Váš nákupní košík:  prázdný Přihlášení obchod@sagit.cz

Navigace:  Úvod  »  Ostatní  »  Zprávy

Chyby OSVČ ve zdravotním pojištění v právních podmínkách roku 2005

 

Zdroj: Účetní a daně č. 4/2005, str. 11 až 14, autoři: Ing. Antonín Daněk, Mgr. Jiří Glet

Systém veřejného zdravotního pojištění funguje v naší zemi již od roku 1993 a za této situace by se dalo očekávat, že samostatně podnikající osoby dostatečně znají svá práva a povinnosti v této oblasti. Opak je však pravdou. Vycházeje z naší dlouholeté praxe ve zdravotním pojištění musíme konstatovat, že se poměrně často setkáváme s nejrůznějšími (byť mnohdy neúmyslnými) chybami a nedostatky, nebo prostě jen "drobnými" opomenutími, které však ve svých důsledcích způsobují podnikatelům nepříjemné komplikace a jejich řešení pak představuje zbytečnou ztrátu času a peněz.

Na základě praktických poznatků můžeme přiblížit nejčastější nedostatky, ke kterým u osob samostatně výdělečně činných dochází. Jedná se především o tyto chyby:

  • Neoznamování zahájení, příp. ukončení samostatné výdělečné činnosti nebo neoznamování těchto změn v zákonem stanovených termínech. Platí, že oznámení je nutno provádět do osmi dnů od vzniku skutečnosti, která se oznamuje. Některé OSVČ si rovněž neuvědomují povinnost oznámit zdravotní pojišťovně zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti v případech, kdy jsou současně zaměstnány a pojistné za ně odvádí zaměstnavatel, nebo za situace, kdy jejich výdělečná činnost nezakládá povinnost podání daňového přiznání (například vyplacené honoráře - viz dále).
  • Neplnění povinností spolupracující osoby. V této souvislosti je zapotřebí mít na zřeteli, že osoby spolupracující s OSVČ, na které taková OSVČ převádí část příjmů a výdajů, mají vůči zdravotní pojišťovně tytéž povinnosti jako OSVČ. To znamená, že musí v zákonné osmidenní lhůtě oznámit zahájení spolupráce, platit měsíční zálohy (nejsou-li od placení těchto záloh zákonem osvobozeny), podat po odevzdání daňového přiznání Přehled apod.
  • Neplacení záloh na pojistné pravidelně, případně jejich placení opožděně nebo v nižší částce, než jak je stanoveno zákonem. Zálohy na pojistné se platí v návaznosti na podaný Přehled pravidelně každý měsíc, a to nejpozději do osmého dne následujícího kalendářního měsíce; připadne-li poslední den této lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem této lhůty nejbližší následující pracovní den. Od pravidelného placení záloh jsou osvobozeny OSVČ, které jsou souběžně se samostatnou výdělečnou činností zaměstnány, přičemž příjmy ze zaměstnání jsou pro ně hlavním zdrojem příjmů (viz dále). V prvním roce podnikání nemusí platit zálohy ty OSVČ, za které je plátcem pojistného současně stát.
  • Neoprávněné placení snížené zálohy. OSVČ si sama nemůže snížit výši placené zálohy na pojistné, o snížení zálohy rozhoduje zdravotní pojišťovna na základě žádosti OSVČ. O snížení zálohy může požádat OSVČ, u které příjem po odpočtu výdajů připadající na jeden měsíc v období od 1. ledna do konce kalendářního měsíce předcházejícího měsíci podání žádosti o snížení zálohy je po dobu nejméně tří měsíců po sobě jdoucích alespoň o jednu třetinu nižší než obdobný příjem po odpočtu výdajů připadající v průměru na jeden kalendářní měsíc v předcházejícím roce. Příklad: v případě průměrného měsíčního příjmu po odpočtu výdajů v roce 2004 ve výši 30 000 Kč lze v roce 2005 požádat o snížení zálohy za předpokladu, že průměrný měsíční příjem po odpočtu výdajů v roce 2005 nepřesáhne 20 000 Kč. Žádost o snížení zálohy je možno v kalendářním roce podat nejdříve 1. dubna. Snížit zálohu na základě žádosti lze jen na 3 měsíce. Po třech měsících pak musí OSVČ opět zálohu zvýšit na hodnotu vypočtenou v Přehledu za předcházející rok. Pokud trvají podmínky pro snížení zálohy, může OSVČ podat novou žádost o snížení zálohy na další 3 měsíce.
  • Uvedení chybného čísla účtu nebo chybného variabilního symbolu při platbě zálohy na pojistné. Pokud OSVČ uhradí zálohu na pojistné (příp. doplatek pojistného) jinému subjektu než příslušné zdravotní pojišťovně, považuje se tato platba za neuhrazenou a důsledkem této chyby je vznik penále. Platí-li OSVČ zálohy na pojistné pod nesprávným variabilním symbolem, způsobuje potíže jak sobě, tak zdravotní pojišťovně, neboť plátce lze v takovém případě stěží identifikovat. Po dohodě s OSVČ pak musí být tato platba dohledána a plátci přiřazena.
  • Neprovedení změny trvalého příkazu. OSVČ si neuvědomí, resp. si uvědomí opožděně, že platí-li zálohy na pojistné formou trvalého příkazu a změní-li se částka zálohy v návaznosti na podaný Přehled či příslušnou legislativní úpravu, musí neprodleně změnit trvalý příkaz v peněžním ústavu. Jinak dochází k porušení zákonného ustanovení, podle kterého je mimo jiné nutno od měsíce, ve kterém je podán Přehled, platit novou výši zálohy ve vazbě na výsledky podnikatelské činnosti v předcházejícím roce.
  • Neplacení pojistného z vyplacených autorských honorářů. Autoři píšící články do novin nebo časopisů či přispívající do rozhlasu a televize obdrží za tuto svoji činnost honorář zdaněný desetiprocentní sazbou přímo u subjektu, který honoráře vyplácí. Tyto osoby mají ve sféře zdravotního pojištění stejné povinnosti jako OSVČ. Musí provést oznámení o této činnosti u zdravotní pojišťovny, podat Přehled a zaplatit příslušné pojistné. Při stanovení vyměřovacího základu se vychází z "hrubého" příjmu před zdaněním. To tedy znamená, že za příjem se považuje plná, stoprocentní výše honorářů, od které je možno odečítat výdaje. Připouští se uplatnění výdajů v paušální výši 30% ze stoprocentní výše honoráře nebo v prokazatelné výši.
  • Neplacení pojistného za měsíce, ve kterých byla OSVČ nemocná. Za kalendářní měsíce, ve kterých je OSVČ uznána po celý kalendářní měsíc práce neschopnou a má nárok na nemocenské z nemocenského pojištění OSVČ, popřípadě takové nemocenské pobírá, není sice povinna platit zálohy, ale pojistné se po podání daňového přiznání doplácí i za tyto měsíce. Zvýhodnění spočívá ve skutečnosti, že v měsíci, ve kterém po celý kalendářní měsíc měla OSVČ nárok na nemocenské z nemocenského pojištění, popřípadě takové nemocenské pobírala, nemusí dodržet minimální vyměřovací základ.
  • OSVČ se nesprávně domnívají, že jim bude vzniklý přeplatek na pojistném vrácen vždy v plné výši. Přeplatek pojistného používá zdravotní pojišťovna na úhradu splatných závazků (dlužné pojistné, penále, pokuty), pokud je pojišťovna vůči plátci eviduje. V této souvislosti upozorňujeme, že vzniklý přeplatek může být plátci buď vrácen, nebo použit s jeho souhlasem na (částečnou) úhradu záloh na příští období. 
  • V případě změny zdravotní pojišťovny jsou OSVČ povinny předložit Přehledy do osmi dnů po podání daňového přiznání všem zdravotním pojišťovnám, u kterých byly v daném roce pojištěny.
  • V případě souběhu zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti není výdělečná činnost automaticky posuzována jako vedlejší zdroj příjmu. Pokud úhrn čistých příjmů ze všech zaměstnání převyšuje příjem po odpočtu výdajů ze samostatné výdělečné činnosti, považuje se samostatná výdělečná činnost za vedlejší zdroj příjmů. Protože příjmy po odpočtu výdajů ze samostatné výdělečné činnosti jsou zpravidla známy až při podání daňového přiznání, vycházejí zdravotní pojišťovny z údajů a vlastního posouzení osoby samostatně výdělečně činné, příp. z prohlášení uvedeného na 1. straně Přehledu.
  • Některé OSVČ při podání Přehledu nedoloží doklad o dni podání daňového přiznání. Ve smyslu příslušných ustanovení zákonů platných ve zdravotním pojištění jsou ode dne podání daňového přiznání stanoveny lhůty například pro splatnost případného doplatku pojistného, proto je plátce povinen předložit zdravotní pojišťovně i doklad o dni podání daňového přiznání. Jako doklad zde slouží buď finančním úřadem potvrzená kopie Přehledu, nebo zvláštní doklad potvrzený finančním úřadem, ale i poštovní průvodka prokazující odeslání daňového přiznání finančnímu úřadu, příp. prohlášení oficiálního daňového poradce, že daňové přiznání za klienta předložil finančnímu úřadu v konkrétní den.
  • Neoznamování, popř. opožděné oznamování důležitých skutečností v zákonné osmidenní lhůtě, např.:
    a) změny příjmení,
    b) změny trvalého bydliště,
    c) narození dítěte apod.
  • Neoznamování některých změn stanovených zákonem, zejména pak skutečností rozhodných pro platbu pojistného státem.
    Jedná se například o tyto změny:
    a) přiznání nebo odejmutí důchodu,
    b) pobírání peněžité pomoci v mateřství,
    c) počátek pobírání rodičovského příspěvku a ukončení jeho výplaty atd.
  • Opomenutí povinnosti předložit Opravný přehled. V případě dodatečně zjištěných změn ve výsledcích podnikatelské činnosti je OSVČ povinna předložit zdravotní pojišťovně (zdravotním pojišťovnám) Opravný přehled s uvedením správných údajů. Neoznámení těchto změn lze zjistit v rámci předávání informací mezi dotčenými institucemi (finanční úřady, okresní správy sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovny).

Výše uvedené nedostatky podnikatelské sféry v oblasti zdravotního pojištění jsme získali na základě dlouholetých zkušeností. V této souvislosti je zapotřebí si uvědomit, že v případě porušení právních předpisů v oblasti zdravotního pojištění jsou provinilcům ukládány pokuty, neplacení či nesprávné placení pojistného (záloh na pojistné) vede ke vzniku dlužného pojistného a návazně penále. Věříme, že uvedený výčet vyskytujících se (i když zdaleka ne všech) pochybení napomůže OSVČ k lepší orientaci při plnění jejích zákonných povinností ve zdravotním pojištění.

Ing. Antonín Daněk, Mgr. Jiří Glet

Zdroj: Účetní a daně č. 4/2005, str. 11 až 14

Novinky

Zákon o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství. Komentář

Zákon o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství. Komentář Zákon o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství je dlouhodobě opomíjeným právním předpisem v oblasti organizace soudů a státních zastupitelství. Tento komentář se snaží tuto mezeru vyplnit a podat praktický ...

Cena: 209 KčKOUPIT

ÚZ č. 1197 - Energetika

ÚZ č. 1197 - EnergetikaPublikace obsahuje tři nosné zákony z oblasti energetiky – energetický zákon, zákon o hospodaření energií a zákon o podporovaných zdrojích energie; k těmto zákonům, z nichž některé byly od minulého vydání změněny, jsou v publikaci zařazeny ...

Cena: 289 KčKOUPIT

Účetnictví školské příspěvkové organizace, 2. vydání

Účetnictví školské příspěvkové organizace, 2. vydáníNabízíme aktualizované vydání publikace „Účetnictví školské příspěvkové organizace“, kterou naše nakladatelství vydalo v březnu 2015. Obsah původní publikace je aktualizován na právní stav března 2017 a je dále doplněn o řešení některých nových ...

Cena: 398 KčKOUPIT

Cizí měny a kurzové rozdíly v podvojném účetnictví – výklad a řešené příklady 2017

Cizí měny a kurzové rozdíly v podvojném účetnictví – výklad a řešené příklady 2017Publikace se věnuje účtování cizích měn v účetnictví podnikatelů a nestátních neziskových organizací a je vlastně jedinou ucelenou knihou, která pro nestátní neziskové organizace tuto problematiku řeší. Velké množství praktických příkladů ...

Cena: 379 KčKOUPIT

Provozovatel

Nakladatelství Sagit, a. s.
Horní 457/1, 700 30 Ostrava-Hrabůvka
Společnost je zapsaná v obchodním
rejstříku vedeném KS v Ostravě,
oddíl B, vložka 3086.
IČ: 277 76 981
DIČ: CZ27776981

Telefony


Zásilkový obchod: 558 944 614
Předplatné ÚZ: 558 944 615
Software: 558 944 629
Knihkupci: 558 944 621
Inzerce: 558 944 634

E-maily


Zásilkový obchod: obchod@sagit.cz
Předplatné ÚZ: predplatne@sagit.cz
Software: software@sagit.cz
Knihkupci: knihkupci@sagit.cz
Inzerce: inzerce@sagit.cz

Obchodní podmínky

© 1996–2017 Nakladatelství Sagit, a. s. Všechna práva vyhrazena.