Váš nákupní košík:  prázdný Přihlášení obchod@sagit.cz

Navigace:  Úvod  »  Zákony  »  Finanční zpravodaj

Finanční zpravodaj

  • Předpis č. 48/2001 FZ, zdroj: FINANČNÍ ZPRAVODAJ ročník 2001, číslo 7-8, ze dne 10. 9. 2001

48

Státní dozor v pojišťovnictví
Výroční zpráva za rok 2000

Čj. 32/69 654/2001
Referent: Ing. Vojtěch Bidrman, tel. 5704 2534

Obsah:

1.

Úvodní slovo

2.

Úřad státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění

2.1

Stručný vývoj

2.2

Spolupráce s dozorovými orgány v ČR

2.3

Mezinárodní spolupráce

3.

Pojistný trh České republiky

4.

Legislativa

4.1

Vývoj do roku 2000

4.2

Současný stav

4.3

Dosavadní průběh harmonizace s legislativou ES

4.4

Dokončení harmonizace

5.

Metodika činnosti dozoru, vývoj a současný stav

5.1

Metodika licenční činnosti

5.2

Metodika kontrolní činnosti

5.3

Metodika ostatní činnosti

6.

Licenční činnost

6.1

Pojišťovny a zajišťovny

6.2

Zprostředkovatelé

6.3

Odpovědní pojistní matematici

7.

Kontrolní činnost

7.1

Kontrola "od stolu"

7.1.1

Kontrola výkazů

7.1.2

Kontrola solventnosti

7.1.3

Kontrola mimořádně předkládaných výkazů dle rozhodnutí Úřadu

7.2

Kontrola "na místě"

7.3

Česká kancelář pojistitelů a pojištění odpovědnosti z provozu vozidla

7.4

Stížnosti a podněty

8.

Ostatní činnost

9.

Seznam použitých zkratek a zkrácených výrazů

10.

Seznam příloh

1. Úvodní slovo

Vážený čtenáři,

otevřel jste k letmému prolistování nebo k pečlivému studiu v pořadí první výroční zprávu o činnosti státního dozoru v pojišťovnictví za rok 2000, zprávu očekávanou odbornou i laickou veřejností, zprávu, jež svým obsahem jde poněkud nad rámec zákonných požadavků.

Významné je, že na výroční zprávě pracujeme na počátku třetího tisíciletí, které je současně i jubilejním desátým rokem soukromého pojišťovnictví v České republice. Považuji proto za vhodné doplnit předkládanou první výroční zprávu některými informacemi, jež charakterizují nejen dosažený stav v pojišťovnictví a dosavadní vývoj pojistného trhu, ale i postupné vytváření Úřadu státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění a umožňují nahlédnout do zákulisí jeho práce.

Státní dozor v pojišťovnictví byl od roku 1993 konstituován na Ministerstvu financí jako odbor, jehož činnost byla od roku 1994 rozšířena o státní dozor nad penzijními fondy. Od 1. září 2000, po výrazném personálním posílení, působí pod názvem Úřad státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění.

Předkládaná výroční zpráva, která je zároveň zveřejněna ve Finančním zpravodaji MF, je zprávou státního dozoru v pojišťovnictví. Obdobná zpráva bude následně zpracována i za státní dozor v penzijním připojištění.

Zejména odborná veřejnost si již zvykla, že Česká asociace pojišťoven vydává každým rokem svou výroční zprávu. Jde o významný materiál, který byl až dosud jedinou existující komplexní informací o pojišťovnictví. Od tohoto roku tedy dostane veřejnost k dispozici vedle výroční zprávy České asociace pojišťoven také výroční zprávu státního dozoru v pojišťovnictví. Zprávy nejsou z věcného hlediska duplicitní. Liší se obsahově i způsobem zpracování, protože posuzují pojišťovnictví z pohledu pojistného trhu a z pohledu státního dozoru.

Úřad státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění je od roku 2001 řádným členem Mezinárodní asociace pojišťovacích dozorů. Tato skutečnost, jakož i bohaté mezinárodní kontakty a probíhající harmonizace právních norem České republiky s právem Evropských společenství vedly autory k rozhodnutí nespokojit se s výroční zprávou pouze v českém jazyce, ale vydat ji také v anglickém překladu.

Jsem rád, že první výroční zpráva státního dozoru je významným krokem k posílení objektivity, kvality a transparentnosti informací o soukromém pojišťovnictví. Děkuji všem, kteří se spolupodíleli na jejím vypracování, a rovněž těm, kteří svým umem přispívají k dobrým výsledkům a dobrému jménu soukromého pojišťovnictví České republiky.

Ing. Jaroslav Šulc,
náměstek ministra
CSc. Ing. Václav Křivohlávek, CSc.
ředitel Úřadu

2. Úřad státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění

2.1 Stručný vývoj

Dozor byl svěřen Ministerstvu financí současně s demonopolizací pojistného trhu České republiky, v důsledku čehož místo jediné tehdejší České státní pojišťovny zahájily postupně činnost i další pojišťovny. Legislativně byla činnost dozoru upravena zákonem č. 185/1991 Sb. Státní dozor existoval nejprve na úrovni ministerského odboru jen s několika pracovníky a od r. 1993 se rozvíjel jak co do počtu pracovníků,

tak co do zvyšováni jejich kvalifikace. V roce 1994 v souvislosti s existencí systému penzijního připojištění byl odbor rozšířen o dozor nad penzijními fondy; od září roku 2000 se stal Úřadem státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění, stále na úrovni odboru Ministerstva financí. Vývoj počtu pracovníků je patrný z následujícího grafu. Údaje jsou v zájmu objektivity uvedeny až od roku 1997, od kdy začal útvar státního dozoru působit jako jednolitý organizační celek.

VÝVOJ POČTU PRACOVNÍKŮ STÁTNÍHO DOZORU V LETECH 1997-2001

(Graf není k dispozici v elektronické podobě)

V současné době je Úřad státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění (dále jen "Úřad") členěn do osmi oddělení, z nichž čtyři jsou zaměřena na pojišťovnictví (Oddělení 321 - legislativní a právní v pojišťovnictví, Oddělení 322 - licencí v pojišťovnictví, Oddělení 324 - kontroly v pojišťovnictví I, zabývající se kontrolou pojišťoven, a Oddělení 325 - kontroly v pojišťovnictví II, zabývající se kontrolou ostatních subjektů pojistného trhu). Dvě oddělení jsou specializována na oblast penzijního připojištění (Oddělení 326 - legislativní a právní v penzijním připojištění a Oddělení 327 - kontroly penzijních fondů a depozitářů) a dvě oddělení jsou průřezová (Oddělení 323 - metodiky a standardizace činnosti dozoru a Oddělení 328 - analytiky a statistiky). Vedle zmíněných oddělení je součástí Úřadu také referát vnitřních a vnějších vztahů podléhající přímo řediteli odboru.

Základním cílem Úřadu je péče o zdravý pojistný trh a trh penzijního připojištění, s konkrétním zaměřením na ochranu spotřebitele. Ukázalo se, že je nezbytné vytvořit silný dozorový orgán, který bude vybaven personálně, kvalifikačně i materiálně tak, aby byl srovnatelný s partnerskými tuzemskými dozorovými orgány i s dozory zemí EU a vyspělých zemí světa. Počet pracovníků Úřadu a jejich vzdělání jsou zřejmé z následujících tabulek:

POČET PRACOVNÍKŮ ÚŘADU

Oddělení

Vedoucí pracovník

Počet pracovníků
v oddělení k datu:

31.12.2000

30.6.2001

Kancelář ředitele odboru

Ing. Václav Křivohlávek, CSc.

2

2

Referát vnitřních a vnějších vztahů

Ing. Vojtěch Bidrman

2

3

321 - legislativní a právní v pojišťovnictví

JUDr. Petr Svoboda

5

5

322 - licencí v pojišťovnictví

Ing. Miroslav Sýkora

7

7

323 - metodiky a standardizace činnosti dozoru

RNDr. Dana Vorlíčková, CSc.

5

5

324 - kontroly v pojišťovnictví I

Ing. Naděžda Krátká

8

12

325 - kontroly v pojišťovnictví II

Ing. Renata Farková

5

5

326 - legislativní a právní v penzijním připojištění

JUDr. Jasněna Nohejlová

5

5

327 - kontroly penzijních fondů a depozitářů

Ing. Miroslav Vele

13

13

328 - analytiky a statistiky

Ing. Vladimír Krůpa

5

5

Celkem

 

57

62

VZDĚLÁNÍ PRACOVNÍKŮ ÚŘADU

Pracovníci

Počet

Celkem

57

z toho :

vysokoškoláci

47

  středoškoláci

10

2.2 Spolupráce s dozorovými orgány v ČR

Kromě spolupráce definované platnými zákony existuje spolupráce plynoucí z existence trojstranné dohody o vzájemné spolupráci mezi Ministerstvem financí, Komisí pro cenné papíry a Českou národní bankou jakožto třemi základními částmi dozoru nad finančním trhem, která byla podepsána 1. července roku 1998.

Velmi významným se ukazuje ustavení pracovních skupin pro spolupráci mezi Úřadem státního dozoru, Bankovním dohledem ČNB a KCP, které řeší možnosti sjednocení základních postupů činnosti jednotlivých dozorů. S počínajícím rozvojem finančních skupin a konglomerátů je nezbytná podstatně užší spolupráce skupin s ohledem na předpokládané prolínání jednotlivých částí kapitálového trhu a jejich koncentrace do velkých, často nadnárodních finančních institucí. Spolupráce s ČNB se rozvíjí ještě v další konkrétní podobě díky probíhajícímu společnému twinningovému projektu.

2.3 Mezinárodní spolupráce

V souvislosti s přípravou České republiky na vstup do EU probíhá od listopadu 1999 twinningový projekt, ve kterém partnerem Úřadu je německé Spolkové ministerstvo financí. Cílem projektu je institucionalizace dozorového orgánu v pojišťovnictví a postupná harmonizace právních předpisů s legislativou ES. V průběhu projektu již bylo uskutečněno více než patnáct odborných seminářů a stáží s německými odborníky jak v Praze, tak v SRN a další akce jsou průběžně připravovány.

Úřad využívá i programy mezinárodní pomoci připravované organizací EU "Technical Assistance Information Exchange Office" (TAIEX) v členských zemích EU. Nabídky TAIEXu využil Úřad pro pokrytí takových témat, jaká nejsou obsažena v twinningovém programu, resp. jej rozšiřují o zkušenosti dozorových orgánů dalších členských zemí EU.

Od ledna 2001 je Úřad řádným členem "International Association of Insurance Supervisors" (IAIS), díky čemuž je v kontaktu s dozorovými orgány prakticky celého světa neboť členy IAIS jsou dozorové orgány více než 100 zemí. Členství v této mezinárodní organizaci umožňuje sledovat dění v oboru a výměnu názorů na další vývoj dozorových institucí i vývoj v oblasti pojišťovnictví.

Jakmile byla Česká republika přijata do "Organisation for Economic Co-operation and Development" (OECD), jsou pracovníci dozoru nad pojišťovnami v pravidelném pracovním styku s jejím Výborem pro pojišťovnictví a jeho pracovními skupinami, zúčastňují se pololetních zasedání a přispívají do písemných materiálů, které tento výbor připravuje.

Úřad dlouhodobě spolupracuje i s dalšími světovými organizacemi, zejména s "World Trade Organisation" (WTO), "International Monetary Fund" (IMF) a "World Bank" (WB) a zajišťuje účast svých pracovníků na vybraných tuzemských a zahraničních zasedáních těchto organizací. Úřad byl také zahrnut do projektu hodnocení finančního sektoru pod názvem Financial Sector Assesment Programme, probíhajícím na bázi samohodnocení, který společně organizovaly IMF a WB.

Současná celosvětová tendence úzké spolupráce mezi dozorovými orgány různých jurisdikcí se projevuje i na práci Úřadu. S většinou evropských dozorových orgánů má Úřad velmi dobré styky a tuto spolupráci hodlá v budoucnu postupně institucionalizovat. První smlouva o spolupráci se slovenským Úřadem pro finanční trh je v současné době připravována k podpisu. Jsou vytvořeny předpoklady pro následné uzavírání obdobných smluvních dokumentů i s dalšími dozorovými orgány.

3. Pojistný trh České republiky

Vzhledem k tomu, že v roce 1993 došlo k rozdělení republiky na dnešní Českou republiku a Slovenskou republiku, je pro srovnatelnost dále uváděných údajů zvolen právě rok 1993 jako výchozí rok ke sledování vývoje pojistného trhu.

K 31. prosinci 1993 působilo v České republice 20 pojišťoven, které měly povolení dozorového orgánu k podnikání v pojišťovnictví. Z tohoto počtu provozovalo 5 pojišťoven pouze životní pojištění, 7 pouze neživotní pojištění a 8 nabízelo současně životní i neživotní pojištění (univerzální pojišťovny). Postupným vývojem, uvedeným v následující tabulce, se trh rozšířil a k 31. prosinci 2000 na něm působilo celkem již 41 pojišťoven, z toho 3 životní, 20 neživotních a 18 univerzálních.

Vývoj počtu pojišťoven

 

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

Počet pojišťoven celkem    

20

27

35

35

40

41

42

41

z toho: životních

5

4

5

2

4

5

3

3

  neživotních

7

10

15

14

18

19

21

20

  univerzálních

8

13

15

19

18

17

18

18

       Na nárůstu počtu pojišťoven se na počátku značnou měrou podílel tuzemský kapitál; zahraniční kapitál převažoval v roce 2000 v 16 pojišťovnách oproti 7 v roce 1993. Na konci roku 2000 působilo na českém pojistném trhu celkem 35 tuzemských pojišťoven oproti 14 v roce 1993. Počet zahraničních pojišťoven, které působí v ČR prostřednictvím svých organizačních složek, se měnil jen nevýrazně a v roce 2000 se dostal na stejnou výši jako v roce 1993. Vývoj počtu pojišťoven v členění podle původu kapitálu a vývoj průměrné výše základního kapitálu je patrný z následující tabulky.

POJIŠŤOVNY PODLE PŮVODU KAPITÁLU A PRŮMĚRNÁ VÝŠE ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU

 

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

Počet pojišťoven celkem

20

27

35

35

40

41

42

41

z toho: organizačních složek

6

7

8

8

7

7

7

6

  tuzemských pojišťoven

14

20

27

27

33

34

35

35

  z toho: tuzemských s převahou
zahraničního kapitálu

7

10

12

12

13

15

15

16

    tuzemských s převahou
tuzemského kapitálu

7

10

15

15

20

19

20

19

Průmětná výše základního kapitálu v mil. Kč

227

210

270

324

312

337

374

381

Celkové hrubé předepsané pojistné (dále jen předepsané pojistné) vzrostlo z 22,8 mld. Kč v roce 1993 na 70,6 mld. Kč v roce 2000. Na nárůstu se významnější měrou podílelo životní pojištění, kde předepsané pojistné zaznamenalo největší vzestup v roce 1999. Neživotní pojištění roste meziročně především v závislosti na počtu pojišťoven, které je provozují. Náklady na pojistná plnění se vyvíjely poměrně rovnoměrně do roku 1996. K výkyvům došlo v letech 1997-1999 mimo jiné v důsledku zvýšených výplat pojistného plnění z povodňových škod.

PŘEDEPSANÉ POJISTNÉ A NÁKLADY NA POJISTNÁ PLNĚNÍ V MIL.KČ

 

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

Předepsané pojistné celkem    

22 792

29 669

33 940

41 125

47 985

55 637

62 784

70 589

z toho: neživotní pojištění

16 915

22 222

24 598

30 188

35 293

40 548

42 991

47 819

  životní pojištění

5 877

7 447

9 342

10 937

12 692

15 089

19 793

22 770

Náklady na pojistná plnění

17 581

17 789

18 734

21 692

33 023

33 070

35 523

34 176

Sektor pojišťovnictví si od roku 1993 postupně buduje stále silnější pozici v národním hospodářství. Tento fakt dokumentuje vývoj podílu předepsaného pojistného na hrubém domácím produktu v běžných cenách.

PODÍL CELKOVÉHO PŘEDEPSANÉHO POJISTNÉHO NA HDP V %

 

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

Předepsané pojistné v mld. Kč 23 30 34 41 48 56 63 71
Hrubý domácí produkt v mld.Kč 1 020 1 183 1 381 1 567 1 680 1 837 1 887 1 959
Předepsané pojistné / HDP 2,25 2,54 2,46 2,62 2,86 3,05 3,34 3,62

Podíl jednotlivých pojišťoven na předepsaném pojistném se v období let 1993 až 2000 výrazně měnil. Zejména díky rozvoji pojistného trhu se snižoval podíl největší pojišťovny v zemi, tedy České pojišťovny a.s., z 86,8 % celkového předepsaného pojistného v roce 1993 na 38,1 % na konci roku 2000.

PODÍL ČESKÉ POJIŠŤOVNY NA CELKOVÉM PŘEDEPSANÉM POJISTNÉM V %

 

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

Podíl České pojišťovny na trhu

86,8

76,7

69,2

63,1

59,9

58,4

52,7

38,1

Vznikem konkurence na pojistném trhu dochází k rozšiřování nabídky pojistných produktů. Tato zpráva se však nevěnuje jejímu podrobnějšímu popisu s ohledem na skutečnost, že v současné době dochází v souladu se zákonem o pojišťovnictví k tzv. přelicencování, tzn. uvedení právních poměrů pojišťoven do souladu s nově přijatým zákonem o pojišťovnictví, a pojistné produkty budou nově a především jednotně zařazeny do jednotlivých pojistných odvětví a skupin.

Podle ustanovení zákona o pojišťovnictví, včetně prováděcí vyhlášky, jsou pojišťovny od roku 1995 povinny vytvářet technické rezervy k plnění závazků z provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti a umísťovat aktiva, jejichž zdrojem jsou technické rezervy, podle daných předpisů. V letech 1995-1999 bylo možné umístit prostředky technických rezerv pouze do nemovitostí, majetkových cenných papírů, dluhopisů, půjček a depozit.

Vývoj výše technických rezerv a podíl jednotlivých položek na celkovém umístěni aktiv, jejichž zdrojem jsou technické rezervy, je uveden v následujících tabulkách. Poměrně významný nárůst umístění do dluhopisů a naopak pokles umístění do depozit je ovlivněn skutečností, že pojišťovny začaly využívat širších možnosti finančního umístěni, které umožňuje nový zákon.

TECHNICKÉ REZERVY V MIL. KČ

 

1995

1996

1997

1998

1999

2000

Výše technických rezerv celkem 72 603 85 567 97 087 98 749 109 990 117 560
z toho:   životní pojištění 55 216 57 504 63 828 68 313 76 869 86 256
            neživotní pojištění 17 387 28 063 33 259 30 436 33 121 31 304

FINANČNÍ UMÍSTĚNÍ V %

  1995 1996 1997 1998 1999 2000
Nemovitosti 7,6 6,6 7,3 7,3 8,2 7,7
Majetkové cenné papíry    11,7 18,8 16,1 15,0 10,0 7,9
Dluhopisy 13,7 28,8 30,8 36,4 37,5 59,8
Půjčky 2,6 11,1 11,1 7,4 8,2 1,2
Depozita 64,4 34,7 34,7 33,9 36,1 12,8
Ostatní x x x x x 10,6
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0

V roce 2000 se český pojistný trh dále dynamicky vyvíjel. Celkové předepsané pojistné vzrostlo oproti roku 1999 0 12,4 %, z toho životní pojištěni o 15,0 % a neživotní pojištění o 11,2 %. V pojišťovnách pracovalo 16 112 pracovníků, což představuje nárůst oproti roku 1993 0 46,9 %.

POČET PRACOVNÍKŮ

  1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000
Počet pracovníků    10 971 11 543 13 423 15 189 16 215 16 404 16 451 16 112

Přehled o vývoji pojistného trhu v roce 2000 je uveden spolu s dalšími tabulkami a grafy v přílohách zprávy. Jde pouze o vybrané ukazatele, které mají dokumentovat celkové ekonomické výsledky pojistného trhu.

Současný stav českého pojistného trhu vytváří předpoklady pro jeho další perspektivní rozvoj. Většina pojišťoven splňuje náročná kritéria uplatňovaná při posuzována finančního zdraví a ve svém celku je pojistný sektor stabilizujícím prvkem celého národního hospodářství.

4. Legislativa

4.1 Vývoj do roku 2000

Po zásadních politicko-ekonomických změnách, ke kterým došlo ve střední a východní Evropě na přelomu 80. a 90. let, bylo jedním z hlavních cílů tehdejšího Československa znovu vybudovat pojistné prostředí na bázi tržně-ekonomických principů. Tomu také odpovídal charakter a obsah zákona o pojišťovnictví přijatý Českou národní radou dne 26. dubna 1991 a zveřejněný ve Sbírce zákonů pod č. 185/1991. Zákon platil pro území České republiky, upravoval specifické podmínky podnikání v pojišťovnictví a zavedl nad ním státní dozor, jehož výkon svěřil Ministerstvu financí České republiky. K zákonu byla vydána prováděcí vyhláška Ministerstva financí č. 259/1991 Sb., která stanovuje způsob tvorby a použití účelových pojistných fondů.

Zákon č. 185/1991 Sb. byl postaven více méně na zásadách materiálního dozoru, jež odpovídají přechodné době. Povolovací činnost byla založena na stanovení povolených právních forem tuzemských pojišťoven a zajišťoven a na výkonu státního dozoru při schvalování všeobecných pojistných podmínek, což bylo v souladu s velmi stručnou úpravou pojistné smlouvy začleněné do občanského zákoníku, která neodpovídá dnešnímu stupni vývoje pojistného trhu, ale je bohužel dodnes platná. Z pohledu finančního dozoru se tato právní úprava omezila na složení povinné kauce ve výši 10 mil. Kč ve prospěch Ministerstva financí České republiky, na předkládání tříletých obchodních a zajišťovacích plánů a na tvorbu účelových pojistných fondů.

Obecná byla i povolovací a kontrolní činnost státního dozoru v oblastech souvisejících s podnikáním v pojišťovnictví jako např. zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví. Některá ustanovení dokonce zakládala nerovnost podmínek podnikání mezi tuzemskými a zahraničními společnostmi.

Zákonná úprava tak již v první polovině 90. let vyžadovala zásadní změny zejména ve větší ochraně spotřebitele, tj. ve finanční kontrole podnikání a v přizpůsobování národní legislativy v oblasti soukromého (smluvního) pojištění právu Evropských společenství. To se projevilo zejména uzákoněním povinnosti povolených pojišťoven a zajišťoven vytvářet ke svým závazkům z pojištění technické rezervy v návaznosti na novou účtovou osnovu pojišťoven; krýt tyto rezervy odpovídajícími aktivy a vykazovat stanovenou míru solventnosti. Tuto zásadní změnu přinesla novela zákona o pojišťovnictví provedená zákonem č. 320/1993 Sb. a vyhláškou Ministerstva financí č. 52/1994 Sb., kterou byla současně zrušena i předcházející vyhláška č. 259/1991 Sb. I přes uvedené změny však zůstala právní úprava poplatná době svého vzniku a vyžadovala zásadní přepracování. Navíc novelou provedenou zákonem č. 60/1995 Sb. bylo do zákona vneseno problematické ustanovení umožňující podnikání v soukromém pojišťovnictví zdravotním pojišťovnám. Zákon č. 185/1991 Sb. splnil svoji úlohu tím, že umožnil vznik pojistného trhu v České republice.

4.2 Současný stav

V průběhu 90. let i přes určité snahy se nepodařilo prosadit některé zásadní legislativní změny především v demonopolizaci pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen "POPV"). Prvním krokem řešení bylo přijetí zákona č. 168/1999 Sb.

Druhým krokem bylo přijetí zákona č. 363/1999 Sb. a prováděcí vyhlášky č. 75/2000 Sb. Obě tyto právní normy, které nabyly účinnosti 1. 4. 2000, zásadním způsobem změnily podmínky provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti, zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví a způsobu a rozsahu výkonu státního dozoru v pojišťovnictví. Povolovací činnost tak byla postavena na kapitálové vybavenosti žadatelů v závislosti na provozovaných pojistných odvětvích, a to s oddělením životního a neživotního pojištění a zajištění, a dále na obchodním plánu postaveném na pojistně matematickém základě s důrazem na trvalou schopnost společnosti dostát svým závazkům. Nově byla zavedena kontrola trestně právní a podnikatelské bezúhonnosti vlastníků společností a osob s rozhodujícím podílem na jejich vedení. Obdobně jako je tomu ve vyspělých zemích, byl zaveden institut odpovědného pojistného matematika, a to nejen pro oblast životního pojištění, ale i neživotního pojištění a zajištění. V základních rysech byly upraveny i podmínky provozování zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví s rozlišením pojišťovacích agentů a pojišťovacích a zajišťovacích makléřů.

Zásadním změnám se nevyhnul ani výkon státního dozoru v pojišťovnictví. I ten doznal změn ve směru posílení finanční kontroly s důrazem na ochranu spotřebitele. Došlo tak k rozšíření a upřesnění opatření, které je Ministerstvo financí nejen oprávněno, ale i povinno přijmout, jestliže zjistí nedostatky v činnosti dozorovaných subjektů. Zákon přinesl i další změny zejména v tvorbě technických rezerv, ve skladbě finančního umístění a solventnosti pojišťoven a zajišťoven. Pojišťovnám, které na pojistném trhu působily do nabytí účinnosti nového zákona o pojišťovnictví, byla dána dvouletá lhůta pro přizpůsobení jejich činnosti novým podmínkám a desetiletá lhůta pro rozdělení univerzálních pojišťoven na pojišťovny specializované na provozování pojišťovací činnosti v životním nebo neživotním pojištění, a to kvůli ochraně spotřebitele.

I přes tyto pozitivní změny však zůstává řada otázek, které musí být řešeny do vstupu ČR do EU v oblasti soukromého pojištění. Jde zejména o zavedení principu jednotné licence, o výkon dozoru nad skupinami pojišťoven a finančními konglomeráty s účastí pojišťovny nebo zajišťovny, o uvolnění investičních možností pojišťoven a zajišťoven v rámci volného pohybu kapitálu atp. Tyto změny by měly být obsahem připravované novely zákona o pojišťovnictví. Avšak ani po jejich přijetí nelze podléhat představě, že takováto právní úprava zůstane dlouhodobě beze změn. Stejně jako v jiných vyspělých státech se stabilním politicko-ekonomickým vývojem je nutné včas a velmi pružně reagovat na změny, které přináší dynamika vývoje pojistného trhu, a včas tak na jedné straně odstraňovat překážky tohoto vývoje a na druhé straně posilovat ochranu spotřebitele.

Třetím krokem je příprava nového zákona o pojistné smlouvě, jehož cílem je moderní soukromoprávní úprava závazkových vztahů vznikajících v pojištění. Úřad zpracoval tento návrh ve formě samostatného zákona se subsidiární platností občanského zákoníku. Forma samostatného zákona má nejen svoji historickou tradici (zákon č. 145/1934 Sb. a zákon č. 189/1950 Sb.), ale zejména věcné důvody. Úprava je specifická, pokrývá širokou oblast různorodých vztahů a vyžaduje tak jak obecná ustanoveni prostupující všechny oblasti uvedených právních vztahů, tak i specifická ustanovení týkající se jednotlivých pojistných odvětví včetně úpravy volby práva v rámci volného poskytování služeb ve vazbě na přípravu ČR ke vstupu do EU. Právní úprava byla po zásahu Legislativní rady vlády včleněna do novely obchodního zákoníku.

Demonopolizovat a uvolnit pojištění odpovědnosti z provozu vozidla bylo jedním ze základních předpokladů budování pojistného trhu. Forma zákonného pojištění, která přetrvala v tomto pojištění po celá 90. léta, byla předmětem kritiky nejen konkurenčních pojišťoven, ale i spotřebitelů a příslušných orgánů EU. Neexistence pojistné smlouvy a tím i nemožnost individuálního přístupu k pojistnému riziku, monopolizace provozování tohoto pojištění, vliv politického rozhodování při stanovení výše sazeb pojistného Ministerstvem financí a zejména absence zpětné kontroly při plnění stanovených povinností s využitím statistik týkajících se evidence vozidel byly hlavními důvody pro zásadní změnu v systému provozování tohoto pojištění.

Tato změna byla provedena zákonem č. 168/1999 Sb. Od počátku roku 2000 tak 12 pojišťoven, které splnily přísné podmínky pro udělení povolení provozovat toto pojištění; mohlo nabídnout zhruba pěti milionům vlastníků vozidel zcela nový produkt: smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. I přes určitá omezení v tvorbě sazeb pojistného, která budou platit do konce roku 2002 a která jsou včleněna do zákona Poslaneckou sněmovnou parlamentu, splňuje toto pojištění všechny parametry platné v EU a spotřebitel má tak možnost výběru pojišťovny i produktu při zachování vysoké ochrany a jistoty poškozeného při úhradě jemu vzniklé škody.

Přestože na pojistném trhu existuje řada povinných pojištění a nová stále přibývají, existuje jedno pojištění, které není stále reformováno a zůstává v monopolizované formě zákonného pojištění se všemi výše uvedenými negativními znaky "nesmluvního (zákonného) pojištění". Jde o zákonné pojištění zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání podle § 205d zákona č. 65/1965 Sb. Tato problematika je řešena Ministerstvem práce a sociálních věcí.

4.3 Dosavadní průběh harmonizace s legislativou ES

Situace v pojišťovnictví byla v období před účinností zákona č. 185/1991 Sb., regulována pouze ustanovením Hlavy XV. občanského zákoníku č.40/1964 Sb. a zákonem č. 82/1966 Sb., jejichž obsah neodpovídal příslušné legislativě ES. Podstatných změn nebylo dosaženo ani v souvislosti s účinností zákona č. 185/1991 Sb., který sice přinesl zásadní změny pro smluvní pojištění, ale neznamenal žádný pokrok v oblasti harmonizace práva s legislativou ES v oblasti pojištění.

Proces obecného sbližování právních předpisů ČR, resp. ČSFR s předpisy ES byl zahájen přijetím usnesení vlády ČR č.533/1991, o zabezpečení slučitelnosti československého právního řádu s právem Evropských společenství. V oblasti pojišťovnictví byl tento proces zahájen usnesením vlády ČR č. 704/1997, kterým byl dán základ pro přípravu nové legislativy.

Podstatných změn bylo dosaženo přijetím zákona č. 363/1999 Sb., který zlepšil situaci v harmonizaci pojistného práva. Z tabulek, které porovnávají stav harmonizace právních předpisů s předpisy ES (tabulky CONCORDANCE), je z pohledu prvních tří generací (životních a neživotních) směrnic ES pro pojišťovnictví zřejmý jejich současný stav: více než polovina ustanovení výše uvedených směrnic byla již zapracována do naší legislativy.

V pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je současná situace výrazně lepší. Tento stav byl v minulosti bezpochyby ovlivněn i tím, že ČR je signatářem Jednotné i Multilaterální dohody mezi kancelářemi pojistitelů.

Přijetím zákona č.168/1999 Sb. byla legislativa ČR v oblasti pojištění odpovědnosti z provozu vozidla plně harmonizována s příslušnými právními předpisy ES. Tato situace se změnila v souvislosti s přijetím čtvrté směrnice o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Nový stav neznamená pro ČR podstatné zásahy do legislativy. Je nutné pouze uzákonit přebudování registračních center a vysílání reprezentantů pojišťoven do zahraničí, především do členských zemí EU.

4.4 Dokončení harmonizace

Je připravován návrh novely zákona č. 363/1999 Sb. a návrh zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích, pojišťovacích poradcích a samostatných likvidátorech pojistných událostí.

Z výše uvedené části týkající se pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je zřejmé, že proces harmonizace s legislativou ES bude i nadále pokračovat. Tento závěr je aktuální také ve vztahu k informacím o připravované nové legislativě ES, kdy jsou diskutovány návrhy směrnic k solventnosti (samostatně k životnímu a neživotnímu pojištění), ke zprostředkovatelům pojištění a finančním konglomerátům, které bude v budoucnu rovněž nutné zapracovat do pojistné legislativy.

Úřad koordinuje veškeré legislativní činnosti tak, aby bylo dosaženo plné harmonizace s právem ES k 1. lednu 2003.

5. Metodika činnosti dozoru, vývoj a současný stav

Ze zákona č. 363/1999 Sb. vyplývají Úřadu nové pravomoci a povinnosti, pro něž bylo třeba vyvinout i odpovídající postupy. Proto Úřad na jedné straně vytváří metodické postupy pro vlastní činnost, na druhé straně se snaží působit na pojišťovny a jejich chování i tím, že vydává metodické pokyny týkající se výkaznictví a informačních materiálů pojišťoven. Tímto způsobem chce Úřad podpořit vytvoření standardního a důvěryhodného pojistného trhu.

Metodiky pro výkon dozoru v pojišťovnictví jsou formulovány s ohledem na přibližování České republiky k Evropské unii a respektují pravidla směrnic Evropských společenství v oblasti pojišťovnictví a činností souvisejících. K vytváření metodik formou interaktivní spolupráce s twinningovým partnerem ze SRN jsou využívány mnohaleté zkušenosti experta německého dozorového orgánu s pojišťovnictvím ve státech Evropské unie.

Úřad vypracovává metodické pokyny a postupy, které se týkají zejména:

-

licenční činnosti;

-

kontrolní činnosti;

-

ostatní činnosti;

5.1 Metodika licenční činnosti

Metodiky licenční činnosti v oblasti pojišťovnictví se týkají uvedení právních poměrů pojišťoven do souladu se zákonem o pojišťovnictví (tzv. "přelicencování") a vydávání povolení k pojišťovací nebo zajišťovací činnosti. Byl vypracován a pojišťovnám zaslán metodický pokyn státního dozoru k postupu při dokládání, že právní poměry byly uvedeny do souladu se zákonem.

5.2 Metodika kontrolní činnosti

V zájmu sjednocení a standardizace výkonu kontrolní činnosti jsou vypracovávány metodiky, které jsou zaměřeny na kontrolu "na místě", tj. přímo v pojišťovnách, a na kontrolu "od stolu", tj. kontrolu výkazů.

Pro kontrolu "na místě" jsou vytvářeny postupy zaměřené na odvětví životního pojištění, odvětví neživotního pojištění, odvětví pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a činnost zprostředkovatelů. Zvláštní pozornost je věnována tvorbě technických rezerv a umístění finančních prostředků, jejichž zdrojem jsou technické rezervy.

Pro kontrolu "od stolu" vytváří Úřad jednotnou formu výkazů, které pojišťovny předkládají v pravidelných intervalech, a metodiku jejich zpracování. Výkazy jsou publikovány ve Finančním zpravodaji a pojišťovnám jsou poskytovány i v elektronické podobě. Z jejich vyhodnocení vychází Úřad při sledování finančního zdraví a stability jednotlivých pojišťoven a poznatky z výkazů jsou využívány i při kontrole "na místě".

Jde zejména o:

-

výkaz o tvorbě a výši technických rezerv a skladbě finančního umístění aktiv, jejichž zdrojem jsou technické rezervy;

-

přehled o vývoji vybraných pojistných kmenů

-

životních/neživotních pojištění; · výkaz činnosti zprostředkovatelů;

-

přehled zajištění;

-

výkaz o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla.

Jednotlivé výkazy jsou aktualizovány podle vývoje pojistného trhu a potřeb dozorového orgánu.

5.3 Metodika ostatní činnosti

Úřad vypracovává metodické pokyny pro vykonávání činností souvisejících s pojišťovnictvím, které nespadají do žádné z předchozích částí. Jde především o metodiku pro vyřizování žádostí o předchozí souhlas s nabytím nebo zvýšením majetkové účasti v pojišťovně nebo zajišťovně, o předchozí souhlas se změnou statutárního, dozorového orgánu, prokuristy nebo vedoucího organizační složky, o zápis do seznamu odpovědných pojistných matematiků, o registraci zprostředkovatelů a o zproštění mlčenlivosti pracovníků pojišťoven a pracovníků Úřadu.

6 Licenční činnost

6.1 Pojišťovny a zajišťovny

Dlouhodobý vývoj v oblasti udělováni povolení k podnikání v pojišťovnictví je zřejmý z kapitoly 3 a z přílohové části zprávy.

V roce 2000 existovaly v licenční činností souběžně dva režimy. Pro žádosti o udělení povolení k podnikání v pojišťovnictví a o schválení všeobecných pojistných podmínek nebo jejich změn podané do 31. prosince 1999 platil zákon č. 185/1991 Sb. a pro žádosti o udělení povolení k provozování pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví předložené po 31. prosinci 1999 platí zákon č. 363/1999 Sb.

Jednotlivé konkrétní licenční činnosti v širším slova smyslu v roce 2000 jsou zřejmé z následujícího přehledu.

         

Povolení ke změně předmětu podnikání (podle 1 zákona č. 185/1991 Sb.)

1

Povolení k rozšíření provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti
o jiná pojistná odvětví (podle zákona č. 363/1999 Sb.)

12

Odejmutí povolení k podnikání v pojišťovnictví na žádost pojišťovny (podle zákona č. 185/1991 Sb.)

1

Schválení nových nebo změněných všeobecných pojistných podmínek - celkem počet žádostí

16

Z toho: - na základě zvláštního zákona

11

Rozhodnutí o rozsahu pojišťovací a zajišťovací činnosti, tzv. "přelicencování" pojišťoven

1

Udělení souhlasu s nabytím účasti v pojišťovně nebo zajišťovně

4

Udělení souhlasu se změnou člena statutárního nebo dozorčího orgánu,
prokuristy, vedoucího organizační složky zahraniční pojišťovny

64

Schválení způsobu přiřazování položek společných pro odvětví životních a
neživotních pojištění k jednotlivým činnostem u univerzálních pojišťoven do ukončení jejich činnosti

18

V roce 2000 nebylo uděleno žádné povolení k podnikání v pojišťovnictví podle zákona č. 185/1991 Sb. ani žádné povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti podle pojistných odvětví resp. skupin neživotních pojištěni. Naopak v roce 2000 klesl počet licencovaných pojišťoven o společnost Poísťovňa OTČINA, a.s. - Obchodné zastupitelstvo Praha (organizační složka zahraniční pojišťovny), které bylo odejmuto povolení na její vlastní žádost. Odchod této pojišťovny z pojistného trhu se odehrál bez problémů.

V jednom případě bylo schváleno v roce 2000 rozšíření předmětu podnikání o podnikání v životním pojištění na základě žádosti neživotní pojišťovny podané před 31. prosincem 1999.

Povolení rozšířit pojišťovací činnosti o jiná pojistná odvětví podle zákona č. 363/1999 Sb. byla v roce 2000 vydávána zejména v souvislosti s realizací zákona č. 159/1999 Sb., změny zákona č. 40/1964 Sb. a zákona č. 455/1991 Sb., který ukládá cestovním kancelářím povinnost sjednat pojištění ve smyslu § 6 citovaného zákona. Na základě tohoto pojištění vzniká zákazníkovi cestovní kanceláře (pojištěnému) právo na plnění v případech, kdy cestovní kancelář z důvodu svého úpadku neposkytne zákazníkovi služby, k jejichž poskytnutí se zavázala v cestovní smlouvě. Z hlediska klasifikace podle pojistných odvětví patří toto pojištění do pojistného odvětví č. 15 dle přílohy k zákonu č. 363/1999 Sb. - Pojištění záruky (kauce). Rozhodnutí o povolení provozovat toto pojistné odvětví bylo vydáno celkem deseti pojišťovnám, které splnily požadavky a podmínky stanovené zákonem o pojišťovnictví. Devět z nich vytvořilo sdružení pojistitelů (tzv. pool) za účelem společného provozování daného pojištění.

Podle nového zákona o pojišťovnictví již všeobecné pojistné podmínky (dále jen "VPP") nepodléhají schválení Úřadem. Pouze v případech, kdy to stanoví zvláštní předpis, je pojišťovna povinna předložit VPP ke schválení. V roce 2000 byly schváleny kromě "povinných" VPP jen takové, které předložily pojišťovny ke schválení do 31. prosince 1999 a rozhodnutí o jejich schválení vydalo ministerstvo až po tomto rozhodném datu.

Od data nabytí účinnosti nového zákona o pojišťovnictví je fyzická nebo právnická osoba, která hodlá nabýt nebo zvýšit svoji účast v pojišťovně (zajišťovně) tak, že její podíl na hlasovacích právech dosáhne nebo překročí 20 %, 33 % nebo 50 %, povinna požádat písemně ministerstvo o předchozí souhlas. Žádost musí obsahovat zákonem stanovené náležitosti, zejména doklad o bezúhonnosti fyzické osoby, která hodlá nabýt nebo zvýšit svojí účast v pojišťovně (zajišťovně), nebo která je prokuristou nebo členem statutárního nebo dozorčího orgánu právnické osoby, která hodlá nabýt nebo zvýšit svoji účast v pojišťovně (zajišťovně). Tyto osoby musí splňovat i další podmínky stanovené zákonem. V roce 2000 byl udělen souhlas ve čtyřech případech.

Od 1. dubna 2000 je fyzická nebo právnická osoba, která navrhuje změnu člena statutárního nebo dozorčího orgánu nebo osoby, která má vykonávat funkci prokuristy nebo vedoucího organizační složky zahraniční pojišťovny, povinna písemně požádat o předchozí souhlas s touto změnou. V roce 2000 byl udělen souhlas pro 64 navrhovaných kandidátů.

V průběhu přechodného období dvou let od nabytí účinnosti zákona o pojišťovnictví jsou pojišťovny, kterým bylo uděleno povolení před 1. dubnem 2000, povinny uvést své právní poměry do souladu se zákonem. Na základě podkladů od pojišťoven, dokládajících splnění povinností uložených zákonem, Ministerstvo financí vydává rozhodnutí o rozsahu povolené pojišťovací nebo zajišťovací činnosti. Proces tzv. "přelicencování" je časově velice náročný. Pokud budou pojišťovny chtít setrvat na pojistném trhu, budou muset přizpůsobit svoji činnost zpřísněným podmínkám (do 30. června 2001 byly "přelicencovány" dvě zahraniční pojišťovny, které na území České republiky provozují pojišťovací činnost prostřednictvím organizační složky).

6.2 Zprostředkovatelé

Od 1. dubna 2000 vešla v platnost i nová povinnost pro zprostředkovatele pojištění. Zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví může vykonávat pojišťovací agent nebo pojišťovací či zajišťovací makléř.

Pojišťovacím agentem je právnická nebo fyzická osoba, která provádí zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví na základě smlouvy s pojišťovnou a k této činnosti nepotřebuje žádné jiné oprávnění. Pojišťovacím nebo zajišťovacím makléřem je právnická nebo fyzická osoba, která provádí zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví na základě smlouvy s osobou, která má zájem o uzavření pojistné nebo zajistné smlouvy (klientem). Pojišťovacím nebo zajišťovacím makléřům ukládá zákon o pojišťovnictví povinnost registrace Úřadem, bez níž nemohou makléři svoji činnost vykonávat. Fyzické nebo právnické osoby, které vykonávaly zmíněnou činnost před nabytím účinnosti zákona o pojišťovnictví, byly povinny ve lhůtě do tří měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona o pojišťovnictví, tj. do 30. června 2000, předložit Ministerstvu financí žádost o registrací pojišťovacího nebo zajišťovacího makléře spolu s příslušnými doklady podle § 25 zákona o pojišťovnictví. Stejným způsobem musely postupovat i ty právnické či fyzické osoby, které se rozhodly zprostředkovatelskou činnost vykonávat až po nabytí účinnosti zákona o pojišťovnictví.

Největší počet žádostí o registraci pojišťovacího nebo zajišťovacího makléře obdržel Úřad v období od dubna do července 2000. Ke konci roku 2000 bylo zaregistrováno celkem 236 pojišťovacích nebo zajišťovacích makléřů (bližší charakteristiku viz následující tabulka). K 30. červnu 2001 jich bylo již 285.

Statistika registrace pojišťovacích a zajišťovacích makléřů k 31.12. 2000

Zaregistrováno celkem

236

Z toho: fyzické osoby

56

právnické osoby

180

Pojišťovací makléř

212

Zajišťovací makléř

2

Pojišťovací a zajišťovací makléř            

22

Zamítnuto celkem

1

Na webových stránkách Ministerstva financí jsou umístěny informace o novém zákoně o pojišťovnictví spolu s dalšími konkrétními informacemi o postupu při registraci pojišťovacích nebo zajišťovacích makléřů s rozdělením na právnické a fyzické osoby. V současné době je připravován ke zveřejnění na webových stránkách MF také seznam makléřů, který' bude průběžně aktualizován.

6.3 Odpovědní pojistní matematici

Funkce odpovědného pojistného matematika (dále jen "OPM") byla pro subjekty českého pojistného trhu povinně zavedena od 1. dubna 2000. Základní podmínkou pro výkon této funkce je povinnost zápisu fyzické osoby do seznamu vedeného Úřadem. K získání vhodné osoby pro obsazení a vykonávání této důležité funkce byla pojišťovnám již působícím na trhu poskytnuta zákonná šestiměsíční lhůta (tzn. do 1. října 2000) pro oznámení osoby OPM Úřadu. Přes relativní nedostatek odborníků této nové profese, jehož příčinou jsou přísná kritéria, která musí žadatel splňovat při podání žádosti o zápis do seznamu Úřadu, se většina pojišťoven s plněním tohoto termínu úspěšně vyrovnala. Některé pojišťovny zejména s nižším podílem na trhu však situaci podcenily a s obsazením této klíčové pozice měly problémy. Po vzájemné součinnosti Úřadu, České společnosti aktuárů, České asociace pojišťoven a zmíněných pojišťoven se podařilo v relativně krátké době tento nedostatek odstranit a prakticky ke konci roku 2000 všechny pojišťovny již splňovaly zákonný požadavek obsazení této funkce.

K 31. prosinci 2000 bylo Úřadem registrováno 30 OPM. Z uvedeného počtu vyplývá, že v počátečním období existují i případy, kdy jeden matematik vykonává činnost pro více pojišťoven. Seznam registrovaných OPM je pravidelné doplňován a zveřejňován ve Finančním zpravodaji, který je rovněž dostupný na oficiálních webových stránkách Ministerstva financí.

7. Kontrolní činnost

Hlavním smyslem kontrolní činnosti státního dozoru v pojišťovnictví je ochrana spotřebitele. Prostředky, jimiž se snaží Úřad tohoto cíle dosáhnout, se postupně zaměřují především na prospektivní přístup, to znamená na prevenci nepříznivého vývoje dozorovaných subjektů. Úřad odhaluje nedostatky v činnosti jednotlivých pojišťoven, monitoruje pravděpodobný budoucí vývoj, kontroluje finanční zdraví pojišťoven a pravidelně sleduje vývoj stanovených ekonomických ukazatelů a vykazovaných údajů.

Kontrolní činnost Úřadu lze shrnout do následujících základních okruhů:

-

dodržování zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů;

-

soulad provozovaných činností s uděleným povolením;

-

hospodaření pojišťovny z hlediska zabezpečení splnitelnosti jejích závazků;

-

kontrola způsobu tvorby a použití technických rezerv, finančního umístění aktiv, jejichž zdrojem jsou technické rezervy a solventnosti pojišťoven;

-

plnění opatření, vyhlášek a směrnic vydaných Úřadem;

-

způsob vedení administrativních a účetních postupů a vnitřní kontroly.

Základními dvěma způsoby kontroly Úřadu je kontrola "od stolu" a kontrola "na místě".

7.1 Kontrola "od stolu"

Kontrola "od stolu" je nejčastěji zaměřena na:

-

výkazy o tvorbě a výši technických rezerv a skladbě finančního umístěni aktiv, jejichž zdrojem jsou technické rezervy (dále jen "kontrola výkazů");

-

solventnost;

-

mimořádně předkládané výkazy dle rozhodnutí Úřadu.

7.1.1 Kontrola výkazů

Jde o pravidelnou kontrolu předkládaných výkazů o tvorbě a výši technických rezerv a skladbě finančního umístění aktiv, jejichž zdrojem jsou technické rezervy. Tyto výkazy jsou pojišťovny ze zákona povinny předkládat ministerstvu vždy k 30. 6. a 31. 12. běžného roku ve lhůtě do 60 dnů po uvedeném datu. Vyžaduje-li to povaha zjištěných závažných nedostatků v hospodaření pojišťovny, ukládá Úřad pojišťovně v rámci opatření k odstranění zmíněných nedostatků povinnost předkládat výkazy častěji, tzn. čtvrtletně, příp. měsíčně.

Kontrola se zaměřuje především tvorbu rezerv z hlediska dodržování zákona č. 185/1991 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., vyhlášky č. 52/1994 Sb. a prováděcí vyhlášky č. 7512000 Sb.

V roce 2000 bylo provedeno celkem 81 kontrol výkazů, na jejichž základě bylo zahájeno 18 správních řízení. Nejčastějšími nedostatky v předkládaných výkazech byly nesrovnalosti při umístění aktiv, jejichž zdrojem jsou technické rezervy (12 případů) a nedodržení zákonem stanovených termínů pro předkládání výkazů (6 případů). V rámci zahájených správních řízení pojišťovny zjištěné nedostatky odstranily ve lhůtě stanoveném Úřadem. V případě zjištěných formálních nedostatků předložených výkazů byly pojišťovny vyzvány, aby zjednaly nápravu, což bylo ve všech případech provedeno.

Lze konstatovat, že nejčastěji docházelo k porušení zásad rentability a přiměřeného rozložení aktiv, jejichž zdrojem jsou technické rezervy, dále k překročení povolených limitů pro depozita, neoprávněnému vykazování uměleckých předmětů pro krytí technických rezerv, překračování povolených limitů v nemovitostech a k chybné klasifikaci obligací a dluhopisů (záměna veřejně obchodovatelných a státních dluhopisů).

7.1.2 Kontrola solventnosti

Na základě ustanovení § 22 zákona č. 363/1999 Sb. jsou pojišťovny povinny pravidelně předkládat výkaz solventnosti (schopnost pojišťovny nebo zajišťovny trvale a kdykoliv zabezpečit vlastními zdroji úhradu závazků z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti).

Pojišťovna nebo zajišťovna je povinna po celou dobu své činnosti disponovat vlastními zdroji nejméně ve výši minimální míry solventnosti, kterou se rozumí výše vlastních zdrojů vypočítaná způsobem stanoveným vyhláškou č. 75/2000 Sb.

Zmíněná vyhláška jednoznačně stanovuje způsob výpočtu minimální míry solventnosti, postup, kterým je určována hodnota vlastních zdrojů pojišťovny a způsob vykazování solventnosti.

Pro vykazování solventnosti stanoví zákon dvě možnosti:

-

pevnou lhůtu do 30 dnů ode dne ověření účetní závěrky auditorem;

-

příležitostné vykazování na základě požadavku Úřadu, a to kdykoliv.

Bylo zkontrolováno 34 výkazů solventnosti za rok 2000 (netýká se organizačních složek). Jedna pojišťovna v době předkládání výkazů již neměla licenci. Ve výkazech některých pojišťoven byly zjištěny nedostatky. Dvě univerzální pojišťovny mají skutečnou míru solventnosti nižší než minimální, avšak pouze v jedné z provozovaných tříd pojištění. Odstranění nedostatků ať ve způsobu výpočtu, nebo ve výši vlastních zdrojů je řešeno s jednotlivými pojišťovnami individuálně v rámci kontrolní činnosti.

7.1.3 Kontrola mimořádně předkládaných výkazů dle rozhodnutí Úřadu

Pojišťovna nebo zajišťovna je povinna na základě rozhodnutí Úřadu předkládat ve stanoveném mimořádném termínu účetní závěrku, výkaz o tvorbě a výši technických rezerv a finančním umístění aktiv, jejichž zdrojem jsou technické rezervy, popř. jiné doklady.

V roce 2000 byly předloženy ke kontrole v mimořádných termínech na základě rozhodnutí Úřadu následující výkazy:

Případů

Rozvaha

12

Výkaz zisků a ztrát

12

Výkaz o tvorbě a výši technických rezerv
a finanční umístění aktiv, jejichž zdrojem jsou
technické rezervy

6

7.2 Kontrola "na místě"

Kontrola "na místě" je prováděna pracovníky Úřadu v prostorách pojišťovny, a to na základě písemného pověření k provedení kontroly v souladu se zákonem č. 552/1991 Sb. o státní kontrole.

V rámci kontroly "na místě" se pracovníci Úřadu zaměřují zejména na:

-

dodržování ustanovení zákona o pojišťovnictví a s tím souvisejících zákonů;

-

celkové hospodaření pojišťovny z hlediska zabezpečení splnitelnosti jejích závazků, což je v tomto smyslu chápáno jako schopnost pojišťovny uhradit v daném okamžiku všechny závazky vzniklé z provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti;

-

dodržení ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů;

-

dodržování Opatření Federálního ministerstva financí, kterým se stanoví účtová osnova a postupy účtování pro pojišťovny č.j. V/2-25 430/1992;

-

způsob tvorby a použití technických rezerv a finanční umístění aktiv, jejichž zdrojem jsou technické rezervy dle vyhlášky č.  75/2000 Sb., resp. dle předchozí vyhlášky č. 52/1994 Sb.

Kontrola "na místě" je prováděna Úřadem jako komplexní nebo cílová:

-

komplexní je zaměřena na dodržování podmínek uložených v povolovacím řízení a na analýzu ekonomické a finanční činnosti pojišťovny s ohledem na dodržování platných právních norem;

-

cílová je zaměřena pouze na určitou konkrétní oblast činnosti.

Jedním z předpokladů výkonu kontrolní činnosti je oprávnění pověřených pracovníků Úřadu účastnit se jednání orgánů pojišťovny nebo zajišťovny při projednávání její účetní závěrky, opatření uložených Úřadem nebo výsledků hospodaření pojišťovny nebo zajišťovny a dále se účastnit jednání dozorčí

rady v pojišťovně nebo zajišťovně založené jako akciová společnost nebo jednání kontrolní komise v pojišťovně založené jako družstvo.

Pracovníci Úřadu se v průběhu roku 2000 namátkově účastnili jednání řádných i mimořádných valných hromad jednotlivých pojišťoven.

V roce 2000 bylo zahájeno 11 kontrol "na místě". V období od 1. ledna do 31. srpna 2000, tedy před vznikem Úřadu, byly zahájeny 4 kontroly. Z celkového počtu zahájených kontrol v roce 2000 bylo k 31. prosinci 2000 ukončeno předáním protokolu o kontrole 7 kontrol. Doba trvání kontroly se pohybovala v závislosti na rozsahu a povaze zjištěných skutečností ve většině případů od 3 týdnů do 6 měsíců.

Nejčastější nedostatky v činnosti dozorovaných subjektů:

Případů

Porušování vyhlášky č. 75/2000 Sb., o tvorbě a použití technických rezerv a o finančním umístění aktiv, jejichž zdrojem jsou technické rezervy (podhodnocení výše rezervy na pojistná plnění, podhodnocení výše rezervy na pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a rezerva na nezasloužené pojistné, která věrně nezobrazuje skutečnost)

7

Porušování zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví (neprůkaznost, nedodržování Závazné účtové osnovy a postupů účtování pro pojišťovny)

5

Nedostatečná výše vlastních aktiv

4

Neuhrazená kumulovaná ztráta hospodaření pojišťovny přesahující polovinu jejího základního kapitálu

3

Porušení povinností stanovených zákonem č. 513/1991 Sb. - obchodním zákoníkem (představenstvo nevykonává svoji činnost s náležitou péčí, v případech vymezených zákonem není představenstvem svolávána valná hromada)

3

Porušování zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (nedodržení 15 denní lhůty pro výplatu pojistných plnění)

2

Zkreslování hospodářských výsledků

2

Porušení zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech (nezákonná realizace zástavního práva k cenným papírům)

1

Porušení zákona o pojišťovnictví (nesoulad mezi povolenou a provozovanou činností, střet zájmů)

1

V kontrolovaných pojišťovnách byly některé výše uvedené nedostatky zjištěny současně.

Za účelem odstranění zjištěných nedostatků bylo v roce 2000 zahájeno správní řízení a uloženy následující sankce a opatření:

Případů

Nucená správa

1

Povinnost nepostupovat bez souhlasu Úřadu podle rozhodnutí představenstva nebo valné hromady

2

Povinnost nenakládat bez souhlasu Úřadu s aktivy pojišťovny

2

Povinnost zastavit uzavírání dalších pojistných smluv

1

Povinnost předložit ozdravný plán v souladu se zákonem o pojišťovnictví

2

Povinnost předložit nový obchodní plán

2

Povinnost předkládat pravidelná čtvrtletní vyhodnocení rentability jednotlivých pojistných produktů

1

Povinnost čtvrtletně předkládat výkaz o tvorbě a výši technických rezerv a skladbě
finančního umístění aktiv, jejichž zdrojem jsou technické rezervy

2

Umístit aktiva, jejichž zdrojem jsou technické rezervy v souladu s vyhláškou používanou
pojišťovnou v termínu uloženém Úřadem

2

Předložit chybějící interní směrnice

1

Dopracovat provozní systém a odstranit provozní nedostatky

1

Povinnost aktuálně účtovat technické rezervy

1

Povinnost uhradit finanční pokutu v celkové výši 5,5 mil. Kč

2

V průběhu roku 2000 byly kontrolou "od stolu" i kontrolou "na místě" včas podchyceny nedostatky v činnosti pojišťoven a v důsledku přijatých nápravných opatření nedošlo k vážnému ohrožení zájmů spotřebitelů. Velký význam s ohledem na ochranu klientů měla i kontrola aktiv ve dvou pojišťovnách, kde Úřad následně rozhodl o zavedení nucené správy.

Úřad na základě kontrolních zjištění v roce 2000 spolupracoval ve dvou případech s orgány činnými v trestním řízení a ve dvou případech informoval finančně analytický útvar Ministerstva financí. V souvislosti s podezřením z trestné činnosti v pojišťovnách Úřad na požádání zprošťoval mlčenlivosti členy statutárních a dozorčích orgánů a zaměstnance pojišťoven.

Preventivní zásahy Úřadu jako orgánu státního dozoru v pojišťovnictví přispěly v průběhu roku 2000 ke zdravému vývoji českého pojistného trhu.

7.3 Česká kancelář pojistitelů a pojištění odpovědnosti z provozu vozidla

Předmětem dozorové činnosti Úřadu byla prvním rokem Česká kancelář pojistitelů (dále jen "ČKP") se sídlem v Praze, která vznikla jako právnická osoba ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb.

Členství pojišťoven v ČKP je obligatorní a je vázáno na udělení povoleni k provozování POPV Úřadem. Povolení dosud obdrželo 12 pojišťoven (viz příloha č. 4). V ČR bylo na počátku roku 2000 registrováno přes 5 mil. pojistných smluv na POPV. Předepsané pojistné dosáhlo u tohoto pojištění cca 14 mld. Kč, což představuje zhruba jednu pětinu z celkového předepsaného pojistného v r. 2000.

V prvním roce činnosti bylo fungování nového systému ovlivněno i některými tzv. "dětskými nemocemi". Šlo např. o postupné sjednocování dokladů prokazujících uzavření POPV, které jsou vydávány jednotlivými pojišťovnami, a odstraňování rozporů mezi počtem evidovaných vozidel a počtem uzavřených smluv. Problémy byly postupně řešeny a CKP v prvním roce své faktické existence dosáhla plné provozní schopnosti ve všech svých hlavních činnostech. Přestože přelomový rok 2000 byl pro úsek POPV velice náročný, lze konstatovat, že nový systém je životaschopný. Záměr reformy - dosáhnout vyšší transparentnosti a větší ochrany spotřebitele u tohoto typu pojištění se daří naplňovat.

V rámci udělených povolení k provozování činnosti POPV byl stanoven specifický režim pro sledování základních ukazatelů vývoje tohoto produktu. Protože oblast je velmi riziková, může se dotknout prakticky každého účastníka silničního provozu a v určitých případech i může velmi vážně ohrozit stabilitu pojišťovny. Pojišťovny vykazovaly státnímu dozoru základní údaje, podle nichž byly posuzovány jejich ekonomické výsledky. Ve dvou z nich byla zahájena kontrola "na místě".

7.4 Stížnosti a podněty

Součástí dozorové činnosti je i vyřizování občanských podání. V roce 2000 Ministerstvo financí zaevidovalo celkem 106 písemných podání klasifikovaných jako stížnosti, dotazy a podněty, které se týkaly problematiky pojišťovnictví.

Z uvedeného počtu doručených písemností bylo 49 stížností, 43 dotazů, 4 návrhy na změnu zákonů, 3 informace a 7 podání bylo zařazeno jako "ostatní".

K životnímu pojištění bylo doručeno 7 podání, k neživotnímu pojištění celkem 83 podání, z toho 33 podání se týkalo problematiky zákona č. 168/1999 Sb. Dalších 16 podání bylo formulováno jako žádosti o metodický výklad některých ustanovení zákona č. 363/1999 Sb. a zákona č. 168/1999 Sb. nebo žádosti o výklad obecných pojmů předmětných zákonných norem. Z celkového počtu podaných stížností bylo 15 (tj. cca 30 % všech podaných stížností) posouzeno jako stížnosti oprávněné, v jednom případě byl pojišťovně zaslán dopis s výtkou.

Veškerá obdržená podání Úřad využívá jako podklad pro vlastní kontrolní činnost i pro činnost v oblasti metodické a legislativní.

8. Ostatní

Okresní úřad je dle zákona č. 168/1999 Sb. příslušným správním orgánem ve věci ukládání pokut za porušení povinností vlastníků motorových vozidel. Ministerstvo financí, tedy Úřad, je podle zákona č. 200/ 1990 Sb. ústředním orgánem státní správy v těchto věcech.

V prvním roce účinnosti zákona č. 168/1999 Sb. bylo Úřadem vyřízeno celkem 56 případů ve věci přestupkového řízení, z toho 25 odvolání proti rozhodnutí okresních úřadů a 17 odpovědí na dotazy ke konkrétním případům přestupkového řízení. Proti rozhodnutí Úřadu o odvolání byla v jednom případě podána žaloba u příslušného soudu (dosud v jednání).

Absence některých opatření jako např. zavedení nucené správy se negativně projevila i v případě řešení situace POJISŤOVNY MORAVA, a.s.

Již od roku 1999 se tehdejší odbor pojišťovnictví a penzijního připojištění MF zabýval přípravou a následnou realizací nařízení vlády č. 232/1999 Sb., o poskytnutí finanční pomoci osobám pojištěným u POJIŠŤOVNY MORAVA a.s., jejichž majetek byl postižen povodněmi v roce 1997.

Počátkem roku 2000 evidovalo MF 1478 žádostí. Částka vyčleněná ze státního rozpočtu nepokrývala nároky poškozených, a proto bylo třeba žádosti velmi pečlivě posoudit z hlediska zamezení neoprávněných výplat. Žádosti byly zpracovány ve spolupráci s Českou asociací pojišťoven a dne 17. 5. 2000 bylo vystaveno 1478 rozhodnutí ve správním řízení. Mnozí žadatelé podali rozklad a také bylo třeba vyčkat uzavření několika dědických řízení. Seznam zájemců finanční pomoci a přidělených částek byl připraven Úřadem v září roku 2000, takže územní úřady přistoupily k výplatám v říjnu téhož roku. Celý proces výplat byl dokončen počátkem prosince 2000 a celková vyplacená částka činila 65 035 301 Kč.

9. Seznam použitých zkratek a zkrácených výrazů

CP

Cenné papíry

ČR

Česká republika

ČKP

Česká kancelář pojistitelů

ČNB

Česká národní banka

ČSFR

Československá federativní republika

ES

Evropská společenství

EU

Evropská unie

HDP

Hrubý domácí produkt

IAIS

International Association of Insurance Supervisors

IMF

International Monetary Fund

MF

Ministerstvo financí

OECD

Organization for Economic Co-operation and Development

OPM

Odpovědný pojistný matematik

POPV

Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla

SRN

Spolková republika Německo ,

TAIEX

Technical Assistance lnformation Exchange Office

Úřad

Úřad státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění

VPP

Všeobecné pojistné podmínky

WB

World Bank

WTO

World Trade Organization

10. Seznam příloh

Příloha č. 1

-

Přehled právních předpisů v časovém sledu jejich vydání

Příloha č. 2a

-

Přehled pojišťoven, které měly povolení dozorového orgánu k podnikání v pojišťovnictví k 31. 12. 2000

Příloha č. 2b

-

Přehled pojišťoven, které měly povolení dozorového orgánu k podnikání v pojišťovnictví k 30. 6. 2001

Příloha č. 3a

-

Seznam odpovědných pojistných matematiků zapsaných do 31. 12. 2000

Příloha č. 3b

-

Seznam odpovědných pojistných matematiků zapsaných v období od 1. 1. 2001 do 30. 6. 2001

Příloha č. 4

-

Přehled pojišťoven provozujících pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem
vozidla podle zákona č. 168/1999 Sb. k 30. 6. 2001

Příloha č. 5

-

Přehled pojišťoven, které obdržely povolení provozovat pojišťovací činnosti podle
pojistného odvětví č. 15 (pojištění záruky) pro povinné pojištění záruky cestovní kanceláře
v případě jejího úpadku

Příloha č. 6a

-

Vývoj počtu pojišťoven v letech 1993-2000 (členění podle povoleného odvětví) - graf

Příloha č. 6b

-

Vývoj počtu pojišťoven v letech 1993-2000 (členění podle původu kapitálu) - graf

Příloha č. 7

-

Vývoj průměrné výše základního kapitálu v letech 1993-2000 - graf

Příloha č. 8

-

Vývoj předepsaného pojistného v letech 1993-2000 - graf

Příloha č. 9

-

Vývoj nákladů na pojistná plnění v letech 1993-2000 - graf

Příloha č. 10

-

Vývoj počtu pracovníků pojišťoven v letech 1993-2000 - graf

Příloha č. 11

-

Vývoj výše technických rezerv v letech 1995-2000 - graf

Příloha č. 12

-

Finanční umístění aktiv, jejichž zdrojem jsou technické rezervy, v letech 1995-2000 - graf

Příloha č. 13

-

Rozvaha pojišťoven k 31. 12. 2000 celkem za Českou republiku

Příloha č. 14

-

Výkaz zisků a ztrát pojišťoven k 31. 12. 2000 celkem za Českou republiku

Knižně vydání této zprávy bude k dispozici informační kanceláři Ministerstva financí počátkem října 2001

Příloha č. 1

Přehled právních předpisů v časovém sledu jejich vydání

145/1934 Sb., zákon o pojistné smlouvě

189/1950 Sb., zákon o pojistné smlouvě

40/1964 Sb., občanský zákoník

65/1965 Sb., zákoník práce

82/1966 Sb., zákon o pojišťovnictví

200/1990 Sb., zákon o přestupcích

185/1991 Sb., zákon o pojišťovnictví

259/1991 Sb., vyhláška ministerstva financí, kterou se stanoví způsob tvorby a použití účelových pojistných fondů

455/1991 Sb., zákon o živnostenském podnikání 513/1991 Sb., obchodní zákoník

552/1991 Sb., zákon o státní kontrole

563/1991 Sb., zákon o účetnictví

591/1992 Sb., zákon o cenných papírech

320/1993 Sb., zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví

52/1994 Sb., vyhláška ministerstva financí, kterou se stanoví tvorba, použití a způsob umístění prostředků technických rezerv pojišťovny

60/1995 Sb., zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č.  280/1992 Sb., o resortních oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č.  185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů

159/1999 Sb., zákon o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů

168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů ( zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla)

232/1999 Sb., nařízení vlády o poskytnutí finanční pomoci osobám pojištěným u POJIŠŤOVNY MORAVA, a,s., jejichž majetek byl postižen povodněmi v roce 1997

363/1999 Sb., zákon o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví)

75/2000 Sb., vyhláška ministerstva financí, kterou se provádí zákon č 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví)

 Příloha č. 2a

Přehled pojišťoven, které měly povolení dozorového orgánu k podnikání v pojišťovnictví k 31. 12. 2000

1.  

Allianz pojišťovna, a.s.

Římská 12, 120 00 Praha 2

2.

CERTUSIA pojišťovna a.s.

U Rajské zahrady 3, 130 00 Praha 3

3.

Cestovní pojišťovna ADRIA Way družstvo

Mírové náměstí 3d/519, 703 00 Ostrava

4.

Commercial Union, životní pojišťovna, a.s.

Londýnská 41, 120 21 Praha 2

5.

ČESCOB, úvěrová pojišťovna, a.s.

Jankovcova 2, 170 88 Praha 7

6.

Česká podnikatelská pojišťovna, a.s.

Budějovická 5/64, 140 00 Praha 4

67.

Česká pojišťovna a. s.

Na Pankráci 121, 140 00 Praha 4

8.

Česká pojišťovna ZDRAVÍ a.s.

Bělohorská 37, 169 00 Praha 6

9.

Česká úrazová pojišťovna,a.s.

Masarykovo náb. 28, 110 00 Praha 1

10.

Česko-rakouská pojišťovna, a.s.

Bělohorská 19, 160 12 Praha 6

11.

ČP DIRECT pojišťovna, a.s.

Molákova 11, 186 00 Praha 8

12.

ČS - živnostenská pojišťovna a.s.

Smilova 547, 530 02 Pardubice

13.

ČSOB Pojišťovna a.s.

Sladkovského 383, 530 02 Pardubice

14.

D.A.S. pojišťovna právní ochrany ,a.s.

Rostovská 25, 101 00 Praha 10

15.

Evropská Cestovní Pojišťovna,a.s.

Kozí 5/916, 111 21 Praha 1

16.

Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s.

Vodičkova 34, 112 21 Praha 1

17.

Generali Pojišťovna a.s.

Bělehradská 132, 120 84 Praha 2

18.

GERLING-Konzern Všeobecná pojišťovací akciová společnost
- organizační složka

Na Zátorce 5, 160 00 Praha 6

19.

GOTHAER VERSICHERUNGEN - pobočka pro Českou republiku

Radimova 36/2257, 169 00 Praha 6

20.

HALALI, všeobecná pojišťovna,a.s.

Jungmannova 32/25, 117 18 Praha 1

21.

Hasičská vzájemná pojišťovna a.s.

Římská 45, 120 00 Praha 2

22.

HDI Haftpflichtverband der Deutschen Industrie Versicherungsverein
auf Gegenseitigkeit, organizační složka

V Jámě 12, 110 00 Praha 1

23.

IPB Pojišťovna, a.s.

Smilova 315, 530 02 Pardubice

24.

Komerční pojišťovna, a.s.

Jindřišská 17, 111 21 Praha 1

25.

Kooperativa, pojišťovna, a.s.

Templová 5, 110 O1 Praha 1

26.

KRAVAG-SACH, Pojišťovna německé silniční dopravy, vzájemný pojišťovací spolek- organizační složka pro Českou republiku

Šmeralova 7, 170 00 Praha 7

27.

Nationale Nederlanden pojišťovna, a.s.

Nádražní 25, 150 00 Praha 5

28.

Nationale-Nederlanden životní pojišťovna, organizační složka

Nádražní 25, 150 00 Praha 5

29.

POJIŠŤOVNA CARDIF PRO VITA, a.s.

Na Rybníčku 5, 120 00 Praha 2

30.

Pojišťovna Slavia a.s.

Ve struhách 27/1076, 160 00 Praha 6

31.

Pojišťovna UNIVERSAL, a.s.

Hradební 768/9, 110 15 Praha 1

32.

POJIŠŤOVNA PATRIE, a.s.

Braunova 1, 150 00 Praha 5

33.

PRVNÍ AMERICKO-ČESKA POJIŠŤOVNA, a.s.

V celnici 10, 117 21 Praha 1

34.

První česká servisní pojišťovna a.s.

Kvítkovická 583, 763 61 Napajedla

35.

Triglav pojišťovna, a.s.

Novobranská 1, 602 00 Brno

36.

Union pojišťovna, a.s.

Gorkého ul. 2, 702 00 Ostrava

37.

VICTORIA pojišťovna,a.s.

Francouzská 28, 120 00 Praha 2

38.

Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR

Orlická ul. č. 4/2020 130 00 Praha 3

39.

Winterthur pojišťovna, a.s.

Panská 7, 110 00 Praha 1

40.

Wüstenrot, životní pojišťovna a.s.

Janáčkovo nábř. 41, 150 21 Praha 5

41.

Zürrich Versicherungs-Gesellschaft,- organizační složka

Milešovská 5/1136, 130 00 Praha 3

Příloha č. 2b

Přehled pojišťoven které měly povolení dozorového oránu k podnikání v pojišťovnictví k 30. 6. 2001

1.  

Allianz pojišťovna, a.s.

Římská 12, 120 00 Praha 2

2.

CERTUSIA pojišťovna a.s.

U Rajské zahrady 3, 130 00 Praha 3

3.

Cestovní pojišťovna ADRIA Way družstvo

Mírové náměstí 3d/519, 703 00 Ostrava

4.

Commercial Union, životní pojišťovna, a.s.

Londýnská 41, 120 21 Praha 2

5.

ČESCOB, úvěrová pojišťovna, a.s.

Jankovcova 2, 170 88 Praha 7

6.

Česká podnikatelská pojišťovna, a.s.

Budějovická 5/64, 140 00 Praha 4

67.

Česká pojišťovna a. s.

Na Pankráci 121, 140 00 Praha 4

8.

Česká pojišťovna ZDRAVÍ a.s.

Bělohorská 37, 169 00 Praha 6

9.

Česká úrazová pojišťovna,a.s.

Masarykovo náb. 28, 110 00 Praha 1

10.

ČP DIRECT pojišťovna, a.s.

Molákova 11, 186 00 Praha 8

11.

ČS - Živnostenská pojišťovna a.s.

Smilova 547, 530 02 Pardubice

12.

ČSOB Pojišťovna a.s.

Sladkovského 383, 530 02 Pardubice

13.

D.A.S. pojišťovna právní ochrany ,a.s.

Rostovská 25, 101 00 Praha 10

14.

Evropská Cestovní Pojišťovna,a.s.

Kozí 5/916, 111 21 Praha 1

15.

Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s.

Vodičkova 34, 112 21 Praha 1

16.

Generali Pojišťovna a.s.

Bělehradská 132, 120 84 Praha 2

17.

GERLING-Konzern Všeobecná pojišťovací akciová společnost
- organizační složka

Na Zátorce 5, 160 00 Praha 6

18.

GOTHAER VERSICHERUNGEN - pobočka pro Českou republiku

Radimova 36/2257, 169 00 Praha 6

19.

HALALI, všeobecná pojišťovna,a.s.

Jungmannova 32/25, 117 18 Praha 1

20.

Hasičská vzájemná pojišťovna a.s.

Římská 45, 120 00 Praha 2

21.

HDI Haftpflichtverband der Deutschen Industrie Versicherungsverein
auf Gegenseitigkeit, organizační složka

V Jámě 12, 110 00 Praha 1

22.

IPB Pojišťovna, a.s.

Smilova 315, 530 02 Pardubice

23.

Komerční pojišťovna, a.s.

Jindřišská 17, 111 21 Praha 1

24.

Kooperativa, pojišťovna, a.s.

Templová 5, 110 O1 Praha 1

25.

KRAVAG-SACH, Pojišťovna německé silniční dopravy, vzájemný pojišťovací spolek- organizační složka pro Českou republiku

Šmeralova 7, 170 00 Praha 7

26.

Nationale Nederlanden pojišťovna, a.s.

Nádražní 25, 150 00 Praha 5

27.

Nationale-Nederlanden životní pojišťovna, organizační složka

Nádražní 25, 150 00 Praha 5

28.

POJIŠŤOVNA CARDIF PRO VITA, a.s.

Na Rybníčku 5, 120 00 Praha 2

29.

Pojišťovna Slavia a.s.

Ve struhách 27/1076, 160 00 Praha 6

30.

Pojišťovna UNIVERSAL, a.s.

Hradební 768/9, 110 15 Praha 1

31.

PRVNÍ AMERICKO-ČESKA POJIŠŤOVNA, a.s.

V celnici 10, 117 21 Praha 1

32.

První česká servisní pojišťovna a.s.

Kvítkovická 583, 763 61 Napajedla

33.

Triglav pojišťovna, a.s.

Novobranská 1, 602 00 Brno

34.

Union pojišťovna, a.s.

Gorkého ul. 2, 702 00 Ostrava

35.

UNIQA pojišťovna, a.s.

Bělohorská 19, 160 12  Praha 6

36.

VICTORIA pojišťovna,a.s.

Francouzská 28, 120 00 Praha 2

37.

Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR

Orlická ul. č. 4/2020 130 00 Praha 3

38.

Winterthur pojišťovna, a.s.

Panská 7, 110 00 Praha 1

39.

Wüstenrot, životní pojišťovna a.s.

Janáčkovo nábř. 41, 150 21 Praha 5

40.

Zürrich Versicherungs-Gesellschaft,- organizační složka

Milešovská 5/1136, 130 00 Praha 3

Příloha č. 3a

Seznam odpovědných pojistných matematiků
zapsaných do 31.12.2000

poř. číslo

Jméno

zapsán dne

001

RNDr. Jarmila Šlechtová 1. 4. 2000

002

Prof. RNDr. Tomáš Cipra, DrSc. 1. 4. 2000

003

RNDr. Tomáš Herbst, CSc. 1. 4. 2000

004

Mgr. Jiří Blanda 1. 4. 2000

005

RNDr. Václav Šafanda 10. 4. 2000
006 RNDr. Ivo Drápela 27. 4. 2000
007 Mgr. Petr Zahrádka 22. 5. 2000
008 Mgr. Jan Šrámek 22. 5. 2000
009 Mgr. Jiří Běťák 22. 5. 2000
010 Mgr. Josef Lukášek 22. 5. 2000
011 RNDr. Josef Chaloupka, CSc. 22. 5. 2000
012 RNDr. Vít Šroller 22. 5. 2000
013 Mgr. Martin Janeček 30. 5. 2000
014 RNDr. Zuzana Kepková 7. 6. 2000
015 RNDr. Helena Radovanská 14. 6. 2000
016 Mgr. Jiří Fialka 19. 6. 2000
017 Mgr. Bohuslav Vorel 20. 6. 2000
018 Mgr. Jan Hora 23. 6. 2000
019 Ing. Karel Hereš 26. 6. 2000
020 Andreas Gadmer 26. 6. 2000
021 Mgr. Luboš Kavalíř 28. 6. 2000
022 RNDr. Pavel Semela 30. 6. 2000
023 Mgr. Hana Pleskačová 19. 7. 2000
024 Ing. Martin Hromádko 19. 7. 2000
025 RNDr. Radovan Gregor, CSc. 19. 7. 2000
026 Mgr. Ivana Plundrová 21. 7. 2000
027 Mgr. Jana Popelová 30. 8. 2000
028 Mgr. Šárka Doležalová 27. 9. 2000
029 Doc. RNDr. Václav Sedláček, CSc. 8. 12. 2000
030 Mgr. Kateřina Šmuková 11. 12. 2000

Příloha č. 3b

Seznam odpovědných pojistných matematiků
zapsaných v období od 1. 1. 2001 do 30. 6. 2001

poř. číslo

Jméno zapsán dne

031

RNDr. Jan Brebera 13. 1. 2001

032

Mgr. Vladimír Krejčí 19. 1. 2001

033

Martin John Brooks 17. 1. 2001

034

Mgr. Pavel Martynek 18. 1. 2001

035

RNDr. Rudolf Kučera 5. 3. 2001

036

Mgr. Ing. Václav Bohdanecký 9. 4. 2001

037

Prof. RNDr. Petr Mandl, DrSc. 19. 6. 2001

038

Mgr. Petr Bohumský 22. 6. 2001

Příloha č. 4

Přehled pojišťoven provozujících pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla
podle zákona č. 168/1999 Sb. k 30. 6. 2001

1.

Allianz pojišťovna, a.s.

Římská 12, 120 00 Praha 2

2.

Česká podnikatelská pojišťovna, a.s.

Budějovická 5/64, 140 00 Praha 4

3.

Česká pojišťovna a.s.

Na Pankráci 121, 140 00 Praha 4

4.

ČS - živnostenská pojišťovna, a.s.

Smilova 547 530 02 Pardubice

5.

ČSOB Pojišťovna a.s.

Sladkovského 383 530 02 Pardubice

6.

Generali Pojišťovna a.s.

Bělehradská 132 120 84 Praha 2

7.

IPB Pojišťovna a.s.

Smilova 315 530 02 Pardubice

8.

Komerční pojišťovna a.s.

Jindřišská 17 111 21 Praha 1

9.

Kooperativa pojišťovna a.s.

Templová 5, 110 O1 Praha 1

10.

Union pojišťovna, a.s.

Gorkého ul. 2, 702 00 Ostrava

11.

UNIQA pojišťovna, a.s.

Bělohorská 19 160 12 Praha 6

12.

Zürich Versicherungs-Gesellschaft, organizační složka     

Milešovská 5/1136, 130 00 Praha 3

 

Příloha č.5

Přehled pojišťoven, které obdržely povolení provozovat pojišťovací činnosti podle pojistného odvětví č. 15 (pojištění záruky) pro povinné pojištění záruky cestovní kanceláře v případě jejího úpadku

1.

Allianz pojišťovna, a.s.

Římská 12, 120 00 Praha 2

2.

Česká podnikatelská pojišťovna, a.s.

Budějovická 5164, l40 00 Praha 4

3.

Česká pojišťovna a.s.

Na Pankráci 121, 140 00 Praha 4

4.

ČS - Živnostenská pojišťovna, a.s.

Smilova 547, 530 02 Pardubice

5.

Generali Pojišťovna a.s.

Bělehradská 132, 120 84 Praha 2

6.

IE'B Pojišťovna, a.s.

Smilova 315, 530 02 Pardubice

7.

Komerční pojišťovna, a.s.

Jindřišská 17, 111 21 Praha 1

8.

Kooperativa, pojišťovna a.s.

Templová 5 110 O1 Praha 1

9.

UNIQA pojišťovna, a.s.

Bělohorská 19 160 12 Praha 6

10.

Zürich Versicherungs-Gesellschaft, organizační složka   

Milešovská 5/1136, 130 00 Praha 3

Pozn.: Cestovní pojišťovna ADRIA Way družstvo provozuje povinné pojištění záruky cestovní kanceláře v případě jejího úpadku na základě všeobecných pojistných podmínek schválených s platností do 31.3.2002 (bez udělení povolení pro odvětví č. 15) s územním omezením pouze na evropské státy, kromě evropské části Ruska a Turecka.

VÝKAZ ZISKŮ A ZRÁT POJIŠŤOVEN K 31.12. 2000

(Výkaz není k dispozici v elektronické podobě)

ROZVAHA POJIŠŤOVEN K 31. 12. 2000

(Rozvaha není k dispozici v elektronické podobě)

E-shop

ÚZ č. 1133 - Technické podmínky provozu na pozemních komunikacích, Pohonné hmoty

ÚZ č. 1133 - Technické podmínky provozu na pozemních komunikacích, Pohonné hmoty

Sagit, a. s.

Publikace obsahuje aktuální znění zákona o podmínkách provozu na pozemních komunikacích, který upravuje např. registraci vozidel, technické požadavky a technickou způsobilost, práva a povinnosti vlastníků a ...

Cena: 149 KčKOUPIT

Civilní spory mezi lékařem a pacientem při poskytování zdravotní péče

Civilní spory mezi lékařem a pacientem při poskytování zdravotní péče

Antonín Valuš - Nakladatelství Leges, s. r. o.

Kniha se podrobně zabývá vztahem mezi lékařem a pacientem z hlediska jejich vzájemných práv a povinností při poskytování zdravotní péče a zejména následky, které přináší jejich porušení. Text vychází z ...

Cena: 360 KčKOUPIT

Praktikum z obecného správního práva 1. část

Praktikum z obecného správního práva 1. část

Olga Pouperová, Kateřina Frumarová, Lucia Madleňáková - Nakladatelství Leges, s. r. o.

Praktikum je určeno k procvičování znalostí úvodních témat obecného správního práva. Každá kapitola obsahuje různé druhy cvičení a příkladů od lehčí po obtížnější úroveň, v závěru pak kontrolní otázky. Účelem praktika není jen usnadnit průběžnou přípravu na semináře a zkoušku, nýbrž ...

Cena: 160 KčKOUPIT

Sbírka zákonů

Zahájili jsme prodej tištěné
Sbírky zákonů!

Aktuální částky si můžete
zakoupit v naší prodejně na adrese Horní 457/1,
700 30 Ostrava-Hrabůvka
po–pá 7–15 hod

Pouze osobní odběr!
Tištěnou Sbírku zákonů
nezasíláme poštou.

Právní předpisy

Sbírka zákonů ČR

 /
Číslo  /
Částka  /

Sbírka mezinárodních smluv

 /
Číslo  /
Částka  /

Finanční zpravodaj

 /
Číslo  /
Provozovatel

Nakladatelství Sagit, a. s.
Horní 457/1, 700 30 Ostrava-Hrabůvka
Společnost je zapsaná v obchodním
rejstříku vedeném KS v Ostravě,
oddíl B, vložka 3086.
IČ: 277 76 981
DIČ: CZ27776981

Telefony


Zásilkový obchod: 558 944 614
Předplatné ÚZ: 558 944 615
Software: 558 944 629
Knihkupci: 558 944 621
Inzerce: 558 944 634

E-maily


Zásilkový obchod: obchod@sagit.cz
Předplatné ÚZ: predplatne@sagit.cz
Software: software@sagit.cz
Knihkupci: knihkupci@sagit.cz
Inzerce: inzerce@sagit.cz

Obchodní podmínky

© 1996–2017 Nakladatelství Sagit, a. s. Všechna práva vyhrazena.