Váš nákupní košík:  prázdný Přihlášení obchod@sagit.cz

Navigace:  Úvod  »  Ostatní  »  Zprávy

Přípustnost a důvodnost dovolání (judikát)

Zdroj: Rozhodnutí českých soudů ve věcech daňových, č. 10/2005, str. 2357 až 2361


k § 265b trestního řádu


Každý dovolatel, který brojí proti rozhodnutí soudu druhého stupně, může se svým dovoláním uspět pouze za předpokladu, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu je zatíženo některou z vad uvedených v § 265b tr. ř. Existence takové vady je ovšem podmíněna tím, že odvolací soud svým postupem pochybil některým ze způsobů specifikovaných v ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. nebo rozhodl o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v ustanovení § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí, nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k) § 265b odst. 1 tr. ř.

(Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2004, sp. zn. 6 Tdo 1340/2004)


Věc:

Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 30. listopadu 2004 dovolání obviněného V. D., které podal proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 12. 2. 2004, sp. zn. 6 To 327/2003, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Lounech pod sp. zn. 4 T 480/2002, a rozhodl, že se podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. dovolání obviněného odmítá.


Z odůvodnění:

Rozsudkem Okresního soudu v Lounech ze dne 17. 3. 2003, sp. zn. 4 T 480/2002, byl obviněný V. D. uznán vinným:

1) trestným činem neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení, na zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti podle § 147 odst. 1 tr. zák., protože jako soukromý podnikatel, IČO, v Ž., okres L., ani jinde jako plátce
- v období od měsíce října 1997 do měsíce září 2000 za své zaměstnance řádně neodváděl pojistné na sociální zabezpečení, ačkoliv na výplatních listinách uváděl, že toto pojistné je hrazeno, čímž za uvedené období vznikl dluh u O. s. s. z. v L. v celkové výši 707 346 Kč, z čehož na 8 % srážených zaměstnancům připadá částka 166 431 Kč,
- v období od měsíce ledna 1993 do měsíce února 1999 za své zaměstnance řádně neodváděl pojistné na zdravotní pojištění, ačkoliv na výplatních listinách uváděl, že toto pojistné je hrazeno, čímž za uvedené období vznikl dluh u VZP ČR - O. p. L. v celkové výši 168 921 Kč, z čehož na 4,5 % srážených zaměstnancům připadá částka 56 307 Kč,

2) trestným činem zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 125 odst. 1 tr. zák., protože jako soukromý podnikatel, IČO, v Ž., okres L., ani jinde od přesně nezjištěné doby nejméně od roku 1997 do srpna 2000
-  jednak nevedl účetní knihy, deníky, knihu analytických účtů, skladovou evidenci, operativní evidenci o výrobě mastných výrobků, porážky a bourání masa, knihu jízd, soupisy dlouhodobého a krátkodobého hmotného majetku, účtové rozvrhy, doklady k záznamní povinnosti DPH, a to buď vůbec nevedl, nebo nevedl ve stanoveném rozsahu,
-  jednak mzdové doklady, výplatní pásky zaměstnanců a jejich pracovní smlouvy, zúčtování mezd za jednotlivé měsíce a prohlášení o uplatnění odpočitatelných položek řádně neuschoval a nezajistil, ačkoliv toto mu bylo uloženo zákonem č. 563/1991 Sb. ve znění platné úpravy, jako osobě podnikající na základě živnostenského oprávnění, a v důsledku tohoto jeho jednání nebylo možno F. ú. v Ž. řádně ověřit správnost přiznané daňové povinnosti za zdaňované období 1997, 1998 a 1999,

3) pokračujícím trestným činem zkrácení daně, poplatků a podobné povinné platby podle § 148 odst. 1, odst. 3 písm. c) tr. zák., protože jako soukromý podnikatel, IČO, podnikající v oboru řeznické práce v Ž. a S., okr. L., v daňovém přiznání za zdaňovací období roku 1997, 1998, 1999 podávaných na Finančním úřadu v Žatci neuvedl všechny údaje o skutečnostech podávaných pro stanovení daně, nevedl žádnou skladovou ani jinou evidenci, kterou by bylo možné prokázat, že výnosy odpovídají nákladům za nakoupení zásob, zboží, materiálu, neprovedl inventarizace majetku a závazků, nevedl evidenci o cenách spotřebního zboží podle zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, evidenci o denních tržbách z prodeje, při kontrole nepředložil hlavní knihy, účetní deníky, knihy analytických účtů, řádné operativní evidence, evidenci slev, škod, interní předpis o oceňování norem a ztrát tak, jak mu ukládá zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších novel, čímž došlo ke zkrácení daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 1997 o částku 523 360 Kč, za rok 1998 o částku 566 208 Kč a za rok 1999 o částku 537 500 Kč, daně z přidané hodnoty za zdaňovací období roku 1998 o 28 602 Kč za rok 1999 o 85 604 Kč a dále daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za zdaňovací období roku 1998 o 101 812 Kč a za rok 1999 o 74 606 Kč, čímž způsobil celkové zkrácení své daňové povinnosti o částku 1 917 692 Kč.

Za tyto trestné činy byl obviněný odsouzen podle § 148 odst. 3 tr. zák. za použití § 35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří let. Podle § 39a odst. 3 tr. zák. byl pro výkon trestu zařazen do věznice s dozorem.

Proti konstatovanému rozsudku podal obviněný odvolání, které bylo usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 12. 2. 2004, sp. zn. 6 Tdo 327/2003, podle § 256 tr. ř. zamítnuto.

Vůči usnesení odvolacího soudu podal obviněný V. D. prostřednictvím své obhájkyně dovolání, které opřel o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť podle jeho názoru rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku.

V mimořádném opravném prostředku obviněný namítl, že soudy obou stupňů nesprávně vyhodnotily jako nepochybný důkaz ze strany finančního úřadu - užití tzv. pomůcek. Konstatoval, že se dopustil všech skutků, kladených mu za vinu. Jeho účetnictví však bylo živelné, daně se nikdy nesnažil promyšleně a úmyslně zkracovat. Některé doklady nevedl proto, že vůbec nevěděl, že je má vést, ale uznává, že na tyto nedostatky byl finančním úřadem upozorněn. K tomuto účelu zaměstnával kvalifikovanou účetní, jejíž výpověď ani nesvědčí účelovému matení dokumentace či jiným machinacím z jeho strany.


Zdůraznil, že účetní upozornil na nedostatky a následně na ni plně spoléhal a nekontroloval ji. Podle názoru obviněného žádný z důkazů neprokázal, že by z jeho strany někdy došlo k podvržení nebo falšování daňových dokladů či uplatnění výdajů spolehlivě prokázaných jako vůbec neexistujících. Jeho bývalá účetní svědkyně M. K. nepotvrdila, že by byla z jeho strany nabádána k machinacím s účetními doklady. V případě aplikace pomůcek finančního úřadu ohledně zjištěného počtu porážek dovolatel namítl, že toto číslo uvádí pouze počet porážek, nikoliv to, jak bylo s poraženým dobytkem naloženo (všechny kusy zjištěné na základě veterinární evidence nebyly po porážce zpracovány za účelem prodeje v provozovnách V. D.). V podrobnostech uvedl, že daňové řízení nelze ztotožňovat s řízením trestním, v němž je použití zmíněných pomůcek akceptovatelné pouze jako důkazní podklad, kdy musí být daňově sporná, resp. daňovým správcem neuznaná položka následně prokázána řádným důkazním prostředkem jako záměrně směřující ke zkrácení daně. Neprůkaznost úmyslného zavinění jeho osoby je nutno vztáhnout i na otázku naplnění zákonných znaků skutkové podstaty trestného činu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 125 odst. 1 tr. zák.

Podle obviněného soud nevyvodil ze svých skutkových zjištění odpovídající právní závěry, neboť v důsledku nedostatku subjektivní stránky není skutek trestným činem a usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Proto navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k tr. ř. zrušil rozhodnutí odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Dále aby odložil výkon trestu, který byl obviněnému uložen.

K podanému dovolání se ve smyslu ustanovení § 265h odst. 2, věty první, tr. ř. písemně vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství. Podle jejího názoru dovolatel může dovoláním napadat rozhodnutí odvolacího soudu pouze v tom rozsahu, v jakém byl tento soud oprávněn přezkoumávat, popř. měnit rozhodnutí soudu prvního stupně. Připomněla, že v předmětné věci obviněný podal odvolání jen proti výroku o trestu, a proto byly přezkumná povinnost a současně i právo odvolacího soudu přezkoumat napadený rozsudek soudu prvního stupně omezeny výhradně na výrok o trestu. Proto mohl uplatnit své dovolací námitky pouze proti tomuto výroku, případně proti průběhu řízení, které mu předcházelo. Státní zástupkyně zdůraznila, že v podaném dovolání obviněný neuplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., případně jiný dovolací důvod souvisící s rozhodováním odvolacího soudu o uloženém trestu.

Obviněný dovolání opřel o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a jeho námitky směřovaly proti údajné nesprávnosti skutkových zjištění, pokud jde o množství porážek, které pro potřeby daňového řízení zatajil, a to ve vztahu k jeho zavinění při následném daňovém řízení, v němž je neuvedl.

Státní zástupkyně konstatovala, že předmětný mimořádný opravný prostředek je nepřípustný, neboť jím není napadán přezkum odvolacího soudu, ale obviněný se domáhá, aby dovolací soud nahradil činnost odvolacího soudu tam, kde rozhodnutí soudu prvního stupně nepřezkoumával. Z těchto důvodů navrhla, aby Nejvyšší soud podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. dovolání odmítl, protože není přípustné. Rovněž vyjádřila souhlas s projednáním věci v neveřejném zasedání pro případ, že by dovolací soud rozhodl jiným způsobem, než je specifikován v ustanovení § 265r odst. 1 písm. a), b) tr. ř.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) při posuzování podaného dovolání nejprve zkoumal, zda jsou splněny podmínky jeho přípustnosti podle § 265a tr. ř. Podle § 265a odst. 1 tr. ř. dovoláním lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští, přičemž v § 265a odst. 2 písm. a) až h) tr. ř. jsou taxativně vypočtena rozhodnutí, která je možno považovat za rozhodnutí ve věci samé. Napadat je možno pouze výroky těchto rozhodnutí, neboť podle § 265a odst. 4 tr. ř. je dovolání jen proti důvodům rozhodnutí zákonem výslovně vyloučeno. Dále se Nejvyšší soud zabýval otázkou, zda byla zachována lhůta a místo k podání dovolání ve smyslu § 265e tr. ř., a současně zjišťoval, zda dovolání obviněného splňuje veškeré obsahové náležitosti zakotvené v ustanovení § 265f odst. 1 tr. ř., podle něhož musí být v dovolání vedle obecných náležitostí podání uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, který výrok, v jakém rozsahu i z jakých důvodů napadá a čeho se dovolatel domáhá, včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí dovolacího soudu odkazem na zákonné ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až l) nebo § 265b odst. 2 tr. ř., o které se dovolání opírá.
Předpokladem přípustnosti dovolání je proto skutečnost, že proběhlo řízení před soudem prvního stupně, ve věci rozhodl soud druhého stupně a vydal některé z rozhodnutí předpokládaných ustanovením § 265a odst. 2 tr. ř. Zákonná dikce nastoluje z pohledu přípustnosti dovolání procesní situaci, kdy ve věci rozhodly soudy obou stupňů, přičemž pokud odvolací soud sám nerozhodl některým z meritorních rozhodnutí předpokládaných ustanovením § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., lze dovoláním napadnout toliko rozhodnutí, kterým soud druhého stupně zamítl nebo odmítl řádný opravný prostředek proti obdobným rozhodnutím učiněných soudem prvního stupně.

Každý dovolatel, který brojí proti rozhodnutí soudu druhého stupně, může se svým dovoláním uspět pouze za předpokladu, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu je zatíženo některou z vad uvedených v § 265b tr. ř. Existence takové vady je ovšem podmíněna tím, že odvolací soud svým postupem pochybil některým ze způsobů specifikovaných v ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. nebo rozhodl o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v ustanovení § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí, nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k) § 265b odst. 1 tr. ř.

Ze spisu Okresního soudu v Lounech sp. zn. 4 T 480/2002 je zřejmé, že obviněný V. D. podal odvolání pouze do výroku o trestu (č. l. 173-174 tr. spisu), čímž omezil přezkumnou povinnost a zároveň právo odvolacího soudu přezkoumat napadený rozsudek soudu prvního stupně výhradně ohledně výroku o trestu. Proto mohl uplatnit své dovolací námitky jen proti tomuto výroku včetně průběhu řízení, které mu předcházelo. V podaném dovolání však obviněný dovolací důvod uvedený v ustanovení § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. neuplatnil a ani neuplatnil jiný relevantní zákonný dovolací důvod, souvisící s rozhodováním odvolacího soudu ohledně trestu, který mu byl uložen soudem prvního stupně.

Jelikož v dovolání obviněný V. D. vznesl v rámci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. námitky výhradně proti výroku o vině, jde s poukazem na výše rozvedené skutečnosti o dovolání nepřípustné.
Ze všech shora popsaných důvodů Nejvyšší soud podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. dovolání obviněného V. D. odmítl, neboť není přípustné, přičemž rozhodnutí učinil v neveřejném zasedání konaném ve smyslu ustanovení § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.

Nejvyšší soud nerozhodoval o podnětu obviněného ohledně odkladu výkonu rozhodnutí (výkonu trestu), který učinil v dovolání. Podle § 265h odst. 3 tr. ř. je osobou oprávněnou k podání takového návrhu pouze předseda senátu soudu prvního stupně, který jej však neučinil. Nebylo proto třeba rozhodnout o tomto podnětu samostatným výrokem, když předseda senátu Nejvyššího soudu neshledal důvody k postupu podle § 265o odst. 1 tr. ř.
(av)


Zdroj: Rozhodnutí českých soudů ve věcech daňových, č. 10/2005, str. 2357 až 2361

Novinky

Abeceda účetnictví pro některé vybrané účetní jednotky 2017/2018 – organizační složky státu státní fondy, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, Regionální rady regionů soudržnosti, příspěvkové organizace

Abeceda účetnictví pro některé vybrané účetní jednotky 2017/2018 – organizační složky státu státní fondy, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, Regionální rady regionů soudržnosti, příspěvkové organizace Vydání této publikace ovlivnilo Usnesení vlády č. 921 ze dne 22. 12. 2010, ve kterém vláda schválila mimo jiné i způsob naplnění základních principů vzniku účetnictví státu. Podrobněji k obsahu „Modernizace“ účetnictví některých vybraných ...

Cena: 649 KčKOUPIT

DPH u intrakomunitárních dodávek a dovozu a vývozu zboží, 7. vydání

DPH u intrakomunitárních dodávek a dovozu a vývozu zboží, 7. vydání Jedná se o další doplněné a aktualizované vydání velmi žádané publikace, která zachycuje praktické postupy při uplatňování DPH v oblasti jak pořízení zboží z jiného členského státu a dovozu zboží ze třetích zemí, tak i v oblasti dodání zboží do ...

Cena: 648 KčKOUPIT

ÚZ č. 1202 - Správní řád, Soudní řád správní, Přestupky

ÚZ č. 1202 - Správní řád, Soudní řád správní, PřestupkyV oblasti přestupků došlo od 1. července 2017 k zásadním změnám – dosavadní zákon o přestupcích byl zrušen a nahrazen zcela novou právní úpravou obsaženou v zákonu o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a dále v novém zákonu o některých ...

Cena: 75 KčKOUPIT

DPH 2017 - výklad s příklady

DPH 2017 - výklad s příklady Ve 13. vydání této časem a praxí prověřené publikace naleznete výklad všech paragrafů zákona o DPH se zvýrazněním všech novel, včetně té poslední od 1. 7. 2017. Publikaci využijete vy všichni, kteří se v praxi setkáváte s DPH. Nechybí v ní ani ...

Cena: 339 KčKOUPIT

Provozovatel

Nakladatelství Sagit, a. s.
Horní 457/1, 700 30 Ostrava-Hrabůvka
Společnost je zapsaná v obchodním
rejstříku vedeném KS v Ostravě,
oddíl B, vložka 3086.
IČ: 277 76 981
DIČ: CZ27776981

Telefony


Zásilkový obchod: 558 944 614
Předplatné ÚZ: 558 944 615
Software: 558 944 629
Knihkupci: 558 944 621
Inzerce: 558 944 634

E-maily


Zásilkový obchod: obchod@sagit.cz
Předplatné ÚZ: predplatne@sagit.cz
Software: software@sagit.cz
Knihkupci: knihkupci@sagit.cz
Inzerce: inzerce@sagit.cz

Obchodní podmínky

© 1996–2017 Nakladatelství Sagit, a. s. Všechna práva vyhrazena.