Váš nákupní košík:  prázdný Přihlášení obchod@sagit.cz

Navigace:  Úvod  »  Ostatní  »  Aktuality

Povinnosti OSVČ v sociálním pojištění

Zdroj: Účetní a daně, č. 12/2005, str. 20 až 25, autor: Ing. Marta Ženíšková


Obsah:

Úvod

Kdo je osobou samostatně výdělečně činnou (dále jen "OSVČ"), je uvedeno v § 9 zákona o důchodovém pojištění.

Jsou to:

  • osoby podnikající na základě živnostenského zákona, na základě speciálního zákona (např. advokáti, daňoví poradci, lékaři), na základě zákona o soukromém podnikání občanů (zemědělci, osoby hospodařící v lesích a na vodních plochách), společníci v.o.s. a od 1. ledna 2004 i mandatáři;
  • osoby činné na základě autorského zákona a osoby vykonávající samostatnou výdělečnou činnost, aniž k tomu potřebují oprávnění, povolení, registraci apod. Tyto osoby se považují za OSVČ, pokud prohlásí na okresní správě sociálního zabezpečení (dále jen "OSSZ"), že tuto činnost vykonávají soustavně. Soustavnost činnosti si posuzují samy, nikdo nekontroluje, jak často v určitém časovém období je vykonávána;
  • spolupracující osoby.

OSVČ se stává osoba dnem, v němž začala vykonávat samostatnou výdělečnou činnost nebo spolupracovat při této činnosti. Vydáním živnostenského oprávnění se tedy majitel tohoto oprávnění nestává automaticky OSVČ; aby se stal OSVČ, musí zahájit podnikání. Při posuzování, zda je či není někdo OSVČ, se nepřihlíží k tomu, zda je zároveň důchodcem, studentem, osobou pečující o děti, osobou pobírající peněžitou pomoc v mateřství nebo rodičovský příspěvek apod.

Za OSVČ se považují osoby, které vykonávají činnost na území České republiky; vykonávají-li činnost v cizině, jsou OSVČ pouze tehdy, pokud ji vykonávají na základě předpisů České republiky. Pokud "cizinou" je stát Evropské unie, řídí se příslušnost právních předpisů místem podnikání, není-li v koordinačních nařízeních Evropské unie stanoveno jinak. Vykonává-li OSVČ činnost na území České republiky, je pojištěna v České republice, i když je zároveň zaměstnaná na území jiného státu Evropské unie.

Příklad
Pan Novák bydlí v České republice, má živnostenské oprávnění na opravu chladicích zařízení. Podniká pouze na Slovensku. Musí se přihlásit jako OSVČ jen na Slovensku. Pokud by podnikal v České republice i na Slovensku, musel by se přihlásit jako OSVČ jen v České republice. Příjmy a výdaje z činnosti na Slovensku se musí připočítat k příjmům a výdajům dosaženým v České republice.

Při posuzování, zda je někdo OSVČ, se nepřihlíží ani k tomu, jaký příjem dosáhne (zda bude ve ztrátě, zda na spolupracující osobu budou či nebudou rozděleny příjmy a výdaje). Nepřihlíží se ani k tomu, zda příjem podléhá zdanění, nebo je od daně osvobozen. Za OSVČ se tedy považují i osoby, které provozují malé vodní elektrárny, i když jejich příjmy jsou po stanovenou dobu od zahájení provozu elektrárny osvobozeny od daně.


OSVČ hlavní a vedlejší

OSVČ se od 1. ledna 2004 rozdělují na OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost (dále jen "OSVČ hlavní") a na OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost (dále jen "OSVČ vedlejší"). Takto se rozdělují i osoby spolupracující.

Za OSVČ vedlejší se považuje OSVČ, která:

  • byla účastna nemocenského pojištění zaměstnanců nebo nemocenské péče v ozbrojených silách a dosáhla příjmu ve výši alespoň dvanáctinásobku minimální mzdy. Za příjem se považuje úhrn vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a úhrn dávek nemocenského pojištění zúčtovaných zaměstnanci do příslušného kalendářního roku;
  • má nárok na výplatu starobního nebo plného invalidního důchodu;
  • je nezaopatřeným dítětem podle zákona o důchodovém pojištění;
  • vykonávala vojenskou nebo civilní službu;
  • má nárok na výplatu příspěvku při péči o osobu blízkou;
  • byla ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody.

OSVČ může být považována pro placení záloh na pojistné za OSVČ vedlejší nejdříve od toho měsíce, v němž oznámí OSSZ a doloží důvod, pro který se řadí mezi OSVČ vedlejší; pro placení pojistného na důchodové pojištění je třeba oznámit a doložit takový důvod nejpozději spolu s Přehledem o příjmech a výdajích. OSVČ může být vedlejší jen v těch měsících, v nichž důvody pro zařazení do této kategorie trvaly celý měsíc (po celou dobu podnikání v měsíci).

Oznamování důvodů, pro které se řadí OSVČ mezi OSVČ vedlejší, je dobrovolné. Pokud však OSVČ takové oznámení učinila, je již povinna oznámit zánik důvodu, pro který se považuje za vedlejší.


POVINNOSTI OSVČ

1.  Oznámení zahájení samostatné výdělečné činnosti  nebo spolupráce

Lhůta pro podání oznámení na předepsaném tiskopise je zákonem stanovena do 8. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla činnost zahájena. Byla-li zahájena 1. nebo 31. srpna, oznámení je třeba podat do 8. září. Bude-li 8. září sobota nebo neděle, může být podáno v pondělí 10. nebo 9. září. Tuto povinnost mají i spolupracující osoby!

Za nepodání oznámení ve stanovené lhůtě nebo za nepoužití předepsaného tiskopisu může OSSZ uložit OSVČ pokutu do výše 10 000 Kč.

Kdo zahájil samostatnou výdělečnou činnost, měl by se v uvedené lhůtě pro podání oznámení osobně dostavit na OSSZ. Kromě toho, že odevzdá oznámení o zahájení činnosti, obdrží osobní číslo, pod nímž bude s OSSZ komunikovat, obdrží číslo účtu, na který bude platit pojistné, popř. i zálohy na pojistné. Zároveň by se OSVČ měla rozmyslet, zda chce či nechce být nemocensky pojištěna. Chce-li být nemocensky pojištěna od zahájení činnosti, musí do 8 dnů od zahájení činnosti podat na předepsaném tiskopise přihlášku k nemocenskému pojištění; OSVČ vedlejší místo oznámení o zahájení činnosti musí podat spolu s přihláškou k nemocenskému pojištění i přihlášku k důchodovému pojištění. Přihlášku k důchodovému pojištění musí podat, aby byla povinna platit zálohy na pojistné, neboť jen v měsících, za které je povinna platit zálohy, může být OSVČ vedlejší nemocensky pojištěna. Po uplynutí 8 dnů od zahájení činnosti se již nemůže OSVČ přihlásit zpětně k nemocenskému pojištění.


2. Podání Přehledu

Přehled o příjmech a výdajích za předcházející kalendářní rok musí být podán na předepsaném tiskopise do 1 měsíce ode dne, v němž mělo být podáno daňové přiznání. Přehled musí být podán do konce dubna, do 30. července, má-li OSVČ daňového poradce (do 30. dubna musí v tomto případě doložit OSSZ, že má daňového poradce), do 1 měsíce ode dne, ve kterém měla na základě individuálně stanovené lhůty finančním úřadem podat daňové přiznání, nebo do 31. července, není-li OSVČ povinna daňové přiznání podávat (má-li pouze příjmy od daně osvobozené).

Za nepodání Přehledu ve stanovené lhůtě nebo za jeho podání na tiskopise, který neodpovídá tiskopisu vydanému Českou správou sociálního zabezpečení, může OSSZ uložit pokutu do výše až 20 000 Kč.


3. Správné stanovení příjmů a výdajů

Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (dále jen pojistné) se platí z vyměřovacího základu.

Vyměřovacím základem je:

  • rozdíl mezi příjmy a výdaji (u daňové evidence),
  • základ daně z příjmů (u podvojného účetnictví, společníků v. o. s. a komplementářů komanditních společností),
  • rozdíl mezi předpokládanými příjmy a předpokládanými výdaji (je-li daň z příjmu stanovena paušální částkou).

Pokud se využívá pro stanovení příjmů a výdajů údajů uvedených v daňovém přiznání, musí být údaje o příjmech a výdajích pro účely sociálního pojištění v některých případech upraveny.

V příjmech v daňovém přiznání jsou uvedeny některé příjmy, které se do vyměřovacího základu nezapočítávají. Jde o příjmy (to platí obdobně i o výdajích vynaložených na dosažení, zajištění a udržení takového příjmu):

  • z činnosti v cizině, která nebyla vykonávána podle českého "povolení". To však neplatí, je-li činnost vykonávána ve státě Evropské unie. Vykonává-li OSVČ, která má bydliště v České republice, samostatnou výdělečnou činnost jak v České republice, tak například na Slovensku, k příjmům dosaženým na Slovensku se přihlíží;
  • z činnosti, u níž musí osoba, která takovou činnost vykonává, prohlásit, že ji vykonává soustavně, aby byla považována za OSVČ.

Naopak k příjmům uváděným v daňovém přiznání se musí připočítat příjmy od daně osvobozené.

Příklad
Pan Novotný měl v roce 2005 příjmy z podnikání jako architekt ve výši 300 000 Kč, příjmy podle autorského zákona z honorářů za odborné publikace ve výši 50 000 Kč a příjmy z malé vodní elektrárny, která byla uvedena do provozu v roce 2004, ve výši 30 000 Kč.
V daňovém přiznání za rok 2005 musí v příjmech uvést částku 350 000 Kč, částka 30 000 Kč je od daně osvobozena. V Přehledu podaném na OSSZ musí uvést do příjmů částku 330 000 Kč. Pan Novotný neprohlásil, že činnost podle autorského zákona vykonává soustavně, proto k částce 50 000 Kč se nepřihlíží. Na Přehledu pro zdravotní pojišťovnu musí uvést v příjmu částku 380 000 Kč.

Výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmu není ztráta. Ztrátu nelze od dosaženého příjmu odečíst.

Je-li vyměřovacím základem základ daně, musí být dílčí základ daně uvedený v daňovém přiznání upraven:

  • vykazuje-li OSVČ v daňovém přiznání ztrátu z minulých let (o tuto ztrátu musí být dílčí základ daně zvýšen),
  • vykonává-li více činností, v nichž z některé má zisk a z některé ztrátu, a nevede daňovou evidenci (o ztrátu musí být dílčí základ daně zvýšen),
  • má-li příjmy od daně osvobozené (o rozdíl mezi těmito příjmy a výdaji musí být dílčí základ daně zvýšen, je-li výsledek kladný; ke ztrátě se nepřihlíží).

Příklad
OSVČ podniká na základě živnostenského oprávnění, účtuje v podvojném účetnictví, základ daně činí 200 000 Kč. Zároveň je společníkem v. o. s., která je ve ztrátě. Na tuto OSVČ byla převedena ztráta 150 000 Kč. Dílčím základem daně je 50 000 Kč. Započitatelným příjmem do vyměřovacího základu pro odvod pojistného bude 200 000 Kč, ke ztrátě se nepřihlíží. Pokud by v.o.s. dosáhla zisku a rozdělila na společníky zisk 100 000 Kč, započitatelným příjmem do vyměřovacího základu OSVČ by byla částka 300 000 Kč.


4.  Posouzení u OSVČ vedlejší, zda jsou splněny podmínky pro povinnou účast na důchodovém pojištění

OSVČ hlavní je účastna důchodového pojištění vždy bez ohledu na dosažený příjem.

OSVČ vedlejší je povinně účastna důchodového pojištění v těch měsících příslušného kalendářního roku, v nichž vykonávala činnost, jestliže v tomto kalendářním roce dosáhl rozdíl mezi příjmy a výdaji stanovené částky. Touto hranicí (pro příjem - výdaj) je při výkonu činnosti ve všech měsících kalendářního roku:

Rok

2004

2005

2006

Hranice (v Kč)

40 410

42 922

45 200

Snížení (v Kč)

3 368

3 577

3 767

O částku uvedenou ve snížení se snižuje roční hranice za každý kalendářní měsíc, v němž nebyla činnost vykonávána.

To platí obdobně i o výdajích vynaložených na dosažení, zajištění a udržení takového příjmu.

OSVČ vedlejší, jejíž příjmy po odpočtu výdajů byly nižší než částka rozhodná pro vznik povinné účasti na důchodovém pojištění, se může dobrovolně přihlásit k důchodovému pojištění za takový rok. Po podání přihlášky je povinně pojištěna. Dobrovolně si lze pojistit jen poslední kalendářní rok, lhůta pro podání přihlášky k důchodovému pojištění končí dnem, v němž je podán Přehled.


5. Zaplacení pojistného

OSVČ, která je v kalendářním roce i jen po jeho část účastna důchodového pojištění, musí za tento rok zaplatit pojistné. Jak se pojistné vypočte, vyplyne z Přehledu. Pojistné musí být zaplaceno do 8 dnů ode dne, v němž byl nebo měl být podán Přehled.

Z vyměřovacího základu, který si OSVČ v Přehledu určí, musí zaplatit pojistné. Určený vyměřovací základ je jejím příjmem za příslušný rok, z něhož se bude vypočítávat důchod.

Příklad
OSVČ podnikala po celý rok 2005, rozdíl mezi příjmy a výdaji činil 100 000 Kč. Vyměřovací základ si určila v minimální výši pro ni platnou, tj. ve výši 45 % ze 100 000 Kč. Vyměřovací základ činí 45 000 Kč. Její měsíční příjem "pro důchod" činí 3 750 Kč. Bude-li 40 let zaměstnaná a průměrný výdělek by činil 3 750 Kč, činila by procentní výměra starobního důchodu 60 % z 3 750 Kč, tj. 2 250 Kč. V roce 2006 by výše jejího důchodu činila 3 720 Kč (2 250 Kč + 1 470 Kč).

Zejména mladí podnikatelé by si měli uvědomit, že v takové výši by pobírali důchod, pokud by se stali plně invalidními a že z takového důchodu by byl vypočten i vdovský a sirotčí důchod. Nárok na plný nebo částečný invalidní důchod, a tedy i nárok na vdovský a sirotčí důchod nevznikne, jestliže pojištěnec nebyl v posledních 10 letech před vznikem invalidity nebo úmrtím důchodově pojištěn alespoň 5 let. Nárok na důchod nevznikne ani v případě, že sice byl žadatel o důchod v této době pojištěn alespoň 5 let, ale nezaplatil za tuto dobu pojistné.


6. Placení záloh

OSVČ vedlejší, která je na základě dosažených příjmů povinně účastna důchodového pojištění, je v následujícím roce povinna platit zálohy od měsíce, v němž podala nebo měla podat Přehled.

OSVČ hlavní je povinna platit zálohy vždy.

Příklad
OSVČ vedlejší je povinna podat Přehled do konce dubna. Rozdíl mezi příjmy a výdaji za rok 2005, který uvede v Přehledu, činí 100 000 Kč. OSVČ je v roce 2005 povinně účastna důchodového pojištění. Podá-li Přehled v březnu 2006, je povinna již za březen zaplatit zálohu. Podá-li Přehled v červnu, je povinna platit zálohy od dubna, poněvadž Přehled měl být podán v dubnu. Jestliže zálohy neplatila, nabíhá ode dne následujícího po dni splatnosti zálohy za duben penále.

Záloha za příslušný kalendářní měsíc se platí od 1. dne tohoto měsíce do 8. dne následujícího měsíce (záloha za červen se platí od 1. června do 8. července).

Ze zálohy zaplacené po lhůtě splatnosti nebo zaplacené v nižší částce, než je minimální výše, nabíhá penále ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý kalendářní den prodlení.


7. Oznámení ukončení činnosti

Ukončení nebo přerušení činnosti a pozastavení činnosti či zánik oprávnění k výkonu činnosti je OSVČ povinna oznámit OSSZ do 8. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž k takové skutečnosti došlo. Za neoznámení této skutečnosti ve stanovené lhůtě může být uložena pokuta až 10 000 Kč.


8. Placení pojistného na nemocenské pojištění

OSVČ, která se přihlásila k nemocenskému pojištění, je povinna platit pojistné na nemocenské pojištění. Za jeho neplacení ve stanovené lhůtě nebo v nesprávné výši nabíhá penále.

Nemocenské pojištění zaniká:

  • odhlášením se z něho ode dne v odhlášce uvedeného; nelze se odhlásit zpětně,
  • neplacením pojistného za 3 měsíce; pojištění zaniká posledním dnem měsíce, za který bylo pojistné naposledy zaplaceno,
  • posledním dnem měsíce, za který byla OSVČ naposledy povinna platit zálohy na pojistné.


Poznámka
U OSVČ, která využije možnosti společného zdanění manželů, se do příjmů a výdajů z její samostatné výdělečné činnosti zahrnují pro účely sociálního a zdravotního pojištění její příjmy a výdaje, které dosáhla; nepřihlíží se tedy k tomu, že pro účely daňové se příjmy rozdělují. Při vyplňování příjmů a výdajů na Přehledech se tedy nepřihlíží k tomu, zda je či není u OSVČ společné zdanění manželů.


Ing. Marta Ženíšková

Zdroj: Účetní a daně, č. 12/2005, str. 20 až 25

Novinky

ÚZ č. 1178 - Sociální pojištění 2017

ÚZ č. 1178 - Sociální pojištění 2017Publikace obsahuje 37 předpisů, které jsou rozděleny do čtyř kapitol: pojistné na sociální zabezpečení, nemocenské pojištění, důchodové pojištění, organizace a provádění sociálního zabezpečení. Od posledního vydání byly změněny zákony o ...

Cena: 149 KčKOUPIT

ÚZ č. 1179 - Sociální zabezpečení 2017

ÚZ č. 1179 - Sociální zabezpečení 2017Publikace obsahuje 13 předpisů v těchto kapitolách: státní sociální podpora, dávky pro osoby se zdravotním postižením, sociální služby, pomoc v hmotné nouzi, životní a existenční minimum. Od minulého vydání byl změněn především zákon o ...

Cena: 119 KčKOUPIT

ÚZ č. 1180 - Zdravotní pojištění

ÚZ č. 1180 - Zdravotní pojištěníSoubor 20 předpisů z oblasti veřejného zdravotního pojištění a zdravotních pojišťoven. Od posledního vydání došlo ke změnám zákona o veřejném zdravotním pojištění, zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, zákonů o zdravotních ...

Cena: 99 KčKOUPIT

ÚZ č. 1173 - Vzorový účtový rozvrh 2017, Rozvaha a výsledovka 2017

ÚZ č. 1173 - Vzorový účtový rozvrh 2017, Rozvaha a výsledovka 2017Užitečná pomůcka pro sestavení takového účtového rozvrhu, se kterým budou minimalizovány problémy při sestavování účetní závěrky za rok 2017. V publikaci najdete syntetické účty ke směrné účtové osnově pro podnikatele včetně účtů ...

Cena: 49 KčKOUPIT

Provozovatel

Nakladatelství Sagit, a. s.
Horní 457/1, 700 30 Ostrava-Hrabůvka
Společnost je zapsaná v obchodním
rejstříku vedeném KS v Ostravě,
oddíl B, vložka 3086.
IČ: 277 76 981
DIČ: CZ27776981

Telefony


Zásilkový obchod: 558 944 614
Předplatné ÚZ: 558 944 615
Software: 558 944 629
Knihkupci: 558 944 621
Inzerce: 558 944 634

E-maily


Zásilkový obchod: obchod@sagit.cz
Předplatné ÚZ: predplatne@sagit.cz
Software: software@sagit.cz
Knihkupci: knihkupci@sagit.cz
Inzerce: inzerce@sagit.cz

Obchodní podmínky

© 1996–2017 Nakladatelství Sagit, a. s. Všechna práva vyhrazena.