Váš nákupní košík:  prázdný Přihlášení obchod@sagit.cz

Navigace:  Úvod  »  Ostatní  »  Zprávy

Řízení proti uprchlému (judikát)

 

Zdroj: Rozhodnutí českých soudů ve věcech trestních č. 3/2005, str. 2073 až 2077


k § 305 tr. ř.

Je-li trestní stíhání proti obviněnému vedeno od samého počátku ve formě řízení proti uprchlému, není třeba, aby soud po podání obžaloby na takového obviněného rozhodoval usnesením podle § 305 tr. ř. o tom, že i ve fázi před soudem bude řízení konáno ve formě řízení proti uprchlému.

(Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 8. 2004, sp. zn. 4 To 692/2004)


Věc:

Krajský soud v Českých Budějovicích v trestní věci obžalovaného L. M. zamítl odvolání poškozené L. B. proti rozsudku Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 27. 5. 2004, sp. zn. 5 T 179/2003, a k odvolání státního zástupce Okresního státního zastupitelství ve Strakonicích napadený rozsudek v celém rozsahu zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně.


Z odůvodnění:

Rozsudkem ze dne 27. 5. 2004, sp. zn. 5 T 179/2003, Okresní soud ve Strakonicích zprostil obžalovaného podle § 226 písm. c) tr. ř. obžaloby pro skutky spočívající v tom, že

1) dne 14. 5. 1998 ve S. uzavřel s KB, a. s., pobočka S., smlouvu o úvěru, přičemž jako ručitele za tento úvěr ve výši 3 000 000 Kč si předem zajistil M. B., L. B., P. Š., kterým však zatajil svou ekonomickou situaci, ač si musel být vědom skutečnosti, že jeho společnost je předlužena, naopak ubezpečil jmenované o výhodnosti a solidnosti svého podnikání, což se ukázalo jako nepravdivé; finanční hotovost ve výši 3 000 000 Kč, kterou získal na základě uzavřené smlouvy o úvěru, využil následně pro své aktivity, úvěr však nesplácel, a tak ručitele vystavil nebezpečí propadnutí jejich nemovitosti, kterými za úvěr poskytnutý obviněnému plně ručili, neboť K., a. s., již učinila kroky k plnění tohoto ručení,

2) v období od 1. 1. 1999 do 2. 4. 1999 odebral na faktury společnosti BaL, P., s. r. o., zboží v celkové hodnotě 884 508 Kč, když tyto odběry byly fakturovány fakturami ze dne 4. 2. 1999 s datem splatnosti do 6. 3. 1999, ze dne 10. 2. 1999 s datem splatnosti do 12. 3. 1999, ze dne 10. 2. 1999 s datem splatnosti do 24. 2. 1999, ze dne 15. 2. 1999 s datem splatnosti do 17. 3. 1999, ze dne 15. 2. 1999 s datem splatnosti 1. 3. 1999, ze dne 24. 2. 1999 s datem splatnosti do 6. 3. 1999, ze dne 24. 2. 1999 s datem splatnosti do 10. 3. 1999, ze dne 26. 2. 1999 s datem splatnosti do 28. 3. 1999, ze dne 26. 2. 1999 s datem splatnosti do 12. 3. 1999, ze dne 3. 3. 1999 s datem splatnosti do 2. 4. 1999, když tohoto jednání se dopustil přesto, že si byl vědom skutečnosti, že jeho společnost byla předlužena a nebude tedy mít dostatek finančních prostředků na úhradu svých závazků vůči uvedené společnosti; svým jednáním způsobil společnosti BaL, P., s. r. o., škodu v celkové výši 884 508 Kč.

Proti tomuto rozsudku podal řádně a včas odvolání státní zástupce, a to v neprospěch obžalovaného. Vyslovil souhlas s tím, že v konaném řízení proti uprchlému soud provedl téměř všechny dostupné a v úvahu přicházející důkazy. Namítl však, že s nimi se soud prvního stupně nevypořádal přesvědčivě, to zejména se závěrem znaleckého posudku z oboru účetnictví, z něhož vyplynulo, že k 14. 5. 1998 a následně i k 1. 1. 1999 obžalovaný musel znát svou finanční situaci, která byla taková, že k 31. 12. 1998 i po celou dobu roku 1998 byla společnost v úpadku. 

Okresnímu soudu vytkl, že v podstatě ignoroval závěry znaleckého posudku a obecně pouze konstatoval neprokázání subjektivní stránky trestného činu. Odmítl argumentaci soudu prvního stupně, že by bylo relevantní, že poškození B. a Š. poskytli zástavu svých nemovitostí obžalovanému dobrovolně, neboť tato dobrovolnost se předpokládala a v případě její absence by šlo o jinou právní kvalifikaci jednání obžalovaného. Dále namítl, že okresní soud měl blíže zkoumat majetkové poměry obžalovaného, zejména ve vztahu k jeho nemovitosti, což vyplývá z výpovědi účetní K. V úvahu připadalo rovněž vyslechnout manželku obžalovaného. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně.

Rozsudek byl dále napaden odvoláním podaným řádně a včas poškozenou L. B. Ta okresnímu soudu vytkla, že dostatečně neposoudil otázku útěku obžalovaného, když právě tím obžalovaný vyjádřil svou vinu. Shodně jako státní zástupce upozornila na závěry znaleckého posudku, z něhož vyplývala prohlubující se zadluženost společnosti obžalovaného od počátku roku 1998. Poukázala na to, že obžalovaný lhal, když tvrdil, že za úvěr ručí vlastním domem, a označila za zvláštní, že banka obžalovanému 17. 11. 1998 poskytla další úvěr ve výši 1 500 000 Kč, čerpaný 24. 11. 1998, což je tentýž den, kdy došlo k uhrazení úvěru poskytnutého bankou dne 1. 9. 1997, což nasvědčuje tomu, že poslední úvěr sloužil k úhradě úvěru předchozího. Dále vyjádřila přesvědčení, že banka měla dbát na to, aby každá vyplacená částka z úvěru byla podložena fakturou za odběr zboží.

Podle § 254 odst. 1 tr. ř., nezamítne-li nebo neodmítne-li odvolací soud odvolání podle § 253 tr. ř., přezkoumá zákonnost a odůvodněnost jen těch oddělitelných výroků rozsudku, proti nimž bylo podáno odvolání, i správnost postupu řízení, které jim předcházelo, a to z hlediska vytýkaných vad. 

 K vadám, které nejsou odvoláním vytýkány, odvolací soud přihlíží, jen pokud mají vliv na správnost výroků, proti nimž bylo podáno odvolání. Podle § 254 odst. 2 tr. ř., mají-li však vytýkané vady původ v jiném výroku než v tom, proti němuž bylo podáno odvolání, přezkoumá odvolací soud správnost takového výroku, na který v odvolání napadený výrok navazuje, jestliže oprávněná osoba mohla proti němu podat odvolání. Podle § 254 odst. 3 tr. ř., jestliže oprávněná osoba podá odvolání proti výroku o vině, přezkoumá odvolací soud v návaznosti na vytýkané vady vždy i výrok o trestu, jakož i další výroky, které mají ve výroku o vině svůj podklad, bez ohledu na to, zda bylo i proti těmto výrokům podáno odvolání.

Dříve, než mohl krajský soud přezkoumat meritorně napadený rozsudek, musel vyřešit otázku, zda i poškozená je osobou oprávněnou rozsudek odvoláním napadnout. Obžalovaný byl zproštěn obžaloby a v takovém případě by i při uplatnění nároku poškozeného (což v daném případě ze strany poškozené B. nebylo) musel okresní soud obligatorně podle § 229 odst. 3 tr. ř. rozhodnout o tom, že poškozeného, který měl být poškozen zproštěným jednáním, odkazuje s jeho nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
Uvedené znamená, že pokud okresní soud obžalovaného obžaloby zprostil, nemohl by učinit jiné rozhodnutí ohledně náhrady škody než podle § 229 odst. 3 tr. ř. Poškozený tak není osobou oprávněnou podat odvolání proti takovémuto zprošťujícímu rozsudku, neboť ani v odvolacím řízení by nemohl dosáhnout jiného rozhodnutí než podle § 229 odst. 3 tr. ř. Podle § 259 odst. 5 písm. a) tr. ř. totiž odvolací soud nemůže sám uznat obžalovaného vinným skutkem, pro který byl napadeným rozsudkem zproštěn obžaloby. 

V tomto směru lze rovněž odkázat na ustálenou judikaturu, konkrétně na rozhodnutí č. 43/1967 Sb. rozh. tr., z něhož plyne, že odvolání poškozeného do zprošťujícího rozsudku směřuje svou povahou proti výroku o vině, a takovéto odvolání poškozenému nepřísluší. Krajský soud proto odvolání poškozené B. zamítl jako odvolání podané osobou neoprávněnou.

K odvolání státního zástupce přezkoumal odvolací soud ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení napadený rozsudek ve všech jeho výrocích, přezkoumal rovněž řízení, které rozsudku předcházelo, a dospěl k následujícím závěrům.

Řízení předcházející napadenému rozsudku netrpělo samo o sobě takovými procesními vadami, které by vedly k tomu, že napadený rozsudek by musel být zrušen. Odvolací soud se zabýval otázkou, zda ve smyslu § 305 tr. ř. neměl soud prvního stupně vydat usnesení o tom, že bude konat řízení proti uprchlému. 

Podle § 305 tr. ř. o konání řízení proti uprchlému po podání obžaloby rozhoduje soud na návrh státního zástupce nebo i bez takového návrhu, přičemž návrh může státní zástupce učinit už v obžalobě. Citované ustanovení trestního řádu umožňuje v zásadě dvojí výklad. Jednak, že o konání řízení proti uprchlému po podání obžaloby je vždy nutno rozhodnout bez ohledu na to, zda řízení proti uprchlému bylo vedeno již v přípravném řízení, a soud v podstatě řeší otázku, zda i soudní proces bude před ním pokračovat ve formě řízení proti uprchlému. Druhou variantou je výklad, podle něhož v soudním procesu o konání řízení proti uprchlému rozhoduje soud pouze tehdy, pokud dosavadní řízení bylo vedeno standardním způsobem a teprve před soudem došlo k změnám vedoucím k úvahám o konání řízení proti uprchlému. Podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 5 Tdo 479/2004 je nutné v řízení před soudem, má-li být konáno řízení proti uprchlému, po podání obžaloby rozhodnout usnesením, kterým je jednak formálně vyjádřeno, že řízení bude nadále vedeno nestandardním způsobem, a jednak materiálně vymezuje podmínky, pro které bylo dovozeno, že právě tento nestandardní způsob řízení (řízení proti uprchlému) je namístě vést. Uvedené usnesení však řeší situaci, kdy nedostupnost obžalovaného a tím úvahy o konání řízení proti uprchlému vyvstaly teprve v řízení před soudem, dokonce až v odvolacím řízení.

Krajský soud zastává názor, že okresní soud nepochybil, pokud po podání obžaloby v nyní projednávané věci, kde řízení proti uprchlému bylo konáno od samého počátku (již usnesení o zahájení trestního stíhání bylo doručováno obhájci), nevydával usnesení podle § 305 tr. ř. Odvolací soud se tak přiklonil k druhé výše nastíněné variantě, přičemž stěžejní argument pro toto stanovisko spatřuje v tom, že aspekty usnesení dle § 305 tr. ř. tak, jak jsou podrobně rozvedeny v citovaném rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 5 Tdo 479/2004 (formální a materiální stránka), jsou již podchyceny v předcházejících fázích procesu. 

Již při zahájení trestního stíhání v řízení proti uprchlému je jednoznačně formálně vyjádřeno, že proces nadále nebude probíhat standardně, a materiální podmínky pro konání řízení proti uprchlému od samého počátku trestního stíhání jsou pak vymezeny v návrhu, jímž se policie po soudu domáhá ustanovení obhájce tak, aby tomuto mohlo být doručeno usnesení o zahájení trestního stíhání, popřípadě materiální podmínky vyplývají z operativních úkonů policie týkajících se pátrání po pobytu podezřelého. Dalším důvodem, proč odvolací soud dospěl k závěru, že v projednávané věci nebylo nutno vydávat usnesení podle § 305 tr. ř., je skutečnost, že vyvstal-li by důvod pro konání řízení proti uprchlému až v době po doručení usnesení o zahájení trestního stíhání obviněnému do podání obžaloby, učiní o tom státní zástupce toliko záznam, ve kterém uvede, od kterého dne je proti obviněnému konáno řízení proti uprchlému, a tento záznam se doručí obhájci (§ 303 odst. 2 tr. ř.). Pakliže pro odklon od standardního způsobu vedení přípravného řízení a vyjádření formálních i materiálních aspektů tohoto odklonu postačuje záznam státního zástupce, lze z toho dovozovat, že po podání obžaloby, která završila přípravné řízení, jehož alespoň část byla konána již ve formě řízení proti uprchlému, není třeba, aby soud existenci formální i materiální stránky řízení proti uprchlému znovu stvrzoval usnesením podle ustanovení § 305 tr. ř. Stvrzení a souhlas zde totiž soud prvního stupně vyjadřuje tím, že akceptuje obžalobu a nerozhoduje o tom, že věc bude vrácena státnímu zástupci k došetření pro procesní vady neodstranitelné v řízení před soudem. Ve smyslu shora uvedeného pak krajský soud má návrh okresního státního zastupitelství na konání řízení proti uprchlému za nadbytečný.

Je třeba uvést, že okresní soud vyvinul značnou snahu provést úplné dokazování tak, aby si vytvořil předpoklady důsledným hodnocením důkazů zjistit skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti (§ 2 odst. 5 tr. ř.). Přes zmíněnou snahu okresního soudu nemá krajský soud za to, že napadený rozsudek by mohl obstát.

Dále se krajský soud podrobně zabýval nedostatky ve skutkových zjištěních soudu prvního stupně, které jej vedly k závěru, že je nutno napadený rozsudek zrušit a věc vrátit tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí soudu prvního stupně. Zdůraznil přitom, že s ohledem na skutečnost, že podle § 259 odst. 5 písm. a) tr. ř. nemůže odvolací soud sám obžalovaného uznat vinným skutkem, pro nějž byl napadeným rozsudkem zproštěn, nemohly být vady napadeného rozsudku odstraněny ve veřejném zasedání a krajský soud tak své rozhodnutí učinil v zasedání neveřejném, jak mu umožňuje ustanovení § 263 odst. 1 písm. b) tr. ř.

 

Zdroj: Rozhodnutí českých soudů ve věcech trestních č. 3/2005, str. 2073 až 2077

Novinky

Zákon o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství. Komentář

Zákon o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství. Komentář Zákon o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství je dlouhodobě opomíjeným právním předpisem v oblasti organizace soudů a státních zastupitelství. Tento komentář se snaží tuto mezeru vyplnit a podat praktický ...

Cena: 209 KčKOUPIT

ÚZ č. 1197 - Energetika

ÚZ č. 1197 - EnergetikaPublikace obsahuje tři nosné zákony z oblasti energetiky – energetický zákon, zákon o hospodaření energií a zákon o podporovaných zdrojích energie; k těmto zákonům, z nichž některé byly od minulého vydání změněny, jsou v publikaci zařazeny ...

Cena: 289 KčKOUPIT

Účetnictví školské příspěvkové organizace, 2. vydání

Účetnictví školské příspěvkové organizace, 2. vydáníNabízíme aktualizované vydání publikace „Účetnictví školské příspěvkové organizace“, kterou naše nakladatelství vydalo v březnu 2015. Obsah původní publikace je aktualizován na právní stav března 2017 a je dále doplněn o řešení některých nových ...

Cena: 398 KčKOUPIT

Cizí měny a kurzové rozdíly v podvojném účetnictví – výklad a řešené příklady 2017

Cizí měny a kurzové rozdíly v podvojném účetnictví – výklad a řešené příklady 2017Publikace se věnuje účtování cizích měn v účetnictví podnikatelů a nestátních neziskových organizací a je vlastně jedinou ucelenou knihou, která pro nestátní neziskové organizace tuto problematiku řeší. Velké množství praktických příkladů ...

Cena: 379 KčKOUPIT

Provozovatel

Nakladatelství Sagit, a. s.
Horní 457/1, 700 30 Ostrava-Hrabůvka
Společnost je zapsaná v obchodním
rejstříku vedeném KS v Ostravě,
oddíl B, vložka 3086.
IČ: 277 76 981
DIČ: CZ27776981

Telefony


Zásilkový obchod: 558 944 614
Předplatné ÚZ: 558 944 615
Software: 558 944 629
Knihkupci: 558 944 621
Inzerce: 558 944 634

E-maily


Zásilkový obchod: obchod@sagit.cz
Předplatné ÚZ: predplatne@sagit.cz
Software: software@sagit.cz
Knihkupci: knihkupci@sagit.cz
Inzerce: inzerce@sagit.cz

Obchodní podmínky

© 1996–2017 Nakladatelství Sagit, a. s. Všechna práva vyhrazena.