Váš nákupní košík:  prázdný Přihlášení obchod@sagit.cz

Navigace:  Úvod  »  Ostatní  »  Zprávy

K problematice řízení o odstranění stavby podle stavebního zákona

Zdroj: Právní fórum, č. 7/2005, str. 264 až 266, autor: JUDr. Lenka Westphalová, Ph.D., Ing. Jiří Ticháček

 

Obsah:

Řízení o odstranění stavby není standardním stavebním řízením, to znamená, že se nevydává stavební povolení, ale je ukončeno dodatečným povolením stavby nebo je nařízeno odstranění stavby. Nicméně stavebník, pokud má zájem na dodatečném povolení stavby, musí v průběhu řízení předložit doklady a podklady, které si vyžádá stavební úřad v rozsahu jako k žádosti o stavební povolení. Další odlišností od stavebního řízení je, že zde neplatí tzv. koncentrační zásada, to znamená, že účastníci řízení mohou kdykoli v řízení, dokonce i v řízení odvolacím, podávat námitky.

Dle ustanovení § 88 odst. 1 písm. b) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen "stavební zákon") stavební úřad nařídí vlastníku stavby nebo zařízení odstranění stavby nebo zařízení postavené bez stavebního povolení či ohlášení nebo v rozporu s ním. Odstranění stavby se nenařídí, pokud stavebník prokáže, že stavba je v souladu s veřejným zájmem, zejména s územně plánovací dokumentací, cíli a záměry územního plánování, obecnými technickými požadavky na výstavbu, technickými požadavky na stavby a zájmy chráněnými zvláštními předpisy a jestliže stavebník v řízení o odstranění stavby podá žádost o její dodatečné povolení a předloží podklady a doklady vyžádané stavebním úřadem v jím stanovené lhůtě a v rozsahu jako k žádosti o stavební povolení.


Zahájení řízení, účastníci řízení
Řízení o odstranění stavby dle § 88 odst. 1 písm. b) stavebního zákona zahajuje vždy stavební úřad z úřední povinnosti (ex officio), jakmile prokazatelně zjistí, že stavba je prováděna bez stavebního povolení či ohlášení nebo v rozporu s ním.

Důkazní břemeno je na straně stavebního úřadu, který se s ním může vypořádat tak, že vyzve stavebníka (vlastníka stavby), aby předložil důkaz o tom, že stavba byla povolena, a současně ho poučí o možných důsledcích nepředložení takového důkazu. Zpravidla však k závěru, že stavba je skutečně prováděna v rozporu se zákonem, stačí řádně dokumentovaný výsledek šetření orgánu státního stavebního dohledu.

Zahájení řízení o odstranění stavby je nutno oznámit všem známým účastníkům řízení. Dle ustanovení § 97 stavebního zákona jsou účastníky řízení o odstranění stavby osoby, které mají vlastnická nebo jiná práva k pozemkům a stavbám na nich, včetně sousedních pozemků a staveb na nich, a jejichž práva, právem chráněné zájmy nebo povinnosti mohou být rozhodnutím přímo dotčeny, a dále osoby, které na návrh stavebníka budou odborně vést realizaci (odstranění) stavby nebo vykonávat odborný dozor (nad prováděním bouracích prací)1. Uživatelé jednotlivých bytů a nebytových prostor jsou účastníky řízení jen tehdy, jestliže jejich užívací práva k pozemkům nebo stavbě mohou být přímo dotčena opatřeními, která mají být v řízení stavebním úřadem nařízena.
 V případě, že na stavbu, jíž se řízení týká, bylo vydáno stavební povolení nebo její umístění bylo projednáno v územním řízení, je možno okruh účastníků řízení de facto přebrat z již uskutečněných správních řízení, i když nemusí být vždy identický. U stavby, zahájené bez územního řízení i bez povolení, musí okruh účastníků určit sám stavební úřad s vědomím toho, že s účastníky, kteří se objeví až v průběhu řízení, musí být předmět řízení též řádně projednán.

Pokud stavební úřad nemá k dispozici přesně zjištěné technické údaje o nepovolené stavbě a nejsou mu poměry na staveništi známy z vlastních zjištění, je nezbytné, aby oznámením o zahájení řízení zároveň nařídil ústní jednání, spojené s místním šetřením tak, aby o tom účastníci byli uvědoměni nejméně 7 dní předem. O zahájení řízení je nutno uvědomit též dotčené orgány státní správy. Takové řízení by mělo být u rozestavěných staveb pravidlem, neboť jen tímto způsobem lze dost dobře zjistit skutečný stav věci.

 Účelem místního šetření a ústního jednání je získat co nejvíc údajů o nepovolené či v rozporu s povolením prováděné stavbě. Proto je třeba podrobně do protokolu popsat způsob jejího umístění, provedení a rozestavěnosti. Je nutno zaznamenat též stanoviska přítomných zástupců orgánů státní správy k prováděné stavbě a námitky a připomínky účastníků řízení.

 Na základě takto získaných poznatků, podkladů a důkazů si stavební úřad učiní úsudek o dalším směrování řízení o odstranění stavby. Toto řízení pak lze ukončit buďto nařízením odstranění stavby, nebo vydáním dodatečného povolení.


Nařízení odstranění stavby provedené v rozporu s veřejným zájmem
Pokud stavební úřad dojde po vyhodnocení výsledků ústního jednání spojeného s místním šetřením k závěru, že proti dodatečnému povolení posuzované stavby svědčí její zásadní rozpor s veřejným zájmem, tzn.:
- s územně plánovací dokumentací, cíli a záměry územního plánování,
- s obecnými technickými požadavky na výstavbu, u nichž nelze povolit výjimku,
- s technickými požadavky na stavby a zájmy chráněnými zvláštními předpisy,
přičemž stavbu nelze její úpravou či poskytnutím případné výjimky právnímu stavu přizpůsobit, rozhodne stavební úřad o odstranění stavby. Náležitosti rozhodnutí jsou určeny ustanovením § 39 vyhlášky č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona. Rozhodnutí o odstranění stavby podle tohoto předpisu musí obsahovat údaje o místu a účelu stavby a komu se odstranění stavby nařizuje, lhůtu k odstranění stavby2, podmínky pro odstranění stavby a rozhodnutí o námitkách účastníků řízení.

Podmínkami pro odstranění stavby by měl stavební úřad zajistit zejména dodržení obecných technických požadavků na výstavbu a jiných technických předpisů, dodržení požadavků dotčených orgánů státní správy a ochrany práv a právem chráněných zájmů účastníků řízení. Dále je v podmínkách rozhodnutí potřeba zajistit provedení prací k odstranění stavby oprávněnou osobou. U staveb, které budou odstraněny svépomocí, se uvede osoba, která bude zajišťovat odborné vedení nebo vykonávat odborný dozor nad prováděním bouracích prací3.

Podmínky rozhodnutí o odstranění stavby podle povahy stavby obsahují:
- povinnost oznámit určité stadium prací k zajištění výkonu státního stavebního dohledu,
- podrobnosti opatření na sousedním pozemku nebo stavbě (§ 135 zákona),
- postup a způsob bouracích prací, zejména k zajištění stability a bezpečného užívání sousedních staveb, provozu na přilehlých komunikacích apod.,
- povinnost upravit po odstranění stavby pozemek, zajistit nezávadné odvádění povrchových vod, vysázet zeleň apod.,
- povinnost předání dokumentace stavby pro účely evidence a archivování.

Je-li odstranění stavby nutno provést oprávněnou osobou nebo je možno odstranění stavby provádět svépomocí, vyplývá z rozsahu a ze způsobu provedení odstraňované stavby.

Rozsah bouracích prací, které je možno provádět svépomocí za odborného vedení nebo pod odborným dozorem je vymezen ustanovením § 62 odst. 2 vyhlášky č. 324/1990 Sb. Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu, o bezpečnosti práce a technických zařízení při stavebních pracích. Bourání objektů vyšších než přízemních, strhávání nebo bourání svislých konstrukcí od výšky 3 m, bourání schodišť a vysunutých částí, rekonstrukce a bourání, při kterém dochází ke změně konstrukční bezpečnosti objektu, strojní bourání, bourání speciálními metodami (řezání kyslíkem apod.) a bourací práce nad sebou mohou provádět jen kvalifikovaní pracovníci pod stálým dozorem odpovědného pracovníka.

Z uvedeného je zřejmé, že objekty s více než jedním nadzemním podlažím musí vždy bourat odborná firma, která má provádění bouracích prací uvedeno v náplni své činnosti. Do rozhodnutí o odstranění stavby je tedy v případě staveb takového rozsahu vhodné uvádět, že bourací práce budou provedeny odbornou firmou s příslušným oprávněním. Shodně s ust. § 44 odst. 1 stavebního zákona, který však bourací práce neuvádí, lze odvodit, že bourací práce může provádět jen právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k provádění bouracích prací jako předmětu své činnosti podle zvláštních předpisů.

 Pokud by se jednalo o stavbu, u které se připouští jejich provedení svépomocí, je vhodné, aby stavební úřad vlastníka nejprve vyzval (do protokolu, popř. na doručenku do vlastních rukou), aby v termínu nejvýše do 14 dnů sdělil jméno osoby, která bude vykonávat odborný dozor nad prováděním bouracích prací. Odborný dozor může být vykonáván kvalifikovanou osobou (viz ustanovení § 44 odst. 2 stavebního zákona). Kvalifikovaná osoba musí svou ochotu vykonávat odborný dozor nad prováděním bouracích prací vyjádřit písemným prohlášením. Rozhodnutí se jí potom doručuje do vlastních rukou, neboť je účastníkem řízení.
Protože při nařízení o odstranění stavby nelze vždy se spoluprací vlastníka stavby v tomto směru počítat, musí stavební úřad, pokud se mu jméno a souhlas kvalifikované osoby nepodaří získat, určit požadavky na odborné vedení bouracích prací v podmínkách rozhodnutí tím způsobem, že bourací práce provede odborná firma. Na tuto skutečnost je nutno vlastníka řádně upozornit a sdělit mu, že v případě, že požadované údaje o kvalifikované osobě nesdělí, bude mu odstranění stavby odbornou firmou přímo uloženo. Tato praxe vychází ze skutečnosti, že odstranění stavby svépomoci ani povinnost výkonu odborného dohledu nelze v takovém případě nařídit.


Dodatečné povolení stavby, povolení k jejímu užívání
Jestliže stavební úřad po provedeném ústním jednání dojde k závěru, že nepovolenou a neohlášenou nebo v rozporu s povolením či ohlášením prováděnou stavbu není nutno okamžitě nařídit odstranit, neboť nebyl zjištěn zřetelný rozpor s veřejným zájmem, vyzve vlastníka stavby, aby předložil žádost o dodatečné povolení stavby, doplněné doklady a podklady, svým rozsahem odpovídajícími žádosti o stavební povolení (§ 15 - 18 vyhl. č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona).

Vzhledem k tomu, že povinnost prokázat soulad stavby s veřejným zájmem náleží vlastníkovi stavby, je na něm, aby opatřil zejména stanoviska dotčených orgánů stání správy, jimiž je dán k dodatečnému povolení jejich souhlas.

K podání žádosti o dodatečné povolení se určí přiměřená lhůta, jejíž překročení (§ 28 správního řádu) se běžně nepromíjí. Na tuto skutečnost je nutno vlastníka výslovně upozornit. Výzva k podání žádosti o dodatečné povolení se koncipuje tak, že obsahuje i výrok rozhodnutí o přerušení řízení o odstranění stavby; řízení se přeruší nejpozději do termínu stanoveného k podání žádosti a dle § 29 odst. 1 správního řádu proti tomuto rozhodnutí není možno podat odvolání.

Vlastní žádost o dodatečné povolení, kterou podá stavebník, není návrhem na zahájení správního řízení, je pouze jedním z podkladů pro vydání dodatečného povolení.

Pokud ve stanovené lhůtě stavební úřad požadované podklady neobdrží, je to důvod směřovat řízení k nařízení odstranění stavby. Dalším důvodem k nařízení odstranění stavby je nepředložení dokladu o vlastnickém nebo jiném právu k pozemku, které je nezbytnou náležitostí žádosti o stavební povolení.

V případě, že vlastník stavby požadovanou žádost a požadované podklady ve stanovené lhůtě předloží, je povinností stavebního úřadu seznámit s nimi všechny účastníky řízení a dát jim možnost uplatnit k nim své námitky a připomínky. O tom, zda k projednání žádosti předepíše nové ústní jednání nebo zda pouze sdělí, kde je možno do podkladů nahlédnout, záleží na povaze projednávané záležitosti. Je-li stavba provedena v rozsahu, který umožní schválení jejího užívání (toto sdělení musí být součástí žádosti o dodatečné povolení), je konání místního šetření nezbytné.

 Lhůta pro seznámení s podklady nesmí být kratší než 7 dní. Pro řízení o odstranění stavby neplatí koncentrační zásada, nelze tedy v oznámení uvádět, že k námitkám později uplatněným nebude přihlíženo.


Rozhodnutí o dodatečném povolení stavby nemá vyhláškou č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona, stanoveny přesné náležitosti, jeho obsah je tedy dán základním ustanovením § 47 správního řádu. Rozhodnutí o námitkách účastníků zde tedy není přímo předepsáno (podpůrně však lze vycházet z náležitostí předepsaných pro stavební povolení, příp. pro územní rozhodnutí).

 Vlastní výrok je takový, že stavba se dodatečně povoluje dle § 88 odst. 1 písm. b) stavebního zákona. Pokud se jedním rozhodnutím zároveň povoluje i užívání dodatečně povolené stavby, je nutno provést druhý samostatný výrok dle § 82 odst. 1 stavebního zákona, což předpokládá posouzení stavby na základě samostatné žádosti o kolaudaci, dle všech pravidel pro kolaudační řízení.

1 Poznámky v závorkách představují aplikaci cit. ustanovení na bourací práce, o nichž se stavební zákon přímo nezmiňuje, ale na které se ustanovení přiměřeně vztahuje.
2 Lhůtu k odstranění stavby by měl stavební úřad při ústním jednání nejprve projednat s vlastníkem stavby a pokusit se vhodný termín dohodnout. Takto si stavební úřad může učinit obraz o možnostech povinného i o jeho ochotě stavbu odstranit. Při stanovení lhůty k odstranění stavby je vhodné ponechat povinnému dostatečný časový prostor k zajištění odstranění a termín odvodit od data právní moci rozhodnutí o odstranění stavby. Takto se vyloučí potřeba určování a odůvodňování lhůty nové při případném odvolacím přezkumu.
3 V podrobnostech viz zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, zejména s ohledem na jeho novelu č. 224/2003, která ve svých přechodných ustanoveních stanovila, že oprávnění k projektování a oprávnění k provádění staveb udělená podle vyhlášky č. 8/1983 Sb., o zvláštní způsobilosti k některým činnostem ve výstavbě nebo vyhlášky č. 186/1990 Sb., o oprávnění k projektové činnosti, zanikla ke dni 31.12.2004.

JUDr. Lenka Westphalová, Ph.D., Ing. Jiří Ticháček

Zdroj: Právní fórum, č. 7/2005, str. 264 až 266

Novinky

ÚZ č. 1203 - Pravidla silničního provozu, Autoškoly

ÚZ č. 1203 - Pravidla silničního provozu, AutoškolyPrvní kapitola publikace obsahuje předpisy upravující pravidla silničního provozu – především zákon o silničním provozu, který je od 1. 7. 2017 významně novelizovaný v oblasti přestupků; dále je zde aktuální znění zákona o bezpečnosti a ...

Cena: 159 KčKOUPIT

Průvodce novým přestupkovým zákonem pro správní praxi

Průvodce novým přestupkovým zákonem pro správní praxi Praktická příručka přehledně vykládá jednotlivé instituty nového zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Nová právní úprava především ruší dualismus přestupků a jiných správních deliktů a zavádí mnoho nových, v oblasti přestupkové ...

Cena: 390 KčKOUPIT

Abeceda účetnictví pro některé vybrané účetní jednotky 2017/2018 – organizační složky státu státní fondy, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, Regionální rady regionů soudržnosti, příspěvkové organizace

Abeceda účetnictví pro některé vybrané účetní jednotky 2017/2018 – organizační složky státu státní fondy, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, Regionální rady regionů soudržnosti, příspěvkové organizace Vydání této publikace ovlivnilo Usnesení vlády č. 921 ze dne 22. 12. 2010, ve kterém vláda schválila mimo jiné i způsob naplnění základních principů vzniku účetnictví státu. Podrobněji k obsahu „Modernizace“ účetnictví některých vybraných ...

Cena: 649 KčKOUPIT

DPH u intrakomunitárních dodávek a dovozu a vývozu zboží, 7. vydání

DPH u intrakomunitárních dodávek a dovozu a vývozu zboží, 7. vydání Jedná se o další doplněné a aktualizované vydání velmi žádané publikace, která zachycuje praktické postupy při uplatňování DPH v oblasti jak pořízení zboží z jiného členského státu a dovozu zboží ze třetích zemí, tak i v oblasti dodání zboží do ...

Cena: 648 KčKOUPIT

Provozovatel

Nakladatelství Sagit, a. s.
Horní 457/1, 700 30 Ostrava-Hrabůvka
Společnost je zapsaná v obchodním
rejstříku vedeném KS v Ostravě,
oddíl B, vložka 3086.
IČ: 277 76 981
DIČ: CZ27776981

Telefony


Zásilkový obchod: 558 944 614
Předplatné ÚZ: 558 944 615
Software: 558 944 629
Knihkupci: 558 944 621
Inzerce: 558 944 634

E-maily


Zásilkový obchod: obchod@sagit.cz
Předplatné ÚZ: predplatne@sagit.cz
Software: software@sagit.cz
Knihkupci: knihkupci@sagit.cz
Inzerce: inzerce@sagit.cz

Obchodní podmínky

© 1996–2017 Nakladatelství Sagit, a. s. Všechna práva vyhrazena.