Váš nákupní košík:  prázdný Přihlášení obchod@sagit.cz

Navigace:  Úvod  »  Ostatní  »  Účetní a daňový poradce  »  Rejstřík pojmů

Dary

DaňověVymezení z hlediska jiné právní úpravyNesprávné a chybováníObecněPrávní úpravaSouvisející pojmySouvisející účty

Obecně

Darování je právní úkon, kterým dárce bezplatně (tj. bez jakéhokoli protiplnění) převádí vlastnické právo k věci, nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá.

Dar může mít podobu peněz, věcí movitých, věcí nemovitých, práv apod. Předmět daru není právními předpisy striktně vymezen.

Darovací smlouva

Darování je prováděno darovací smlouvou. Režimu darování (z právního pohledu) je upraven § 2055 až 2078 ObčZ. 

Samotné náležitosti smlouvy darovací zákon přímo nestanoví. Darovací smlouva může být i ústní.  Pouze v případech, kdy předmětem daru je věc zapsaná do veřejného seznamu (např. věc nemovitá), vyžaduje smlouva písemnou formu. Forma písemná je vyžadována i tehdy, nedojde-li k předání darované věci současně s projevem vůle darovat a dar přijmout, tj. má-li být dar odevzdán až po uzavření smlouvy. 

Písemnou formu darovací smlouvy obsahující minimálně identifikaci smluvních stran, vymezení předmětu daru a účel daru však lze jen a pouze doporučit i v jiných případech, než zákonem vymezených, zejména pak má-li být hodnota daru zohledněna při stanovení daňové povinnosti na dani z příjmů na straně poskytovatele daru.  

Základní znaky darovací smlouvy:

•  dobrovolnost; dárce dar dobrovolně dává, obdarovaný tento dar dobrovolně přijímá,
bezplatnost; v souvislosti s poskytnutím daru nedochází k protiplnění ze strany obdarovaného,
přenechání nebo slib něčeho; jak je uvedeno již výše, předmětem daru může být věc hmotná či nehmotná, popř. např. i poskytnutí služby apod.,
příjem daru nebo slibu obdarovaným.

Forma darovací smlouvy:

•  povinně písemná jen tehdy, je-li předmětem daru věc zapsaná do veřejného seznamu (např. věc nemovitá) nebo nedojde-li k odevzdání věci při darování, tj. má-li být dar odevzdán až po uzavření smlouvy,
v ostatních případech i ústní.

Dělení darů

Dary mohou být členěny dle různých kritérií, volených pro různé účely. Mezi nejčastější patří dělení:

1.  podle předmětu daru
•  peněžitý dar,
nepeněžitý dar,
2. podle vztahu k daru
•  přijatý dar,
poskytnutý dar,
3. z pohledu příjemce daru
•  dary poskytnuté tuzemskému subjektu,
dary poskytnuté zahraničnímu subjektu.
4. z pohledu zákona o daních z příjmů
přijaté dary osvobozené od daně z příjmů fyzických osob, tj. např. vybrané dary přijaté v souvislosti s výkonem závislé činnosti - viz § 6 odst. 9 písm. g) ZDP nebo dary přijaté od příbuzného v linii přímé a v linii vedlejší dle § 10 odst. 1 písm. n) a odst. 3 písm. c) ZDP,
přijaté dary, které nejsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob, tj. dary, které nesplňují podmínky stanovené ZDP pro jejich osvobození od daně z příjmů,
dary přijaté právnickou osobou, které jsou od daně z příjmů osvobozeny dle § 19b odst. 2 a 3 ZDP,
dary přijaté právnickou osobou, nesplňující podmínky osvobození od daně z příjmů,
peněžní dary přijaté fyzickými či právnickými osobami, které byly účelově poskytnuty na pořízení hmotného či nehmotného majetku či jeho technické zhodnocení a snižující vstupní cenu tohoto majetku (§ 29 odst. 1 ZDP),
dary, jejichž poskytnutí je nákladem daňově účinným
a) bezúplatně poskytnuté reklamní nebo propagační předměty opatřené obchodní firmou nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto předmětu nebo názvem propagovaného zboží nebo služby, jejichž hodnota bez DPH nepřesahuje 500 Kč a které zároveň nejsou předmětem spotřební daně, s výjimkou tichého vína - viz § 25 odst. 1 písm. t) ZDP,
b) nepeněžní pomoc poskytnutá v souvislosti s odstraňováním následků živelných pohrom [§ 24 odst. 2 písm. zp) ZDP],
poskytnuté dary, které nejsou daňovým nákladem (tj. ostatní dary v předcházející položce nevymezené),
dary, jejichž poskytnutí umožňuje uplatnit nezdanitelnou část základu daně (§ 15 odst. 1 a 2 ZDP) nebo položku snižující základ daně (§ 20 odst. 8 až 12 ZDP), tj. dary splňující kritéria stanovená ZDP, za nichž lze poskytnutý dar zohlednit při stanovení výše základu daně z příjmů (příjemce daru, účel daru a hodnota daru - viz i účet 543-Dary),
poskytnuté dary, neumožňující uplatnění nezdanitelné částky základu daně či položky snižující základ daně (tj. dary v předcházející položce nevymezené),
5. z pohledu zákona o dani z přidané hodnoty
  poskytnuté dary, u nichž lze uplatnit nárok na odpočet daně z přidané hodnoty – dárek poskytnutý v rámci ekonomické činnosti, pokud jeho pořizovací cena bez daně nepřesahuje 500 Kč [dárky malé hodnoty – viz § 13 odst. 8 písm. c) ZDPH],
poskytnuté dary, u nichž nelze uplatnit nárok na odpočet daně z přidané hodnoty – dary, které nelze podle § 25 odst. 1 písm. t) ZDP považovat za náklad daňově účinný, s výjimkou výše uvedených dárků malé hodnoty poskytnutých v rámci ekonomické činnosti s pořizovací cenou nepřevyšující 500 Kč bez DPH (viz § 72 odst. 4 ZDPH); za dary, u nichž nelze nárok na odpočet DPH uplatnit, jsou tedy považovány dary s pořizovací cenou převyšující částku 500 Kč bez DPH (nejedná-li se obchodní vzorky) a dary s pořizovací cenou sice nepřevyšující 500 Kč, avšak poskytnuté nikoli v rámci ekonomické činnosti,
poskytnuté dary podléhající dani z přidané hodnoty na výstupu; hmotný majetek pořízený původně za jiným účelem (než jeho darování), u něhož byl uplatněn (i pouze částečně) nárok na odpočet daně (viz § 13 odst. 5 ZDPH), darované vlastní výrobky, popř. darované služby, pokud u přijatých plnění přímo souvisejících s darovanou službou byl uplatněn odpočet daně [viz § 14 odst. 4 písm. b) ZDPH],
poskytnuté dary nepodléhající dani z přidané hodnoty (např. peněžitý dar či dar poskytnutý neplátcem DPH).

Účetně

Z účetního pohledu je zásadní dělení darů na přijaté a poskytnuté.

Přijaté dary jsou účtovány jako přírůstek aktiv či jako náklad, a to souvztažně s příslušným výnosovým účtem účtové skupiny 64 (přijaté dary v provozní oblasti) či účtové skupiny 66 (přijaté dary ve finanční oblasti).

Poskytnuté dary se účtují jako úbytek aktiv souvztažně s příslušným  nákladovým účtem (viz účet nákladů).

V účetnictví se přijaté dary oceňují reprodukční pořizovací cenou.

Daňově

Problematiku darů z hlediska jejich „daňového řešení“ lze považovat za velmi obsáhlou.  

Jejich problematika zasahuje jak do daní z příjmů, tak i do daně z přidané hodnoty.

Pokud bychom se touto oblastí zabývali dle úpravy platné do 31. 12. 2013, bylo by nutno výklad rozšířit i o problematiku zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí. Tento zákon však byl k uvedenému datu zrušen. V konečném důsledku to znamená, že dary poskytnuté a přijaté počínaje 1. 1. 2014 dani darovací (na rozdíl od období předešlých) již nepodléhají a problematika zdanění přijatých darů je plně podřazena režimu zákona o daních z příjmů.   

Daně z příjmů:

a) z pohledu nabyvatele (příjemce daru)

 Dary přijaté právnickými osobami lze z hlediska otázky jejich zdanění rozdělit do 3 základních skupin.

dary od daně z příjmů osvobozené; osvobození od daně z příjmů je však přiznáno pouze v případě darů (a jiných bezúplatných příjmů):
- plynoucích do veřejné sbírky, na humanitární a charitativní účel [§ 19b odst. 2 písm. c) ZDP],
- přijatých z veřejné sbírky [§ 19b odst. 2 písm. d) ZDP] a dále
- darů plynoucích poměrné úzké skupině poplatníků z řad právnických osob, tj. pouze poplatníkům veřejně prospěšným vymezeným § 17a ZDP, nebo-li (dle dřívější terminologie) poplatníkům neziskového sektoru. Předmětné osvobození je jim přiznáno ustanovením § 19b odst. 2 písm. b) ZDP za podmínek tímto ustanovením vymezených; zmínit je nutno v této souvislosti zejména otázku teritoriální působnosti obdarovaného a podmínku využití daru k účelům stanoveným § 15 odst. 1 a § 20 odst. 8 ZDP. Není-li tato podmínka naplněna, je nutno i tímto veřejně prospěšným poplatníkem dar zdanit, a to v tom období, kdy k porušení podmínek pro jeho osvobození došlo [§ 23 odst. 3 písm. a) bod 3 ZDP].
Pro úplnost je však nutné zmínit i možnost přiznanou veřejně prospěšným poplatníkům, a to možnost vzdání se osvobození daru od daně z příjmů (§ 19b odst. 3 ZDP). Důvodem úvah směřujících ke vzdání se tohoto osvobození není jen otázka budoucího „řádného využití“ daru, nýbrž i otázka komplikací vyvolaných ustanovením § 25 odst. 1 písm. i) ZDP. Ve smyslu tohoto zákonného ustanovení totiž nelze za náklad daňově účinný považovat náklad hrazený z prostředků, jejichž zdrojem u poplatníka daně z příjmů právnických osob byl příjem z darování a bezúplatných služeb od daně osvobozený či příjem, který nebyl předmětem daně. Náklad financovaný veřejně prospěšným poplatníkem z přijatého daru tedy nelze za daňově účinný považovat.
peněžní dary ve formě účelového daru na pořízení hmotného majetku či jeho technické zhodnocení; předmětné dary snižují (daňovou) vstupní cenu hmotného majetku, jehož pořízení bylo z tohoto daru financováno (§ 29 odst. 1 ZDP). Vlivem úpravy obsažené v § 32a odst. 7 ZDP je tento postup aktuální i pro majetek nehmotný.
dary od daně z příjmů neosvobozené, tj. zdanění daní z příjmů plně podléhající; dary výše neuvedené vstupují u poplatníka daně z příjmů právnických osob plně do jeho základu daně - viz § 23 odst. 3 písm. a) bod 16 ZDP, příp. jsou-li poskytnuty do zahraničí podléhají zdanění tzv. srážkovou daní [§ 22 odst. 1 písm. g) bod 14 a § 36 odst. 1 písm. a) ZDP].

 Obdobným způsobem lze nahlížet i na dary přijaté fyzickými osobami. I tyto dary lze členit na dary:

od daně z příjmů osvobozené tj. zejména dary
- přijaté v souvislosti s činností, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, v podobě reklamního předmětu opatřeného jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto daru, jehož hodnota nepřesahuje 500 Kč [§ 4a písm. g) ZDP],
- poskytnuté pro provoz zoologické zahrady, jejíž provozovatel je držitelem platné licence podle zákona upravujícího zoologické zahrady [§ 4a písm. n) ZDP],
- poskytnuté fyzickým osobám pro poskytování veřejných kulturních služeb [§ 4a písm. o) ZDP],
- movité věci, pokud je zaručena vzájemnost a osoba, od níž se věc nabývá, je příslušníkem jeho rodiny žijícím s ním ve společně hospodařící domácnosti, příp. je zástupcem cizího státu pověřeným v České republice, či jinou osobou, jíž příslušely diplomatické výsady a imunity a která nebyla občanem České republiky [§ 4a písm. c) ZDP],
- poskytnuté poplatníkům s bydlištěm v členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor provozujícího zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů, je-li bezúplatný příjem použit k provozu tohoto zařízení [§ 4a písm. i) ZDP],
- plynoucí poplatníkovi, který jej nejpozději do konce kalendářního roku následujícího po roce jeho přijetí prokazatelně použije na zvýšení nebo změnu kvalifikace, studium, léčení, úhradu sociálních služeb nebo na zakoupení pomůcky pro zdravotně postižené, jakož i přímé poskytnutí takové pomůcky [§ 4a písm. j) ZDP],
- na humanitární nebo charitativní účel nebo z veřejné sbírky [§ 4a písm. k) ZDP],
- prokazatelně použité na financování volební kampaně kandidáta na funkci prezidenta republiky podle zákona upravujícího volbu prezidenta republiky [§ 4a písm. l) ZDP],
- v podobě nepeněžního bezúplatného plnění poskytovaného z fondu kulturních a sociálních potřeb (viz vyhláška č. 114/2002 Sb.) a u zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, hodnota nepeněžního bezúplatného plnění poskytovaného za obdobných podmínek ze sociálních fondů nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to až do úhrnné výše 2 000 Kč ročně u každého zaměstnance [§ 6 odst. 9 písm. g) ZDP],
- o dary v režimu „ostatních příjmů“, tj. příjmů nesouvisejících s výkonem samostatné činnosti dle § 7 či závislé činnosti dle § 6 ZDP, tj. dary, jež jsou spolu s dalšími bezúplatnými planěními považovány za příjem dle § 10 odst. 1 písm. n) ZDP, osvobozené dle § 10 odst. 3 písm. c) ZDP, tedy dary:
- přijaté od příbuzného v linii přímé a v linii vedlejší, pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, manžela dítěte, dítěte manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů,
- přijaté od osoby, se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku bezprostředně před získáním bezúplatného příjmu ve společně hospodařící domácnosti a z tohoto důvodu pečoval o domácnost nebo byl na tuto osobu odkázán výživou,
- nabyté příležitostně, pokud jejich úhrn od téhož poplatníka ve zdaňovacím období nepřevyšuje částku 15 000 Kč,
peněžní dary ve formě účelového daru na pořízení hmotného majetku či jeho technické zhodnocení; předmětné dary snižují (daňovou) vstupní cenu hmotného majetku, jehož pořízení bylo z tohoto daru financováno (§ 29 odst. 1 ZDP). Vlivem úpravy obsažené v § 32a odst. 7 ZDP je tento postup aktuální i pro majetek nehmotný,
dary od daně z příjmů neosvobozené, tj. zdanění daní z příjmů plně podléhající; dary výše neuvedené vstupují u poplatníka daně z příjmů fyzických osob plně do jeho základu daně - viz § 23 odst. 3 písm. a) bod 16 ZDP, příp. jsou-li poskytnuty do zahraničí podléhají zdanění tzv. srážkovou daní [§ 22 odst. 1 písm. g) bod 14 a § 36 odst. 1 písm. a) ZDP].

Pro obě skupiny poplatníků, tj. jak pro osoby právnické, tak i pro osoby fyzické, je pak žádoucí připomenout, že byl-li darováním nabyt majetek hmotný (a vlivem úpravy obsažené v § 32a odst. 7 ZDP i majetek nehmotný), jehož nabytí bylo:

předmětem daně darovací dle úpravy platné do 31. 12. 2013, avšak bylo v době nabytí od daně darovací osvobozeno, nelze takovýto majetek příjemcem daru odpisovat dle § 27 písm. ch) ZDP ve znění platném k 31. 12. 2013 (viz i čl. II bod 16 zákonného opatření senátu č. 344/2013 Sb.), či
osvobozeno od daně z příjmů nebo nebylo předmětem daně, nelze takovýto majetek příjemcem daru odpisovat dle § 27 písm. j) ZDP.

Obdobně (tj. z hlediska možnosti či spíše nemožnosti uplatnění v základu daně) je přistupováno i v případě majetku drobné povahy [blíže viz § 25 odst. 1 písm. zp) a zq) ZDP].

Jak je patrno z výše uvedeného textu, jsou přijaté dary počínaje 1. 1. 2014 podrobovány (z obecného hlediska) zdanění daní z příjmů. Vypořádání tohoto zdanění je povinností příjemce daru. Výjimku z tohoto pravidla však představují dary poskytnuté do zahraničí, kdy povinnost vypořádání zdanění vzniká poskytovateli daru, který je postaven do pozice plátce tzv. „srážkové daně“ [viz § 22 odst. 1 písm. g) bod 14 a § 36 odst. 1 písm. a) ZDP].

b) z pohledu dárce (poskytovatele daru)

Hodnota poskytnutých darů je, coby výdaj na reprezentaci, považována ve smyslu § 25 odst. 1 písm. t) ZDP za náklad daňově neúčinný.Výjimku z tohoto pravidla přestavují a status daňové účinnosti mají pouze:

a) poskytnuté reklamní a propagační předměty [které nejsou dle zmíněného § 25 odst. 1 písm. t) ZDP za dary pro účely ZDP ani považovány] a
b) nepeněžní pomoc poskytnutá v souvislosti s odstraňováním následků živelných pohrom [§ 24 odst. 2 písm. zp) ZDP].

ad a) reklamní a propagační předměty, jejichž poskytnutí lze promítnout na vrub nákladů daňově účinných musí být jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele předmětu nebo názvem propagovaného zboží nebo služby. Hodnota reklamního a propagačního předmětu nesmí přesáhnout částku 500 Kč, a tento předmět nesmí být předmětem daně spotřební (s výjimkou tichého vína),
ad b) pomoc formou nepeněžního plnění poskytnutá v souvislosti s odstraňováním následků živelních pohrom je limitována teritoriálně. Daňově relevantní je tak pouze pomoc poskytnutá v souvislosti s živelnými pohromami, ke kterým došlo na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. Byl-li vzniklý náklad zahrnut přímo do základu daně, nelze jeho hodnotu uplatnit současně jako nezdanitelnou část podle § 15 odst. 1 ZDP nebo položku snižující základ daně podle § 20 odst. 8 ZDP.

Hodnotu darů, které nelze uplatnit jako přímý daňový náklad a které je tedy nutno při transformaci výsledku hospodaření na základ daně ze základu daně vyloučit, lze za podmínek stanovených ZDP uplatnit jako nezdanitelnou část základu daně (§ 15 odst. 1 ZDP) či položku snižující základ daně (§ 20 odst. 8 ZDP). Aplikace konkrétního ustanovení je odvislá od osoby poskytovatele daru, tj. zda tento poskytovatel je osobou fyzickou či osobou právnickou, a je podrobně rozvedena v komentáři k náplni účtu 543-Dary.

Daně nepřímé

Z hlediska daní nepřímých je nutné zejména zmínit problematiku:

a) daně z přidané hodnoty 

Z hlediska praktické aplikace ZDPH je nutno poskytnuté dary posuzovat z hlediska jejich hodnoty, kategorie darovaného majetku a případného účelu původního pořízení.

Poskytnutí dárků malé hodnoty, tj. dárků, jejichž pořizovací cena (bez DPH) nepřesahuje částku 500 Kč, které jsou poskytovány v rámci ekonomické činnosti, není považováno za zdanitelné plnění. U těchto dárků lze uplatnit nárok na odpočet daně za standardních podmínek a jejich poskytnutí nevede ke vzniku daňové povinnosti na výstupu [§ 13 odst. 8 písm. c) ZDPH]. Pro účely posouzení, zda poskytnutí dárku je či není považováno za dodání zboží (podléhající DPH na výstupu) je přitom za faktor rozhodují považována pouze výše zmíněná hodnotová hranice a skutečnost, že k darování došlo v rámci ekonomické činnosti. Naplnění dalších charakteristik vyžadovaných ZDP pro účely jejich možného uplatnění do základu daně z příjmů, tj. opatření předmětu jménem či logem poskytovatele předmětu, popř. názvem propagovaného zboží či služby a vyloučení dárků, které jsou předmětem daně spotřební (s výjimkou tichého vína), není pro účely ZDPH vyžadováno.

V případě darů převyšujících shora zmíněnou hodnotovou hranici 500 Kč bez DPH (a které nejsou obchodním vzorkem) nelze nárok na odpočet daně uplatnit (§ 72 odst. 4 ZDPH). Jejich poskytnutí však v takovém případě není zatíženo daní na výstupu.

Byl-li však majetek, který je předmětem daru, pořízen původně za jiným účelem, než jeho darování, a případný nárok na odpočet daně byl tedy uplatněn, je nutno příslušné daňové souvislosti řešit v návaznosti na jeho kategorizaci.

V případě darování zboží nebo nemovitosti, pokud byl u tohoto majetku uplatněn plně nebo z části odpočet, je jejich poskytnutí předmětem daně [§ 13 odst. 4 písm. a) a § 13 odst. 5 ZDPH]; základem pro výpočet daně je cena stanovená podle § 36 odst. 6 písm. a) ZDPH, tj. ve výši ceny daného zboží nebo nemovitosti nebo obdobného zboží či nemovitosti, za kterou by bylo možné zboží nebo nemovitost pořídit ke dni jejich darování.

Způsobem obdobným je postupováno i v případech bezúplatného poskytnutí (darování) vlastních výrobků [§ 13 odst. 5 spolu s § 36 odst. 6 písm. a) ZDPH], popř. realizovaných služeb [§ 14 odst. 4 písm. b) ZDPH], kdy se však základ daně stanoví dle § 36 odst. 6 písm. b) ZDPH ve výší celkových nákladů vynaložených na poskytnutí služby.

V případě darování dlouhodobého majetku dle § 4 odst. 4 písm. d) ZDPH je dále nutno vyhodnotit, zda jejich darováním nedošlo ke změně v rozsahu použití předmětného majetku pro účely, které zakládají jiný nárok na odpočet daně, kdy je nutné provést úpravu odpočtu daně dle § 78 ZDPH.

b) daně spotřební

Dary poskytnuté plátcem (tj. plátcem spotřební daně) jsou předmětem daně a daňová povinnost vzniká nejčastěji při vyskladnění (minerálních olejů, lihu, piva a vína), u výrobce cigaret určených pro tuzemskou spotřebu při odebrání tabákových nálepek.

Nesprávné a chybování

V praxi se velice často zaměňuje poskytnutý dar s úhradou za provedenou reklamu či propagaci. V této souvislosti je nutno opět zdůraznit, že za dar je považováno bezúplatné poskytnutí nebo slib “plnění”, a to v zásadě bez protiplnění. Nesprávné je i označení „sponzorování“, „sponzorský dar“. 

Související účty

Přijaté dary: zejména účet

211-Pokladna 
221-Peněžní prostředky na účtech
0x-Dlouhodobý majetek
1x-Zásoby

648 – Ostatní provozní výnosy 
668 – Ostatní finanční výnosy
 

Poskytnuté dary: zejména účet

543-Dary

Související pojmy

Občanský zákoník
Podnikatel
Cenný papír
Daňový systém ČR
Vstupní cena
 
Aktiva
Fondy
Souvztažnost
Zboží
Oceňování

Právní úprava

•  § 2055 až 2078 ObčZ
§ 4a, § 6 odst. 9 písm. g), § 7, § 10 odst. 1 písm. n), § 10 odst. 3 písm. c), § 15 odst. 1 a 2, § 17a, § 19b odst. 2 písm. b), § 19b odst. 3, § 20 odst. 8 až 12, § 22 odst. 1 písm. g bod 14, § 23 odst. 3 písm. a) bod 3 a 16, § 23 odst. 3 písm. c) bod 8, § 24 odst. 2 písm. v), zp), § 24 odst. 7 písm. b), § 25 odst. 1 písm. i), o), t), zp) a zq)§ 27 písm. j), § 29 odst. 1, § 29 odst. 8, § 36 odst. 1 písm. a), § 38d, § 38f odst. 13, § 38g odst. 2, § 38k odst. 5 písm. d)§ 38l odst. 1 písm. a) ZDP
§ 4 odst. 4 písm. d), § 13 odst. 4, 5, § 13 odst. 8 písm. c), § 14 odst. 4 písm. b), § 36 odst. 6 písm a) a b), § 72 odst. 4, a § 78 ZDPH
§ 25 a 33 Vyhlášky
ČUS 019 body 3.6.3., 3.8.5., 4.5.5., 4.6.5.
ČUS 014 body 4.1., 4.1.1., 4.4.
ČUS 013 body 5.1., 5.1.1., 5.4., 5.4.1.
Vyhláška č. 114/2002 Sb., o FKSP
Sdělení o pravidlech postupu při poskytování sponzorských darů státními podniky a obchodními společnostmi s většinovou majetkovou účastí státu čj. 155/35 592/1999
Pokyn GFŘ D-22 k § 15 odst. 1 ZDP a k § 20 odst. 8 ZDP
Čl. II bod 16 zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb.
Verze a revize:
Poslední revize textu provedena k 01.09.2016.
Starší verze: k 01.05.2015
 k 01.01.2015
 k 01.01.2014
 k 01.05.2012
 k 31.12.2011
 k 01.05.2011
 k 01.01.2011
 k 01.05.2010
 k 01.01.2010
 k 31.12.2009
 k 01.05.2006
 k 01.01.2006
 k 31.12.2005
 k 01.09.2005
 k 01.05.2005
 k 01.01.2005
 k 01.09.2004
 k 01.05.2004
 k 01.01.2004
 k 31.12.2003
 k 01.01.2003
 k 31.12.2002
 k 01.09.2002
 k 01.05.2002
 k 01.01.2001

 

Předváděcí režim systému - ukázkový text je zobrazen bezplatně.

Novinky

ÚZ č. 1173 - Vzorový účtový rozvrh 2017, Rozvaha a výsledovka 2017

ÚZ č. 1173 - Vzorový účtový rozvrh 2017, Rozvaha a výsledovka 2017Užitečná pomůcka pro sestavení takového účtového rozvrhu, se kterým budou minimalizovány problémy při sestavování účetní závěrky za rok 2017. V publikaci najdete syntetické účty ke směrné účtové osnově pro podnikatele včetně účtů ...

Cena: 49 KčKOUPIT

ÚZ č. 1174 - Účetnictví podnikatelů, Audit, 2017

ÚZ č. 1174 - Účetnictví podnikatelů, Audit, 2017Publikace obsahuje zejména úplné znění zákona o účetnictví novelizovaného k 1. 1. 2017 a zásadně změněný zákon o auditorech s novelou z podzimu minulého roku. Dále je zde účetní vyhláška pro podnikatele a dále 23 účetních standardů, z nichž tři ...

Cena: 87 KčKOUPIT

ÚZ č. 1175 - Účetnictví nevýdělečných organizací 2017

ÚZ č. 1175 - Účetnictví nevýdělečných organizací 2017Publikace obsahuje úplné znění zákona o účetnictví novelizovaného k 1. 1. 2017, účetní vyhlášku a účetní standardy pro na účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, tj. politické strany, občanská sdružení, církve, ...

Cena: 69 KčKOUPIT

ÚZ č. 1176 - Účetnictví územních samosprávných celků, organizačních složek státu a příspěvkových organizací, Kontrola, 2017

ÚZ č. 1176 - Účetnictví územních samosprávných celků, organizačních složek státu a příspěvkových organizací, Kontrola, 2017Publikace obsahuje kompletní soubor právních předpisů regulujících účetnictví ÚSC, organizačních složek státu, příspěvkových organizací a dalších účetních jednotek. Od minulého vydání došlo k 1. 1. 2017 rozsáhlé novele zákona o účetnictví a ...

Cena: 179 KčKOUPIT

Provozovatel

Nakladatelství Sagit, a. s.
Horní 457/1, 700 30 Ostrava-Hrabůvka
Společnost je zapsaná v obchodním
rejstříku vedeném KS v Ostravě,
oddíl B, vložka 3086.
IČ: 277 76 981
DIČ: CZ27776981

Telefony


Zásilkový obchod: 558 944 614
Předplatné ÚZ: 558 944 615
Software: 558 944 629
Knihkupci: 558 944 621
Inzerce: 558 944 634

E-maily


Zásilkový obchod: obchod@sagit.cz
Předplatné ÚZ: predplatne@sagit.cz
Software: software@sagit.cz
Knihkupci: knihkupci@sagit.cz
Inzerce: inzerce@sagit.cz

Obchodní podmínky

© 1996–2017 Nakladatelství Sagit, a. s. Všechna práva vyhrazena.