Váš nákupní košík:  prázdný Přihlášení obchod@sagit.cz

Navigace:  Úvod  »  Zákony  »  Finanční zpravodaj

Finanční zpravodaj


64

Opatření,

kterým se stanoví účtová osnova a postupy účtování pro banky a některé finanční instituce

Čj.: 282/73 390/2001
ze dne 15. listopadu 2001

Referent: Ing. Rokosová, tel. 5704 4208
Ing. Babková, tel. 5704 4354

Ministerstvo financí podle § 4 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, (dále jen "zákon"), stanoví:

ČI. I

1. Tímto opatřením se stanoví účtová osnova a postupy účtování pro:

a) banky1,
b) Českou národní banku2,
c) spořitelní a úvěrní družstva3,
d) investiční společnosti a investiční fondy4,
e) obchodníky s cennými papíry5,
f) penzijní fondy6,
g) Českou konsolidační agenturou7

(dále jen "účetní jednotka").

2. Tímto opatřením se řídí investiční společnost při odděleném účtování o každém podílovém fondu4.

3. Účtová osnova a postupy účtování podle odstavce 1 tvoří přílohy tohoto opatření.

4. Toto opatření bude vyhlášeno oznámením o jeho vydání ve Sbírce zákonů.

Čl. II

Dnem 31. prosince 2001 pozbývá platnosti účtová osnova a postupy účtování čj. 282/41 410/1993 ze dne 9. července 1993 ve znění opatření 282/73 572/1993 ze dne 30. prosince 1993, čj. 282/40 517/1994 ze dne 18. července 1994, č.j. 282/70 876/1994 ze dne 27. července 1995, čj. 282/74 788/1995 ze dne 21. prosince 1995, čj. 282/44 662/1996 ze dne 12. září 1996, čj. 282/17 530/1997 ze dne 14. března 1997, čj. 282/79 783/1997 ze dne 2. prosince 1997, čj. 282/64 554/ 1998 ze dne 20. srpna 1998, čj. 282/60 822/1998 ze dne 26. října 1998, č.j. 282/93 485/1998 ze dne 7. ledna 1999, č.j. 282/4 990/1999 ze dne 2. srpna 1999, čj. 282/83 709/1999 ze dne 22. prosince 1999 a č.j. 282/65 327/2000 ze dne 8. listopadu 2000.

Čl.III

Toto opatření nabývá účinnosti k 1. lednu 2002 a od počátku účetního období začínajícího po 1. lednu 2002 pro účetní jednotky, které uplatňují hospodářský rok.

Ministr financí:
v zastoupení I. náměstek
Ing. Eduard Janota, v. r.

1 Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších právních předpisů.
2 Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance.
3 Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech, ve znění pozdějších právních předpisů.
4 Zákon č. 248/1992 S6. o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších právních předpisů.
5 Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších právních předpisů.
6 Zákon č. 42/1994 Sb., penzijní fondy, ve znění pozdějších právních předpisů.
7 Zákon č. 239/2001 Sb., o České konsolidační agentuře.

Příloha č.1

Směrná účtová osnova pro banky a některé finanční instituce

Účetní jednotky zřizují v případě potřeby v rámci účtových skupin jednotlivých účtových tříd tyto syntetické účty.

Účtová třída 0 - Zúčtovací vztahy ČNB (jen ČNB)
01 Měnové pohledávky
Pohledávky za Mezinárodním měnovým fondem
Pohledávky za bankami Evropského systému centrálních bank
Pohledávky za ostatními zahraničními subjekty - vklady
Pohledávky za ostatními zahraničními subjekty - úvěry
Poskytnuté úvěry tuzemským bankám
Ostatní pohledávky za tuzemskými bankami
Klasifikované úvěry a ostatní pohledávky
Opravná položka ke klasifikovaným úvěrům a ostatním pohledávkám
  
02 Měnové závazky
Závazky vůči Mezinárodnímu měnovému fondu
Závazky vůči bankám Evropského systému centrálních bank
Závazky vůči ostatním zahraničním subjektům - vklady
Závazky vůči ostatním zahraničním subjektům - úvěry
Účty peněžních rezerv
Emitované krátkodobé cenné papíry ČNB
Ostatní závazky vůči tuzemsku
Emitované oběživo
  
Účtová třída 1- Pokladní, bankovní a mezibankovní účty
11 Pokladní hodnoty
Pokladna
Zlato
Jiné pokladní hodnoty
  
12 Vklady a úvěry u emisních bank
Běžné účty u emisních bank
Účty peněžních rezerv u emisních bank
Termínové vklady u emisních bank
Poskytnuté úvěry emisním bankám
Termínové vklady emisních bank
Přijaté úvěry od emisních bank
  
13 Vklady, úvěry a ostatní závazky a pohledávky za jinými bankami
Běžné účty u jiných bank
Termínové vklady u jiných bank
Poskytnuté úvěry jiným bankám
Ostatní pohledávky za jinými bankami
Klasifikované úvěry, vklady a ostatní pohledávky za jinými bankami
Běžné účty jiných bank
Termínové vklady jiných bank
Přijaté úvěry od jiných bank
Ostatní závazky vůči jiným bankám
Opravná položka ke klasifikovaným úvěrům, vkladům a ostatním pohledávkám za jinými bankami
  
14 Vklady družstevních záložen (jen družstevní záložny)
Běžný účet družstevní záložny
Krátkodobé termínové vklady družstevní záložny
Dlouhodobé termínové vklady družstevní záložny
Krátkodobé termínové vklady jiných družstevních záložen
Dlouhodobé termínové vklady jiných družstevních záložen
Běžný účet jiných družstevních záložen
  
15 Úvěry a klasifikované úvěry družstevních záložen (jen družstevní záložny)
Poskytnuté krátkodobé úvěry družstevní záložně
Poskytnuté střednědobé úvěry družstevní záložně
Poskytnuté dlouhodobé úvěry družstevní záložně
Přijaté krátkodobé úvěry družstevní záložnou
Přijaté střednědobé úvěry družstevní záložnou
Přijaté dlouhodobé úvěry družstevní záložnou
Klasifikované úvěry poskytnuté družstevním záložnám
Opravná položka ke klasifikovaným úvěrům
  
16 Závazky z jiných hodnot
Závazky ve zlatě
Závazky z jiných hodnot
  
17 Závazky z cenných papírů
Závazky zve státních bezkuponových dluhopisů
Závazky z bezkuponových dluhopisů emisních bank
Závazky z ostatních bezkuponových dluhopisů
Závazky z kuponových dluhopisů
Závazky ze směnek
Závazky z cenných papírů zajištěných aktivy
Závazky z akcií
Závazky z podílových listů
  
Účtová třída 2 - Účty klientů
20 Zvláštní agendy ČNB (jen ČNB)
  
21 Standardní úvěry a ostatní pohledávky za klienty Krátkodobé úvěry
Střednědobé úvěry
Dlouhodobé úvěry
Ostatní pohledávky za klienty
Spotřební úvěry nekategorizované
Opravná položka ke spotřebním úvěrům nekategorizovaným
  
22 Vklady klientů
Běžné účty klientů
Termínové vklady klientů s výpovědní lhůtou
Termínové vklady klientů se splatností
Úsporné vklady klientů na požádání

Úsporné vklady klientů s výpovědní lhůtou

Úsporné vklady klientů se splatností
Ostatní krátkodobé závazky vůči klientům
Vkladové certifikáty
Vkladní listy
  
23 Přijaté úvěry od klientů
Přijaté úvěry od klientů
  
24 Klasifikované úvěry a ostatní pohledávky za klienty
Sledované úvěry a ostatní pohledávky
Nestandardní úvěry a ostatní pohledávky
Pochybné úvěry a ostatní pohledávky
Ztrátové úvěry a ostatní pohledávky
Opravná položka ke klasifikovaným úvěrům a ostatním pohledávkám za klienty
  
25 Agendy z pověření (jen ČSOB)
Vládní úvěry
Krytí vládních úvěrů
Centrální devizový zdroj
Krytí centrálního devizového zdroje
Aktivum nesměnitelných měn
Krytí aktiva nesměnitelných měn
Pasivum nesměnitelných měn
Krytí pasiva nesměnitelných měn
  
26 Emitované krátkodobé cenné papíry
Dluhopisy peněžního trhu
Ostatní dluhopisy
Směnky
  
27 Účelově vázané pohledávky a závazky vůči klientům
Účelově vázané vklady
Ostatní účelové pohledávky a závazky
  
28 Vklady a úvěry členů družstevních záložen (jen družstevní záložny)
Běžné účty
Krátkodobé termínové vklady
Dlouhodobé termínové vklady
Úsporné vklady
Poskytnuté krátkodobé úvěry
Poskytnuté střednědobé úvěry
Poskytnuté dlouhodobé úvěry
Klasifikované úvěry poskytnuté členům
Opravná položka ke klasifikovaným úvěrům
  
29 Zúčtování s orgány státu a obdobnými orgány (jen ČNB)
Rozpočtové příjmy státního rozpočtu
Rozpočtové výdaje státního rozpočtu
Rozpočtové příjmy rozpočtu územních samosprávných celků
Rozpočtové výdaje rozpočtu územních samosprávných celků
Vklady mimorozpočtových prostředků orgánů státu
Státní fondy a jiná zúčtování s rozpočtem České republiky
Příjmy územních samosprávných celků spravované finančními úřady
Pohledávky a závazky vlády ve vztahu k zahraničí
Zúčtování prostředků České republiky z minulých let
  
Účtová třída 3 - Cenné papíry, deriváty, ostatní pohledávky a závazky a přechodné účty
31 Pevné termínové operace
Pevné termínové operace s úrokovými nástroji
Pevné termínové operace s měnovými nástroji
Pevné termínové operace s akciovými nástroji
Pevné termínové operace s komoditními nástroji
Pevné termínové operace s úvěrovými nástroji
Zúčtování marží burzovních derivátů
  
32 Pohledávky a závazky z inkasa a ze zúčtování
Hodnoty k inkasu přijaté od korespondentů
Hodnoty k inkasu přijaté od klientů
Účty korespondentů s připsáním platby po jejím inkasu
Účty klientů s připsáním platby po jejím inkasu
Uspořádací účet pro zúčtování platebního styku
  
33 Pobočky a jednatelství
Tuzemské pobočky a jednatelství
Zahraniční pobočky a jednatelství - provozní prostředky
  
34 Různé pohledávky a závazky
Různí dlužníci
Různí věřitelé
Zúčtování se zaměstnanci
Poskytnuté provozní zálohy
Přijaté provozní zálohy
Zúčtování s orgány sociálního zabezpečení a zdravotními pojišťovnami
Zúčtování se státním rozpočtem
Splatná daň z příjmů
Odložená daňová pohledávka a závazek
Opravná položka k pohledávkám
  
35 Časové rozlišení, dohadné účty, uspořádací účet
Náklady příštích období
Příjmy příštích období
Výdaje příštích období
Výnosy příštích období
Dohadné účty aktivní
Dohadné účty pasivní
Uspořádací účet kurzových rozdílů
  
36 Cenné papíry k prodeji a ostatní podíly
Státní bezkuponové dluhopisy
Bezkuponové dluhopisy emisních bank
Ostatní bezkuponové dluhopisy
Kuponové dluhopisy
Směnky
Cenné papíry zajištěné aktivy
Akcie
Podílové listy
Ostatní podíly
Opravná položka k ostatním podílům k prodeji
  
37 Pohledávky a závazky z obchodování s cennými papíry a z emise vlastních cenných papírů, závazky z příspěvků penzijního připojištění
Zúčtování s trhem cenných papírů
Upsané cenné papíry určené k umístění na veřejnosti Zúčtování s příkazci
Závazky z cenných papírů klientů svěřených do dispozice účetní jednotky
Pohledávky za akcionáři a členy družstevních záložen
Závazky vůči akcionářům a členům družstevních záložen
Závazky z emitovaných dluhopisů
Závazky z příspěvků penzijního připojištění (jen penzijní fondy)
  
38 Cenné papíry k obchodování
Státní bezkuponové dluhopisy
Bezkuponové dluhopisy emisních bank
Ostatní bezkuponové dluhopisy
Kuponové dluhopisy
Směnky
Cenné papíry zajištěné aktivy
Akcie
Podílové listy
  
39 Opce
Opce na úrokové nástroje
Opce na měnové nástroje
Opce na akciové nástroje
Opce na komoditní nástroje
Opce na úvěrové nástroje
  
Účtová třída 4 - Nehmotný, hmotný majetek, účasti, cenné papíry držené do splatnosti a ostatní dlouhodobé finanční investice, zahraniční pobočky a jednatelství
41 Dlouhodobé finanční investice
Účasti s rozhodujícím vlivem
Účasti s podstatným vlivem
Dluhové cenné papíry pořízené v primárních emisích neurčené k obchodování
Státní bezkuponové dluhopisy držené do splatnosti Bezkuponové dluhopisy emisních bank držené do splatnosti
Ostatní bezkuponové dluhopisy držené do splatnosti
Kuponové dluhopisy držené do splatnosti
Směnky držené do splatnosti
Cenné papíry zajištěné aktivy držené do splatnosti
Opravná položka k dlouhodobým finančním investicím
  
42 Zahraniční pobočky a jednatelství
Prostředky dlouhodobě poskytnuté pobočkám a jednatelstvím v zahraničí
Poskytnuté dlouhodobé úvěry zvláštního charakteru pobočkám a jednatelstvím v zahraničí
Opravná položka k poskytnutým dlouhodobým úvěrům zvláštního charakteru
  
43 Hmotný majetek a pořízení hmotného majetku
Provozní hmotný majetek
Neprovozní hmotný majetek
Oprávky k hmotnému majetku
Pořízení provozního hmotného majetku a poskytnuté zálohy
Pořízení neprovozního hmotného majetku a poskytnuté zálohy
Opravná položka
  
47 Nehmotný majetek a pořízení nehmotného majetku
Zřizovací výdaje
Goodwill
Software
Ostatní nehmotný majetek
Oprávky k nehmotnému majetku
Pořízení nehmotného majetku a poskytnuté zálohy
Opravná položka
  
48 Zásoby
Zásoby
  
Účtová třída 5 - Kapitálové účty, dlouhodobé závazky a závěrkové účty
50 Dotace a obdobné prostředky
Dotace
Prostředky obdobné dotacím
  
52 Emitované dlouhodobé cenné papíry
Bezkuponové dluhopisy
Kuponové dluhopisy
Hypoteční zástavní listy
Směnky
  
53 Podřízené finanční závazky
Podřízené přijaté úvěry a vklady od bank
Podřízené přijaté úvěry a vklady od nebankovních subjektů
Podřízené emitované dluhopisy
  
54 Rezervy
Rezervy
  
55 Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku
Rezervní fondy
Ostatní fondy ze zisku
Rizikový fond (jen družstevní záložny)
  
56 Základní kapitál a kapitálové fondy
Základní kapitál
Dlouhodobý závazek zahraniční pobočky vůči centrále
Emisní ážio
Vlastní akcie
Kapitálový fond podílového fondu (jen podílové fondy)
Ostatní kapitálové fondy
Oceňovací rozdíly z přepočtu čistých investic spojených s účastmi
Oceňovací rozdíly z přepočtu zajišťovacích derivátů
Fond na nové ocenění zlata (jen ČNB)
Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků (jen investiční, podílové a penzijní fondy)
  
57 Převedený hospodářský výsledek
Nerozdělený zisk z předchozích období
Neuhrazená ztráta z předchozích období
  
58 Závěrkové účty
Počáteční účet rozvážný
Konečný účet rozvážný
Účet zisku a ztráty
  
59 Hospodářský výsledek ve schvalovacím řízení
Hospodářský výsledek ve schvalovacím řízení
  
Účtová třída 6 - Náklady
61 Náklady na finanční činnosti
Náklady na úroky z cenných papírů
Náklady na ostatní úroky
Náklady na poplatky a provize
Náklady na operace s cennými papíry
Náklady na devizové operace
Náklady na derivátové operace
Náklady na ostatní operace
Náklady na tisk bankovek a ražbu mincí (jen ČNB)
  
63 Správní náklady
Náklady na zaměstnance
Sociální náklady
Daně a poplatky
Nakupované výkony
Odpisy hmotného majetku
Odpisy nehmotného majetku
  
65 Tvorba rezerv a opravných položek
Tvorba opravných položek
Tvorba rezerv
  
66 Ostatní provozní náklady
Odepsané pohledávky za bankami a družstevními záložnami
Odepsané pohledávky za klienty, členy družstevních záložen a ostatními dlužníky
Ztráty z postoupených pohledávek za bankami a družstevními záložnami
Ztráty z postoupených pohledávek za klienty a členy družstevních záložen
Podíl na ztrátě účastí v ekvivalenci
Ztráty z převodu účastí
Náklady z převodu hmotného a nehmotného majetku
Jiné provozní náklady
  
67 Mimořádné náklady
Mimořádné náklady
  
68 Daň z příjmů
Daň z příjmů - splatná
Daň z příjmů - odložená
Dodatečné odvody daně z přijmů
  
69 Vnitropodnikové náklady
Vnitropodnikové náklady
  
Účtová třída 7 - Výnosy
71 Výnosy z finančních činností
Výnosy z úroků z cenných papírů
Výnosy z ostatních úroků
Výnos z akcií a podílů
Výnosy z poplatků a provizí
Výnosy z pronájmu
Výnosy z operací s cennými papíry
Výnosy z devizových operací
Výnosy z derivátových operací
Výnosy z ostatních operací
Výnosy z emise bankovek a mincí (jen ČNB)
  
75 Použití rezerv a opravných položek
Použití opravných položek
Použití rezerv
  
76 Ostatní provozní výnosy
Výnosy z odepsaných pohledávek za bankami a družstevními záložnami
Výnosy z odepsaných pohledávek za klienty, členy družstevních záložen a ostatními dlužníky
Zisky z postoupených pohledávek za bankami a družstevními záložnami
Zisky z postoupených pohledávek za klienty a členy družstevních záložen
Podíl na zisku účastí v ekvivalenci
Zisky z převodu účastí
Výnosy z převodu hmotného a nehmotného majetku
Jiné provozní výnosy
  
77 Mimořádné výnosy
Mimořádné výnosy
  
79 Vnitropodnikové výnosy
Vnitropodnikové výnosy
  
  Účtová třída 8 - Vnitropodnikové účetnictví
  
Účtová třída 9 - Podrozvahové účty
91 Pohledávky a závazky z příslibů úvěrů a půjček
Poskytnuté přísliby úvěrů a půjček
Přijaté přísliby úvěrů a půjček
  
92 Pohledávky a závazky ze záruk
Poskytnuté záruky a ručení
Přijaté záruky a ručení
Poskytnutá přijetí směnek
Přijatá přijetí směnek
Poskytnuté záruky z převedených směnek
Přijaté záruky z převedených směnek
Poskytnutá směnečná rukojemství
Přijatá směnečná rukojemství
  
93 Pohledávky a závazky z akreditivů
Poskytnuté záruky z otevření akreditivů
Přijaté záruky z otevření akreditivů
Poskytnuté záruky z potvrzení akreditivů
Přijaté záruky z potvrzení akreditivů
94 Pohledávky a závazky ze spotových operací
Pohledávky ze spotových operací s úrokovými nástroji
Závazky ze spotových operaci s úrokovými nástroji
Pohledávky ze spotových operaci s měnovými nástroji
Závazky ze spotových operaci s měnovými nástroji
Pohledávky ze spotových operací s akciovými nástroji
Závazky ze spotových operaci s akciovými nástroji
Pohledávky ze spotových operaci s komoditními nástroji
Závazky ze spotových operaci s komoditními nástroji
  
95 Pohledávky a závazky z pevných termínových operací
Pohledávky z pevných termínových operací s úrokovými nástroji
Závazky z pevných termínových operaci s úrokovými nástroji
Pohledávky z pevných termínových operaci s měnovými nástroji
Závazky z pevných termínových operací s měnovými nástroji
Pohledávky z pevných termínových operací s akciovými nástroji
Závazky z pevných termínových operací s akciovými nástroji
Pohledávky z pevných termínových operací s komoditními nástroji
Závazky z pevných termínových operaci s komoditními nástroji
Pohledávky z pevných termínových operací s úvěrovými nástroji
Závazky z pevných termínových operací s úvěrovými nástroji
  
96 Pohledávky a závazky z opčních operací
Pohledávky z opcí na úrokové nástroje
Závazky z opcí na úrokové nástroje
Pohledávky z opcí na měnové nástroje
Závazky z opcí na měnové nástroje
Pohledávky z opcí na akciové nástroje
Závazky z opcí na akciové nástroje
Pohledávky z opcí na komoditní nástroje
Závazky z opcí na komoditní nástroje
Pohledávky z opcí na úvěrové nástroje
Závazky z opcí na úvěrové nástroje
  
97 Pohledávky a závazky ze zástav a závazky z kolaterálu
Poskytnuté nemovité zástavy
Přijaté nemovité zástavy
Poskytnuté peněžní zástavy
Přijaté peněžní zástavy
Poskytnuté zástavy - cenné papíry
Přijaté zástavy - cenné papíry
Poskytnuté ostatní zástavy
Přijaté ostatní zástavy
Přijaté kolaterály - cenné papíry
  
98 Pohledávky a závazky z hodnot v úschově, správě, uložení a z obhospodařovaných hodnot
Hodnoty předané do úschovy
Hodnoty převzaté do úschovy
Hodnoty předané do správy
Hodnoty převzaté do správy
Hodnoty předané k uložení
Hodnoty převzaté k uložení
Hodnoty předané k obhospodařování
Hodnoty převzaté k obhospodařování
Zásoby české měny (jen ČNB)
  
99 Uspořádací a evidenční účty
Uspořádací účet operací s úrokovými nástroji
Uspořádací účet operací s měnovými nástroji
Uspořádací účet operací s akciovými nástroji
Uspořádací účet operací s komoditními nástroji
Uspořádací účet operací s úvěrovými nástroji
Odepsané pohledávky
Zásoba hodnot v evidenci
Jiné hodnoty v evidenci
Pomocné souvztažné účty

Příloha č. 2

A. Obecná ustanovení

Článek I
Vymezení některých zásad a pojmů pro účely účtové osnovy a postupů účtování

1. O skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, je účtováno podle jejich podstaty a ekonomické skutečnosti v souladu se zákonem o účetnictví, který se dále označuje jen jako "zákon" a v souladu s obchodním a občanským zákoníkem. Účetní jednotka účtuje v souladu s účtovou osnovou a postupy účtování stanovenými tímto opatřením.

2. Finančním nástrojem se rozumí jakákoliv právní skutečnost, na jejímž základě vzniká finanční aktivum jednoho subjektu a finanční závazek nebo kapitálový nástroj jiného subjektu.

3. Finančními aktivy se rozumí

a) hotovost (tzn. peněžní prostředky, kterými se rozumí oběživo a jiné peněžní prostředky splatné na požádání),
b) právo na získání hotovosti nebo jiného finančního aktiva jiného subjektu, vzniklé na základě smlouvy,
c) právo na směnu finančních nástrojů za potenciálně příznivých podmínek, vzniklé na základě smlouvy,
d) kapitálový nástroj jiného subjektu.

4. Finančními závazky se rozumí

a) závazek uhradit hotovost jinému subjektu, vzniklý na základě smlouvy,
b) závazek směnit finanční nástroje za potenciálně nepříznivých podmínek, vzniklý na základě smlouvy.

5. Kapitálovým nástrojem se rozumí zbytkový podíl na aktivech subjektu po odečtení všech jeho závazků (např. akcie, obchodní podíl, podílový list).

6. Finanční činností se rozumí činnost podle § 1 zákona o bankách a § 2 zákona o ČNB, § 1 odst. 3 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrových družstvech, § 2 zákona č. 248/ 1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, § 1 zákona č. 42/1994 Sb., o penzijních fondech, § 8 zákona č. 591 /1992 Sb., o cenných papírech.

7. Podřízeným aktivem a podřízeným závazkem se rozumí finanční aktivum a finanční závazek, o kterých bylo smluvně dohodnuto, že v případě likvidace, konkurzu, nuceného vyrovnání nebo vyrovnání dlužníka budou splaceny až po plném uspokojení všech ostatních pohledávek ostatních věřitelů, s výjimkou pohledávek, které jsou vázány stejnou nebo obdobnou podmínkou podřízenosti.

8. Kapitálovým fondem se rozumí fond, který je tvořen z jiného zdroje než účetního zisku účetní jednotky. Např. je tvořen emisním ážiem z emise akcii, bezplatným nabytím majetku, vydáváním podílových listů, dotacemi.

9. Fondem ze zisku se rozumí fond, který účetní jednotka vytváří v průběhu své činnosti výhradně z účetního zisku účetní jednotky.

10. Fondy nelze tvořit na vrub nákladů či výnosů. Fondy mohou mít pouze pasivní zůstatek.

11. Dotací a prostředkem obdobným dotaci se rozumí bezúplatné plnění přímo nebo zprostředkovaně poskytované z tuzemských, zahraničních nebo mezinárodních veřejnoprávních zdrojů (např. ze státního rozpočtu, ze státních fondů popřípadě z rozpočtů územních samosprávných celků, z rozpočtových prostředků Grantové agentury, z programu PHARE nebo obdobného programu, z veřejného rozpočtu cizího státu). Dotace na pořízení nehmotného nebo hmotného majetku popřípadě technické zhodnocení, nestanoví-li se jinak při jejím poskytnutí, snižuje pořizovací cenu nebo vlastní náklady. O majetku a technickém zhodnocení s takto sníženou cenou nebo vlastními náklady se účtuje na účtech, na kterých se o něm účtuje bez dotace.

12. Zajišťovacím nástrojem se rozumí zajišťovací derivát nebo v omezených případech jiné finanční aktivum nebo závazek splňující shodné požadavky jako zajišťovací derivát. Finanční aktivum nebo závazek, které nemají charakter derivátu, je možné použít jako zajišťovací nástroj pouze pro zajišťování měnového rizika. Jeden zajišťovací nástroj může sloužit pro zajištění více než jednoho druhu nebo kategorie rizika. Pro účely zajišťovacího vztahu je možné použít pouze část zajišťovacího nástroje.

13. Penzijními plány se pro účely tohoto opatření rozumí dohody, na základě kterých jsou při jejich skončení účastníkům poskytovány výplaty formou ročních příjmů, nebo formou vyplacení jednorázové částky, a to za předpokladu, že lze tyto výplaty určit či odhadnout na základě ustanovení příslušných dokumentů. Toto ustanovení se nevztahuje na účetní jednotky, které jsou penzijními fondy.

Článek II
Okamžik uskutečnění účetního případu

1. Okamžikem uskutečnění účetního případu je zejména den výplaty nebo převzetí oběživa, den nákupu nebo prodeje valut, deviz, popř. cenných papírů, den provedení platby, popř. inkasa z účtu klienta, den příkazu na korespondenta k provedení platby, den zúčtování příkazů banky s clearingovým centrem ČNB, den připsání (valuty) prostředků podle zprávy došlé od korespondenta banky (zprávou se rozumí zpráva v systému SWIFT, avízo banky, převzaté medium, výpis z účtu, popř. jiné dokumenty), den sjednání a den vypořádání obchodu s cennými papíry, devizami, opcemi popř. jinými deriváty, den vydání nebo převzetí záruky, popř. úvěrového příslibu, den převzetí hodnot do úschovy.

2. V případech, na které se nevztahuje odstavec l, se tímto dnem rozumí zejména den, ve kterém dojde k nabytí nebo zániku vlastnictví, popř. práv k cizím věcem, ke vzniku pohledávky a závazku, jejich změně nebo zániku, ke zjištění škody, manka, schodku, přebytku, k pohybu majetku uvnitř účetní jednotky a k dalším skutečnostem, které jsou předmětem účetnictví a které nastaly, popř. o nichž jsou k dispozici potřebné doklady tyto skutečnosti dokumentující, nebo které vyplývají z vnitřních podmínek účetní jednotky anebo ze zvláštních předpisů.

3. V případě, kdy účetní jednotka nestačí zaúčtovat všechny účetní zápisy ke dni sestavení účetní závěrky, musí být v zájmu věrného zobrazení předmětu účetnictví tyto účetní případy doúčtovány. Účetní závěrka musí obsahovat údaje včetně tohoto doúčtování (dodatků).

4. Účetní případy nákupu a prodeje finančních aktiv s obvyklým termínem dodání (spotové operace) jsou od okamžiku sjednání obchodu do okamžiku vypořádání obchodu zaúčtovány na podrozvahových účtech (toto ustanovení se nevztahuje na investiční a podílové fondy, které postupují podle bodu 1 zvláštních ustanovení pro podílové fondy). V okamžiku vypořádání obchodu se zruší podrozvahový zápis a vypořádání se zaúčtuje v rozvaze.

5. Finanční aktivum nebo jeho část účetní jednotka odúčtuje z rozvahy v případě, že ztratí kontrolu nad smluvními právy k tomuto finančnímu aktivu nebo jeho části. Účetní jednotka tuto kontrolu ztratí, jestliže uplatní práva na výhody definované smlouvou, tato práva zaniknou nebo se těchto práv vzdá. Jestliže postavení účetní jednotky nebo postavení druhé strany (přejímající subjekt) naznačuje, že si převádějící účetní jednotka udržela kontrolu nad finančním aktivem, nebude finanční aktivum z rozvahy převádějící účetní jednotky odúčtováno.

6. Převede-li účetní jednotka část finančního aktiva na přejímající subjekt a část si ponechá, rozdělí účetní hodnotu finančního aktiva na základě jeho reálné hodnoty k okamžiku převodu na část, kterou si ponechá, a na část, kterou převádí. Rozdíl mezi příjmy z převáděné části finančního aktiva a účetní hodnotou převáděné části se zúčtuje jako zisk nebo ztráta z převodu části finančního aktiva. Nemůže-li ve výjimečném případě spolehlivě stanovit reálnou hodnotu té části aktiva, kterou si ponechává, ocení takové aktivum nulovou hodnotou. Celá účetní hodnota finančního aktiva se přiřadí převáděné části a rozdíl mezi příjmy a předchozí účetní hodnotou finančního aktiva se zúčtuje jako zisk nebo ztráta z převáděné části finančního aktiva. Účetní jednotka uplatní tento postup i při prodeji portfolia pohledávek, jestliže si podrží právo spravovat tyto pohledávky se ziskem za určitý poplatek, čímž ji vznikne nové aktivum.

7. Převede-li účetní jednotka kontrolu nad určitým finančním aktivem a současně tím na sebe převezme nový finanční závazek (např. účetní jednotka prodá pohledávku a zároveň se zaváže odškodnit kupujícího, pokud inkaso pohledávky nedosáhne určité úrovně), účtuje v rozvaze o finančním závazku (účtová skupina 16, účet Závazky z jiných hodnot). Jestliže příjmy za finanční aktivum převyšují jeho účetní hodnotu a hodnota závazku je předem stanovena, účetní jednotka zaúčtuje do výnosů rozdíl mezi příjmy za finanční aktivum a jeho účetní hodnotou snížený o hodnotu závazku, který zaúčtuje v rozvaze. Jestliže hodnota závazku není předem stanovena, účetní jednotka rozdíl mezi příjmy za finanční aktivum a jeho účetní hodnotou nezaúčtuje do výnosů, ale zaúčtuje jej v rozvaze jako závazek. V případě, že příjmy za finanční aktivum nepřevyšují jeho účetní hodnotu, účetní jednotka tvoří na tento nový finanční závazek rezervu.

8. Účetní jednotka, která převzala kontrolu nad určitým finančním aktivem a zároveň od převádějící účetní jednotky přijala záruku (např. účetní jednotka nakoupila pohledávku a zároveň přijala od prodávající záruku, že bude odškodněna, pokud inkaso pohledávky nedosáhne určité úrovně), nezvýší o tuto přijatou záruku pořizovací cenu přebíraného finančního aktiva, ale zaúčtuje ji na podrozvahových účtech.

9. Finanční závazek nebo jeho část zanikne tzn. že je povinnost definovaná smlouvou splněna, zrušena nebo skončí její platnost a účetní jednotka již dále nebude finanční závazek nebo jeho část vykazovat v rozvaze. Rozdíl mezi hodnotou závazku v účetnictví, resp. jeho části, který zanikl nebo byl převeden na jiný subjekt a mezi částkou za tento závazek uhrazenou se zúčtuje do nákladů nebo výnosů.

Článek III
Zákaz vzájemného zúčtování (kompenzace)

1. V účetnictví účetní jednotky je zakázáno započíst majetek a závazky nebo náklady a výnosy zejména:

a) úvěry, vklady a jiné pohledávky a závazky různých právnických, popř. fyzických osob,
b) úvěry, vklady a jiné pohledávky a závazky téže právnické, popř. fyzické osoby,
c) nákladové a výnosové úroky téže právnické osoby,
d) inventarizační rozdíly zjištěné u hmotného a nehmotného majetku,
e) jednotlivé operace sjednané na základě rámcové smlouvy (např. kladné a záporné hodnoty derivátů sjednaných i v rámci jedné smlouvy).

2. Účetní jednotky však mohou započíst částky:

a) hodnot z realizace zajištění úvěru s poskytnutým úvěrem nebo jím podobných pohledávek (např. debetů na běžných účtech),
b) dobropisů (refundací) týkajících se konkrétní nákladové, popř. výnosové položky a vztahujících se k účetnímu období, ve kterém byl náklad, popř. výnos zúčtován,
c) nedoplatků a přeplatků daní z příjmů, nepřímých daní a poplatků, a to v rámci stejného druhu daně či poplatku a stejného správce daně či poplatku,
d) pokladních schodků a přebytků, pokud je prokázána jejich vzájemná souvislost (záměna hodnot), a to pouze podle rozhodnutí příslušných orgánů účetní jednotky podle jejího vnitřního předpisu,
e) kurzových rozdílů,
f) rozdíly ze změn reálných hodnot jednotlivých finančních nástrojů v rámci účetního období.

3. Za porušení zákazu započtení se nepovažuje způsob účtování prodeje finančních aktiv, při kterém je do nákladů nebo výnosů zahrnut rozdíl mezi prodejní cenou a oceněním v účetnictví k okamžiku vypořádání prodeje (netto způsob).

4. Ustanovení zvláštních předpisů (např. § 580 a § 581 občanského zákoníku, § 358 až § 364 obchodního zákoníku) nejsou dotčena.

Článek IV
Zásady pro účtování nákladů a výnosů a pro jejich časové rozlišování

1. Náklady a výnosy se účtují podle těchto zásad:

a) náklady a výnosy se účtují zásadně do období, s nímž časově a věcně souvisí. Pokud by při použiti této zásady účetní jednotka nemohla podat věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví účetní jednotky, postupuje odchylně (např. účtování úroků z vybraných pohledávek po splatnosti). Opravy nákladů nebo výnosů minulých účetních období se účtují na účtech nákladů nebo výnosů běžného období, ledaže se jedná o opravy zásadních chyb týkajících se předchozích období. Zásadní chybou se rozumí chyba, která má tak podstatný vliv na účetní závěrku jednoho nebo více předchozích období, že tyto účetní závěrky nepodávají věrný a poctivý obraz o předmětu účetnictví účetní jednotky, proto se o ně při sestavení účetní závěrky upraví počáteční stav nerozděleného zisku nebo neuhrazené ztráty.
b) přijaté náhrady vynaložených nákladů minulých účetních období se účtují do výnosů běžného účetního období,
c) náklady a výdaje, které se týkají budoucích účetních období, je nutno časově rozlišit ve formě
1. nákladů příštích období (účtová skupina 35, účet Náklady příštích období),
2. výdajů příštích období (účtová skupina 35, účet Výdaje příštích období),
d) výnosy a příjmy, které se týkají budoucích účetních období, je nutno časově rozlišit ve formě
1. výnosů příštích období (účtová skupina 35, účet Výnosy příštích období),
2. příjmů příštích období (účtová skupina 35, účet Příjmy příštích období),

2. Kritériem pro účtování účetních případů časového rozlišení je skutečnost, že je znám jejich titul (věcné vymezení), přibližná výše a období, kterého se týkají. Všechna uvedená kritéria musí být splněna současně.

3. Časové rozlišení není nutno používat v případech, kdy se jedná o nevýznamné částky, kdy jejich zúčtováním do nákladů nebo do výnosů bez časového rozlišení není dotčen účel časového rozlišení a účetní jednotka tím prokazatelně nesleduje záměrnou úpravu hospodářského výsledku, nebo jde-li o pravidelně se opakující výdaje popř. příjmy.

4. Účetní případy, které se týkají pouze jednoho účetního období, se nemusí časově rozlišovat, pokud tím nejsou významně ovlivněny mezitímní výkazy zisků a ztrát a výkazy sestavené podle zvláštních předpisů.

5. Účty časového rozlišení podléhají dokladové inventuře a při inventarizaci se posuzuje jejich výše a odůvodněnost.

6. Postup při časovém rozlišení účetní jednotka upraví vnitřním předpisem a nesmí jej každoročně měnit. Ke změně může dojít jen zcela výjimečně.

7. Naběhlé úrokové výnosy a náklady vztahující se k aktivům a závazkům účetní jednotka zaúčtuje k datu sestavení řádné, mimořádné a mezitímní účetní závěrky nebo k datu sestavení výkazů bodle zvláštních předpisů společné s těmito aktivy a závazky. Naběhlé úroky jsou součástí účtových skupin, v nichž je o aktivech a závazcích účtováno.

8. O úrokových výnosech, resp. nákladech se účtuje metodou efektivní úrokové míry. U cenných papírů k obchodování, k prodeji, u závazků z cenných papírů k obchodování, u cenných papírů držených do splatnosti se zbytkovou splatností v okamžiku vypořádání koupě kratší než jeden rok, u cenných papírů pořízených v primárních emisích neurčených k obchodování se zbytkovou splatností v okamžiku vypořádání koupě kratší než jeden rok a u emitovaných krátkodobých cenných papírů účetní jednotka může použít lineární metodu. Lineární metodu může účetní jednotka použít také pro účtování úrokových výnosů pohledávek a úrokových nákladů, závazků, a to v obdobích mezi jednotlivými splátkami, pokud tato období jsou kratší než jeden rok.

9. Metodou efektivní úrokové míry se rozumí způsob výpočtu amortizace finančního aktiva nebo finančního závazku za použití efektivní úrokové míry. Pomocí efektivní úrokové míry se diskontuje jmenovitá hodnota budoucích peněžních toků k datu splatnosti na pořizovací cenu.

10. Účetní jednotka v pozici věřitele vyúčtuje v běžném účetním období ve prospěch výnosů smluvně stanovené úroky včetně úroků z prodlení a zvýší svoji pohledávku vůči dlužníkovi. Obdobně účetní jednotka postupuje, pokud uplatnění úroků z prodlení není smluvně podloženo, ale účetní jednotka své právo uplatnila písemnou formou. Účetní jednotka může rozhodnout o úrocích z prodlení, že tyto úroky neuplatní nebo je promine, anebo u ohrožených pohledávek nepoužije pro úroky z prodlení akruální princip. V případě, že účetní jednotka úroky z prodlení neuplatní nebo je promine, uvede výši takto neuplatněných nebo prominutých úroků v příloze k účetní závěrce (vliv na výši hospodářského výsledku).

11. Účetní jednotka v pozici dlužníka vyúčtuje v běžném účetním období na vrub nákladů smluvně stanovené úroky včetně úroků z prodlení a zvýší svůj závazek vůči věřiteli. Obdobně účetní jednotka postupuje, pokud uplatnění úroků z prodlení není smluvně podloženo, ale věřitel své právo uplatnil písemnou formou.

12. Na účtech účtové skupiny 35 Dohadné položky aktivní a Dohadné položky pasivní se při sestavování účetní závěrky účtují položky, které nelze zaúčtovat jako obvyklé pohledávky, resp. závazky z důvodu jejich dohadné výše. Jde například o pohledávky za pojišťovnou v důsledku pojistných událostí v případech, kdy nebyla ještě poskytnuta pojistná náhrada a pojišťovna nepotvrdila do data uzavírání účetních knih konečnou výši této náhrady. Na dohadných účtech se rovněž účtují třetími osobami splněné a nevyúčtované dodávky, které se při uzavírání účetních knih ocení v souladu s uzavřenými smlouvami, popř. odhadem. Po doručení příslušného vyúčtování se v následujícím účetním období uvedený účetní zápis zruší a nahradí se v případě dohadných položek pasivních zápisem na účet Různí věřitelé v účtové skupině 34 a v případě dohadných položek aktivních zápisem na účet Různí dlužníci v účtové skupině 34.

Článek V
Použití způsobů oceňování

1. Způsoby oceňování majetku a závazků stanoví zákon.

2. Reprodukční pořizovací cenou se oceňuje

a) majetek nabytý darováním nebo jinak bezplatně nabytý,
b) majetek vytvořený vlastní činností pokud je reprodukční pořizovací cena nižší než vlastní náklady
c) majetek nově zjištěný a v účetnictví dosud nezaúčtovaný.

3. Stav zásob zjištěný fyzickou inventurou se oceňuje i způsoby stanovenými v § 25 odst. 3 zákona.

4. O zvýšení hodnoty majetku a snížení hodnoty závazků se neúčtuje, pokud tak nestanoví toto opatření, zvláštní právní předpis nebo ustanovení zákona. Při snížení hodnoty závazku jako důsledku inventarizace se zjištěný rozdíl zaúčtuje do výnosů jako inventarizační rozdíl, při zvýšení hodnoty majetku jako důsledku inventarizace se zjištěný rozdíl zaúčtuje do výnosů jako inventarizační rozdíl.

5. K rozvahovému dni, k okamžiku předcházejícímu úbytek majetku a závazku nebo jinému okamžiku ocenění se na reálnou hodnotu přeceňuje majetek a závazky podle ustanovení § 27 zákona.

6. Reálná hodnota cenného papíru se stanoví jako tržní hodnota (dále jen "tržní cena") vyhlášená ke dni stanovení reálné hodnoty, pokud účetní jednotka prokáže, že za tržní cenu je možné cenný papír prodat (u dluhového cenného papíru je to včetně naběhlého úrokového výnosu). Není-li možné stanovit reálnou hodnotou jako tržní cenu (např. účetní jednotka neprokáže, že za tržní cenu je možné cenný papír prodat), reálná hodnota se stanoví jako upravená hodnota cenného papíru.

7. Tržní cenou se rozumí:

a) cena zveřejněná organizátorem trhu v případě cenného papíru přijatého k obchodování na některém z veřejných trhů zemí OECD nebo zemí, které uzavřely s Mezinárodním měnovým fondem speciální dohody o úvěrech spojené s obecnými dohodami fondu o výpůjčkách (k červnu 2001 se jednalo o tyto země: Austrálie, Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Island, Japonsko, Kanada, Korea, Lucembursko, Maďarsko, Mexiko, Nizozemsko, Norsko, Nový Zéland, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Saudská Arábie, Slovensko, SRN, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Řecko, Turecko, USA, Velká Británie).
b) cena cenného papíru vyhlášená tvůrcem trhu, který je bud' bankou, nebo je investiční institucí, která má ke své činnosti povolení příslušných orgánů a podléhá regulaci podle právních předpisů České republiky, podle směrnice EU č.  93/6/ES nebo obdobné regulaci platné ve státě sídla finanční instituce (tj. členské země EU, Island, Lichtenštejnsko, Norsko, Austrálie, Japonsko, Kanada, Švýcarsko a USA).

8. Za důkaz toho že cenný papír je možné za tržní cenu prodat, se považuje zejména prokázání, že s cenným papírem se obchodovalo za poslední měsíc nebo od data emise, pokud je toto období kratší, minimálně v polovině obchodních dnů a průměrný denní obrat těchto cenných papírů zobchodovaných za všechny obchodní dny v daném období činil alespoň 1/100 objemu emise.

9. Upravená hodnota cenného papíru se rovná:

a) míře účasti na vlastním kapitálu společnosti, pokud se jedná o akcie,
b) míře účasti na vlastním kapitálu podílového fondu, pokud se jedná o podílové listy,
c) současné hodnotě cenného papíru, pokud se jedná o dluhopisy a směnky.

Při stanovení současné hodnoty se bere v úvahu rizikovost emitenta. U směnek je současná hodnota stanovena maximálně do výše rozdílu mezi pořizovací cenou směnky (upravenou o nabíhající úroky) a opravnou položkou, kterou by účetní jednotka tvořila v případě, že by se na směnku nahlíželo jako na pohledávku z úvěru.

10. Ustanovení předchozího odstavce se neuplatní v případech a upravená hodnota cenného papíru se rovná nule, pokud emitent cenného papíru

a) je ve vyrovnacím řízení (uplatní se pouze u kapitálových nástrojů),
b) na jeho majetek byl prohlášen konkurz
c) byl u něho zamítnut návrh na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku,
d) byl u něho zrušen konkurz z důvodu, že majetek společnosti nepostačuje k úhradě nákladů konkurzu.

11. Míra účasti na vlastním kapitálu podílového fondu se neuplatní v případě a upravená hodnota podílového listu se rovná nule, pokud odkup podílového listu byl pozastaven na dobu neurčitou nebo přesahující 31 dní.

12. Nemá-li účetní jednotka pro účely stanovení upravené hodnoty k dispozici údaje o vlastním kapitálu společnosti, resp. podílového fondu, ke dni stanovení upravené hodnoty, může pro účely výpočtu upravené hodnoty použít poslední dostupné údaje z řádné, mimořádné nebo mezitímní účetní závěrky, pokud nejsou starší než 2 roky (u účetních jednotek, jež jsou povinny mít účetní závěrku ověřenu auditorem, jde o auditované údaje). V případě, kdy účetní jednotka nemá k dispozici žádné výše uvedené údaje, upravená hodnota se rovná nule.

13. Oceněním ekvivalencí (protihodnotou) se rozumí, že účast s rozhodujícím nebo podstatným vlivem je při pořízení oceněna pořizovací cenou. Goodwill zahrnutý v pořizovací ceně je převeden na účet nehmotného majetku. Pro ocenění ekvivalencí se použijí údaje z účetní závěrky dceřinné společnosti nebo přidruženého podniku. Ocenění účasti je následně:

- snižováno o přijaté dividendy (v částce nesnížené o daň z příjmu), popř. o další přijaté příspěvky z rozdělení, a
- zvyšováno o podíl na zisku nebo snižováno o podíl na ztrátě dceřiné nebo přidružené společnosti vzniklých po datu akvizice účtované souvztažně s účtem Podíl na zisku/ztrátě účastí v ekvivalenci v účtové skupině 76 resp. 66.

Přijaté dividendy popř. další přijaté příspěvky z rozdělení se účtují ve prospěch výnosů na účet Podíl na zisku účastí v ekvivalenci v účtové skupině 76 se souvztažným zápisem na účtech v účtové skupině 12 resp. 13 nebo 35. Současně se sníží ocenění účastí o hodnotu odpovídající přijatým dividendám, popř. jiných přijatých příspěvků z rozdělení, a to se souvztažným zápisem na vrub účtu Podíl na zisku účastí v ekvivalenci v účtové skupině 76.

Ocenění účasti je dále snižováno či zvyšováno o podíly na změnách ve vlastním kapitálu dceřiné nebo přidružené společnosti, které nebyly zahrnuty do výkazu zisku nebo ztráty dceřiné nebo přidružené společnosti (např. v důsledku změn vzniklých z kurzových rozdílů účtovaných rozvahově). Rozdíly z takovéhoto přecenění účastí s rozhodujícím nebo podstatným vlivem jsou účtovány do nákladů nebo výnosů na účet Podíl na zisku/ztrátě účastí v ekvivalenci v účtové skupině 76 resp. 66. Částka, o kterou zisk z přecenění účastí ekvivalencí zahrnutý účetní jednotkou do výkazu zisku a ztráty (účet v účtové skupině 76 Podíl na zisku účastí v ekvivalenci) převyšuje přijaté dividendy, popř. další přijaté příspěvky z rozdělení, účetní jednotka při rozdělení zisku převede do rezervního fondu. Účetní jednotka ocení účast s rozhodujícím nebo podstatným vlivem nulou, jestliže podíl účetní jednotky na ztrátách dceřiné nebo přidružené společnosti je roven nebo převyšuje ocenění účasti v účetnictví účetní jednotky. Je-li účetní jednotka na základě záruky nebo ovládací smlouvy povinna vyrovnat záporný vlastní kapitál dceřiné nebo přidružené společnosti, tvoří rezervu.

14. Účetní jednotka přeceňuje účasti s rozhodujícím a podstatným vlivem k datu sestavení řádné, mimořádné, mezitímní účetní závěrky a používá k tomu údaje o vlastním kapitálu dceřiné nebo přidružené společnosti ke stejnému okamžiku jako je okamžik, ke kterému účasti přeceňuje. Jestliže dceřiná nebo přidružená společnost nesestavuje účetní závěrku ke stejnému okamžiku jako účetní jednotka, je možné použít údaje o vlastním kapitálu dceřiné nebo přidružené společnosti k okamžiku, který předchází okamžik přecenění ne více než o tři měsíce.

I5. Naběhlou hodnotou finančního aktiva se rozumí cena použitá při prvotním zachycení aktiva postupně zvyšovaná o nabíhající úrokové výnosy a snížená o opravnou položku vytvořenou k tomuto aktivu (pokud je k tomuto aktivu tvořena). Naběhlou hodnotou finančního závazku se rozumí cena použitá při prvotním zachyceni závazku postupně zvyšovaná o nabíhající úrokové náklady.

16. Reálná hodnota derivátu se stanoví jako tržní hodnota (dále jen "tržní cena") vyhlášená ke dni stanovení reálné hodnoty. Není-li k dispozici, tržní cena, použije se pro ocenění odborný odhad. Postup pro výpočet reálné hodnoty odborným odhadem stanoví účetní jednotka vnitřním předpisem. Pokud je derivát kótován na tuzemské či zahraniční burze, rozumí se tržní cenou cena na tomto trhu, za kterou se na něm v okamžiku ocenění daného derivátu obchoduje. V případě, že veřejný trh k okamžiku ocenění nepracuje, použije se cena platná poslední pracovní den, který předchází okamžiku ocenění.

17. Rozdíly z přecenění derivátů na reálnou hodnotu se účtují souvztažně s účty nákladů nebo výnosů s výjimkou vybraných zajišťovacích derivátů, o nichž je účtováno podle Čl. XII

Článek VI
Použití cizích měn a kurzové rozdíly

1. Účetní jednotky vedou účetnictví v peněžních jednotkách české měny. O majetku a jiných aktivech a závazcích a jiných pasívech, jejichž ocenění je vyjádřeno v cizí měně, účtují také v cizí měně.

2. Při přepočtu cizích měn na českou měnu se pro oceňování v účetnictví a v účetní závěrce používá kurzů devizového trhu vyhlášených Českou národní bankou.

3. Kurzové rozdíly vzniklé zpravidla denním přeceňováním cizoměnových aktiv a pasiv se účtuji na účty nákladů nebo výnosů (účtová skupina 61, účtová skupina 71) s výjimkou kurzových rozdílů:

a) z čistých investic spojených s cizoměnovými účastmi s rozhodujícím nebo podstatným vlivem, o nich se účtuje na rozvahový účet (účtová skupina 56, účet Oceňovací rozdíly z přepočtu účastí) a na účty nákladů nebo výnosů (účtová skupina 66 účet Ztráty z převodu účastí, účtová skupina 76, účet Zisky z převodu účastí) jsou zúčtovány při úbytku těchto účastí. Čistými investicemi spojenými s účastmi se rozumí dlouhodobé pohledávky a závazky, které tvoří v podstatě část čisté investice v dceřiné nebo přidružené společnosti, jejich vypořádání není ani plánováno, ani není pravděpodobné, že by v dohledné budoucnosti nastalo, a ve své podstatě představují zvýšení či snížení účasti v dceřiné nebo přidružené společností,
b) z cizoměnových finančních závazků, jimiž se účetní jednotka zajišťuje proti měnovému riziku z čistých investic do cizoměnových účastí s rozhodujícím nebo podstatným vlivem, o nich se účtuje na rozvahový účet (účtová skupina 56, účet Oceňovací rozdíly z přepočtu účastí) a na účty nákladů nebo výnosů (účtová skupina 66 účet Ztráty z převodu účastí, účtová skupina 76, účet Zisky z převodu účastí) jsou zúčtovány při úbytku těchto čistých investic do účastí;
c) z cizoměnového finančního aktiva nebo závazku, kterým se účetní jednotka zajišťuje proti měnovému riziku plynoucímu z právně vynutitelné smlouvy, o níž není účtováno na rozvahových účtech, zavazující obě strany a obsahující všechny významné podmínky včetně stanovení množství, ceny, termínu realizace, sankcí za nedodržení podmínek; o nich se účtuje na rozvahový účet (účtová skupina 56, účet Oceňovací rozdíly z přepočtu zajišťovacích derivátů) až do okamžiku, než se stanou součástí ocenění rozvahových aktiv nebo závazků vzniklých na základě výše uvedené smlouvy,
d) z cizoměnového finančního aktiva nebo závazku, kterým se účetní jednotka zajišťuje proti. měnovému riziku plynoucímu z očekávané budoucí transakce dosud smluvně nepokryté, jejíž uskutečnění je vysoce pravděpodobné, o nich se účtuje na rozvahový účet (účtová skupina 56, účet Oceňovací rozdíly z přepočtu zajišťovacích derivátů) až do okamžiku, než se stanou součástí ocenění rozvahových aktiv nebo závazků vzniklých z očekávané budoucí transakce. Jestliže se očekávaná budoucí transakce neuskuteční, účetní jednotka přeúčtuje kurzové rozdíly z rozvahového účtu (účtová skupina 56, účet Oceňovací rozdíly z přepočtu zajišťovacích derivátů) do nákladů (účtová skupina 61, účet Náklady na devizové operace) nebo výnosů (účtová skupina 71, účet Výnosy z devizových operací),
e) z cizoměnových akcii nebo podílových listů k obchodování nebo prodeji oceněných reálnou hodnotou, které se účtuji společně s ostatními změnami reálné hodnoty na stejné účty, f) z cizoměnových účastí s rozhodujícím nebo podstatným vlivem oceňovaných ekvivalencí, které se účtují společně s ostatními změnami z přecenění ekvivalencí.

4. Účetní jednotka může v průběhu účetního období kurzové rozdíly účtovat na rozvahovém účtu (účtová skupina 35, Uspořádací účet kurzových rozdílů) s tím, že ke dni sestavení účetní závěrky kurzové zisky nebo kurzové ztráty zúčtuje na účty nákladů nebo výnosů (účtová skupina 61, účet Náklady na devizové operace, účtová skupina 71, účet Výnosy z devizových operací).

5. Kurzové rozdíly vznikající z přepočtu cizoměnových pohledávek a závazků na podrozvahových účtech pohledávek a závazků ze spotových operací (účtová skupina 94) jsou součástí hospodářského výsledku účetní jednotky a účtuje se o nich na účtech nákladů nebo výnosů (účtová skupina 61, účet Náklady na devizové operace, účtová skupina 71, účet Výnosy z devizových operací) se souvztažným zápisem na rozvahovém účtu (účtová skupina 35, účet Uspořádací účet kurzových rozdílů). Účetní jednotky s výjimkou bank a České národní banky mohou účetním předpisem stanovit, že o tomto přecenění neúčtují.

Článek VII
Zásady pro tvorbu a použití opravných položek

I. Obecné zásady

1. Opravné položky se tvoří k účtům majetku, který se nepřeceňuje na reálnou hodnotu nebo není oceňován ekvivalencí, v případech, kdy snížení hodnoty majetku v účetnictví je prokázáno na podkladě údajů zjištěných při inventarizaci a není trvalého charakteru.

2. V případech, kdy došlo k trvalému znehodnocení majetku oceňovaného reálnou hodnotou při účtování rozdílů do vlastního kapitálu (např. u investičních, podílových nebo penzijních fondů) provede se odpis tohoto majetku nebo jeho příslušné části do nákladů se souvztažným zápisem v účtové skupině 56.

3. Opravné položky se tvoří:

a) k pohledávkám z finančních činností (např. poskytnuté úvěry, poskytnuté vklady, pohledávky z plateb ze záruk, akreditivů, faktoringu a ostatních finančních činností),
b) k pohledávkám z jiných než finančních činností (např. pohledávky z dodavatelsko-odběratelských vztahů, poskytnuté zálohy),
c) k cenným papírům drženým do splatnosti a cenným papírům nabytým v primárních emisích a neurčených k obchodování,
d) k podílům v jiných než akciových společnostech, které nejsou považovány za účasti s rozhodujícím nebo podstatným vlivem (např. podíl ve společnosti s ručením omezeným, který nesplňuje charakteristiky účast s rozhodujícím nebo podstatným vlivem),
e) k hmotnému a nehmotnému majetku.

4. Tvorba opravných položek se účtuje na vrub účtů nákladů a ve prospěch příslušného účtu opravných položek. Použití opravných položek se účtuje ve prospěch výnosů (např. při odpisu finančního aktiva, ke kterému se opravné položky tvoří) a na vrub příslušných účtů opravných položek. Účtování tvorby a použití opravné položky přímo ve prospěch nebo na vrub příslušného účtu majetku není dovoleno.

5. Opravné položky podléhají dokladové inventuře a při inventarizaci se posuzuje jejich výše a odůvodněnost. Rozpuštění opravných položek pro nepotřebnost se účtuje ve prospěch výnosů.

6. Opravné položky k cizoměnovým účtům aktiv se účtují v cizích měnách. O kurzových rozdílech z přecenění opravných položek účtovaných v cizích měnách je účtováno stejně jako o kurzových rozdílech z přecenění cizoměnových aktiv a pasiv, k nimž se vztahují.

7. Opravné položky se netvoří:

a) na zvýšení hodnoty aktiv, tzn. že opravné položky jsou tvořeny maximálně do výše ocenění v účetnictví (účty opravných položek nesmí mít aktivní zůstatek),
b) k závazkům,
c) k aktivům oceňovaným reálnou hodnotou nebo ekvivalencí, d) k aktivům, k nimž se vztahuje zajišťovací derivát a tímto derivátem je zajištěna hodnota vyšší nebo rovna ocenění aktiva v účetnictví.

8. Při stanovení výše opravných položek k aktivům účetní jednotka může zohledňovat jejich zajištění, které je ve formě např. finančního aktiva přijatého v reverzním tepu (přijatý kolaterál), zástavy, přijaté záruky, úvěrového derivátu, pokud současně vyhoví následujícím podmínkám:

a) má právní jistotu, že se při selhání dlužníka může ze zajištěni uspokojit (např. realizací zástavy, prodejem kolaterálu),
b) uspokojení je schopna provést v přiměřeném čase po selhání dlužníka, kterým se rozumí prodlení s platbami úroků, poplatků, jistiny, či jejich nezaplacení,
c) zajištění zohlední nejvýše v současné čisté realizovatelné hodnotě zajištění (tj. v hodnotě, kterou obdrží po odečtení nákladů na jeho realizaci), pouze ve výši, která neslouží k zajištění jiných jejich aktiv nebo aktiv třetích osob (mají-li nárok na uspokojení před účetní jednotkou) a maximálně do výše ocenění zajišťovaných aktiv v účetnictví.

9. Vysoce kvalitním zajištěním se rozumí zajištění, na jehož základě je účetní jednotce v případě selhání dlužníka uhrazeno zajišťované aktivum:

a) subjektem, vůči němuž je podle zvláštního předpisu ČNB stanovena nulová riziková váha (např. záruky vydané centrálními vládami zemí OECD),
b) cennými papíry, k nimž se v případě zařazení do cenných papírů držených do splatnosti obvykle netvoří opravné položky (např. dluhopisy emitované centrálními vládami zemí OECD),
c) z vkladů uložených u účetní jednotky, u nichž má účetní jednotka jistotu, že po dobu trvání zajištění aktiva je vyloučeno jejich použití pro jiné účely než pro uhrazení zajišťovaného aktiva v případě selhání dlužníka.

II. Opravné položky k cenným papírům

1. Účetní jednotka posuzuje výši tvorby opravné položky ke dni sestavení řádné, mimořádné nebo mezitímní účetní závěrky, či výkazů podle zvláštních předpisů u cenných papírů držených do splatnosti a dluhových cenných papírů nabytých v primárních emisích a neurčených k obchodování.

2. Opravné položky k dluhopisům drženým do splatnosti se tvoří podle jednotlivých dluhopisů ve výši rovné snížení hodnoty dluhopisu z titulu zvýšení úvěrového rizika emitenta dluhopisu, tzn. že se netvoří v důsledku změn bezrizikových úrokových měr. Obvykle se netvoří ke státním dluhopisům zemí OECD a dluhopisům centrálních bank zemí OECD.

3. Opravné položky k cenným papírům zajištěným aktivy drženým do splatnosti se tvoří podle jednotlivých cenných papírů z titulu zvýšení úvěrového rizika spojeného s podkladovými aktivy a z titulu zvýšení úvěrového rizika emitenta.

4. Opravné položky ke směnkám drženým do splatnosti a dluhovým cenným papírům nabytým v primárních emisích a neurčených k obchodování se tvoří podle jednotlivých cenných papírů stejným způsobem, jako se tvoří opravné položky k jednotlivě posuzovaným pohledávkám z finančních činností podle zvláštního předpisu vydaného ČNB.

5. Účetní jednotka po posouzení hodnoty cenných papírů tvoří opravné položky také k:

a) cenným papírům drženým do splatnosti, které poskytla v repo obchodech,
b) cenným papírům drženým do splatnosti, které půjčila jiným osobám, cenným papírům pořízeným v primárních emisích a neurčeným k obchodování, které poskytla v repo obchodech,
c) cenným papírům pořízeným v primárních emisích a neurčeným k obchodování, které půjčila jiným osobám.

III. Opravné položky k účastem a ostatním podílům

1. Účetní jednotka posuzuje výši tvorby opravné položky ke dni sestavení řádné, mimořádné nebo mezitímní účetní závěrky, či výkazů podle zvláštních předpisů:

a) k účastem s rozhodujícím vlivem nebo podstatným vlivem neoceněných ekvivalencí a
b) k ostatním podílům v jiné než akciové společnosti, který není účastí s rozhodujícím nebo podstatným vlivem.

2. Opravná položka k účasti a podílu se tvoří ve výši rozdílu, o který ocenění podílu v účetnictví převyšuje míru účasti účetní jednotky na vlastním kapitálu společnosti.

3. Míra účasti účetní jednotky na vlastním kapitálu společnosti se nepoužije v případech, pokud se jedná o společnost:

a) která je ve vyrovnacím řízení,
b) na jejíž majetek byl prohlášen konkurz,
c) u níž byl zamítnut návrh na prohlášeni konkurzu pro nedostatek majetku,
d) u níž byl zrušen konkurz z důvodu, že majetek společnosti nepostačuje k úhradě nákladů konkurzu.

Opravná položka se v těchto případech tvoří ve výši ocenění účasti nebo ostatního podílu v účetnictví.

4. Nemá-li účetní jednotka pro účely stanovení opravné položky k účastem s rozhodujícím nebo podstatným vlivem nebo k ostatnímu podílu k dispozici údaje o vlastním kapitálu společnosti ke dni stanovení opravné položky, může použít poslední dostupné údaje z řádné, mimořádné nebo mezitímní účetní závěrky, pokud nejsou starší než 2 roky (u účetních jednotek, jež jsou povinny mít účetní závěrku ověřenu auditorem, jde o auditované údaje). V případě, kdy účetní jednotka nemá k dispozici žádné výše uvedené údaje, opravná položka se tvoří ve výši ocenění účasti nebo ostatního podílu v účetnictví.

Článek VIII
Zásady pro tvorbu a použití rezerv

1. Rezerva představuje pravděpodobné plnění, s nejistým časovým rozvrhem a výši.

2. Rezerva se tvoří v případě, pro který platí následující kritéria:

a) existuje povinnost (právní nebo věcná) plnit, která je výsledkem minulých událostí;
b) je pravděpodobné, že plnění nastane a vyžádá si odtok prostředků představujících ekonomický prospěch, přičemž "pravděpodobné" znamená převyšující pravděpodobnost vyšší než 50%
c) je možné provést přiměřeně spolehlivý odhad plnění.

3. Účetní jednotka člení rezervy podle účelu jejich použití.

4. Účetní jednotka účtuje o rezervě v měně, v níž předpokládá, že nastane plnění. Nelze-li předpoklad přiměřeně provést, účtuje v českých korunách. Pokud je účtováno o rezervě v cizí měně, kurzové rozdíly se účtují obdobně jako kurzové rozdíly z jiných závazků.

5. Rezerva se tvoří na vrub nákladů v účtové skupině 65 se souvztažným zápisem ve prospěch účtu v účtové skupině 54 Rezervy, a to ve výši, která je nejlepším odhadem výdajů nezbytných k vypořádání existujícího závazku. Pro dosažení nejlepšího odhadu rezervy se berou v úvahu veškerá rizika a nejistoty, které nevyhnutelně provázejí mnoho souvisejících události a okolnosti. Budoucí události, které mohou mít vliv na částku nezbytnou k vypořádání závazku, se zohledňují v částce rezervy v případě, že existuje dostatečně objektivní jistota, že k ním dojde. Při vyčíslení rezervy se neberou v úvahu zisky z očekávaných vyřazení aktiv, a to ani v případě, kdy očekávaná vyřazení jsou těsně spojena s událostí, která je příčinou tvorby rezervy. Použití rezervy se účtuje ve prospěch výnosů.

6. Očekává-li se vypořádání závazků ve vzdálenější budoucnosti, je odhad výdajů nezbytných k vypořádání závazků diskontován na současnou hodnotu použitím současné tržní úrokové míry, je-li diskont významný. Postupné navyšování rezervy do předpokládané výše závazku je v dalších účetních obdobích účtováno v úrokových nákladech.

7. Rezervy podléhají dokladové inventuře a při inventarizaci se posuzuje jejich výše a odůvodněnost. Snížení rezervy pro nepotřebnost se účtuje ve prospěch výnosů.

8. Rezervy lze použít pouze k účelům, k nimž byly vytvořeny (např. na záruky, na daň z příjmů, na restrukturalizaci, soudní spory). Použití rezervy se účtuje do výnosů (účtová skupina 75) se souvztažným zápisem na vrub účtu v účtové skupině 54. Je-li použití rezervy nižší než její tvorba ke stanovenému účelu, nepoužitá část rezervy se rozpustí pro nepotřebnost ve prospěch výnosů.

9. Rezerva se netvoří na krytí obecných bankovních rizik a jiných nepředvídatelných rizik. K těmto účelům slouží fondy tvořené z rozdělení zisku nebo z jiných zdrojů.

10. Rezerva na restrukturalizaci se tvoří v případě, že účetní jednotka má oficiální neodvolatelný podrobný plán restrukturalizace, který určuje alespoň:

- obor nebo část oboru, kterým se zabývá,
- hlavní místo, kterého se týká,
- umístění, funkci a přibližný počet zaměstnanců, kteří budou odškodnění z důvodu ukončení poskytování jejich služeb,
- výdaje, které budou vynaloženy,
- dobu, kdy bude plán implementován.

Zároveň u účastníků restrukturalizace existuje očekávání, že restrukturalizace bude provedena, a to v důsledku zahájení realizace jejího plánu nebo zveřejněním jejích hlavních rysů.

11. Rezerva na restrukturalizaci zahrnuje pouze přímé výdaje na restrukturalizaci, které jsou současně nezbytně nutné pro provedení restrukturalizace a zároveň nejsou spojeny s pokračujícími aktivitami účetní jednotky. Tato rezerva nezahrnuje například náklady na přeškolení nebo přemístění zaměstnanců, kteří budou v práci pokračovat, náklady na marketing nebo investice do nových systémů a distribučních sítí.

12. Restrukturalizace je program, který je plánován a řízen vedením účetní jednotky a významně mění bud' předmět činnosti účetní jednotky nebo způsob, jakým je činnost účetní jednotky prováděna. Restrukturalizace se může projevit např.

- prodejem nebo ukončením části podnikatelských aktivit,
- uzavřením podnikatelských provozů v některé zemi nebo oblasti nebo přemístěním podnikatelských aktivit z jedné země nebo oblasti do jiné,
- změnami ve struktuře vedení účetní jednotky, např. zrušením některé úrovně řízení,
- zásadní reorganizací, která má významný dopad na podstatu a zaměření činnosti účetní jednotky.

13. Rezervy při vkladu majetku v souvislosti se zánikem bez likvidace se zruší ve prospěch výnosů, pokud příslušný zákon, popř. smlouva o přeměně společnosti nestanoví jinak

Článek IX
Účasti s rozhodujícím a podstatným vlivem

1. Účastí s rozhodujícím vlivem se rozumí účast v dceřiné společnosti.

2. Účastí s podstatným vlivem se rozumí účast v přidružené společnosti.

3. Dceřinou společností (ovládanou osobou) se rozumí společnost, v níž účetní jednotka fakticky nebo právně vykonává přímo nebo nepřímo rozhodující vliv (kontrolu) na řízení nebo provozování podniku.

4. Přidruženou společností se rozumí společnost, která není dceřinou společností, a účetní jednotka v ní vykonává podstatný (významný) vliv.

5. Rozhodujícím vlivem se rozumí schopnost účetní jednotky řídit finanční a operativní politiku jiné společnosti, a tak dosahovat prospěchu z jejich aktivit.

6. Rozhodující vliv účetní jednotka vykonává vždy, když

a) je většinovým společníkem,
b) disponuje většinou hlasovacích práv na základě dohody uzavřené s jiným společníkem nebo společníky, nebo
c) může prosadit jmenování nebo volbu nebo odvolání většiny osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členem anebo většiny osob, které jsou členy dozorčího orgánu právnické osoby, jejímž je společníkem.

7. Osoby jednající ve shodě, které společně disponují většinou hlasovacích práv na určité osobě, vždy vykonávají rozhodující vliv. Pro účely tohoto opatření jsou však účastí, v nichž účetní jednotka vykonává rozhodující vliv pouze jako jedna z osob jednajících ve shodě, považovány za účasti s podstatným vlivem, které mají charakter společných podniků.

8. Podstatným vlivem se rozumí schopnost účetní jednotky podílet se na finanční a operativní politice jiné společnosti, ale bez schopnosti vykonávat rozhodující vliv.

9. Podstatný vliv účetní jednotka vykonává, když má přímý nebo nepřímý podíl nejméně 20 % na základním kapitálu nebo hlasovacích právech v jiné společnosti, pokud v této společnosti nevykonává rozhodující vliv nebo pokud zřetelně neprokáže, že podstatný vliv není schopna vykonávat. Při menším než 20% podílu se podstatný vliv nepředpokládá, pokud není zřetelné, že existuje.

10. Podstatný vliv se projevuje zejména:

- zástupcem ve statutárním orgánu přidružené společnosti,
- účastí při tvorbě politiky přidružené společnosti, významnými operacemi mezi přidruženou společností a účetní jednotkou, která v ní uplatňuje podstatný vliv,
- výměnou řídících pracovníků mezi přidruženou společností a účetní jednotkou, která v ní uplatňuje podstatný vliv,
- přístupem k podstatným technickým informacím přidružené společnosti.

11. Akcie, o nichž je účtováno na účtech účastí s rozhodujícím nebo podstatným vlivem, které byly půjčeny nebo poskytnuty v repo obchodech, a i nadále je vykonáván rozhodující nebo podstatný vlivu, se účtují na samostatných analytických účtech syntetických účtů, kde o nich bylo účtováno před půjčením nebo poskytnutím v repu a oceňují se způsobem použitým před jejich půjčením nebo poskytnutím v repu. Jestliže nejsou nadále podmínky pro vykonávání rozhodujícího nebo podstatného vlivu splněny, účetní jednotka o veškerých akciích daného subjektu účtuje na účtech cenných papírů k prodeji, popř. k obchodování.

12. Účasti s rozhodujícím nebo podstatným vlivem jsou oceňovány pořizovacími cenami nebo ekvivalencí.

13. Ocenění ekvivalencí se nepoužije a účast s rozhodujícím nebo podstatným vlivem se ocení nulou v případech, pokud se jedná o společnost

a) která je ve vyrovnacím řízení,
b) na jejíž majetek byl prohlášen konkurz,
c) u níž byl zamítnut návrh na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku,
d) u níž byl zrušen konkurz z důvodu, že majetek společnosti nepostačuje k úhradě nákladů konkurzu

14. K účastem s rozhodujícím nebo podstatným vlivem oceněných ekvivalencí se netvoří opravné položky.

Článek X
Cenné papíry

1. Cenné papíry jsou vymezeny zvláštními zákony (zejména zákonem o cenných papírech) a obdobnými zahraničními právními předpisy.

2. Cenné papíry s pevným výnosem (dluhové cenné papíry) jsou cenné papíry s

a) pevnou úrokovou mírou,
b) proměnlivou úrokovou mírou, jestliže její variabilita (proměnlivost) je předem určena ve vztahu k mírám používaným na trhu k určeným datům nebo obdobím

Ostatní cenné papíry se zařazují jako cenné papíry s proměnlivým výnosem.

3. Cenné papíry, o kterých je účtováno v aktivech a které nejsou považovány za účasti s rozhodujícím nebo podstatným vlivem, se člení na cenné papíry

a) k obchodování,
b) k prodeji,
c) držené do splatnosti,
d) pořízené v primárních emisích neurčené k obchodování; při sestavování účetní závěrky se vykazují společně s pohledávkami.

4. Cenné papíry, o kterých je účtováno v závazcích, se člení na

a) závazky z cenných papírů k obchodování,
b) emitované cenné papíry.

5. Cenným papírem k obchodování se rozumí cenný papír, který je finančním aktivem drženým za účelem obchodování a dosahování zisku z cenových rozdílů v krátkodobém časovém období.

6. Závazkem z cenných papírů k obchodování (závazkem z krátkého prodeje) se rozumí finanční závazek vzniklý prodejem cenného papíru, který byl přijat v repo obchodech nebo při výpůjčce cenného papíru od jiné účetní jednotky.

7. Cenným papírem drženým do splatnosti se rozumí cenný papír, který je finančním aktivem se stanovenou splatností, u něhož má účetní jednotka úmysl a schopnost držet jej do splatnosti. Účetní jednotka nemá prokazatelnou schopnost držet cenný papír do splatností, jestliže nemá finanční zdroje pro držení cenného papíru až do splatnosti nebo podléhá právnímu nebo jinému omezení, které by mohlo zmařit její záměr držet cenný papír do splatnosti. Cenný papír s nakoupenou prodejní opcí na tento cenný papír je možné zaúčtovat jako cenný papír držený do splatnosti pouze v případě, že účetní jednotka má úmysl držet tento cenný papír až do jeho splatnosti a nemá v úmyslu uplatnit prodejní opci. Cenným papírem drženým do splatnosti není akcie, zatímní list, podílový list ani dluhopis, u něhož má emitent právo jej odkoupit za hodnotu významně nižší než je jeho naběhlá hodnota. Na účtech cenných papírů držených do splatnosti se neúčtuje o účastech s rozhodujícím vlivem, o účastech s podstatným vlivem ani o podílech, které nejsou účastmi. Dluhové cenné papíry pořízené v primárních emisích, s nimiž účetní jednotka nemá záměr obchodovat, se účtují na samostatném účtu v účtové skupině 41 (na účtu Dluhové cenné papíry pořízené v primárních emisích neurčené k obchodování) a oceňují se jako cenné papíry držené do splatnosti.

8. Cenným papírem k prodeji se rozumí cenný papír, který je finančním aktivem a není cenným papírem k obchodování ani cenným papírem drženým do splatnosti. Na účtech cenných papírů k prodeji se rovněž účtuje o podílech v jiných ne akciových společnostech, které nejsou účastmi (např. podíl v společnosti s ručením omezeným, který nesplňuje charakteristiky účasti s rozhodujícím nebo podstatným vlivem). Na účtech cenných papírů k prodeji se neúčtuje o dluhových cenných papírech pořízených v primárních emisích, s nimiž účel jednotka nemá záměr obchodovat; tyto cenné papíry se účtují v účtové skupině 41 (na účtu Dluhové cenné papíry pořízené v primárních emisích neurčené k obchodování).

9. Cenným papírem zajištěným aktivy se rozumí cenný papír vzniklý v procesu sekuritizace, tzn. při transformaci různých aktiv, např. úvěrů včetně hypotečních úvěrů, pohledávek z kreditních karet apod., na cenné papíry. Toto ustanovení se nevztahuje na hypoteční zástavní listy. Cenné papíry zajištěné aktivy se zařazují do cenných papírů k obchodování, k prodeji nebo do cenných papírů držených do splatnosti. Nezahrnují se mezi cenné papíry pořízené v primárních emisích neurčené k obchodování.

10. Cenným papírem poskytnutým v repo obchodech nebo půjčeným může být cenný papír k obchodování, cenný papír k prodeji, cenný papír pořízený v primárních emisích neurčený k obchodování nebo cenný papír držený do splatnosti.

11. Cenné papíry půjčené a cenné papíry poskytnuté v repo obchodech se účtují na samostatných analytických účtech syntetických účtů, kde o nich bylo účtováno před půjčením nebo poskytnutím v repu a pokračuje se ve způsobu oceňování použitém před jejich půjčením nebo poskytnutím v repu.

12. Cenné papíry vypůjčené nebo přijaté v repo obchodech, včetně těch, které jsou následně poskytnuty v repo obchodech nebo jsou půjčeny, se zachycují v podrozvaze. Při prodeji vypůjčených cenných papírů nebo cenných papírů přijatých v repo obchodech vzniká účetní jednotce závazek z krátkého prodeje ve výši prodejní ceny cenných papírů (účtová skupina 17). Cenné papíry, které jsou předmětem krátkého prodeje se odúčtují z podrozvahy.

13. Cenné papíry jsou při prvotním zachycení oceněny pořizovací cenou. Její součástí jsou přímé transakční náklady spojené s cennými papíry, jež jsou účetní jednotce při prvotním zachycení známy, např. poplatky a provize makléřům, poradcům, burzám. Transakční náklady nezahrnují prémie nebo diskonty, náklady na financování, interní správní náklady nebo náklady na držbu. U cenných papírů přijatých nebo dodaných v rámci termínové operace je součástí ocenění cenných papírů reálná hodnota pevné termínové operace, resp. vnitřní hodnota opce.

14. U cenných papírů k obchodování a cenných papírů k prodeji, jde-li o kuponové dluhopisy, je jejich ocenění od okamžiku vypořádání nákupu do okamžiku vypořádání prodeje, resp. do okamžiku jejich splatnosti postupně zvyšováno o nabíhající kupon. Od okamžiku sjednání nákupu cenných papírů k obchodování nebo cenných papírů k prodeji (je-li nákup sjednán v rámci spotové operace) do okamžiku sjednání jejich prodeje, resp. do okamžiku jejich splatnosti, účetní jednotka přeceňuje tyto cenné papíry na reálnou hodnotu (dluhové cenné papíry jsou postupně zvyšovány o nabíhající úrokové výnosy jiné než nabíhající kupon - prémie nebo diskont - a dále jsou z naběhlé hodnoty přeceněny na reálnou hodnotu). Změny reálných hodnot jsou účtovány na účty nákladů nebo výnosů souvztažně s příslušnými účty cenných papírů, u cenných papírů k obchodování zpravidla denně, u cenných papírů k prodeji k datu sestavení řádné, mimořádné nebo mezitímní účetní závěrky nebo k datu sestavení výkazů podle zvláštních předpisů.

15. U cenných papírů držených do splatnosti a cenných papírech pořízených v primárních emisích neurčených k obchodování je ocenění cenných papírů od okamžiku vypořádání nákupu do okamžiku jejich splatnosti, resp. okamžiku vypořádání prodeje postupně zvyšováno o nabíhající úrokové výnosy. Dojde-li k prodeji cenných papírů držených do splatnosti nebo cenných papírů pořízených v primárních emisích neurčených k obchodování, je rozdíl mezi naběhlou hodnotou neupravenou o opravné položky a prodejní cenou v okamžiku sjednání prodeje zúčtován do výnosů nebo nákladů jako zisk nebo ztráta z prodeje cenných papírů.

16. U závazků z cenných papírů k obchodování, jde-li o závazky z kuponových dluhopisů k obchodování, je prodejní cena od okamžiku vypořádání prodeje cenného papíru do okamžiku vypořádání zpětného nákupu postupně zvyšována o nabíhající kupon. Od okamžiku sjednání krátkého prodeje do okamžiku sjednání zpětného nákupu účetní jednotka přeceňuje tyto závazky na reálnou hodnotu (závazky z dluhových cenných papírů k obchodování jsou postupně zvyšovány o nabíhající úrokové náklady - prémie, diskont - jiné než nabíhající kupon a dále jsou z naběhlé hodnoty přeceněny na reálnou hodnotu). Změny reálných hodnot jsou účtovány na účty nákladů nebo výnosů souvztažně s příslušnými účty závazků z cenných papírů zpravidla denně.

17. U emitovaných cenných papírů je pořizovací cena od okamžiku vypořádání emise do okamžiku splatnosti postupně zvyšována o úrokové náklady na emitované cenné papíry.

18. Úrokovými výnosy resp. náklady se rozumí:

a) u kuponových dluhopisů nabíhající rozdíl (prémie nebo diskont) mezi jmenovitou hodnotou a čistou pořizovací cenou (tj. pořizovací cenou zahrnující transakční náklady sníženou o naběhlý kupon k okamžiku pořízení cenného papíru) a nabíhající kupon stanovený v emisních podmínkách,
b) u bezkuponových dluhopisů a směnek nabíhající rozdíl mezi jmenovitou hodnotou a pořizovací cenou.

19. K cenným papírům drženým do splatnosti a dluhovým cenným papírům pořízeným v primárních emisích neurčených k obchodování jsou tvořeny opravné položky v souladu s Č1. VII Obecných ustanovení.

20. Přesuny z cenných papírů pořízených v primárních emisích neurčených k obchodování do cenných papírů k obchodování, cenných papírů k prodeji nebo do cenných papírů držených do splatnosti nejsou přípustné.

21. Pro přesuny mezi cennými papíry k obchodování, k prodeji a drženými do splatnosti platí následující ustanovení:

a) Přesuny z cenných papíru k obchodování do cenných papírů k prodeji nebo do cenných papírů držených do splatnosti nejsou přípustné.
b) Přesuny z cenných papírů k prodeji do cenných papírů k obchodování jsou uskutečňovány výjimečně, stanou-li se součástí portfolia cenných papírů, s nímž účetní jednotka skutečně obchoduje s cílem tvorby zisku z krátkodobých změn ceny.
c) Přesuny z cenných papírů k prodeji do cenných papírů držených do splatnosti jsou uskutečňovány bud' při změně záměru, nebo po uplynutí lhůty podle písm. e), v níž nebylo povoleno zařazovat cenné papíry do cenných papírů držených do splatnosti.
d) Přesuny z cenných papírů držených do splatnosti do cenných papírů k obchodování nebo do cenných papírů k prodeji jsou uskutečňovány, dojde-li ke změně záměru nebo schopnosti držet cenné papíry do splatnosti.
e) Jestliže dojde k prodeji (včetně prodeje na základě uplatnění prodejní opce) nebo k přesunu více než nevýznamné části cenných papírů držených do splatnosti, účetní jednotka přesune zbývající část všech cenných papírů do splatnosti do cenných papírů k prodeji. Do konce účetního období, v němž se uskutečnil prodej (včetně prodeje na základě uplatnění prodejní opce) nebo přesun více než nevýznamné části cenných papírů držených do splatnosti do cenných papírů k obchodování nebo k prodeji a po dobu následujících dvou účetních období nesmí účetní jednotka zařadit žádné cenné papíry do cenných papírů držených do splatnosti.
f) Ustanoveni podle písm. e) se nevztahuje na případy:
1. uskutečněné do 3 měsíců před splatností, kdy změna úrokových měr by neměla významně ovlivnit hodnotu těchto cenných papírů,
2. uskutečněné poté, co účetní jednotka přijala od emitenta kromě naběhlých kuponů za dobu držby těchto cenných papírů také alespoň 90 % pořizovací ceny těchto cenných papírů,
3. ke kterým došlo v důsledku ojedinělé události, jež nemohla být účetní jednotkou předpokládána nebo kterou účetní jednotka nemohla ovlivnit (např. v důsledku výrazného zhoršení rizikovosti emitenta, v důsledku změn daňových předpisů, které redukují výhody plynoucí z daňově osvobozených příjmů z těchto cenných papírů, v důsledku změn regulatorních předpisů).

22. Při přesunu cenného papíru ze skupiny cenných papírů k prodeji do skupiny cenných papírů držených do splatnosti se reálná hodnota k okamžiku přesunu považuje za novou naběhlou hodnotu, která je dále zvyšována o nabíhající úrokové výnosy. Při přesunu cenného papíru ze skupiny cenných papírů držených do splatnosti do skupiny cenných papírů k prodeji nebo do skupiny cenných papírů k obchodování je cenný papír k okamžiku přesunu přeceněn na reálnou hodnotu se současným zachycením rozdílu z přecenění na účtech nákladů nebo výnosů. Pokud je k přesunovaného cennému papíru zařazenému do skupiny cenných papírů držených do splatnosti vytvořena opravná položka, je před přesunem zrušena zúčtováním na účet cenných papírů držených do splatnosti (tzn. že po přesunu do cenných papírů k prodeji nebo k obchodování je do nákladů nebo výnosů zahrnut pouze rozdíl mezi reálnou hodnotou přesunovaného cenného papíru a jeho naběhlou hodnotou).

23. O vlastních akciích je bez ohledu na účel nabytí účtováno v pasivech na samostatném účtu snižujícím vlastní kapitál účetní jednotky. Rozdíl mezi jmenovitou hodnotou vlastních akcií a pořizovací cenou se při snížení základního kapitálu zúčtuje jako zvýšení nebo snížení emisního ážia, popř. snížení rezervního fondu. Dojde-li k prodeji vlastních akcií, rozdíl mezi prodejní cenou a pořizovací cenou se zúčtuje k okamžiku sjednání prodeje jako zvýšení nebo snížení emisního ážia nebo snížení rezervního fondu. Dojde-li k bezplatnému předání vlastních akcií, pořizovací cena vlastních akcií se zúčtuje jako snížení emisního ážia nebo rezervního fondu.

24. O vlastních dluhových cenných papírech je účtováno v pasivech na samostatných účtech v rámci účtových skupin emitovaných cenných papírů. Při prvotním zachycení jsou vlastní dluhové cenné papíry oceněny pořizovací cenou, jejíž součástí jsou transakční náklady. V případě vlastních dluhových cenných papírů přijatých v rámci termínové operace je součástí ocenění také reálná hodnota pevné termínové operace resp. vnitřní hodnota opce. Rozdíl mezi pořizovací cenou zpětně nakoupených vlastních dluhových cenných papírů a naběhlou hodnotou emitovaných cenných papírů je zúčtován do výnosů nebo nákladů jako zisk nebo ztráta z obchodování s cennými papíry.

O hodnoty odpovídající postupnému zvyšování ocenění (nabíhající úrokové výnosy) zpětně nakoupených vlastních dluhových cenných papírů jsou snižovány úrokové náklady na emitované dluhové cenné papíry.

25. Vypořádání nákupu nebo prodeje cenných papírů účetní jednotka může zúčtovat prostřednictvím rozvahového účtu pro zúčtování s trhem cenných papírů (účtová skupina 37, účet Zúčtování s trhem cenných papírů). Na tomto účtu se účtuje také o poskytnutých maržích, jsou-li při obchodování s cennými papíry po účetní jednotce požadovány, a vkladech v garančních fondech burz. Jsou-li jako poskytnuté marže použity cenné papíry účetní jednotky, účtuje se o nich i nadále na rozvahových účtech podle postupů pro cenné papíry, zároveň se však zachytí na podrozvahovém účtu pro poskytnuté zástavy (účtová skupina 97, účet Poskytnuté zástavy - cenné papíry).

26. Jestliže účetní jednotka cenné papíry, o nichž účtuje v aktivech, předá k obhospodařování, do úschovy, správy nebo k uložení jinému subjektu, zachytí k datu sestavení řádné, mimořádné nebo mezitímní účetní závěrky nebo k datu sestavení výkazů podle zvláštních předpisů tyto cenné papíry navíc v účetní hodnotě na podrozvahových účtech (účtová skupina 98, účty Hodnoty předané do úschovy, Hodnoty předané do správy, Hodnoty předané k uložení, Hodnoty předané k obhospodařování).

Článek XI
Repo obchody

1. Repo obchodem se rozumí repo nebo reverzní repo.

2. Repem se rozumí poskytnutí finančních aktiv (jiných než hotovost) za hotovost nebo jinou formu úhrady se současným závazkem přijmout tato finanční aktiva k přesnému datu za částku rovnající se původní hotovosti nebo jiné formě úhrady a úroku.

3. Reverzním repem se rozumí přijetí finančních aktiv (jiných než hotovost) za hotovost nebo jinou formu úhrady se současným závazkem poskytnout tato finanční aktiva k přesnému datu za částku rovnající se převedené hotovosti nebo jiné formě úhrady a úroku.

4. Jako o repo obchodu je účtováno o:

a) klasickém repu a klasickém reverzním repu,
b) půjčce cenných papírů zajištěné převodem finančních aktiv a výpůjčce cenných papírů zajištěné převodem finančních aktiv,
c) prodeji cenných papírů se současně sjednaným zpětným nákupem a nákupu cenných papírů se současně sjednaným zpětným prodejem.

5. Klasickým repem se rozumí přijetí úvěru se zajišťovacím převodem cenných papírů, klasickým reverzním repem se rozumí poskytnutí úvěru se zajišťovacím převodem cenných papírů.

6. Kolaterál, jako finanční aktivum poskytnuté v repu, zůstává v rozvaze a účetní jednotka o něm účtuje na samostatných analytických účtech syntetických účtů, kde o něm bylo účtováno před poskytnutím v repu při použití dosavadního způsobu oceňování. Zároveň účetní jednotka účtuje u klasického repa, u prodeje cenného papíru se současně sjednaným nákupem a u půjčky cenného papíru zajištěné převodem hotovosti o přijatém úvěru.

7. Kolaterál jako finanční aktivum přijaté v reverzním repu se k datu sestavení řádné, mimořádné nebo mezitímní účetní závěrky nebo k datu sestavení výkazů podle zvláštních předpisů zachycuje v reálné hodnotě v podrozvaze. V podrozvaze se nezachycuje kolaterál, který je předmětem krátkého prodeje; o něm se účtuje v účtové skupině 17. Účetní jednotka účtuje u klasického reverzního repa, u nákupu cenného papíru se současně sjednaným prodejem a u výpůjčky cenného papíru zajištěné převodem hotovosti o poskytnutém úvěru.

Článek XII
Deriváty

1. Derivátem se rozumí finanční nástroj současně splňující tyto podmínky:

a) jeho reálná hodnota se mění v závislosti na změně úrokové míry, ceny cenného papíru, ceny komodity, měnového kurzu, cenového indexu, na úvěrovém hodnocení (ratingu) nebo úvěrovém indexu, resp. v závislosti na podobné proměnné,
b) nevyžaduje počáteční čistou investici nebo vyžaduje malou počáteční čistou investici, která je nižší, než by se vyžadovalo u jiných druhů nástrojů, které podobně reagují na změny v úvěrových a tržních faktorech,
c) je smluven a vyrovnán k budoucímu datu, přičemž doba sjednání obchodu do jeho vypořádání je u něho delší než u spotové operace.

2. Derivát má dva nebo více podkladových nástrojů (pozic) a je požadováno či umožněno čisté vypořádání či je umožněna dodávka podkladového nástroje, pří které se situace příjemce podstatně neliší od situace při čistém vypořádání.

3. Za deriváty se nepovažují:

a) repo obchody,
b) smlouvy o nákupu, nájmu (pronájmu) nebo prodeji hmotného majetku, nehmotného majetku, zásob s výjimkou komodit, se kterými se obchoduje nebo může obchodovat na sekundárním trhu, např. zemědělské produkty, nerostné produkty (včetně ropy), drahé kovy a energie, kdy jedna ze smluvních stran je oprávněna finančně se vypořádat. Výjimka se nevztahuje na smlouvy o komoditách uzavřené za účelem koupě, prodeje nebo užívání komodity, u nichž se očekává, že budou vypořádány dodáním komodity,
c) smlouvy o nákupu nebo prodeji vlastních akcií, které budou vypořádány dodáním vlastních akcii,
d) smlouvy, které vyžaduji úhradu v souvislosti s klimatickými, geologickými nebo jinými fyzikálními faktory, obvykle považované za pojistky. Splatná částka v těchto případech vychází z výše ztráty vzniklé v účetní jednotce.

4. Deriváty zahrnují pevné termínové operace a opce.

5. Pevnými termínovými operacemi se rozumí forwardy, futures a swapy.

6. Opcemi se rozumí finanční nástroje, ze kterých kupujícímu opce plyne užitek z příznivého vývoje cen podkladových nástrojů, ale které ho při nepříznivém vývoji cen podkladových nástrojů negativně neovlivní.

7. Deriváty se člení na deriváty k obchodování a deriváty zajišťovací (tj. deriváty sjednané za účelem zajišťování). Deriváty k obchodování se považují za spekulační deriváty, pokud jsou:

a) sjednány jinou účetní jednotkou než tou, která může podle zákona o cenných papírech tuto činnost vykonávat, nebo
b) sjednány účetní jednotkou, která může podle zákona o cenných papírech tuto činnost vykonávat, ale nejsou sjednány se záměrem tvorby derivátového trhu. Tvorbou derivátového trhu se rozumí sjednávání derivátů účetní jednotkou na základě předchozí veřejné kotace cen účetní jednotkou (cena bid, cena offer, popř. cena ask), za které je účetní jednotka ochotna deriváty sjednat.

8. Z hlediska podkladových nástrojů se deriváty člení na deriváty úrokové, měnové, akciové, komoditní a úvěrové.

9. Úrokový derivát (derivát s úrokovými nástroji) je finanční nástroj, který se skládá pouze ze dvou či více podkladových úrokových nástrojů, které jsou pouze v jedné měně, a jehož reálná hodnota není ovlivněna rizikovou úrokovou mírou určitého subjektu. Za úrokové deriváty se považují i forwardové termínové vklady.

10. Měnový derivát (derivát s měnovými nástroji) je finanční nástroj, který se skládá ze dvou či více podkladových úrokových nástrojů, které jsou alespoň ve dvou měnách, a jehož reálná hodnota není ovlivněna rizikovou úrokovou mírou určitého subjektu.

11. Akciový derivát (derivát s akciovými nástroji) je finanční nástroj, který se skládá alespoň z jednoho podkladového akciového nástroje, případně také z jednoho či více podkladových úrokových nástrojů, nikoliv však podkladového komoditního nástroje, a jehož reálná hodnota není ovlivněna rizikovou úrokovou mírou určitého subjektu.

12. Komoditní derivát (derivát s komoditními nástroji) je finanční nástroj, který se skládá alespoň z jednoho podkladového komoditního nástroje, případně také z jednoho či více podkladových úrokových či akciových nástrojů, a jehož reálná hodnota není ovlivněna rizikovou úrokovou mírou určitého subjektu.

13. Úvěrový derivát (derivát s úvěrovými nástroji) je finanční nástroj, který se skládá ze dvou či více podkladových úrokových nástrojů, případně také z jednoho či více podkladových akciových či komoditních nástrojů, a jehož reálná hodnota je ovlivněna rizikovou úrokovou mírou určitého subjektu. Dále platí:

a) účetní jednotka zachytí úvěrový derivát jako poskytnutou záruku, jestliže jako subjekt nakupující riziko je pouze zavázána hradit za dlužníka v případě, jestliže tento subjekt neplní své závazky,
b) účetní jednotka zachytí úvěrový derivát jako přijatou záruku, jestliže sjednala úvěrový derivát za účelem zajištění finančního aktiva s tím, že neplní-li dlužník své závazky, uhradí je subjekt nakupující riziko,
c) účetní jednotka zachytí přijatou záruku jako úvěrový derivát, jestliže ji nesjednala za účelem zajištění finančního aktiva.

14. V některých případech může být derivát součástí složeného finančního nástroje, který zahrnuje jak hostitelský nástroj, tak í derivát (tzv. vložený derivát), který ovlivňuje peněžní toky nebo z jiného hlediska modifikuje vlastnosti hostitelského nástroje. Vložený derivát se odděluje od hostitelského nástroje a účtuje se podle ustanovení pro deriváty, jestliže jsou splněny současně tyto podmínky:

a) ekonomické vlastností a rizika vloženého derivátu nejsou v těsném vztahu s ekonomickými vlastnostmi a riziky hostitelského nástroje,
b) finanční nástroj se stejnými podmínkami jako vložený derivát by jako samostatný nástroj splňoval definici derivátu,
c) hostitelský nástroj není přeceňován na reálnou hodnotu nebo je přeceňován na reálnou hodnotu, ale změny z přecenění jsou ponechány na rozvahovém účtu.

15. Ekonomické vlastnosti a rizika vloženého derivátu nejsou v těsném vztahu s ekonomickými vlastnostmi a riziky hostitelského nástroje a vložený derivát se od hostitelského nástroje odděluje např. v případě

- prodejní opce vložené do kapitálového nástroje,
- kupní opce vložené do kapitálového nástroje,
- měnové opce vložené do úrokového nástroje,
- opce na prodloužení splatnosti přesahující splatnost úrokového hostitelského nástroje, pokud při splatnosti úrokového hostitelského nástroje neexistuje korekce na tržní úrokovou míru,
- derivátu, kterým se mění úrokový hostitelský nástroj na nástroj s charakteristikami kapitálového nástroje nebo komodity,
- derivátu, který je vložen do úrokového nástroje, čímž umožňuje konvertovat úrokový nástroj na kapitálový nástroj,
- kupní nebo prodejní opce na úrokový nástroj emitovaný s velkým diskontem či prémií, s výjimkou opcí s realizační cenou rovnající se ceně pořízení úrokového nástroje zvýšené nebo snížené o úrokové výnosy nebo náklady,
- úvěrového derivátu vloženého do hostitelského nástroje.

16. Ekonomické vlastnosti a rizika vloženého derivátu jsou v těsném vztahu s ekonomickými vlastnostmi a riziky hostitelského nástroje a vložený derivát se od hostitelského nástroje neodděluje např. v případě

- úrokového swapu vloženého do úrokového nástroje,
- úrokové opce vložené do úrokového nástroje, jestliže je při pořízení opce mimo peníze,
- měnového swapu nebo forwardu vloženého do úrokového nástroje,
- opce na předčasné splacení hostitelského nástroje s realizační cenou, která za běžných okolností nepovede ke značným ziskům nebo ztrátám.

17. Úvěrový derivát, o kterém se účtuje jako o záruce, se v případě, že je součástí složeného finančního nástroje (např. úvěrový dluhopis tj. dluhopis s vloženým úvěrovým derivátem), od hostitelského nástroje oddělí a zaúčtuje se na podrozvahových účtech jako záruka.

18. O derivátech se účtuje na podrozvahových i rozvahových účtech od okamžiku jejich sjednání do okamžiku posledního vypořádání, resp. ukončení, uplatnění, prodeje nebo zpětného nákupu. O derivátech sjednaných mezi různými útvary účetní jednotky se na podrozvahových ani na rozvahových účtech neúčtuje.

19. Na podrozvahových účtech se účtují od okamžiku sjednání derivátu pohledávky a závazky z úrokových, měnových, akciových, komoditních a úvěrových derivátů v hodnotě podkladového nástroje. Tyto pohledávky a závazky se dále přeceňují z titulu změn rizikových i bezrizikových úrokových měr, spotových měnových kurzů, změn cen akcií a změn cen komodit. Účetní jednotka může rozhodnout, že tyto pohledávky a závazky nebude přeceňovat z titulu změn bezrizikových úrokových měr. Účetní jednotky, kterým není stanovena právním předpisem povinnost dodržovat kapitálovou přiměřenost, nemusí podrozvahové pohledávky a závazky přeceňovat.

20. Na rozvahových účtech se deriváty účtují v reálných hodnotách vyjádřených v Kč, pokud dále není stanoveno jinak.

21. V cizí měně je možné na rozvahových účtech derivát účtovat, jestliže jsou splněný současně tyto podmínky:

a) jde o úrokový derivát v cizí měně,
b) účetní jednotka nepřeceňuje podrozvahové pohledávky a závazky z tohoto úrokového derivátu z titulu změn úrokových měr.

Jde-li o zajišťovací úrokový derivát a účetní jednotka použije metodu zajištění reálné hodnoty, v cizí měně se účtuje o reálné hodnotě tohoto derivátu. Použije-li účetní jednotka metodu zajištění peněžních toků, v cizí měně se účtuje o nabíhající nejbližší čisté poskytnuté či přijaté úrokové platbě a v Kč se účtuje o zbývající části reálné hodnoty derivátu. Nejde-li o zajišťovací úrokový derivát, kurzové rozdíly z tohoto derivátu jsou součástí nákladů nebo výnosů na derivátové operace.

22. V případě přijetí nebo dodání podkladového nástroje se účtuje ve sjednané ceně upravené o reálnou hodnotu pevné termínové operace nebo vnitřní hodnotu opce (vnitřní hodnotou se u kupní opce rozumí rozdíl mezi spotovou cenou podkladového nástroje a realizační cenou v okamžiku uplatnění opce v případě, je-li tento rozdíl kladný; u prodejní opce rozdíl mezi realizační cenou a spotovou cenou podkladového nástroje při uplatnění opce, je-li tento rozdíl kladný). Vypořádané změny reálných hodnot burzovních derivátů jsou zaúčtovány na účtu marží (účtová skupina 31, účet Zúčtování marží burzovních derivátů).

23. Do nákladů (účtová skupina 61, účet Náklady na derivátové operace) nebo do výnosů (účtová skupina 71, účet Výnosy z derivátových operací) jsou v okamžiku přecenění derivátů (prováděném k okamžiku uskutečnění účetního případu (zpravidla denně), k datu sestavení účetní závěrky, výkazů podle zvláštních předpisů) účtovány ztráty nebo zisky vzniklé ze změn reálných hodnot, a to odděleně podle:

a) derivátů k obchodování včetně vložených derivátů neoddělovaných od hostitelských nástrojů přeceňovaných na reálnou hodnotu, které nejsou v těsném vztahu s ekonomickými vlastnostmi a riziky hostitelského nástroje a jsou k obchodování,
b) spekulačních derivátů včetně vložených derivátů neoddělovaných od hostitelských nástrojů přeceňovaných na reálnou hodnotu, které nejsou v těsném vztahu s ekonomickými vlastnostmi a riziky hostitelského nástroje a nejsou k obchodování.

24. Deriváty sjednanými za účelem zajišťování (zajišťovací deriváty) se rozumí deriváty, které splňují současně tyto podmínky:

a) odpovídají strategii účetní jednotky v řízení rizik,
b) na počátku zajištění je zajišťovací vztah formálně zdokumentován, dokumentace obsahuje identifikaci zajišťovaných a zajišťovacích nástrojů, vymezení rizika, které je předmětem zajištění, přístup k zjišťování a doložení efektivnosti zajištění,
c) zajištění je efektivní, jestliže v průběhu zajišťovacího vztahu budou změny reálných hodnot zajišťovacích nástrojů odpovídající zajišťovanému riziku (popřípadě celkové změny reálných hodnot zajišťovacích nástrojů) v rozmezí minus 80 % až minus 125 % změn reálných hodnot zajišťovaných nástrojů odpovídající zajišťovanému riziku. Účetní jednotka zjišťuje, zda zajištění je efektivní, na počátku zajištění a dále efektivnost zajištění posuzuje alespoň k datu sestavení řádné, mimořádné a mezitímní účetní závěrky, k datu sestavení výkazů podle zvláštních předpisů.

Derivát označený účetní jednotkou za sjednaný za účelem zajišťování, který nesplňuje některou z výše uvedených podmínek, se účtuje jako derivát k obchodování.

25. Zajišťovanými nástroji mohou být

a) rozvahová aktiva nebo závazky, nebo jejich části,
b) právně vynutitelné smlouvy, o nichž není účtováno na rozvahových účtech, zavazující obě strany a obsahující všechny významné podmínky včetně stanovení množství, ceny, termínu realizace, sankcí za nedodržení podmínek,
c) očekávané budoucí transakce dosud smluvně nepokryté, jejichž uskutečnění je vysoce pravděpodobné. Určení, že uskutečnění očekávané budoucí transakce je vysoce pravděpodobné, není založeno výhradně jen na záměru účetní jednotky. Je nutné při tom také zvážit určité zjevné skutečnosti, např. obchodní plán účetní jednotky, četnost obdobných transakcí v minulosti, finanční a provozní schopnost účetní jednotky provést tuto transakci, rozsah ztrát a škod, které by mohly nastat při neuskutečnění této transakce, možnost použít ke stejným účelům jiný druh transakcí s podstatně rozdílnými charakteristikami. Identifikaci očekávané budoucí transakce v dokumentaci účetní jednotka provede i z hlediska času, kdy by se transakce měla uskutečnit (není nezbytné stanovit přesný okamžik uskutečnění, je nutné stanovit a zdokumentovat alespoň období, např. čtvrtletí, během něhož se uskutečnění transakce očekává). Pro identifikaci očekávané budoucí transakce se nepovažuje za dostatečné stanovit např. pouze určité procento z předpokládaného nákupu nebo prodeje uskutečněného během určitého období.

26. Zajišťované nástroje mohou mít charakter:

a) jednotlivého aktiva, závazku, právně vynutitelné smlouvy či očekávané budoucí transakce,nebo
b) skupiny aktiv, skupiny závazků, právně vynutitelných smluv či očekávaných budoucích transakcí s obdobnými charakteristikami, u nichž je předmětem zajištění stejný druh a kategorie rizika.

27. Účetní jednotka přestane účtovat o derivátu jako o zajišťovacím derivátu, jestliže nastane některá z těchto událostí:

a) uplyne doba platnosti zajišťovacího derivátu nebo je tento derivát prodán, ukončen nebo uplatněn,
b) zajištění již nesplňuje podmínky pro zahrnutí derivátu do zajišťovacích derivátů,
c) již se nepředpokládá, že dojde k realizaci právně vynutitelné smlouvy nebo očekávané budoucí transakce.

28. Pro zajišťovací deriváty se používají účetní metody podle typu zajišťovacího vztahu, kterým může být bud'

a) zajištění reálné hodnoty, nebo
b) zajištění peněžních toků, anebo
c) zajištění čisté investice spojené s cizoměnovými účastmi s rozhodujícím nebo podstatným vlivem.

29. Zajištěním reálné hodnoty se rozumí zajištění změn reálné hodnoty aktiva, závazku (nebo části tohoto aktiva nebo závazku), skupin aktiv, skupin závazků, které jsou důsledkem konkrétního rizika a které budou mít vliv na zisk nebo ztrátu.

Zajišťovaný nástroj může být:

- přeceňován na reálnou hodnotu se současným zachycením rozdílů z přecenění na účtech nákladů nebo výnosů,
- nepřeceňován na reálnou hodnotu; pak je při použití zajištění reálné hodnoty ocenění tohoto aktiva nebo závazku po dobu trvání zajištění upravováno změny v jejich reálné hodnotě, které odpovídají zajišťovaným rizikům (§ 27 odst. 1 písm. e) zákona), a tyto změny jsou účtovány v okamžiku přecenění do nákladů nebo výnosů, a to podle charakteru zajišťovaného rizika (např. úrokové náklady nebo výnosy, ztráty nebo zisky z kurzových rozdílů),
- přeceňován na reálnou hodnotu a změny z přecenění jsou ponechány na rozvahovém účtu Oceňovacích rozdílů z přecenění majetku a závazků; pak jsou při použití zajištění reálné hodnoty změny reálných hodnot zajišťovaného nástroje odpovídající zajišťovaným rizikům po dobu trvání zajištění převedeny z účtu Oceňovacích rozdílů z přecenění majetku a závazků do nákladů nebo výnosů, a to podle charakteru zajišťovaného rizika.

Na stejné účty nákladů nebo výnosů, kde se účtují změny reálných hodnot zajišťovaných nástrojů, se účtují:

- změny reálných hodnot zajišťovacích nástrojů, pokud efektivnost zajištění byla splněna pří zohlednění celkových změn reálných hodnot zajišťovacích nástrojů,
- změny reálných hodnot zajišťovacích nástrojů odpovídající zajišťovanému riziku, pokud efektivnost zajištění byla splněna při zohlednění změn reálných hodnot zajišťovacích nástrojů odpovídající zajišťovanému riziku. Změny reálných hodnot zajišťovacích nástrojů, které neodpovídají zajišťovanému riziku, se v tomto případě účtují do nákladů (účtová skupina 61 účet Náklady na derivátové operace) nebo výnosů (účtová skupina 71, účet Výnosy z derivátových operací).

30: Zajištěním peněžních toků se rozumí zajištění změn peněžních toků, které jsou důsledkem konkrétního rizika souvisejícího s právně vynutitelnou smlouvou, očekávanou budoucí transakcí, se skupinami aktiv, skupinami závazků, právně vynutitelnými smlouvami či očekávanými budoucími transakcemi s obdobnými charakteristikami, u nichž je předmětem zajištění stejný druh a kategorie rizika. Zisky nebo ztráty vzniklé po dobu trvání zajištění ze změn reálných hodnot zajišťovacích derivátů sjednaných v rámci zajištění peněžních toků, které odpovídají zajištěným rizikům, jsou ponechány v rozvaze (účtová skupina 56). Do nákladů nebo výnosů jsou zúčtovávány ve stejných obdobích, kdy jsou zúčtovávány náklady nebo výnosy spojené se zajišťovanými nástroji. U zajišťovacích derivátů, kdy zajišťovaným nástrojem je právně vynutitelná smlouva nebo očekávaná budoucí transakce, jejichž výsledkem bude vznik rozvahového aktiva nebo závazku, vzniklé zisky nebo ztráty ze změn reálných hodnot se stanou součástí ocenění těchto rozvahových aktiv nebo závazků vzniklých na základě výše uvedené smlouvy, resp. očekávané budoucí transakce; není-li výsledkem vznik rozvahového aktiva nebo závazku, jsou zisky nebo ztráty vzniklé ze změn reálných hodnot zajišťovacích derivátů zaúčtovány do nákladů nebo výnosů v okamžiku uskutečnění očekávané budoucí transakce, resp. smlouvy. Zisky nebo ztráty vzniklé ze změn reálných hodnot zajišťovacích derivátů sjednaných v rámci zajištění peněžních toků, které odpovídají nezajištěným rizikům, jsou zúčtovány v okamžiku přecenění do nákladů (účtová skupina 61, účet Náklady na derivátové operace) nebo výnosů (účtová skupina 71, účet Výnosy z derivátových operací) .

31. Zajištěním čistých investic do cizoměnových účastí s rozhodujícím nebo podstatným vlivem se rozumí zajištění se proti měnovému riziku plynoucího z těchto účastí. Zisky nebo ztráty vzniklé po dobu trvání zajištění ze změn reálných hodnot těchto zajišťovacích derivátů odpovídající měnovému riziku jsou ponechány v rozvaze (účtová skupina 56). Do nákladů nebo výnosů jsou zúčtovány ve stejném období, kdy jsou zúčtovány náklady nebo výnosy spojené s odúčtováním zajišťovaných čistých investic do cizoměnových účastí. Zisky nebo ztráty vzniklé ze změn reálných hodnot těchto zajišťovacích derivátů, které odpovídají jinému než měnovému riziku, jsou zúčtovány v okamžiku přecenění do nákladů nebo výnosů.

32. Marže v hotovosti složené pro burzovní deriváty se účtují na rozvahovém účtu (účtová skupina 31, účet Zúčtování marží burzovních derivátů) v samostatné analytické evidenci pro futures a pro opce, a dále v členění na marže v hotovosti složené pro burzovní deriváty na vlastní účet a pro burzovní deriváty pro klienta. Účtují se zde také vypořádané změny reálných hodnot burzovních derivátů. O maržích složených v cenných papírech se účtuje i nadále na účtech, kde o nich bylo účtováno před poskytnutím.

33. Marže v hotovosti složené pro mimoburzovní deriváty se účtují na rozvahových účtech v účtové třídě 1 a 2 (účtová

skupina 13, účet Ostatní pohledávky za jinými bankami, jde-li o marže složené u bank; účtová skupina 21, účet Ostatní pohledávky za klienty , jde-li o marže složené u jiných subjektů než bank). O maržích složených v cenných papírech se účtuje i nadále na účtech, kde o nich bylo účtováno před poskytnutím.

34. Marže v hotovosti přijaté pro mimoburzovní deriváty se účtují na rozvahových účtech v účtové třídě 1 a 2 (účtová skupina 13, účet Ostatní závazky vůči bankám, jde-li o marže přijaté od bank; účtová skupina 22, účet Běžné účty klientů, jde-li o marže přijaté od jiných subjektů než bank). O maržích přijatých v cenných papírech se účtuje v reálné hodnotě na podrozvahovém účtu pro přijaté kolaterály (účtová skupina 97).

Článek XIII
Operace s cennými papíry a deriváty pro klienty

1. K operacím s cennými papíry pro klienty patří zejména:

a) obstarání koupě nebo prodeje cenného papíru,
b) obhospodařování cenných papírů,
c) úschova cenných papírů,
d) správa cenných papírů,
e) uložení cenných papírů,
f) obstarání emise cenného papíru.

2. Je-li účetní jednotka bankou nebo ČNB a provádí-li pro klienta na základě obstaravatelských smluv nákupy nebo prodeje cenných papírů, účtuje na rozvahových účtech o pohledávkách za klienty a závazcích vůči klientům souvisejících s vypořádáním těchto obchodů (účtová skupina 37, účet Zúčtování s příkazci). Tzn. že na tomto účtu zachytí zálohy přijaté od klienta před vypořádáním nákupu cenných papírů, výdaje za nakoupené cenné papíry pro klienta a přijaté úhrady od klienta nebo převody z poskytnutých úvěrů klientovi, vratky nevyčerpaných záloh klienta, příjmy z prodeje cenných papírů klienta a převody těchto příjmů klientovi. Poskytne-li klientovi úvěr (popř. půjčku) na nákup cenného papíru, účtuje o něm v závislosti na původní splatnosti úvěru na samostatném rozvahovém účtu v účtové třídě 2 jako o poskytnutém úvěru, odděleně od ostatních úvěrů (popř. půjček). O cenných papírech klienta na rozvahových ani podrozvahových účtech neúčtuje. O rámcích (linkách) stanovených pro klienta v případech, kdy nepožaduje od klienta do okamžiku vypořádání nákupu cenných papírů složení hotovosti, se neúčtuje.

3. Není-li účetní jednotka bankou nebo ČNB a provádí-li pro klienta na základě obstaravatelských smluv nákupy nebo prodeje cenných papírů, účtuje o peněžních prostředcích klienta, které jí jsou svěřeny odděleně podle jednotlivých klientu v účtové skupině 37 (účet Zúčtování s příkazci). Poskytne-li klientovi úvěr (popř. půjčku) na nákup cenného papíru, účtuje o něm v závislosti na původní splatnosti úvěru na samostatném rozvahovém účtu v účtové třídě 2 jako o poskytnutém úvěru, odděleně od ostatních úvěrů (popř. půjček). O rámcích (linkách) stanovených pro klienta v případech, kdy nepožaduje od klienta do okamžiku vypořádání nákupu cenných papírů složení hotovosti, se neúčtuje. Pro vypořádání pohledávek, resp. závazků vůči trhu cenných papírů účetní jednotka používá účet v účtové skulině 37 (účet Zúčtování s trhem cenných papírů, odděleně podle trhů), pro vypořádání pohledávek, resp. závazků vůči klientům účet v účtové skupině 37 (účet Zúčtování s příkazci, odděleně podle klientů). Tzn. že na tomto účtu zachytí výdaje za nakoupené cenné papíry pro klienta a přijaté úhrady od klienta nebo převody z poskytnutých úvěrů klientovi, vratky nevyčerpaných záloh klienta, příjmy z prodeje cenných papírů klienta a převody těchto příjmů klientovi.

4. Poplatky a provize od klienta vyplývající z obstaravatelských smluv jsou zúčtovány do výnosů (účtová skupina 71, účet Výnosy z ostatních operaci ).

5. Účetní jednotka, která na základě smluv o obhospodařování finančních nástrojů obhospodařuje cenné papíry nebo jiné finanční nástroje klienta, účtuje na rozvahových účtech o závazcích vůči klientovi z titulu přijaté hotovosti určené ke koupi cenných papírů nebo umístění do jiných finančních nástrojů a z titulu hotovosti určené k vrácení klientovi (účtová skupina 37, analytický účet pro závazky z obhospodařování v rámci účtu Závazky z cenných papírů klientů svěřených do dispozice účetní jednotky). Na pasivním podrozvahovém účtu (účtová skupina 98, účet Hodnoty převzaté k obhospodařování) účetní jednotka zachytí k datu sestavení řádné, mimořádné a mezitímní účetní závěrky nebo k datu sestavení výkazů podle zvláštních předpisů hodnotu majetku přijatého k obhospodařování.

6. Prostřednictvím účtu závazků z obhospodařování (účtová skupina 37, účet účtu Závazky z cenných papírů klientů svěřených do dispozice účetní jednotky) účetní jednotka provede vyúčtování nákupů a prodejů obhospodařovaných cenných papírů. Tzn. že na tomto účtu zachytí výdaje za nakoupené obhospodařované cenné papíry, příjmy z prodejů obhospodařovaných cenných papírů, přijaté úroky nebo dividendy.

7. V případě, že jsou nákupy nebo prodeje obhospodařovaných cenných papírů vypořádány společně, resp. obdobně jako obchody na vlastní účet, účetní jednotka zúčtuje výdaje za nákup obhospodařovaných cenných papírů a příjmy z prodeje obhospodařovaných cenných papírů prostřednictvím samostatného rozvahového účtu pro zúčtování s trhem cenných papírů (účtová skupina 37, účet Zúčtování s trhem cenných papírů). Účetní případy týkajících se obchodů s obhospodařovanými cennými papíry současně převede na účet závazků z obhospodařování (účtová skupina 37, účet Závazky z cenných papírů klientů svěřených do dispozice účetní jednotky).

8. Poplatky a provize od klientů za obhospodařování cenných papírů jsou účtovány do výnosů (účtová skupina 71, účet Výnosy z ostatních operací).

9. Přijímá-li účetní jednotka do samostatné nebo hromadné úschovy cenné papíry, účtuje o jmenovité hodnotě těchto cenných papírů na pasivním podrozvahovém účtu pro hodnoty převzaté do úschovy (účtová skupina 98, účet Hodnoty převzaté do úschovy). Na stejném účtu se odděleně od cenných papírů v úschově účtuje podle jednotlivých klientů o zaknihovaných cenných papírech klientů, které účetní jednotka drží na vlastním účtu a přitom nečiní žádné úkony nutné k výkonu a zachování práv spojených s těmito cennými papíry (např. účetní jednotka může držet na vlastním účtu ve Středisku cenných papírů cenné papíry zahraničních klientů nebo může na účtu cenných papírů, který je v zahraničí veden na její jméno, držet cenné papíry svých klientů - tzv. nominee princip).

10. Cenné papíry převzaté do úschovy a dále předané do úschovy jinému schovateli (druhotná úschova) jsou po dobu trvání druhotné úschovy ponechány na podrozvahovém účtu pro hodnoty převzaté do úschovy (účtová skupina 98, účet Hodnoty převzaté do úschovy). Tzn. že účetní jednotka o nich neúčtuje na aktivním podrozvahovém účtu pro hodnoty předané do úschovy (účtová skupina 98, účet Hodnoty předané do úschovy) určeném pro vlastní cenné papíry předané do úschovy.

11. Poplatky a provize od klientů za úschovu cenných papírů jsou zúčtovány do výnosů (účtová skupina 71, účet Výnosy z ostatních operací). Poplatky a provize placené za druhotnou úschovu, pokud nejsou refundovány klientem, účetní jednotka zahrne do nákladů (účtová skupina 61, účet Náklady na ostatní operace).

12. Přijímá-li účetní jednotka cenné papíry do správy, účtuje o jmenovité hodnotě těchto cenných papírů na pasivním podrozvahovém účtu pro hodnoty převzaté do správy (účtová skupina 98, účet Hodnoty převzaté do správy). Na rozvahovém účtu (účtová skupina 37, analytický účet pro závazky ze správy v rámci účtu Závazky z cenných papírů klientů svěřených do dispozice banky) účetní jednotka účtuje o závazcích vůči klientům z titulu cenných papírů ve správě, např. při přijetí úroků nebo dividend z cenných papírů ve správě, a to do doby převodu klientovi.

13. Poplatky a provize od klientů za správu cenných papírů jsou zúčtovány do výnosů (účtová skupina 71, účet Výnosy z ostatních operací).

14. Přijímá-li účetní jednotka cenné papíry k uložení, účtuje o jmenovité hodnotě těchto cenných papírů na pasivním podrozvahovém účtu pro hodnoty převzaté k uložení (účtová skupina 98, účet Hodnoty převzaté k uložení). Na rozvahovém účtu (účtová skupina 37, na stejném analytickém účtu jako jsou závazky ze správy v rámci účtu Závazky z cenných papírů klientů svěřených do dispozice účetní jednotky) účetní jednotka účtuje o závazcích vůči klientům z titulu cenných papírů převzatých k uložení, např. při přijetí úroků nebo dividend z těchto cenných papírů, a to do doby převodu klientovi.

15. Cenné papíry převzaté k uložení a dále předané do úschovy jinému schovateli (druhotná úschova) nebo předané do správy jsou po dobu trvání smlouvy o uložení ponechány na podrozvahovém účtu pro hodnoty převzaté k uložení (účtová skupina 98, účet Hodnoty převzaté k uložení). Tzn. že účetní jednotka o nich neúčtuje na aktivních podrozvahových účtech pro hodnoty předané do úschovy (účtová skupina 98, účet Hodnoty předané do úschovy) nebo do správy (účtová skupina 98, účet Hodnoty předané do správy) určených pro vlastní cenné papíry předané do úschovy nebo správy.

16. Poplatky a provize od klientů za uložení cenných papírů jsou zúčtovány do výnosů (účtová skupina 71, účet Výnosy z ostatních operací).

17. Účetní jednotka, která pro klienta obstarává emisi cenných papírů klienta a přitom se nestává prvním nabyvatelem emise, o těchto cenných papírech neúčtuje. Rozvahový účet pro upsané cenné papíry (účtová skupina 37, účet Upsané cenné papíry určené k umístění na veřejnosti) může použít pro složení hotovosti od prvních nabyvatelů a její vypořádání emitentovi. Do výnosů zúčtuje jen poplatky a provize od klientů za obstarání emise (účtová skupina 71, účet Výnosy z ostatních operací).

18. Účetní jednotka, která obstarává emisi cenných papírů klienta a přitom se stává prvním nabyvatelem emise, účtuje při sjednání smlouvy o obstarání emise na podrozvahovém účtu pro poskytnuté úvěrové přísliby. Při vypořádání nákupu od emitenta účetní jednotka zruší podrozvahový zápis a účtuje o cenných papírech v pořizovací ceně na rozvahovém účtu pro upsané cenné papíry (účtová skupina 37, účet Upsané cenné papíry určené k umístění na veřejnosti). Při jejich prodeji rozdíl mezi pořizovací cenou a prodejní cenou zahrne do výnosů (účtová skupina 71, účet Výnosy z operaci s cennými papíry). Cenné papíry nakoupené od emitenta, které současně neprodá dalším nabyvatelům, převede na účty cenných papírů, a to podle záměru bud' do cenných papírů k obchodování, k prodeji nebo dluhových cenných papírů pořízených v primárních emisích neurčených k obchodování..

19. Účetní jednotka, která pro klienta zprostředkovává burzovní deriváty, účtuje na rozvahovém účtu pro zúčtování s příkazci (účtová skupina 37, analytické účty v rámci účtu Zúčtování s příkazci) o maržích přijatých od klienta, které upravuje o vypořádané změny reálných hodnot. O poplatcích a provizích od klientů za toto zprostředkování účtuje do výnosů (účtová skupina 71, účet Výnosy z ostatních operací). Příjme-li účetní jednotka marži nebo část marže v cenných papírech, účtuje o nich v reálné hodnotě na podrozvahovém účtu pro přijaté kolaterály (účtová skupina 97, účet Přijaté kolaterály - cenné papíry).

20. Poskytne-li účetní jednotka klientovi úvěr (popř. půjčku) na marži nebo na vypořádání derivátu, účtuje o něm v závislosti na původní splatnosti úvěru na samostatném rozvahovém účtu v účtové třídě 2 jako o poskytnutém úvěru, odděleně od ostatních úvěrů (popř. půjček).

Článek XIV
Hmotný majetek

1. Hmotným majetkem se rozumí hmotný majetek, jehož vstupní cena je vyšší, než je stanoveno zákonem o dani z příjmů a doba použitelnosti je delší než jeden rok. Za hmotný majetek se považují zejména pozemky, budovy, stavby, soubory movitého majetku včetně příslušenství, stroje, přístroje a zařízení, jejich části a součástí, dopravní prostředky, nástroje, světelné reklamy a nábytek, o nichž se účtuje v účtové skupině 43.

2. Dobou použitelnosti majetku se rozumí doba, po kterou je majetek upotřebitelný pro činnost účetní jednotky. Stanoví se odhadem, který je věcí úsudku založeného na zkušenostech účetní jednotky s podobným majetkem, s ohledem na předpokládané fyzické opotřebení, zastarání a právní nebo jiná omezení použití majetku.

3, Hmotný majetek se člení na provozní a neprovozní. Provozním hmotným majetkem se rozumí majetek, který účetní jednotka využívá při výkonu svých hlavních činností. Neprovozním hmotným majetkem se rozumí majetek, který účetní jednotka nevyužívá při výkonu svých hlavních činností.

4. Hmotný majetek se dále člení na majetek odpisovaný a neodpisovaný. Neodpisovaným hmotným majetkem se rozumí pozemky, umělecká díla, sbírky (zejména sbírky mincí a platidel a knihovní sbírky).

5. Na rozvahových účtech se podle rozhodnutí účetní jednotky účtuje o hmotném majetku, jehož doba použitelnosti je delší než jeden rok, ale vstupní cena je nižší, než je stanoveno zákonem o dani z příjmu, nejde-li o zásoby. O zásobách účtuje účetní jednotka v účtové skupině 48 nebo v účtové skupině 35.

6. Součástí pořizovací ceny hmotného majetku jsou všechny náklady nutné k pořízení a uvedení majetku do stavu připravenosti k používání.

7. O náklady vynaložené na technické zhodnocení se ocenění hmotného majetku zvýší v případech, kdy se o technické zhodnocení zvyšuje vstupní cena hmotného nebo nehmotného majetku podle zákona o daních z příjmů. Technické zhodnocení, které u jednotlivého majetku nepřevýší zákonem o daní z příjmů stanovenou částku a účetní jednotka o ně nezvýší náklady na pořízení tohoto majetku, zúčtuje do nákladů (účtová skupina 63, účet Nakupované výkony).

8. Ocenění souboru movitého majetku se zvýší o pořizovací cenu věcí do souboru dodatečně zařazených.

9. O zvýšení hodnoty hmotného majetku se neúčtuje, pokud tak nestanoví zvláštní předpis.

10. Hmotný majetek se odpisuje nepřímo formou oprávek v souladu s odpisovým plánem účetní jednotky.

11. Účtování o vyřazení hmotného majetku se provede postupy, které odpovídají způsobu vyřazení (prodej, likvidace, bezúplatný převod, škoda apod.). Zůstatková cena vyřazovaného majetku, který není plně odepsán, a ostatní náklady spojené s vyřazením majetku se vyúčtují na vrub ostatních provozních nákladů (účtová skupina 66).

12. Při částečné likvidaci jednotlivého hmotného majetku trvalým vyřazením věcí, aniž by se majetek znehodnotil nebo ztratil způsobilost užívání, se ocenění majetku sníží o pořizovací cenu vyřazené věci, která byla součástí ocenění majetku a po vyřazení má povahu samostatné movité věci. Míra odepsanosti vyřazené věci je shodná s mírou odepsanosti původního majetku.

13. V případě zrušení prací spojených s pořizováním hmotného majetku (např. zrušení stavebních prací) se výdaje zúčtované na příslušném účtu pořízení majetku jednorázově odepíší na účet v účtové skupině 66 - Ostatní provozní náklady.

Článek XV
Nehmotný majetek

1. Nehmotným majetkem se rozumí majetek, který nemá hmotnou podstatu, je využíván účetní jednotkou jako výsledek minulých událostí a očekává se, že přinese účetní jednotce budoucí ekonomický užitek, jeho jednotlivé položky mají k okamžiku uskutečnění účetního případu ocenění částkou vyšší než 60 000 Kč a dobu použitelnosti delší než 1 rok. Za nehmotný majetek se považuje zejména software, vynálezy chráněné patentovou úpravou, autorská práva, goodwill. O nehmotném majetku účtuje účetní jednotka na účtech v účtové skupině 47.

2. Zřizovacími výdaji se rozumí výdaje, které přímo souvisí s obdobím od založení do vzniku účetní jednotky. Nepatří sem výdaje na pořízení hmotného a nehmotného majetku a výdaje na reprezentaci uskutečněné v tomto období, nestanoví-li zvláštní předpis jinak. Zřizovací výdaje odepisuje účetní jednotka v souladu s odpisovým plánem nejpozději do pěti let (§ 65a obchodního zákoníku).

3. Goodwill, o němž se účtuje na účtu v účtové skupině 47 nehmotného majetku, vzniká při nákupu majetku a rozumí se jím přebytek pořizovací ceny akvizice nad podílem kupujícího na reálné hodnotě nabytých identifikovatelných aktiv a závazků k datu akvizice. Je-li tento rozdíl záporný, účetní jednotka účtuje o záporném goodwillu, a to ve prospěch účtu v účtové skupině nehmotného majetku. Goodwill se systematicky odepisuje po dobu své použitelnosti.

4. O nehmotném majetku vytvořeném vývojem, nebo ve fázi vývoje v rámci interního projektu, se na účtech nehmotného majetku účtuje, pokud je možné prokázat tyto předpoklady:

a) technická proveditelnost dokončení nehmotného majetku je taková, že ho bude možné využívat nebo prodat,
b) existuje záměr dokončit nehmotný majetek a využívat jej nebo ho prodat a účetní jednotka je schopna nehmotný majetek využívat nebo prodat,
c) je možné prokázat, jakým způsobem bude majetek vytvářet pravděpodobný budoucí ekonomický užitek, je možné prokázat, že existuje trh pro výstup z využití nehmotného majetku, nebo pro nehmotný majetek jako takový, nebo bude-li používán interně, je možné prokázat jeho užitečnost,
d) jsou dostupné odpovídající technické, finanční a ostatní zdroje pro dokončení vývoje a pro využití nebo prodej nehmotného majetku,
e) účetní jednotka je schopna spolehlivě oceňovat výdaje související s nehmotným majetkem během jeho vývoje.

5. Na účtech nehmotného majetku se neúčtuje

a) o výdajích na výzkum, kterým se rozumí původní a plánované zkoumání prováděné s cílem získat nové vědecké nebo technické poznatky a vědomosti. Výdaje na výzkum účetní jednotka zahrne do nákladů v obdobích, kdy byly vynaloženy;
b) o vlastní činností vytvořených značkách, vydavatelských titulech, databázích klientů a položkách svoji podstatou obdobných. Tyto výdaje účetní jednotka zahrne do nákladů v obdobích, kdy byly vynaloženy;
c) o goodwillu vytvořeném vlastní činností (o něm se neúčtuje).

6. Součástí pořizovací ceny nehmotného majetku jsou cla a další přímo přiřaditelné výdaje vynaložené v souvislosti s přípravou majetku pro jeho zamýšlené využití.

7. Ocenění jednotlivého nehmotného majetku se zvýší o technické zhodnocení, pokud výdaje na něj v úhrnu za účetní období převýší částku 60 000 Kč a technické zhodnocení je v tomto období uvedeno do užívání.

8. O výdaje vynaložené na nehmotný majetek, které účetní jednotka v předchozích účetních obdobích zahrnula do nákladů, nemůže být v dalších účetních obdobích zvýšena vstupní cena nehmotného majetku.

9. Nehmotný majetek se odpisuje nepřímo v souladu s odpisovým plánem účetní jednotky po dobu použitelnosti stanovenou na základě nejlepšího odhadu. Platí vyvratitelná domněnka, že doba použitelnosti nehmotného majetku nepřesáhne 20 let od okamžiku, kdy lze tento majetek používat.

Článek XVI
Daň z přidané hodnoty

1. Účetní jednotka, která je plátcem daně z přidané hodnoty (DPH) zaúčtuje tuto daň na vstupu za veškerá nakoupená zdanitelná plnění na vrub rozvahového účtu (účtová skupina 34, analytický účet v rámci účtu Zúčtování se státním rozpočtem) a na vrub příslušných účtů majetku či nakoupených výkonů zaúčtuje cenu bez daně s výjimkou případů, kdy je DPH součástí pořizovací ceny majetku (např. při pořizování osobních automobilů nebo plnění nesouvisejících s podnikáním). DPH na výstupu za uskutečněná zdanitelná plnění zaúčtuje ve prospěch rozvahového účtu (účtová skupina 34, analytický účet v rámci účtu Zúčtování se státním rozpočtem).

2. DPH na vstupu, u níž účetní jednotka neuplatnila nárok na odpočet, zahrne do nákladů (účtová skupina 66, účet Jiné provozní náklady). V případě, že účetní jednotka neuplatní nárok na odpočet DPH, postupuje podle následujícího odstavce.

3. Účetní jednotka, která jako plátce DPH neuplatní nárok na odpočet DPH nebo není plátcem daně z přidané hodnoty, účtuje nakoupený majetek včetně daně z přidané hodnoty na příslušné účty majetku a veškeré nakoupené výkony účtuje včetně DPH na účet nakoupených výkonů.

Článek XVII
Daň z příjmů

1. Splatná daň je částka daně z příjmu k úhradě (k nároku) s ohledem na základ daně (daňovou ztrátu) za období. Tvoří složku nákladů účetní jednotky (účtová skupina 68, účet Daň z příjmů - splatná). Součástí daňového nákladu účetní jednotky je i částka rozdílu mezi splatnou daní stanovenou k datu podpisu minulé účetní závěrky a splatnou daní vyčíslenou k datu podání přiznání k dani z příjmů za minulé období.

2. Účetní jednotka účtuje o odložené dani (účtová skupina 68, účet Daň z příjmů - odložená), a to podle závazkové metody rozvahového přístupu, která vychází z přechodných rozdílů mezi daňovou základnou aktiva nebo závazku a jeho účetní hodnotou vykázanou v rozvaze. Daňovou základnou aktiva nebo závazku se rozumí hodnota tohoto aktiva nebo závazku pro daňové účely.

3. Přechodné rozdíly mohou být:

a) zdanitelné; což jsou přechodné rozdíly, které vyústí ve zdanitelné výnosy při určování základu daně (daňové ztráty) budoucích období, kdy je účetní hodnota aktiva nebo závazku nárokována nebo uhrazena, tzn. že vedou k odloženému daňovému závazku (např. je-li účetní hodnota dlouhodobého hmotného majetku zohledňující účetní odpisy vyšší než hodnota tohoto majetku pro daňové účely):
b) odčitatelné, což jsou přechodné rozdíly, které vyústí v částky, které jsou odčitatelné při určování základu daně (daňové ztráty) budoucích období, kdy účetní hodnota aktiva nebo závazku je nárokována nebo uhrazena, tzn. že vedou k odložené daňové pohledávce (např. je-li účetní hodnota pohledávek po zohlednění opravných položek nižší než hodnota těchto pohledávek po zohlednění daňové uznatelných opravných položek).

4. Odloženými daňovými závazky (účtová skupina 34, účet Odložená daňová pohledávka a závazek) se rozumí částky daně z příjmů k úhradě v budoucích obdobích z titulu zdanitelných přechodných rozdílů.

5. Odloženými daňovými pohledávkami se rozumí částky daně z příjmů nárokované v příštích obdobích z titulu:

a) odčitatelných přechodných rozdílů,
b) převedených nevyužitých daňových ztrát,
c) převedených nevyužitých daňových odpočtů.

6. Účetní jednotka o odložené daňové pohledávce vzniklé z odčitatelných přechodných rozdílů účtuje (účtová skupina 34, účet Odložená daňová pohledávka a závazek) pouze tehdy, jeli pravděpodobné, že základ dané, proti kterému bude možné využít odčitatelné přechodné rozdíly, je dosažitelný. Je pravděpodobné, že základ daně, proti kterému se odčitatelné přechodné rozdíly budou mocí využít, je dosažitelný, jestliže existují dostatečné zdanitelné přechodné rozdíly, které se vztahuji ke stejným správcům daní z příjmů a k téže zdaňované jednotce, u níž se očekává vrácení:

a) ve stejném období, ve kterém je očekáván návrat odčitatelných přechodných rozdílů; nebo
b) v obdobích, ve kterých daňová ztráta, která vyplývá z odložené daňové pohledávky, může být zpětně uplatnitelná nebo převedena do dalších období.

Za těchto okolností je odložená daňová pohledávka uznána v období, ve kterém odčitatelné přechodné rozdíly vznikají.

7. K datu účetní závěrky účetní jednotka prověřuje účetní hodnotu odložené daňové pohledávky a v případě, že je nepravděpodobné, že bude dosažen dostatečný základ daně, který by umožnil využití části nebo celé odložené daňové pohledávky, účetní hodnota odložené daňové pohledávky se snižuje. Snížení se provádí v rozsahu, v jakém je pravděpodobné, že dostatečný základ daně nebude dosažitelný.

8. Účetní jednotka o odložené daňové pohledávce vzniklé z převedených nevyužitých daňových ztrát nebo převedených nevyužitých daňových odpočtů účtuje (účtová skupina 34, účet Odložená daňová pohledávka a závazek) v rozsahu, v němž je pravděpodobné; že budoucím základem daně bude možné pokrýt nevyužité daňové ztráty a nevyužité daňové odpočty budou moci být využity.

9. Při výpočtu odložené daňové pohledávky a odloženého daňového závazku se používají sazby dané z příjmů, o nichž je známo, že budou platné pro období, ve kterém bude odložená daňová pohledávka realizována nebo odložený daňový závazek vypořádán. Při změně daňové sazby se vypočítané odložené daňové pohledávky a odložené daňové závazky přepočítají sazbou platnou podle zákona o dani z příjmů pro období, ve kterém bude odložená daňová pohledávka realizována nebo odložený daňový závazek vypořádán.

10. Odložené daňové pohledávky ani odložené daňové závazky se nediskontují.

11. Odložená daň se neúčtuje v případě přechodných rozdílů vzniklých z goodwillu nebo záporného goodwillu.

Článek XVIII
Inventarizační rozdíly

1. Za inventarizační rozdíl, jako rozdíl mezi účetním stavem majetku a závazků a skutečným stavem majetku a závazků zjištěným inventurou, se považují zpravidla případy, kdy

a) skutečný stav je nižší (manko, popř. schodek u pokladních hotovostí a cenin) než účetní stav a rozdíl mezí těmito stavy nelze doložit účetním dokladem nebo prokázat jiným způsobem stanoveným zákonem. Rozdíl se dále posuzuje zejména v souladu s příslušnými ustanoveními občanského a obchodního zákoníku, nebo zákoníku práce o odpovědnosti za škodu,
b) skutečný stav je vyšší (přebytek) než účetní stav a rozdíl mezi těmito stavy nelze doložit účetním dokladem nebo prokázat jiným způsobem stanoveným zákonem. Rozdíl se dále posuzuje zejména v souladu s příslušnými ustanoveními občanského zákoníku o věci ztracené, skryté, opuštěné, majetkovém prospěchu.

2. Rozdíly podle odstavce 1 se zaúčtují do účtové skupiny 66, účet Jiné provozní náklady, popř. účtová skupina 76, účet Jiné provozní výnosy s výjimkou

a) schodku u pokladní hotovosti, záloh k vyúčtování, cenin a podobně, které se zaúčtují zpravidla jako pohledávka,
b) chybějících cenných papírů, kdy je nutno úbytek z tohoto titulu uvést v oddělené analytické evidenci "Cenné papíry v umořovacím řízení" a zahájit umořovací řízení.

3. V případě, že se při inventarizaci závazků zjistí, že jejich částka je vyšší než jejich výše v účetnictví, zvýšení se zaúčtuje přímo na účtu závazků se souvztažným zápisem na vrub příslušného účtu nákladů.

Článek XIX
Postup při otevírání a uzavírání účetních knih, účetní závěrka

1. Při otevírání a uzavírání účetních kruh podle ustanovení § 17 zákona postupují účetní jednotky dále uvedeným způsobem. Závěrkové účty (účtová skupina 58) se nepoužijí v případě, že otevírání a uzavírání účetních knih se uskutečňuje jiným průkazným způsobem (např. při použití výpočetní a jiné techniky).

I. Otevírání účetních knih

1. Syntetické účty hlavní knihy se otevírají účetními zápisy. Stavy jednotlivých rozvahových položek (aktiva a pasiva) vykázané v účtové skupině 58 na účtu Konečný účet rozvažný musí navazovat na stavy jednotlivých rozvahových položek (aktiva a pasíva) v účtové skupině 58 na účtu Počáteční účet rozvažný.

2. Účetními zápisy na vrub účtu Počáteční účet rozvažný a ve prospěch příslušných nově otevíraných účtů pasiv a účetními zápisy ve prospěch účtu Počáteční účet rozvažný a na vrub příslušných nově otevíraných účtů aktiv se zaúčtují jejich počáteční zůstatky.

3. Zisk, popř. ztráta zaúčtovaná ve prospěch, popř. na vrub účtové skupiny 58, účtu Konečný účet rozvažný se při otevírání účtů hlavní knihy zaúčtuje ve prospěch, příp. na vrub účtové skupiny 59, účtu Hospodářský výsledek ve schvalovacím řízení se souvztažným zápisem na vrub, příp. ve prospěch účtové skupiny 58, účtu Počáteční účet rozvažný.

4. Po otevření účetních knih se případné rozdíly ze změn použitých účetních metod zúčtují jako první účetní případ běžného účetního období, a to se souvztažným zápisem na vrub mimořádných nákladů (účtová skupina 67), popř. ve prospěch mimořádných výnosů (účtová skupina 77), pokud toto opatření nestanoví jinak.

5. Stav účtové skupiny 59, účtu Hospodářský výsledek ve schvalovacím řízení, se vyrovná po schválení návrhu na rozdělení zisku, příp. na úhradu ztráty příslušným orgánem účetní jednotky s příslušným rozvahovým účtem.

6. Pořadí rozdělení zisku, popř. způsob úhrady ztráty stanoví právní předpis, stanovy účetní jednotky nebo rozhodnutí valné hromady.

II. Uzavírání účetních knih a účetní závěrka

1. Obsahové vymezení účetní závěrky stanoví § 18 zákona a opatření ministerstva financí o upořádání položek účetní závěrky a obsahovém vymezení těchto položek.

2. Uzavírání účetních knih je činnost, při níž se:

a) zjišťuji obraty stran Má dáti a Dal jednotlivých syntetických účtů,
b) zjišťují konečné zůstatky aktivních a pasivních účtů a konečné stavy účtu nákladů a výnosů,
c) zjistí základ daně z příjmů a daňová povinnost účetní jednotky za účetní období (splatná, popř. odložená),
d) zjistí účetní hospodářský výsledek,
e) uzavřou účetní knihy převodem zůstatků rozvahových účtů a zůstatku účtu Účet zisků a ztrát (účtová skupina 58) na účet Konečný účet rozvažný (účtová skupina 58).

3. Syntetické účty hlavní knihy se uzavírají účetními zápisy.

4. Konečné stavy účtů nákladů se přeúčtují na vrub Účtu zisků a ztrát (účtová skupina 58), konečné stavy účtů výnosů se přeúčtují ve prospěch Účtu zisků a ztrát (účtová skupina 58). Výsledný zůstatek Účtu zisku a ztrát (účtová skupina 58) se podle své povahy přeúčtuje ve prospěch, příp. na vrub Konečného účtu rozvažného (účtová skupím 58).

5. Konečné zůstatky aktivních účtů se přeúčtují na vrub Konečného účtu rozvažného (účtová skupina 58), konečné zůstatky pasivních účtů se přeúčtují ve prospěch tohoto účtu. Na vrub Konečného účtu rozvažného (účtová skupím 58) se přeúčtuje též zůstatek Účtu zisku a ztráty (účtová skupina 58) v případě ztráty. Ve prospěch Konečného účtu rozvažného (účtová skupina 58) se přeúčtuje též zůstatek Účtu zisku a ztráty (účtová skupina 58) v případě zisku.

6. Hospodářský výsledek před zdaněním se zjistí jako rozdíl výnosů účtovaných na účtech účtové třídy 7 a nákladů účtovaných na účtech účtové třídy 6 s výjimkou účtů účtové skupiny 68.

7. Hospodářský výsledek po zdanění - účetní zisk, popř. účetní ztráta - se zjistí jako rozdíl výnosů účtovaných na účtech účtové třídy 7 a nákladů účtovaných na účtech účtové třídy 6.

Článek XX
Hlediska pro vytváření syntetických a analytických účtů

1. V účtových skupinách směrné účtové osnovy zřizují účetní jednotky syntetické účty, na jejichž základě sestaví účtový rozvrh účetní jednotky v souladu s ustanoveními § 14 zákona. Doporučené syntetické účty jsou součástí směrné účtové osnovy. V případě, že si účetní jednotky zřídí a číselně označí syntetické účty doplněné názvem podle svých konkrétních podmínek a potřeb v rámci vymezených účtových skupin, zajistí příslušnost účtů a jejich číselného označení k účtové skupině předepsané tímto opatřením.

2. Pří vytváření syntetických a analytických účtů berou účetní jednotky v úvahu následující hlediska:

a) stav a pohyb jednotlivého majetku a jiných aktiv (účty časového rozlišení a dohadná položka aktivní),
b) stav a pohyb jednotlivých závazků a jiných pasiv (účty časového rozlišení a dohadná položka pasívní),
c) náklady a výnosy v jednotlivých účtových skupinách,
d) výsledek hospodařeni,
e) sestavení individuální účetní závěrky (včetně přílohy) a konsolidované účetní závěrky (včetně přílohy) a z ruch zveřejňované údaje ,
f) sestavení daňových přiznání,
g) sestavení výkazů požadovaných zvláštními předpisy.

3. Účetní jednotky, kterým je stanovena právním předpisem České národní banky povinnost předkládat výkazy České národní bance, zajistí pro tyto účely členění rozvahových a podrozvahových aktiv a pasiv na rezidenty a nerezidenty v rozlišeni na Kč, EUR, ostatní konvertibilní měny a nekonvertibilní měny. Ostatní účetní jednotky, kterým je stanovena zvláštními právními předpisy (např. zákon o cenných papírech, o Komisi pro cenné papíry, o Burze apod.) povinnost předkládat výkazy či přehled vybraných ukazatelů, zajisti členění podle požadavků těchto předpisů.

4. Za konvertibilní měny jsou považovány EUR a národní měny zemí MMF, které neuplatňují žádné restrikce na platby v rámci běžného účtu platební bilance v souladu s článkem VIII dohody o MMF. Měny ostatních zemí a clearingové (zúčtovací) měny jsou považovány za nekonvertibilní. Přehled měn a jejich specifikace je obsažena v číselníku, který vydává Česká národní banka jako součást "Opatření, kterým se stanoví metodika k sestavování výkazů předkládaných České národní bance bankami a pobočkami zahraničních bank".

5. U účtů majetku a závazků, nákladů a výnosů se zásadně uplatňuje jejich účelové, popř. druhové členění a časové hledisko.

6. Vklady a úvěry se člení v souladu s původní (smluvní) splatností na

a) krátkodobé, tj. se splatností do 1 roku včetně,
b) střednědobé, tj. se splatnosti nad 1 rok do 5 roků včetně,
c) dlouhodobé, tj. se splatností nad 5 roky.

7. Emitované cenné papíry se člení na krátkodobé, tj. se splatností do 1 roku včetně a dlouhodobé, tj. se splatností nad 1 rok.

8. Původní splatnosti vkladu nebo úvěru se rozumí doba, ve které musí být podle smlouvy vklad nebo úvěr splacen.

9. Zbytkovou (reziduální) splatností vkladu nebo úvěru se rozumí doba ode dne sestavení účetní závěrky ke dni, ke kterému musí být podle smlouvy vklad nebo úvěr splacen. Podle zbytkové doby jsou úvěry a vklady uváděny v příloze.

10. Členění se provádí též podle položek účetní závěrky (včetně požadavků na sestavení přílohy) a podle požadavků na zveřejňování údajů z ní.

11. Členění se provádí též pro účely úpravy hospodářského výsledku před zdaněním na základ daně vymezený zákonem o daních z příjmů, zejména pokud jde o výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů a o zdaňované příjmy, a dále pro účely daně z přidané hodnoty, popř. ostatní daňové účely.

12. Další členění účtů se provádí podle potřeb vyplývajících ze sestavení výkazů podle zvláštních předpisů (např. pro cenné papíry peněžního trhu, kterými se rozumí obchodovatelné dluhové cenné papíry emitované měnovými finančními institucemi s původní splatnosti do jednoho roku a méně a s vysokým stupněm likvidity, protože se obchodují na likvidních - peněžních - trzích, jejichž účastníky jsou zejména měnové finanční instituce a ostatní finanční instituce vymezené podle zvláštních opatření ČNB a ČSÚ) a podle požadavků řízení účetní jednotky, přitom však nelze měnit hlediska stanovená pro vytváření těchto účtů tímto opatřením.

Článek XXI
Členění osob na rezidenty a nerezidenty a zařazování účtů

1. Rezidenty jsou tuzemské a zahraniční právnické a fyzické osoby včetně poboček zahraničních bank a zahraničních vlastníků budov a pozemků, které soustřeďují svůj ekonomický zájem na ekonomickém území České republiky, tj. vyrábějí, poskytují služby, zabývají se financováním, pojišťováním, přerozdělováním prostředků, vystupují na trhu jako spotřebitelé apod. Zahraniční právnické a fyzické osoby s výjimkou poboček zahraničních bank a zahraničních vlastníků budov a pozemků na území České republiky jsou považovány za rezidenty, pokud ekonomicky působí na území České republiky jeden rok nebo déle. Rezidenty jsou např.:

a) tuzemské státní podniky, obchodní společnosti, družstva, banky, pojišťovny, Penzijní fondy, nadace, sdružení nebo organizační složky státu a jiné organizace,
b) zahraniční právnické osoby, t.j. osoby pod zahraniční kontrolou, jako zahraniční podniky a jejich organizační složky, pobočky zahraničních bank a pojišťoven, reprezentace agentury ap., které obdržely podle příslušných předpisů povolení k výkonu své činnosti na území České republiky,
c) instituce, které působí mimo geografické území České republiky, ale podle mezinárodního práva jsou umístěny na území, nad kterým má Česká republika výhradní pravomoc, zejména zastupitelské úřady a jiné vládní orgány České republiky,
d) fyzické osoby s trvalým nebo dlouhodobým pobytem na území České republiky bez ohledu na státní občanství nebo trvalé bydliště, vyvíjející ekonomickou činnost na území České republiky podle živnostenského zákona nebo jiného právního předpisu, např. obchodníci, soukromí lékaři ap. nezapsaní v obchodním rejstříku,
e) občané České republiky, kteří na méně než jeden rok vycestovali do zahraničí např. za prací či z jiných podnikatelských nebo osobních důvodů, zejména obchodníci, turisté, sportovci, studenti, pacienti, umělci ap., s tím, že u studentů a pacientů se časový limit neaplikuje,
f) občané České republiky s trvalým pobytem na území České republiky, zaměstnaní ve veřejných institucích v zahraničí (např. v zastupitelských orgánech, MMF, EU), včetně příslušníků českých vojenských jednotek působících v zahraničí.

2. Nerezidenty jsou právnické a fyzické osoby (ekonomické subjekty), které sídlí a působí v zahraničí, tj. na ekonomickém území jiné země. Za nerezidenty jsou též považováni:

a) zahraniční studenti a pacienti, i když studují nebo se léčí v České republice déle než jeden rok, jsou-li členy domácností v domovské zemi, ve které se soustřeďuje jejich ekonomický zájem,
b) oddělené části národních mateřských institucionálních jednotek, které sídlí a působí zpravidla déle než jeden rok mimo ekonomické území České republiky, např. pobočky ostatních finančních a pojišťovacích společností, zastoupení, reprezentace, agentury nebo oddělené části českých výrobních podniků (které sídlí a působí na území jiného státu),
c) subjekty, které sice sídlí a působí na území České republiky zpravidla déle než jeden rok, ale mají statut svrchovanosti (byly založeny a fungují podle mezistátních dohod). Jsou to zastupitelské úřady cizích států a mezinárodní instituce, jejichž členové jsou z různých zemí světa (např. Informační ústředí OSN a jiné),
d) subjekty, které sídlí a působí v České republice, ale na území jiné země vlastní půdu nebo budovy, tj. působí tam ve funkci vlastníka budov a pozemků (považují se za nerezidenta jen při transakcích s těmito aktivy).

3. Účetní jednotky zařazují pod nerezidenty účty:

a) vkladů a úvěrů přijatých od nerezidentů a ostatních závazků vůči nerezidentům,
b) vkladů a úvěrů uložených, popř. poskytnutých nerezidentům a ostatních pohledávek za nerezidenty,
c) vlastních poboček v zahraničí, popř. centrály v zahraničí,
d) vlastních cenných papírů emitovaných rezidenty v zahraničí bez ohledu na měnu,
e) zlata,
f) bankovek a mincí v cizí měně, šeků a cenných papírů emitovaných nerezidenty,
g) hodnot k inkasu, akreditivů, popř. směnek proplacených nerezidenty,
h) budov a pozemků, které vlastní v zahraničí,
i) příslibů, akreditivů, záruk, včetně směnečných a zástav přijatých od nerezidentů nebo poskytnutých nerezidentům,
j) pohledávek a závazků ze spotových a termínových operací včetně opcí uzavřených s nerezidenty.

K zařazování subjektů pod rezidenty a nerezidenty v souvislosti s časovou aplikací jednoho roku je třeba přistupovat individuálně podle charakteru subjektu.

Zahraniční pojišťovny nebo ostatní finanční (nebankovní) instituce, u nichž je předpoklad dlouhodobějšího působení v České republice, se mohou zařazovat po rezidenty okamžikem zapsání v obchodním rejstříku a získáním identifikačního čísla. (IČO)

Termín jednoho roku pro stanovení rezidentství se doporučuje dodržovat především u fyzických osob - osob samostatně hospodařících a dále u právnických osob výrobního charakteru - jako jsou obchodní, výrobní a montážní podniky, stavební firmy, různé akciové společnosti apod., u nichž ekonomické působení není zcela vyhraněno.

Článek XXII
Vnitropodnikové účetnictví

1. Formu, organizaci a zaměření vnitropodnikového účetnictví si určí účetní jednotka sama vnitřním předpisem.

2. Vnitropodnikové účetnictví lze organizovat

a) přímo v analytické evidenci nákladů a výnosů (účt. tř. 6 a 7),
b) prostřednictvím účtů v účtových skupinách 69 a 79,
c) kombinací postupu podle písm. a) a b),
d) v samostatném účetním okruhu v účt. tř. 8. Spojovací účty prokazující návaznost mezi účty této účtové třídy a účty účtových tříd 6 a 7 si účetní jednotka sama určí a uvede je v účtovém rozvrhu.

B. Zvláštní ustanovení ke směrné účtové osnově pro finanční instituce

Účetní jednotky při vytváření syntetických a analytických účtů v rámci směrné účtové osnovy dodržují ustanovení ČI. XX a obsahovou náplň jednotlivých účtových tříd a účtových skupin.

Účtová třída 0 - Zúčtovací vztahy ČNB

Na účtech účtových skupin 01 a 02 účtuje ČNB pohledávky a závazky vůči Mezinárodnímu měnovému fondu, bankám Evropského systému centrálních bank a ostatním zahraničním subjektům, pohledávky a závazky vůči tuzemským bankám, emitované krátkodobé cenné papíry ČNB a emitované oběživo.

Účtová třída 1 - Pokladní, bankovní a mezibankovní účty

Článek I

1. V účtové třídě 1 se účtuje o:

a) pokladní hotovosti, zlatu, jiných pokladních hodnotách (účtová skupina 11),

b) vkladech a úvěrech u emisních bank (účtová skupina 12),

c) vkladech, úvěrech a ostatních závazcích a pohledávkách za jinými bankami (účtová skupina 13),

d) vkladech, úvěrech družstevních záložen (účtová skupina 14, 15),

e) závazcích z cenných papírů a jiných hodnot (účtové skupiny 16 a 17).

2. Účetní případy vyplývající z mezibankovních operací se účtují přímo na vrub nebo ve prospěch loro účtu či nostro účtu se souvztažným zápisem ve prospěch nebo na vrub příslušného souvztažného účtu.

3. Účty třídy 1 se člení na Kč a cizí měnu podle měny, ve které je otevřen účet, poskytnut nebo přijat úvěr, zúčtovány závazky z cenných papírů a z jiných hodnot. Pokladní hodnoty se člení na Kč a cizí měnu podle banky emitující bankovky a mince.

Článek II

1. V účtové skupině 11 se účtuje o:

a) bankovkách a mincích v tuzemské měně a hodnotě bankovek a mincí v cizí měně, o oběžných zlatých a oběžných stříbrných mincích v tuzemské měně,
b) o zlatu raženém a neraženém, které je v majetku účetní jednotky a nejde o sbírku mincí, nebo se nejedná o oběžné zlaté mince v tuzemské měně,
c) o jiných pokladních hodnotách, kterými se rozumí zejména drahé kovy s výjimkou zlata, nakoupené cestovní šeky bank, hodnoty na cestě, zásoba kolků a známek. O nakoupených ostatních ceninách se účtuje jako o nákladech příštích období, nejsou-li přísně zúčtovatelnými tiskopisy. O ceninách, které jsou přísně zúčtovatelnými tiskopisy (stravenky závodního stravování vlastní závodní jídelny apod.), se účtuje v podrozvaze v účtové skupině 99 jako o hodnotách v evidenci.

Na účtech účtové skupiny 11 se neúčtují bezhotovostní platby na cestě, o kterých se účtuje na účtech v účtové skupině 21 popř. 22 resp. účtové skupiny 32.

2. V účtové skupině 12 se účtuje o:

a) peněžních prostředcích bank na běžných účtech u ČNB a u ostatních emisních bank,
b) povinných minimálních rezervách bank a peněžních rezervách u ČNB
c) o úvěrech poskytnutých bankami emisním bankám včetně reverzních repo obchodů,
d) o přijatých úvěrech od emisních bank včetně repo obchodů, e) o termínových vkladech u emisních bank,
f) o termínových vkladech emisních bank.

V této účtové skupině se neúčtuje o šecích, o šecích předaných ČNB k inkasu, o nichž se účtuje v účtové skupině 32.

3. V účtové skupině 13 se účtuje o:

a) peněžních prostředcích na běžných účtech u jiných bank
b) termínových vkladech u jiných bank,
c) poskytnutých úvěrech jiným bankám vč. reverzních rep,
d) ostatních pohledávkách za jinými bankami (např. z plateb ze záruk, faktoringu, akreditivu apod.),
e) klasifikovaných úvěrech, vkladech a ostatních pohledávkách za jinými bankami a opravné položce k nim,
f) peněžních prostředcích na běžných účtech jiných bank,
g) termínových vkladech jiných bank
h) přijatých úvěrech od jiných bank vč. rep,
i) ostatních závazcích vůči jiným bankám (např. z plateb ze záruk, faktoringu, akreditivu apod.)

V této účtové skupině se účtuje také o poskytnutím úvěru, ke kterému se spojí několik bank s rozdělením peněžní účasti, rizika a úroku na každou banku (gestor účastník, spoluúčastník). Účtují se zde také operace prováděné s následujícími subjekty: European Investment Bank, African Development Bank, Asian Development Bank, Caribbean Development Bank, Council of Europe Resettlement Fund, Council of Europe Social Development Fund, European Bank for Reconstruction and Development, European Investment Fund, InterAmerican Development Bank, Intemational bank for Reconstruction and Development, Nordic Investment Bank, International Finance Corporation, Inter-American Investment Corporation.

4. V účtové skupině 16 se účtuje o závazcích z jiných hodnot (např. rekurzy při převodu finančních aktiv, tzn. že účetní jednotka účtuje o finančním závazku, jestliže prodá pohledávku a zároveň se zaváže odškodnit kupujícího, pokud inkaso pohledávky nedosáhne určité úrovně - Čl. II Obecných ustanovení).

5. V účtové skupině 17 se účtuje o závazcích, které vznikly účetní jednotce při prodeji vypůjčených cenných papírů nebo cenných papírů přijatých v reverzních repo obchodech (závazky z krátkých prodejů) v souladu s ustanoveními Článku X a Článku XI Obecných ustanovení.

Účtová třída 2 - Účty klientů

Článek I

V účtové třídě 2 se účtuje o:

a) poskytnutých úvěrech vč. reverzních repo obchodů, spotřebních úvěrech nekategorizovaných,
b) a ostatních pohledávkách za subjekty, které nejsou bankami nebo dalšími subjekty podle ustanovení k účtové skupině 13 (účtová skupina 21, 24),
c) vkladech a úvěrech přijatých od subjektů, které nejsou bankami, družstevními záložnami nebo dalšími subjekty podle ustanovení k účtové skupině 13 vč. repo obchodů (účtová skupina 22, 23),
d) emitovaných krátkodobých cenných papírech (účtová skupina 26),
e) účelových pohledávkách a závazcích vůči klientům (účtová skupina 27),
f) operacích na zvláštních účtech ČNB a ČSOB (účtová skupina 20, 25),
g) vkladech a úvěrech, klasifikovaných úvěrech a opravných položkách ke klasifikovaným úvěrům družstevní záložny vůči členům (účtová skupina 28),
h) zúčtování s orgány státu a obdobnými orgány (účtová skupina 29 - jen ČNB)

Článek II

1. Na účtech účtové skupiny 20 účtuje ČNB v souladu se zvláštními předpisy.

2. Na účtech účtové skupiny 21 se účtují:

a) standardní úvěry (krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé včetně úvěrů poskytnutých podle zákona o stavebním spoření, hypotečních úvěrů a úvěrů, které mají charakter podřízeného aktiva) poskytnuté klientům,
b) spotřební úvěry nekategorizované, kterými se rozumí úvěry poskytnuté fyzickým osobám pro osobní účely (nejsou to úvěry pro účely podnikání ani úvěry hypoteční) a pohledávky z karet (např. kreditních). Na samostatném účtu spotřebních úvěrů nekategorizovaných se účtuje za předpokladu, že je přípustné posuzovat snížení hodnoty těchto úvěrů za portfolio úvěrů (zvláštní předpis ČNB). Na samostatném účtu v této účtové skupině se účtuje opravná položka ke spotřebním úvěrům nezařazeným do kategorií podle předpisu ČNB, kterou účetní jednotka tvoří ve výší statistického odhadu očekávaného nesplacení tohoto portfolia,
c) ostatní pohledávky za klienty (např. ze záruk, akreditivů, faktoringu).

V této účtové skupině se účtuje také o poskytnutém úvěru, ke kterému se spojí několik subjektů s rozdělením peněžní účasti, rizika a úroku na každý subjekt (gestor, účastník, spoluúčastník). Neúčtují se zde nakoupené směnky, o nich je účtováno na účtech cenných papírů s výjimkou směnek, které může účetní jednotka použít pro refinancování emisní bankou.

3. Na účtech účtové skupiny 22 se účtují:

a) peněžní prostředky na běžných účtech (i kontokorentních účtech) klientů,
b) úsporné vklady přijaté od klientů, kterými se rozumí vklady na vkladních knížkách fyzických a právnických osob; na účtu úsporných vkladů se účtuje také stavební spoření klientů,
c) termínové vklady klientů,
d) ostatní závazky vůči klientům, např. platby přijaté účetní jednotkou pro klienty do doby jejich vyplacení nebo připsání na účet,
e) vkladní listy,
f) vkladové certifikáty.

Za vklady se splatností jsou považovány vklady, jejichž ukončení před dohodnutou splatností není možné, nebo je možné, ale s určitou sankcí. Za vklady s výpovědní lhůtou jsou považovány vklady, jejichž ukončení není možné před uplynutím výpovědní lhůty, nebo je možné, ale s určitou sankcí. Neúčtuje se zde o závazcích účetní jednotky, které vyplývají z emise vlastních cenných papírů, a jiných závazcích vůči třetím osobám, o nichž se účtuje v účtové třídě 3.

4. Na účtech účtové skupiny 23 se účtují přijaté úvěry od klientů, kteří nejsou bankami, včetně repo obchodů.

5. Na účtech účtové skupiny 24 se účtují úvěry a ostatní pohledávky za klienty, dojde-li ke snížení jejich hodnoty a účetní jednotka k ním tvoří opravné položky. Účetní jednotky, které jsou bankou, klasifikují úvěry a ostatní pohledávky za klienty v souladu s opatřením ČNB vydaným podle zvláštních předpisů. K úvěrům a ostatním pohledávkám v účtové skupině 24 se vytváří opravná položka podle zásad uvedených v čl. VII Obecných ustanovení a opatření ČNB.

6. Na účtech účtové skupiny 25 účtuje ČSOB agendy z pověření.

7. Na účtech účtové skupiny 26 se účtují:

a) emitované dluhopisy peněžního trhu, jestliže účetní jednotka je bankou a dluhopisy odpovídají charakteristice cenných papírů peněžního trhu (Čl. X Obecných ustanoveni),
b) ostatní emitované dluhopisy se splatností do 1 roku včetně, c) emitované vlastní směnky a akceptované cizí směnky, kdy je účetní jednotka prvním akceptantem, se splatností do 1 roku včetně.

Neúčtuji se zde vkladní listy ani vkladové certifikáty, o nich se účtuje v účtové skupině 22.

8. V účtové skupině 27 se účtují vklady obligatorně vázané účetní jednotkou podle zvláštních předpisů (jistiny a kauce složené při privatizaci). V této účtové skupině se může účtovat i např. správa splacených vkladů před vznikem společnosti např. podle § 60 obchodního zákoníku. Vykonává-li účetní jednotka pro jiný subjekt např. správu pohledávek na základě mandátních nebo komisionářských smluv, může pro tyto účely použít účty v účtové skupině 27 s tím, že zůstatky na těchto účtech neovlivní rozvahu ani výkaz zisku a ztráty účetní jednotky.

9. V účtové skupině 29 účtuje ČNB o příjmech a výdajích státního rozpočtu, rozpočtu územních samosprávných celků a o prostředcích státních fondů, orgánů státu nebo územních samosprávných celků. Dále v této účtové skupině účtuje ČNB státní finanční aktiva a pasiva, pohledávky a závazky vlády ve vztahu k zahraničí a zúčtování prostředku České republiky.

Účtová třída 3 - Cenné papíry, deriváty, ostatní pohledávky a závazky a přechodné účty

Článek I

V účtové třídě 3 se účtuje o:

a) pohledávkách a závazcích z inkasa a ze zúčtování (účtová skupina 32),
b) prostředcích přijatých, popř. poskytnutých tuzemským pobočkám a jednatelstvím a provozních prostředcích ve vztahu k zahraničním pobočkám a jednatelstvím (účtová skupina 33),
c) různých pohledávkách a závazcích z nefinančních činností, zúčtování se zaměstnanci, orgány sociálního zabezpečení a zdravotními pojišťovnami, zúčtování se státním rozpočtem (účtová skupina 34),
d) účetních případech na účtech časového rozlišení, dohadných položek a uspořádacím účtu (účtová skupina 35),
e) pohledávkách a závazcích z obchodování s cennými papíry a z emise vlastních cenných papírů, operacích s cennými papíry a deriváty pro klienty (účtová skupina 37),
f) cenných papírech k prodeji (účtová skupina 36) a cenných papírech k obchodování (účtová skupina 38), závazky z příspěvků penzijního připojištění,
g) derivátech (účtové skupiny 31, 39).

Článek II

1. V účtové skupině 31 se účtují:

a) marže pro burzovní deriváty v členění na marže pro futures a pro opce a dále v členění na marže složené pro burzovní deriváty na vlastní účet a pro burzovní deriváty pro klienta, a také vypořádané změny reálných hodnot burzovních derivátů,
b) v reálných hodnotách pevné termínové operace s úrokovými, měnovými, akciovými, komoditními a úvěrovými nástroji,
c) změny reálných hodnot přijatých záruk, jestliže účetní jednotka je nesjednala za účelem zajištění finančního aktiva (o takovýchto přijatých zárukách je účtováno jako o úvěrových derivátech - Čl. XII Obecných ustanovení). Změny reálných hodnot derivátů se účtují souvztažně s náklady v účtové skupině 61 resp. výnosy v účtové skupině 71 s výjimkou některých zajišťovacích derivátů (např. při použití zajištění peněžních toků); u nich se účtují souvztažně s účty v účtové skupině 56.

2. Na účtech účtové skupiny 32 se účtuje o šecích, směnkách a ostatních hodnotách přijatých k inkasu od korespondentů nebo klientů. V případě, že uvedené hodnoty jsou účtovány ve prospěch účtu korespondenta nebo klienta okamžitě, jsou souvztažnými účty k účtům této účtové skupiny přímo příslušné účty účtové třídy 1 nebo 2. V této účtové skupině se vedou uspořádací účty pro zúčtování s clearingovým centrem používané v případě, že banka neúčtuje přímo mezi účtem v účtové skupině 12 a příslušnými účty v jednotlivých účtových třídách.

3. V účtové skupině 33 se účtují prostředky přijaté centrálou účetní jednotky od tuzemských poboček a jednatelství nebo svěřené centrálou účetní jednotky tuzemským pobočkám a jednatelstvím. Účtují se zde také krátkodobé a střednědobé prostředky přijaté od zahraničních poboček a jednatelství nebo krátkodobé a střednědobé prostředky svěřené jim centrálou účetní jednotky v běžném provozním styku. Neúčtují se zde prostředky dlouhodobě svěřené pobočkám a jednatelstvím v zahraničí, o těchto prostředcích se účtuje na účtech účtové skupiny 42 v centrále účetní jednotky a účtové skupině 56 popř. 53 v zahraničních pobočkách nebo jednatelstvích.

4. V účtové skupině 34 se účtují zejména:

a) pohledávky a závazky vyplývající z obchodně-závazkových vztahů, které nejsou finančními činnostmi účetní jednotky,
b) poskytnuté nebo přijaté provozní zálohy,
c) závazky popř. pohledávky z pracovněprávních vztahů včetně poskytnutých záloh na mzdy a platy,
d) závazky a pohledávky vyplývající ze vztahů účetní jednotky k sociálním institucím (sociální a zdravotní pojištění apod. ),
e) pohledávky a závazky účetní jednotky ke státnímu rozpočtu zejména z titulu daně z příjmů a daně z přidané hodnoty (např. z titulu plateb daní včetně srážkové daně z kuponu a úroků u dluhopisů, závazky z titulu daně z příjmů stanovené zvláštní sazbou, pohledávky a závazky z titulu daně z přidané hodnoty),
f) odložené daňové pohledávky a závazky daně z příjmů v souladu s ustanoveními Čl. XVII Obecných ustanovení,
g) opravná položka k pohledávkám z obchodně-závazkového styku a poskytnutým zálohám.

V této účtové skupině se neúčtuje o pohledávkách z finančních činností za bankami a družstevními záložnami (účtová třída 1) a za klienty a členy družstevních záložen (účtová třída 2), o zálohách poskytnutých na pořízení majetku (účtová třída 4).

5. V účtové skupině 35 se účtuje o časovém rozlišení nákladů a výnosů příjmů a výdajů dohadných položkách aktivních a pasivních v souladu s ustanoveními Čl. IV Obecných zásad, dohadných položkách aktivních a pasivních a kurzových rozdílech v souladu s ustanoveními Čl. VI Obecných ustanovení. Součástí této účtové skupiny nejsou naběhlé úroky (účtované souvztažně s účty výnosů či nákladů) vztahující se k finančním nástrojům. Naběhlé úroky jsou součástí účtových skupin, v nichž je o finančních nástrojích účtováno.

6. Na účtech účtové skupiny 36 se účtuje o nakoupených cenných papírech nezařazených do cenných papírů k obchodování nebo držených do splatnosti, ani o cenných papírech pořízených v primárních emisích, které nejsou určeny k obchodování. Na příslušných účtech této účtové skupiny se účtují také cenné papíry k prodeji, které byly poskytnuty jako kolaterál v repo obchodech nebo byly půjčeny. Cennými papíry, o kterých se účtuje v této účtové skupině, jsou bezkuponové dluhopisy k prodeji emitované státem a bezkuponové dluhopisy k prodeji emitované FNM, bezkuponové dluhopisy k prodeji emitované emisními bankami, kuponové dluhopisy k prodeji včetně státních a komunálních, nakoupené akcie k prodeji či zatímní listy a podíly nepředstavované cennými papíry, které nejsou účastmi s rozhodujícím nebo podstatným vlivem, podílové listy k prodeji (neúčtují se zde vlastní podílové listy emitované podílovými fondy; o nich se účtuje v účtové skupině 56), ostatní bezkuponové dluhopisy k prodeji, směnky k prodeji, cenné papíry k prodeji vzniklé v procesu sekuritizace (jiné než hypoteční zástavní listy). Účtuji se zde i opravné položky k ostatním podílům, které se nepřeceňují na reálnou hodnotu.

7. V účtové skupině 37 se účtují

a) závazky a pohledávky z nákupů a prodejů cenných papírů prováděných prostřednictvím burzy nebo jiných subjektů včetně obchodníků s cennými papíry, vypořádání nákupů nebo prodejů cenných papírů, jestliže účetní jednotka neúčtuje přímo mezi účty cenných papírů a peněžních prostředků, poskytnuté marže, jsou-li při obchodování s cennými papíry po účetní jednotce požadovány,
b) upsané cenné papíry určené k umístění na veřejnosti, jestliže účetní jednotka obstarává emisi cenných papírů klienta,
c) pohledávky a závazky z obchodů s cennými papíry a deriváty pro klienta, zejména závazky z titulu přijaté hotovosti určené ke koupi cenných papírů nebo umístění do jiných finančních nástrojů a z titulu hotovosti určené k vrácení klientovi,
d) závazky vůči klientovi z obhospodařování nebo správy finančních nástrojů (Čl. XIII Obecných ustanovení),
e) pohledávky za akcionáři z upsaného základního kapitálu,
f) závazky z nevyplacených dividend a závazky z upsaného kapitálu do doby zapsání základního kapitálu nebo jeho zvýšení do obchodního rejstříku,
g) závazky z vylosovaných nebo splatných dluhopisů a hypotéčních zástavních listů a neproplacených kupónů, které nebyly dosud proplaceny věřitelům,
h) závazky z příspěvků penzijního připojištění (jen penzijní fondy) přijaté od účastníků penzijního připojištění a od státu včetně státního příspěvku a zhodnocení podle rozdělení zisku.

8. Na účtech účtové skupiny 38 se účtuje o cenných papírech držených za účelem obchodování a dosahování zisku z cenových rozdílů v krátkém časovém období. Na příslušných účtech této účtové skupiny se účtují cenné papíry k obchodování, které byly poskytnuty jako kolaterál v repo obchodech nebo byly půjčeny. Cennými papíry, o kterých se účtuje v této účtové skupině jsou bezkuponové dluhopisy emitované státem a bezkuponové dluhopisy emitované FNM, bezkuponové dluhopisy emitované emisními bankami, kuponové dluhopisy včetně státních a komunálních, akcie, podílové listy (neúčtují se zde vlastní podílové listy emitované podílovými fondy; o nich se účtuje v účtové skupině 56), ostatní bezkuponové dluhopisy, směnky, cenné papíry zajištěné aktivy (tj. cenné papíry vzniklé v procesu sekuritizace jiné než hypoteční zástavní listy), Neúčtuje se zde o vlastních akciích (účtují se v účtové skupině 56), vlastních dluhopisech (účtuji se na účtech emitovaných cenných papírů), o vlastních směnkách (účtuje se o nich na účtech emitovaných cenných papírů).

9. V účtové skupině 39 se účtuje o opčních prémiích z nakoupených a prodaných opcí s úrokovými, měnovými, akciovými, komoditními a úvěrovými nástroji a změnách v reálných hodnotách opcí.

Účtová třída 4 - Nehmotný, hmotný majetek, účasti, cenné papíry držené do splatnosti a ostatní dlouhodobé finanční investice, zahraniční pobočky a jednatelství

Článek I

V této účtové třídě se účtují:

a) účasti, cenné papíry pořízené v primárních emisích neurčené k obchodování a cenné papíry držené do splatnosti (účtová skupina 41),
b) prostředky poskytnuté zahraničním pobočkám a jednatelstvím (účtová skupina 42),
c) hmotný majetek a jeho pořízení, zásoby (účtové skupiny 43 a 48),
d) nehmotný majetek a jeho pořízení (účtová skupina 47).

Článek II

1. Na účtech účtové skupiny 41 se účtují:

a) účasti s podstatným a rozhodujícím vlivem,
b) cenné papíry pořízené v primárních emisích neurčené k obchodování a cenné papíry držené do splatnosti. Těmito cennými papíry jsou směnky, cenné papíry zajištěné aktivy, kuponové dluhopisy, státní bezkuponové dluhopisy, bezkuponové dluhopisy emisních bank, ostatní bezkuponové dluhopisy,
c) opravné položky v souladu s ustanoveními Čl. VII Obecných ustanovení.

2. V účtové skupině 42 se účtují prostředky dlouhodobě poskytnuté pobočkám a jednatelstvím v zahraničí (nejde o účasti). Účtují se zde i prostředky, které poskytla centrála pro jejich prostřednictvím poskytnuté dlouhodobé úvěry zvláštního charakteru.

3. Na účtech účtové skupiny 43 se účtuje o hmotném majetku v souladu s ustanoveními Čl. XIV Obecných ustanovení a oprávkách k hmotnému majetku. Účtuje se zde též o výdajích na pořízení hmotného majetku a poskytnutých zálohách na pořízení hmotného majetku a opravných položkách k těmto zálohám (při přechodném snížení jejich hodnoty) v souladu s ustanoveními Čl. VII Obecných ustanovení.

4. Na účtech účtové skupiny 47 se účtuje o nehmotném majetku v souladu s ustanoveními Čl. XV Obecných ustanovení a oprávkách k nehmotnému majetku. Účtuje se zde též o výdajích na pořízení nehmotného majetku a poskytnutých zálohách na pořízení nehmotného majetku a opravných položkách k těmto zálohám (při přechodném snížení jejich hodnoty) v souladu s Čl. VII Obecných ustanovení.

5. V účtové skupině 48 se účtuje o zásobách, pokud se o nich neúčtuje jako o časovém rozlišení (účtová skupina 35, účet Náklady příštích období). Pořízení zásob v průběhu běžného účetního období se účtuje přímo na vrub nákladů v účtové skupině 63. Počáteční zůstatek (skutečný stav zásob zjištěný inventurou za předchozí účetní období) se na počátku následujícího účetního období odúčtuje z účtové skupiny 48 na vrub nákladů v účtové skupině 63. Na konci účetního období se skutečný stav zásob zjištěný inventurou účtuje ve prospěch nákladů v účtové skupině 63 a na vrub účtu v účtové skupině 48.

Účtová třída 5 - Kapitálové účty, dlouhodobé závazky a závěrkové účty

Článek I

Na účtech účtové třídy 5 se účtuje o:

a) dotacích a obdobných prostředcích (účtová skupina 50),
b) emitovaných dlouhodobých cenných papírech (účtová skupina 52),
c) podřízených finančních závazcích (účtová skupina 53),
d) rezervách (účtová skupina 54),
e) rezervních fondech a ostatních fondech ze zisku (účtová skupina 55),
f) základním kapitálu, kapitálových fondech a dlouhodobých závazcích zahraniční pobočky k centrále (účtová skupina 56),
g) hospodářském výsledku (účtová skupina 57 a 59),
h) závěrkových účtech (účtová skupina 58).

Článek II

1. Na účtech účtové skupiny 50 se účtuje o dotacích a obdobných prostředcích, které účetní jednotky obdržely od státu nebo jiných subjektů. Účty se dále člení podle subjektů, které prostředky poskytly a podle účelu, na které byly poskytnuty. Při přijetí prostředků od poskytovatele, popř. jejich vrácení poskytovateli, je účtováno se souvztažnými zápisy na účtech v účtové skupině 12 nebo 13. Podle účelu dotace, resp. účelu obdobných prostředků, jsou souvztažnými zápisy při jejich použití zápisy na účtech účtové skupiny 56, 43, 47 nebo na příslušné účty účtové třídy 7 s případným časovým rozlišením.

2. Na účtech účtové skupiny 52 se účtuje o emitovaných cenných papírech se splatností nad 1 rok. Cennými papíry, o kterých se účtuje v této účtové skupině, jsou kuponové dluhopisy, hypoteční zástavní listy, směnky a bezkuponové dluhopisy. Účtuje se zde také o pořízených vlastních dluhopisech. Neúčtuje se zde o emitovaných podřízených cenných papírech; o nich je účtováno v účtové skupině 53, neprodaných listinných cenných papírech, o nichž se účtuje na podrozvahových účtech v účtové skupině 99. Pří splatností se dosud neproplacené cenné papíry přeúčtují na vrub účtu v účtové skupině 52 a ve prospěch účtu v účtové skupině 37 (účet Závazky z emitovaných dluhopisů).

3. Na účtech účtové skupiny 53 se účtují finanční závazky, o kterých bylo smluvně dohodnuto, že v případě likvidace, konkurzu, nuceného vyrovnání nebo jiného vyrovnání účetní jednotky budou splaceny až po uspokojení ostatních pohledávek věřitelů. Účtují se zde podřízené finanční závazky ve formě přijatých úvěrů, přijatých vkladů nebo emitovaných cenných papírů.

4. V účtové skupině 54 se účtuje o rezervách, které se člení podle účelu, na nějž jsou rezervy tvořeny.

5. V účtové skupině 55 se účtuje o rezervním fondu vytvářeném podle příslušných ustanovení obchodního zákoníku a ostatních rezervních a účelových fondech vytvářených ze zisku po zdanění v souladu se zvláštními předpisy nebo vnitřními předpisy účetních jednotek.

6. V účtové skupině 56 se účtuje o:

a) základním kapitálu podle obchodního zákoníku zapsaném do obchodního rejstříku,
b) prostředcích dlouhodobě svěřených pobočce zahraniční centrálou,
c) ážiu při emisi cenných papírů základního kapitálu účetní jednotky a popř. z ažía pří zvýšení základního kapitálu, z aktivního rozdílu pří přeměně konvertibilních dluhopisů na akcie,
d) ostatních kapitálových fondech, kapitálovém fondu podílových fondů (emitovaných podílových listech), o vlastních akciích, o kurzových rozdílech z čistých investic spojených s cizoměnovými účastmi s rozhodujícím nebo podstatným vlivem, o změnách reálných hodnot zajišťovacích derivátů, u nichž byla použita metoda zajištění peněžních toků, o změnách reálných hodnot majetku a závazků investičních, podílových, penzijních fondů, tvorbě a použití fondu na nové ocenění zlata (jen ČNB).

7. V účtové skupině 57 se účtuje o nerozděleném zisku předchozích účetních období, neuhrazené ztrátě předchozích účetních období. Na účtech této účtové skupiny se účtuji opravy účtování nákladů a výnosů minulých období, pokud jsou zásadní.

8. V účtové skupině 58 se účtuje v souladu s ČI. XIX Obecných ustanovení.

9. V účtové skupině 59 se účtuje o hospodářském výsledku ve schvalovacím řízení.

Účtová třída 8 - Náklady

Článek I

V této účtové třídě se účtují veškeré náklady související s finančními a ostatními činnostmi účetní jednotky, u nichž se uplatňuje zásadně účelové členění. Náklady se účtují časově rozlišené za účetní období. Zásady časového rozlišování nákladů obsahuje Č1. IV Obecných ustanovení. V této účtové třídě se účtuje rovněž o tvorbě rezerv, o tvorbě opravných položek, daních a o vnitrobankovních nákladech. Při prodeji finančních aktiv se za náklady považují rozdíly (ztráty) mezi prodejní cenou a oceněním v účetnictví k okamžiku vypořádání prodeje (netto způsob).

Článek II

1. Na účtech účtové skupiny 61 se účtují náklady na finanční činnosti, zejména:

a) nákladové úroky včetně úroků na emitované cenné papíry,
b) náklady na poplatky a provize, které přímo souvisejí s operacemi při vedeni účtů a provádění platebního styku, náklady na poplatky a provize ve vztahu k bankám a zúčtovacím centrům, SWIFT, k družstevním záložnám, apod.
c) pokles reálné hodnoty při přecenění cenných papírů na reálnou hodnotu, ztráty z prodeje cenných papírů, poplatky nebo provize související s prodejem nebo jiným úbytkem cenných papírů,
d) náklady na devizové operace, zejména ztráty z kurzových rozdílů a náklady z nákupu a prodeje valut a deviz,
e) náklady na ostatní finanční operace, o nichž se účtuje v účtové skupině 32, v podrozvaze (účtové skupiny 91 až 93, 97, 98), např. náklady na poplatky za inkaso šeků, za správu, uložení, úschovu nebo obhospodařování cenných papírů, za přijaté záruky, úvěrové přísliby,
f) záporné reálné hodnoty z pevných termínových operací a opcí,
g) náklady na tisk bankovek a ražbu mincí (jen ČNB).

2. Na účtech účtové skupiny 63 se zejména účtují mzdové náklady zaměstnanců účetní jednotky a odměny za práce konané na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, sociální náklady (náklady sociálního a zdravotního pojištění, pojištění v nezaměstnanosti), daně a poplatky, místní daně a poplatky, clo apod., nakupované výkony (materiál, služby, cestovné apod.), odpisy hmotného majetku a odpisy nehmotného majetku. V této účtové skupině se účtují rovněž i náklady na různé činnosti zaměstnanců, které vyplývají z platné kolektivní smlouvy uzavřené mezi účetní jednotkou jako zaměstnavatelem a zaměstnanci a nejsou hrazeny ze sociálního fondu.

3. V účtové skupině 65 se zejména účtuje tvorba opravných položek v souladu s ustanoveními Čl. VII Obecných ustanovení a tvorba rezerv v souladu s ustanoveními Čl. VIII Obecných ustanovení.

4. V účtové skupině 66 se zejména účtují:

a) částky odepsaných pohledávek za bankami, za klienty, členy družstevních záložen a ostatními dlužníky,
b) ztráty související s postoupením pohledávky za bankami, za klienty, členy družstevních záložen a ostatními dlužníky,
c) ztráty z převodů účastí s rozhodujícím nebo podstatným vlivem účtovaných v účtové skupině 41 na třetí osoby,
d) podíl na ztrátě účastí v ekvivalenci včetně změn ocenění v souladu s příslušným ustanovením Článku V Obecných ustanovení,
e) náklady na daň z přidané hodnoty, pokuty a penále, rozdíly zjištěné při inventarizaci, škody, příspěvky Fondu pojištění vkladů, Garančnímu fondu obchodníků s cennými papíry, příspěvky Zajišťovacímu fondu družstevních záložen a jiné provozní náklady, které nelze zaúčtovat v účtové skupině 63,
f) úroky z prodlení ze závazků z jiných než finančních činností v souladu s ustanoveními Čl. IV Obecných ustanovení.

5. V účtové skupině 67 se účtují mimořádné náklady z výjimečných nahodilých událostí nesouvisejících s předmětem podnikání účetní jednotky. Neúčtují se zde manka a škody (o nich se účtuje v účtové skupině 66), ani opravy nákladů nebo výnosů minulých účetních období (o nich se účtuje na účtech nákladů nebo výnosů běžného období, popř. na účtech účtové skupiny 57, jde-li o opravy zásadních chyb).

6. V účtové skupině 68 se účtuje daň z příjmů (u ČNB odvod volného zůstatku zisku) v členění na daň splatnou a daň odloženou, doměrky a vratky daně z příjmů za minulá léta.

7, V účtové skupině 69 se účtují vnitropodnikové náklady vyplývající z vnitřních vztahů účetní jednotky. Účtová skupina 69 musí mít ke dni sestavení účetní závěrky shodný zůstatek s účtovou skupinou 79.

Účtová třída 7 - Výnosy

Článek I

V této účtové třídě se účtují veškeré výnosy z finančních a ostatních činností účetní jednotky, u nichž se uplatňuje zásadně účelové členění. Výnosy se účtují časově rozlišené za účetní období. Zásady časového rozlišování obsahuje Č1. IV Obecných ustanovení. V této účtové třídě se účtuje rovněž o použití rezerv, o použití opravných položek, mimořádných

výnosech a o vnitrobankovních výnosech. Při prodeji finančních aktiv se za výnosy považují rozdíly (zisky) mezi prodejní cenou a oceněním v účetnictví k okamžiku vypořádání prodeje (netto způsob).

Článek II

1. Na účtech účtové skupiny 71 se účtují veškeré výnosy z finančních činností, zejména:

a) úrokové výnosy včetně úroků z cenných papírů,
b) výnosy z poplatků a provizi, které přímo souvisejí s operacemi při vedení účtů a provádění platebního styku ve vztahu k bankám a zúčtovacím centrům, SWIFT a klientům (členům),
c) zvýšení reálné hodnoty při přecenění cenných papírů na reálnou hodnotu a zisky z prodeje cenných papírů,
d) výnosy z devizových operací, zejména zisky z kurzových rozdílů a výnosy z nákupu a prodeje valut a deviz,
e) výnosy z ostatních finančních operaci, o nichž se účtuje v účtové skupině 32, v podrozvaze (účtové skupiny 91 až 93, 97, 98), např. výnosy z poplatků za inkaso šeků, za úschovu, uložení, správu nebo obhospodařování cenných papírů, a dále např. výnosy z vkladů v garančních fondech burz,
f) kladné reálné hodnoty z pevných termínových operací a opcí,
g) výnosy z emise bankovek a mincí (jen ČNB).

2. V účtové skupině 75 se zejména účtuje použití opravných položek a rezerv v souladu s ustanoveními Čl. VII a Čl. VIII Obecných ustanovení.

3. V účtové skupině 76 se zejména účtují:

a) výnosy z odepsaných pohledávek za bankami, za klienty, členy družstevních záložen a ostatními dlužníky,
b) zisky související s postoupením pohledávky za bankami, za klienty, členy družstevních záložen a ostatními dlužníky,
c) zisky z převodů účastí s rozhodujícím nebo podstatným vlivem účtovaných v účtové skupině 41 na třetí osoby,
d) podíl na zisku účastí v ekvivalenci včetně změn ocenění v souladu s příslušným ustanovením Článku V Obecných ustanovení,
e) výnosy z převodu hmotného a nehmotného majetku účetní jednotky na třetí osoby, výnosy z prodeje majetku uskutečněného prostřednictvím realitních kanceláří, náhrady škod a mank, pokuty a penále, ostatní výnosy, které nelze zaúčtovat v jiných účtových skupinách účtové třídy 7,
f) úroky z prodlení z pohledávek z mých než finančních činností v souladu s ustanoveními Čl. IV Obecných ustanovení.

4. V účtové skupině 77 se účtují mimořádné výnosy, k nimž patří výnosy z výjimečných nahodilých událostí nesouvisejících s předmětem podnikání účetní jednotky. Neúčtují se zde náhrady mank a škod (o nich se účtuje v účtové skupině 76), ani opravy nákladů nebo výnosů minulých účetních období (o nich se účtuje na účtech nákladů nebo výnosů běžného období, popř. na účtech účtové skupiny 57, jde-li o opravy zásadních chyb).

5. Na účtech účtové skupiny 79 se účtují vnitropodnikové výnosy vyplývající z vnitřních vztahů účetní jednotky. Účtová skupina 79 musí mít ke dni sestavení účetní závěrky shodný zůstatek s účtovou skupinou 69.

Účtová třída 9 - Podrozvahové účty

Článek I

1. Na účtech účtové třídy 9 se účtuje podvojně o majetku a závazcích, o kterých se neúčtuje na rozvahových účtech. Jde o budoucí pevné a potenciální pohledávky a závazky.

2. Pro oceňování majetku a závazků na podrozvahových účtech se použijí způsoby stanovené zákonem s tím, že se nevytváří opravné položky. Ceny se stanoví jako smluvní nebo jinak v souladu s obecně závaznými právními předpisy.

3. O operacích účtovaných na podrozvahových účtech se účtuje od data vzniku pohledávky nebo závazku do data jejich vypořádání.

4. U cizoměnových kontraktů se při přepočtu cizí měny na Kč postupuje podle Čl. VI Obecných ustanovení.

5. V případě, že se několik účetních jednotek spojí k zajištění pohledávek nebo závazků, každá z nich účtuje poměrný podíl, který na ni připadá z celkové pohledávky nebo závazku.

6. Na podrozvahových účtech se účtuje podle povahy účetních případů; o pohledávkách se účtuje na účtech aktivních, o závazcích na účtech pasivních.

7. Pro vedení analytické evidence k podrozvahovým účtům platí hlediska stanovená v Obecných ustanoveních. Kromě toho u účtové skupiny 95 je analytická evidence vedena podle forwardů, futures a swapů a u účtové skupiny 96 podle nakoupených a prodaných opcí. Pro vedení syntetických a analytických účtů k podrozvahovým účtovým skupinám platí hlediska stanovená v Obecných ustanoveních. Kromě toho u účtové skupiny 95 jsou syntetické a analytické účty vedeny podle forwardů, futures a swapů a u účtové skupiny 96 podle nakoupených a prodaných opcí.

Článek II

1. V účtové skupině 91 se účtuje o poskytnutých a přijatých příslibech úvěrů a půjček podle zvláštních předpisů, sjednaných nevyčerpaných rámcích na kontokorentních účtech, o rámcích sjednaných při obstarávání emise cenných papírů klienta, stane-li se účetní jednotka jejich prvním nabyvatelem.

2. V účtové skupině 92 se účtuje o poskytnutých a přijatých zárukách podle obchodního zákoníku, nebo podle jiných obdobných předpisů, o poskytnutých a přijatých přijetí směnek (akceptech) směnečníkem podle směnečného a šekového zákona nebo jiných obdobných právních předpisů, o poskytnutých a přijatých zárukách z indosamentu směnek, o poskytnutých a přijatých směnečných rukojemstvích (svalech) podle směnečného a šekového zákona nebo jiných obdobných právních předpisů. Účtuje se zde také o příslibech k zárukám.

3. V účtové skupině 93 se účtuje o otevření akreditivů z příkazu příkazce, o otevřeni akreditivů z příkazu účetní jednotky podle obchodního zákoníku nebo podle jiných obdobných právních předpisů, o potvrzeních otevření akreditivů a o přijatých potvrzeních akreditivů. Neúčtuje se zde o krytých akreditivech, o nichž se účtuje na účtech účtové skupiny 22 (převod z účtu klienta), nebo na účtech účtové skupiny 91 (přísliby úvěrů), 92 (poskytnutá záruka), nebo přímé poskytnutí úvěru (účtové třídy 1 a 2). V této účtové skupině se neúčtuje o avizovaných akreditivech.

4. V účtové skupiny 94 se účtuje o pohledávkách a závazcích ze spotových operací s cennými papíry, cizími měnami nebo komoditami v období mezi dnem sjednání obchodu a dnem vypořádáni obchodu. Spotovými operacemi se rozumí operace nákupu a prodeje finančních aktiv s obvyklým termínem dodání (období od uzavření obchodu do jeho vypořádání není delší než 2 dny, případně jiné období v závislosti na zvyklostech trhu).

5. V účtové skupině 95 se účtuje o pohledávkách a závazcích z pevných termínových operací s úvěrovými, úrokovými, měnovými, akciovými a komoditními nástroji. Pohledávky a závazky se účtují v hodnotě podkladového nástroje a dále se přeceňují z titulu změn rizikových i bezrizikových úrokových měr, spotových měnových kurzů, změn cen akcií a změn cen komodit. Účetní jednotka může rozhodnout, že tyto pohledávky a závazky nebude přeceňovat z titulu změn úrokových měr.

6. V účtové skupině 96 se účtuje o pohledávkách a závazcích z opcí s úvěrovými, úrokovými, měnovými, akciovými a komoditními nástroji. Pohledávky a závazky se účtují v hodnotě podkladového nástroje a dále se přeceňují z titulu změn rizikových i bezrizikových úrokových měr, spotových měnových kurzů, změn cen akcií a změn cen komodit. Účetní jednotka může rozhodnout, že tyto pohledávky a závazky nebude přeceňovat z titulu změn úrokových měr.

7. V účtové skupině 97 se účtuje o poskytnutých a přijatých nemovitých zástavách, peněžních zástavách, zástavách - cenných papírech a o ostatních zástavách, o kolaterálech přijatých v repo obchodech.

8. V účtové skupině 98 se účtuje o hodnotách převzatých a předaných k obhospodařování, do úschovy, do správy, k uložení podle obchodního zákoníku, zákona o cenných papírech, nebo podle jiných právních předpisů. ČNB zde dále účtuje bankovky a mince v zásobě a na cestě, vyrobené a zničené bankovky a mince tuzemské měny.

9. Účtovou skupinu 99 tvoří uspořádací účty a evidenční účty. Na uspořádacích účtech se účtuje souvztažně s účty v účtových skupinách 95 a 96 o pohledávkách a závazcích z derivátů v hodnotách podkladových nástrojů a rozdílech z přecenění těchto pohledávek a závazků z titulu změn rizikových i bezrizikových úrokových měr, spotových měnových kurzů, změn cen akcií a změn cen komodit, popř. ze změn úrokových měr. Na evidenčních účtech účtuje účetní jednotka odepsané pohledávky, které jsou předmětem dalšího sledování, upomínání a vymáhání, hodnoty v evidenci (např. přísně zúčtovatelné tiskopisy, neprodané listinné cenné papíry, jiné hodnoty v evidenci apod.). Neúčtují se zde nakoupené ceniny, jejichž hodnota se účtuje v účtové skupině 11 nebo účtové skupině 35. Dále se zde účtují položky vyplývající z podvojného účtování na podrozvahových účtech v případech, pro které nevyplývá souvztažnost s jiným podrozvahovým účtem.

C. Zvláštní ustanovení pro investiční, podílové, penzijní fondy

Článek I

Pro účetní jednotky, které jsou investičním fondem, podílovým fondem, penzijním fondem (dále jen "účetní jednotky") platí následující odchylná ustanovení od obecných ustanovení. Ustanovení dále uvedených odstavců 1, 6 neuplatní penzijní fondy:

1. Okamžikem uskutečnění účetního případu při nákupu a prodeji cenného papíru se rozumí okamžik sjednání smlouvy o nákupu nebo prodeji, v případě, že doba mezi uzavřením smlouvy a plněním závazku z této smlouvy není delší než obvyklá doba pro vypořádání obchodů podle běžných obchodních zvyklostí na daném trhu okamžik přecenění na reálnou hodnotu. Za okamžik uskutečnění účetního případu se v případě smluv o derivátech považuje:

a) okamžik, kdy byla uzavřena příslušná smlouva,
b) okamžik, kdy došlo ke změně reálné hodnoty derivátu,
c) okamžik, kdy došlo k plnění na základě příslušné smlouvy. 2. Emitované podílové listy se účtují na účet Kapitálový fond podílového fondu v účtové skupině 56.

3. Pro stanovení upravené hodnoty majetku a závazků v případě, že nelze použit ustanovení odst. 9 Čl. V Obecných ustanovení, použijí příslušná ustanovení vyhlášky č. 207/1998 Sb., o výpočtu hodnoty cenných papírů v majetku v podílovém fondu nebo investičním fondu.

4. Za úrokové výnosy u kuponových dluhopisů se považuje nabíhající kupon podle emisních podmínek zvýšený nebo snížený o alikvotní podíl prémie nebo diskontu. Alikvotním podílem prémie nebo diskontu se rozumí podíl prémie či diskontu do doby splatnosti dluhopisu.

5. Změny reálné hodnoty z přecenění cenných papírů se účtují na příslušné účty v účtové skupině 56, účet Oceňovací rozdíl z přecenění majetku a závazků (o nabíhajícím kuponu i bezkuponových dluhopisech se účtuje v souladu s ustanovením odst. 18 písm. a) Čl. X Obecných ustanovení, u bezkuponových dluhopisů se účtuje o alikvotním úrokovém výnosu v souladu s ustanovením odst. 18 písm. b) Čl. X Obecných ustanovení, a to na účty výnosů souvztažně s příslušnými účty cenných papírů, resp. u závazků na účty nákladů). Při úbytku majetku a závazků se oceňovací rozdíl z účtu Oceňovací rozdíl z přecenění majetku a závazku zúčtuje na příslušný účet v účtové skupině 61 -Náklady na finanční činnosti, resp. v účtové skupině 71 - Výnosy z finančních činností.

6. Kurzové rozdíly vzniklé zpravidla denním přeceňováním majetku a závazků účtovaných v cizích měnách se účtují na účet v účtové skupině 56, účet Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků. Při úbytku majetku nebo závazků se kurzový rozdíl zúčtuje na příslušný účet nákladů v účtové skupině 61- Náklady na finanční činnosti resp. výnosy v účtové skupině 71 - Výnosy z finančních činností.

7. Pro účely tohoto opatření se v ustanovení odst. 4 písm. a) Čl. XI Obecných ustanovení rozumí klasickým repem a klasickým reverzním repem úvěry a půjčky zajištěné zajišťovacím převodem cenných papírů (§ 5e zákona č. 248/1992 Sb.).

8. Penzijní fondy při přesunech mezi cennými papíry k obchodování, k prodeji a drženými do splatnosti postupují

v souladu s ustanovením odst. 21 Článku X Obecných ustanovení. Při přesunu cenného papíru ze skupiny cenných papírů k prodeji do skupiny cenných papírů držených do splatnosti zúčtují oceňovací rozdíl z účtu Oceňovací rozdíl z přecenění majetku a závazků na příslušné účty časového rozlišení a jejich rozpouštění do nákladů nebo výnosů po dobu držby (do splatnosti) cenných papírů. Reálná hodnota cenného papíru se k okamžiku přesunu považuje za novou naběhlou hodnotu, která je dále zvyšována o nabíhající úrokové výnosy. Při přesunu cenného papíru ze skupiny cenných papírů držených do splatnosti do skupiny cenných papírů k prodeji nebo do skupiny cenných papírů k obchodování je cenný papír k okamžiku přesunu přeceněn na reálnou hodnotu se současným zachycením rozdílu z přecenění na účtu Oceňovacích rozdílů z přecenění majetku a závazků. Pokud je k přesunovanému cennému papíru zařazenému do skupiny cenných papírů držených do splatnosti vytvořena opravná položka, je přesunem zrušena zúčtováním na účet cenných papírů k obchodování nebo k prodeji (tzn. že po přesunu do cenných papírů k prodeji nebo k obchodování je na účet Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků zahrnut pouze rozdíl mezi reálnou hodnotou přesunovaného cenného papíru a jeho naběhlou hodnotou).

9. Změny reálných hodnot všech derivátů sjednaných za účelem zajištění (zajištění peněžních toků, zajištění reálné hodnoty) se účtují na účet v účtové skupině 56, účet Oceňovací rozdíly z přepočtu zajišťovacích derivátů a zajišťovaných položek, při zajištění reálné hodnoty na účet v účtové skupině 56, účet Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků. Zisky nebo ztráty z přecenění zajišťovacích derivátů jsou do nákladů nebo výnosů zúčtovány ve stejných obdobích, kdy jsou zúčtovány náklady nebo výnosy spojené se zajišťovacími nástroji. Zisky a ztráty z přecenění derivátů se při vypořádání zúčtují s příslušnými účty v účtové skupině 61 - Náklady na finanční činnosti resp. Výnosy z finančních činností.

10. Změny ocenění neprovozního hmotného majetku se zaúčtují na účet v účtové skupině 56, účet Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků. Na účtu Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků účtují účetní jednotky minimálně jednou ročně za předpokladu, že tyto změny jsou samostatně běžně sledovány v operativním informačním systému účetní jednotky. Pří úbytku tohoto majetku se oceňovací rozdíly zúčtují na příslušný účet v účtové skupině 66 - Ostatní provozní náklady, účet Náklady z převodu hmotného a nehmotného majetku resp. v účtové skupině 76 - Ostatní provozní výnosy, účet Výnosy z převodu hmotného a nehmotného majetku. Pro účely odpisování hmotného majetku se k těmto změnám nepřihlíží.

11. Penzijní fond časově rozlišuje pořizovací náklady na smlouvy o penzijním připojištění. Tyto pořizovací náklady se časové rozlišuji maximálně po dobu platnosti příslušné smlouvy o penzijním připojištění.

12. Penzijní fondy účtují přijaté příspěvky od účastníků penzijního připojištění na účet Závazky z penzijního připojištění v účtové skupině 37 souvztažně s účtem Běžný účet v účtové skupině 13. Na závazky vyplývající ze smluv o penzijním připojištění tvoří penzijní fond rezervy, o kterých se účtuje v účtové skupině 54. Výše tvorby rezervy se stanoví na základě pojistně-matematické současné hodnoty přislíbených výplat penzijního připojištění a snížené o sumu prostředků evidovaných ve prospěch příjemců penzí. Současnou hodnotou se rozumí očekávané platby podle penzijního plánu, tj. diskontovaná hodnota budoucích čistých úbytků peněz, které se očekávají, že budou nutné k vypořádání závazků. Způsob výpočtu rezervy popíše penzijní fond v příloze účetní závěrky. O tvorbě a použití rezerv se účtuje v souladu s ustanoveními Čl. VIII Obecných ustanovení.

Článek II

Z popisu účtových skupin v účtových třídách použije investiční fond, podílový fond, penzijní fond jednotlivá ustanovení příslušných článků pro činnosti stanovené zvláštními právními předpisy.

D. Zvláštní ustanovení pro spořitelní a úvěrní družstva (družstevní záložny)

1. Družstevní záložny nepoužijí ustanovení jednotlivých článků Obecných ustanovení pro činnosti, které jim nepovoluje zákon č. 85/1995 Sb., ve znění zákona č. 100/2000 Sb.

2. V účtové třídě 14 a15 se účtuje o:

a) běžných účtech družstevních záložen,
b) krátkodobých termínových vkladech  družstevních záložen,
c) dlouhodobých termínových vkladech jiných družstevních záložen,
d) běžných účtech jiných družstevních záložen,
e) krátkodobých termínových vkladech jiných družstevních záložen,
f) dlouhodobých termínových vkladech jiných družstevních záložen,
g) poskytnutých úvěrech jiným družstevním záložnám,
h) přijatých úvěrech od jiných družstevních záložen nebo bank,
i) klasifikovaných úvěrech poskytnutých družstevním záložnám,
j) opravné položce ke klasifikovaným úvěrům.

Neúčtují se zde přijaté vklady a poskytnuté úvěry členům družstev, vklady jiných právnických osob a úvěry poskytnuté obcím v České republice. Neúčtují se zde ani ostatní pohledávky a závazky vůči členům, o nichž se účtuje na účtech v účtové skupině 34.

3. Účtovou skupinu 21 použijí družstevní záložny pro úvěry poskytnuté obcím v ČR a poskytnuté půjčky Zajišťovacímu fondu družstevních záložen.

4. V účtové skupině 22 účtují družstevní záložny přijaté vklady od jiných právnických osob.

5. V účtové skupině 28 se účtuje o:

a) běžných účtech členů,
b) krátkodobých termínových vkladech členů,
c) dlouhodobých termínových vkladech členů,
d) úsporných vkladech členů,
e) poskytnutých krátkodobých úvěrech členům,
f) poskytnutých střednědobých úvěrech členům,
g) poskytnutých dlouhodobých úvěrech členům,
h) klasifikovaných úvěrech poskytnutých členům,
i) opravných položkách ke klasifikovaným úvěrům.

6. Na účtech v účtové skupině 34 se účtují ostatní pohledávky a závazky vůči členům z činnosti, které družstevní záložny poskytují svým členům podle § 3 odst. 1 písm. d) body 1., 2. a 4. V této účtové skupině sena samostatném účtu účtují rovněž pohledávky a závazky vůči Zajišťovacímu fondu družstevních záložen.

7. Na účtech v účtové skupině 37 se účtuje o pohledávkách a závazcích vůči členům družstevní záložny, např. z titulu uhrazovací povinnosti člena.

8. O poskytnutých a přijatých zárukách se účtuje na podrozvahových účtech v účtové skupině 92.

Příloha č. 3 k opatření čj. 282/73 390/2001

Přechodná ustanovení

Účetní jednotky k 1. 1. 2002, není-li stanoveno jinak, provedou změny vyplývající z přílohy č. 1, z Čl. I až XXI Obecných ustanovení přílohy č. 2 tohoto opatření takto:

Článek I

Účetní jednotky, které jsou bankou, ČNB a Česká konsolidační agentura provedou následující změny:

1. Zruší ve prospěch mimořádných výnosů opravné položky vytvořené k cenným papírům účtovaným v účtových skupinách 36 a 38 včetně opravných položek k cenným papírům daných do repo operaci z těchto účtových skupin.

2. Ocení cenné papíry účtované v účtových skupinách 36 a 38 reálnou hodnotou. Rozdíl ze změny metody ocenění (přechod z ocenění historickou cenou na reálnou hodnotu) se zúčtuje na vrub mimořádných nákladů popř. ve prospěch mimořádných výnosů.

3. Převedou zůstatky účtů účtové skupiny 30 na příslušné účty v účtové skupině 31 a 39.

4. Převedou zůstatky účtu účtové skupiny 44 na příslušné účty v účtových skupinách 43 a 47 a zůstatky účtů účtové skupiny 45 na příslušné účty v účtové skupině 43.

5. Na účet Dluhové cenné papíry pořízené v primárních emisích neurčené k obchodování se zařazují takovéto cenné papíry pořízené po 1. 1. 2002. Účetní jednotka může do tohoto portfolia převést k prvnímu dni nového účetního období cenné papíry zařazené do cenných papírů držených do splatnosti, které splňují tuto náplň.

6. Rezervy na standardní úvěry nejpozději do 31. 12. 2005 podle svého rozhodnutí převedou v souladu s ustanoveními Čl. II a Čl. VIII Obecných ustanovení do opravných položek ke klasifikovaným pohledávkám tak, aby pohledávky po zohlednění opravných položek nebyly v rozporu s příslušným Opatřením ČNB, použijí je na úhradu nákladů na odpis pohledávek nebo na úhradu ztrát z postoupení pohledávek nebo rozpustí pro nepotřebnost.

7. Obecné rezervy na záruky nejpozději do 31. 12. 2005 podle svého rozhodnutí přiřadí ke specifickým rezervám k zárukám, a v souladu s ustanoveními Čl. VII a Čl. VIII Obecných ustanovení převedou do opravných položek ke klasifikovaným pohledávkám z plnění záruk tak, aby pohledávky po zohlednění opravných položek nebyly v rozporu s příslušným Opatřením ČNB použijí je na úhradu nákladů na odpis těchto pohledávek nebo na úhradu ztrát z postoupení pohledávek nebo rozpustí pro nepotřebnost.

8. Rezervy na opravy hmotného majetku, které účetní jednotka vykazuje k 31. 12. 2001, se zruší v obdobích podle zákona č. 593/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

9. Při použití ocenění ekvivalencí zruší ve prospěch výnosů opravné položky vytvořené k účastem s rozhodujícím a podstatným vlivem účtovaným v účtové skupině 41. Účasti

s rozhodujícím a podstatným vlivem účtované v účtové skupině 41 ocení ekvivalencí. Rozdíl ze změny metody ocenění (přechod z ocenění pořizovací cenou na ocenění ekvivalencí) se zúčtuje na vrub mimořádných nákladů resp. mimořádných výnosů.

Článek II

Účetní jednotky, které nejsou bankami, ČNB, Českou konsolidační agenturou, provedou následující změny:

1. Zůstatek účtu 702 - Konečný účet rozvažný převedou na účet Počáteční účet rozvažný v účtové skupině 58.

2. Zůstatky účtů účtových skupin 01, 02, 03, 04, 05, 07, 08 převedou na příslušné účty v účtových skupinách 43 a 47.

3. Zůstatky účtů v účtových skupinách 06 a 25 převedou na příslušné účty účtových skupin 36, 38, popř. 41 podle záměru držby, u bezkuponových a kuponových dluhopisů se zruší účty časového rozlišení (účet 385 - Příjmy příštích období) a zůstatky se převedou na příslušné účty v účtové skupině 36, 38 a 41. Opravné položky vytvořené k cenným papírům v účtové skupině 06, s výjimkou cenných papírů, převedených do účtové skupiny 41 popř. 36 na účet Ostatní podíly, a cenným papírům v účtové skupině 25 se zruší ve prospěch mimořádných výnosů. Současně se zaúčtuje ve výši zrušených opravných položek přímé snížení cen cenných papírů na vrub účtu mimořádných nákladů jako změna metody ocenění. V případě, že ocenění reálnou hodnotou převyšuje ocenění historickou cenou, rozdíl z ocenění se zúčtuje ve prospěch mimořádných výnosů souvztažně s příslušným účtem cenných papírů. Účetní jednotky, které drží vlastní akcie popř. vlastní dluhopisy, převedou zůstatek účtu 252 na účet v účtové skupině 56, zůstatek účtu 255 na příslušný účet v účtové skupině 26 popř. 52. Investiční, podílové a penzijní fondy převedou zůstatky účtů včetně změny hodnoty zjištěné k 31. 12. 2001 v účtových skupinách 06 a 25 na příslušné účty v účtových skupinách 38 popř. 36 a změny metody ocenění se na ně nevztahuji. Investiční, podílové a penzijní fondy zúčtují oceňovací rozdíl včetně kurzových rozdílů do nákladů nebo výnosů až v okamžiku úbytku cenných papírů.

4. Zůstatky účtů v účtové skupině 11 převedou na účet v účtové skupině 48 popř. na účet Náklady příštích období v účtové skupině 35. V případě, že byla k účtu 112 vytvořena opravná položka, zůstatek účtu se převede s účtem 112 a opravná položka se rozpustí do výnosů.

5. Zůstatky účtů v účtové skupině 21 se převedou na příslušné účty v účtové skupině 11.

6. Zůstatek účtu 221 se převede na účet Běžné účty v účtové skupině 13, zůstatek účtu 222 se převede na samostatný účet v účtové skupině 13.

7. Družstevní záložny převedou zůstatky vkladů přijatých od družstevních záložen nebo uložené u bank a jiných družstevních záložen účtované na účtech 223, 224, 225, 226, 326, 328 a 476 na příslušné účty v účtové skupině 14.

8. Družstevní záložny převedou zůstatky přijatých úvěrů od bank nebo jiných družstevních záložen a poskytnuté úvěry jiným družstevním záložnám účtované na účtech 233, 234, 315, 317, 319, 393, 461 a 462 na příslušné účty v účtové skupině 15.

9. Zůstatky účtů v účtové skupině 23 převedou na účet Přijaté úvěry od jiných bank v účtové skupině 13.

10. Zůstatek účtu 241 se převede na účet Ostatní dluhopisy v účtové skupině 26, zůstatek účtu 473 se převede na příslušný účet v účtové skupině 52.

11. Zůstatky účtů 311 a 315 týkající se nefinančních činností se převedou na účet Různí dlužníci v účtové skupině 34 a zůstatek účtu 314 se převede na účet Poskytnuté provozní. zálohy v účtové skupině 34, ostatní pohledávky zaúčtované na účtu 315 a vyplývající z finančních činností se převedou podle své povahy na příslušné účty v účtové skupině 37, popř. 36, 38 (repo operace).

12. Zůstatky účtu 321 a z účtu 325 týkající se nefinančních činností se převedou na účet Různí věřitelé v účtové skupině 34, ostatní závazky zaúčtované na účtu 325 a týkající se finančních činností se zúčtují na příslušné účty v účtových skupinách 17 (repo operace) a 37. Zůstatek účtu 326 se převede na účet Zúčtování s příkazci v účtové skupině 37 a zůstatek účtu 324 se převede na účet Zúčtování s trhem v účtové skupině 34.

13. Družstevní záložny převedou zůstatky vkladů přijatých od členů družstevní záložny a úvěry poskytnuté členům družstevních záložen účtované na účtech 314, 316, 318, 325, 327, 329, 392, a 472 na příslušné účty v účtové skupině 28.

14. Družstevní záložny převedou zůstatky účtů úvěrů poskytnutých obcím v České republice účtované na účtech 312, 313, 372 a 394 na účty v účtových skupinách 21 popř. 24.

15. Družstevní záložny převedou zůstatky vkladů přijatých od jiných právnických osob účtované na účtech 322, 323, 324 a 477 na příslušné účty v účtové skupině 22.

16. Zůstatky účtů 331 a 336 se převedou na příslušné účty v účtové skupině 34, zůstatek účtu 335 se převede na účet Poskytnuté provozní zálohy v účtové skupině 34, zůstatek účtu 333 se převede na účet Různí věřitelé v účtové skupině 34.

17. Zůstatky účtů v účtové skupině 34 se převedou na účet Zúčtování se státním rozpočtem v účtové skupině 34.

18. Družstevní záložny převedou zůstatek pohledávek vůči Zajišťovacímu fondu družstevních záložen účtovaných na účtu 376 na účet Různí dlužníci v účtové skupině 34, zůstatek závazků vůči Zajišťovacímu fondu družstevních záložen účtované na účtu 376 na účet Různí věřitelé v účtové skupině 34.

19. Družstevní záložny převedou zůstatek půjčky poskytnuté Zajišťovacímu fondu družstevních záložen účtované na účtu 374 na příslušný účet v účtové skupině 21.

20. Zůstatek účtu 353 se převede na Pohledávky za akcionáři v účtové skupině 37.

21. Zůstatek účtu 351 z finančních činností se převede na příslušný účet v účtové skupině 13, z nefinančních činností na příslušný účet v účtové skupině 34.

22. Družstevní záložny převedou zůstatek účtu 354 na příslušný účet v účtové skupině 37.

23. Zůstatek účtu 353 se převede na účet Pohledávky za akcionáři v účtové skupině 37.

24. Zůstatek účtu 361 z finančních činností se převede na příslušný účet v účtové skupině 13, z nefinančních činností na příslušný účet v účtové skupině 34.

25. Zůstatek účtu 364 se převede na příslušný účet v účtové skupině 37.

26. Zůstatek účtu 367 se převede na příslušný účet v účtové skupině 37.

27. Zůstatek účtu 371 se převede na účet Zúčtování se státním rozpočtem v účtové skupině 34.

28. Zůstatky účtů 373 a 374 se převedou na příslušné účty v účtové skupině 39. Investiční a podílové fondy převedou zůstatek analytické evidence účtu 414 týkající se změn reálné hodnoty opcí na účet Oceňovací rozdíl z přepočtu zajišťovacích derivátů v účtové skupině 56.

29. Zůstatek účtu 375 se převede na příslušný účet v účtové skupině 26 resp. 52.

30. Zůstatky samostatné analytické evidence účtu 377 v členění na nákup nebo prodej cenných papírů na vlastní účet se převede na účet Zúčtování s trhem v účtové skupině 37, zůstatek účtu vyplývající z nákupu nebo prodeje pevných termínových operací na vlastní účet (složené marže) se převede na účet Zúčtování marží burzovních derivátů v účtové skupině 31, zůstatek účtu 377 vyplývající z nákupu nebo prodeje opcí na vlastní účet se převede na účet Zúčtování s trhem v účtové skupině 37.

31. Zůstatky samostatné analytické evidence účtů 378, 379 v členění na pevné termínové operace a složená depozita pro obchody na organizovaných trzích s deriváty se převedou na příslušné účty v účtové skupině 31. Investiční a podílové fondy převedou zůstatek analytické evidence účtu 414 týkající se změn reálné hodnoty pevných termínových obchodů na účet Oceňovací rozdíl z přepočtu zajišťovacích derivátů v účtové skupině 56.

32. Ostatní zůstatky samostatné analytické evidence účtů 378, 379 se podle své povahy převedou na účet Různí dlužníci resp. Různí věřitelé v účtové skupině 34 (nefinanční činnosti), účtové skupiny 13, 17, 37 (finanční činnosti).

33, Zůstatky účtů 381, 383, 384, 385, 388, 389 se převedou na příslušné účty účtové skupiny 35. Zůstatek účtu 386 se převede na vrub účtu Mimořádné náklady, zůstatek účtu 387 se převede do mimořádných výnosů (změna metody účtování kurzových rozdílů).

34. Zůstatek účtu 391 k pohledávkám z nefinančních činností se převede na příslušný účet v účtové skupině 34.

35. Zůstatky účtů účtové skupiny 41 se převedou na příslušné účty v účtové skupině 56. Penzijní fondy převedou zůstatek účtu 413 na účet Závazky z penzijního připojištění v účtové skupině 37.

36. Zůstatky účtů v účtové skupině 42 se převedou na příslušné účty v účtové skupině 55 s výjimkou zůstatků účtů 428 a 429. Zůstatky účtů 428 a 429 se převedou na příslušné účty v účtové skupině 57. Penzijní fondy převedou část zůstatku účtu 427 (část týkající se státního příspěvku a zhodnocení podle rozdělení zisku) na účet Závazky z penzijního připojištění v účtové skupině 37.

37. Zůstatek účtu 431 se převede na účet v účtové skupině 59.

38. Zůstatky účtů účtové skupiny 45 se převedou na účty v účtové skupině 54. Rezerva na kurzové ztráty se zruší pro nepotřebnost.

39. Zůstatek účtu 461 se převede na příslušný účet v účtové skupině 13.

40. Zůstatek účtu 471 se převede na příslušný účet v účtové skupině 13 (finanční činnosti) a příslušný účet v účtové skupině 34.

41. Zůstatek účtu 473 se převede na příslušný účet v účtové skupině 52.

42. Zůstatek účtu 474 se převede na účet Různí věřitelé v účtové skupině 34.

E-shop

ÚZ č. 1120 - Penzijní spoření a připojištění

ÚZ č. 1120 - Penzijní spoření a připojištění

Sagit, a. s.

Publikace obsahuje úplný soubor předpisů k tzv. III. penzijnímu pilíři. V souvislosti se zánikem zákona o důchodovém spoření se upravuje řada dalších zákonů tak, aby byla posílena atraktivita doplňkového penzijního spoření a jeho schopnost zhodnocovat prostředky účastníků. Publikace ...

Cena: 99 KčKOUPIT

Abeceda DPH 2017

Abeceda DPH 2017

Ing. Zdeněk Kuneš, Bc. Zdeněk Vondrák, DiS. - Anag, spol. s r. o.

Tento praktický průvodce pro začínající podnikatele nebo podnikatele, kteří dosud neměli povinnost registrovat se k dani z přidané hodnoty, navazuje na předchozí vydání. Publikace provází podnikatele nejen jeho povinnostmi při podnikání s místem plnění v tuzemsku, ale také v případě, ...

Cena: 619 KčKOUPIT

Trestní řízení z pohledu obhajoby

Trestní řízení z pohledu obhajoby

P. Vantuch - C. H. Beck

Publikace Trestní řízení z pohledu obhajoby si klade za cíl přispět ke zkvalitnění obhajoby obviněného po zahájení trestního stíhání, stejně jako zadrženého podezřelého před zahájením trestního stíhání. Reaguje na situace, které se v praxi vyskytují běžně, nebo alespoň opakovaně. ...

Cena: 1 790 KčKOUPIT

Právní předpisy

Sbírka zákonů ČR

 /
Číslo  /
Částka  /

Sbírka mezinárodních smluv

 /
Číslo  /
Částka  /

Finanční zpravodaj

 /
Číslo  /

Provozovatel

Nakladatelství Sagit, a. s.
Horní 457/1, 700 30 Ostrava-Hrabůvka
Společnost je zapsaná v obchodním
rejstříku vedeném KS v Ostravě,
oddíl B, vložka 3086.
IČ: 277 76 981
DIČ: CZ27776981

Telefony


Zásilkový obchod: 558 944 614
Předplatné ÚZ: 558 944 615
Software: 558 944 629
Knihkupci: 558 944 621
Inzerce: 558 944 634

E-maily


Zásilkový obchod: obchod@sagit.cz
Předplatné ÚZ: predplatne@sagit.cz
Software: software@sagit.cz
Knihkupci: knihkupci@sagit.cz
Inzerce: inzerce@sagit.cz

Obchodní podmínky

© 1996–2017 Nakladatelství Sagit, a. s. Všechna práva vyhrazena.