Váš nákupní košík:  prázdný Přihlášení obchod@sagit.cz

Navigace:  Úvod  »  Ostatní  »  Zprávy

K některým otázkám činnosti konzultanta v trestním řízení (§ 157 odst. 3 tr. ř.)

Zdroj: Státní zastupitelství, č. 10/2005, str. 5 až 7, autor: JUDr. Jaroslav Tichý

 

V současné době jsou stále ještě získávány zkušenosti s aplikací tzv. velké novely trestního řádu upravené zákonem č. 265/2001 Sb., která mimo jiné od 1. 1. 2002 umožnila, aby si státní zástupce, policejní orgán a dokonce i soud mohli v závažných a skutkově složitých věcech přibrat konzultanta. Zavedení tohoto nového institutu do trestního řízení v pojetí uvedeném v § 157 odst. 3 trestního řádu je zcela novým prvkem, neboť má zcela jiné postavení a úkoly než konzultant, kterého si může přibrat znalec podle zákona o znalcích a tlumočnících.

Novela trestního řádu nezařadila konzultanta mezi pomocné osoby uvedené v II. oddíle trestního řádu a § 27 tr. ř., ač jde ve skutečnosti o pomocnou osobu v zásadních odborných otázkách, která slouží pouze k odbornému usměrnění dokazování, o kterém však rozhoduje policejní orgán či státní zástupce (či - jak výše naznačeno - i soud). Na druhé straně jde podle mého názoru o osobu zúčastněnou na trestním řízení, a to v rozsahu uvedeném v § 157 odst. 3 tr. ř.1)

Pomoc konzultanta má spočívat v tom, aby se příslušný orgán trestního řízení orientoval v odborných otázkách skutkového děje a byl schopen zaměřit další dokazování správným směrem.2) Jeho činnost však nemůže nahrazovat znalce či obsah odborného vyjádření, které přispívají k objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení.3) Těmito kritérii je vymezena jeho působnost v trestním řízení.

Znamená to vymezení těchto problémů (v obecné poloze):
• zda vůbec je třeba, aby záležitost byla řešena po odborné stránce a v jakém oboru,
• v jakém směru je třeba zaměřit z odborného hlediska dokazování v určitém oboru - znalecká, vědecká či správní činnost, apod.,
• v jaké formě je třeba s ohledem na charakter odbornosti a věci odborné otázky řešit odborným vyjádřením, přibráním znalce, vyjádřením státního orgánu, či posudkem ústavu.

Zákonodárce připustil činnost konzultanta jen ve velmi závažných trestních věcech, za které jsou považovány především trestní věci s příslušností podle § 17 tr. ř., v nichž se koná prověřování skutečností nasvědčujících spáchání trestného činu nebo vyšetřování, anebo skutkově složitých věcech, které svým charakterem vyvolávají potřebu řešit již v počátku trestního řízení odborné otázky.4) Jde vesměs o trestní věci týkající se závažné hospodářské a finanční kriminality.5)

V těchto věcech se musí konzultant stejně tak jako následně přibraný znalec seznámit s podstatnou částí obsáhlého spisového materiálu, což je náročné z časového hlediska a vyžaduje to potřebnou součinnost se zaměstnavatelem konzultanta a dalšími institucemi (jde-li o konzultanta - což zákon nevylučuje - který je zaměstnancem takových institucí). Zákon navíc umožňuje, aby byl konzultant přítomen u úkonu trestního řízení, kde se to z hlediska zaměření činnosti konzultanta jeví potřebné, přičemž na rozdíl od znalce nesmí do tohoto úkonu zasahovat.6) Přítomnost konzultanta na úkonu může vést k námitkám obviněného či jiných osob zúčastněných na úkonu vůči osobě konzultanta.

Na vyloučení konzultanta se vztahují předpisy o znalcích a tlumočnících,7) což prakticky znamená, že již při rozhodování o přibrání konzultanta bude nutno zkoumat jeho specializaci, ale i vztah k samotné trestní věci anebo osobám přicházejícím v úvahu jako osoby zúčastněné na trestním řízení tak, aby nebyl důvod k jeho vyloučení.
Činnost konzultanta nesměřuje přímo k objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení ani z hlediska jeho odborných znalostí a specializace, což prakticky znamená, že v příslušném spisovém materiálu nebude jeho činnost dokumentována, ale bude v pomocném spise orgánu, který jej přibral. Potom by nebyly na místě ani námitky podjatosti či vyloučení a další analogický postup podle zákona o znalcích a tlumočnících. Znamená to též, že konzultant má vztah pouze k orgánu trestního řízení, který jej přibral, a je otázkou, zda jiný orgán trestního řízení, třeba následně soud, si může téhož konzultanta přibrat znovu, a jak se dozví o tom, že ve věci již figuroval jako konzultant.

Zákon předpokládá, že jako konzultanti budou přibíráni zaměstnanci správních úřadů či jiných státních orgánů, vědeckých či výzkumných pracovišť či ústavů. Vyloučeny nejsou ani orgány státního odborného dozoru nad bezpečností práce a technických zařízení (srov. např. zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, o prevenci závažných havárií, ve znění zákona č. 258/2000 Sb.), které se podílejí na vyšetřování průmyslových havárií, nehod a pracovních úrazů, které mají oprávnění vydávat v rámci své působnosti odborná stanoviska či posudky. Jejich pracovníci se podílejí na vyšetřování určitých událostí, které se stanou předmětem trestního řízení.

V těchto případech nelze vyloučit námitku podjatosti, a proto by měl orgán trestního řízení přibrat konzultanta alespoň místně nepříslušného, pokud to bude možné.8)

Přibrání konzultanta neznamená zánik pracovně právního vztahu s jeho zaměstnavatelem a záleží také na zaměstnavateli, zda jej pro výkon této funkce uvolní. Pracovně právní předpisy neřeší výslovně tuto záležitost jako překážku v práci v obecném zájmu, zejména spojenou s náhradou mzdy.9)

Trestní řád ve znění po velké novele z roku 2001 nepředpokládá na druhé straně, že by konzultant byl odměňován za svoji činnost. Použití zákona o znalcích a tlumočnících snad analogicky umožňuje, aby orgán trestního řízení poskytl náhradu ušlé mzdy a cestovních výdajů tak, jak tomu bylo při dosud v praxi realizovaném výslechu odborného svědka, kterého měl právě konzultant nahradit.10)

Nic na této záležitosti nemění to, že zákon u konzultanta nepředpokládá vždy písemné odborné stanovisko, ale pouze konzultaci anebo sepsání záznamu o výsledku činnosti.

Snaha některých institucí, jako jsou celní ředitelství a finanční ředitelství, zpracovat seznam osob jako specialistů za účelem, aby byl usnadněn výběr konzultanta, však naráží na nedořešení otázky v oblasti pracovněprávních vztahů, poskytování náhrad a na povinnost mlčenlivosti.

Poněkud rozporuplné se jeví i ustanovení § 183 odst. 2 tr. ř., které umožňuje i soudu přibrat konzultanta. Proti samotné této možnosti jistě nelze nic namítat. Jestliže však zákonodárce stanovil, že konzultanta lze přibrat ve skutkově a právně složitých a závažných věcech, kde se koná přípravné řízení (viz § 157 odst. 3 tr. ř. ve znění citované novely), pak zásadní otázky usměrňování dokazování by v řízení před soudem měly již být vyřešeny z přípravného řízení.11) Soudu v řadě případů ani nebude známo, zda si policejní orgán či státní zástupce přibrali konzultanta k určitým otázkám.12)

Přesto je možno předpokládat účast konzultanta i ve stadiu projednání trestní věci v řízení před soudem (ustanovení § 183 odst. 2 tr. ř. bylo z hlediska systematiky trestního řádu začleněno do hlavy jedenácté obsahující základní ustanovení; vztahuje se tedy na celé řízení před soudem - mohlo by být např. uplatněno i ve stadiu řízení odvolacího).

Jinak ale pomoc konzultanta by mohla spočívat zejména při formulování otázek pro znalce, pro posouzení podmínek pro přijetí či nepřijetí obžaloby (včetně možného rozhodnutí o vrácení věci k došetření státnímu zástupci). Zásadně však přichází v úvahu účast konzultanta i při hlavním líčení, kde by dokonce mělo být těžiště této účasti ve stadiu řízení před soudem.13)

Nicméně v hlavním líčení je z odborného hlediska nejvýznamnější účast znalce. Činnost konzultanta však nesmí nahrazovat objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení z hlediska odborných znalostí, ale musí být pouze odborným průvodcem soudce. Sám nesmí do prováděných úkonů trestného řízení zasahovat.
Vždy tedy platí, že konzultant vyslovuje v těchto otázkách odborné názory, které nejsou pro soud závazné a nemají váhu názoru znalce, jakkoliv česká trestněprocesní úprava nedává znaleckému posudku nějakou zvláštní hodnotu (znamenalo by to zásah do zásady volného hodnocení důkazů).

O přibrání konzultanta sepíše orgán činný v trestním řízení úřední záznam, v němž uvede náležitosti uvedené v § 157 odst. 3 tr. ř., který by nemusel být nutně součástí trestního spisu. Tím by se pak stalo zcela obsoletním další ustanovení týkající se možnosti námitky podjatosti, přítomnosti při úkonech, apod.

Jakkoliv by tedy na místě byl nepochybně závěr o tom, že úřední záznam o přibrání konzultanta se vždy musí založit do trestního (vyšetřovacího) spisu - jak se ostatně takový závěr naznačuje již shora, už jen pro dosažení příslušné informovanosti soudu, u kterého byla podána obžaloba a který bude poté věc projednávat - platná právní úprava v tomto ohledu nevyznívá vůbec jednoznačně.

Závěrem je nutno zdůraznit, že základní příčinou, proč zřejmě není tento institut v trestním řízení téměř využíván,14) je nedostatečné vymezení jeho procesního postavení v trestním řádu (a to např. i z pohledu zásadního terminologického odlišení oproti znaleckému konzultantovi)15) včetně nároků spojených s výkonem této funkce.

Tento institut by měl být využíván především v přípravném řízení, pokud je určen jen pro skutkově a právně složité trestní věci, zvláště pak trestní věci s příslušností soudu podle § 17 tr. ř. Využití v pozdějších stadiích trestního procesu však - a to i s přihlédnutím k záměrům, jež sledovala velká novela trestního řádu - rozhodně nelze vyloučit.

Poznámky:
1) Za tím účelem např. přichází v úvahu i poučení této osoby v trestním řízení, v němž by byly probírány utajované skutečnosti chráněné zvláštním zákonem (zákonem č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů), postupem dle § 35 odst. 4 tr. ř. per analogiam v řízení přípravném nebo dle § 198a tr. ř. ve stadiu projednání trestní věci v řízení před soudem. Podmínkou by pochopitelně bylo, že se konzultant musí - v zájmu toho, aby řádně plnil svou úlohu - seznámit i s těmito utajovanými skutečnostmi.
2) Šámal, P., Král, V., Baxa, J., Púry, F. Trestní řád. Komentář. Díl I (§ 1-179). Praha: C. H. Beck, 4. vydání, Praha 2002, s. 927.
3) Srov. Novotný, F., Růžička, M. a kol. Trestní kodexy (trestní zákon, trestní řád) a související předpisy (komentář). Praha: Eurounion, 2. doplněné vydání, 2002, s. 882.
4) Šámal, P., Král, V., Baxa, J., Púry, F. Trestní řád. Komentář. Díl I (§ 1-179). Praha: C. H. Beck, 4. vydání, Praha 2002, s. 928.
5) Viz komentář k trestnímu řádu citovaný v poznámce pod čarou č. 2, s. 928, kde se kromě jiného uvádí, že za závažné věci lze považovat zejména trestní věci, k jejichž projednání v prvním stupni je příslušný krajský soud (srov. § 17 tr. ř.), anebo zvlášť závažné úmyslné trestné činy ve smyslu § 41 odst. 2 tr. zák., i pokud jsou projednávány okresními soudy. Některé z trestných činů projednávaných krajskými soudy (srov. zejména § 17 odst. 1 písm. c/ tr. ř.), nebude sice možno považovat za závažné v tomto smyslu, ale budou zpravidla spadat pod pojem "věci skutkově složité".
 Citovaný komentář poukazuje na to, že vedle věcí z oblasti hospodářské a finanční kriminality by shora uvedenou charakteristiku mohly splňovat i věci týkající se trestné činnosti v oblasti životního prostředí, složité trestné činnosti v oblasti daňové, devizového hospodářství, apod.
 Komentář se pokouší stanovit i určité obecné znaky, které by měly uvedené věci naplňovat - mělo by se jednat o věci, které svým charakterem vyvolávají zásadně potřebu řešení odborné problematiky již při obecném přístupu k jejich objasňování (např. základní orientace v odborné problematice projednávané věci včetně používané odborné terminologie, dále při řešení otázek, zda přibrat znalce a z jakého oboru, případně více oborů či specializací, jaké otázky takovému znalci položit, jejich formulace, atd.).
6) Viz Šámal, P., Novotný, F., Růžička, M., Vondruška, F., Novotná, J. Přípravné řízení trestní. Praha: C. H. Beck, 2003, 2. podstatně přepracované vydání, s. 665.
7) Konkrétně jde o ustanovení § 11 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.
8) Komentář uvedený v poznámce pod čarou č. 3 na s. 882, vychází z opačného názoru (odmítá možnost přibírání konzultantů z těchto orgánů a institucí s poukazem na to, že zpravidla pak podávají odborná vyjádření. Komentář citovaný v poznámce pod čarou č. 2 na s. 929 možnost přibrání takových konzultantů nevylučuje, ale doporučuje přistupovat k této otázce maximálně citlivě, neboť později může být důvodně namítána jejich podjatost. Totéž by se podle tohoto komentáře týkalo pracovníků orgánů vykonávajících kontrolní funkce, např. bankovního dohledu České národní banky nebo Komise pro cenné papíry.
9) To je třeba považovat za nepochybný nedostatek platné právní úpravy.
10) Uvedený závěr je však možno považovat za sporný a měl by vyvolat diskusi.
11) Srov. i to, že ve věcech, v nichž koná v prvním stupni řízení v prvním stupni krajský soud, se koná vždy tzv. rozšířené vyšetřování podle oddílu třetího hlavy desáté trestního řádu (§ 168-170 tr. ř.). Na druhé straně pochopitelně by bylo možno vzít v úvahu i určitý podíl některých věcí s příslušností okresního soudu jako soudu prvního stupně, jakož i to, že - zcela obecně vzato - velká novela trestního řádu z roku 2001 přesunula ve výrazné míře těžiště dokazování ze stadia přípravného řízení do stadia projednání trestní věci v řízení před soudem.
12) Zřejmě se jeví potřebné, aby záznam o přibrání konzultanta byl skutečně ve všech případech také založen i do trestního (vyšetřovacího) spisu a aby tato skutečnost byla zvýrazněna i v textu podané obžaloby. Jednoznačná úprava této otázky však v trestním řádu chybí.
13) Šámal, P., Král, V., Baxa, J., Púry, F. Trestní řád. Komentář. Díl I (§ 1- 179). Praha: C. H. Beck, 4. vydání, Praha 2002, s. 1221.
14) V této souvislosti je třeba poznamenat, že analýza případů využívání konzultantů dle § 157 odst. 3 tr. ř. v trestním (přípravném) řízení policejními orgány, jež byla provedena nedávno Úřadem Služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia Policie ČR, výslovně konstatuje, že institut konzultanta se všemi náležitostmi formální stránky podle § 157 odst. 3 tr. ř. je využíván spíše výjimečně. To na druhé straně nevylučuje, aby policejní orgány využívaly zcela neformálně určitých konzultací (ale to se děje bez jakéhokoliv záznamu o přibrání - je pak vůbec otázkou, zda se tu jedná o využívání institutu upraveného v § 157 odst. 3 tr. ř.).
15) Viz § 10 odst. 2 zákona č. 36/1967 Sb., podle něhož (v návaznosti na úpravu v § 10 odst. 1, podle níž musí znalec, případně tlumočník, vykonávat svou činnost osobně), jestliže to vyžaduje povaha věci, je znalec (a také tlumočník) oprávněn přibrat konzultanta k posuzování zvláštních dílčích otázek; tuto okolnost spolu s důvody, které k ní vedly, musí uvést v posudku. Odpovědnost znalce (tlumočníka) není dotčena ani v oné části posudku (překladu), o níž bylo konzultováno.

JUDr. Jaroslav Tichý

Zdroj: Státní zastupitelství, č. 10/2005, str. 5 až 7

Novinky

Abeceda účetnictví pro některé vybrané účetní jednotky 2017/2018 – organizační složky státu státní fondy, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, Regionální rady regionů soudržnosti, příspěvkové organizace

Abeceda účetnictví pro některé vybrané účetní jednotky 2017/2018 – organizační složky státu státní fondy, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, Regionální rady regionů soudržnosti, příspěvkové organizace Vydání této publikace ovlivnilo Usnesení vlády č. 921 ze dne 22. 12. 2010, ve kterém vláda schválila mimo jiné i způsob naplnění základních principů vzniku účetnictví státu. Podrobněji k obsahu „Modernizace“ účetnictví některých vybraných ...

Cena: 649 KčKOUPIT

DPH u intrakomunitárních dodávek a dovozu a vývozu zboží, 7. vydání

DPH u intrakomunitárních dodávek a dovozu a vývozu zboží, 7. vydání Jedná se o další doplněné a aktualizované vydání velmi žádané publikace, která zachycuje praktické postupy při uplatňování DPH v oblasti jak pořízení zboží z jiného členského státu a dovozu zboží ze třetích zemí, tak i v oblasti dodání zboží do ...

Cena: 648 KčKOUPIT

ÚZ č. 1202 - Správní řád, Soudní řád správní, Přestupky

ÚZ č. 1202 - Správní řád, Soudní řád správní, PřestupkyV oblasti přestupků došlo od 1. července 2017 k zásadním změnám – dosavadní zákon o přestupcích byl zrušen a nahrazen zcela novou právní úpravou obsaženou v zákonu o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a dále v novém zákonu o některých ...

Cena: 75 KčKOUPIT

DPH 2017 - výklad s příklady

DPH 2017 - výklad s příklady Ve 13. vydání této časem a praxí prověřené publikace naleznete výklad všech paragrafů zákona o DPH se zvýrazněním všech novel, včetně té poslední od 1. 7. 2017. Publikaci využijete vy všichni, kteří se v praxi setkáváte s DPH. Nechybí v ní ani ...

Cena: 339 KčKOUPIT

Provozovatel

Nakladatelství Sagit, a. s.
Horní 457/1, 700 30 Ostrava-Hrabůvka
Společnost je zapsaná v obchodním
rejstříku vedeném KS v Ostravě,
oddíl B, vložka 3086.
IČ: 277 76 981
DIČ: CZ27776981

Telefony


Zásilkový obchod: 558 944 614
Předplatné ÚZ: 558 944 615
Software: 558 944 629
Knihkupci: 558 944 621
Inzerce: 558 944 634

E-maily


Zásilkový obchod: obchod@sagit.cz
Předplatné ÚZ: predplatne@sagit.cz
Software: software@sagit.cz
Knihkupci: knihkupci@sagit.cz
Inzerce: inzerce@sagit.cz

Obchodní podmínky

© 1996–2017 Nakladatelství Sagit, a. s. Všechna práva vyhrazena.