baby boxu" buď jako žert (vložení panenky do baby boxu), nebo jako msta a vyděšení skutečné matky, nebo jako místo, kam bude dítě odloženo poté, co se ho zmocní někdo proti vůli skutečné matky.
Proto i na tuto skutečnost by mělo být ve zdravotnickém zařízení pamatováno a součástí převzetí dítěte prostřednictvím "baby boxu" by měla být konzultace s policií, zda nedošlo k nějakému únosu dítěte.

V. Organizační problémy spojené s existencí "baby boxu" ve zdravotnických zařízeních
1) V současné době podle mých informací existuje pouze jediné pražské zdravotnické zařízení, kde je instalován "baby box".

Na rozdíl od možností odložit dítě na schody kostela nebo do kláštera je tato možnost, zejména vzhledem k oblastem, kde k odkládání dětí nebo k vraždám novorozenců docházelo, značně vzdálená a vcelku malá, takže svoji úlohu může plnit jen ve zcela minimálním rozsahu.

2) Druhým problémem je, kde zdravotnické zařízení nejen na provoz "baby boxu", ale zejména na péči o děti, které jsou mu tímto způsobem předány, získá potřebné prostředky. Tato péče nemůže být hrazena ze zdravotního pojištění, protože není známa ani zdravotní pojišťovna, ani zda se jedná o občana České republiky. Potřebné finance musí proto hradit z vlastních prostředků. Jistě by se tak nemělo dít na úkor kvality a kvantity poskytované zdravotní péče.

VI. Závěr
Závěrem svého článku musím zdůraznit, že jeho smyslem není bránit ve zdravotnictví novým postupům i v oblasti společenské a právní. Zdravotnictví, zdravotnická zařízení a zdravotničtí pracovníci mají v současné době zcela minimální ochranu a zvyšují se případy jejich jak fyzického, tak i právního napadání, počty podaných stížností a počty požadavků na finanční odškodnění.

Proto jsem považoval za nutné, aby dříve, než bude k takovým experimentům, zejména v oblasti právní, přistoupeno, byla vždy provedena odpovídající expertíza. Ta do značné míry, i když nikoliv absolutně, může odhalit závažná rizika, která je nutné při rozhodování o zavedení těchto postupů bedlivě zvážit včetně návrhu na příslušné legislativní úpravy.

Poznámky:
1)  Viz ustanovení § 106 a násl. připravovaného zákona o zdravotní péči.
2)  Viz § 33 zákona č. 79/1997 Sb., o léčivech.
3)  Viz ustanovení § 10 a násl. zákona č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích.
4)  Viz ustanovení § 67 odstavec 1 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, v platném znění.
5)  Viz ustanovení zákona č. 422/2004 Sb., o utajeném porodu.
6)  Viz ustanovení § 45a zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, v platném znění.
7)  Viz skutková podstata trestného činu opuštění dítěte podle § 212 trestního zákona.
8)  Viz ustanovení § 37 odstavec 1 obč. zák.
9)  Viz např. ustanovení § 38 odstavec 1 a 2 občanského zákoníku - nezpůsobilost k právním úkonům, jednání v duševní poruše.
10)  Viz ustanovení § 104 odstavec 1 písm. c 2) připravovaného zákona o zdravotní péči.
11)  Viz ustanovení § 104 odstavec 3. připravovaného zákona o zdravotní péči.
12)  Viz ustanovení § 105 odstavec 1 připravovaného zákona o zdravotní péči.
13)  Může se tak stát podle § 17  odst. 2 zák. č. 301/2000 Sb., o matrikách, a podle § 20 prováděcí vyhlášky č. 207/2001 Sb. V těchto ustanoveních je stanoveno:
  "Zápis dítěte nezjištěné totožnosti se do knihy narození provede podle výsledků šetření orgánů policie a zprávy lékaře obsahující sdělení o pohlaví a pravděpodobném datu narození dítěte. Výsledek šetření i zprávu lékaře předává matričnímu úřadu orgán policie, který šetření prováděl."
 Již z uvedené skutečnosti vyplývá, že každý "příjem dítěte" by zdravotnické zařízení mělo oznámit příslušnému orgánu policie, což jistě není v souladu s proklamovaným záměrem bezproblémového odložení dítěte.
 I kdyby tak zdravotnické zařízení neučinilo, šlo by o podezřelé jednání a šetření policie by nutně inicioval příslušný matriční úřad.
 Zákon o matrikách však počítá s tím, že bude třeba zapsat narození dítěte, které již není novorozencem, a v tomto případě stanoví zdravotnickému zařízení další povinnosti v ustanovení § 20 prováděcí vyhlášky č. 207/2001 Sb.: "Zápis narození dítěte nezjištěné totožnosti." Ten provede matriční úřad po ověření, že takový zápis nebyl v matriční knize proveden. I když je to málo pravděpodobné, ale není to vyloučeno, jedná se o další možnou komplikaci, neboť v oddíle matriční knihy "Záznamy a opravy před podpisem" se uvede čas, místo a okolnosti, za kterých dítě bylo nalezeno, popis jeho zvláštních tělesných znaků, oděvu a označení jiných předmětů majících vztah ke zjištění jeho totožnosti včetně pravděpodobného věku. To by mělo matričnímu úřadu sdělit zdravotnické zařízení, do kterého se dítě dostalo prostřednictvím "baby boxu".
14)  Jedná se o přestupek podle §42 odstavec 1 písm. c) zákona č. 200/1990 Sb. v platném znění.
15)  Jednalo by se o trestný čin nadržování podle § 166 odstavec 1 trestního zákona.

JUDr. Zdeněk Zeman, CSc.

Zdroj: Zdravotnictví a právo, č. 10/2005, str. 3 až 6

Novinky

ÚZ č. 1173 - Vzorový účtový rozvrh 2017, Rozvaha a výsledovka 2017

ÚZ č. 1173 - Vzorový účtový rozvrh 2017, Rozvaha a výsledovka 2017Užitečná pomůcka pro sestavení takového účtového rozvrhu, se kterým budou minimalizovány problémy při sestavování účetní závěrky za rok 2017. V publikaci najdete syntetické účty ke směrné účtové osnově pro podnikatele včetně účtů ...

Cena: 49 KčKOUPIT

ÚZ č. 1174 - Účetnictví podnikatelů, Audit, 2017

ÚZ č. 1174 - Účetnictví podnikatelů, Audit, 2017Publikace obsahuje zejména úplné znění zákona o účetnictví novelizovaného k 1. 1. 2017 a zásadně změněný zákon o auditorech s novelou z podzimu minulého roku. Dále je zde účetní vyhláška pro podnikatele a dále 23 účetních standardů, z nichž tři ...

Cena: 87 KčKOUPIT

ÚZ č. 1175 - Účetnictví nevýdělečných organizací 2017

ÚZ č. 1175 - Účetnictví nevýdělečných organizací 2017Publikace obsahuje úplné znění zákona o účetnictví novelizovaného k 1. 1. 2017, účetní vyhlášku a účetní standardy pro na účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, tj. politické strany, občanská sdružení, církve, ...

Cena: 69 KčKOUPIT

ÚZ č. 1176 - Účetnictví územních samosprávných celků, organizačních složek státu a příspěvkových organizací, Kontrola, 2017

ÚZ č. 1176 - Účetnictví územních samosprávných celků, organizačních složek státu a příspěvkových organizací, Kontrola, 2017Publikace obsahuje kompletní soubor právních předpisů regulujících účetnictví ÚSC, organizačních složek státu, příspěvkových organizací a dalších účetních jednotek. Od minulého vydání došlo k 1. 1. 2017 rozsáhlé novele zákona o účetnictví a ...

Cena: 179 KčKOUPIT

Provozovatel

Nakladatelství Sagit, a. s.
Horní 457/1, 700 30 Ostrava-Hrabůvka
Společnost je zapsaná v obchodním
rejstříku vedeném KS v Ostravě,
oddíl B, vložka 3086.
IČ: 277 76 981
DIČ: CZ27776981

Telefony


Zásilkový obchod: 558 944 614
Předplatné ÚZ: 558 944 615
Software: 558 944 629
Knihkupci: 558 944 621
Inzerce: 558 944 634

E-maily


Zásilkový obchod: obchod@sagit.cz
Předplatné ÚZ: predplatne@sagit.cz
Software: software@sagit.cz
Knihkupci: knihkupci@sagit.cz
Inzerce: inzerce@sagit.cz

Obchodní podmínky

© 1996–2017 Nakladatelství Sagit, a. s. Všechna práva vyhrazena.