Váš nákupní košík:  prázdný Přihlášení obchod@sagit.cz

Navigace:  Úvod  »  Ostatní  »  Aktuality

Právní úprava zneškodňování odpadních vod podle vodního zákona

Zdroj: Ekologie a právo, č. 2/2005, str. 11 až 15, autor: Mgr. Eva Mazancová

Obsah:

Zajištění účinného a přitom ekonomicky únosného zneškodňování odpadních vod je v současné době jedním z nejpalčivějších problémů ochrany vod a vodního hospodářství. V následujícím příspěvku bych se ráda zabývala právními aspekty likvidace odpadních vod, tedy pravidly stanovenými pro tuto činnost příslušnými právními předpisy, a dále některými problémy jejich aplikace.

Pojem "odpadní vody" je vedle "závadných látek" základní právní kategorií, se kterou spojuje zákon č. 254/
/2001 Sb
., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, řadu povinností,
a to s prioritním cílem chránit povrchové a podzemní vody. Odpadními vodami jsou podle § 38 odst. 1 vodního zákona vody použité v obytných, průmyslových, zemědělských, zdravotnických a jiných stavbách, zařízeních nebo dopravních prostředcích, jestliže mají po použití změněnou jakost (složení nebo teplotu), jakož i jiné vody z nich odtékající, mohou-li ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod. Odpadní vody jsou i průsakové vody z odkališť s výjimkou vod, které jsou zpětně využívány pro vlastní potřebu organizace, a vod, které odtékají do vod důlních, a dále jsou odpadními vodami průsakové vody ze skládek odpadu. Obecně lze říci, že odpadními vodami jsou všechny vody, které byly nějakým způsobem užity při lidské činnosti (výroba, domácnosti)
a v důsledku této činnosti mají takové jakosti, které mohou ohrozit jakost vod přirozeně se vyskytujících v přírodě - vod povrchových nebo podzemních.

Specifické postavení v této souvislosti zaujímají znečištěné srážkové vody. Praktičtí odborníci volají po jednoznačném zakotvení právního statutu srážkových vod, avšak vzhledem k rozličným situacím, při kterých dochází ke znečištění a odtoku těchto vod (pozemní komunikace, parkoviště, ale například i silně kontaminované zpevněné plochy), je formulace zákonného ustanovení nadmíru obtížná a úvahy nad otázkou vztahu srážková voda / odpadní voda jsou námětem pro samostatný článek.


Základní povinnosti při zneškodňování odpadních vod
Základní povinnosti při zacházení s odpadními vodami stanoví vodní zákon pro stavebníky při provádění staveb nebo jejich změn nebo změn jejich užívání. Podle § 5 odst. 3 vodního zákona jsou stavebníci povinni stavby zabezpečit odváděním, čištěním, popřípadě jiným zneškodňováním odpadních vod z nich v souladu s tímto zákonem. Vodní zákon přitom ve svých dalších ustanoveních neupravuje jiné způsoby zneškodňování odpadních vod  než jejich vypouštěním. Z klíčového ustanovení § 38 vodního zákona vyplývá, že zneškodňováním se rozumí vypouštění vyčištěných odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních v souladu s limity a podmínkami stanovenými k jejich vypouštění vodoprávním úřadem. Vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních je jedním z druhů nakládání s vodami (§ 2 odst. 9 vodního zákona) a podle § 8 odst. 1 písm. c vodního zákona je k němu třeba povolení vodoprávního úřadu. Nakládáním s vodami v tomto smyslu není vypouštění odpadních vod do kanalizace (nedochází k bezprostřednímu kontaktu odpadní vody s vodou povrchovou, popřípadě podzemní) a úprava vztahů vznikajících při provozu kanalizací není - s výjimkou zakotvení "preventivní" povinnosti mít povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky do kanalizace v § 12 vodního zákona

- předmětem úpravy vodního práva. Veřejnoprávní regulace především dodavatelsko-odběratelských vztahů vznikajících při provozu kanalizací je předmětem úpravy zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.1)

Každá právnická či fyzická osoba, která vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, je povinna zajišťovat jejich zneškodňování v souladu s podmínkami stanovenými v povolení k jejich vypouštění, vydávaným vodoprávním úřadem podle § 8 odst. 1 písm. c vodního zákona. Ten, kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, je povinen v souladu s rozhodnutím vodoprávního úřadu měřit objem vypouštěných vod a míru jejich znečištění a výsledky těchto měření předávat vodoprávnímu úřadu, který rozhodnutí vydal a příslušnému správci povodí a pověřenému odbornému subjektu.2) To jsou základní právní povinnosti stanovené vodním zákonem znečišťovatelům - vyjádření konkrétní podoby zákonných povinností je výsledkem správního řízení vedeného vodoprávním úřadem po podání žádosti znečišťovatele o vydání povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových, popřípadě i podzemních. Potřebné náležitosti žádosti jsou uvedeny ve vyhlášce č. 432/2001 Sb., o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu, ve znění pozdějších předpisů.

Ustanovení § 38 vodního zákona dále vymezuje zákonné meze pro rozhodování vodoprávního úřadu
o povolení k vypouštění. Při stanovování podmínek v rozhodnutí vodoprávní úřad předně přihlíží k nejlepším dostupným technologiím v oblasti zneškodňování odpadních vod. Vodoprávní úřad tedy není oprávněn povolit jiný způsob zneškodňování, než umožňují na trhu dostupné moderní technologie čištění odpadních vod. Nezbytnou součástí rozhodnutí vodoprávního úřadu je stanovení místa a způsobu měření objemu a znečištění vypouštěných odpadních vod a četnosti předkládání výsledků těchto měření.


Vypouštění odpadních vod do vod povrchových
Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových (zde je konečně třeba zdůraznit výjimečnost zneškodňování odpadních vod jejich vypouštěním do vod podzemních) stanoví vodoprávní úřad nejvýše přípustné hodnoty jejich množství a znečištění. Přitom je vázán ukazateli vyjadřujícími stav vody ve vodním toku, ukazateli a hodnotami přípustného znečištění povrchových vod, ukazateli a přípustnými hodnotami znečištění odpadních vod a náležitostmi a podmínkami povolení k vypouštění odpadních vod, které stanovila vláda nařízením č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. Zmiňované nařízení vlády určuje vodoprávnímu úřadu způsob, kterým dojde ke stanovení emisních limitů v každém konkrétním případě zamýšleného vypouštění. Koncepce nařízení je založena na tradičním emisně-imisním principu s tím, že v současné době stanoví vodoprávní úřad emisní limity s přihlédnutím k limitům imisním, od 1. ledna 2008 bude vodoprávní úřad povinen zajistit, aby i imisní limity byly při daném vypouštění dodrženy. Požadavky jsou stanoveny odlišně pro povolování vypouštění různých druhů odpadních vod, a to:
• městských odpadních vod do vod povrchových,
• průmyslových odpadních vod do vod povrchových,
• odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných nebo nebezpečných závadných látek do vod povrchových,
• odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné látky do kanalizace.

Povoluje-li vodoprávní úřad vypouštění odpadních vod z jednotlivých rodinných domků a staveb pro individuální rekreaci, přihlíží při tom k ustanovením citovaného nařízení. Jinak je tomu při stanovování závazných podmínek pro vypuštění důlních vod do vod povrchových - v tomto případě musí vodoprávní úřad aplikovat všechna ustanovení nařízení.3)

V této souvislosti je namístě připomenout skutečnost, že platnost dosavadních povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových (ale i podzemních) zaniká podle čl. II bod 2 novely vodního zákona č. 20/2004 Sb. dnem 1. ledna 2008. Do tohoto termínu by si znečišťovatelé měli požádat (a to s dostatečným předstihem)
o vydání nového povolení, případně o prodloužení povolení stávajícího.4)


Vypouštění odpadních vod do vod podzemních
Co se týče možnosti vodoprávního úřadu povolit vypouštění odpadních vod do vod podzemních, lze s ohledem na zákonné promítnutí veřejného zájmu na maximálně možné ochraně podzemních vod jakožto přednostního zdroje pro zásobování pitnou vodou hovořit o možnosti zcela výjimečné. Povolení přímého vypouštění odpadních vod do podzemních vod vodní zákon v ustanovení § 38 odst. 4 výslovně zakazuje. Vypouštění odpadních vod neobsahujících nebezpečné závadné látky nebo zvlášť nebezpečné závadné látky do půdních vrstev, z nichž by mohly do vod podzemních vniknout (tedy tzv. nepřímé vypouštění), lze povolit jen výjimečně z jednotlivých rodinných domů a staveb k individuální rekreaci na základě posouzení jejich vlivu na jakost podzemních vod. Samozřejmým předpokladem je maximálně možné vyčištění vypouštěných odpadních vod. 

Vodní zákon nepřipouští žádné další výjimky pro možnost vydání povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních a jedinými možnými zdroji znečišťování, pro které je možné povolení vydat, jsou tedy pouze jednotlivé rodinné domy a stavby k individuální rekreaci. Aktuální problémy vyvstávají u větších zdrojů znečišťování (zejména horských hotelů s kapacitou desítek lůžek), ze kterých jsou vypouštěny odpadní vody do vod podzemních v souladu s dosud platným povolením vydaným podle předchozího vodního zákona č. 138//1973 Sb., a kdy je obtížné zvolit jiný způsob zneškodňování odpadních vod. Platnost takového rozhodnutí nelze podle vodního zákona prodloužit a samozřejmě ani nelze vydat s ohledem na jednoznačnou dikci ustanovení § 38 odst. 4 vodního zákona povolení nové. V každém konkrétním případě je na místě zpracování hydrogeologického posudku. Je-li závěrem tohoto posudku, že v přilehlých půdních vrstvách se podzemní vody nevyskytují, respektive že nemůže dojít k jejich bezprostřednímu ohrožení, lze (předčištěné) odpadní vody na terén vypouštět. Tato činnost nepodléhá povolení vodoprávního úřadu. Další možností je podle okolností daného případu povolit vypouštění odpadních vod do vod povrchových - vodních toků (§ 43 vodního zákona). V dalších případech (menší objekty) připadá v úvahu výstavba jímky s dostatečnou kapacitou, ve které by byly odpadní vody v zimním období akumulovány, v letním období z ní pak vyváženy. V současné době jsou již na trhu technologie umožňující shromažďování a zahušťování kalů na čistírně odpadních vod vhodné i pro extrémní klimatické podmínky (s dobou shromažďování a zdržení kalů až 120 dní a s možností podle požadavku kapacitu jímky zvětšit a snížit tak potřebnou frekvenci vyvážení kalů až na jedenkrát za rok).

Zneškodňování odpadních vod zálivkou na pozemek lze kvalifikovat jako vypouštění odpadních vod do vod podzemních pouze v případě, kdy vypouštěné odpadní vody vniknou do podzemních vod nebo kdy by do nich vniknout mohly (tj. musí být prokázáno alespoň jejich ohrožení). Je-li vodoprávním úřadem na základě posouzení místních hydrologických poměrů konstatováno, že se o vypouštění odpadních vod do vod podzemních v daném případě nejedná, je vylévání odpadních vod na pozemek činností, která nepodléhá regulaci podle vodního zákona (tzn. tato činnost nepodléhá povolení vodoprávního úřadu).5 ) Ve vazbě na způsob zneškodňování odpadních vod přísluší vodoprávnímu úřadu kompetence k vydání povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních; vodoprávní úřad není oprávněn povolit jiný způsob likvidace odpadních vod.
Nelze-li v daném případě povolit vypouštění odpadních vod do vod podzemních či nelze-li z jiných důvodů zneškodňovat odpadní vody jejich vyléváním na terén, lze je likvidovat jejich vyvážením na čistírnu odpadních vod (tzv. systém prodloužené kanalizace), a to na základě dohody s provozovatelem čistírny odpadních vod, který je přitom povinen řídit se schváleným provozním řádem čistírny odpadních vod a povolením k vypouštění odpadních vod do vod povrchových z této čistírny. Vypouštět odpadní vody do kanalizace pak lze na základě dohody s provozovatelem kanalizace, který se řídí schváleným kanalizačním řádem.


Nakládání s obsahy žump a septiků
Septiky a žumpy jsou stavby, do kterých jsou i v současné době odváděny (splaškové) odpadní vody z řady obytných staveb. Právní režim septiků a žump se však zásadně liší.

Septiky jsou na rozdíl od žump vodními díly podle § 55 odst. 1 písm. c) vodního zákona, neboť jde o stavby, které slouží k nakládání s vodami (k vypouštění odpadních vod do vod povrchových, respektive podzemních). Technická norma ČSN 75 6402 Čistírny odpadních vod do 500 ekvivalentních obyvatel zařazuje septik mezi objekty předčištění. Obsah septiku se skládá ze dvou složek - splaškové odpadní vody a kalu usazeného na dně komor septiku. Odpadní voda je buď přímo, nebo přes další čisticí zařízení vypouštěna do vod povrchových či podzemních v souladu s podmínkami stanovenými v povolení vodoprávního úřadu k vypouštění odpadních vod. Kal usazený na dně septiku je odpadem a nakládat s ním lze pouze za podmínek stanovených zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.  

Žumpa není vodním dílem, ale "obecnou" stavbou povolovanou stavebním úřadem podle stavebního zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a podle vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu. Splaškové odpadní vody se v žumpě akumulují, po naplnění  akumulačního prostoru musí být žumpa vyprázdněna a její obsah zneškodněn. Jelikož  žumpa není zařízením způsobilým snížit znečištění akumulovaných odpadních vod (není čisticím zařízením), nelze z ní odpadní vody přímo vypouštět do vod povrchových či podzemních. K vypouštění nečištěných odpadních vod není vodoprávní úřad oprávněn vydat povolení. S ohledem na to umožňuje ustanovení § 6  odst. 1 vyhlášky č. 137/1998 Sb. budovat žumpy pouze tam, kde splaškové odpadní vody nelze odvádět do stokové sítě nebo kde by čištění odpadních vod v malé čistírně nedopovídalo konkrétním potřebám v místě. Žumpy se nesmí opatřovat odtokem.  Technické podrobnosti pro stavby žump stanoví ČSN 75 60 81 Žumpy.

Vody akumulované v žumpě jsou vodami odpadními ve smyslu § 38 vodního zákona a nakládat s nimi lze pouze za podmínek vodním zákonem stanovených, tedy především je lze vypouštět pouze na základě povolení. Jak je již výše uvedeno, za vypouštění odpadních vod do vod podzemních se přitom nepovažuje pouze jejich přímé vypouštění do těchto vod, ale i vypouštění odpadních vod do půdních vrstev, ze kterých mohou do podzemních vod vniknout a zhoršit nebo ohrozit jejich jakost.

V každém konkrétním případě je proto třeba zkoumat, zda se v oblasti, kam je zamýšleno vypouštět odpadní vody, vyskytují podzemní vody a zda při vypouštění může dojít ke styku odpadních vod s vodami podzemními.
Co se týká možnosti vodoprávního úřadu požadovat předložení dokladů o vyvážení odpadních vod ze žumpy, vodní zákon ani jiný právní předpis neukládá vlastníku žumpy povinnost tyto doklady uchovávat za účelem předložení příslušným kontrolním orgánům. Jestliže je tedy vlastník kontrolnímu úřadu nepředloží, nelze to bez dalšího považovat za porušení povinností stanovených vodním zákonem pro nakládání s odpadními vodami. Porušení povinností je v tomto případě nezbytné prokázat vhodnými důkazy (hydrogeologický posudek, výslechy sousedů, ohledání).

Přetékání žumpy naplňuje skutkovou podstatu správního deliktu "nedovolené vypouštění vod" podle § 116 odst. 1 písm. b vodního zákona (jde-li o vypouštění v rámci podnikatelské činnosti) nebo skutkovou podstatu přestupku (jde-li o činnost fyzických osob-nepodnikatelů)  "nedovolené vypouštění odpadních vod" podle § 34 odst. 1 písm. b přestupkového zákona. Analogicky jde o nedovolené vypouštění odpadních vod v případě, když odpadní vody prokazatelně ze žumpy unikají v důsledku její netěsnosti nebo různými záměrně proraženými otvory. V těchto případech Česká inspekce životního prostředí nebo vodoprávní úřad mohou uložit jak opatření k nápravě, tak i pokutu podle vodního, respektive přestupkového zákona.6)


Příslušnost vodoprávních úřadů k vydávání povolení7)
Vodoprávními úřady příslušnými k rozhodování o povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních jsou zásadně obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Krajské úřady povolují vypouštění odpadních vod do vod povrchových ze zdrojů znečištění o velikosti 10 000 ekvivalentních obyvatel nebo více a vypouštění odpadních vod z těžby a zpracování uranových rud a jaderných elektráren a odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných nebo nebezpečných látek do vod povrchových. Krajské úřady také stanovují způsob a podmínky vypouštění důlních vod do vod povrchových nebo podzemních.


Několik poznámek k problematice používání kalů
Používání kalů z čistíren odpadních vod, ze septiků a jiných zařízení na zemědělské půdě je upraveno ustanoveními § 32 a 33 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. Podle § 33 odst. 1 zákona o odpadech je právnická osoba a fyzická osoba, která užívá půdu,  povinna používat pouze upravené kaly s ohledem na nutriční potřeby rostlin a za podmínek stanovených tímto zákonem a prováděcím právním předpisem tak, aby použitím kalů nebyla zhoršena kvalita půdy a kvalita povrchových a podzemních vod.

Zákon o odpadech pracuje s pojmem "upravený kal", kterým je podle § 32 písm. b tohoto zákona kal, jenž byl podroben biologické, chemické nebo tepelné úpravě,  dlouhodobému skladování nebo jakémukoliv jinému vhodnému procesu tak, že se významně  sníží obsah patogenních organismů v kalech a tím zdravotní riziko spojené s jeho aplikací.

Kaly bývají upravovány především kompostováním na zakládkách nebo v biofermentorech a vápněním. Dalším způsobem úpravy kalů pro zemědělské využití může být dlouhodobé skladování odvodněných kalů na vodohospodářsky zabezpečeném složišti a sušením kalů spojeným zpravidla s peletizací. Menší část produkce čistírenských kalů zpravidla bývá upravována termofilními postupy anaerobní stabilizace kalů bez potřeby další hygienizace. 

Vzhledem k tomu, že kaly ze žump a septiků nelze pokládat za upravené kaly, nelze vypouštět obsahy žump přímo bez úpravy na zemědělské pozemky. Obsah domovních jímek nelze považovat ani za hnojivo podle zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto zákona musí být před eventuální aplikací obsahů domovních jímek na zemědělské pozemky provedeny rozbory ke zjištění mikrobiologických vlastností a nutričního obsahu kalů, podobně jako to požaduje i vyhláška č.  382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě. Problematika použití kalů na zemědělské půdě je částečně řešena i zákonem č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů.

Fyzické osoby nejsou podle zákona o odpadech původci odpadů.8 ) Kontrola dodržování povinností fyzických osob a ukládání sankcí fyzickým osobám, co se týká nedovoleného nakládání s obsahy žump, jsou proto podle zákona o odpadech problematické. Nakládání s kaly by mělo být upraveno obecně závaznou vyhláškou obce, jíž obec stanoví systém nakládání s komunálním odpadem na svém území (kal ze žump a septiků je zařazen pod katalogové číslo 20 03 04  jako ostatní komunální odpad). Kromě toho obce mohou stanovit další povinnosti v zájmu ochrany životního prostředí obecně závaznou vyhláškou na základě § 10 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. V individuálních případech může obec v přenesené působnosti podle § 3 odst. 8 zákona o vodovodech a kanalizacích rozhodnutím uložit vlastníkům stavebního pozemku nebo staveb, na kterých vznikají nebo mohou vznikat odpadní vody, povinnost připojit se na kanalizaci v případech, kdy je to technicky možné.


Shrnutí a závěr
Vodní zákon a související právní předpisy upravují problematiku zneškodňování odpadních vod poměrně precizně. Těžiště naplňování zákonných ustanovení však spočívá v konkrétních povoleních k vypouštění odpadních vod vydávaných vodoprávními úřady. Posouzení okolností daného případu (stanovení emisních limitů ve vazbě na potřebu dosažení nebo zachování vyhovujícího stavu povrchových nebo podzemních vod a na potřebu omezování znečištění u zdroje i omezování emisí do životního prostředí jako celku) je v řadě probíhajících správních řízení odborně obtížnou záležitostí. Zejména pro budoucí stanovování emisních limitů kombinovaným přístupem9) (tj. při současném dodržení emisních a imisních standardů a cílového stavu vod ve vodním toku) bude pro účely upřesnění postupu vodoprávního úřadu při vydávání povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nezbytné vydat podrobnou metodiku a zřejmě i novelizovat nařízení vlády č. 61/2003 Sb.

 1) Podrobnosti stanoví prováděcí vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon
o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.
 2) Viz § 38 odst. 3 vodního zákona.
 3) Viz § 9 nařízení vlády č. 61/2003 Sb.
 4) Podle čl. II bod 2 zákona č. 20/2004 Sb. končí
k 1. 1. 2008  platnost povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních, která nabyla právní moci do 31. prosince 2001. Zánik platnosti ze zákona se proto netýká "mírnějších" povolení vydaných obcím podle § 127 odst. 6 vodního zákona. 
 5) Tím nejsou dotčeny požadavky vyplývající z ostatních právních předpisů - zejména ze zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů (§ 3).
 6) Jde-li o porušení povinností (nepodnikající) fyzickou osobou.
 7) Viz § 106, § 107 písm. h, j a k vodního zákona.
 8) § 4 písm. p zákona č. 185/2001 Sb.
 9) Viz § 6 odst. 11 nařízení vlády č. 61/2003 Sb., který nabude účinnosti ke dni 1. 1. 2008

Mgr. Eva Mazancová

Zdroj: Ekologie a právo, č. 2/2005, str. 11 až 15

Novinky

ÚZ č. 1173 - Vzorový účtový rozvrh 2017, Rozvaha a výsledovka 2017

ÚZ č. 1173 - Vzorový účtový rozvrh 2017, Rozvaha a výsledovka 2017Užitečná pomůcka pro sestavení takového účtového rozvrhu, se kterým budou minimalizovány problémy při sestavování účetní závěrky za rok 2017. V publikaci najdete syntetické účty ke směrné účtové osnově pro podnikatele včetně účtů ...

Cena: 49 KčKOUPIT

ÚZ č. 1174 - Účetnictví podnikatelů, Audit, 2017

ÚZ č. 1174 - Účetnictví podnikatelů, Audit, 2017Publikace obsahuje zejména úplné znění zákona o účetnictví novelizovaného k 1. 1. 2017 a zásadně změněný zákon o auditorech s novelou z podzimu minulého roku. Dále je zde účetní vyhláška pro podnikatele a dále 23 účetních standardů, z nichž tři ...

Cena: 87 KčKOUPIT

ÚZ č. 1175 - Účetnictví nevýdělečných organizací 2017

ÚZ č. 1175 - Účetnictví nevýdělečných organizací 2017Publikace obsahuje úplné znění zákona o účetnictví novelizovaného k 1. 1. 2017, účetní vyhlášku a účetní standardy pro na účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, tj. politické strany, občanská sdružení, církve, ...

Cena: 69 KčKOUPIT

ÚZ č. 1176 - Účetnictví územních samosprávných celků, organizačních složek státu a příspěvkových organizací, Kontrola, 2017

ÚZ č. 1176 - Účetnictví územních samosprávných celků, organizačních složek státu a příspěvkových organizací, Kontrola, 2017Publikace obsahuje kompletní soubor právních předpisů regulujících účetnictví ÚSC, organizačních složek státu, příspěvkových organizací a dalších účetních jednotek. Od minulého vydání došlo k 1. 1. 2017 rozsáhlé novele zákona o účetnictví a ...

Cena: 179 KčKOUPIT

Provozovatel

Nakladatelství Sagit, a. s.
Horní 457/1, 700 30 Ostrava-Hrabůvka
Společnost je zapsaná v obchodním
rejstříku vedeném KS v Ostravě,
oddíl B, vložka 3086.
IČ: 277 76 981
DIČ: CZ27776981

Telefony


Zásilkový obchod: 558 944 614
Předplatné ÚZ: 558 944 615
Software: 558 944 629
Knihkupci: 558 944 621
Inzerce: 558 944 634

E-maily


Zásilkový obchod: obchod@sagit.cz
Předplatné ÚZ: predplatne@sagit.cz
Software: software@sagit.cz
Knihkupci: knihkupci@sagit.cz
Inzerce: inzerce@sagit.cz

Obchodní podmínky

© 1996–2017 Nakladatelství Sagit, a. s. Všechna práva vyhrazena.