Váš nákupní košík:  prázdný Přihlášení obchod@sagit.cz

Navigace:  Úvod  »  Zákony  »  Finanční zpravodaj

Finanční zpravodaj

  • Předpis č. 21/2006 FZ, zdroj: FINANČNÍ ZPRAVODAJ ročník 2006, číslo 3/1, ze dne 20. 3. 2006

21

Zveřejnění souboru otázek pro základní, střední a vyšší kvalifikační stupeň pojišťovacích
zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí
– 2. přepracované vydání – platné od 1. 4. 2006.

Čj. 32/35 375/2006-321

Ing. Miroslav Sýkora, tel.: 257 04 2670 

Ministerstvo financí, jako orgán státního dozoru v pojišťovnictví pro území ČR, podle ustanovení Zkušebního řádu pro odborné zkoušky pojišťovacího zprostředkovatele a likvidátora pojistných událostí, zveřejňuje druhé, přepracované vydání souboru otázek pro základní, střední a vyšší kvalifikační stupeň, platné od 1.4.2006.

Ředitelka Úřadu
Ing. Milada Staňková, v.r.

Soubor otázek k zajištění zkoušek odborné způsobilosti - základní kvalifikační stupeň
- otázky č. 1 - 297.

1 Zákon o pojišťovnictví upravuje:
a) Pouze podmínky provozování zprostředkovatelské činnosti.
b) Podmínky provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti a výkon dohledu v pojišťovnictví.
c) Podmínky uzavírání pojistné smlouvy.
2 Upravuje zákon o pojišťovnictví též provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti pojišťovnou nebo zajišťovnou se sídlem na území České republiky?
a) Ne.
b) Ano.
c) Ano, ale pouze provozování pojišťovací činnosti.
3 Upravuje zákon o pojišťovnictví též provozování pojišťovací činnosti na území České republiky pojišťovnou se sídlem na území jiného členského státu Evropské unie a na území státu Evropského hospodářského prostoru?
a) Ne.
b) Ano.
c) Ano, ale pouze do 31. 12. 2004.
4 Pojišťovací činnost je zejména:
a) Činnost pojišťovacích zprostředkovatelů.
b) Uzavírání pojistných smluv pojišťovnou, správa pojištění a poskytování plnění z pojistných smluv.
c) Spolupráce pojišťovny a zajišťovny.
5 Co je to zajišťovací činnost?
a) Poskytování okamžité pomoci pojistníkovi, pokud nastane pojistná událost.
b) Uzavírání smluv, kterými se zajišťovna zavazuje poskytnout pojišťovně ve sjednaném rozsahu plnění, nastane-li nahodilá událost ve smlouvě blíže označená.
c) Provádění dozoru nad činností pojišťovny.
6 Obsahem zajišťovací činnosti je:
a) Uzavírání zajistných smluv s pojistníkem.
b) Uzavírání zajistných smluv mezi pojišťovnou a zajišťovnou.
c) Asistenční služba zajišťující pomoc pojištěným.
7 Je obsahem pojišťovací činnosti též uzavírání pojistných smluv pojišťovnou?
a) Ne, neboť uzavírání pojistných smluv patří do zajišťovací činnosti.
b) Ano.
c) Ano, jedná-li se o fyzické osoby.
8 Soubor uzavřených pojistných smluv se nazývá:
a) Příslušenství pojistného kmene.
b) Pojistný kmen.
c) Fond pojistných smluv.
9 Co je pojistný kmen?
a) Databáze pojistných zprostředkovatelů.
b) Soubor uzavřených pojistných smluv.
c) Uzavřené smlouvy na životní pojištění.
10 Jaká jsou práva pojistníků při převodu pojistného kmene?
a) Pojistník může vypovědět pojistnou smlouvu kdykoliv.
b) Pojistník může vypovědět pojištění do 1 měsíce od doručení sdělení o převodu.
c) Pojistník nemůže v tomto případě vypovědět pojistnou smlouvu.
11 Soubor činností směřujících k udržení a aktualizaci stavu pojistných smluv se nazývá:
a) Klasifikace pojistných smluv.
b) Správa pojištění.
c) Klientský servis.
12 Co je to správa pojištění?
a) Výplata provizí pojišťovacím zprostředkovatelům.
b) Soubor činností směřujících k udržení a aktualizaci stavu pojistných smluv.
c) Provádění dohledu nad pojišťovnami.
13 Zaručený podíl na výnosech z finančního umístění v životním pojištění se nazývá:
a) Zhodnocení vkladu.
b) Technická úroková míra.
c) Bonus.
14 Co je technická úroková míra?
a) Zhodnocení investovaných prostředků ve fondech.
b) Zaručený podíl na výnosech z finančního umístění v životním pojištění.
c) Částka, kterou platí pojistník na úrocích z prodlení.
15 Soubor činností spojených s vyřizováním pojistné události se nazývá:
a) Výplata pojistné částky.
b) Likvidace pojistné události.
c) Správní řízení.
16 Kdy je splatné pojistné plnění?
a) Ihned.
b) Do 15 dnů po skončení šetření pojistné události.
c) Do 30 dnů po skončení šetření pojistné události.
17 Pojištění se podle zákona o pojišťovnictví člení na odvětví:
a) Životní pojištění a důchodové pojištění.
b) Životní pojištění a neživotní pojištění.
c) Neživotní pojištění a úrazové pojištění.
18 Patří důchodové pojištění podle zákona o důchodovém pojištění mezi odvětví životního pojištění?
a) Ano, patří za předpokladu, že bylo uzavřeno před 1.1.2000.
b) Nepatří.
c) Ano, patří.
19 Je odvětvím životního pojištění též penzijní připojištění podle zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem?
a) Ano, je za předpokladu, že bylo uzavřeno před 1.1.2000.
b) Není.
c) Ano.
20 Subjekty podnikající v pojišťovnictví jsou:
a) Finanční instituce.
b) Pojišťovací zprostředkovatelé, pojišťovny, zajišťovny a samostatní likvidátoři pojistných událostí.
c) Pojišťovny, banky, družstevní záložny a zajišťovny.
21 Mezi subjekty podnikající v pojišťovnictví nepatří:
a) Pojišťovny a zajišťovny.
b) Banky a družstevní záložny.
c) Pojišťovací zprostředkovatelé.
22 Patří pojišťovny mezi subjekty podnikající v pojišťovnictví?
a) Ne, nepatří.
b) Ano, patří.
c) Jen ty, které patří do finanční skupiny.
23 Patří pojišťovací zprostředkovatelé mezi subjekty podnikající v pojišťovnictví?
a) Ne, nepatří.
b) Ano, patří.
c) Jen pokud uzavírají životní pojištění.
24 Patří zajišťovny mezi subjekty podnikající v pojišťovnictví?
a) Ne, nepatří.
b) Ano, patří.
c) Ano, pokud provádějí zároveň pojišťovací činnost.
25 Kdo provádí v ČR dohled v pojišťovnictví?
a) Ministerstvo průmyslu a obchodu.
b) Česká národní banka.
c) Ministerstvo pro místní rozvoj.
26 Je finanční úřad orgánem, který podle zákona o pojišťovnictví provádí dohled v pojišťovnictví?
a) Ano, je.
b) Ne, není.
c) Ano, je. Kromě případů, kdy určí Ministerstvo průmyslu a obchodu jinak.
27 Provádí Česká národní banka dohled v pojišťovnictví?
a) Ne, neprovádí.
b) Ano, provádí.
c) Provádí pouze v případě, že je požádáno soudem.
28 Může Česká národní banka jako orgán dohledu v pojišťovnictví ukládat sankce?
a) Ne, sankce nemohou být ukládány.
b) Ano, Česká národní banka má právo ukládat sankce.
c) Ano, o sankcích rozhoduje příslušný finanční úřad.
29 Může finanční úřad ukládat pojišťovnám sankce za porušení zákona o pojišťovnictví?
a) Ano.
b) Ne.
c) Ano, avšak pouze pojišťovnám, které jsou jejími členy.
30 Může Česká národní banka uložit pokutu tuzemské pojišťovně?
a) Ne.
b) Ano, a to až do výše 50 000 000 Kč. 
c) Ano, musí však pokutu projednat nejprve s Poslaneckou sněmovnou ČR.
31 Jaké jsou podmínky k provozování pojišťovací činnosti tuzemskou pojišťovnou?
a) Podmínky určuje příslušný finanční úřad.
b) Povolení České národní banky a umístění statutárního i skutečného sídla na území České republiky.
c) Žádné nejsou.
32 Kdo vydává povolení k provozování pojišťovací činnosti tuzemské pojišťovně?
a) Příslušný finanční úřad.
b) Česká národní banka.
c) Příslušný městský nebo okresní úřad – živnostenský odbor.
33 Musí mít tuzemská pojišťovna povolení k provozování pojišťovací činnosti?
a) Nemusí, pokud je to akciová společnost.
b) Musí, povolení vydává Česká národní banka.
c) Pokud neprovozuje životní pojištění, nemusí.
34 Je pojišťovací zprostředkovatel v době výkonu zprostředkovatelské činnosti povinen zachovávat mlčenlivost o pojištění klientů a o činnosti pojišťovny?
a) Ne.
b) Ano.
c) Ano, pouze pokud pracuje pro více pojišťoven.
35 Je pojišťovací zprostředkovatel povinen zachovávat mlčenlivost o pojištění klientů a o činnosti pojišťovny i po ukončení činnosti pro pojišťovnu?
a) Ano, jen po dobu 10 let.
b) Ano.
c) Ano, jen po dobu 5 let.
36 Osobě, která poruší zákonnou povinnost mlčenlivosti, hrozí:
a) Uložení pokuty až do výše průměrného výdělku.
b) Uložení pokuty až do 500 000 Kč.
c) Nic.
37 Může Česká národní banka zaměstnanci pojišťovny uložit pokutu za porušení povinnosti mlčenlivosti?
a) Ne.
b) Ano.
c) Ano, ale pouze pojišťovně v jiném členském státě.
38 Může Česká národní banka pojišťovacímu zprostředkovateli uložit pokutu za porušení povinnosti mlčenlivosti?
a) Ano, do výše 100 000 Kč.
b) Ano, až do výše 500 000 Kč.
c) Ne.
39 Osobním údajem je:
a) IČ právnické osoby.
b) Rodné číslo.
c) Číslo řidičského průkazu.
40 Co je to citlivý osobní údaj?
a) Jakýkoliv údaj týkající se fyzické osoby.
b) Osobní údaj vypovídající o národnostním, rasovém nebo etnickém původu, politických postojích, členství v odborových organizacích, náboženství a filozofickém přesvědčení, odsouzení za trestný čin, zdravotním stavu a sexuálním životě subjektu údajů a jakýkoliv biometrický nebo genetický údaj subjektu údajů.
c) Jméno, příjmení, adresa, datum narození.
41 Jak se provádí likvidace osobních údajů?
a) Zapečetěním a uzavřením do trezoru na Ministerstvu financí.
b) Zničením nosičů osobních údajů, fyzickým vymazáním nebo trvalým vyloučením osobních údajů z dalšího zpracování.
c) Libovolným způsobem.
42 Nezávislý orgán, který provádí dozor nad dodržováním zákonných povinností při zpracování osobních údajů, se nazývá:
a) Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
b) Úřad pro ochranu osobních údajů.
c) Živnostenský úřad.
43 Stanoví zákon o ochraně osobních údajů náležitosti smlouvy mezi správcem (pojišťovnou) a zpracovatelem (pojišťovacím zprostředkovatelem), na základě které pojišťovací zprostředkovatel (jako zpracovatel osobních údajů) zpracovává pro pojišťovnu osobní údaje?
a) Nestanoví.
b) Ano. Je to rozsah, účel zpracovávaných údajů, doba, na kterou se uzavírá a záruky o technickém a organizačním zabezpečení údajů.
c) Ano, ale jen pokud taková smlouva trvá déle než 1 rok.
44 Musí mít písemnou formu smlouva, na základě které pojišťovací zprostředkovatel (jako zpracovatel osobních údajů) zpracovává pro pojišťovnu osobní údaje?
a) Musí jen v případě, kdy zpracovatel zpracovává osobní údaje pro více pojišťoven.
b) Musí.
c) Nemusí, pokud nezpracovává citlivé údaje.
45 Je pojišťovací zprostředkovatel podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti (tzv. praní špinavých peněz) povinen identifikovat pojistníka?
a) Není.
b) Ano, jde-li o uzavření smlouvy o životním pojištění, jestliže splátky pojistného v jednom kalendářním roce přesahují částku v hodnotě 1 000 eur, nebo pokud jednorázové pojistné přesahuje částku v hodnotě 2 500 eur.
c) Ano, ale jen jedná-li se o cizího státního příslušníka.
46 Stanoví zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, jakým způsobem musí být provedena identifikace pojistníka - fyzické osoby?
a) Ne, nestanoví.
b) Jedná se o zjištění jména a příjmení, případně všech jmen a příjmení, rodného čísla nebo data narození, pohlaví, trvalého nebo jiného pobytu, jejich ověření z průkazu totožnosti, jsou-li v něm uvedeny, a dále ověření shody podoby s vyobrazením v průkazu totožnosti a ověření čísla a doby platnosti průkazu totožnosti a orgánu nebo státu, který jej vydal; jde-li o fyzickou osobu provozující podnikatelskou činnost, též zjištění její obchodní firmy, odlišujícího dodatku nebo dalšího označení a identifikačního čísla.
c) Ano, ale jen je-li pojistníkem cizí státní příslušník.
47 Kdo je oprávněn uzavřít pojistnou smlouvu za pojistníka - právnickou osobu?
a) Jakýkoliv zaměstnanec právnické osoby.
b) Ti, kteří jsou k tomu oprávněni smlouvou o zřízení, zakládací listinou, zákonem nebo pověření pracovníci a zmocněnci.
c) Pouze zmocněnec.
48 Je za pojistníka - právnickou osobu oprávněn uzavřít pojistnou smlouvu jeho prokurista?
a) Ne.
b) Ano.
c) Pouze ze souhlasem finančního úřadu.
49 Je statutární orgán oprávněn uzavřít pojistnou smlouvu jménem právnické osoby?
a) Ne.
b) Ano.
c) Ano , avšak pouze při sjednání životního pojištění členů příslušného statutárního orgánu.
50 Co je právní subjektivita fyzické osoby?
a) Způsobilost pouze k právům.
b) Způsobilost mít práva a povinnosti.
c) Způsobilost pouze k povinnostem.
51 Může být pojištěným i pětileté dítě?
a) Ne.
b) Ano.
c) Ano, ale pouze z rozhodnutí soudu.
52 Musí být pojistníkovi vždy alespoň 18 let?
a) Musí.
b) Nemusí.
c) Nemusí, pokud je to na základě rozhodnutí soudu.
53 Co je předpokladem objektivní odpovědnosti?
a) Zavinění.
b) Porušení právní povinnosti, existence škody, existence příčinné souvislosti mezi nimi.
c) Porušení právní povinnosti, existence škody, existence příčinné souvislosti mezi nimi a zavinění.
54 Zájemcem o pojištění je:
a) Jen osoba mladší 15 let.
b) Osoba, která má zájem o uzavření pojistné smlouvy s pojistitelem.
c) Jen osoba s dlouhodobým pobytem na území ČR.
55 Účastníky pojištění jsou:
a) Pouze pojistník a pojištěná osoba, která má právo na pojistné plnění.
b) Pojistitel a pojistník, jakožto smluvní strany a dále pojištěný a každá další osoba, které z pojištění vzniklo právo nebo povinnost.
c) Pouze pojistitel a oprávněná osoba.
56 Pojistitelem je:
a) Fyzická osoba, která je oprávněna ke sjednávání pojištění.
b) Právnická osoba, která je oprávněna provozovat pojišťovací činnost podle zákona o pojišťovnictví.
c) Pojistitelem je ten, na jehož majetek bylo pojištění sjednáno.
57 Pojistníkem je:
a) Osoba, která je oprávněna provozovat pojišťovací činnost.
b) Osoba, která uzavřela s pojistitelem pojistnou smlouvu.
c) Pouze osoba, která má právo na pojistné plnění.
58 Pojištěným je:
a) Pouze osoba vstupující do dědického řízení a která má právo na pojistné plnění.
b) Osoba, na jejíž život, zdraví, majetek, odpovědnost za škodu nebo jiné hodnoty pojistného zájmu se soukromé pojištění vztahuje.
c) Osoba, která má zájem uzavřít pojistnou smlouvu.
59 Oprávněnou osobou je:
a) Osoba, která při sjednání pojištění zastupuje pojištěného.
b) Osoba, které v důsledku pojistné události vznikne právo na pojistné plnění.
c) Osoba, na kterou přechází v důsledku pojistné události povinnost platit pojistné.
60 Obmyšlenou osobou je:
a) Osoba, která je povinna platit pojistné za pojistníka.
b) Osoba, kterou určí v pojistné smlouvě pojistník a které vznikne právo na pojistné plnění v případě smrti pojištěného.
c) Osoba, kterou chce pojistník pojistit.
61 Může být pojistník zároveň pojištěným?
a) Ne, nikdy.
b) Ano.
c) Ano, ale pouze se souhlasem Ministerstva financí.
62 Osoba, která má zájem o uzavření pojistné smlouvy s pojistitelem, se nazývá:
a) Žadatel.
b) Zájemce.
c) Oprávněná osoba.
63 Právnická osoba, která je oprávněna provozovat pojišťovací činnost podle zákona o pojišťovnictví nazývá:
a) Pojistník.
b) Pojistitel (tj. pojišťovna).
c) Zprostředkovatel.
64 Osoba určená pojistníkem v pojistné smlouvě, které vznikne právo na pojistné plnění v případě smrti pojištěného, se nazývá:
a) Pojistitel.
b) Obmyšlený.
c) Zájemce.
65 Co je pojistná hodnota?
a) Výše pojistného za pojistná nebezpečí.
b) Nejvyšší možná majetková újma, která může nastat v důsledku pojistné události.
c) Limit pojistného plnění.
66 Co je pojistná částka?
a) Částka, kterou zaplatí pojištěný za pojistnou ochranu.
b) Smluvně dohodnutá finanční částka v pojistné smlouvě, která určuje horní hranici pojistného plnění.
c) Částka, která je dolní hranici pojistného plnění.
67 Nejvyšší možná majetková újma, která může nastat v důsledku pojistné události, se nazývá?
a) Pojistná cena.
b) Pojistná hodnota.
c) Aktuální škoda.
68 Smluvně dohodnutá finanční částka v pojistné smlouvě, která určuje horní hranici pojistného plnění, se nazývá?
a) Pojistná hranice.
b) Pojistná částka.
c) Pojistné plnění.
69 Co je pojistné?
a) Je to částka sjednaná v pojistné smlouvě, kterou pojistitel vyplatí v případě pojistné události.
b) Je to úplata za pojištění.
c) Je to částka, kterou pojistitel vyplatí pojistníkovi v případě zrušení smlouvy.
70 Pojistné stanovené za pojistné období se nazývá?
a) Netto pojistné.
b) Běžné pojistné.
c) Časové pojistné.
71 Pojistné stanovené na celou dobu, na kterou bylo pojištění sjednáno, se nazývá?
a) Jednorázově vyplacená penze.
b) Jednorázové pojistné.
c) Odbytné.
72 Kdy je splatné běžné pojistné?
a) V den podpisu smlouvy.
b) První den pojistného období, nebylo-li dohodnuto jinak.
c) Po přijetí pojištěného do pojištění.
73 Kdy je splatné jednorázové pojistné?
a) V den podpisu smlouvy.
b) Dnem počátku pojištění, nebylo-li dohodnuto jinak.
c) Po přijetí pojištěného do pojištění.
74 Úplata za soukromé pojištění se nazývá:
a) Zajistné.
b) Pojistné.
c) Cena.
75 Co je škodná událost?
a) Je to jen skutečnost, při které byla poškozena oprávněná osoba.
b) Je to skutečnost, ze které vznikla škoda a která by mohla být důvodem vzniku práva na pojistné plnění.
c) Je to jen událost, ke které došlo na území ČR.
76 Co je pojistná událost?
a) Je pojem, užívaný v životním pojištění při oceňování zdravotního stavu.
b) Je to nahodilá skutečnost blíže označená v pojistné smlouvě, se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění.
c) Placení pojistného.
77 Skutečnost, ze které vznikla škoda a která by mohla být důvodem vzniku práva na pojistné plnění, se nazývá:
a) Nehodou.
b) Škodná událost.
c) Škodným důvodem.
78 Nahodilá skutečnost blíže označená v pojistné smlouvě, se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění, se nazývá:
a) Pojistný záměr.
b) Pojistná událost.
c) Pojistná skutečnost.
79 Je pojistitel povinen po oznámení pojistné události zahájit šetření této události?
a) Ne.
b) Ano.
c) Pouze v případě smrti pojištěného.
80 Pojistné plnění je splatné:
a) Do 30 dnů po skončení šetření policie.
b) Do 15 dnů po skončení šetření pojistné události.
c) Do 1 roku od skončení šetření policie.
81 Do kdy je pojistitel povinen ukončit šetření škodné události?
a) Do 1 měsíce od oznámení události.
b) Do 3 měsíců od oznámení události, nestanoví-li zákon jinak.
c) Do 6 měsíců od oznámení události.
82 Promlčecí doba u pojistného plnění ze životního pojištění je:
a) 3 roky.
b) 10 let.
c) Promlčecí lhůta u životního pojištění se neuplatňuje.
83 Promlčecí doba u pojistného plnění z neživotního pojištění je:
a) 5 let.
b) 3 roky.
c) 1 rok.
84 Je pojistitel povinen poskytnout zálohu na pojistné plnění?
a) Ne.
b) Ano, pokud nemůže včas ukončit šetření ve lhůtě dané zákonem, a to na žádost oprávněné osoby.
c) Ano, pouze však u neživotního pojištění.
85 Kdy začíná běžet promlčecí doba práva na pojistné plnění u životního pojištění?
a) Za 3 roky po vzniku pojistné události.
b) Za 1 rok po vzniku pojistné události.
c) Za 5 let po skončení šetření pojistné události.
86 Kdy začíná běžet promlčecí doba práva na pojistné plnění u neživotního pojištění?
a) Za 3 roky po vzniku pojistné události.
b) Za 1 rok po vzniku pojistné události.
c) Za 5 let po skončení šetření pojistné události.
87 Má pojistitel právo odmítnout plnění z pojistné smlouvy?
a) Ne.
b) Ano, ale za podmínek stanovených zákonem.
c) Pouze ze souhlasem Ministerstva financí.
88 Co je časová cena pojištěné věci?
a) Cena, za kterou byla věc nakoupena.
b) Cena, kterou měla věc bezprostředně před pojistnou událostí.
c) Pořizovací cena věci rozhodná pro stanovení pojistné částky.
89 Jak se stanoví časová cena?
a) Stanoví se na základě vyhlášky Ministerstva financí.
b) Stanoví se z nové ceny věci, přičemž se přihlíží ke stupni opotřebení nebo jiného znehodnocení či jejího zhodnocení.
c) Stanoví na základě odhadu.
90 Co je nová cena pojištěné věci?
a) Cena, kterou si stanoví klient.
b) Cena, za kterou lze v daném místě a v daném čase pořídit věc stejnou nebo srovnatelnou, a to jako věc stejnou nebo novou stejného druhu a účelu.
c) Cena, kterou stanoví Ministerstvo financí.
91 Cena, kterou měla věc bezprostředně před pojistnou událostí, se nazývá:
a) Škodná cena.
b) Časová cena.
c) Odkupná cena.
92 Cena, za kterou lze v daném místě a v daném čase pořídit věc stejnou nebo srovnatelnou, a to jako věc stejnou nebo novou, se nazývá:
a) Odhadní cena.
b) Nová cena.
c) Nákupní cena.
93 Co je odkupné v životním pojištění?
a) Finanční částka určená klientem.
b) Výše rezervy vypočtená pojistně matematickými metodami k datu zániku pojištění.
c) Celková částka k výplatě při pojistném plnění.
94 Co je redukce pojistné částky v životním pojištění?
a) Ochrana klienta proti inflaci.
b) Snížení pojistné částky pojistitelem dle podmínek zákona.
c) Úprava pojistné částky klientem.
95 Rezerva vypočtená pojistně matematickými metodami k datu zániku pojištění se nazývá:
a) Odškodné.
b) Odkupné.
c) Zádržné.
96 Jaké identifikační údaje o pojistníkovi a pojištěném - fyzické osobě je oprávněn pojišťovací zprostředkovatel uvést do pojistné smlouvy?
a) Žádné.
b) Jméno, popřípadě jména, příjmení, adresa bydliště a rodné číslo nebodatum narození, nebylo-li rodné číslo přiděleno, popřípadě obchodní firma.
c) Pouze jméno a příjmení.
97 Co je pojistka?
a) Smluvní ochrana pojistitele vůči pojistníkovi.
b) Potvrzení o uzavření pojistné smlouvy vydaná pojistitelem pojištěnému.
c) Příslib pojištěného k placení pojistného.
98 Kdo vystaví pojistníkovi pojistku jako potvrzení o uzavření pojistné smlouvy?
a) Pojišťovací makléř.
b) Pojistitel.
c) Pojišťovací agent.
99 Je pojistitel povinen při ztrátě pojistky vystavit pojistníkovi její druhopis?
a) Ano, ale pouze ze souhlasem Ministerstva financí.
b) Ano, ale pouze na žádost pojistníka.
c) Ne, nikdy.
100 Kdo vydává pojistné podmínky, které jsou nedílnou součástí pojistné smlouvy?
a) Česká asociace pojišťoven.
b) Pojistitel.
c) Ministerstvo financí.
101 Jsou součástí pojistné smlouvy pojistné podmínky?
a) Ne.
b) Ano, vždy.
c) Ano, ale pouze na žádost pojistníka.
102 S pojistnými podmínkami musí být pojistník prokazatelně seznámen, a to:
a) Po uzavření pojistné smlouvy.
b) Před uzavřením pojistné smlouvy.
c) Během trvání pojištění.
103 Jaké identifikační údaje o pojistníkovi a pojištěném - právnické osobě je oprávněn pojišťovací zprostředkovatel uvést do pojistné smlouvy?
a) Obchodní firmu nebo název právnické osoby a její zisk za poslední 3 roky.
b) Obchodní firmu nebo název právnické osoby, její sídlo a u tuzemských právnických osob též identifikační číslo.
c) Žádné.
104 Musí být pojistná smlouva uzavřena vždy písemně?
a) Ano, vždy.
b) Pojistná smlouva musí mít písemnou formu, s výjimkou případů, kdy zakládá pojištění s pojistnou dobou kratší než 1 rok (krátkodobé pojištění).
c) Ne, pouze na žádost klient.
105 Musí být písemná pojistná smlouva vždy podepsaná?
a) Ne.
b) Ano.
c) Pouze v případě, že pojistník není totožný s pojištěným.
106 Pojištění vzniká:
a) Vyjádřením zájmu ze strany klienta.
b) Prvním dnem po uzavření pojistné smlouvy, nebylo-li dohodnuto jinak.
c) Jen k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí.
107 Vzniká pojištění prvním dnem po uzavření pojistné smlouvy?
a) Ne.
b) Ano, nebylo-li dohodnuto jinak.
c) Ano, vždy.
108 Může se pojištění vztahovat i na dobu před uzavřením pojistné smlouvy?
a) Ne.
b) Ano.
c) Ano, pokud je pojistník v pracovní neschopnosti.
109 Může pojištění vzniknout již dnem, ve kterém je uzavřena pojistná smlouva?
a) Ne.
b) Ano.
c) Ano, protože každé pojištění vzniká dnem uzavření pojistné smlouvy.
110 Za jakých podmínek lze změnit pojistnou smlouvu?
a) Kdykoliv i bez souhlasu obou smluvních stran.
b) Dohodou smluvních stran, která musí být učiněna písemnou formou, není-li stanoveno jinak.
c) Dohodou smluvních stran, a to ve lhůtě 3 měsíců.
111 Může pojistník jednostranně změnit pojistnou smlouvu?
a) Ano se souhlasem Ministerstva financí.
b) Ne, ledaže tak stanoví zákon.
c) Kdykoliv i se zpětnou platností.
112 Pojištění se přerušuje:
a) Pokud je to nevýhodné pro pojistitele.
b) Nebylo-li pojistné zaplaceno do 2 měsíců ode dne jeho splatnosti, pokud nebylo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak.
c) Pokud je to nevýhodné pro klienta.
113 Má přerušení pojištění vliv na délku pojistné doby?
a) Ano, doba přerušení se nezapočítává do pojistné doby.
b) Ne, doba přerušení se započítává do pojistné doby.
c) Ano, doba přerušení prodlužuje délku pojistné doby.
114 Která pojištění nelze přerušit?
a) Žádná.
b) Povinné, pokud existují zákonem stanovené důvody jeho trvání, a životní, nebylo-li dohodnuto jinak.
c) Všechna.
115 Lze přerušit povinné pojištění?
a) Ano, vždy na žádost pojistníka.
b) Ne, pokud existují zákonem stanovené důvody jeho trvání.
c) Ano, se souhlasem Ministerstva financí.
116 Lze přerušit životní pojištění?
a) Ano, kdykoliv na konci pojistného období.
b) Ne, pokud nebylo dohodnuto jinak.
c) Pouze pokud vznikl přeplatek na pojistném.
117 Může pojištění zaniknout dohodou?
a) Ne.
b) Ano.
c) Ano, ale jen se souhlasem Ministerstva financí.
118 Může pojištění zaniknout výpovědí?
a) Ne.
b) Ano, např. výpovědí do 3 měsíců ode dne doručení oznámení vzniku pojistné události.
c) Ano, pouze se souhlasem České kanceláře pojistitelů.
119 Lze každou pojistnou smlouvu vypovědět do 2 měsíců od jejího uzavření?
a) Ne.
b) Ano.
c) Pouze v případě úmrtí pojistníka.
120 Může pojištění zaniknout též pro neplacení pojistného?
a) Ne.
b) Ano.
c) Pouze na základě rozhodnutí finančního úřadu.
121 Pojištění zaniká též:
a) Dnem, kdy se ze 40 % opotřebovala pojištěná věc.
b) Dnem, kdy zanikla pojištěná věc.
c) Dnem, kdy byla soudem zabavena pojištěná věc.
122 Pojištění zaniká též:
a) Smrtí oprávněné osoby.
b) Smrtí pojištěné fyzické osoby.
c) Smrtí obmyšlené osoby.
123 Co je to škodové pojištění?
a) Škodové pojištění je pojištění, jehož účelem je získat dohodnutou finanční částku v důsledku pojistné události.
b) Škodové pojištění je pojištění, jehož účelem je náhrada škody vzniklé v důsledku pojistné události.
c) Škodové pojištění je pojištění, jehož účelem je získání obnosu.
124 Jak se nazývá pojištění, jehož účelem je náhrada škody vzniklé v důsledku pojistné události?
a) Obnosové.
b) Škodové.
c) Životní.
125 Lze úrazové pojištění sjednat jako škodové i obnosové pojištění?
a) Ne.
b) Ano.
c) Pouze v některých případech.
126 Pojištění věci nebo souboru věcí lze sjednat:
a) Jen jako obnosové.
b) Jen jako škodové.
c) Jako škodové i obnosové.
127 Čím je určena horní hranice pojistného plnění u škodového pojištění?
a) Horní hranice pojistného plnění není nikdy určena.
b) Horní hranice pojistného plnění je určena pojistnou částkou nebo limitem pojistného plnění.
c) Horní hranice pojistného plnění je určena výší pojistného.
128 Co je podpojištění?
a) Je-li pojistná částka v době pojistné události vyšší, než pojistná hodnota pojištěného majetku.
b) Je-li pojistná částka v době pojistné události nižší, než pojistná hodnota pojištěného majetku.
c) Je-li pojistná částka v době pojistné události stejná jako pojistná hodnota pojištěného majetku.
129 Snižuje pojistitel pojistné plnění v případě podpojištění?
a) Ne.
b) Ano, pojistitel sníží pojistné plnění v poměru, v jakém je výše pojistné částky ke skutečné výši pojistné hodnoty pojištěného majetku, nebylo-li dohodnuto jinak.
c) Pouze na základě písemné žádosti pojištěného, na kterou musí reagovat do 1 měsíce od obdržení.
130 Co je přepojištění?
a) Je-li pojistná částka stejná jako pojistná hodnota pojištěného majetku.
b) Převyšuje-li pojistná částka pojistnou hodnotu pojištěného majetku.
c) Je-li majetek pojištěn u více pojišťoven.
131 Patří náklady na odvrácení vzniku bezprostředně hrozící pojistné události mezi tzv. zachraňovací náklady?
a) Ne.
b) Ano.
c) Jen tehdy, vynaloží-li je někdo jiný než účastník pojištění.
132 Komu hradí pojistitel zachraňovací náklady?
a) Pouze pojistníkovi.
b) Pojistníkovi či jiné osobě, která tyto náklady vynaložila nad rámec povinností stanovených zvláštním předpisem.
c) Pouze pojištěnému.
133 Zaniká změnou vlastníka pojištění, které se vztahuje k majetku?
a) Ne, nikdy nezaniká.
b) Ano, pokud není v pojistné smlouvě dohodnuto jinak.
c) Ano, vždy zaniká.
134 Kdy vzniká množné pojištění?
a) Nikdy.
b) Množné pojištění vznikne, vztahuje-li se více pojištění na totéž pojistné riziko pro stejné období.
c) V případě určení více obmyšlených osob.
135 Jaké jsou formy množného pojištění?
a) Jen soupojištění.
b) Souběžné pojištění, vícenásobné pojištění nebo soupojištění.
c) Jen zajištění.
136 Co je to obnosové pojištění?
a) Je to skupinové pojištění.
b) Je to pojištění, jehož účelem je získání obnosu.
c) Je to pojištění, jehož účelem je náhrada škody vzniklé v důsledku pojistné události.
137 Jak lze sjednat tzv. kapitálové životní pojištění?
a) Jen jako škodové.
b) Jen jako obnosové.
c) Jako škodové i obnosové.
138 Jak se nazývá pojištění, jehož účelem je získat v případě pojistné události obnos nezávislý na vzniku nebo rozsahu škody?
a) Škodové.
b) Obnosové.
c) Odpovědnostní.
139 Jaké nároky má pojištěný v případě úrazu, má-li sjednáno úrazové pojištění jako obnosové?
a) Pouze na odškodnění ze svého úrazového pojištění.
b) Na pojistné plnění ze svého úrazového pojištění a nezávisle na tom může žádat náhradu škody po škůdci.
c) Pouze na náhradu škody od škůdce.
140 Je pojistitel oprávněn požadovat údaje o zdravotním stavu nebo příčině smrti pojištěného?
a) Ano, pouze v případě smrti pojištěného.
b) Ano, jsou-li pro to důvody související se stanovením výše pojistného rizika, výše pojistného a šetřením pojistné události, pokud k tomu byl pojistiteli dán souhlas pojištěného.
c) Ne, jedná se o osobní údaje a citlivá data.
141 Zjišťování zdravotního stavu nebo příčiny smrti pojištěného se provádí na základě:
a) Čestného prohlášení klienta.
b) Zpráv a zdravotnické dokumentace vyžádaných pojistitelem pověřeným zdravotnickým zařízením od ošetřujících lékařů, a v případě potřeby i prohlídkou nebo vyšetřením provedeným zdravotnickým zařízením.
c) Čestného prohlášení rodinného příslušníka.
142 Musí být zájemci o pojištění oznámeny před uzavřením pojistné smlouvy informace o pojistiteli?
a) Ne.
b) Ano.
c) Jen uzná-li to pojistitel za nutné.
143 Musí být zájemci o pojištění oznámeny před uzavřením pojistné smlouvy některé informace písemně?
a) Ne.
b) Ano, a to ty, které stanoví zákon o pojistné smlouvě.
c) Jen uzná-li to pojistitel za nutné.
144 Informace o pojistiteli musí být zájemci o pojištění oznámeny:
a) Pouze před uzavřením smlouvy kapitálového životního pojištění.
b) Před uzavřením každé pojistné smlouvy.
c) Nejpozději do 6 týdnů po uzavření každé pojistné smlouvy.
145 Během trvání pojistné smlouvy musí být pojistník podle zákona o pojistné smlouvě informován o skutečnostech uvedených:
a) Ve výroční zprávě pojistitele.
b) V § 67 zákona o pojistné smlouvě.
c) V informačním bulletinu pojistitele.
146 Má podle zákona o pojistné smlouvě pojistník právo na informace během trvání pojistné smlouvy?
a) Ano má, ale pouze pokud si o ně zažádá každý výroční den.
b) Ano má, a to na informace uvedené v § 67 zákona o pojistné smlouvě.
c) Nemá.
147 Jestliže pojistitel změnil adresu svého sídla:
a) Nemusí o této změně pojistníka informovat.
b) Musí o této změně pojistníka informovat.
c) Musí o této změně informovat jen tehdy, je-li jeho nové sídlo mimo území ČR.
148 Povinná pojištění profesní odpovědnosti za způsobenou škodu lze sjednat:
a) Jako pojištění škodová nebo jako pojištění obnosová.
b) Pouze jako pojištění škodová.
c) Pouze jako pojištění obnosová.
149 Pro koho je povinné pojištění profesní odpovědnosti určeno?
a) Pro všechny profese.
b) Pro určité profese, u kterých zákon vyžaduje toto pojištění.
c) Pouze pro manuální pracovníky.
150 Které z uvedených profesí mají povinnost se pojistit pro případ profesní odpovědnosti za škodu způsobenou svou činností?
a) Kuchaři, cukráři, číšníci, servírky, výčepní.
b) Advokáti, notáři, auditoři, autorizovaní architekt,samostatní likvidátoři pojistných událostí.
c) Sociální pracovníci, kopáči, betonáři, zedníci, tesaři.
151 Pro účely pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se vozidlem rozumí:
a) Všechna silniční a drážní vozidla.
b) Silniční vozidlo, zvláštní vozidlo a trolejbus.
c) Jen silniční vozidla.
152 Pro účely pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se za poškozeného považuje:
a) Kdokoliv.
b) Ten, komu byla provozem vozidla způsobena škoda a má nárok na náhradu škody.
c) Jenom ten, komu byla provozem vozidla způsobena škoda na majetku.
153 Pro účely pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se pojištěným rozumí:
a) Ten, kdo uzavřel s pojistitelem smlouvu o pojištění odpovědnosti.
b) Ten, na jehož odpovědnost za škodu se pojištění odpovědnosti vztahuje.
c) Osoba, kterou určí pojistník.
154 Bezprostředně po uzavření pojistné smlouvy o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, týkající se tuzemského vozidla, pojistitel:
a) Je povinen vždy vydat pojistníkovi zelenou kartu.
b) Je povinen vydat pojistníkovi doklad o pojištění odpovědnosti a na žádost pojistníka zelenou kartu.
c) Nevydává pojistníkovi žádný doklad.
155 Náleží za škodu usmrcením pozůstalým jednorázové odškodnění?
a) Ano, a to každému pozůstalému.
b) Ano, ale jen těm, které zákon stanoví.
c) Ne.
156 Při sjednávání výše pojistného za pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je pojistitel povinen zohlednit:
a) Jen delší dobu řidičské praxe pojistníka a to slevou.
b) Předcházející škodný průběh pojištění odpovědnosti.
c) Jen vyšší věk pojistníka, a to přirážkou k pojistnému.
157 Z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla pojistitel mimo jiné nehradí:
a) Škodu způsobenou provozem vozidla na nemovitosti mimo pozemní komunikaci.
b) Škodu, kterou utrpěl řidič vozidla, jehož provozem byla škoda způsobena.
c) Škody nepřesahující částku 1 000 Kč.
158 Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla zaniká též:
a) Dnem uzavření pojistné smlouvy s jiným pojistitelem.
b) Dnem vyřazení tuzemského vozidla z evidence vozidel.
c) Dnem oznámení pojistné události.
159 Při provozu vozidla na pozemní komunikaci je jeho řidič povinen mít u sebe, mimo zákonem stanovených výjimek:
a) Doklad o vlastnictví vozidla.
b) Doklad o pojištění nebo zelenou kartu nebo doklad o hraničním pojištění.
c) Doklad o zaplacení pojistného.
160 Je odborná činnost spočívající v uzavírání pojistných smluv jménem a na účet pojišťovny zprostředkovatelskou činností v pojišťovnictví?
a) Ano, může ji provádět jen fyzická osoba.
b) Ano, může ji provádět fyzická i právnická osoba.
c) Ano, může ji provádět jen právnická osoba.
161 Je zprostředkovatelskou činností v pojišťovnictví též odborná činnost spočívající v předkládání návrhů na uzavření pojistných smluv?
a) Ne.
b) Ano, bez ohledu na to, o jaký druh pojištění se jedná.
c) Ano, ale jen jde-li o návrhy na uzavření pojistných smluv v pojištění osob.
162 Jak se nazývá odborná činnost spočívající v uzavírání pojistných smluv jménem a na účet pojišťovny?
a) Finanční poradenství.
b) Zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví.
c) Pojistné poradenství.
163 Pojišťovacím zprostředkovatelem se rozumí:
a) Zaměstnanec pojišťovny zabývající se uzavíráním pojistných smluv.
b) Právnická nebo fyzická osoba, která za úplatu provozuje zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví.
c) Pouze fyzická osoba, která bezúplatně provozuje zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví.
164 Jak se nazývá pojišťovací zprostředkovatel, který při své zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví zastupuje zájemce o pojištění, nikoli pojišťovnu?
a) Vázaný pojišťovací zprostředkovatel.
b) Pojišťovací makléř.
c) Pojišťovací agent.
165 Je vázaný pojišťovací zprostředkovatel oprávněn vykonávat zprostředkovatelskou činnost pro více pojišťoven?
a) Ano a smí nabízet i vzájemně konkurenční produkty těchto pojišťoven.
b) Ano, ale nesmí nabízet vzájemně konkurenční pojistné produkty od svých smluvních pojišťoven.
c) Ne.
166 Je pojišťovací agent oprávněn vykonávat zprostředkovatelskou činnost pro více pojišťoven?
a) Ne.
b) Ano.
c) Ano, ale tuto zprostředkovatelskou činnost smí vykonávat nejvýše pro tři pojišťovny zároveň.
167 Je podřízený pojišťovací zprostředkovatel oprávněn vykonávat zprostředkovatel-skou činnost pro více pojišťovacích makléřů?
a) Ne.
b) Ano.
c) Ano, ale jen má-li k tomu povolení finančního úřadu.
168 Je vázaný pojišťovací zprostředkovatel oprávněn na sebe smluvně vázat jiné pojišťovací zprostředkovatele?
a) Ano.
b) Ne.
c) Ano, ale pouze pokud nespolupracuje s více pojišťovnami.
169 Je podřízený pojišťovací zprostředkovatel oprávněn na sebe smluvně vázat další podřízené pojišťovací zprostředkovatele?
a) Ano, ale pouze pokud nespolupracuje s více pojišťovacími agenty, resp. pojišťovacími makléři.
b) Ne.
c) Ano.
170 Kteří pojišťovací zprostředkovatelé jsou povinni uzavřít pojistnou smlouvu na pojištění profesní odpovědnosti ze své činnosti?
a) Vázaní pojišťovací zprostředkovatelé.
b) Pojišťovací makléř a pojišťovací agent (s výjimkou pojišťovacího agenta, za kterého se pojišťovna, pro kterou je činný, písemně zavázala převzít odpovědnost za škody způsobené jeho činností).
c) Všechny kategorie pojišťovacích zprostředkovatelů.
171 Je pojišťovací agent a výhradní pojišťovací agent povinen uzavřít pojistnou smlouvu na pojištění profesní odpovědnosti ze své činnosti?
a) Ne.
b) Pojišťovací agent ano, ovšem vyjma toho, za kterého se pojišťovna, pro kterou je činný, písemně zavázala převzít odpovědnost za škody způsobené jeho činností. Výhradní pojišťovací agent ne.
c) Ano, sjednávají-li pojistné smlouvy na škodové pojištění.
172 Je pojišťovací makléř povinen uzavřít pojistnou smlouvu na pojištění profesní odpovědnosti ze své činnosti?
a) Ne.
b) Ano.
c) Ne, pokud se některá pojišťovna zavázala převzít odpovědnost za škody způsobené jeho činností.
173 Je vázaný pojišťovací zprostředkovatel povinen uzavřít pojistnou smlouvu na pojištění profesní odpovědnosti ze své činnosti?
a) Ano.
b) Ne, neboť za škodu jím způsobenou odpovídá pojišťovna, jejíž pojistný produkt nabízí.
c) Ano, sjednává-li pojistné smlouvy na škodové pojištění.
174 Kterým pojišťovacím zprostředkovatelům může pojišťovna dát plnou moc k inkasu pojistného?
a) Vázaným pojišťovacím zprostředkovatelům a podřízeným pojišťovacím zprostředkovatelům.
b) Pojišťovacím agentům, výhradním pojišťovacím agentům a pojišťovacím makléřům.
c) Každému pojišťovacímu zprostředkovateli, který projeví zájem.
175 Je pojišťovací agent oprávněn inkasovat pojistné?
a) Ne.
b) Ano, pokud k tomu byl zmocněn pojišťovnou, jejímž jménem a na jejíž účet jedná.
c) Ano, ale jen do limitu 100 eur na jednu pojistnou smlouvu.
176 Je pojišťovací makléř oprávněn inkasovat pojistné?
a) Ne.
b) Ano, pokud k tomu byl zmocněn pojišťovnou.
c) Ano, ale jen do limitu 300 eur na jednu pojistnou smlouvu.
177 Je vázaný pojišťovací zprostředkovatel oprávněn inkasovat pojistné?
a) Ano, ale pouze do limitu 50 eur na jednu pojistnou smlouvu.
b) Ne.
c) Ano, ale jen když se tak dohodne s pojišťovnou.
178 Je podřízený pojišťovací zprostředkovatel oprávněn inkasovat pojistné?
a) Ano, ale pouze do limitu 50 eur na jednu pojistnou smlouvu.
b) Ne.
c) Ano, ale jen když se tak dohodne s pojišťovacím zprostředkovatelem, jehož jménem a na jehož účet jedná.
179 Kdo podle zákona vede registr, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé?
a) Evropský statistický úřad .
b) Česká národní banka.
c) Nikdo
180 Vede Česká národní banka registr, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé?
a) Ne.
b) Ano.
c) Ano, a to společně s Policií ČR.
181 Jakým způsobem jsou evidováni pojišťovací zprostředkovatelé, působící na území České republiky?
a) V registru, který společně vede Ministerstvo financí a Policie ČR.
b) V registru, který vede Česká národní banka.
c) V registru, který vede Ministerstvo vnitra.
182 Může na území České republiky vykonávat zprostředkovatelskou činnost neregistrovaný pojišťovací zprostředkovatel?
a) Ano.
b) Ne, zápis do registru je podmínkou výkonu zprostředkovatelské činnosti.
c) Ano, ale za podmínky, že bude vykonávat zprostředkovatelskou činnost jako podřízený pojišťovací zprostředkovatel.
183 O zápisu pojišťovacího zprostředkovatele do registru vedeného Českou národní bankou rozhoduje:
a) Ministerstvo financí ve spolupráci s Ministerstvem vnitra.
b) Česká národní banka.
c) Česká národní banka v součinnosti s profesními svazy pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí.
184 Kdo může nahlížet do registru vedeného Českou národní bankou, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé?
a) Jen orgány státní správy.
b) Každý, neboť tento registr je veřejně přístupný.
c) Jen pojišťovny.
185 Mohou do registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé, nahlížet i klienti (pojistníci, pojištění apod.)?
a) Ano, ale pouze pokud klient prokáže vztah k pojišťovacímu zprostředkovateli.
b) Ano, neboť registr, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé, je veřejně přístupný.
c) Ne.
186 Jaké jsou kvalifikační stupně odborné způsobilosti pojišťovacích zprostředkovatelů?
a) Základní a vyšší.
b) Základní, střední a vyšší.
c) Základní, střední, vyšší a nejvyšší.
187 Je pojišťovací zprostředkovatel povinen si doplňovat odborné znalosti?
a) Ano, ale jen na vysoké škole.
b) Ano, a to absolvováním doškolovacích kursů každých 5 let.
c) Ne.
188 U kterých pojišťovacích zprostředkovatelů je nutnou podmínkou registrace získání odborné praxe?
a) U všech.
b) U pojišťovacích agentů a u pojišťovacích makléřů.
c) U žádného.
189 Je odborná praxe nutnou podmínkou registrace pro vázaného pojišťovacího zprostředkovatele?
a) Ano, a to nejméně 1 týden.
b) Ne.
c) Ano, a to nejméně 10 let.
190 Jakého kvalifikačního stupně odborné způsobilosti musí dosáhnout vázaný pojišťovací zprostředkovatel?
a) Středního.
b) Základního.
c) Vyššího.
191 Jakého kvalifikačního stupně odborné způsobilosti musí dosáhnout podřízený pojišťovací zprostředkovatel?
a) Středního.
b) Základního.
c) Vyššího.
192 Jakého kvalifikačního stupně odborné způsobilosti musí dosáhnout výhradní pojišťovací agent?
a) Středního.
b) Základního.
c) Vyššího.
193 Jakého kvalifikačního stupně odborné způsobilosti musí dosáhnout pojišťovací makléř?
a) Základního.
b) Vyššího.
c) Středního.
194 Jakého kvalifikačního stupně odborné způsobilosti musí dosáhnout pojišťovací agent?
a) Základního.
b) Středního.
c) Vyššího.
195 Je pojišťovací zprostředkovatel - fyzická osoba povinen oznámit ztrátu důvěryhodnosti České národní bance?
a) Ne, neboť tuto povinnost mají orgány činné v trestním řízení.
b) Ano, a to bez zbytečného odkladu.
c) Ne, oznamuje ji jen Policii ČR.
196 Čím dokládá pojišťovací zprostředkovatel - fyzická osoba svoji bezúhonnost?
a) Čestným prohlášením.
b) Výpisem z Rejstříku trestů ne starším než 3 měsíce.
c) Výpisem z Rejstříku trestů z jakéhokoli období.
197 Co musí pojišťovací zprostředkovatel – fyzická osoba udělat, pokud přestane splňovat některou z podmínek důvěryhodnosti?
a) Nic.
b) Ohlásit to České národní bance a ukončit výkon zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví.
c) Oznámit to Policii ČR.
198 Je pojišťovací zprostředkovatel – právnická osoba povinna oznámit ztrátu důvěryhodnosti České národní bance?
a) Ne, neboť tuto povinnost má správce konkursní podstaty právnické osoby.
b) Ano, a to bez zbytečného odkladu.
c) Ano, a to do 1 měsíce od okamžiku, kdy ke ztrátě důvěryhodnosti došlo.
199 Co musí pojišťovací zprostředkovatel – právnická osoba udělat, pokud přestane splňovat některou z podmínek důvěryhodnosti?
a) Nic.
b) Ohlásit to České národní bance a ukončit výkon zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví.
c) Oznámit to Policii ČR.
200 Stanoví zákon nutné náležitosti žádosti o zápis do registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé?
a) Ano, jsou uvedeny v obchodním zákoníku.
b) Ano, jsou uvedeny v zákoně o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí.
c) Ne, žádný zákon to nestanoví.
201 Platí pojišťovací zprostředkovatel správní poplatek za podání žádosti o registraci České národní bance?
a) Ne.
b) Ano.
c) Ano, ale pouze pojišťovací makléř.
202 Je pojišťovací zprostředkovatel povinen oznámit České národní bance změnu údajů zapisovaných do registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé?
a) Ne.
b) Ano, a to bez zbytečného odkladu.
c) Ano, a je jedno, kdy to udělá.
203 Je pojišťovací zprostředkovatel povinen k žádosti o zápis do registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé, přiložit výpis z obchodního rejstříku?
a) Ne.
b) Ano, ale pouze právnická osoba.
c) Ano, ale pouze pokud k tomu bude písemně vyzván Českou národní bankou.
204 Musí mít vázaný pojišťovací zprostředkovatel – právnická osoba odpovědného zástupce?
a) Ano.
b) Ne.
c) Ano, ale jen pokud spolupracuje s více pojišťovnami.
205 Musí mít pojišťovací agent – právnická osoba odpovědného zástupce?
a) Ne.
b) Ano.
c) Ano, pokud zaměstnává více než 50 zaměstnanců.
206 Musí mít pojišťovací makléř – právnická osoba odpovědného zástupce?
a) Ne.
b) Ano.
c) Ano, pokud zaměstnává více než 50 zaměstnanců.
207 Musí mít podřízený pojišťovací zprostředkovatel – právnická osoba odpovědného zástupce?
a) Ano.
b) Ne.
c) Ano, ale jen pokud spolupracuje s více pojišťovacími zprostředkovateli.
208 Který pojišťovací zprostředkovatel musí mít s pojišťovnou uzavřenu písemnou smlouvu?
a) Pojišťovací agent, výhradní pojišťovací agent a pojišťovací makléř.
b) Vázaný pojišťovací zprostředkovatel, výhradní pojišťovací agent a pojišťovací agent.
c) Pojišťovací makléř a vázaný pojišťovací zprostředkovatel.
209 Musí mít pojišťovací agent s pojišťovnou uzavřenu písemnou smlouvu?
a) Ne.
b) Ano.
c) Ano, ale jen má-li písemnou smlouvu i s klientem.
210 Musí mít pojišťovací makléř s pojišťovnou uzavřenu písemnou smlouvu?
a) Ano.
b) Ne.
c) Ano, ale jen nemá-li písemnou smlouvu s klientem.
211 Musí mít vázaný pojišťovací zprostředkovatel s pojišťovnou uzavřenu písemnou smlouvu?
a) Ne, pokud spolupracuje pouze s jednou pojišťovnou.
b) Ano.
c) Ano, ale jen má-li písemnou smlouvu i s klientem.
212 Kdo poskytuje úplatu za zprostředkování pojištění (tzv. provizi) pojišťovacímu agentovi?
a) Klient (pojistník), se kterým jménem pojišťovny uzavřel pojistnou smlouvu.
b) Pojišťovna, jejímž jménem a na jejíž účet uzavřel příslušnou pojistnou smlouvu.
c) Zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví se provozuje bezplatně, a proto za ni nenáleží provize.
213 Kdo poskytuje úplatu za zprostředkování pojištění (tzv. provizi) vázanému pojišťovacímu zprostředkovateli?
a) Klient (pojistník), se kterým jménem pojišťovny uzavřel pojistnou smlouvu.
b) Pojišťovna, jejímž jménem a na jejíž účet uzavřel příslušnou pojistnou smlouvu.
c) Zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví se provozuje bezplatně, a proto za ni nenáleží provize.
214 Kdo poskytuje úplatu za zprostředkování pojištění (tzv. provizi) podřízenému pojišťovacímu zprostředkovateli?
a) Klient (pojistník), se kterým jménem pojišťovny uzavřel pojistnou smlouvu.
b) Pojišťovací agent, výhradní pojišťovací agent nebo pojišťovací makléř, se kterým spolupracuje.
c) Pojišťovna, jejímž jménem a na jejíž účet uzavřel příslušnou pojistnou smlouvu.
215 Kdo poskytuje úplatu za zprostředkování pojištění (tzv. provizi) pojišťovacímu makléři?
a) Vždy jen klient (pojistník), pro kterého vyhledal příslušnou pojišťovnu a pojištění.
b) Příslušná pojišťovna, pokud se pojišťovací makléř s klientem (pojistníkem) a s touto pojišťovnou nedohodl jinak.
c) Zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví se provozuje bezplatně, a proto za ni nenáleží provize.
216 Je výše úplaty za zprostředkování pojištění (tzv. provize) od každé pojišťovny pro každého zprostředkovatele stejná?
a) Ano, a to bez ohledu na sjednávaný druh pojištění.
b) Ne.
c) Pojišťovny žádné provize neposkytují.
217 Musí podřízenému pojišťovacímu zprostředkovateli poskytovat úplatuza zprostředkování pojištění (tzv. provizi) klient?
a) Ano.
b) Ne.
c) Ano, ale jen jedná-li se o úplatu za zprostředkování neživotního pojištění.
218 Stanoví zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí výši úplaty za zprostředkování pojištění (tzv. provize)?
a) Ano.
b) Ne.
c) Ano, ale pouze úplatu za zprostředkování životního pojištění.
219 Stanoví zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí konkrétní podmínky nároku na úplatu za zprostředkování pojištění (tzv. provizi)?
a) Ano.
b) Ne.
c) Ano, ale pouze pro některé pojišťovací zprostředkovatele.
220 Poskytují všechny pojišťovny úplatu za zprostředkování pojištění (tzv. provizi) ve stejné výši?
a) Ano.
b) Ne.
c) Ano, ale jen jedná-li se o úplaty za zprostředkování životního pojištění.
221 Je označení (pojmenování) úplat za zprostředkování pojištění (tzv. provizí) u všech pojišťoven stejné?
a) Ano, ale pouze jedná-li se o úplaty za zprostředkování neživotního pojištění.
b) Ne.
c) Ano.
222 Musí vázanému pojišťovacímu zprostředkovateli poskytovat úplatu za zprostředkování pojištění (tzv. provizi) klient?
a) Ano.
b) Ne.
c) Ano, ale jen jedná-li se o úplaty za zprostředkování životního pojištění.
223 Kteří pojišťovací zprostředkovatelé jsou povinni předkládat roční výkaz své činnosti?
a) Vázaní pojišťovací zprostředkovatelé a pojišťovací makléři.
b) Pojišťovací agenti a pojišťovací makléři.
c) Všechny kategorie pojišťovacích zprostředkovatelů.
224 Je vázaný pojišťovací zprostředkovatel povinen předkládat roční výkaz své činnosti?
a) Ano, pokud spolupracuje s více pojišťovnami.
b) Ne.
c) Ano, ale ne ročně, nýbrž každý měsíc.
225 Je pojišťovací agent povinen předkládat roční výkaz své činnosti?
a) Ne.
b) Ano.
c) Ano, ale ne ročně, nýbrž každý měsíc.
226 Je pojišťovací makléř povinen předkládat roční výkaz své činnosti?
a) Ne.
b) Ano.
c) Ano, ale ne ročně, nýbrž každý měsíc.
227 Je výhradní pojišťovací agent povinen předkládat roční výkaz své činnosti?
a) Ano.
b) Ne.
c) Ano, ale ne ročně, nýbrž každý měsíc.
228 Na jak dlouho může Česká národní banka pozastavit činnost vázaného pojišťovacího zprostředkovatele?
a) Činnost nelze pozastavit.
b) Nejvýše na 6 měsíců.
c) Na neomezenou dobu.
229 Může Česká národní banka pozastavit činnost vázaného pojišťovacího zprostředkovatele?
a) Ne, činnost nelze pozastavit.
b) Ano, a to nejvýše na 6 měsíců.
c) Ano, s výjimkou činnosti pojišťovacího makléře.
230 Na jak dlouho může Česká národní banka pozastavit činnost podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele?
a) Činnost nelze pozastavit.
b) Nejvýše na 6 měsíců.
c) Na neomezenou dobu.
231 Na jak dlouho může Česká národní banka pozastavit činnost pojišťovacího agenta?
a) Činnost nelze pozastavit.
b) Nejvýše na 6 měsíců.
c) Na neomezenou dobu.
232 Na jak dlouho může Česká národní banka pozastavit činnost pojišťovacího makléře?
a) Činnost nelze pozastavit.
b) Nejvýše na 6 měsíců.
c) Na neomezenou dobu.
233 Může Česká národní banka pozastavit činnost pojišťovacího agenta?
a) Ne, činnost nelze pozastavit.
b) Ano, a to nejvýše na 6 měsíců.
c) Ano, a to na neomezenou dobu.
234 Může Česká národní banka pozastavit činnost pojišťovacího makléře?
a) Ne, činnost nelze pozastavit.
b) Ano, a to nejvýše na 6 měsíců.
c) Ano, a to na neomezenou dobu.
235 Jak vysokou pokutu může Česká národní banka uložit vázanému pojišťovacímu zprostředkovateli za uvedení nesprávných údajů v žádosti o zápis do registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé?
a) Až do výše 1 000 Kč.
b) Až do výše 1 000 000 Kč.
c) Žádnou.
236 Jak vysokou pokutu může Česká národní banka uložit vázanému pojišťovacímu zprostředkovateli, který znemožní nebo závažně ztíží výkon dohledu?
a) Žádnou.
b) Až do výše 5 000 000 Kč (jednorázově); úhrn opakovaně uložených pokut může dosáhnout až 20 000 000 Kč.
c) Až do výše 1 000 Kč.
237 Jak vysokou pokutu může Česká národní banka uložit pojišťovacímu agentovi za uvedení nesprávných údajů v žádosti o zápis do registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé?
a) Až do výše 1 000 Kč.
b) Až do výše 1 000 000 Kč.
c) Žádnou.
238 Jak vysokou pokutu může Česká národní banka uložit pojišťovacímu agentovi, který znemožní nebo závažně ztíží výkon dohledu?
a) Žádnou.
b) Až do výše 5 000 000 Kč (jednorázově); úhrn opakovaně uložených pokut může dosáhnout až 20 000 000 Kč.
c) Až do výše 1 000 Kč.
239 Jak vysokou pokutu může Česká národní banka uložit pojišťovacímu makléři za uvedení nesprávných údajů v žádosti o zápis do registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé?
a) Žádnou.
b) Až do výše 1 000 000 Kč.
c) Až do výše 1 000 Kč.
240 Jak vysokou pokutu může Česká národní banka uložit pojišťovacímu makléři, který znemožní nebo závažně ztíží výkon dohledu?
a) Žádnou.
b) Až do výše 5 000 000 Kč (jednorázově); úhrn opakovaně uložených pokut může dosáhnout až 20 000 000 Kč.
c) Až do výše 1 000 Kč.
241 Může Česká národní banka uložit pojišťovacímu zprostředkovateli pokutu i v částce 1 000 000 Kč?
a) Ne.
b) Ano.
c) Ano, ale jen pojišťovacímu makléři.
242 Může Česká národní banka uložit pojišťovacímu zprostředkovateli pokutu až do výše 10 000 000 Kč?
a) Ano, ale jen pojišťovacímu makléři.
b) Ano.
c) Ne.
243 Je vázaný pojišťovací zprostředkovatel povinen klientovi předložit osvědčení o svém zápisu do registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé?
a) Ne.
b) Ano, na požádání.
c) Ano, a to vždy z vlastní iniciativy.
244 Je vázaný pojišťovací zprostředkovatel povinen klientovi sdělit způsoby svého odměňování?
a) Ne.
b) Ano, na požádání.
c) Ano, a to vždy z vlastní iniciativy.
245 Může pojišťovací zprostředkovatel poskytovat klientovi neoprávněné výhody finanční, materiální či nemateriální povahy?
a) Ano, ale jen nemateriální povahy.
b) Ne, v žádném případě.
c) Ano, pokud to nevylučuje smlouva s pojišťovnou.
246 Je pojišťovací agent povinen klientovi předložit osvědčení o svém zápisu do registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé?
a) Ano, a to vždy z vlastní iniciativy.
b) Ano, na požádání.
c) Ne.
247 Je pojišťovací agent povinen klientu sdělit způsoby svého odměňování?
a) Ne.
b) Ano, na požádání.
c) Ano, a to vždy z vlastní iniciativy.
248 Je pojišťovací makléř povinen klientovi předložit osvědčení o svém zápisu do registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé?
a) Ne.
b) Ano, na požádání.
c) Ano, a to vždy z vlastní iniciativy.
249 Je pojišťovací makléř povinen klientu sdělit způsoby svého odměňování?
a) Ne.
b) Ano, na požádání.
c) Ano, a to vždy z vlastní iniciativy.
250 Je vázaný pojišťovací zprostředkovatel povinen pojišťovně předložit osvědčení o svém zápisu do registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé?
a) Ne, v žádném případě.
b) Ano, na požádání.
c) Ano, a to vždy z vlastní iniciativy.
251 Je pojišťovací agent povinen pojišťovně předložit osvědčení o svém zápisu do registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé?
a) Ne, v žádném případě.
b) Ano, na požádání.
c) Ano, a to vždy z vlastní iniciativy.
252 Je pojišťovací makléř povinen pojišťovně předložit osvědčení o svém zápisu do registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé?
a) Ne, v žádném případě.
b) Ano, na požádání.
c) Ano, a to vždy z vlastní iniciativy.
253 Je vázaný pojišťovací zprostředkovatel povinen zachovávat mlčenlivost o činnostech pojišťovny a ve věcech s nimi souvisejících?
a) Podle vlastního uvážení.
b) Ano.
c) Ne.
254 Je pojišťovací agent povinen zachovávat mlčenlivost o činnostech pojišťovny a ve věcech s nimi souvisejících?
a) Podle vlastního uvážení.
b) Ano.
c) Ne.
255 Je pojišťovací makléř povinen zachovávat mlčenlivost o činnostech pojišťovny a ve věcech s nimi souvisejících?
a) Podle vlastního uvážení.
b) Ano.
c) Ne.
256 Jakou činnost provádí osoba, registrovaná jen jako samostatný likvidátor pojistných událostí, na základě smlouvy s pojišťovnou?
a) Zprostředkovává pojištění.
b) Šetření nutné ke zjištění rozsahu její povinnosti pojišťovny plnit ze sjednaného pojištění.
c) Provádí správu pojištění.
257 Je samostatný likvidátor pojistných událostí oprávněn spolupracovat s více pojišťovnami?
a) Ne, v žádném případě.
b) Ano.
c) Ne, spolupracuje vždy pouze s jednou pojišťovnou.
258 Je osoba registrovaná jako samostatný likvidátor pojistných událostí povinna uzavřít pojistnou smlouvu na pojištění profesní odpovědnosti ze své činnosti?
a) Ano, ale jen pokud hodlá likvidovat pojistné událostí nad 1 000 000 Kč.
b) Ano.
c) Ne, odpovídá za ni pojišťovna.
259 Kdo vede registr, ve kterém jsou evidování samostatní likvidátoři pojistných událostí?
a) Ministerstvo financí.
b) Česká národní banka.
c) Komora samostatných likvidátorů.
260 Musí být samostatný likvidátor pojistných událostí evidován?
a) Ano, u Ministerstva vnitra.
b) Ano, v registru vedeném Českou národní bankou.
c) Ne.
261 O zápisu samostatného likvidátora pojistných událostí do registru rozhoduje:
a) Ministerstvo vnitra.
b) Česká národní banka, která mu vydá osvědčení.
c) Ministerstvo práce a sociálních věcí.
262 Kdo může nahlížet do registru, ve kterém jsou evidováni samostatní likvidátoři pojistných událostí ?
a) Pouze pojišťovny.
b) Každý, neboť registr je veřejně přístupný.
c) Jen samostatný likvidátor pojistných událostí.
263 Jaký kvalifikační stupeň odborné způsobilosti musí splňovat samostatný likvidátor pojistných událostí?
a) Střední kvalifikační stupeň odborné způsobilosti.
b) Základní kvalifikační stupeň odborné způsobilosti.
c) Vyšší kvalifikační stupeň odborné způsobilosti.
264 Je samostatný likvidátor pojistných událostí povinen si doplňovat odborné znalosti absolvováním doškolovacího kurzu?
a) Ano, po 2 letech.
b) Ano, po 5 letech.
c) Ano, po 10 letech.
265) Je získání odborné praxe nutnou podmínkou registrace samostatného likvidátora pojistných událostí?
a Ano.
b) Ne.
c) Ano, jen u toho, který spolupracuje s více pojišťovnami.
266 Je samostatný likvidátor pojistných událostí – fyzická osoba povinen oznámit ztrátu důvěryhodnosti České národní bance?
a) Ne, oznamuje ji jen Policii ČR.
b) Ano, a to bez zbytečného odkladu.
c) Ne, neboť tuto povinnost mají orgány činné v trestním řízení.
267 Čím dokládá samostatný likvidátor pojistných událostí – fyzická osoba svoji bezúhonnost ?
a) Čestným prohlášením.
b) Výpisem z Rejstříku trestů ne starším 3 měsíců.
c) Potvrzením pojišťovny.
268 Čím dokládá samostatný likvidátor pojistných událostí – fyzická osoba svoji důvěryhodnost?
a) Osvědčením vydaným Českou národní bankou.
b) Výpisem z Rejstříku trestů ne starším 3 měsíců a svým prohlášením o splnění ostatních zákonem stanovených podmínek důvěryhodnosti.
c) Jen výpisem z Rejstříku trestů.
269 Je samostatný likvidátor pojistných událostí – právnická osoba povinný oznámit ztrátu důvěryhodnosti České národní bance?
a) Ne, neboť tuto povinnost má správce konkurzní podstaty právnické osoby.
b) Ano, a to bez zbytečného odkladu.
c) Ano, a to do 1 měsíce od okamžiku, kdy ke ztrátě důvěryhodnosti došlo.
270 Jaké jsou důsledky odnětí licence samostatného likvidátora pojistných událostí – právnické osoby pro porušení podmínek stanovených zákonem o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorů pojistných událostí?
a) Musí požádat znovu o zápis do registru.
b) Nesmí vykonávat činnost samostatného likvidátora pojistných událostí.
c) Může vykonávat činnost, ale musí se za něj zaručit pojišťovna.
271 Stanoví zákon nutné náležitosti žádosti o zápis samostatného likvidátora pojistných událostí do registru:
a) Ano, jsou uvedeny v obchodním zákoníku.
b) Ano, jsou uvedeny v zákoně o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí.
c) Ne, žádný zákon to nestanoví.
272 Platí samostatný likvidátor pojistných událostí správní poplatek při podání žádosti do registru?
a) Ne, podání žádosti je osvobozeno od správního poplatku.
b) Ano, podání žádosti podléhá správnímu poplatku ve výši 10 000 Kč .
c) Ano, podání žádosti podléhá správnímu poplatku ve výši 1 500 Kč.
273 Je samostatný likvidátor pojistných událostí povinen oznámit České národní bance změnu údajů zapisovaných do registru?
a) Ne.
b) Ano, a to bez zbytečného odkladu.
c) Ano, a to do 1 měsíce.
274 Musí mít samostatný likvidátor pojistných událostí – právnická osoba odpovědného zástupce?
a) Ne.
b) Ano.
c) Ne, pokud spolupracuje pouze s jednou pojišťovnou.
275 Musí mít samostatný likvidátor pojistných událostí s pojišťovnou, jejímž jménem a na jejíž účet jedná, uzavřenou smlouvu ?
a) Ne.
b) Ano.
c) Ano, ale jen ten, který spolupracuje s více pojišťovnami.
276 Na jak dlouho může Česká národní banka pozastavit činnost samostatného likvidátora pojistných událostí?
a) Činnost nelze pozastavit, lze jen odejmout povolení k jejímu provozování.
b) Maximálně na 6 měsíců.
c) Na neomezenou dobu.
277 Může Česká národní banka pozastavit činnost samostatného likvidátora pojistných událostí?
a) Ne, činnost nelze pozastavit, lze jen odejmout povolení k jejímu provozování.
b) Ano, a to nejvýše na 6 měsíců.
c) Ano, a to na neomezenou dobu.
278 Jak vysokou pokutu může Česká národní banka uložit samostatnému likvidátorovi pojistných událostí za uvedení nesprávných údajů v žádosti o zápis do registru samostatných likvidátorů pojistných událostí?
a) Až do výše 1 000 Kč.
b) Až do výše 1 000 000 Kč.
c) Žádnou.
279 Jak vysokou pokutu může Česká národní banka uložit samostatnému likvidátorovi pojistných událostí, který znemožní nebo závažně ztíží výkon dohledu?
a) Žádnou.
b) Až do výše 5 000 000 Kč (jednorázově); úhrn opakovaně uložených pokut může dosáhnout až 20 000 000 Kč.
c) Až do výše 1 000 Kč.
280 Je samostatný likvidátor pojistných událostí povinen klientovi předložit osvědčení o svém zápisu do registru samostatných likvidátorů pojistných událostí?
a) Ne.
b) Ano, na požádání.
c) Ano, a to vždy z vlastní iniciativy.
281 Je samostatný likvidátor pojistných událostí povinen klientovi sdělit způsoby svého odměňování?
a) Ne.
b) Ano, na požádání.
c) Ano, a to vždy z vlastní iniciativy.
282 Může samostatný likvidátor pojistných událostí poskytovat klientovi neoprávněné výhody finanční, materiální či nemateriální povahy?
a) Ano, ale jen nemateriální povahy.
b) Ne, v žádném případě.
c) Ano, pokud to nevylučuje smlouva s pojišťovnou.
283 Je samostatný likvidátor pojistných událostí povinen pojišťovně předložit osvědčení o svém zápisu do registru samostatných likvidátorů pojistných událostí?
a) Ne, v žádném případě.
b) Ano, na požádání .
c) Ano, a to vždy z vlastní iniciativy.
284 Podle zákona o daních z příjmů se „soukromým životním pojištěním“ zejména rozumí?
a) Pojištění nemoci.
b) Pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití nebo důchodové pojištění.
c) Úrazové pojištění.
285 Daňové zvýhodnění „ soukromého životního pojištění“ je zakotveno v :
a) Zákoně o pojistné smlouvě.
b) Zákoně o daních z příjmů, v platném znění.
c) Žádném zákoně.
286 Je „soukromé životní pojištění“ při splnění podmínek stanovených zákonem o daních z příjmů daňově zvýhodněno?
a) Ne.
b) Ano.
c) Ano, po dohodě s finančním úřadem.
287 Mezi nutné podmínky pro daňové zvýhodnění „soukromého životního pojištění“ podle zákona o daních z příjmů patří například minimální doba pojištění:
a) 120 měsíců.
b) 60 měsíců.
c) 12 měsíců.
288 Mezi nutné podmínky pro daňové zvýhodnění „soukromého životního pojištění“ podle zákona o daních z příjmů patří například věk poplatníka, kdy mu vzniká nárok na výplatu pojistného plněn při dožití:
a) 40 let.
b) 60 let.
c) 50 let.
289 Jaká je maximální částka pojistného na „soukromé životní pojištění“, kterou si poplatník - fyzická osoba může odečíst od svého daňového základu za zdaňovací období při splnění podmínek stanovených zákonem o daních z příjmů ?
a) 24 000 Kč.
b) 12 000 Kč.
c) 1 000 Kč.
290 Je odkupné ze „soukromého životního pojištění“ zdaněno daní z příjmů ?
a) Ano, a to sazbou dohodnutou s finančním úřadem.
b) Ano, a to sazbou 25 % ze základu daně, který se rovná odkupnému minus zaplacené pojistné pojistníkem.
c) Je osvobozeno od daně z příjmů.
291 Je pojistné plnění ze „ soukromého životního pojištění“ pro případ dožití zdaněno daní z příjmů?
a) Ano, a to sazbou dohodnutou s finančním úřadem.
b) Ano, a to sazbou 15 % ze základu daně, který se rovná pojistnému plnění mínus zaplacené pojistné.
c) Je osvobozené od daně z příjmů.
292 Co upravují tzv. kodexy etiky v oblasti pojišťovnictví?
a) Podmínky podnikání na pojistném trhu.
b) Etické normy jednání a chování subjektů podnikajících na pojistném trhu.
c) Principy odměňování pojišťovacích zprostředkovatelů.
293 Obchodní jednání vede pojišťovací zprostředkovatel:
a) Pouze v souladu s obchodními zájmy pojišťovny.
b) V souladu s obchodními zájmy účastníků zprostředkovávaného obchodu a bez jakékoliv předpojatosti či zvýhodňování.
c) Pouze v souladu se svými obchodními zájmy.
294 S klienty, kteří projevují spekulativní úmysly, pojišťovací zprostředkovatel:
a) Sjedná pojištění, ale oznámí to příslušnému pojistiteli.
b) Nesjednává pojištění.
c) Sjedná pojištění, ale oznámí případ policii.
295 Pojistného podvodu se dopustí ten, kdo při uzavírání pojistné smlouvy nebo při uplatnění nároku na plnění z takové smlouvy uvede:
a) Pravdivé údaje.
b) Nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí.
c) Žádné údaje.
296 Pojistného podvodu se dopustí ten, kdo:
a) Nezabrání vzniku pojistné události.
b) Úmyslně vyvolá pojistnou událost.
c) Zabrání vzniku pojistné události.
297 Může být pachatel potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo peněžitým trestem, způsobí-li pojistným podvodem na cizím majetku škodu nikoliv malou, tj. škodu dosahující částky nejméně 25 000 Kč ?
a) Ne.
b) Ano.
c) Ano, ale finanční částka se nebere v úvahu.

Soubor otázek k zajištění zkoušek odborné způsobilosti - střední kvalifikační stupeň – obsahuje otázky ze souboru základní stupeň a následující
– č. 301 – 320 + 340 – 366 + 377 – 384 +420 - 429.

301. Lze udělit pojišťovně povolení k souběžnému provozování pojišťovací činnosti podle odvětví životního pojištění a neživotního pojištění ?
a) Ano.
b) Nelze, s výjimkou pojišťovny, která žádá o udělení povolení k provozování pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví životních pojištění, které lze udělit povolení k souběžnému provozování pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví č. 1 (úrazové pojištění) a 2 (pojištění nemoci) neživotních pojištění.
c) Nelze, a to v žádném případě.
302. Kolik činí minimální výše základního kapitálu pojišťovny pro provozování pojišťovací činnosti podle jednoho nebo více pojistných odvětví životního pojištění ?
a) 150 mil. Kč.
b) 90 mil. Kč.
c) 50 mil. Kč.
303. K čemu slouží technické rezervy, které je pojišťovna povinna vytvářet ?
a) K akumulaci prostředků pro nepředvídatelné situace.
b) K plnění závazků z provozované pojišťovací činnosti, které jsou pravděpodobné nebo jisté.
c) K plnění závazků vůči svým vlastníkům, kteří nesou zodpovědnost za činnost pojišťovny.
304. Jaká je výše garančního fondu ?
a) Garanční fond je tvořen celkovým objemem technických rezerv v Kč.
b) Garanční fond tvoří jednu třetinu požadované míry solventnosti pojišťovny a nesmí být v případě provozování pojišťovací činnosti v pojistném odvětví životního pojištění nižší než 90 mil. Kč.
c) Garanční fond tvoří jednu polovinu požadované míry solventnosti pojišťovny a nesmí být v případě provozování pojišťovací činnosti v pojistném odvětví životního pojištění nižší než 150 mil. Kč.
305. Která z následujících položek není součástí disponibilní míry solventnosti (vlastních zdrojů)?
a) Základní kapitál.
b) Výše technických rezerv.
c) Hospodářský výsledek běžného účetního období.
306. Jaká opatření příjme Česká národní banka v případě, že pojišťovna má hodnotu vlastních zdrojů nižší než požadovaná míra solventnosti, avšak vyšší než garanční fond?
a) Zavede nucenou správu.
b) Nařídí vypracování ozdravného plánu.
c) Nařídí převod pojistného kmene.
307. Ve kterém z následujících případů zavede Česká národní banka nucenou správu nad pojišťovnou?
a) Hodnota vlastních zdrojů pojišťovny je nižší, než je její požadovaná míra solventnosti, avšak vyšší než garanční fond.
b) Disponibilní míra solventnosti pojišťovny je nižší než její garanční fond.
c) Pokles ratingu pojišťovny.
308. Pojišťovna, která provozuje životní i neživotní pojištění, určuje svoji solventnost:
a) Zvlášť pro životní a pro neživotní pojištění v případě, že objem technických rezerv u jednoho odvětví pojištění činí více než 15 % druhého odvětví pojištění.
b) Zvlášť pro životní a pro neživotní pojištění.
c) Dohromady za životní i neživotní pojištění.
309. Mezi osoby, které jsou povinny provádět identifikaci osob dle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti nepatří:
a) Banka, spořitelní a úvěrní družstvo, pojišťovna.
b) Ministerstvo financí.
c) Právnická nebo fyzická osoba oprávněná ke zprostředkování spoření, peněžních úvěrů nebo půjček anebo ke zprostředkovatelské činnosti směřující k uzavření pojistné nebo zajišťovací smlouvy.
310. Povinná osoba podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti identifikuje účastníka obchodu:
a) Vždy.
b) Převyšuje-li hodnota obchodu částku 15 000 eur.
c) Převyšuje-li hodnota obchodu částku 5 000 eur.
311. Podezřelým obchodem podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti jsou zejména:
a) Jakékoliv transakce směřující do zemí Evropského hospodářského prostoru.
b) Vklady v hotovosti následované jejich okamžitými výběry nebo převody na jiné účty.
c) Jakékoliv obchody vyplývající ze sázek.
312. Zjistí-li povinná osoba podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti v souvislosti se svou činností podezřelý obchod, oznámí ho neprodleně:
a) Ministerstvu vnitra.
b) Ministerstvu financí.
c) Soudu.
313. Povinnost uchovávat získané identifikační údaje má povinná osoba podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti po dobu:
a) Tří let po ukončení obchodu.
b) 10 let od ukončení vztahu se zákazníkem.
c) Neomezeně.
314. Do okruhu právnických osob, které jsou povinny zadávat veřejné zakázky v režimu zákona o veřejných zakázkách, patří:
a) Banky.
b) Státní příspěvkové organizace.
c) Jiná právnická osoba, zadává-li zakázku na dodávky, služby nebo stavební práce, která je z více než 50 % financována zahraničním investorem.
315. Jako veřejnou zakázku nemusí zadávat zadavatelé veřejných zakázek:
a) Veřejnou zakázku na dodávky, jejímž předmětem je koupě věci movité i nemovité, včetně pronájmu nebo koupě na splátky, u nichž předpokládaná cena předmětu zakázky přesáhne 2 000 000 Kč.
b) Veřejnou zakázku na dodávky, služby nebo stavební práce, u nichž předpokládaná cena předmětu zakázky nepřesáhne 2 000 000 Kč.
c) Veřejnou zakázku na stavební práce v ceně 5 000 000 Kč, tj. na postavení nové stavby, udržovací práce na stavbě, odstranění stavby, změny stavby a práce související.
316. Osoby, jejichž práva byla nekalou soutěží ve smyslu obchodního zákoníku porušena nebo ohrožena, mohou se proti rušiteli domáhat, aby se tohoto jednání zdržel a odstranil závadný stav. Dále mají nárok:
a) Aby bylo proti němu zahájeno trestní stíhání.
b) Na přiměřené zadostiučinění, které může být poskytnuto i v penězích, náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení.
c) Aby mu bylo odebráno nebo pozastaveno podnikatelské oprávnění.
317. Nekalou soutěží není:
a) Vyvolávání nebezpečí záměny užitím firmy užívané již po právu jiným soutěžitelem.
b) Označení zboží názvem, který se již v hospodářském styku všeobecně vžil jako údaj sloužící k označení druhu nebo jakosti zboží, pokud k němu není připojen dodatek, který je způsobilý klamat o původu, jako např. „pravý“, „původní“ apod.
c) Klamavá reklama, která výslovně nebo i nepřímo identifikuje služby nabízené jiným soutěžitelem.
318. Ten, kdo spáchal trestný čin pojistného podvodu, může být potrestán:
a) Jenom odnětím svobody nepodmíněně.
b) Odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci.
c) Pouze pokutou až do výše 10 000 000 Kč.
319. Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel za trestný čin pojistného podvodu potrestán
a) Způsobil-li tímto trestným činem smrt člověka.
b) Spáchal-li tento trestný čin jako člen organizované skupiny a způsobí-li takovým činem na cizím majetku značnou škodu nebo jiný zvlášť závažný následek.
c) Porušil-li povinnost mlčenlivosti, a tím způsobil škodu nikoli malou na cizím majetku.
320. Může být porušení mlčenlivosti podle zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích, resp. podle zákona o pojišťovnictví kvalifikováno jako trestný čin?
a) Ano.
b) Ne.
c) Ano, pokud se jedná o porušení zákona o pojišťovnictví.
340. Jak lze sjednat pojištění věci, souboru věcí a jiného majetku z hlediska dělení pojištění na pojištění škodové a pojištění obnosové?
a) Pojištění věci, souboru věcí a jiného majetku lze sjednat pouze jako pojištění škodové.
b) Pojištění věci a souboru věcí lze sjednat pouze jako pojištění škodové. Pojištění jiného majetku než věci nebo souboru věcí lze sjednat jako pojištění škodové nebo jako pojištění obnosové.
c) Pojištění věci a souboru věcí lze sjednat pouze jako pojištění škodové. Pojištění jiného majetku než věci nebo souboru věcí lze sjednat pouze jako pojištění obnosové.
341. Co rozumí zákon o pojistné smlouvě pod pojmem „jiný majetek“?
a) Věci nemovité a soubory věcí nemovitých.
b) Práva a jiné majetkové hodnoty, se kterými lze disponovat.
c) Věci osobní potřeby a věci cizí.
342. Na které věci se vztahuje pojistná ochrana, je-li pojištěn soubor věcí?
a) Na věci, které k pojištěnému souboru náležely v okamžiku sjednání pojistné smlouvy.
b) Na věci, které k pojištěnému souboru náležely v okamžiku vzniku pojistné události, nebylo-li dohodnuto jinak.
c) Na věci, které k pojištěnému souboru náležely v okamžiku likvidace pojistné události.
343. Jakou povinnost má oprávněná osoba nebo pojistník, pokud po pojistné události nebo po výplatě pojistného plnění zjistí, že se našel ztracený nebo odcizený majetek?
a) Je povinna pojistné plnění pojistiteli vrátit po odečtení přiměřených nákladů, které musela vynaložit na opravu závad vzniklých v době, kdy byla zbavena možnosti s majetkem nakládat.
b) Jestliže tuto skutečnost zjistí, je povinna ji bez zbytečného odkladu oznámit pojistiteli.
c) Je povinna bez zbytečného odkladu nalezený pojištěný majetek převzít a zabezpečit převod vlastnických práv k němu na pojistitele.
344. Pojištění odpovědnosti za škodu lze sjednat jako:
a) Pojištění obnosové.
b) Pojištění škodové.
c) Pojištění obnosové nebo jako pojištění škodové.
345. Z pojištění odpovědnosti za škodu platí pojistitel náhradu škody poškozenému. Znamená to, že má poškozený právo na pojistné plnění vůči pojistiteli ?
a) Ano, poškozený má vždy právo na pojistné plnění vůči pojistiteli.
b) Ne, poškozený právo na pojistné plnění vůči pojistiteli nemá, nestanoví-li zvláštní právní předpis nebo pojistná smlouva jinak.
c) Ne, poškozený nemá nikdy právo na náhradu škody proti pojistiteli.
346. Co je v pojištění odpovědnosti za škodu horní hranicí pojistného plnění?
a) Pojistná částka dohodnutá v pojistné smlouvě.
b) Limit pojistného plnění dohodnutý v pojistné smlouvě. Pokud tento limit nebyl dohodnut, je pojistitel povinen plnit v rozsahu a ve výši vzniklé škody, za kterou pojištěný odpovídá.
c) Celková výše vzniklé škody, za kterou pojištěný odpovídá.
347. Jaká je v pojištění odpovědnosti za škodu základní zákonná povinnost pojištěného po vzniku škodné události?
a) Uzavřít s poškozenou stranou dohodu o výši vzniklé škody a předat ji pojistiteli.
b) Bez zbytečného odkladu oznámit pojistiteli vznik škodní události, skutečnost, že poškozený proti němu uplatnil právo na náhradu škody, a vyjádřit se ke své odpovědnosti za vzniklou škodu, požadované náhradě škody a její výši.
c) Zajistit důkazy o příčině vzniku škodní události a rozsahu jejích následků.
348. Pojištění spočívající v závazku pojistitele hradit náklady pojištěného spojené s uplatněním jeho práva v rozsahu vymezeném v pojistné smlouvě a poskytovat služby přímo spojené s tímto pojištěním se nazývá:
a) Pojištění závazků klienta.
b) Pojištění právní ochrany.
c) Pojištění ochrany spotřebitele.
349. Pojištění právní ochrany lze sjednat:
a) Jen jako obnosové.
b) Jen jako škodové.
c) Jako škodové i obnosové.
350. Pojistná smlouva u pojištění právní ochrany musí:
a) Zabezpečit pojištěnému okamžitou výplatu pojistného plnění.
b) Zabezpečit pojištěnému pro zastupování a hájení jeho zájmů právo výběru jeho zástupce.
c) Zabezpečit pojištěnému svobodu výběru nezávislého soudu.
351. Pojistitel je povinen při řešení sporů vyplývajících z pojištění právní ochrany:
a) Uzavřít s pojistníkem smírčí smlouvu podle zvláštního právního předpisu.
b) Uzavřít s pojistníkem rozhodčí smlouvu podle zvláštního právního předpisu.
c) Provést jednorázové vyrovnání závazků.
352. Musí být v pojistné smlouvě u pojištění právní ochrany uvedeno, že pojistník má právo požádat o uzavření rozhodčí smlouvy?
a) Ne, nikdy.
b) Ano, vždy.
c) Ano, ale jen pokud je toto pojištění sjednáno za nadstandardní pojistné.
353. Čím je určena horní hranice pojistného plnění u pojištění právní ochrany?
a) Zákonem o pojistné smlouvě.
b) Limitem pojistného plnění uvedeném v pojistné smlouvě.
c) Výší pojistného.
354. V případě sporu mezi pojistníkem a pojistitelem je pojistitel povinen:
a) Vypovědět pojistnou smlouvu.
b) Uzavřít rozhodčí smlouvu s pojistníkem.
c) Zvýšit pojistné.
355. Není – li pojištění právní ochrany předmětem samostatné pojistné smlouvy:
a) Uvádí se výše pojistného společně pro všechna pojištění.
b) Musí být toto pojištění uvedeno ve zvláštní části pojistné smlouvy uzavřené pro více pojistných rizik, ve které se vymezí obsah a rozsah pojištění právní ochrany a uvede výše pojistného za toto soukromé pojištění.
c) Neuvádí se výše pojistného pro pojištění právní ochrany.
356. V životním pojištění, podle zákona o pojistné smlouvě, lze pojistit:
a) Fyzickou i právnickou osobu pro případ smrti nebo dožití.
b) Fyzickou osobu zejména pro případ smrti, dožití se určitého věku nebo dne stanoveného v pojistné smlouvě jako konec soukromého pojištění, anebo pro případ jiné skutečnosti týkající se změny osobního postavení této osoby.
c) Fyzickou osobu pouze pro případ smrti nebo úrazu nebo nemoci.
357. Je pojistitel povinen poskytnout pojistné plnění v životním pojištění v případě sebevraždy pojištěného?
a) Ano, trvalo-li soukromé pojištění alespoň 6 měsíců.
b) Ano, trvalo-li soukromé pojištění nepřetržitě nejméně 2 roky bezprostředně předcházející sebevraždě, nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak.
c) Ano, trvalo-li soukromé pojištění nepřetržitě nejméně 1 rok bezprostředně předcházející sebevraždě.
358. Vzniká právo na odkupné u životního pojištění pro případ smrti, které bylo sjednáno na přesně stanovenou dobu?
a) Vzniká, pokud bylo pojištěné placeno nejméně 2 roky.
b) Nevzniká, pokud není v pojistné smlouvě dohodnuto jinak.
c) Vzniká vždy.
359. Je pojistitel v životním pojištění oprávněn snížit pojistné plnění v případě uvedení nesprávného data narození pojištěného?
a) Není.
b) Je, pokud bylo v důsledku toho pojistitelem chybně stanoveno pojistné, pojistná doba, doba placení pojistného nebo pojistná částka.
c) Je, pokud je rozdíl mezi daty narození větší než 2 roky.
360. Dokdy je splatné odkupné v životním pojištění?
a) Do 2 měsíců ode dne, kdy pojistitel obdržel žádost o výplatu odkupného.
b) Do 3 měsíců ode dne, kdy pojistitel obdržel žádost o výplatu odkupného.
c) Do 3 týdnů ode dne, kdy pojistitel obdržel žádost o výplatu odkupného.
361. Má pojistitel právo odmítnout pojistné plnění z úrazového pojištění?
a) Nemá.
b) Má, došlo-li k úrazu pojištěného v souvislosti s jednáním, pro které byl uznán vinným úmyslným trestným činem nebo kterým si úmyslně poškodil zdraví.
c) Má, pokud pojištěný neabsolvoval zdravotní prohlídku.
362. Má pojistitel právo snížit pojistné plnění, došlo-li k úrazu následkem požití alkoholu nebo aplikací návykových látek?
a) Ano, až na jednu třetinu.
b) Ano, až na jednu polovinu.
c) Nemá.
363. Má pojistitel právo snížit pojistné plnění, pokud došlo k úrazu a pojištěný užil nějaké návykové látky předepsané lékařem?
a) Nemá v žádném případě.
b) Nemá, pokud pojištěný nebyl lékařem nebo výrobcem léku upozorněn, že v době aplikace těchto léků nelze vykonávat činnosti, v jejímž důsledku došlo k úrazu.
c) Nemá, pokud pojištěný bere léky pravidelně.
364. Na jakou dobu musí být uzavřena pojistná smlouva pro osobu, která není účastna veřejného zdravotního pojištění, a pojištění pro případ nemoci bylo sjednáno nejméně v rozsahu úhrady nákladů, které by jinak byly hrazeny z veřejného zdravotního pojištění?
a) Neméně na 2 roky.
b) Nejméně na 1 rok.
c) Není určeno.
365. Jaká je maximální čekací doba u pojištění pro případ nemoci v případě zubních a ortopedických náhrad?
a) Maximálně 3 měsíce.
b) Maximálně 8 měsíců.
c) Není omezena.
366. Pojištění nemoci lze sjednat jako:
a) Výhradně jako škodové.
b) Škodové nebo obnosové.
c) Výhradně jako obnosové.
377. Co je to netto pojistné?
a) Pojistné, které je uvedeno v pojistné smlouvě.
b) Ta část pojistného, která je určena k pokrytí výdajů pojišťovny na pojistné plnění včetně tvorby rezerv.
c) Kalkulovaný zisk pojišťovny, který je výsledkem rozdílu pojistného uvedeného v pojistné smlouvě a výdajů pojišťovny na pojistná plnění.
378. Co je účelem analýzy pojistných produktů prováděné pojišťovacím agentem, resp. makléřem podle zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích … ?
a) Výběr pojišťoven, se kterými bude pojišťovací agent, resp.makléř spolupracovat s ohledem na potřeby a požadavky klienta.
b) Doporučit klientovi uzavření pojistné smlouvy na základě analýzy konkurenčních pojistných produktů a s ohledem na jeho potřeby a požadavky.
c) Porovnat jednotlivé pojistné produkty z hlediska výše pojistného.
379. Musí znát pojišťovací agent konkurenční pojistné produkty smluvních pojišťoven, umět je klientovi vysvětlit i provést jejich analýzu a doporučit klientovi takový pojistný produkt, který nejlépe vyhovuje potřebám klienta ?
a) Ne, plně postačuje znalost a schopnost vysvětlit pojistný produkt.
b) Ano.
c) Ne, neboť analýzu provádí pojišťovací agent, jen pokládá-li to za vhodné.
380. Musí pojišťovací makléř znát dostatečný počet konkurenčních pojistných (zajišťovacích) produktů nabízených na pojistném trhu z oblasti, která je předmětem jeho činnosti ?
a) Ano, ale jen v případě pojištění týkajících se velkých rizik.
b) Ano.
c) Ne.
381. Při analýze pojistných produktů životního pojištění, pojištění úrazu či nemoci nepřichází v úvahu následující kritérium:
a) Definice rizikové skupiny pojištěných osob.
b) Druh a výše spoluúčasti pojištěného na pojistném plnění.
c) Minimální a maximální vstupní věk pro pojištění.
382. Při analýze pojistných produktů neživotního pojištění nepřichází v úvahu následující kritérium:
a) Druh ceny pro pojistné plnění.
b) Výše a podmínky výplaty odkupného.
c) Druh a výše spoluúčasti pojištěného na pojistném plnění.
383. Podle zákona o pojišťovnictví je pojišťovna povinna stanovit výši pojistného:
a) Na základě reálných pojistně-matematických předpokladů tak, aby pojistné umožňovalo splnitelnost všech jejích závazků ve vymezeném časovém období..
b) Na základě reálných pojistně-matematických předpokladů tak, aby pojistné bylo dostatečné a umožňovalo trvalou splnitelnost všech jejích závazků.
c) Na základě reálných pojistně-matematických předpokladů tak, aby pojistné a jeho případné zhodnocení krylo veškeré závazky pojišťovny vůči svým klientům.
384. Zohledňuje se při kalkulaci pojistného v životním pojištění pohlaví?
a) Ne.
b) Ano.
c) Ano, jen při vstupním věku pojištěného 35 let a více.
420. Co je pojistným rizikem ve smyslu zákona o pojistné smlouvě:
a) Možná příčina vzniku pojistné události.
b) Míra pravděpodobnosti vzniku pojistné události vyvolané pojistným nebezpečím.
c) Oprávněná potřeba ochrany před následky nahodilé skutečnosti vyvolané pojistným nebezpečím.
421. Povodeň je:
a) Pojistné riziko.
b) Pojistné nebezpečí.
c) Pojistný zájem.
422. Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla je:
a) Samostatné pojistné odvětví.
b) Pojistný produkt.
c) Pojistné riziko.
423. Je pojistník povinen oznámit pojistiteli změnu nebo zánik pojistného rizika?
a) Ano, ale jen zánik pojistného rizika.
b) Ano, bez zbytečného odkladu.
c) Ano, ale jen při vzniku pojistné události.
424. Je pojistitel oprávněn požadovat údaje o zdravotním stavu pojistníka, je-li pojistník zproštěn povinnosti platit pojistné?
a) Ne.
b) Ano.
c) Ano, ale jen pokud pojištění trvá déle než 1 rok.
425. Je součástí zábranné činnosti i činnost směřující ke zmírňování následků škod?
a) Ne.
b) Ano.
c) Ano, ale jen v úrazovém pojištění.
426. Základním zabezpečením majetku proti krádeži vloupáním je zabezpečení:
a) Elektrickými poplachovými systémy.
b) Mechanickými zábranami.
c) Fyzickou ostrahou.
427. Pojišťovny vyžadují funkční a kvalitní zabezpečení pojištěného majetku. K základní orientaci při zajištění těchto požadavků slouží:
a) Cena zařízení a služeb.
b) Certifikace zařízení a registrace montážní firmy.
c) Zápis v obchodním rejstříku.
428. Mohou se pojišťovny dohodnout na společných požadavcích na zabezpečovací techniku, její montáž a servis?
a) Ne.
b) Ano.
c) Ano, ale nesmějí tato pravidla společně uplatňovat.
429. V závislosti na obsahu smlouvy s klientem pojišťovací makléř:
a) Provádí dle smlouvy uzavřené s pojišťovnou, jejím jménem a na její účet, šetření nutné ke zjištění rozsahu její povinnosti plnit ze sjednaného pojištění.
b) Zpracovává komplexní analýzy pojistných rizik, návrhy pojistných nebo zajistných programů, poskytuje konzultační a poradenskou činnost, provádí správu uzavřených pojistných nebo zajišťovacích smluv, sleduje lhůty k jejich revizi, spolupracuje při likvidaci pojistných událostí.
c) Uzavírá pojistné smlouvy jménem pojišťovny s klienty.

Soubor otázek k zajištění zkoušek odborné způsobilosti - vyšší kvalifikační stupeň – obsahuje otázky ze souboru základní stupeň a následující –
č. 301 – 429.

301. Lze udělit pojišťovně povolení k souběžnému provozování pojišťovací činnosti podle odvětví životního pojištění a neživotního pojištění ?
a) Ano.
b) Nelze, s výjimkou pojišťovny, která žádá o udělení povolení k provozování pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví životních pojištění, které lze udělit povolení k souběžnému provozování pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví č. 1 (úrazové pojištění) a 2 (pojištění nemoci) neživotních pojištění.
c) Nelze, a to v žádném případě.
302. Kolik činí minimální výše základního kapitálu pojišťovny pro provozování pojišťovací činnosti podle jednoho nebo více pojistných odvětví životního pojištění ?
a) 150 mil. Kč.
b) 90 mil. Kč.
c) 50 mil. Kč.
303. K čemu slouží technické rezervy, které je pojišťovna povinna vytvářet ?
a) K akumulaci prostředků pro nepředvídatelné situace.
b) K plnění závazků z provozované pojišťovací činnosti, které jsou pravděpodobné nebo jisté.
c) K plnění závazků vůči svým vlastníkům, kteří nesou zodpovědnost za činnost pojišťovny.
304. Jaká je výše garančního fondu ?
a) Garanční fond je tvořen celkovým objemem technických rezerv v Kč.
b) Garanční fond tvoří jednu třetinu požadované míry solventnosti pojišťovny a nesmí být v případě provozování pojišťovací činnosti v pojistném odvětví životního pojištění nižší než 90 mil. Kč.
c) Garanční fond tvoří jednu polovinu požadované míry solventnosti pojišťovny a nesmí být v případě provozování pojišťovací činnosti v pojistném odvětví životního pojištění nižší než 150 mil. Kč.
305. Která z následujících položek není součástí disponibilní míry solventnosti (vlastních zdrojů)?
a) Základní kapitál.
b) Výše technických rezerv.
c) Hospodářský výsledek běžného účetního období.
306. Jaká opatření příjme Česká národní banka v případě, že pojišťovna má hodnotu vlastních zdrojů nižší než požadovaná míra solventnosti, avšak vyšší než garanční fond?
a) Zavede nucenou správu.
b) Nařídí vypracování ozdravného plánu.
c) Nařídí převod pojistného kmene.
307. Ve kterém z následujících případů zavede Česká národní banka nucenou správu nad pojišťovnou?
a) Hodnota vlastních zdrojů pojišťovny je nižší, než je její požadovaná míra solventnosti, avšak vyšší než garanční fond.
b) Disponibilní míra solventnosti pojišťovny je nižší než její garanční fond.
c) Pokles ratingu pojišťovny.
308. Pojišťovna, která provozuje životní i neživotní pojištění, určuje svoji solventnost:
a) Zvlášť pro životní a pro neživotní pojištění v případě, že objem technických rezerv u jednoho odvětví pojištění činí více než 15 % druhého odvětví pojištění.
b) Zvlášť pro životní a pro neživotní pojištění.
c) Dohromady za životní i neživotní pojištění.
309. Mezi osoby, které jsou povinny provádět identifikaci osob dle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti nepatří:
a) Banka, spořitelní a úvěrní družstvo, pojišťovna.
b) Ministerstvo financí.
c) Právnická nebo fyzická osoba oprávněná ke zprostředkování spoření, peněžních úvěrů nebo půjček anebo ke zprostředkovatelské činnosti směřující k uzavření pojistné nebo zajišťovací smlouvy.
310. Povinná osoba podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti identifikuje účastníka obchodu:
a) Vždy.
b) Převyšuje-li hodnota obchodu částku 15 000 eur.
c) Převyšuje-li hodnota obchodu částku 5 000 eur.
311. Podezřelým obchodem podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti jsou zejména:
a) Jakékoliv transakce směřující do zemí Evropského hospodářského prostoru.
b) Vklady v hotovosti následované jejich okamžitými výběry nebo převody na jiné účty.
c) Jakékoliv obchody vyplývající ze sázek.
312. Zjistí-li povinná osoba podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti v souvislosti se svou činností podezřelý obchod, oznámí ho neprodleně:
a) Ministerstvu vnitra.
b) Ministerstvu financí.
c) Soudu.
313. Povinnost uchovávat získané identifikační údaje má povinná osoba podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti po dobu:
a) Tří let po ukončení obchodu.
b) 10 let od ukončení vztahu se zákazníkem.
c) Neomezeně.
314. Do okruhu právnických osob, které jsou povinny zadávat veřejné zakázky v režimu zákona o veřejných zakázkách, patří:
a) Banky.
b) Státní příspěvkové organizace.
c) Jiná právnická osoba, zadává-li zakázku na dodávky, služby nebo stavební práce, která je z více než 50 % financována zahraničním investorem.
315. Jako veřejnou zakázku nemusí zadávat zadavatelé veřejných zakázek:
a) Veřejnou zakázku na dodávky, jejímž předmětem je koupě věci movité i nemovité, včetně pronájmu nebo koupě na splátky, u nichž předpokládaná cena předmětu zakázky přesáhne 2 000 000 Kč.
b) Veřejnou zakázku na dodávky, služby nebo stavební práce, u nichž předpokládaná cena předmětu zakázky nepřesáhne 2 000 000 Kč.
c) Veřejnou zakázku na stavební práce v ceně 5 000 000 Kč, tj. na postavení nové stavby, udržovací práce na stavbě, odstranění stavby, změny stavby a práce související.
316. Osoby, jejichž práva byla nekalou soutěží ve smyslu obchodního zákoníku porušena nebo ohrožena, mohou se proti rušiteli domáhat, aby se tohoto jednání zdržel a odstranil závadný stav. Dále mají nárok:
a) Aby bylo proti němu zahájeno trestní stíhání.
b) Na přiměřené zadostiučinění, které může být poskytnuto i v penězích, náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení.
c) Aby mu bylo odebráno nebo pozastaveno podnikatelské oprávnění.
317. Nekalou soutěží není:
a) Vyvolávání nebezpečí záměny užitím firmy užívané již po právu jiným soutěžitelem.
b) Označení zboží názvem, který se již v hospodářském styku všeobecně vžil jako údaj sloužící k označení druhu nebo jakosti zboží, pokud k němu není připojen dodatek, který je způsobilý klamat o původu, jako např. „pravý“, „původní“ apod.
c) Klamavá reklama, která výslovně nebo i nepřímo identifikuje služby nabízené jiným soutěžitelem.
318. Ten, kdo spáchal trestný čin pojistného podvodu, může být potrestán:
a) Jenom odnětím svobody nepodmíněně.
b) Odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci.
c) Pouze pokutou až do výše 10 000 000 Kč.
319. Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel za trestný čin pojistného podvodu potrestán
a) Způsobil-li tímto trestným činem smrt člověka.
b) Spáchal-li tento trestný čin jako člen organizované skupiny a způsobí-li takovým činem na cizím majetku značnou škodu nebo jiný zvlášť závažný následek.
c) Porušil-li povinnost mlčenlivosti, a tím způsobil škodu nikoli malou na cizím majetku.
320. Může být porušení mlčenlivosti podle zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích, resp. podle zákona o pojišťovnictví kvalifikováno jako trestný čin?
a) Ano.
b) Ne.
c) Ano, pokud se jedná o porušení zákona o pojišťovnictví.
321. Pojišťovna nebo zajišťovna, která provozuje zajišťovací činnost podle zákona o pojišťovnictví, musí být založena jako:
a) Akciová společnost nebo družstvo.
b) Akciová společnost.
c) Družstvo.
322. Právní postavení pojišťovny nebo zajišťovny při provozování zajišťovací činnosti se řídí, pokud zákon o pojišťovnictví nestanoví jinak:
a) Zákonem o pojistné smlouvě.
b) Obchodním zákoníkem.
c) Občanským zákoníkem.
323. Může zajišťovna s povolením k zajišťovací činnosti v České republice provozovat zajišťovací činnost na území jiného členského státu Evropské unie?
a) Ano, ale jen pro odvětví životního pojištění.
b) Ano.
c) Ne.
324. Tuzemská pojišťovna, jíž bylo schváleno rozšíření zajišťovací činnosti na území jiného členského státu, je oprávněna provozovat zajišťovací činnost:
a) Jen prostřednictvím pobočky zřízené v jiném členském státě.
b) Prostřednictvím pobočky zřízené v jiném členském státě nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby.
c) Jen na základě svobody dočasně poskytovat služby.
325. Na základě čeho uděluje Česká národní banka povolení tuzemské pojišťovně k provozování zajišťovací činnosti na území České republiky?
a) Písemné žádosti, jež obsahuje náležitosti stanovené zákonem o pojistné smlouvě.
b) Písemné žádosti, jež obsahuje náležitosti stanovené zákonem o pojišťovnictví.
c) Písemné žádosti, jež obsahuje náležitosti stanovené občanským zákoníkem.
326. Pojistná rizika pojištěného spadají do pojistného odvětví č. 3 podle přílohy č.1 části B zákona o pojišťovnictví. Úhrn rozvahy byl 7,5 mil. eur, čistý obrat 11,5 mil. eur a průměrný přepočtený stav zaměstnanců za zdaňovací období 290. Jde v tomto případě o velká pojistná rizika?
a) Ne.
b) Ano.
c) Nelze zařadit.
327. Jsou výsledky z analýzy rizik, které poskytuje pojišťovací makléř klientovi, pro klienta závazné?
a) Ano.
b) Ne.
c) Ano, pouze jedná-li se o velká pojistná rizika.
328. Mezi dvěma budovami je vzdálenost 12 m. Jedna má výšku 15 m, druhá 8 m. Patří obě do stejného požárního komplexu (podle Munich RE)?
a) Ne.
b) Ano.
c) Není možné provést jednoznačné zařazení.
329. Musí být pojistná smlouva o pojištění velkých rizik uzavřena písemně?
a) Ne.
b) Ano.
c) Ano, jen když čistý obrat pojištěného přesáhne 10 mil. eur.
330. Patří pojištění nemoci do velkých rizik?
a) Ano.
b) Ne.
c) Jen když se jedná o jednorázové plnění.
331. Jsou členské státy povinny aplikovat směrnice Evropské unie v legislativě svých zemí ?
a) Jen ty, které jsou v souladu s existující právní úpravou daného členského státu.
b) Ano.
c) Jen ty směrnice, které byly přijaty po podpisu smlouvy o přistoupení daného státu.
332. Z jakého právního aktu Evropských společenství vychází zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích …?
a) Z doporučení.
b) Ze směrnice.
c) Z nařízení.
333. Jsou pojišťovny povinny předkládat ke schválení orgánu dohledu v členských státech EU pojistné podmínky?
a) Ano, ale jenom doplňkové pojistné podmínky.
b) Ne.
c) Ano, pokud je to upraveno v národním zákonodárství.
334. Členy BIPAR jsou národní asociace:
a) Pojišťoven.
b) Pojišťovacích makléřů a pojišťovacích agentů.
c) Pouze pojišťovacích makléřů.
335. Vztahuje se směrnice 2002/92/ES o zprostředkování pojištění na služby poskytované pojišťovacími zprostředkovateli v souvislosti s riziky a závazky nacházejícími se vně Společenství?
a) Ano, v případě pojišťovacího zprostředkovatele řádně zapsaného v registru domovského členského státu.
b) Ne.
c) Ano, jestliže je vzájemně mezi členským státem a zemí vně Společenství, kde se nachází riziko, zaručen shodný přístup k oprávněným pojišťovacím zprostředkovatelům.
336. Registrovaní pojišťovací zprostředkovatelé mohou zahájit a vykonávat zprostředkování pojištění a zajištění ve Společenství:
a) V rámci svobody zakládání podniku.
b) Na základě práva zřizovat pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby.
c) V rámci volného pohybu služeb.
337. Může pojišťovací makléř, který je zapsaný v registru, ve kterém jsou evidováni pojišťovací zprostředkovatelé v České republice a nemá pobočku v žádném dalším členském státě, zprostředkovat uzavření pojistné smlouvy pro zájemce o pojištění sídlícího v Portugalsku u pojistitele, jenž je registrován v Německu a nemá organizační složku ani v Portugalsku ani v České republice ?
a) Může, jestliže je registrován v Německu.
b) Může, jestliže informoval Českou národní banku ,že hodlá zprostředkovávat pojištění v Portugalsku a v Německu na základě svobody dočasně poskytovat služby, a bylo mu potvrzeno, že splnil informační povinnost.
c) Může bez jakýchkoliv podmínek, protože poskytuje pouze přeshraniční servis a nemusí být proto registrován ani v Portugalsku ani v Německu.
338. Může osoba zapsaná v registru, ve kterém jsou evidováni pojišťovací zprostředkovatelé v České republice a který vede Česká národní banka, provádět zprostředkování pojištění v kterékoliv zemi Evropského hospodářského prostoru?
a) Ano, jestliže požádá v každé zemi, kde chce činnost provozovat, o zápis do jejího registru.
b) Ano, jestliže o svém úmyslu bude předem informovat Českou národní banku, která jí oznámí splnění informační povinnosti.
c) Ano, ale registrace platí automaticky pouze v členských státech Evropské unie; v ostatních členských zemích Evropského hospodářského prostoru je třeba formálně žádat přímo o zápis do registru příslušného úřadu.
339. Musí pojišťovací makléř, jehož klient chce využít jeho služeb také v jiném členském státě, kam rozšířil svou podnikatelskou činnost, informovat Českou národní banku příslušný úřad o svém záměru vykonávat zprostředkovatelskou činnost v tomto státě ?
a) Ne, protože jde o aplikaci stávajících pojistných smluv, uzavřených v domovském státě, na další provozy pojištěného.
b) Ano, protože se jedná o zprostředkovatelskou činnost na území jiného než domovského členského státu.
c) Jenom tehdy, budou-li pojistné smlouvy, týkající se provozů v jiném členském státě, uzavřeny u pojišťoven se sídlem na území tohoto členského státu.
340. Jak lze sjednat pojištění věci, souboru věcí a jiného majetku z hlediska dělení pojištění na pojištění škodové a pojištění obnosové?
a) Pojištění věci, souboru věcí a jiného majetku lze sjednat pouze jako pojištění škodové.
b) Pojištění věci a souboru věcí lze sjednat pouze jako pojištění škodové. Pojištění jiného majetku než věci nebo souboru věcí lze sjednat jako pojištění škodové nebo jako pojištění obnosové.
c) Pojištění věci a souboru věcí lze sjednat pouze jako pojištění škodové. Pojištění jiného majetku než věci nebo souboru věcí lze sjednat pouze jako pojištění obnosové.
341. Co rozumí zákon o pojistné smlouvě pod pojmem „jiný majetek“?
a) Věci nemovité a soubory věcí nemovitých.
b) Práva a jiné majetkové hodnoty, se kterými lze disponovat.
c) Věci osobní potřeby a věci cizí.
342. Na které věci se vztahuje pojistná ochrana, je-li pojištěn soubor věcí?
a) Na věci, které k pojištěnému souboru náležely v okamžiku sjednání pojistné smlouvy.
b) Na věci, které k pojištěnému souboru náležely v okamžiku vzniku pojistné události, nebylo-li dohodnuto jinak.
c) Na věci, které k pojištěnému souboru náležely v okamžiku likvidace pojistné události.
343. Jakou povinnost má oprávněná osoba nebo pojistník, pokud po pojistné události nebo po výplatě pojistného plnění zjistí, že se našel ztracený nebo odcizený majetek?
a) Je povinna pojistné plnění pojistiteli vrátit po odečtení přiměřených nákladů, které musela vynaložit na opravu závad vzniklých v době, kdy byla zbavena možnosti s majetkem nakládat.
b) Jestliže tuto skutečnost zjistí, je povinna ji bez zbytečného odkladu oznámit pojistiteli.
c) Je povinna bez zbytečného odkladu nalezený pojištěný majetek převzít a zabezpečit převod vlastnických práv k němu na pojistitele.
344. Pojištění odpovědnosti za škodu lze sjednat jako:
a) Pojištění obnosové.
b) Pojištění škodové.
c) Pojištění obnosové nebo jako pojištění škodové.
345. Z pojištění odpovědnosti za škodu platí pojistitel náhradu škody poškozenému. Znamená to, že má poškozený právo na pojistné plnění vůči pojistiteli ?
a) Ano, poškozený má vždy právo na pojistné plnění vůči pojistiteli.
b) Ne, poškozený právo na pojistné plnění vůči pojistiteli nemá, nestanoví-li zvláštní právní předpis nebo pojistná smlouva jinak.
c) Ne, poškozený nemá nikdy právo na náhradu škody proti pojistiteli.
346. Co je v pojištění odpovědnosti za škodu horní hranicí pojistného plnění?
a) Pojistná částka dohodnutá v pojistné smlouvě.
b) Limit pojistného plnění dohodnutý v pojistné smlouvě. Pokud tento limit nebyl dohodnut, je pojistitel povinen plnit v rozsahu a ve výši vzniklé škody, za kterou pojištěný odpovídá.
c) Celková výše vzniklé škody, za kterou pojištěný odpovídá.
347. Jaká je v pojištění odpovědnosti za škodu základní zákonná povinnost pojištěného po vzniku škodné události?
a) Uzavřít s poškozenou stranou dohodu o výši vzniklé škody a předat ji pojistiteli.
b) Bez zbytečného odkladu oznámit pojistiteli vznik škodní události, skutečnost, že poškozený proti němu uplatnil právo na náhradu škody, a vyjádřit se ke své odpovědnosti za vzniklou škodu, požadované náhradě škody a její výši.
c) Zajistit důkazy o příčině vzniku škodní události a rozsahu jejích následků.
348. Pojištění spočívající v závazku pojistitele hradit náklady pojištěného spojené s uplatněním jeho práva v rozsahu vymezeném v pojistné smlouvě a poskytovat služby přímo spojené s tímto pojištěním se nazývá:
a) Pojištění závazků klienta.
b) Pojištění právní ochrany.
c) Pojištění ochrany spotřebitele.
349. Pojištění právní ochrany lze sjednat:
a) Jen jako obnosové.
b) Jen jako škodové.
c) Jako škodové i obnosové.
350. Pojistná smlouva u pojištění právní ochrany musí:
a) Zabezpečit pojištěnému okamžitou výplatu pojistného plnění.
b) Zabezpečit pojištěnému pro zastupování a hájení jeho zájmů právo výběru jeho zástupce.
c) Zabezpečit pojištěnému svobodu výběru nezávislého soudu.
351. Pojistitel je povinen při řešení sporů vyplývajících z pojištění právní ochrany:
a) Uzavřít s pojistníkem smírčí smlouvu podle zvláštního právního předpisu.
b) Uzavřít s pojistníkem rozhodčí smlouvu podle zvláštního právního předpisu.
c) Provést jednorázové vyrovnání závazků.
352. Musí být v pojistné smlouvě u pojištění právní ochrany uvedeno, že pojistník má právo požádat o uzavření rozhodčí smlouvy?
a) Ne, nikdy.
b) Ano, vždy.
c) Ano, ale jen pokud je toto pojištění sjednáno za nadstandardní pojistné.
353. Čím je určena horní hranice pojistného plnění u pojištění právní ochrany?
a) Zákonem o pojistné smlouvě.
b) Limitem pojistného plnění uvedeném v pojistné smlouvě.
c) Výší pojistného.
354. V případě sporu mezi pojistníkem a pojistitelem je pojistitel povinen:
a) Vypovědět pojistnou smlouvu.
b) Uzavřít rozhodčí smlouvu s pojistníkem.
c) Zvýšit pojistné.
355. Není – li pojištění právní ochrany předmětem samostatné pojistné smlouvy:
a) Uvádí se výše pojistného společně pro všechna pojištění.
b) Musí být toto pojištění uvedeno ve zvláštní části pojistné smlouvy uzavřené pro více pojistných rizik, ve které se vymezí obsah a rozsah pojištění právní ochrany a uvede výše pojistného za toto soukromé pojištění.
c) Neuvádí se výše pojistného pro pojištění právní ochrany.
356. V životním pojištění, podle zákona o pojistné smlouvě, lze pojistit:
a) Fyzickou i právnickou osobu pro případ smrti nebo dožití.
b) Fyzickou osobu zejména pro případ smrti, dožití se určitého věku nebo dne stanoveného v pojistné smlouvě jako konec soukromého pojištění, anebo pro případ jiné skutečnosti týkající se změny osobního postavení této osoby.
c) Fyzickou osobu pouze pro případ smrti nebo úrazu nebo nemoci.
357. Je pojistitel povinen poskytnout pojistné plnění v životním pojištění v případě sebevraždy pojištěného?
a) Ano, trvalo-li soukromé pojištění alespoň 6 měsíců.
b) Ano, trvalo-li soukromé pojištění nepřetržitě nejméně 2 roky bezprostředně předcházející sebevraždě, nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak.
c) Ano, trvalo-li soukromé pojištění nepřetržitě nejméně 1 rok bezprostředně předcházející sebevraždě.
358. Vzniká právo na odkupné u životního pojištění pro případ smrti, které bylo sjednáno na přesně stanovenou dobu?
a) Vzniká, pokud bylo pojištěné placeno nejméně 2 roky.
b) Nevzniká, pokud není v pojistné smlouvě dohodnuto jinak.
c) Vzniká vždy.
359. Je pojistitel v životním pojištění oprávněn snížit pojistné plnění v případě uvedení nesprávného data narození pojištěného?
a) Není.
b) Je, pokud bylo v důsledku toho pojistitelem chybně stanoveno pojistné, pojistná doba, doba placení pojistného nebo pojistná částka.
c) Je, pokud je rozdíl mezi daty narození větší než 2 roky.
360. Dokdy je splatné odkupné v životním pojištění?
a) Do 2 měsíců ode dne, kdy pojistitel obdržel žádost o výplatu odkupného.
b) Do 3 měsíců ode dne, kdy pojistitel obdržel žádost o výplatu odkupného.
c) Do 3 týdnů ode dne, kdy pojistitel obdržel žádost o výplatu odkupného.
361. Má pojistitel právo odmítnout pojistné plnění z úrazového pojištění?
a) Nemá.
b) Má, došlo-li k úrazu pojištěného v souvislosti s jednáním, pro které byl uznán vinným úmyslným trestným činem nebo kterým si úmyslně poškodil zdraví.
c) Má, pokud pojištěný neabsolvoval zdravotní prohlídku.
362. Má pojistitel právo snížit pojistné plnění, došlo-li k úrazu následkem požití alkoholu nebo aplikací návykových látek?
a) Ano, až na jednu třetinu.
b) Ano, až na jednu polovinu.
c) Nemá.
363. Má pojistitel právo snížit pojistné plnění, pokud došlo k úrazu a pojištěný užil nějaké návykové látky předepsané lékařem?
a) Nemá v žádném případě.
b) Nemá, pokud pojištěný nebyl lékařem nebo výrobcem léku upozorněn, že v době aplikace těchto léků nelze vykonávat činnosti, v jejímž důsledku došlo k úrazu.
c) Nemá, pokud pojištěný bere léky pravidelně.
364. Na jakou dobu musí být uzavřena pojistná smlouva pro osobu, která není účastna veřejného zdravotního pojištění, a pojištění pro případ nemoci bylo sjednáno nejméně v rozsahu úhrady nákladů, které by jinak byly hrazeny z veřejného zdravotního pojištění?
a) Neméně na 2 roky.
b) Nejméně na 1 rok.
c) Není určeno.
365. Jaká je maximální čekací doba u pojištění pro případ nemoci v případě zubních a ortopedických náhrad?
a) Maximálně 3 měsíce.
b) Maximálně 8 měsíců.
c) Není omezena.
366. Pojištění nemoci lze sjednat jako:
a) Výhradně jako škodové.
b) Škodové nebo obnosové.
c) Výhradně jako obnosové.
367. Soupojištění je:
a) Uzavření pojistné smlouvy mezi více pojistníky a pojistitelem.
b) Uzavření pojistné smlouvy mezi pojistníkem a více pojistiteli zastoupenými vedoucím pojistitelem, a to za jediné pojistné.
c) Uzavření pojistné smlouvy na rizika více pojištěných.
368. V případě soupojištění, sjednaného na základě zákona o pojistné smlouvě:
a) Má oprávněná osoba právo na pojistné plnění vždy pouze do výše podílu každého jednotlivého pojistitele.
b) Má oprávněná osoba právo na pojistné plnění v celé výši vůči vedoucímu pojistiteli.
c) Mohou si smluvní strany v pojistné smlouvě volně upravit, zda budou pojistitelé ručit i za podíly ostatních pojistitelů.
369. Vedoucí pojistitel v soupojištění:
a) Je vždy pojistitel s největším podílem na soupojištění.
b) Stanoví pojistné podmínky a výši pojistného.
c) Vždy přijímá od pojistníka pojistné.
370. Hlavním důvodem uzavírání soupojištění je:
a) Zajištění plné výplaty pojistného plnění oprávněné osobě i v případě, kdy vedoucí pojistitel nebude schopen dostát svým závazkům.
b) Rozložení rizika mezi více pojistitelů, a tím snížení jejich pojistně-technického rizika.
c) Možnost oprávněné osoby volit v případě pojistné události pojistné podmínky toho pojistitele, které mu v daném případě nejvíce vyhovují.
371. Pojišťovacím poolem se rozumí:
a) Sdružení zajistitelů pro společné krytí rizik.
b) Sdružení pojistitelů pro společné krytí rizik.
c) Sdružení pojistitelů pro společné krytí rizik, ale jen v životním pojištění.
372. Soupojištění je jedním z druhů:
a) Souběžného pojištění.
b) Množného pojištění.
c) Vícenásobného pojištění.
373. Kterým právním předpisem je upravena volba práva v pojistných smlouvách?
a) Občanským zákoníkem.
b) Zákonem o mezinárodním právu soukromém a procesním.
c) Zákonem o pojišťovnictví.
374. Jaký právní řád platí pro pojištění motorových vozidel se zahraničním prvkem, pokud nebyl podle obsahu smlouvy zvolen účastníky pojistného vztahu a pokud nutnost použití určitého právního řádu nevyplývá z právních předpisů členských států účastníků?
a) Právní řád státu, ve kterém má vozidlo své stanoviště.
b) Právní řád státu, ve kterém je vozidlo registrováno.
c) Právní řád státu, ve kterém je vozidlo provozováno.
375. Jaký právní řád platí pro neživotní pojistné smlouvy se zahraničním prvkem, pokud nebyl podle obsahu smlouvy zvolen účastníky pojistného vztahu a pokud nutnost použití určitého právního řádu nevyplývá z právních předpisů členských států účastníků?
a) Právní řád státu, ve kterém má pojistník bydliště nebo sídlo.
b) Právní řád státu, ve kterém je umístěno pojistné riziko.
c) Právní řád státu, ve kterém má pojistitel své sídlo.
376. Jaký právní řád platí pro životní pojistné smlouvy se zahraničním prvkem, pokud nebyl podle obsahu smlouvy zvolen účastníky pojistného vztahu a pokud nutnost použití určitého právního řádu nevyplývá z právních předpisů členských států účastníků?
a) Právní řád státu, ve kterém má pojistitel své sídlo.
b) Právní řád státu, ve kterém má pojistník bydliště nebo sídlo.
c) Právní řád státu, ve kterém má pojištěný bydliště nebo sídlo.
377. Co je to netto pojistné?
a) Pojistné, které je uvedeno v pojistné smlouvě.
b) Ta část pojistného, která je určena k pokrytí výdajů pojišťovny na pojistné plnění včetně tvorby rezerv.
c) Kalkulovaný zisk pojišťovny, který je výsledkem rozdílu pojistného uvedeného v pojistné smlouvě a výdajů pojišťovny na pojistná plnění.
378. Co je účelem analýzy pojistných produktů prováděné pojišťovacím agentem, resp. makléřem podle zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích … ?
a) Výběr pojišťoven, se kterými bude pojišťovací agent, resp.makléř spolupracovat s ohledem na potřeby a požadavky klienta.
b) Doporučit klientovi uzavření pojistné smlouvy na základě analýzy konkurenčních pojistných produktů a s ohledem na jeho potřeby a požadavky.
c) Porovnat jednotlivé pojistné produkty z hlediska výše pojistného.
379. Musí znát pojišťovací agent konkurenční pojistné produkty smluvních pojišťoven, umět je klientovi vysvětlit i provést jejich analýzu a doporučit klientovi takový pojistný produkt, který nejlépe vyhovuje potřebám klienta ?
a) Ne, plně postačuje znalost a schopnost vysvětlit pojistný produkt.
b) Ano.
c) Ne, neboť analýzu provádí pojišťovací agent, jen pokládá-li to za vhodné.
380. Musí pojišťovací makléř znát dostatečný počet konkurenčních pojistných (zajišťovacích) produktů nabízených na pojistném trhu z oblasti, která je předmětem jeho činnosti ?
a) Ano, ale jen v případě pojištění týkajících se velkých rizik.
b) Ano.
c) Ne.
381. Při analýze pojistných produktů životního pojištění, pojištění úrazu či nemoci nepřichází v úvahu následující kritérium:
a) Definice rizikové skupiny pojištěných osob.
b) Druh a výše spoluúčasti pojištěného na pojistném plnění.
c) Minimální a maximální vstupní věk pro pojištění.
382. Při analýze pojistných produktů neživotního pojištění nepřichází v úvahu následující kritérium:
a) Druh ceny pro pojistné plnění.
b) Výše a podmínky výplaty odkupného.
c) Druh a výše spoluúčasti pojištěného na pojistném plnění.
383. Podle zákona o pojišťovnictví je pojišťovna povinna stanovit výši pojistného:
a) Na základě reálných pojistně-matematických předpokladů tak, aby pojistné umožňovalo splnitelnost všech jejích závazků ve vymezeném časovém období..
b) Na základě reálných pojistně-matematických předpokladů tak, aby pojistné bylo dostatečné a umožňovalo trvalou splnitelnost všech jejích závazků.
c) Na základě reálných pojistně-matematických předpokladů tak, aby pojistné a jeho případné zhodnocení krylo veškeré závazky pojišťovny vůči svým klientům.
384. Zohledňuje se při kalkulaci pojistného v životním pojištění pohlaví?
a) Ne.
b) Ano.
c) Ano, jen při vstupním věku pojištěného 35 let a více.
385. Zajišťovnou se rozumí:
a) Fyzická osoba, jejíž činností je přebírání pojistných rizik postoupených pojišťovnou nebo jinou zajišťovnou, se sídlem na území České republiky, která provozuje zajišťovací činnost podle zákona o pojišťovnictví, nebo právnická osoba se sídlem v zahraničí, která provozuje zajišťovací činnost v souladu s právní úpravou země svého sídla.
b) Právnická osoba, jejíž činností je přebírání pojistných rizik postoupených pojišťovnou nebo jinou zajišťovnou, se sídlem na území České republiky, která provozuje zajišťovací činnost podle zákona o pojišťovnictví, nebo právnická osoba se sídlem v zahraničí, která provozuje zajišťovací činnost v souladu s právní úpravou země svého sídla.
c) Právnická osoba, jejíž činností je přebírání katastrofických rizik postoupených pojišťovnou nebo jinou zajišťovnou, se sídlem na území České republiky, která provozuje zajišťovací činnost podle zákona o pojišťovnictví, nebo fyzická nebo právnická osoba se sídlem v zahraničí, která provozuje zajišťovací činnost v souladu s právní úpravou země svého sídla.
386. Musí být zajišťovna právnickou osobou?
a) Ne.
b) Ano, musí.
c) Ano, ale jen pro přebírání rizik neživotního pojištění.
387. Činnosti zajišťovny jsou:
a) Přebírání katastrofických rizik postoupených pojišťovnou nebo jinou zajišťovnou. Přebírání jiných pojistných rizik není činností zajišťovny.
b) Přebírání pojistných rizik postoupených pojišťovnou nebo jinou zajišťovnou.
c) Přebírání pojistných rizik postoupených pojišťovnou. Přebírání rizik postoupených jinou zajišťovnou není zajišťovací činností.
388. Je součástí zajišťovací činnosti i nakládání s aktivy, jejichž zdrojem jsou technické rezervy zajišťovny?
a) Ano, ale jen v případě neživotního pojištění.
b) Ano.
c) Ne.
389. Zdrojem aktiv, s nimiž zajišťovna při zajišťovací činnosti nakládá, jsou:
a) Jen technické rezervy zajišťované pojišťovny.
b) Technické rezervy zajišťovny.
c) Netechnické rezervy pojišťoven.
390. Účastníci zajištění jsou:
a) Pojištěný (případně pojistník nebo pojišťovací zprostředkovatel) a zajišťovna (zajistitel).
b) Pojišťovna (zajistník, prvopojistitel, cedent) a zajišťovna (zajistitel, cesionář).
c) Pojištěný a pojišťovna.
391. Zajištěným (cedentem) je:
a) Ten, kdo přijímá do zajištění.
b) Ten, kdo předává do zajištění.
c) Ten, kdo přijímá pojistné plnění.
392. Zajistitelem (cesionářem) je:
a) Ten, kdo předává do zajištění.
b) Ten, kdo přijímá do zajištění.
c) Ten, kdo vyplácí pojistné plnění.
393. Je pojištěný účastníkem zajištění?
a) Ano.
b) Ne.
c) Ne, kromě odpovědnostních pojištění.
394. Z hlediska předávání, resp. přijímání rizika do zajištění členíme zajištění na:
a) Vzájemné a reciproční.
b) Aktivní a pasivní.
c) Recipročně pasivní.
395. Aktivním zajištěním se rozumí:
a) Předávání rizika do zajištění.
b) Přijímání rizika do zajištění.
c) Předávání škod do zajištění.
396. Pasivním zajištěním se rozumí:
a) Přijímání škod do zajištění.
b) Předávání rizika do zajištění.
c) Přijímání rizika do zajištění.
397. Základním členěním zajištění (v závislosti na tom, zda jsou zajištěna jednotlivá konkrétní rizika, nebo celé třídy podobných rizik) je členění na:
a) Životní a neživotní zajištění.
b) Fakultativní a obligatorní zajištění.
c) Proporcionální a neproporcionální zajištění.
398. Princip obligatorního zajištění spočívá v tom, že:
a) Prvopojistitel sjednává se zajistitelem rámcovou smlouvu o zajišťování obchodů stejného pojistného rizika jen některých pojištění uzavřených v době trvání smlouvy.
b) Prvopojistitel sjednává se zajistitelem rámcovou smlouvu o zajišťování obchodů stejného pojistného rizika všech pojištění uzavřených v době trvání smlouvy.
c) Prvopojistitel sjednává s cedentem rámcovou smlouvu o zajišťování obchodů stejného pojistného rizika pro několik vyjmenovaných pojištění.
399. Princip fakultativního zajištění spočívá v tom, že:
a) Pojistitel musí riziko zajistiteli nabídnout do zajištění, zajistitel může odmítnout.
b) O uzavření zajištění rozhoduje vzájemná dohoda mezi pojistitelem a zajistitelem platná jen pro daný konkrétní případ.
c) Pojistitel nemusí riziko zajistiteli nabídnout, nabídne-li však, zajistitel musí přijmout.
400. Význam zajištění pro prvopojistitele spočívá zejména v:
a) Možnosti pojišťování velkých škod, minimalizaci jejich ekonomických výkyvů a zabezpečení jejich minimální solventnosti.
b) Možnosti pojišťování velkých rizik, minimalizaci jejich ekonomických výkyvů a zabezpečení jejich optimální solventnosti.
c) Možnosti pojišťování velkých rizik, maximalizaci jejich ekonomických výkyvů a zabezpečení jejich maximální solventnosti.
401. Úlohou zajištění pro prvopojistitele je zejména:
a) Snížení jeho pojistné kapacity, vytváření stability v období, kdy jeho výsledky nejsou příznivé a negativní ovlivňování jeho solventnosti.
b) Zvýšení jeho pojistné kapacity, vytváření stability v období, kdy jeho výsledky nejsou příznivé a pozitivní ovlivňování jeho solventnosti.
c) Zvýšení jeho pojistné kapacity, vytváření nestability v období, kdy jeho výsledky nejsou příznivé a pozitivní ovlivňování jeho solventnosti.
402. V oblasti zajištění se pod pojmem cese rozumí:
a) Převzetí části rizika do pojištění.
b) Postoupení (předání) části rizika do zajištění.
c) Převzetí části rizik životního pojištění do zajištění.
403. V oblasti zajištění se pod pojmem retrocese rozumí:
a) Zajištění rizik převzatých do pojištění.
b) Zajištění rizik převzatých do zajištění.
c) Pojištění rizik převzatých do pojištění.
404. V oblasti zajištění se pod pojmem vlastní vrub rozumí:
a) Ta část pojistného, kterou si pojistitel ponechává.
b) Ta část rizika, kterou si pojistitel ponechává.
c) Ta část rizika, kterou cedent postupuje.
405. V oblasti zajištění se pod pojmem zajistné rozumí:
a) Část pojistného ponechaná pojistiteli při předání části rizika.
b) Část pojistného předaná zajistiteli za převzetí části rizika.
c) Úplata zajistiteli za nepřevzetí části rizika.
406. MPL (Maximum Possible Loss) znamená:
a) Maximální možná škoda v životním pojištění.
b) Maximální možná škoda.
c) Maximální odvozená škoda.
407. Výlukami ze zajištění se rozumí:
a) Činnosti, které zajistitel ohodnocuje vyšší sazbou.
b) Události a pojistná nebezpečí, které nejsou kryty zajistnou smlouvou.
c) Události a pojistná nebezpečí, které jsou kryty zvláštní zajistnou smlouvou.
408. Podle poměru podílu na pojistném a podílu na škodách se zajištění člení na:
a) Fakultativní a obligatorní.
b) Proporcionální a neproporcionální.
c) Poolové a frontingové.
409. Co je podstatou proporcionálního zajištění?
a) Pojistná částka a pojistné se při proporcionálním zajištění děli mezi cedenta a zajistitele ve stejném poměru stanoveném podle výše škody.
b) Pojistné riziko, pojistné a pojistné plnění se při proporcionálním zajištění děli mezi cedenta a zajistitele v předem stanoveném stejném poměru.
c) Pojistná částka a pojistné plnění se při proporcionálním zajištění děli mezi cedenta a zajistitele ve stejném poměru stanoveném podle sazby pojistného.
410. K proporcionálnímu zajištění patří:
a) Zajištění škodního nadměrku a nadměrku škodovosti.
b) Zajištění kvótové a excedentní.
c) Excess of Loss a Stop Loss.
411. Kvótovým zajištěním se rozumí:
a) Závazek pojistitele krýt předem stanovený podíl (kvótu) každého pojištění uzavřeného zajistitelem; zajistitel se na druhé straně zavazuje poskytnout pojistiteli stejně velký podíl pojistného.
b) Závazek zajistitele krýt předem stanovený podíl (kvótu) každého pojištění uzavřeného prvopojistitelem; prvopojistitel se zavazuje poskytnout zajistiteli stejně velký podíl pojistného.
c) Závazek zajistitele krýt předem stanovený podíl (kvótu) každého pojištění uzavřeného zajistitelem; zajistitel se na druhé straně zavazuje poskytnout pojistiteli stejně velký podíl pojistného.
412. Excedentním zajištěním (zajištěním nadměrku pojistného rizika) se rozumí:
a) Závazek pojistitele krýt předem stanovený podíl z jednotlivých rizik cedovaných zajistitelem; zajistitel se na druhé straně zavazuje poskytnout pojistiteli z každého cedovaného rizika stejně velký podíl pojistného.
b) Závazek zajistitele krýt předem stanovený podíl z jednotlivých rizik cedovaných prvopojistitelem; prvopojistitel se zavazuje poskytnout zajistiteli z každého cedovaného rizika stejně velký podíl pojistného.
c) Závazek zajistitele krýt předem stanovený podíl z jednotlivých rizik cedovaných prvopojistitelem; prvopojistitel se na druhé straně zavazuje poskytnout zajistiteli z každého cedovaného rizika nižší podíl pojistného.
413. Co je podstatou neproporcionálního zajištění?
a) Neproporcionální zajištění je založeno na škodách. Dohoda se netýká všech pojistných smluv, ale jen těch, u kterých nastala škoda. Zajistitel platí cedentovi jen v případě, že jednotlivé škody nepřevýší stanovený limit vlastního vrubu.
b) Neproporcionální zajištění je založeno na škodách. Zajistitel platí cedentovi jen v případě, že pojištěná škoda převýší stanovený limit vlastního vrubu.
c) Neproporcionální zajištění je založeno na pojistném. Dohoda se netýká všech pojistných smluv, ale jen těch, u kterých nastala škoda. Zajistitel platí cedentovi jen v případě, že celková škoda nepřevýší stanovený limit vlastního vrubu.
414. K neproporcionálnímu zajištění patří:
a) Zajištění kvótové (Quota Share) a excedentní (Surplus).
b) Zajištění škodního nadměrku (Excess of Loss) a nadměrku škodovosti (Stop Loss).
c) Zajištění kvótové, excedentní a nadměrkové.
415. Zajištěním škodního nadměrku se rozumí:
a) Způsob zajištění, při němž se zajistitel podílí na úhradě škody tehdy, kdy škoda nepřesáhne stanovený limit, a to až do dohodnuté výše.
b) Způsob zajištění, při němž se zajistitel podílí na úhradě škody tehdy, kdy škoda přesáhne limit stanovený zajistnou smlouvou, a to až do dohodnuté výše.
c) Způsob zajištění, při němž se zajistitel podílí na úhradě škody tehdy, kdy škoda přesáhne limit stanovený zajistitelem, a to až do výše 100 %.
416. Zajištěním nadměrku škodovosti se rozumí:
a) Způsob zajištění, při němž se cedent zavazuje nést určitý sjednaný díl na ztrátách, které pojistiteli při špatném škodním průběhu vzniknou.
b) Způsob zajištění, při němž se zajistitel zavazuje uhradit sjednaný podíl na ztrátách, které cedentovi vzniknou při špatném škodním průběhu.
c) Způsob zajištění, při němž se cesionář zavazuje nést určitý sjednaný díl na pojistném, které pojistiteli při špatném škodním průběhu zůstane.
417.  Kdo připravuje informaci o nabízeném pojistném riziku pro zajistitele?
a) Cesionář.
b) Cedent.
c) Retrocesionář.
418. Žádosti o fakultativní zajištění se říká:
a) Zajistný flip.
b) Zajistný slip.
c) Zajistný limit.
419. Co všechno zajistná smlouva obvykle specifikuje?
a) Vymezuje účastníky smlouvy, územní rozsah, převzatá rizika a způsob platby ústní dohodou.
b) Vymezuje kromě převzatého rizika, doby platnosti a platebních podmínek i veškeré další skutečnosti a vztahy tak, aby byl co nejmenší prostor pro případné spory mezi smluvními stranami.
c) Záleží na dohodě smluvních stran, žádný obvyklý obsah zajistné smlouvy neexistuje.
420. Co je pojistným rizikem ve smyslu zákona o pojistné smlouvě:
a) Možná příčina vzniku pojistné události.
b) Míra pravděpodobnosti vzniku pojistné události vyvolané pojistným nebezpečím.
c) Oprávněná potřeba ochrany před následky nahodilé skutečnosti vyvolané pojistným nebezpečím.
421. Povodeň je:
a) Pojistné riziko.
b) Pojistné nebezpečí.
c) Pojistný zájem.
422. Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla je:
a) Samostatné pojistné odvětví.
b) Pojistný produkt.
c) Pojistné riziko.
423. Je pojistník povinen oznámit pojistiteli změnu nebo zánik pojistného rizika?
a) Ano, ale jen zánik pojistného rizika.
b) Ano, bez zbytečného odkladu.
c) Ano, ale jen při vzniku pojistné události.
424. Je pojistitel oprávněn požadovat údaje o zdravotním stavu pojistníka, je-li pojistník zproštěn povinnosti platit pojistné?
a) Ne.
b) Ano.
c) Ano, ale jen pokud pojištění trvá déle než 1 rok.
425. Je součástí zábranné činnosti i činnost směřující ke zmírňování následků škod?
a) Ne.
b) Ano.
c) Ano, ale jen v úrazovém pojištění.
426. Základním zabezpečením majetku proti krádeži vloupáním je zabezpečení:
a) Elektrickými poplachovými systémy.
b) Mechanickými zábranami.
c) Fyzickou ostrahou.
427. Pojišťovny vyžadují funkční a kvalitní zabezpečení pojištěného majetku. K základní orientaci při zajištění těchto požadavků slouží:
a) Cena zařízení a služeb.
b) Certifikace zařízení a registrace montážní firmy.
c) Zápis v obchodním rejstříku.
428. Mohou se pojišťovny dohodnout na společných požadavcích na zabezpečovací techniku, její montáž a servis?
a) Ne.
b) Ano.
c) Ano, ale nesmějí tato pravidla společně uplatňovat.
429. V závislosti na obsahu smlouvy s klientem pojišťovací makléř:
a) Provádí dle smlouvy uzavřené s pojišťovnou, jejím jménem a na její účet, šetření nutné ke zjištění rozsahu její povinnosti plnit ze sjednaného pojištění.
b) Zpracovává komplexní analýzy pojistných rizik, návrhy pojistných nebo zajistných programů, poskytuje konzultační a poradenskou činnost, provádí správu uzavřených pojistných nebo zajišťovacích smluv, sleduje lhůty k jejich revizi, spolupracuje při likvidaci pojistných událostí.
c) Uzavírá pojistné smlouvy jménem pojišťovny s klienty.

E-shop

Daňové zákony 2017

Daňové zákony 2017

Sagit, a. s.

Soubor všech českých daňových zákonů, do kterých jsou promítnuty všechny změny k 1. 1. 2017. Nově byl zařazen také zákon o evidenci tržeb. Publikace obsahuje celkem 12 zákonů v úplném znění s tučně vyznačenými změnami. V této publikaci jsou obsaženy pouze daňové zákony – další ...

Cena: 129 KčKOUPIT

Daňové a nedaňové náklady 2017

Daňové a nedaňové náklady 2017

Miloslav Hnátek. David Zámek - GRADA Publishing, a. s.

V novém vydání aktualizované publikace předkládají autoři čtenářům zpracování problematiky správného uplatňování nákladů v základu daně z příjmů. Cílem podnikání je tvorba zisku a každý podnikatel postupuje tak, aby mu ze zisku zbylo co nejvíce. Problematika daňových a nedaňových ...

Cena: 329 KčKOUPIT

Ochrana osobních údajů v praktických příkladech

Ochrana osobních údajů v praktických příkladech

JUDr. Alena Kučerová, Mgr. František Nonnemann - BOVA POLYGON

Publikace Ochrana osobních údajů v praktických příkladech volně navazuje na předchozí úspěšnou příručku Ochrana osobních údajů v otázkách a odpovědích. Autoři využívají otázky a žádosti o konzultace, se kterými se setkávají především při své přednáškové činnosti, aby na příkladech ...

Cena: 288 KčKOUPIT

Sbírka zákonů

Zahájili jsme prodej tištěné
Sbírky zákonů!

Aktuální částky si můžete
zakoupit v naší prodejně na adrese Horní 457/1,
700 30 Ostrava-Hrabůvka
po–pá 7–15 hod

Pouze osobní odběr!
Tištěnou Sbírku zákonů
nezasíláme poštou.

Právní předpisy

Sbírka zákonů ČR

 /
Číslo  /
Částka  /

Sbírka mezinárodních smluv

 /
Číslo  /
Částka  /

Finanční zpravodaj

 /
Číslo  /
Provozovatel

Nakladatelství Sagit, a. s.
Horní 457/1, 700 30 Ostrava-Hrabůvka
Společnost je zapsaná v obchodním
rejstříku vedeném KS v Ostravě,
oddíl B, vložka 3086.
IČ: 277 76 981
DIČ: CZ27776981

Telefony


Zásilkový obchod: 558 944 614
Předplatné ÚZ: 558 944 615
Software: 558 944 629
Knihkupci: 558 944 621
Inzerce: 558 944 634

E-maily


Zásilkový obchod: obchod@sagit.cz
Předplatné ÚZ: predplatne@sagit.cz
Software: software@sagit.cz
Knihkupci: knihkupci@sagit.cz
Inzerce: inzerce@sagit.cz

Obchodní podmínky

© 1996–2017 Nakladatelství Sagit, a. s. Všechna práva vyhrazena.